Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019XC0806(01)

    Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

    Úř. věst. C 264, 6.8.2019, p. 9–20 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    6.8.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 264/9


    Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

    (2019/C 264/07)

    Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018 (1).

    OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

    „Fiefs Vendéens“

    Referenční číslo: PDO-FR-A0733-AM01

    Datum oznámení: 12.6.2019

    POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

    1.   Zeměpisná oblast

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IV odst. 1o specifikace výrobku se odstavec o zeměpisné oblasti mění takto: „Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba vína probíhají na území obcí departementu Vendée vyjmenovaných níže, jak je schválil ústav Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) na zasedání příslušného vnitrostátního výboru dne 10. února 2011: Auchay-sur-Vendée jako jediné území delegované obce Auzay, Brem-sur-Mer, Bretignolles-sur-Mer, Le Champ-Saint-Père, Chantonnay, Château-Guibert, La Couture, L’Île-d’Olonne, Longèves, Mareuil-sur-Lay-Dissais, Olonne-sur-Mer, Pissotte, Le Poiré-sur-Velluire, Rives de l’Yon, Rosnay, Le Tablier, Vairé, Vix.“

    Tato změna je důsledkem sloučení některých obcí.

    V důsledku těchto změn se mění i jednotný dokument.

    2.   Zeměpisná oblast, doplňkové zeměpisné označení Mareuil

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IV odst. 2o specifikace výrobku se obce v případě doplňkového zeměpisného označení Mareuil nahrazují: „„Mareuil“: Le Champ-Saint-Père, Château-Guibert, La Couture, Mareuil-sur-Lay-Dissais, Rives de l’Yon, Rosnay, Le Tablier.“

    Tato změna je důsledkem sloučení některých obcí.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    3.   Zeměpisná oblast, doplňkové zeměpisné označení Vix

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IV odst. 2o specifikace výrobku se obce v případě doplňkového zeměpisného označení Vix nahrazují: „„Vix“: Auchay-sur-Vendée jako jediné území delegované obce Auzay, Longèves, Le Poiré-sur-Velluire, Vix.“

    Tato změna je důsledkem sloučení některých obcí.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    4.   Odrůdová skladba

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě V specifikace se odstavec 1o nahrazuje tímto:

    „Vína se vyrábějí z následujících odrůd:

    Bílá vína

    „Brem“

    hlavní moštová odrůda: chenin B,

    doplňková moštová odrůda: chardonnay B,

    vedlejší moštová odrůda: grolleau gris G.

    „Chantonnay“, „Mareuil“, „Pissotte“

    hlavní moštová odrůda: chenin B,

    doplňková moštová odrůda: chardonnay B,

    „Vix“

    hlavní moštová odrůda: chenin B,

    doplňková moštová odrůda: chardonnay B,

    vedlejší moštová odrůda: sauvignon B.

    Červená vína

    „Brem“, „Pissotte“,

    hlavní moštová odrůda: pinot noir N,

    doplňková moštová odrůda: négrette N,

    vedlejší moštové odrůdy: cabernet-sauvignon N, gamay N, cabernet franc N,

    „Chantonnay“, „Mareuil“, „Vix“

    hlavní moštová odrůda cabernet franc N,

    doplňková moštová odrůda: négrette N,

    vedlejší moštové odrůdy: pinot noir N, cabernet-sauvignon N, gamay N

    Růžová vína

    „Brem“

    hlavní moštová odrůda: pinot noir N,

    doplňková moštová odrůda: gamay N,

    vedlejší moštové odrůdy: cabernet franc N, cabernet-sauvignon N, grolleau gris G, négrette N.

    „Chantonnay“,

    hlavní moštová odrůda: pinot noir N,

    doplňková moštová odrůda: gamay N,

    vedlejší moštové odrůdy: cabernet franc N, cabernet-sauvignon N, négrette N.

