EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2019

COM(2019) 354 final

2019/0161(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o správním rámci pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Když před deseti lety zasáhla Evropskou unii a eurozónu globální krize, Unie brzy pocítila rychlé zhoršování své hospodářské a sociální situace. Finanční krize rychle přešla v hospodářskou krizi a krizi státního dluhu v eurozóně. V reakci na to byla přijata opatření k zachování stability a integrity eurozóny. Tyto kroky byly od té doby doplněny a posíleny různými iniciativami zaměřenými na řešení slabých míst ve struktuře prostoru s jednotnou měnou v dlouhodobějším horizontu. Navzdory výrazným zlepšením, jichž bylo dosaženo v souladu s doporučeními obsaženými ve zprávě pěti předsedů z června 2015 a diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie ze dne 31. května 2017, zde stále přetrvávají významné mezery. Jedním z poučení z krize je to, že členské státy, jejichž měnou je euro, by měly dále posilovat odolnost svých ekonomik cílenými strukturálními reformami a investicemi, aby podpořily konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny jako celku.

Za této situace vedoucí představitelé Unie na eurosummitu dne 14. prosince 2018 (zasedajícím v inkluzivním formátu 27 členských států) pověřili Euroskupinu prací na řadě otázek s cílem přispět k ekonomické a monetární unii, zejména na koncepci, podmínkách využívání a načasování rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu a na dobrovolné bázi pro členské státy účastnící se mechanismu směnných kurzů (ERM II). Tento nástroj bude součástí rozpočtu Unie a bude přijat na základě příslušného legislativního návrhu Komise, který lze v případě potřeby změnit. Eurosummit rovněž uvedl, že tento nástroj by měl podléhat kritériím a strategickým pokynům ze strany členských států eurozóny. V hodnocení provedeném čtyři roky po zprávě pěti předsedů nastínilo sdělení Komise s názvem „Prohloubení evropské hospodářské a měnové unie“ ze dne 12. června 2019 1 cestu dalšího postupu k prohlubování hospodářské a měnové unie. Zdůraznilo zejména, že rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost by přispěl k odolnosti hospodářské a měnové unie podporou ucelených balíčků reforem a investic zaměřených na řešení výzev ohrožujících konkurenceschopnost a konvergenci členských států eurozóny. Komise ve svém sdělení rovněž uvedla, že je připravena navrhnout nové nařízení o správním rámci pro takový nástroj podle článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a to při plném respektování výsad Komise, pokud jde o plnění rozpočtu a provádění programů. Dne 14. června 2019 se Euroskupina shodla na souboru podmínek pro hlavní prvky rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro členské státy eurozóny a na dobrovolné bázi pro členské státy účastnící se mechanismu ERM II 2 . Vedoucí představitelé na eurosummitu konaném dne 21. června 2019 toto ujednání uvítali a zdůraznili potřebu pokračovat v práci na všech nevyřešených otázkách s ohledem na zachování samostatnosti rozhodování členských států eurozóny 3 .

Za tímto účelem navrhované nařízení stanoví správní rámec pro nový rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu. Nástroj bude začleněn do programu na podporu reforem 4 . Správní rámec vymezí hlavní směry hospodářských politik zaměřené na reformy a investice, které mají být z nového rozpočtového nástroje podporovány v souladu s celkovým rámcem Unie pro koordinaci hospodářských politik.

Cílem rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost jako součásti programu na podporu reforem je podporovat soudržnost v rámci Unie poskytováním finanční podpory členským státům eurozóny na reformy a investice vymezené v ucelených balíčcích. Navrhované nařízení má zajistit správní aspekt tohoto rozpočtového nástroje a musí být chápáno ve spojení s programem na podporu reforem.

