EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.10.2019

COM(2019) 545 final

2019/0238(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na 39. zasedání výkonného orgánu Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat ve výkonném orgánu Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (dále jen „úmluva o ovzduší“) ve spojení s rozhodnutím o navržených změnách článku 3a a přílohy VII Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k úmluvě o ovzduší (ve znění z roku 2012).

2.Souvislosti návrhu

2.1.Úmluva o ovzduší a její Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k úmluvě o ovzduší (ve znění z roku 2012)

Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 (úmluva o ovzduší) je nejpokročilejší regionální dohodou v oblasti životního prostředí, která se zabývá čistotou ovzduší.

V rámci dohody o ovzduší byl v listopadu 1999 sjednán Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (dále jen „Göteborský protokol“). Ten tvoří základ směrnice (EU) 2016/2284 1 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, kterou byla zrušena směrnice 2001/81/ES 2 o národních emisních stropech. V roce 2012 byl Göteborský protokol pozměněn. Pozměněné znění vstoupilo v platnost dne 7. října 2019.

Evropská unie je smluvní stranou úmluvy o ovzduší 3 a Göteborského protokolu ve znění z roku 2012 4 . Smluvními stranami úmluvy o ovzduší jsou rovněž všechny členské státy; 21 členských států je smluvní stranou Göteborského protokolu 5 a 15 členských států dosud přijalo jeho změny z roku 2012 6 .

2.2.Výkonný orgán

Výkonný orgán je řídícím orgánem úmluvy o ovzduší; je složen ze zástupců smluvních stran úmluvy. Podle článku 10 úmluvy o ovzduší výkonný orgán přezkoumává provádění a rozvoj úmluvy o ovzduší a jejích protokolů.

Výkonný orgán usiluje o dosažení svých rozhodnutí na základě konsensu 7 .

Změny Göteborského protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu 8 .

2.3.Zamýšlený akt výkonného orgánu

Výkonný orgán na svém 39. zasedání ve dnech 9.–13. prosince 2019 projedná a případně přijme změny, které navrhly Spojené státy a které se týkají článku 3a a přílohy VII pozměněného Göteborského protokolu (dále jen „zamýšlený akt“).

Účelem zamýšleného aktu je rozšířit možnost zemí východní Evropy, Kavkazu a Střední Asie (EECCA) uplatňovat pro splnění některých závazků flexibilní harmonogram, aby se jim usnadnila ratifikace Göteborského protokolu.

Zamýšlený akt bude pro smluvní strany závazný:

– v souladu s článkem 13a Göteborského protokolu, jenž stanoví, že změny protokolu vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem ode dne, kdy dvě třetiny smluvních stran, jež byly smluvními stranami v okamžiku přijetí, uloží u depozitáře své listiny o přijetí zmíněných změn 9 ,

– u smluvních stran, které jej přijaly, je ve vztahu ke změnám příloh IV až XI Göteborského protokolu stanoven jiný postup: tyto změny nabudou účinnosti jeden rok od sdělení daného rozhodnutí všem smluvním stranám, s výjimkou smluvních stran, jež depozitáři oznámí, že nejsou schopny změnu schválit. Učiní-li takové oznámení 16 nebo více smluvních stran, změna nevstoupí v platnost 10 .

V praxi nebudou mít navržené změny na závazky členských států, jelikož dotčené závazky již jsou součástí acquis EU a členské státy je uplatňují. Navržené změny by nicméně smluvním stranám mimo EU, zejména z regionu EECCA, umožnily i nadále po delší dobu využívat flexibilitu, jež již byla sjednána a dohodnuta v rámci změny Göteborského protokolu z roku 2012.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Flexibilní harmonogramy v článku 3a a příloze VII pozměněného Göteborského protokolu byly dohodnuty a přijaty v roce 2012, a to s cílem vytvořit zjednodušený vstupní mechanismus, a podpořit tak ratifikaci větším počtem smluvních stran. Žádná země regionu EECCA však do srpna 2019 této flexibility nedokázala využít. V návaznosti na diskuse o stávajících překážkách ratifikace pro země EECCA proto smluvní strany úmluvy o ovzduší na zasedání pracovní skupiny pro strategii a přezkum ve dnech 20.–24. května 2019 vyjádřily zájem na prodloužení tohoto flexibilního harmonogramu.

