EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.11.2019

COM(2019) 900 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE

Návrhy rozpočtových plánů na rok 2020: celkové posouzení

PŘÍLOHA I: Posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí

Členské státy, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu

Plány, které jsou v souladu s povinnostmi daného členského státu

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Německa je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. Vzhledem k příznivé rozpočtové situaci Německa vyzývá Komise příslušné orgány, aby uvolnily další výdaje k dosažení trvalého vzestupného trendu veřejných a soukromých investic, a zejména výdajů na regionální a obecní úrovni, a aby se zaměřily na vzdělávání: výzkum a inovace, digitalizaci a širokopásmové připojení s velmi vysokou kapacitou, udržitelnou dopravu, jakož i energetické sítě a dostupné bydlení, a to s přihlédnutím k regionálním rozdílům, jak doporučila Rada v rámci evropského semestru. Komise také zastává stanovisko, že Německo dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá orgány Německa, aby v jejich realizaci dále pokročily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Irska je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020 a využily veškeré neočekávané příjmy k dalšímu snižování míry veřejného zadlužení. Komise také zastává stanovisko, že Irsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne úterý 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Irska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Řecka je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2020 se očekává, že Řecko splní svůj střednědobý rozpočtový cíl. Má se za to, že Řecko rovněž splňuje cíl primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP monitorovaný na základě posíleného dohledu. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. V červenci 2019 Řecko dostalo od Rady doporučení „dosáhnout udržitelného hospodářského oživení a odstranit nadměrné makroekonomické nerovnováhy pokračováním v reformách a jejich dokončováním v souladu se závazky přijatými po ukončení makroekonomického ozdravného programu na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018“. Provádění tohoto doporučení je monitorováno na základě rámce posíleného dohledu.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Kypru je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. Komise také zastává stanovisko, že Kypr dosáhl omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Kypru, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Litvy je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. Komise také zastává stanovisko, že Litva dosáhla určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá litevské orgány, aby v jejich realizaci dále pokročily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lucemburska je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. Komise také zastává stanovisko, že Lucembursko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Lucemburska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Malty je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. Komise také zastává stanovisko, že Malta dosáhla omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Malty, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Nizozemska je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby plnily rozpočet na rok 2020. Vzhledem k příznivé rozpočtové situaci Nizozemska vyzývá Komise příslušné orgány, aby uvolnily další výdaje k dosažení trvalého vzestupného trendu investic a aby se zaměřily na hospodářskou politiku v oblasti investic do výzkumu a vývoje (zejména v soukromém sektoru), energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, strategie snižování emisí skleníkových plynů a řešení problémů v oblasti dopravy, jak doporučila Rada v rámci evropského semestru. Komise zastává stanovisko, že Nizozemsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá orgány Nizozemska, aby v jejich realizaci dále pokročily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Rakouska je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, i když jsou příslušné prognózy založeny na předpokladu nezměněné politiky. Komise také zastává stanovisko, že Rakousko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Rakouska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Plány, které jsou obecně v souladu s povinnostmi daného členského státu

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Estonska je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby byly v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu připraveny přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2020 v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lotyšska je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Toto posouzení se však odvíjí od současné prognózy, že se Lotyšsko přiblíží k dosažení svého střednědobého rozpočtového cíle. Nebude-li tato prognóza potvrzena v budoucích hodnoceních souladu s požadavky preventivní složky, bude nutné v celkovém posouzení souladu zohlednit rozsah odchýlení od požadavku stanoveného Radou. Komise vyzývá příslušné orgány, aby byly v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu připraveny přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby rozpočet na rok 2020 byl v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Lotyšsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá orgány Lotyšska, aby v jejich realizaci dále pokročily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Plány, u nichž hrozí nedodržení povinností daného členského státu

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Belgie vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, i když jsou příslušné prognózy založeny na předpokladu nezměněné politiky. Komise zejména předpokládá riziko významné odchylky od požadované korekce směřující ke splnění střednědobého rozpočtového cíle v letech 2019 a 2020. Kromě toho se nepředpokládá, že Belgie v letech 2019 a 2020 dodrží doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Komise také zastává stanovisko, že Belgie dosáhla omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Belgie, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a aby využily neočekávané zisky k urychlení snížení poměru dluhu k HDP.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Španělska vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, i když jsou příslušné prognózy založeny na předpokladu nezměněné politiky. Komise zejména předpokládá riziko významné odchylky od požadovaného postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Kromě toho se neočekává, že Španělsko v letech 2019 a 2020 dosáhne dostatečného pokroku, pokud jde o dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu. Komise také zastává stanovisko, že Španělsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne úterý 9. července 2019 v rámci evropského semestru. Vyzývá proto orgány Španělska, aby pokrok urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a aby využily neočekávané zisky k urychlení snížení poměru dluhu k HDP.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Francie vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise zejména předpokládá riziko významné odchylky od požadované korekce směřující ke splnění střednědobého rozpočtového cíle v letech 2019 a 2020. Kromě toho se neočekává, že Francie v letech 2019 a 2020 dosáhne dostatečného pokroku, pokud jde o dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a aby využily neočekávané zisky k urychlení snížení poměru dluhu k HDP. Komise také zastává stanovisko, že Francie dosáhla omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne úterý 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy francouzské orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Itálie vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise zejména předpokládá riziko významné odchylky od požadované korekce směřující ke splnění střednědobého rozpočtového cíle v letech 2019 a 2020. Kromě toho se nepředpokládá, že Itálie v letech 2019 a 2020 dodrží doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a aby využily neočekávané zisky k urychlení snížení poměru dluhu k HDP. Komise také zastává stanovisko, že Itálie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá orgány Itálie, aby v jejich realizaci dále pokročily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Portugalska vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, i když jsou příslušné prognózy založeny na předpokladu nezměněné politiky. Komise zejména předpokládá riziko významné odchylky od požadované korekce směřující ke splnění střednědobého rozpočtového cíle v letech 2019 a 2020. Komise také zastává stanovisko, že Portugalsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Portugalska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a aby využily neočekávané zisky k urychlení snížení poměru dluhu k HDP.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Slovinska vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Pro rok 2020 se předpokládá celkový rozpočtový přebytek ve výši 0,5 % HDP a předpokládá se, že poměr dluhu k HDP klesne v souladu s požadavky doporučené hodnoty pro snižování dluhu. I když Komise předpokládá riziko určité odchylky od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, který doporučila Rada v roce 2020, při společném posouzení obou let 2019 a 2020 existuje riziko významného odchýlení. Vysoká míra nejistoty odhadů produkční mezery by mohla znamenat, že Slovinsko se může v roce 2020 přiblížit svému střednědobému rozpočtovému cíli, což ukazuje na obecný soulad. Pokud se to potvrdí ex post, bude to zohledněno. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Slovinsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Slovinska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Slovenska vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Poměr veřejného dluhu je výrazně nižší než 60 % HDP a dále se snižuje, zatímco celkové rozpočtové saldo představuje značné překročení referenční hodnoty 3 % HDP stanovené ve Smlouvě. Kromě toho dodatečná opatření oznámená dne 6. listopadu 2019 snížila odchýlení od doporučeného postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, a v důsledku toho již odchýlení v roce 2020 není významné. Zejména s ohledem na přečerpání v roce 2019 však stále pro roky 2019 a 2020 dohromady existuje riziko významné odchylky od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, který doporučila Rada. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Slovensko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Slovenska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

Komise celkově zastává stanovisko, že z návrhu rozpočtového plánu Finska vyplývá riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Předpokládá se, že poměr veřejného dluhu zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a že celkové rozpočtové saldo představuje značné překročení referenční hodnoty 3 % HDP stanovené ve Smlouvě. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2020 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Finsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Finska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež by měla Komise navrhnout na jaře 2020.