V této souvislosti by Radě, v níž by hlasovací právo měli pouze členové eurozóny, byly svěřeny úkoly týkající se: i) celkové strategie reforem a investic v eurozóně a dohled nad těmito reformami a investicemi; a (ii) pokynů pro jednotlivé země v souvislosti s cíli reforem a investic, jež mají být z tohoto rozpočtového nástroje podporovány. Navrhované nařízení zejména stanoví, že Rada (po projednání v Euroskupině) každoročně vymezí strategické směry pro reformní a investiční priority pro eurozónu jako celek, a to v rámci doporučení ohledně hospodářské politiky eurozóny (dále jen „doporučení pro eurozónu“). Při vymezování strategických směrů může Rada požádat o názory eurosummit. Rada by poté přijala doporučení spolu s pokyny pro jednotlivé země, které by bylo určeno všem členským státům eurozóny a týkalo by se cílů reforem a investic, jež mají být v rámci tohoto rozpočtového nástroje podpořeny. V rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost se členské státy eurozóny mohou rozhodnout, že předloží návrhy reformních a investičních balíčků; při předkládání ucelených balíčků reforem a investic v rámci tohoto rozpočtového nástroje budou muset členské státy eurozóny zohlednit jak strategické směry, tak pokyny pro jednotlivé země. Pokud jde o členské státy, jejichž měnou není euro, které se účastní mechanismu ERM II a jsou ochotny se zúčastnit rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost na dobrovolné bázi, měla by být vypracována vhodná opatření takovým způsobem, který bude v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení.

Navrhovaný správní rámec pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu reaguje na potřebu posílit koordinaci hospodářských politik eurozóny a na potřebu podpořit reformy a investice, které řeší problémy eurozóny jako celek a přispívají k její hospodářské a sociální konvergenci.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Správní rámec pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost bude v souladu se zavedeným procesem evropského semestru pro dohled nad hospodářskými politikami Unie a koordinaci těchto politik. Provádění správního rámce vymezeného v tomto nařízení bude sladěno také s harmonogramem evropského semestru.

Roční strategické směry bude Rada přijímat jako nedílnou součást doporučení pro eurozónu, které před přijetím Radou schvaluje Evropská rada. V podkladech pro strategické směry bude Komise Radu informovat, jak byly plněny strategické směry v předchozích letech, což posílí soudržnost politických pokynů.

Pokyny pro jednotlivé země určené členským státům eurozóny budou zohledňovat strategické směry a budou plně v souladu s doporučeními pro jednotlivé země přijímanými souběžně v rámci evropského semestru po případných diskusích v příslušných výborech zřízených na základě Smlouvy. Pokyny pro jednotlivé země budou zejména uvádět, pro které konkrétní reformní a investiční cíle z těch cílů, jež byly určeny v doporučeních pro jednotlivé země, může každý členský stát eurozóny předložit návrh uceleného reformního a investičního balíčku v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Pokyny pro jednotlivé země určené příslušným členským státům proto nebudou k doporučením pro jednotlivé země dodávat další doporučení, nýbrž budou spíše mezi nimi vymezovat priority z hlediska podpory v rámci tohoto rozpočtového nástroje. Z důvodů efektivity budou tyto pokyny pro jednotlivé země určené všem členským státům eurozóny přijímány jako jediné doporučení. V příslušných případech budou pokyny poskytnuté podle navrhovaného nařízení náležitě zohledňovat jakýkoli makroekonomický ozdravný program, jenž by se na dotyčný členský stát právě vztahoval.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhované nařízení stanoví správní rámec zajišťující směry hospodářské politiky pro reformní a investiční balíčky, jež mají být předkládány v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Bude také v souladu s navrhovanými programy Unie souvisejícími s investicemi, jako jsou fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro propojení Evropy a program InvestEU, a bude zajišťovat jak doplňkovost vůči nim, tak součinnost s nimi.

Navrhované nařízení vychází z myšlenek nastolených v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie ze dne 31. května 2017 5 a je v souladu se sdělením Komise s názvem „Prohloubení evropské hospodářské a měnové unie: zhodnocení čtyři roky po zprávě pěti předsedů“ ze dne 12. června 2019, které nastínilo cestu dalšího postupu k prohlubování hospodářské a měnové unie. Rozpočtový nástroj se má stát součástí rozpočtu Unie a jeho velikost bude stanovena v rámci jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Navrhované nařízení je rovněž soudržné s cíli tohoto víceletého finančního rámce.