Pokud k rozšíření flexibility nedojde, považuje se za nepravděpodobné, že země EECCA protokol v blízké budoucnosti ratifikují. Je v zájmu EU, aby země jejího sousedství Göteborský protokol ratifikovaly; pomohlo by to omezit znečišťování ovzduší přecházející hranice států EECCA a směřující do členských států EU.

Závazky stanovené v Göteborském protokolu se odrážejí v ustanoveních směrnice (EU) 2016/2284.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale mohou „rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 11 .

4.1.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě

Výkonný orgán je orgán zřízený dohodou, konkrétně úmluvou o ovzduší.

Akt, který má výkonný orgán přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt bude závazný podle mezinárodního práva v souladu s článkem 13a Göteborského protokolu.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec úmluvy o ovzduší ani Göteborského protokolu.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Má-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek označit jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté na základě čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základě, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

4.2.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají životního prostředí.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 191 SFEU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 191 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

5.Zveřejnění zamýšleného aktu

Jelikož bude aktem výkonného orgánu změněn Göteborský protokol v rámci úmluvy o ovzduší, je vhodné jej po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

2019/0238 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na 39. zasedání výkonného orgánu Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 191 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie schválila Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu v pozměněném znění přijatém v roce 2012 (dále jen „protokol“) v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, jenž vstoupil v platnost dne 7. října 2019, prostřednictvím rozhodnutí Rady (EU) 2017/1757 12 .

(2)Podle článku 13a protokolu může výkonný orgán přijmout změny protokolu a jeho příloh.

(3)Výkonný orgán má na svém 39. zasedání ve dnech 9.–13. prosince přijmout změny protokolu (článku 3a) a jeho příloh (přílohy VII), které mají za cíl usnadnit ratifikaci protokolu smluvními stranami mimo EU.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve výkonném orgánu, jelikož se na předmět a obsah protokolu, jenž má být pozměněn, vztahuje acquis EU, a zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 13 ,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat na 39. zasedání výkonného orgánu Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, je následující:

Návrh předložený Spojenými státy americkými na změnu článku 3a a přílohy VII protokolu s cílem prodloužit flexibilní harmonogram z roku 2019 na rok 2024 a z roku 2022 na rok 2028 se podporuje.

Článek 2

S ohledem na vývoj na 39. zasedání výkonného orgánu Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států se zástupci Unie mohou za konzultace s členskými státy, během koordinačních zasedání na místě a bez dalšího rozhodnutí Rady, dohodnout na zpřesnění postoje uvedeného v článku 1.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1.

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší, Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

(3)    Rozhodnutí Rady 81/462/EHS ze dne 11. června 1981 o uzavření Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Úř. věst. L 171, 27.6.1981, s. 11.

(4)    Rozhodnutí Rady 2003/507/ES ze dne 13. června 2003 o přistoupení Evropského společenství k Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979, Úř. věst. L 179, 17.7.2003, s. 1; zvláštní vydání v českém jazyce: kapitola 11, svazek 47, s. 172; rozhodnutí Rady (EU) 2017/1757 ze dne 17. července 2017 o přijetí změny Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 jménem Evropské unie, Úř. věst. L 248, 27.9.2017, s. 3.

(5)    Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (stav ratifikací ke dni 12. srpna 2019).

(6)    Bulharsko, Česká republika, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (stav ratifikací ke dni 12. srpna 2019).

(7)    Jednací řád pro zasedání výkonného orgánu Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států přijatý rozhodnutím 2010/9 a pozměněný rozhodnutím 2013/1, pravidlo 29.

(8)    Göteborský protokol (ve znění z roku 2012), čl. 13a odst. 3.

(9)    Göteborský protokol (ve znění z roku 2012), čl. 13a odst. 3.

(10)    Göteborský protokol (ve znění z roku 2012), čl. 13a odst. 7.

(11)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(12)    Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1757 ze dne 17. července 2017 o přijetí změny Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 jménem Evropské unie, Úř. věst. L 248, 27.9.2017, s. 3.

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1.