    „Mareuil“, „Vix“, „Pissotte“

    hlavní moštová odrůda: gamay N,

    doplňková moštová odrůda: pinot noir N.

    vedlejší moštové odrůdy: cabernet franc N, cabernet-sauvignon N, négrette N.“

    Tato změna se provádí s cílem zjednodušit pravidla míchání vín u různých doplňkových zeměpisných označení a zároveň zachovat soudržnost v rámci označení.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    5.   Podíl v podniku

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě V se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „Soulad s odrůdovou skladbou se pro danou barvu hodnotí u všech pozemků zemědělského podniku produkujícího víno kontrolovaného označení původu.

    Bílá vína

    „Brem“, „Vix“, „Chantonnay“, „Mareuil“, „Pissotte“

    podíl hlavní moštové odrůdy tvoří nejméně 60 % odrůdové skladby,

    podíl doplňkové moštové odrůdy tvoří nejméně 10 % odrůdové skladby.

    Červená a růžová vína

    „Brem“, „Pissotte“, „Chantonnay“, „Mareuil“, „Vix“

    podíl hlavní moštové odrůdy tvoří nejméně 50 % odrůdové skladby,

    podíl doplňkové moštové odrůdy tvoří nejméně 10 % odrůdové skladby.“

    Tato změna se provádí s cílem zjednodušit pravidla scelování vín u různých doplňkových zeměpisných označení a zároveň zachovat soudržnost v rámci označení.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    6.   Povolení k vinobraní

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě VII odst. 1o specifikace výrobku se zrušuje věta „Datum zahájení vinobraní se stanovuje podle ustanovení článku D. 645-6 zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.“

    Povolení k vinobraní se zrušuje s ohledem na prováděné analytické sledování zralosti, které je dostačující. Datum zahájení vinobraní proto není nutné stanovit.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    7.   Minimální obsah cukrů

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě VII odst. 2o specifikace výrobku se číselný údaj o minimálním obsahu cukrů v bílých vínech nahrazuje číslem 170. Číselný údaj o minimálním obsahu cukrů v červených vínech se nahrazuje číslem 190.

    Za účelem dosažení vyššího stupně zralosti hroznů se zvyšuje minimální obsah cukrů.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    8.   Minimální přirozený obsah alkoholu

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě VII odst. 2o specifikace výrobku se číselný údaj o minimálním přirozeném obsahu alkoholu v bílých vínech nahrazuje číslem 10,5. Číselný údaj o minimálním přirozeném obsahu alkoholu v červených vínech se nahrazuje číslem 11.

    Minimální přirozený obsah alkoholu se zvyšuje v souladu s navýšením minimálního obsahu cukrů v hroznech.

    V důsledku těchto změn se mění i jednotný dokument.

    9.   První produkce mladých vinic

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě VIII odst. 2o odrážce 1 se zrušují slova „na místě“.

    Tato změna byla provedena v zájmu lepší soudržnosti textu.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    10.   Scelování vín

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IX specifikace výrobku s kontrolovaným označením původu „Fiefs Vendéens“ homologované uvedeným nařízením ze dne 9. září 2011 se v odst. 1o písm. b) nahrazuje tímto:

    „Bílá vína

    Vína jsou vyrobena ze směsi hroznů nebo vín ve stejných poměrech, jako je stanoveno pro odrůdovou skladbu.

    Růžová a červená vína

    Vína jsou vyrobena ze směsi hroznů nebo vín, v nichž hlavní odrůda tvoří nejméně 40 % a doplňková odrůda nejméně 10 %.“

    Tato změna byla provedena pro uvedení do souladu se zjednodušenými pravidly pro odrůdovou skladbu.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    11.   Obsah těkavých kyselin

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IX specifikace výrobku s kontrolovaným označením původu „Fiefs Vendéens“ homologované uvedeným nařízením ze dne 9. září 2011 se v odst. 1o písm. d) věta „Vína mají po kvašení:“ nahrazuje větou „Vína mají při balení:“ Číselný údaj o maximálním obsahu těkavých kyselin v bílých a růžových vínech se nahrazuje číslem 14,3. Číselný údaj o maximálním obsahu těkavých kyselin v červených vínech se nahrazuje číslem 16,3.