Navrhované nařízení nebude zasahovat do výsad Komise, pokud jde o plnění rozpočtu a provádění programů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z ustanovení čl. 136 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Ustanovení čl. 136 odst. 1 písm. b) SFEU stanoví, že k zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie může Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126 SFEU přijmout opatření týkající se členských států eurozóny k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled.

Ustanovení čl. 121 odst. 6 SFEU stanoví, že Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu stanovený v tomto článku.

V souladu s čl. 136 odst. 1 písm. b) SFEU je cílem navrhovaného nařízení vypracovat směry hospodářské politiky členských států eurozóny stanovením pravidel správního rámce pro budoucí rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost v rámci programu na podporu reforem, jehož příjemci jsou členské státy eurozóny. Vzhledem k předmětu návrhu je pro přijetí navrhovaného nařízení relevantní postup podle čl. 121 odst. 6.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Navrhované nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť přijímá pouze opatření, jejichž cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států („test národní nedostatečnosti“) a pokud zásah Unie může dosáhnout těchto cílů lépe v porovnání s opatřeními na úrovni členských států („test komparativní účinnosti“).

V této souvislosti politické pokyny, jako jsou strategické směry pro eurozónu jako celek a nastavení cílených individuálních cílů v oblasti reforem a investic, které mohou rovněž podpořit celkovou konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny, skutečně představují opatření, která lze lépe formulovat a provádět na úrovni Unie než na úrovni členských států. Komise má nejlepší předpoklady k tomu, aby převzala iniciativu, a Rada k tomu, aby o takových záležitostech rozhodovala v souladu se svou úlohou při koordinaci hospodářských politik zakotvenou ve Smlouvách.

Posílení úlohy členů Rady zastupujících členské státy eurozóny, pokud jde o rámec pro správu budoucího rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost, také zvýší kolektivní odpovědnost eurozóny za příslušná opatření ke koordinaci hospodářských politik přijatá podle tohoto nařízení. To dobře odráží zásadu Smlouvy, podle níž je koordinace hospodářských politik „věcí společného zájmu“.

Strategické směry a pokyny pro jednotlivé země, jež mají být přijímány podle tohoto návrhu, jsou omezeny na poskytování pokynů členským státům eurozóny, zatímco volba skutečných reforem a investic zůstává na dotyčném členském státu. V důsledku toho není navrhovaným nařízením dotčeno právo každého členského státu rozhodovat o tom, jaké opatření je nezbytné nebo vhodné přijmout na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni; navrhované nařízení dodržuje zásadu, že provádění reforem a investic nadále zůstává ve vnitrostátní pravomoci a že členské státy jsou za něj odpovědné na příslušné úrovni vlády.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť se jedná o vhodné opatření k dosažení cíle stanovit správní rámec pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu. Návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného správního rámce, jelikož nelze použít méně omezující prostředky k vymezení směrů hospodářské politiky z hlediska priorit a cílů reforem a investic členských států. Strategické směry a pokyny pro jednotlivé země, jež mají být podle navrhovaného správního rámce vydávány, představují akty bez závazné působnosti a omezují se na určení typických rysů reforem a investic, které se členské státy eurozóny dle vlastního uvážení mohou rozhodnout předložit jako balíček v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Navrhované nařízení dále stanoví pouze obecný obsah, soudržnost a načasování takových strategických směrů a pokynů pro jednotlivé země. Vzhledem k těmto prvkům návrhu je navrhované nařízení přiměřeným prostředkem k dosažení jeho cíle, neboť používá pouze opatření, která jsou úměrná jeho cílům.

•Volba nástroje

Navrhovaného správního rámce Unie nemůže být dosaženo pomocí směrnic nebo dobrovolných nástrojů. Proto je zde vhodné použít nařízení.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

Návrh bere v úvahu názory vyjádřené Evropským parlamentem a eurosummitem.