PŘÍLOHA II: Metodika a předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2019

V čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 473/2013 se stanoví, že „k celkovému posouzení se připojí metodika a předpoklady nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise pro každý členský stát, včetně odhadů dopadu souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst“. Předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2019, kterou vypracovávají nezávisle zaměstnanci Komise, jsou vysvětleny přímo v této prognóze 1 .

Rozpočtové údaje do roku 2018 jsou založeny na údajích oznámených členskými státy Komisi před 1. říjnem 2019 a potvrzených Eurostatem dne 21. října 2019. Eurostat neprovedl žádné úpravy údajů, které členské státy vykázaly v rámci oznamování na podzim 2019. Eurostat stahuje svou výhradu ke kvalitě údajů vykázaných Maďarskem v souvislosti s odvětvovou klasifikací Maďarského sdružení pro skladování uhlovodíku a nadací vytvořených Maďarskou národní bankou. Nadace a všechny jejich dceřiné společnosti, jakož i sdružení, byly reklasifikovány do vládních institucí. V důsledku kombinovaného účinku těchto reklasifikací se dluh v roce 2017 zvýšil o 0,4 procentního bodu HDP a v letech 2015, 2016 a 2018 o 0,3 procentního bodu HDP, zatímco schodek se v roce 2017 zvýšil o 0,2 procentního bodu HDP a v letech 2015 a 2016 o 0,1 procentního bodu HDP. Eurostat stahuje svou výhradu ke kvalitě údajů vykázaných Slovenskem v souvislosti s vykazováním některých výdajů, které vznikly vládě, a to v návaznosti na revizi provedenou slovenskými statistickými orgány, která vedla ke zvýšení schodku o 0,2 % HDP v roce 2018.

Pro účely prognózy byla opatření na podporu finanční stability zaznamenána v souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 15. července 2009 2 . Není-li dotčeným členským státem ve výkazech uvedeno jinak, dostatečně podrobně známé kapitálové injekce byly do prognózy zahrnuty jako finanční transakce, tj. jako takové, které zvyšují dluh, nikoliv však schodek. Státní záruky za bankovní závazky a vklady nejsou uvedeny jako výdaje vládních institucí, pokud neexistují důkazy o tom, že jich v době dokončení prognózy bylo využito. Je však třeba poznamenat, že úvěry, jež bankám poskytla vláda nebo jiné subjekty zařazené do sektoru vládních institucí, se obvykle započítávají do veřejného dluhu.

Pro rok 2020 jsou zohledněny rozpočty přijaté vnitrostátními parlamenty nebo těmto parlamentům předložené a všechna další dostatečně podrobně známá opatření. V podzimní prognóze se zejména odrážejí veškeré informace zahrnuté do návrhů rozpočtových plánů předložených do poloviny října. V prognózách na rok 2021 je uplatněn předpoklad nezměněné politiky, který počítá s extrapolací příjmových a výdajových trendů a se začleněním opatření, která jsou dostatečně podrobně známá.

Evropské souhrnné ukazatele dluhu vládního sektoru v prognóze na léta 2019–2021 jsou zveřejněny na nekonsolidovaném základě (tj. nejsou upraveny o mezivládní půjčky). Aby byla zajištěna konzistentnost časových řad, jsou na tomtéž základě zveřejněny i historické údaje. V projekcích dluhu vládního sektoru pro jednotlivé členské státy na období 2019–2021 je zahrnut dopad záruk poskytnutých do Evropského nástroje finanční stability (EFSF), dvoustranných půjček jiným členským státům a účasti na kapitálu Evropského mechanismu stability (ESM) v podobě plánované k datu uzávěrky prognózy 3 .

Podle prognózy Komise z podzimu 2019 rozpočtová opatření uvedená v návrzích rozpočtových plánů na rok 2020 mírně zvyšují souhrnný schodek (dopad přibližně 0,05 % HDP). To je do značné míry způsobeno očekávaným negativním dopadem opatření zvyšujících výdaje, přičemž předpokládaná opatření na straně příjmů jsou celkově neutrální. Celkově se předpokládá zanedbatelný mechanický dopad na růst HDP v krátkodobém horizontu.

K výkladu tohoto odhadu je třeba přistupovat obezřetně:

·Neřešení fiskální nerovnováhy by mohlo zvýšit zranitelnost finančních aktiv a vést k větším rozpětím a úvěrovým sazbám, což by mělo negativní dopad na růst.

·Cílem nařízení (EU) č. 473/2013 je vyhodnotit účinek opatření přijatých v návrzích rozpočtových plánů. Opatření, jež byla přijata a vstoupila v platnost před vypracováním těchto návrhů, proto do posouzení zahrnuta nejsou (ačkoliv mohou mít další dopad na projekce veřejných financí pro rok 2020).

·Dopad ohlášených opatření vychází ze srovnání se základním scénářem nezměněné politiky. Orientace fiskální politiky tohoto základního scénáře není nutně neutrální. Například trend růstu některých výdajových položek by mohl být rychlejší nebo pomalejší než tempo potenciálního růstu, na základní scénář by mohla mít dodatečný dopad dřívější opatření nebo by některá dříve přijatá opatření mohla být v roce 2020 ukončena. Expanzivní povahu základního scénáře dokládá skutečnost, že souhrnná orientace fiskální politiky v roce 2020 je expanzivnější než dopad ohlášených opatření na zvýšení schodku.

PŘÍLOHA III: Analýza citlivosti

V článku 7 nařízení (EU) č. 473/2013 se stanoví, že „celkové hodnocení zahrnuje analýzy citlivosti, které poukáží na rizika pro udržitelnost veřejných financí v případě nepříznivého hospodářského, finančního nebo rozpočtového vývoje“. Tato příloha proto představuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům (působícím na růst, úrokové sazby a primární saldo veřejných financí), přičemž vychází z výsledků stochastických projekcí dluhu. Analýza umožňuje posoudit možný dopad rizika nižšího a vyššího růstu nominálního HDP na dynamiku veřejného dluhu, účinky pozitivního/negativního vývoje na finančních trzích, které se promítají do nižších/vyšších výpůjčních nákladů vládních institucí, a fiskální otřesy, které mají dopad na stav veřejných rozpočtů.

U stochastických projekcí se nejistota ohledně budoucích makroekonomických podmínek uvádí v analýze dynamiky veřejného dluhu v souvislosti s „ústředním“ scénářem projekce dluhu, který odpovídá scénáři podle prognózy Komise z podzimu 2019 a scénáři podle prognóz návrhů rozpočtových plánů ve dvou níže uvedených grafech, jež podávají výsledky pro eurozónu (v obou případech se na dobu po skončení sledovaného období použije obvyklý „předpoklad nezměněné fiskální politiky“). Na makroekonomické podmínky (krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby u státních dluhopisů, míra růstu, primární saldo veřejných financí), které předpokládá ústřední scénář, se uplatňují otřesy a výsledkem je „vějíř“ (rozložení) možných případů vývoje dluhu v níže uvedeném grafu. Tento vějíř odpovídá rozsáhlému souboru možných základních makroekonomických podmínek, přičemž je u růstu, úrokových sazeb a primárního salda simulováno až 2 000 otřesů. V rozsahu a korelaci otřesů se odráží historické chování daných proměnných. Z toho plyne, že tato metodika nezachycuje nejistotu v reálném čase. Výsledné níže uvedené vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu v eurozóně s ohledem na možné otřesy růstu, úrokových sazeb a primárního salda, jejichž velikost a korelace odrážejí stav pozorovaný v minulosti.