    Maximální hodnoty těkavých kyselin byly změněny, protože nebyly považovány za dostatečně přísné.

    V důsledku těchto změn se mění i jednotný dokument.

    12.   Aktivní uhlí

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IX se v odst. 1o písm. e) se věta „– Používání aktivního uhlí při výrobě růžových vín, samostatně nebo v přípravcích, je zakázáno.“ nahrazuje větou „Používání aktivního uhlí při výrobě růžových vín je povoleno pro mošty a mladá vína, u nichž ještě probíhá kvašení, s limitní hodnotu 15 % objemu u růžových vín vyrobených dotčeným vinařem pro danou sklizeň a v maximální dávce 60 gramů na hektolitr“.

    Možnost používat aktivní uhlí s cílem napravit některé nedostatky vína.

    V důsledku těchto změn se mění i jednotný dokument.

    13.   Oběh mezi oprávněnými skladovateli

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě IX se zrušuje odst. 4o písm. b).

    Jednalo se o ustanovení zakazující oběh vín mezi oprávněnými skladovateli před určitým datem.

    Při změně této specifikace výrobku se dospělo k závěru, že toto ustanovení není z technického hlediska odůvodněné, a bylo proto zrušeno.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    14.   Souvislost s oblastí původu

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě X se v odst. 1o písm. a) číslo 19 nahrazuje číslem 18.

    Tato změna představuje aktualizaci počtu obcí v návaznosti na sloučení některých z nich.

    V důsledku těchto změn se mění i jednotný dokument.

    15.   Přechodná opatření

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě XI odst. 2o písm. a) specifikace výrobku se zrušují odstavce:

    „Od sklizně v roce 2011 do sklizně v roce 2015 včetně:

    Bílá vína

    „Brem“, „Pissotte“, „Mareuil“, „Vix“

    Podíl hlavní odrůdy tvoří nejméně 50 % odrůdové skladby.

    Červená a růžová vína

    „Brem“, „Pissotte“, „Mareuil“, „Vix“

    Podíl hlavních odrůd tvoří nejméně 50 % odrůdové skladby.

    Růžová vína

    „Brem“

    Podíl hlavních odrůd tvoří nejméně 80 % odrůdové skladby;

    Podíl odrůdy pinot noir N tvoří nejméně 30 % odrůdové skladby;

    Podíl odrůdy gamay N tvoří nejméně 10 % odrůdové skladby.

    „Mareuil“, „Pissotte“, „Vix“

    Podíl hlavních odrůd tvoří nejméně 80 % odrůdové skladby;

    Podíl odrůdy gamay N tvoří nejméně 30 % odrůdové skladby;

    Podíl odrůdy pinot noir N tvoří nejméně 15 % odrůdové skladby.“

    Ve druhé odrážce o doplňkových zeměpisných označeních Brem a Pissotte se zrušují věty „Podíl hlavních odrůd tvoří nejméně 80 % odrůdové skladby.“ a „Podíl odrůdy cabernet franc N tvoří nejméně 10 % odrůdové skladby. Podíl odrůdy négrette N, tvoří nejméně 5 % odrůdové skladby.“

    Ve druhé odrážce o doplňkových zeměpisných označeních Mareuil a Vix se zrušují věty „Podíl hlavních odrůd tvoří nejméně 80 %.“ a „Podíl odrůdy pinot noir N tvoří nejméně 10 %. Podíl odrůdy négrette N tvoří nejméně 5 % odrůdové skladby“.