Evropský parlament ve zprávě z vlastního podnětu sdělil své názory na plán rozpočtové kapacity pro eurozónu (zpráva Böge/Berès – 2015/2344(INI), zpráva ze dne 16. února 2017).

Eurosummit konaný v prosinci 2018 pověřil Euroskupinu prací na koncepci, podmínkách využívání a načasování rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu „na základě příslušného návrhu Komise, který bude v případě potřeby změněn“, pod čímž byl společně chápán program na podporu reforem, který předložila Komise v květnu 2018. Prohlášení eurosummitu z prosince 2018 zejména vyzvalo k tomu, aby rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost podléhal kritériím a strategickým pokynům ze strany členských států eurozóny.

Euroskupina na svém zasedání dne 14. června 2019 se shodla na časovém harmonogramu, který vymezuje obecné rysy budoucího rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu, a vyzvala k tomu, aby opatření pro správní rámec pro členské státy eurozóny byla zakotvena v „dodatečném právním aktu“. Eurosummit konaný dne 21. června 2019 dále konstatoval, že ve správním rámci pro tento nástroj musí být zajištěna „samostatnost rozhodování“ členských států eurozóny.

V této souvislosti by autonomii správního rámce, jak je vymezena podle Smlouvy, mohlo zaručit pouze samostatné nařízení podle článku 136 SFEU. Zaprvé, pouze samostatné nařízení podle článku 136 SFEU může stanovit opatření týkající se správy ekonomických záležitostí, jež vymezují strategické směry a cíle pro členské státy eurozóny v oblasti reforem a investic, které jsou příslušné z hlediska budoucího rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Zadruhé, pouze nařízení podle článku 136 SFEU může stanovit mechanismy umožňující členským státům eurozóny vykonávat rozhodovací pravomoci v oblasti koordinace hospodářských politik.

Kromě zajištění „samostatnosti rozhodování“, kterou stanovil eurosummit, by návrh podle článku 136 SFEU kodifikoval dimenzi eurozóny při správě tohoto nástroje způsobem, který je slučitelný s výsadami Komise, pokud jde o plnění rozpočtu a provádění programů (z hlediska budoucího rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost).

·Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Návrh nesouvisí s procesem kontroly účelnosti právních předpisů a jejich zjednodušování a nevede k žádným nákladům na dodržování tohoto právního předpisu pro malé a střední podniky ani pro jiné zúčastněné strany.

·Základní práva

Návrh nebude mít přímý dopad na dodržování a ochranu základních práv Unie, neboť nařízení pouze stanoví rámec pro správu ekonomických záležitostí. Strategické směry a opatření Rady (doporučení), které budou přijímány podle navrhovaného nařízení, nemají závaznou působnost a jsou určeny členským státům.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nebude mít pro Unii žádné rozpočtové důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhované nařízení stanoví správní rámec pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu. Vzhledem k tomu je hlavním předmětem a oblastí působnosti navrhovaného nařízení rámec pro správu rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro členské státy eurozóny v rámci programu na podporu reforem. Jeho oblast působnosti se proto vztahuje na členské státy eurozóny (článek 1).

Navrhované nařízení předpokládá dva různé druhy opatření, jež může přijímat Rada, jak vyplývá z jeho cílů (článek 3). Pro eurozónu jako celek může Rada po projednání s Euroskupinou přijímat strategické směry pro reformní a investiční priority v eurozóně; a pro jednotlivé členské státy eurozóny může Rada formulovat pokyny pro každou zemi, jež pro reformy a investice stanoví cíle příslušné z hlediska rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost, které dotyčné členské státy mohou předložit Komisi v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Pokyny pro jednotlivé země budou v souladu se strategickými směry pro eurozónu a s doporučeními pro jednotlivé země přijatými v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik po případných diskusích v příslušných výborech zřízených na základě Smlouvy.