Vějířové grafy znázorňují předpokládaný vývoj dluhu podle ústředního scénáře (na který se uplatňují makroekonomické otřesy) jako přerušovanou čáru a křivku předpokládaného vývoje dluhu, která celkový soubor možných křivek získaných uplatněním otřesů rozděluje na dvě poloviny (medián), jako plnou černou čáru procházející středem vějíře. Samotný vějíř představuje 80 % všech možných případů vývoje dluhu získaných simulací 2 000 otřesů růstu, úrokových sazeb a primárního salda (spodní a horní čára, které vějíř ohraničují, představují 10. a 90. percentil rozdělení), takže vystínovaná oblast nezahrnuje případy simulovaného vývoje dluhu (20 % z celkového počtu případů), které jsou způsobeny extrémnějšími (méně pravděpodobnými) otřesy neboli „událostmi na okrajích křivky“. Různě stínovaná pole uvnitř vějíře představují různé části celkového rozložení možných případů vývoje dluhu. Tmavomodré pole (ohraničené 40. a 60. percentilem) zahrnuje 20 % všech možných případů vývoje dluhu, které se přibližují ústřednímu scénáři.

Zohledníme-li v rámci scénáře podle prognóz Komise i scénáře podle prognóz návrhů rozpočtových plánů rizika lepšího i horšího primárního salda veřejných financí, růstu a podmínek na finančních trzích, pohybuje se výše dluhu v eurozóně v roce 2020 s 80% pravděpodobností (vějíř představuje 80 % všech možných případů simulovaného vývoje dluhu) v rozmezí 82 % až 88 % HDP. Spodní a horní hranice rozmezí poměru dluhu k HDP v roce 2020 by tedy byla ve scénáři podle Komise víceméně podobná jako ve scénáři podle návrhů rozpočtových plánů, a to díky drobnému rozdílu mezi příslušnými ústředními prognózami, na něž jsou otřesy uplatněny (poměr dluhu k HDP ve výši přibližně 85 % ve scénáři podle Komise i ve scénáři podle návrhů rozpočtových plánů).

Po roce 2020, který je horizontem pro současné návrhy rozpočtových plánů, výsledky simulace ukazují, že rozdíl mezi scénáři podle Komise a podle návrhů rozpočtových plánů, pokud jde o předpokládaný poměr dluhu k HDP při otřesech, zůstává v zásadě malý. Na konci sledovaného období, s nímž vějířové grafy pracují (rok 2024), by byl s 50% pravděpodobností poměr dluhu k HDP vyšší než přibližně 79 % podle scénáře návrhů rozpočtových plánů a přibližně 80 % HDP podle scénáře Komise. Tento drobný rozdíl je dán především tím, že na rozdíl od scénáře podle Komise zůstává ve scénáři podle návrhů rozpočtových plánů strukturální primární saldo trvale na mírně vyšší hodnotě naposledy předpovídaného přebytku.

Je třeba si uvědomit, že jelikož velikost a korelace otřesů odrážejí historické chování proměnných, nezachycuje tato metodika nejistoty v reálném čase, jež se mohou vyskytovat zejména při posuzování mezery výstupu. Vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo k významným revizím odhadů mezery výstupu, a to často směrem k nižšímu potenciálnímu výstupu, než jaký se předpokládal v reálném čase, lze tuto nejistotu považovat za dodatečný zdroj rizika pro budoucí vývoj dluhu, který ovšem předchozí analýza nezohledňovala.

Graf III.1: Vějířové grafy stochastických projekcí veřejného dluhu vycházející ze scénáře podle prognóz Komise a scénáře podle prognóz návrhů rozpočtových plánů

PŘÍLOHA IV: Grafy a tabulky

Tabulka IV.1: Růst reálného HDP (v %) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Tabulka IV.2: Cílové hodnoty celkového salda (v % HDP) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.1: Celkové saldo veřejných financí v roce 2020 (v % HDP): prognóza Komise z podzimu 2019 (KOM) v porovnání s návrhy rozpočtových plánů (NRP)

Pozn.: Pro větší přehlednost není v tomto grafu znázorněn Kypr, který má v roce 2020 vykazovat přebytek více než 2 % HDP.

Graf IV.2: Faktory stojící za rozdílem mezi prognózou Komise z podzimu 2019 a návrhy rozpočtových plánů, pokud jde o celkové saldo veřejných financí (v % HDP) v roce 2020

Tabulka IV.3: Cílové hodnoty celkového primárního salda (v % HDP) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Tabulka IV.4: Změny strukturálního salda (v p. b. potenciálního HDP) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Tabulka IV.5: Změny strukturálního primárního salda (v p. b. potenciálního HDP) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.3: Změna strukturálního salda v roce 2020 (v p. b. potenciálního HDP): návrhy rozpočtových plánů (NRP) v porovnání s prognózou Komise z podzimu 2019 (KOM)

Pozn.: Pro větší přehlednost nejsou v tomto grafu znázorněny Řecko a Kypr, které mají v roce 2020 vykazovat změnu strukturálního salda ve výši více než –1 % potenciálního HDP.

Graf IV.4: Fiskální úsilí založené na metodice výdajového kritéria v roce 2020 (v p. b. potenciálního HDP): návrhy rozpočtových plánů (NRP) v porovnání s prognózou Komise z podzimu 2019 (KOM)

Pozn.: Fiskální úsilí je měřeno na základě průměrného růstu potenciálního HDP v období 10 let a nezohledňuje fiskální prostor členských států, které překročily své střednědobé rozpočtové cíle.

Graf IV.5a: Změna strukturálního salda v roce 2019 (v p. b. potenciálního HDP) v porovnání s mezerou výstupu podle prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.5b: Změna strukturálního salda v roce 2020 (v p. b. potenciálního HDP) v porovnání s mezerou výstupu podle prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Pozn.: V kontextu kladných mezer výstupu odkazují pojmy „procyklická“ a „proticyklická“ v těchto grafech na to, zda změna fiskální politiky (ve srovnání s předchozím rokem) představuje podporu nebo brzdu pro hospodářství. Pro větší přehlednost není v žádném z obou grafu znázorněno Řecko.

Graf IV.6a: Scénáře orientace fiskální politiky – strukturální saldo (prognóza Komise z podzimu 2019)

Graf IV.6b: Scénáře orientace fiskální politiky – růst čistých primárních výdajů (v %) (prognóza Komise z podzimu 2019 – KOM)

Pozn.: Scénáře uvedené v těchto grafech se týkají souhrnné orientace fiskální politiky v eurozóně, měřené změnou souhrnného strukturálního salda a mírou růstu čistých primárních výdajů. Čisté primární výdaje se vypočítají tak, že se od celkových výdajů odečtou úroky, cyklické výdaje, diskreční opatření na straně příjmů a jednorázová opatření. Scénář „dodržování Paktu o stabilitě a růstu“ předpokládá, že členské státy, které dosud nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, dodržují plnou fiskální korekci stanovenou v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2019. Scénář „dodržování Paktu o stabilitě a růstu a využití fiskálního prostoru (prognóza KOM)“ předpokládá, že Nizozemsko a Německo využijí v roce 2020 část svého fiskálního prostoru (zvýšení strukturálního salda o 0,6 %, resp. 0,4 % HDP) v souladu s prognózou Komise z podzimu 2019.