    Uvedené odstavce a věty byly zrušeny z důvodu vypršení platnosti přechodných opatření.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    16.   Přechodné opatření

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě XI specifikace výrobku se po odst. 3o doplňuje nový odstavec, který zní: „b) – Pozemky osázené vinicemi k datu homologace této specifikace výrobku, kde je spon mezi řadami větší než 1,80 metru a nejvýše 2,20 metru, smí pro svoji sklizeň využívat kontrolovaného označení původu až do vyklučení a nejdéle do sklizně v roce 2021 včetně, pokud splní ostatní ustanovení této specifikace výrobku.“

    Tato změna umožňuje adaptaci vinice v kratší době než tři roky.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    17.   Označování

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě XII specifikace výrobku se po odstavci 2o doplňuje nový odstavec, který zní: „d) – Označování vín s kontrolovaným označením původu „Fiefs Vendéens“ může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud se jedná o název místa uvedeného v katastru a tato jednotka je uvedena na prohlášení o sklizni; název místa uvedeného v katastru je uveden bezprostředně po názvu označení, je vytištěn písmem, jehož rozměry nejsou na výšku ani na šířku větší, než je polovina velikosti písmen tvořících název chráněného označení původu.“

    V důsledku těchto změn se mění i jednotný dokument.

    18.   Označování

    Popis a důvody

    V kapitole I bodě XII odst. 2o specifikace výrobku se zrušuje odstavec e).

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    19.   Oznamovací povinnost

    Popis a důvody

    V kapitole II bodě I specifikace výrobku se odstavec 1 nahrazuje tímto: „Každý subjekt podá orgánu pro ochranu a řízení a kontrolnímu orgánu do 31. května předcházejícího sklizni oznámení o pozemcích, na nichž přestává produkovat vína kontrolovaného označení původu.“

    V kapitole II bodě I specifikace výrobku se v odstavci 3 po slově „schválenému“ doplňují slova „a orgánu pro ochranu a řízení“.

    V kapitole II bodě I specifikace výrobku se v odstavci 4 po slově „schválenému“ doplňují slova „a orgánu pro ochranu a řízení“.

    V kapitole II bodě I specifikace výrobku se v odstavci 5 po slově „schválenému“ doplňují slova „a orgánu pro ochranu a řízení“.

    Tyto změny doplňují orgán pro řízení jako adresáta informací od výrobců.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    20.   Hlavní body ke kontrole

    Popis a důvody

    V kapitole III bodě A1 specifikace výrobku se zrušují slova „(aktualizovaný záznam CVI)“.

    V kapitole III bodě A2 specifikace výrobku se zrušují slova „(aktualizovaný záznam CVI, prohlášení, rejstřík)“.

    V kapitole III bodě A3 specifikace výrobku se zrušují slova „(prohlášení o identifikaci)“.

    V kapitole III bodě B1 specifikace výrobku se zrušují slova „(vizuální kontrola, počítání hroznů a odhad zatížení na základě orientační tabulky vypracované pro tyto účely)“.

    V kapitole III bodě B2 specifikace výrobku se zrušují slova „datum sklizně, na místě (rejstříky vinného sklepa) a (odběry 200 bobulí a měření refraktometrem)“.

    V kapitole III bodě B3 specifikace výrobku se zrušují slova „(rejstříky vinného sklepa) a (vizuální kontrola)“.

    V kapitole III bodě B4 specifikace výrobku se zrušují slova „(prohlášení, rejstříky, případné odchylky) a kontrola na místě“.

    Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

    JEDNOTNÝ DOKUMENT

    1.   Název produktu

    Fiefs Vendéens

    2.   Název členského státu

    Francie

    3.   Typ zeměpisného označení

    CHOP – chráněné označení původu

    4.   Druhy výrobků z révy vinné

    1.

    Víno

    5.   Popis vína

    Bílá a růžová vína

    Jedná se o tichá bílá, růžová a červená vína.