Návrh obsahuje ustanovení, která umožňují, aby strategické směry reformních a investičních priorit pro eurozónu byly začleněny do doporučení pro eurozónu (článek 4). Dříve než Rada kvalifikovanou většinou a na základě doporučení Komise přijme strategické směry jako nedílnou součást doporučení pro eurozónu, bude nezbytné projednat je v Euroskupině. Tento přístup by také každoročně schvaloval eurosummit. Navrhované nařízení rovněž požaduje, aby Komise informovala Radu o tom, jak byly dodrženy předchozí roční strategické směry, což Radě umožní zohlednit pokrok dosažený v provádění politik ve strategických směrech na rok následující.

Rámec pro správu je rovněž konkrétněji popsán v ustanovení o doporučení Rady (článek 5), jež vydává pokyny pro jednotlivé země určené všem členským státům eurozóny. Pokyny pro jednotlivé země by měly být v souladu s pokyny uvedenými v doporučeních pro jednotlivé země určených dotyčným členským státům nebo by měly náležitě zohledňovat jakékoli rozhodnutí Rady schvalující makroekonomický ozdravný program. Doporučení Rady s pokyny pro jednotlivé země bude přijato kvalifikovanou většinou na základě doporučení Komise. Strategické směry (článek 4), jakož i pokyny pro jednotlivé země by mohly být členskými státy využity v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Oba prvky poslouží členským státům jako základ pro jejich možné návrhy ucelených reformních a investičních balíčků v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. V konečném důsledku je na rozhodnutí členského státu, zda se zúčastní a předloží způsobilé reformní a investiční balíčky, jež mají být z tohoto rozpočtového nástroje podpořeny.

Tento rozpočtový nástroj může stanovit určitou minimální míru vnitrostátního spolufinancování vyjádřenou v procentech celkových nákladů na reformy a investice. Článek 6 v této souvislosti stanoví, že Rada na základě posouzení Komisí určí, které členské státy jsou považovány za státy postižené prudkým hospodářským propadem, pro účely úpravy míry vnitrostátního spolufinancování v rámci budoucího rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Tímto ustanovením není dotčeno uplatnění čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ve znění nařízení Rady (ES) č. 1056/2005 a ve znění nařízení Rady (EU) č. 1177/2014 6 .

Navrhované nařízení potvrzuje pravidlo o způsobu hlasování stanovené v čl. 136 odst. 2 SFEU v souvislosti se strategickými směry a doporučeními Komise: právo hlasovat budou mít pouze členové Rady zastupující členské státy eurozóny (článek 7).

S cílem posílit dialog mezi orgány Unie, a zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti navrhované nařízení vymezuje parametry hospodářského dialogu, který zahrnuje Evropský parlament, Radu a Euroskupinu (článek 8). Podle tohoto rámce může příslušný výbor Evropského parlamentu uspořádat hospodářský dialog a vyzvat předsedu Rady a předsedu Euroskupiny k projednání opatření přijímaných podle tohoto nařízení.

Za účelem přezkumu účinnosti navrhovaného nařízení je Komise povinna každé čtyři roky počínaje rokem 2023 zveřejnit zprávu a předat ji Evropskému parlamentu a Radě (článek 9).

2019/0161 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o správním rámci pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 136 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům 7 ,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 8 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Koordinace hospodářských politik členských států je věcí společného zájmu. Členské státy, jejichž měnou je euro, jsou obzvláště zainteresované a mají odpovědnost provádět hospodářské politiky, které podporují řádné fungování hospodářské a měnové unie, a zamezit politikám, které ji ohrožují, v kontextu hlavních směrů zformulovaných Radou.

(2)S cílem zajistit řádné fungování hospodářské a měnové unie by členské státy, jejichž měnou je euro, měly přijímat opatření zaměřená na posilování odolnosti svých ekonomik prostřednictvím cílených strukturálních reforem a investic. Eurosummit uspořádaný v prosinci 2018 pověřil Euroskupinu prací na koncepci, podmínkách využívání a načasování rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu. V zájmu zajištění toho, aby členské státy prováděly strukturální reformy a investice jednotným, soudržným a koordinovaným způsobem, je nezbytné zavést správní rámec, jenž umožní Radě vymezovat strategické směry pro reformní a investiční priority, které mají členské státy v eurozóně uskutečňovat. Takový rámec by posílil konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny. Rada by měla rovněž poskytovat pokyny pro jednotlivé země ohledně jednotlivých reforem a investičních cílů členských států, jejichž měnou je euro, které mohou být podpořeny z rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že takový rámec je konkrétně určen pro členské státy, jejichž měnou je euro, měly by se hlasování podle tohoto nařízení účastnit pouze členové Rady zastupující tyto členské státy.