Graf IV.6c: Orientace fiskální politiky – strukturální saldo, primární strukturální saldo a fiskální úsilí na základě metodiky výdajového kritéria (prognóza Komise z podzimu 2019)

Tabulka IV.6: Střednědobé rozpočtové cíle (SRC) stanovené v programech stability z roku 2019 a minimální referenční hodnoty pro rok 2020

Graf IV.7a: Situace členských států, pokud jde o plnění jejich střednědobých rozpočtových cílů (SRC) v roce 2020, podle prognózy Komise z podzimu 2019 (v p. b. potenciálního HDP) 4

Graf IV.7b: Situace členských států, pokud jde o plnění jejich střednědobých rozpočtových cílů (SRC) v roce 2020, podle návrhů rozpočtových plánů na rok 2020 (v p. b. potenciálního HDP)

Tabulka IV.7: Poměr dluhu k HDP (v % HDP) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.8: Vývoj veřejného dluhu ve vybraných členských státech v letech 2018 až 2020 podle návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019

Graf IV.9: Faktory stojící za změnou hrubého veřejného dluhu mezi rokem 2019 a 2020 (v p. b.) podle návrhů rozpočtových plánů

Graf IV.10: Hrubý veřejný dluh (v % HDP) v porovnání se změnou strukturálního salda (v p. b. potenciálního HDP) v roce 2020 podle prognózy Komise z podzimu 2019

Pozn.: velikost bublin vyjadřuje nominální HDP členských států.

Graf IV.11: Saldo běžného účtu (v % HDP) v porovnání se změnou strukturálního salda (v p. b. potenciálního HDP) v roce 2020

Pozn.: Fiskální expanze je vyjádřena kladným znaménkem, fiskální konsolidace pak znaménkem záporným. Barvy pak znázorňují vzdálenost od dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2020: červené body jsou u zemí, kterým k dosažení střednědobého cíle chybí více než 50 bazických bodů; žluté body jsou u zemí, kterým k dosažení střednědobého cíle chybí méně než 50 bazických bodů; zelené body jsou u zemí, které svůj střednědobý cíl překračují. Pro větší přehlednost není v žádném z obou grafů znázorněn Kypr.

Tabulka IV.8: Struktura fiskální konsolidace v letech 2019 a 2020 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.12: Předpokládané změny v cyklicky očištěných podílech výdajů v návrzích rozpočtových plánů (v p. b. potenciálního HDP) na rok 2020 a prognóze Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.13: Předpokládané změny v hlavních typech výdajů (v p. b. HDP) v roce 2020: návrhy rozpočtových plánů (NRP) v porovnání s prognózou Komise z podzimu 2019 (KOM)

Pozn.: Graf znázorňuje příspěvek hlavních složek výdajů k předpokládaným změnám v poměru výdajů k HDP.

Graf IV.14: Diskreční opatření na straně příjmů a další změny podílu příjmů (v p. b. HDP) v roce 2020: návrhy rozpočtových plánů (NRP) v porovnání s prognózou Komise z podzimu 2019 (KOM)

Graf IV.15: Předpokládané změny v hlavních typech daňových příjmů (v p. b. HDP) v roce 2020: návrhy rozpočtových plánů (NRP) v porovnání s prognózou Komise z podzimu 2019 (KOM)

Pozn.: Graf znázorňuje příspěvek hlavních složek příjmů k předpokládaným změnám v poměru příjmů k HDP.

Tabulka IV.9: Krátkodobá elasticita, na níž jsou založeny prognózy příjmů na rok 2020: návrhy rozpočtových plánů (NRP) v porovnání s prognózou Komise z podzimu 2019 (KOM) a OECD

Pozn.: Při srovnávání elasticity odvozené z návrhů rozpočtových plánů a prognózy Komise na jedné straně a elasticity OECD na straně druhé je nutná jistá obezřetnost. Zatímco v prvních dvou případech se jedná o čistou elasticitu ve vztahu k růstu HDP, poslední hodnota je v zásadě vypočtena ve vztahu k mezeře výstupu. Obecně jsou rozdíly jen malé. 

Tabulka IV.10: Ukazatele udržitelnosti podle prognózy Komise z podzimu 2019

Pozn.: Obvykle na základě metodiky použité ve zprávách Evropské komise „Fiscal Sustainability Report 2018“ a „Debt Sustainability Monitor 2017“. Ve srovnání s předchozími zprávami byl revidován pouze předpoklad úrokové sazby, a to s využitím očekávání trhu ke stanovení cílů T+10. Tyto aktualizované výsledky, které vycházejí z prognózy Komise z podzimu 2019, budou předloženy v připravovaném Debt Sustainability Monitor 2019. Vzhledem k jedinečnému složení řeckého veřejného dluhu a opatřením ke snížení dluhového břemene přijatým Euroskupinou v červnu 2018 vychází analýza řeckého veřejného dluhu a fiskální udržitelnosti z předpokladů přijímaných u jednotlivých zemí (více podrobností viz zpráva o fiskální udržitelnosti za rok 2018, rámeček 3.3). Z tohoto důvodu nejsou výsledky uvedeny v této horizontální srovnávací tabulce založené na společných předpokladech a metodikách.

Graf IV.16: Vývoj rozdílu růstu úrokových sazeb

Zdroj: Údaje AMECO z podzimu 2019 na období 1999–2019 (sloupce) a údaje pro období 1966–2010 Escolano et al. (2017) (řádky).

Pozn.: Graf znázorňuje rozdíl mezi průměrnou nominální úrokovou sazbou účtovanou z veřejného dluhu a nominální mírou růstu HDP. Podobný graf se objevil v ekonomickém věstníku Evropské centrální banky, vydání č. 2/2019.

(1)

     Metodické předpoklady, z nichž vychází hospodářská prognóza Komise z podzimu 2019, jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/eeip/forecasts_en.htm ).

(2)

     Dokument je dostupný na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/1015035/2041337/FT-Eurostat-Decision-9-July-2009-3--final-.pdf .

(3)

     V souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 27. ledna 2011 o statistickém zaznamenávání operací Evropského nástroje finanční stability, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/5034386/2-27012011-AP-EN.PDF .

(4)

Tyto grafy znázorňují rozdíly mezi předpokládanými strukturálními saldy a střednědobými rozpočtovými cíli v jednotlivých členských státech. Nezohledňují použitelné odchylky v rámci flexibility.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.11.2019

COM(2019) 900 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE

o návrzích rozpočtových plánů eurozóny na rok: celkové posouzení

I. Úvod

Podle právních předpisů EU mají členské státy eurozóny do 15. října předložit Komisi návrh rozpočtových plánů na následující rok, aby se zlepšila koordinace vnitrostátních fiskálních politik v hospodářské a měnové unii 1 . 

Tyto plány shrnují návrhy rozpočtů, které vlády předkládají svým vnitrostátním parlamentům. Komise ke každému plánu vydává stanovisko posuzující, zda je v souladu s povinnostmi daného členského státu eurozóny vyplývajícími z Paktu o stabilitě a růstu.

Komise má rovněž předkládat celkové posouzení rozpočtové situace a výhledů eurozóny jako celku.

V souladu s ustanoveními souboru pravidel pro balíček dvou právních aktů 2  předložily Rakousko, Portugalsko a Španělsko návrhy rozpočtových plánů beze změny politiky, a to v důsledku vnitrostátních voleb, které se uskutečnily mezi koncem září a první polovinou listopadu. Belgie, kde sestavování vlády stále probíhá, rovněž předložila plán nezměněné politiky. Očekává se, že tyto vlády předloží úplné návrhy rozpočtových plánů v co nejbližším termínu.