    Vína vykazují následující analytické vlastnosti:

    Minimální přirozený obsah alkoholu: bílá vína 10 %, růžová vína 10,5 %, červená vína 10,5 %.

    Celkový maximální obsah alkoholu po obohacení zahuštěním: bílá vína 12 %, růžová vína 12 %, červená vína 12,5 %.

    Maximální obsah těkavých kyselin: bílá vína 11 miliekvivalentů na litr, růžová vína 11 miliekvivalentů na litr, červená vína 13 miliekvivalentů na litr.

    Maximální obsah fermentovatelných cukrů (glukóza a fruktóza): bílá vína 3 gram na litr, růžová vína 3 gramy na litr, červená vína 2,5 gramu na litr.

    Maximální obsah kyseliny jablečné: nejvýše 0,4 gramu na litr u červených vín.

    Celkový obsah kyselin, oxidu siřičitého a celkový dosažený obsah alkoholu vyhovují pravidlům stanoveným právními předpisy Unie. Bílá vína se vyznačují rovnováhou s převažující svěžestí. Jsou jemná a lahodná, příjemně minerální a nabízejí širokou škálu květinových a ovocných tónů.

    Růžová vína dosahují bledě růžové až lososové barvy. Jsou mírně nakyslá, svěží a plná, nejčastěji v nich cítíme ovoce.

    Červená vína se vyznačují silným ovocným aroma, které je někdy doprovázeno sladce kořeněnými tóny, tóny kůže nebo lékořice.

    Obecné analytické vlastnosti

    Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)

     

    Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)

     

    Minimální celková kyselost

     

    Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)

    14,3

    Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

     

    Červená vína

    Vína vykazují následující analytické vlastnosti:

    Minimální přirozený obsah alkoholu: 11 %

    Maximální obsah fermentovatelných cukrů (glukóza a fruktóza): 2,5 gramů na litr

    Maximální obsah kyseliny jablečné: nejvýše 0,4 g/l u červených vín.

    Celkový obsah kyselin, oxidu siřičitého a celkový dosažený obsah alkoholu vyhovují pravidlům stanoveným právními předpisy Unie.

    Červená vína se vyznačují silným ovocným aroma, které je někdy doprovázeno sladce kořeněnými tóny, tóny kůže nebo lékořice.

    Obecné analytické vlastnosti

    Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)

     

    Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)

     

    Minimální celková kyselost

     

    Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)

    16,3

    Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

     

    6.   Enologické postupy

    a.   Základní enologické postupy

    Zvláštní enologický postup

    Používání aktivního uhlí při výrobě růžových vín, samostatně nebo v přípravcích, je zakázáno.

    U červených vín jsou povoleny omezené metody obohacování zahušťováním, přičemž maximální hodnota částečné koncentrace oproti použitému objemu činí 10 %.

    Po obohacení není celkový obsah alkoholu v objemových procentech vyšší než: 12 % u bílých vín, 12 % u růžových vín, 12,5 % u červených vín.

    Kromě výše uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené právními předpisy EU a zákoníkem zemědělství a mořského rybolovu.

    Pěstební postupy

    Vinice mají minimální hustotou výsadby 5 000 rostlin na hektar.

    Spon mezi řadami je maximálně 1,80 metru a spon výsadby mezi kmínky v téže řadě musí být v rozmezí 0,9 až 1,30 metru.

    Řez révy se provádí s nejvýše 10 očky na keř:

    buď jednoduchým nebo dvojitým Guyotovým řezem,

    nebo krátkým řezem na čípek s nejvýše 5 čípky na keř.

    Řez musí být dokončen do 31. května roku sklizně.