(3)Na úrovni Unie je rámcem pro určování vnitrostátních priorit členských států v oblasti reforem a pro sledování toho, jak jsou tyto priority prováděny, evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Toto nařízení řeší potřebu nastolit soudržnost mezi prioritami v oblasti reforem a investic pro eurozónu jako celek a mezi reformními a investičními cíli jednotlivých členských států, jejichž měnou je euro, a zajistit jejich soulad s evropským semestrem.

(4)Rada by měla každoročně vymezit strategické směry pro reformní a investiční priority pro eurozónu jakožto součást doporučení ohledně hospodářské politiky eurozóny. Strategické směry by Rada měla přijímat kvalifikovanou většinou na základě doporučení Komise a poté, co Euroskupina projedná ty reformní a investiční priority, které bude považovat za příslušné a vhodné k zařazení do těchto směrů. Svou úlohu bude plnit také každoroční eurosummit.

(5)Aby se zajistilo, že strategické směry odrážejí vyvíjející se zkušenosti z provádění rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost, měla by Komise kromě svého doporučení ohledně strategických směrů Radu v rámci svého doporučení ohledně hospodářské politiky eurozóny informovat o tom, jak byly strategické směry plněny v předchozích letech.

(6)Členské státy, jejichž měnou je euro, se mohou rozhodnout, že předloží návrhy reformních a investičních balíčků v rámci rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Za tímto účelem přijme Rada doporučení s pokyny pro jednotlivé země ohledně cílů reforem a investic, které mohou být v členských státech, jejichž měnou je euro, podporovány z rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Uvedené doporučení Rady by mělo být v souladu se strategickými směry přijatýmina základě tohoto nařízení a s doporučeními pro jednotlivé země přijímanými souběžně v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik po případných diskusích v příslušných výborech zřízených na základě Smlouvy. Doporučení Rady musí rovněž náležitě zohlednit jakýkoli makroekonomický ozdravný program přijatý v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 9 .

(7)Doporučení Rady s pokyny pro jednotlivé země k cílům reforem a investic v členských státech, jejichž měnou je euro, přijatá kvalifikovanou většinou, by měla vycházet z doporučení Komise. Tímto postupem by neměla být dotčena dobrovolná povaha účasti členských států, jejich měnou je euro, na rozpočtovém nástroji pro konvergenci a konkurenceschopnost a nesmí jím být dotčeny ani výsady Komise, pokud jde o provádění tohoto nástroje.

(8)V mezích správního rámce vymezeného v tomto nařízení by Rada měla stanovovat strategické směry pro eurozónu jako celek a poskytovat pokyny pro jednotlivé země ohledně cílů reformních a investičních balíčků jednotlivých členských států, jejichž měnou je euro. Komise plní rozpočet Unie podle článku 317 SFEU, což zahrnuje i řízení výdajových programů. Tím by neměla být dotčena odpovědnost Komise ve vztahu k rozpočtovému nástroji pro konvergenci a konkurenceschopnost [v rámci programu na podporu reforem] podle nařízení (EU) XXXX/XX.

(9)Na základě posouzení Komisí musí Rada určit, které členské státy jsou postiženy prudkým hospodářským propadem, pro účely úpravy míry vnitrostátního spolufinancování stanovené v nařízení (EU) XXXX/XX [nařízení o programu na podporu reforem] a aniž je dotčeno uplatňování čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 v platném znění.