Stanoviska Komise při současném respektování rozpočtové pravomoci členských států eurozóny obsahují objektivní politická doporučení určená zejména pro vlády a parlamenty členských států, jejichž cílem je usnadnit posouzení souladu návrhů rozpočtu s fiskálními pravidly EU. Hospodářská a rozpočtová politika je v eurozóně záležitostí společného zájmu.

V listopadu 2018 navrhla Komise doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, se kterým ve dnech 21. a 22. března 2019 vyslovila souhlas Evropská rada a jež přijala Rada dne 9. dubna 2019 3 . Z tohoto doporučení Komise ve svém posouzení vychází.

Toto sdělení má dvojí cíl. Za prvé na základě horizontálního posouzení návrhů rozpočtových plánů souhrnně zachycuje rozpočtovou politiku na úrovni eurozóny. Tento postup odpovídá horizontálnímu posouzení programů stability, které se provádí na jaře, avšak zaměřuje se spíše na nadcházející rok než na střednědobé fiskální plány. Za druhé poskytuje přehled o návrzích rozpočtových plánů podle jednotlivých členských států eurozóny a vysvětluje, jak Komise postupuje při jejich posuzování, zejména z hlediska jejich souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Posouzení Komise zohledňuje požadavky související s úrovní a dynamikou veřejného dluhu, jakož i hospodářské vyhlídky eurozóny.

II. Hlavní zjištění týkající se eurozóny

Hospodářský výhled podle plánů členských států eurozóny a prognózy Komise

Výhled růstu eurozóny zůstává sice pozitivní, nicméně od jarního hodnocení oslabil a je nepravděpodobné, že by došlo k rychlému oživení. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 by se měl růst úhrnného reálného HDP v eurozóně snížit z 1,9 % v roce 2018 na 1,1 % v roce 2019 před tím, než se v roce 2020 nepatrně zvýší na 1,2 %. To se do značné míry shoduje s makroekonomickými předpoklady obsaženými v návrzích rozpočtových plánů (tabulka 1). U prognózy na rok 2019 došlo ke snížení o 0,1 procentního bodu ve srovnání s prognózou Komise z jara 2019 a o 0,2 procentního bodu ve srovnání s programy stability. U prognózy na rok 2020 došlo na základě obou prognóz ke snížení o 0,3 procentního bodu oproti prognóze z jara. Makroekonomické scénáře obsažené v návrzích rozpočtových plánů jsou obecně velmi podobné prognózám Komise pro jednotlivé členské státy eurozóny, což je částečně důsledkem povinnosti všech členských států vycházet při sestavování návrhů rozpočtu z makroekonomických prognóz potvrzených či vypracovaných nezávislým subjektem. Ve srovnání s příslušnými návrhy rozpočtových plánů Komise předpovídá podstatně nižší růst u Německa a Řecka a významně vyšší růst u Irska s tím, že Irsko ve svém návrhu rozpočtového plánu vychází ze scénáře neřízeného brexitu (příloha IV tabulka 1).

V souladu s očekávaným zpomalením hospodářského růstu se očekává, že souhrnná kladná mezera výstupu v eurozóně se v roce 2019 zmenšila; tento trend má pokračovat i v roce 2020. Očekává se, že souhrnná kladná mezera výstupu se v letech 2019 a 2020 zmenší, a to jak podle prognózy Komise z podzimu 2019, tak na základě (přepočtených) návrhů rozpočtových plánů 4 . Kromě Řecka a Itálie budou mít podle prognózy v roce 2020 negativní mezeru výstupu Belgie a Německo.

Obecně lze konstatovat, že růst reálného HDP zůstane v roce 2020 utlumen a nejistota a rizika výhledu budou naopak vysoká. Solidní výkonnost trhu práce sice pomohla udržet soukromou spotřebu a domácí poptávku, není však pravděpodobné, že růst HDP zaznamená rychlé oživení. Očekává se snížení vlivu domácí poptávky na růst, a to především v důsledku zpomalení růstu investic. Hospodářství eurozóny zároveň čelí zvýšené míře nejistoty. Riziko nepříznivého vývoje spojené se základním scénářem, je i nadále výrazné; příznačná je pro něj vysoká míra propojení, jež by mohla zvýšit jeho dopad na hospodářství v případě, kdy by se naplnilo. Další eskalace obchodního a geopolitického napětí a neočekávaně prudké zpomalení v Číně by mohlo celosvětově utlumit hospodářskou činnost a negativně dolehnout na eurozónu. Recese ve výrobě by se navíc mohla projevit i vně tohoto odvětví a dále tlumit růst, přičemž neřízený brexit by mohl narušit hospodářskou činnost v EU.

Tabulka 1: Přehled souhrnných hospodářských a rozpočtových ukazatelů (EZ-19) na období 2019–2020

Zdroj: programy stability z roku 2019, návrhy rozpočtových plánů na rok 2020, prognóza Evropské komise z podzimu 2019.

Fiskální výhled podle plánů a prognózy Komise z podzimu 2019

Očekává se, že v roce 2019 dojde ke zvratu trendu souhrnného celkového schodku vládního sektoru v eurozóně a v roce 2020 k jeho dalšímu růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 by se měl tento celkový schodek vládního sektoru v eurozóně v roce 2019 zvýšit na 0,8 % HDP (tabulka 1). Schodek je nižší, než předpokládala prognóza Komise z jara 2019 a programy stability z roku 2019, avšak vyšší, než předpokládají návrhy rozpočtových plánů. Vývoj v jednotlivých zemích je různý – očekává se, že ve srovnání s prognózou Komise z jara 2019 budou mít větší schodky Belgie, Slovensko a Finsko, zatímco v Německu, Irsku, Řecku, na Kypru, v Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku a v Rakousku se očekává větší přebytek (příloha IV tabulka 2). Podle prognózy Komise z podzimu 2019 by se měl souhrnný schodek vládního sektoru v eurozóně v roce 2020 zvýšit na 0,9 %. Mírně vyšší schodek oproti návrhům rozpočtových plánů odráží zejména poněkud nižší růst předpokládaný v prognóze Komise z podzimu 2019 (příloha IV graf 2). Tato hodnota odpovídá prognóze Komise z jara 2019, oproti programům stability z roku 2019 však představuje nárůst (+ 0,4 % HDP). Je to způsobeno vyššími očekávanými schodky v Belgii, ve Španělsku, Francii, v Itálii, Lotyšsku, na Slovensku a ve Finsku a nižším očekávaným přebytkem v Německu, Irsku, Řecku, Litvě, Nizozemsku, Portugalsku a ve Slovinsku. Jednalo by se o druhý nárůst souhrnného celkového schodku vládního sektoru v eurozóně od roku 2009.

V současnosti se poprvé za řadu let na žádný členský stát eurozóny neuplatňuje postup při nadměrném schodku. Pouze Francie bude mít v roce 2019 podle prognóz schodek přesahující referenční hodnotu 3 %, již stanoví Smlouva, i když se jedná o dočasné překročení, které se blíží referenční hodnotě a lze jej přičíst výhradně jednorázovému dopadu jediného opatření. Španělsko napravilo svůj nadměrný schodek v roce 2018, přičemž celkový schodek vládního sektoru klesl na 2,5 % a podle prognózy Komise z podzimu 2019 se očekává jeho další pokles (příloha IV tabulka 2). V případě Belgie, Španělska, Francie a Itálie má jejich očekávaný schodek překročit 2 % HDP. Očekává se, že v letech 2019 a 2020 bude mít přebytek devět členských států eurozóny s tím, že Litva a Portugalsko udrží svůj rozpočet vyrovnaný. Celkově lze říci, že podle návrhů rozpočtových plánů a prognózy Komise z podzimu 2019 jsou mezi plánovanými fiskálními zůstatky členských států eurozóny v roce 2020 pouze malé rozdíly (příloha IV grafy 1 a 2), i přes to, že Komise je pesimističtější zejména v případě Slovenska, Španělska, Slovinska a Malty.