    Aktivní uhlí

    Omezení týkající se výroby

    Používání aktivního uhlí při výrobě růžových vín je povoleno u moštů a mladých vín, u nichž ještě probíhá kvašení, a to do výše 15 % objemu u růžových vín vyrobených dotčeným vinařem pro danou sklizeň a v maximální dávce 60 gramů na hektolitr.

    b.   Maximální výnosy

    Bílá a růžová vína

    66 hektolitrů na hektar

    Červená vína

    62 hektolitrů na hektar

    7.   Vymezená zeměpisná oblast

    Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba vína probíhají na území obcí departementu Vendée vyjmenovaných níže, jak je schválil ústav Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) na zasedání příslušného vnitrostátního výboru dne 10. února 2011: Auchay-sur-Vendée jako jediné území delegované obce Auzay, Brem-sur-Mer, Bretignolles-sur-Mer, Le Champ-Saint-Père, Chantonnay, Château-Guibert, La Couture, L’Île-d’Olonne, Longèves, Mareuil-sur-Lay-Dissais, Olonne-sur-Mer, Pissotte, Le Poiré-sur-Velluire, Rives de l’Yon, Rosnay, Le Tablier, Vairé, Vix.

    8.   Hlavní moštové odrůdy

     

    Chenin B

     

    Négrette N

     

    Cabernet franc N

     

    Chardonnay B

     

    Pinot noir N

    9.   Popis souvislostí

    Zeměpisná oblast je na severu ohraničena remízky ve Vendée a na jihu rovinou Luçon, na níž se pěstují obiloviny. Od obce Les Sables-d'Olonne ležící na pobřeží Atlantiku až k Fontenay-le-Comte se od západu na východ táhne hranice Armorického masivu. Vinice jsou vysázeny v oblastech, kde je tato hranice protkána strukturující vodopisnou sítí, na svazích dosahujících sklonu často 3 až 5 % a orientovaných převážně na jih/jihozápad. Zeměpisné celky „Brem“ v okolí mokřin Marais d'Olonne střídají „Mareuil“ a „Chantonnay“ podél údolí řek Lay a Yon a celky „Vix“ a „Pissotte“ na svažitých březích řeky Vendée. Tuto zeměpisnou oblast tvoří území 18 obcí ležících na jihu departementu Vendée.

    Geologicky je zeměpisná oblast poměrně homogenní. Nachází se na okraji armorického krystalického podloží, které je v kontaktu s jurskými vápencovými útvary. Geologický substrát se skládá hlavně z břidlic a ryolitů, místy z ruly a amfibolitů, nebo dokonce vápenců v případě zeměpisného označení „Vix“. Tyto vápence jsou však nejčastěji pokryty písčito-štěrkovými fluviálními ložisky z období třetihor. Přesně vymezené pozemky pro sklizeň hroznů tak mají zpravidla kyselé hnědé půdy s vysokým podílem hrubých prvků. Podstatně se liší od hlubokých bahnitých půd remízků na severu, stejně jako od úrodné jílovité půdy na jihu. Klima na jihu Vendeé je mírné oceánské a výrazně teplejší než v oblasti více na sever. Především je méně deštivé a více slunečné s nedostatkem srážek během léta (oblasti Olonne a La Rochelle jsou nejslunnější na pobřeží Atlantského oceánu, s 1 430 hodinami slunečního svitu v průměru za 6 měsíců od června do září). Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 12 °C a 12,5 °C s teplotními rozdíly zvyšujícími se od západu k východu úměrně tomu, jak roste nadmořská výška a slábne vliv moře.

    Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

    Četné dokumenty, v nichž jsou zmíněny desátky z výrobků z vinné révy vyplácené opatstvím a převorstvím v regionu, svědčí o rozvoji vinařství ve Vendée ve středověku. Od 11. století se rozvíjí čilý obchod s víny zeměpisného označení „Brem“ směřujícími do Holandska. Od 12. do 15. století se vína zeměpisného označení „Mareuil“ přepravovala lodní cestou do přístavů Saint-Benoist a Moricq-sur-le-Lay, poté přes La Rochelle, kde byla nakládána a odvážena do Anglie.