(10)V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, a zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti v tomto hospodářském dialogu může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, předsedu Komise a v případě potřeby předsedu Euroskupiny, aby se zúčastnili diskuse ve výboru o opatřeních přijímaných podle tohoto nařízení.

(11)Komise by měla v pravidelných intervalech podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o účinnosti tohoto nařízení.

(12)Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, jímž je přispět k řádnému fungování hospodářské a měnové unie v Evropě a ke konvergenci a konkurenceschopnosti v eurozóně vymezením správního rámce pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může ho proto být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví pravidla pro správní rámec platný pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu v rámci programu na podporu reforem podle nařízení (EU) XXXX/XX 10 .

2.Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady určená každému členskému státu v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v kontextu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik;

b)„doporučením pro eurozónu“ doporučení Rady ohledně hospodářské politiky eurozóny v souladu s článkem 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

Článek 3
Cíle

Toto nařízení přispívá ke konvergenci a konkurenceschopnosti ekonomik členských států, jejichž měnou je euro, tím, že stanoví správní rámec platný pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, jenž vymezuje:

a)strategické směry pro reformní a investiční priority eurozóny jako celku;

b)pokyny pro jednotlivé země ohledně cílů v oblasti reforem a investic příslušných pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, které jsou v souladu s doporučeními pro jednotlivé země.

Článek 4
Strategické směry pro eurozónu

1.Na základě doporučení Komise a po projednání v Euroskupině stanoví Rada každoročně v rámci doporučení pro eurozónu strategické směry pro reformní a investiční priority eurozóny.

2.Souběžně s doporučeními podle odstavce 1 Komise informuje Radu o tom, jak členské státy plnily strategické směry z předchozích let.

Článek 5
Pokyny pro jednotlivé země

1.Rada na základě doporučení Komise přijímá doporučení určené všem členským státům, jejichž měnou je euro, jímž každoročně poskytne pokyny pro jednotlivé země ohledně reformních a investičních cílů pro účely reformních a investičních balíčků, které mohou členské státy následně předložit podle nařízení (EU) XXXX/XX [nařízení o programu na podporu reforem].

2.Doporučení podle odstavce 1 jsou v souladu se strategickými směry podle článku 4 a s doporučeními pro jednotlivé země určenými pro dotyčné členské státy. Rada v doporučení podle odstavce 1 náležitě zohlední jakýkoli makroekonomický ozdravný program schválený v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 472/2013.

Článek 6
Prudký hospodářský propad

V případě potřeby a na základě posouzení Komisí doporučení podle čl. 5 odst. 1 stanoví, zda je členský stát postižen prudkým hospodářským propadem, pro účely úpravy míry vnitrostátního spolufinancování stanovené v nařízení (EU) XXXX/XX [nařízení o programu na podporu reforem].

Tímto článkem není dotčeno uplatňování čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97.

Článek 7
Hlasování v Radě

1.Pokud jde o opatření podle tohoto nařízení, hlasují o nich pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

2.Kvalifikovaná většina členů Rady uvedených v odstavci 1 je definována v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

Článek 8
Hospodářský dialog

V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, předsedu Komise a případně předsedu Euroskupiny, aby se zúčastnili diskuse ve výboru o opatřeních přijímaných podle tohoto nařízení.

Článek 9
Přezkum

1.Do 31. prosince 2023 a poté každé čtyři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí účinnost tohoto nařízení.

2.Komise tuto zprávu zašle Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52019DC0279  

(2)     https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2019/06/14/term-sheet-on-the-budgetary-instrument-for-convergence-and-competitiveness/  

(3)     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/06/21/statement-of-the-euro-summit-21-june-2019/  

(4)    COM(2018) 391, https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:02e3ae29-64af-11e8-ab9c-01aa75ed71a1.0022.01/DOC_1&format=PDF

(5)     https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-emu_cs.pdf  

(6)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31997R1467&from=EN ;     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32005R1056&from=EN     https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:306:0033:0040:CS:PDF

(7)    Úř. věst. C  , , s. . 

(8)    Úř. věst. C  , , s.

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(10)    Úř. věst. C , , s.