Souhrnné primární saldo eurozóny, vypočtené odečtením úrokových nákladů od celkového salda, by se mělo zmenšit, avšak v letech 2019 a 2020 by mělo zůstat v přebytku. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 i podle návrhů rozpočtových plánů by se souhrnné primární saldo eurozóny mělo snížit z 1 % HDP v roce 2018 na 0,9 % HDP v roce 2019, což odpovídá odhadům programů stability z roku 2019 (tabulka 1). Záporné primární saldo se v roce 2019 očekává pouze v Estonsku, Španělsku, Francii a Finsku (příloha IV tabulka 3). Souhrnné primární saldo eurozóny by se v roce 2020 mělo snížit na 0,6 % HDP, jak uvádí prognózy Komise z podzimu 2019 a přibližně i návrhy rozpočtových plánů. Předpokládá se, že v roce 2020 se obzvlášť výrazně primární saldo sníží v Belgii, Německu, Řecku, na Kypru, v Lucembursku a Nizozemsku. Estonsko, Španělsko, Francie a Finsko by i v roce 2020 měly vykazovat záporné primární saldo, stejně jako Belgie. Rozdíly mezi prognózami členských států eurozóny a Komise jsou v obou letech vesměs malé, ačkoli Komise očekává, že primární saldo Španělska, Kypru, Slovinska a Slovenska bude v roce 2020 v porovnání s návrhy rozpočtových plánů o více než 0,4 p.b. HDP nižší.

Podle návrhů rozpočtových plánů a prognózy Komise svědčí změna strukturálního primárního salda o mírně expanzivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu jak v roce 2019, tak v roce 2020 5 . Podle prognózy Komise z podzimu 2019 se očekává, že se strukturální primární saldo v roce 2019 zhorší o 0,3 p.b. Tato skutečnost je v souladu s návrhy rozpočtových plánů. Jak v prognóze Komise z podzimu 2019, tak v návrzích rozpočtových plánů (příloha IV tabulka 5) se předpokládá se, že strukturální primární saldo se v roce 2020 zhorší o další 0,4 p.b. potenciálního HDP 6 . Návrhy rozpočtových plánů představují značnou revizi programů stability z roku 2019, které předpokládaly, že se souhrnné strukturální primární saldo eurozóny v roce 2020 stabilizuje. Návrhy rozpočtových plánů předpokládají, že strukturální primární saldo Belgie, Španělska, Itálie, Kypru, Lucemburska, Nizozemska a Finska bude ve srovnání s programy stability z roku 2019 nižší o více než 0,5 p. b. potenciálního HDP.

Očekává se, že mezi rokem 2019 a 2020 stoupne počet členských států eurozóny, jež dosahují svých střednědobých rozpočtových cílů nebo je překračují. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 by mělo v roce 2019 své střednědobé rozpočtové cíle překročit sedm členských států eurozóny (Německo, Řecko, Kypr, Lucembursko, Malta, Nizozemsko a Rakousko) (příloha IV tabulka 6). Předpokládá se, že všechny tyto země dosáhnou svých střednědobých rozpočtových cílů nebo je překročí i v roce 2020, ačkoli Německo, Kypr, Lucembursko a Nizozemsko plánují využít část svého fiskálního prostoru (příloha IV grafy 7a a 7b). Kromě toho se očekává, že v roce 2020 Irsko a Litva svých střednědobých rozpočtových cílů dosáhnou. Prognóza Komise z podzimu 2019 však počítá s tím, že několik členských států eurozóny bude za svými střednědobými rozpočtovými cíli v roce 2020 výrazně zaostávat: Španělsko (–3,2 p.b.), Itálie (–3 p.b.), Belgie (–2.4 p.b.) a Francie (–2,2 p.b.) (příloha IV tabulka 6 a grafy 7a a 7b). Komise předpovídá, že z členských států eurozóny, které ještě svého střednědobého rozpočtového cíle nedosáhly, se Belgie, Španělsko, Itálie, Finsko a Slovensko v roce 2020 od svých střednědobých rozpočtových cílů ještě více odchýlí 7 . Estonsko a Lotyšsko oproti tomu provedou za účelem plnění svých střednědobých rozpočtových cílů v roce 2020 určité korekce, zatímco v případě Francie, Portugalska a Slovinska se podle předpovědi změny neočekávají.

Očekává se, že poměr veřejného dluhu k HDP bude v eurozóně v letech 2019 a 2020 dále klesat. Poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně se snižuje od roku 2014, kdy dosáhl svého vrcholu ve výši 94,5 %. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 by měl v roce 2020 klesnout přibližně na 85 %. Tento poměr je mnohem nižší než se v roce 2020 očekává v USA (asi 114 %) a Japonsku (asi 237 %). Za pokračujícím poklesem souhrnného poměru dluhu k HDP v eurozóně stojí zejména pozitivní efekt „sněhové koule“, v němž se odráží předpověď, že nominální úrokové sazby budou i nadále nižší než růst nominálního HDP. Snížení dluhu podle očekávání ovlivní i předpokládané primární přebytky v letech 2019 a 2020 (příloha IV graf 8). V důsledku vnitřní dynamiky dluhu 8 naopak podle očekávání v roce 2020 vznikne mírný tlak na možný nárůst souhrnného poměru dluhu k HDP. S podobným snížením poměru dluhu k HDP v eurozóně počítají i návrhy rozpočtových plánů. V obou letech je plánovaný poměr dluhu k HDP vyšší než poměr uvedený v programech stability z roku 2019, přičemž v letech 2019 a 2020 byly provedeny značné úpravy směrem nahoru u Belgie, Řecka, Itálie a Kypru (příloha IV tabulka 7) 9 . 

Očekává se, že všechny členské státy eurozóny s výjimkou Belgie, Francie, Itálie a Finska mezi rokem 2019 a 2020 svůj poměr dluhu k HDP sníží 10 . Předpokládá se, že všechny členské státy eurozóny kromě Itálie budou v roce 2020 těžit z efektu „sněhové koule“ vedoucího ke snížení dluhu, přičemž stejný účinek mají mít (s výjimkou Belgie, Estonska, Francie a Finska) i kladná primární salda (příloha IV graf 9). Rozdíly mezi prognózou Komise z podzimu 2019 a prognózami v návrzích rozpočtových plánů nejsou zanedbatelné, avšak celkově se do značné míry vzájemně kompenzují, přičemž Komise předpokládá mírně vyšší poměr v případě Řecka, Španělska, Itálie a Slovinska a o něco nižší poměr v případě Belgie, Německa, Irska, Kypru a Lotyšska (příloha IV graf 8).