    Teprve ve spisech Rabelaise, který pobýval ve Fontenay-le-Comte a Maillezais v letech 1520 až 1528, se dočteme o tehdy používaných odrůdách. Již v 16. a 17. století byla nejvíce pěstovanou odrůdou odrůda chenin B („Franc Blanc“ v oblasti „Brem“, „Blanc d'Aunis“ v oblasti „Vix“), zatímco odrůdové skladbě růžových vín a červených vín dominovala odrůda pinot noir N a především négrette N (nazývaná „Pinot Rosé“ nebo „Bourgogne“ v oblasti „Brem“, „Ragoûtant“ v oblasti „Mareuil“ a „Chantonnay“ a „Folle Noire“ v oblasti „Vix“). Zavedení odrůdy cabernet franc N se datuje do 18. století.

    Vinařství ve Vendée zaznamenalo významný vzestup v 19. století a v roce 1880 pokrývaly vinice 18 000 hektarů. Po napadení mšičkou révokazem se výrobci na jihu Vendée zaměřili na vinice na nejlépe exponovaných svazích s roubovanými tradičními odrůdami. Obnovili je a k nim přidali zejména odrůdy gamay N, chardonnay B, cabernet-sauvignon N a podle odvětví sauvignon blanc B („Vix“) a grolleau gris G („Brem“).

    Po druhé světové válce se výrobci snažili spojit pět historických středisek výroby. Označení „Anciens Fiefs du Cardinal“ vzniklo v roce 1953 s odkazem na kardinála Richelieu, který byl v roce 1608 jmenován biskupem v Luçonu a byl velkým propagátorem vín zeměpisného označení „Mareuil“. Pravidla pro výrobu se kodifikovala a zpřísňovala, což umožnilo zlepšit kvalitu při respektování místních zvláštností odrůdové skladby. Vína „Vins de Fiefs Vendéens“ byla uznána jako jednoduché označení původu v roce 1965, v roce 1974 jako vína oblasti a v roce 1984 jako označení původu vína nejvyšší jakosti. Postup pro uznání kontrolovaného označení původu byl zahájen v roce 1991.

    V roce 2009 pokrývaly vinice 480 hektarů obdělávaných přibližně 40 vinaři a průměrná roční produkce činila 27 000 hektolitrů, z toho 45 % tvořila růžová, 40 % červená a 15 % bílá vína. Bílá vína se vyznačují rovnováhou s převažující svěžestí. Jsou jemná a lahodná, příjemně minerální a nabízejí širokou škálu květinových a ovocných tónů.

    Růžová vína dosahují bledě růžové až lososové barvy. Jsou mírně nakyslá, svěží a plná, nejčastěji v nich cítíme ovoce.

    Červená vína se vyznačují silným ovocným aroma, které je někdy doprovázeno sladce kořeněnými tóny, tóny kůže nebo lékořice. U zeměpisných označení „Brem“ a „Pissotte“ mívají často rubínovou až granátovou barvu, jsou kulatá a jemná, zatímco vína z „Mareuil“, „Chantonnay“ a „Vix“ mohou být barevnější a v ústech mohou být strukturovanější. Klima na jihu Vendée je spíše jižní a vyznačuje se dlouho trvajícím slunečním svitem, což spolu se svahy s kamenitými a povrchovými půdami převážně břidlicového nebo ryolitického původu vytvořilo podmínky k tomu, aby se z pěstování révy v této zeměpisné oblasti stala dlouhá tradice výroby především růžových a červených vín, která tvoří průměrně 85 % produkce kontrolovaného označení původu.

    Geografická poloha vinice mezi údolím řeky Loire a jihozápadem oblasti se odráží také v odrůdové skladbě, která se zachovala po generace. Vinice tak má původní odrůdovou skladbu, ve které se snoubí vlivy Loiry (chenin, cabernet franc, grolleau gris), kontinentální vlivy (pinot noir, gamay) a vlivy jihozápadní (négrette, cabernet-sauvignon). Ve všech případech dominuje v bílých vínech odrůda chenin B, hlavními odrůdami růžových vín jsou pinot noir N a gamay N, zatímco základem červených vín jsou odrůdy pinot noir N, cabernet franc N a négrette N, což zajišťuje typické vlastnosti výrobků.

    Jedinečná historie každého zeměpisného označení nám však připomíná, že již dlouhou dobu existují různé obchodní kanály. Tak vína zeměpisného označení „Brem“ procházela přístavem Saint-Martin-de-Brem, vína z „Mareuil“ a „Chantonnay“ údolím řeky Lay, vína z „Vix“ a „Pissotte“ ústím řeky Vendée. Vzhledem k rozdílům v přírodních faktorech (půda a podnebí) se výrobci postupně v rámci lokality uchylovali k různým způsobům odrůdové skladby a scelování vín, což se projevuje v odstínech chutí vín a přispívá k bohatství vín kontrolovaného označení původu. Proto nikdy nedocházelo k mísení vín z těchto pěti zeměpisných celků a ani v současnosti není žádoucí.

    Od roku 1985 se značně rozšířila proslulost kontrolovaného označení původu „Fiefs Vendéens“ a objem prodeje se téměř zdvojnásobil. Originalitu, svěžest a ovocnou vůni vín oceňují turisté, kteří pobřeží Vendée často navštěvují. Díky své rozmanitosti lze tato vína kdykoli spojovat s regionální gastronomií.

    10.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

    Označování

    Právní rámec:

    vnitrostátní právní předpisy

    Typ dalších podmínek:

    Další ustanovení týkající se označování

    Popis podmínek:

    Název kontrolovaného označení původu je doplněn jedním z následujících doplňkových zeměpisných označení:

    „Brem“;

    „Chantonnay“;

    „Mareuil“;

    „Pissotte“;

    „Vix“

    pro vína, která vyhovují podmínkám výroby stanoveným pro jednotlivá označení ve specifikaci výrobku.

    Název kontrolovaného označení původu může být doplněn doplňkovým zeměpisným označením „Val de Loire“ podle pravidel stanovených ve specifikaci výrobku.

    Veškeré nepovinné údaje musí být uvedeny na štítcích, písmem, jehož rozměry nejsou co do výšky, ani šířky a tloušťky větší než dvojnásobek rozměrů znaků tvořících název kontrolovaného označení původu.

    Označování

    Právní rámec:

    vnitrostátní právní předpisy

    Typ dalších podmínek:

    Další ustanovení týkající se označování

    Popis podmínek:

    Velikost písma použitého pro doplňková zeměpisná označení „Brem“, „Chantonnay“, „Mareuil“, „Pissotte“ a „Vix“ nesmí být co do výšky, šířky ani tloušťky větší, než je dvoutřetinová velikost písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

    Velikost písma použitého pro toto doplňkové zeměpisné označení „Val de Loire“ nesmí být co do výšky, šířky ani tloušťky větší, než je dvoutřetinová velikost písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

    Na štítcích nesoucích všechna povinná označení nesmí být uveden název odrůdy.

    Vína mohou nést označení ročníku, pokud hrozny použité pro jejich výrobu pocházejí výlučně z uvedeného ročníku.

    Označování vín s kontrolovaným označením původu „Fiefs Vendéens“ může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud se jedná o název místa uvedeného v katastru a tato jednotka je uvedena na prohlášení o sklizni; název místa uvedeného v katastru je uveden bezprostředně po názvu označení, je vytištěn písmem, jehož rozměry nejsou na výšku ani na šířku větší, než je polovina velikosti písmen tvořících název chráněného označení původu.

    Odkaz na specifikaci produktu

    https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-b8ebb03b-ef0d-44f7-9695-fac9f1495b9e


    (1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.


    Top