Podle prognózy Komise má poměr dluhu k HDP v devíti členských státech eurozóny v roce 2020 převyšovat 60 %. Od roku 2008 se jedná o nejvyšší počet členských států eurozóny, které dodrží prahovou hodnotu 60 %, již stanoví Smlouva. V případě Řecka a Itálie se očekává, že jejich poměry přesáhnou 130 %. Portugalsko by pak podle očekávání mělo nadále snižovat svůj poměr dluhu k HDP pod 120 % a v případě Belgie se naopak očekává, že svůj poměr dluhu stabilizuje těsně pod úrovní100 %. V případě Francie a Španělska by se měl poměr dluhu v roce 2020 nadále pohybovat mírně pod 100 %. Některé vysoce zadlužené členské státy eurozóny podle prognózy Komise z podzimu 2019 vyvinou v roce 2020 pouze zanedbatelné strukturální úsilí (Francie a Portugalsko), jiné provedou expanzi (Belgie, Řecko, Španělsko, Itálie a Kypr). Řecko 11 , Kypr a Portugalsko si nicméně udržují vysoké primární přebytky (příloha IV tabulka 3), vykazují vysoké strukturální přebytky (přičemž Portugalsko se přibližuje vyrovnanému stavu) a jejich zadlužení se úměrně rychle snižuje. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 naopak Belgie, Španělsko, Francie a Itálie vykazují klesající nebo dokonce negativní primární saldo, což vypovídá o tom, že mají prostor pro rychlejší snižování své dluhové zátěže (příloha IV, graf 10). Očekává se, že Itálie se v letech 2019 a 2020 odchýlí od doporučené hodnoty pro snižování dluhu, přičemž poměr dluhu k HDP by měl nadále růst a přibližovat se téměř 137 %. V menší míře se předpokládá rovněž v případě Belgie, že ani v jednom z těchto let nedodrží doporučené hodnoty pro snižování dluhu. Na Francii a Španělsko se od ukončení postupu při nadměrném schodu (od roku 2017 v případě Francie a od roku 2018 v případě Španělska) vztahuje přechodné pravidlo pro zadlužení, přičemž se jeho splnění ze strany dotyčných zemí ani v jednom roce nepředpokládá. Řecko a Portugalsko oproti tomu podle předpokladů v roce 2019 přechodné pravidlo pro zadlužení splní, jakož i doporučenou hodnotu pro snižování dluhu v roce 2020. I u Kypru se v letech 2019 a 2020 očekává bezproblémové splnění doporučené hodnoty pro snižování dluhu.

Složení fiskální korekce

Předpokládaný nárůst souhrnného strukturálního schodku eurozóny v roce 2020 je způsobeno především poklesem cyklicky očištěného poměru příjmů. I když by se celkové příjmy vládních institucí měly (podle prognózy Komise z podzimu 2019) v roce 2020 zvýšit o 2,4 %, očekává se, že cyklicky očištěný poměr příjmů zůstane zhruba ve stejné výši – 46,3 % potenciálního HDP v roce 2019 a 46,2 % potenciálního HDP v roce 2020 (tabulka 1 a příloha IV tabulka 8). Všechny druhy příjmů mají sice růst pomaleji než nominální HDP, avšak předpokládaný mírný pokles cyklicky očištěného poměru příjmů lze přičíst zejména přímým daním a ostatním příjmům (příloha IV graf 15). Tento pokles rovněž odráží dopad ohlášených opatření na straně příjmů, jež by měla v roce 2020 zvýšit celkový schodek vládního sektoru o 0,1 % HDP (příloha IV graf 14) 12 . Návrhy rozpočtových plánů předpokládají podobný pokles poměru příjmů v roce 2020, zatímco příjmy by podle předpokladů měly růst mírně rychlejším tempem ve výši 2,6 %.

Podle prognózy Komise z podzimu 2019 by se měl cyklicky očištěný poměr výdajů mezi rokem 2019 a 2020 snížit, což odpovídá celkovému růstu výdajů ve výši 2,7 %. Cyklicky očištěný poměr výdajů by se v období mezi rokem 2018 a 2020 neměl výrazně měnit a v roce 2020 má činit 47,3 % potenciálního HDP (tabulka 1). Návrhy rozpočtových plánů předpokládají podobný pokles u cyklicky očištěného poměru výdajů mezi roky 2019 a 2020, i když celkové výdaje by se v souladu s prognózou Komise měly zvyšovat. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 i návrhů rozpočtových plánů by cyklicky očištěný podíl primárních výdajů měl také v zásadě zůstat beze změny (příloha IV tabulka 8), i když se za touto stabilitou skrývají určité rozdíly mezi členskými státy eurozóny (příloha IV graf 12). Očekává se, že v řadě z nich se v roce 2020 cyklicky očištěný poměr primárních výdajů skutečně značně zvýší (Řecko, Itálie, Kypr, Lucembursko a Nizozemsko), zatímco v jiných zemích by mělo dojít k výraznému poklesu tohoto podílu (Estonsko, Francie a Lotyšsko). Úrokové náklady vyjádřené jako procento HDP by se i nadále měly snižovat, přičemž pokles mezi rokem 2019 a 2020 podle prognózy Komise z podzimu 2019 odpovídá 0,1 p.b. Implicitní úroková sazba, z níž prognóza Komise vychází, by měla v roce 2020 klesnout na 1,8 %; což mírně převyšuje předpoklady uvedené v návrzích rozpočtových plánů.

Posouzení orientace fiskální politiky v eurozóně

Nastavení fiskální politiky by mělo náležitě zohledňovat orientaci měnové politiky, jež by měla být nadále příznivá. V září 2019 Evropská centrální banka oznámila přijetí nového balíčku opatření expanzivní politiky, jehož součástí je další snížení sazby vkladové facility na –0,50 % a zahájení opětovného nákupu čistých aktiv na neomezenou dobu. Vzhledem k výše uvedenému a k signalizaci Rady guvernérů Evropské centrální banky 13 lze proto očekávat, že měnová politika zůstane v roce 2020 i dalších letech velice expanzivní. Břemeno stimulačního úsilí, jež během posledních let měnová politika nesla, však současně vedlo k tomu, že dnes čelí rostoucím negativním vedlejším účinkům, např. odchylkám ve vývoji cen aktiv a obavám týkajícím se finančního zdraví některých součástí finančního sektoru. Jak bylo uvedeno výše, prognóza Komise z podzimu 2019 předpokládá ve fiskální oblasti v roce 2020 mírně expanzivní orientaci fiskální politiky. Graf 1 znázorňuje společnou orientaci měnové a fiskální politiky na základě porovnání vývoje podmínek financování (reálná dlouhodobá úroková sazba) s měřítkem fiskálního úsilí (na základě změny strukturálního primárního salda).

V členských státech eurozóny je velmi odlišná fiskální situace, pokud jde o problémy v oblasti zadlužení a udržitelnosti. Na základě prognózy Komise z podzimu 2019 bylo provedeno aktualizované posouzení rizik pro fiskální udržitelnost (příloha IV tabulka 10). Toto posouzení zohledňuje mimo jiné současnou úroveň dluhu, stávající primární saldo a předpokládané náklady související se stárnutím populace. I když žádný členský stát eurozóny nečelí rizikům, která by v krátkodobém horizontu ohrožovala jeho fiskální udržitelnost, zdá se, že krátkodobá udržitelnost italských veřejných financí je i nadále citlivá vůči zvyšování nákladů na vydávání dluhopisů. Krátkodobé fiskální slabiny byly identifikovány i v případě Francie a Španělska. Tato rizika zachycuje zejména hodnota dílčího fiskálního indexu S0, která je nad příslušnou kritickou hranicí. Z ukazatele S1 vyplývá, že Belgie, Španělsko, Francie a Itálie pravděpodobně i nadále čelí vysokým střednědobým rizikům. Všechny tyto členské státy eurozóny jsou rovněž považovány za státy, které čelí vysokým rizikům, pokud jsou zohledněny dodatečné výsledky analýzy udržitelnosti dluhu. Na základě této analýzy se za stát, který čelí vysokým rizikům, považuje i Portugalsko. Výsledky střednědobého posouzení rizik se zhoršily v případě Finska, což svědčí o nižším fiskálním rozsahu v porovnání s předchozím rokem. Zdá se, že fiskální rozsah Kypru se od minulého roku zvýšil, Kypr však stále čelí významným rizikům, jež souvisí s podmíněnými závazky.

Graf 1: Reálná dlouhodobá úroková sazba (v %) a změna ve strukturálním primárním saldu (v procentních bodech potenciálního HDP) v eurozóně

Očekává se, že orientace fiskální politiky eurozóny bude v roce 2020 mírně expanzivní (graf 1). Strukturální primární rozpočtové saldo se má v roce 2020 snížit přibližně o 0,4 p.b. potenciálního HDP, což se považuje za mírně expanzivní orientaci. Tuto skutečnost potvrzuje fiskální úsilí, které se zakládá na metodice výdajového kritéria, jež svědčí o expanzivnější fiskální orientaci ve výši cca 0,5 p.b. potenciálního HDP (příloha IV graf 6c) 14 . 

Některé členské státy eurozóny, které mají dostatečný fiskální prostor a velký přebytek běžného účtu, plánují část svého fiskálního prostoru využít. V souladu s dřívějšími doporučeními Rady plánuje Nizozemsko a v menší míře i Německo v roce 2020 provádět expanzivní fiskální politiku (příloha IV graf 11). Podle prognózy Komise z podzimu 2019 současně nebude jejich fiskální prostor využit plně. Vzhledem k rozsahu svého fiskálního prostoru by jej uvedené členské státy eurozóny měly být připraveny i nadále využívat.

Na druhé straně některé z těch členských států eurozóny, které čelí nejvyšším problémům v oblasti udržitelnosti, neplánují na rok 2020 žádné významné fiskální korekce (Francie) ani fiskální expanzi (Belgie, Španělsko a Itálie) 15 (příloha IV graf 10). Plánované fiskální politiky Belgie, Španělska, Francie a Itálie dostatečně nezohledňují jejich strukturální schodky a velice expanzivní orientaci měnové politiky. Podle prognózy Komise z podzimu 2019 vykazují tyto členské státy eurozóny klesající nebo dokonce záporné primární saldo, přičemž jejich dluh buď klesá jen nepatrně nebo se nesnižuje vůbec. I když díky neobvykle nízkému rozpětí růstu úrokových sazeb dosahují dotyčné členské státy eurozóny určitých úspor (příloha IV graf 16), neplánují tyto úspory využít ke snížení své historicky vysoké úrovně zadlužení. To vše je v rozporu s doporučením obnovit fiskální rezervy. Obzvláště patrný je mírný pokles primárního přebytku Itálie oproti výši dluhu, který je v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny a vzhledem ke zmenšujícímu se efektu „sněhové koule“ velice výrazný, jakož i vytrvale záporné primární saldo Francie (graf 2). Uplatňování obezřetné fiskální politiky ze strany členských států eurozóny s vysokou úrovní veřejného dluhu by snížilo jejich poměr dluhu k aktivům a zranitelnost vůči otřesům a umožnilo by fungování automatických stabilizátorů v případě hospodářského útlumu. Neschopnost snížit veřejný dluh může v budoucnu vést ke zvýšení rizika zesíleného tržního tlaku na země s vysokým veřejným dluhem, což by mohlo mít negativní vedlejší účinky na trhy s veřejnými dluhopisy ostatních členských států eurozóny.

Celkově jsou fiskální politiky i nadále nedostatečně diferencované, zejména ve vysoce zadlužených členských státech eurozóny. Plné provádění návrhů rozpočtových plánů by vedlo k obecně neutrální až mírně expanzivní orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku. Členské státy eurozóny s fiskálním prostorem tento prostor využívají. Vzhledem k rozsahu svého fiskálního prostoru by měly jej být připraveny i nadále využívat. Navzdory požadavkům Paktu o stabilitě a růstu zůstává problémem nedostatečná konsolidace v zemích s problémy v oblasti udržitelnosti. Dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států eurozóny, které nejsou na úrovni svých střednědobých rozpočtových cílů, by spolu s intenzivnější expanzí členských států eurozóny s fiskálním prostorem (viz příloha IV grafy 6a a 6b) pomohlo nastolit rovnováhu v celkovém souboru politik v eurozóně a vyústilo by v lepší diferenciaci mezi členskými státy eurozóny v oblasti jejich dostupného fiskálního prostoru.

Graf č. 2: Faktory stojící za změnou hrubého veřejného dluhu mezi rokem 1999 a 2018 (v % HDP), podíl primárního salda a efekt sněhové koule u vybraných členských států eurozóny

III. Přehled návrhů rozpočtových plánů

Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů se zaměřují na dodržování ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a doporučení vydaných na tomto základě. Jelikož se na všechny členské státy v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, posuzují stanoviska Komise dodržování nebo pokrok při dosahování střednědobých rozpočtových cílů v jednotlivých zemích, jakož i dodržování pravidla týkajícího se dluhu, aby se ověřilo, zda jsou plány v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a s fiskálními doporučeními pro jednotlivé země, která Rada vydala dne 9. července 2019.

Všechny členské státy eurozóny předložily své návrhy rozpočtových plánů včas v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 473/2013, s výjimkou Itálie, která jej předložila s jednodenním zpožděním (tj. 16. října). V souladu s ustanoveními souboru pravidel pro balíček dvou právních aktů předložily čtyři země návrh rozpočtového plánu nezměněné politiky. Rakousko, Portugalsko a Španělsko předložily návrhy rozpočtových plánů nezměněné politiky z důvodu konání vnitrostátních voleb v období od konce září do první poloviny listopadu 2019. Belgie rovněž předložila návrh rozpočtového plánu nezměněné politiky, a to z důvodu probíhajícího procesu sestavování vlády. Komise žádá tamní orgány, aby jakmile se vlády ujmou svého úřadu a v zásadě nejméně jeden měsíc před tím, než má být návrh zákona o státním rozpočtu přijat vnitrostátním parlamentem, předložily Komisi a Euroskupině aktualizované návrhy rozpočtových plánů.

Žádný z návrhů rozpočtových plánů nebyl případem obzvláště závažného nedodržení povinností, pokud jde o Pakt o stabilitě a růstu, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 473/2013. Několik předložených návrhů rozpočtových plánů nicméně zadává příčinu k obavám. Konkrétně Komise dne 14. října 2019 zaslala Finsku a dne 22. října 2019 Belgii, Francii, Itálii, Španělsku a Portugalsku dopisy s žádostí o další informace s důrazem na řadu předběžných postřehů týkajících se jejich návrhů rozpočtových plánů a v případě Belgie, Španělska a Portugalska zdůraznila důležitost předložení aktualizovaných návrhů rozpočtových plánů. Finsko odpovědělo dne 16. října a Francie a Itálie dne 23. října 2019. Komise zohlednila informace obsažené v jejich odpovědích ve svém posouzení rozpočtového vývoje a rizik.

Tabulka 2 shrnuje posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých členských států obsažená ve stanoviscích Komise vydaných dne 20. listopadu 2019, jakož i posouzení pokroku dosaženého v oblasti fiskálně strukturálních reforem. Uvedená posouzení vycházejí z prognózy Komise z podzimu 2019. K snadnějšímu srovnání je posouzení návrhů rozpočtových plánů shrnuto ve třech obecných kategoriích. Jelikož se v současné době na žádný členský stát nevztahuje postup při nadměrném schodku, jsou posouzení souladu na rok 2020 u všech členských států provedena s ohledem na požadavky preventivní složky, zejména doporučení Rady ze dne 9. července 2019:

·V souladu: podle prognózy Komise z podzimu 2019 není k zajištění souladu rozpočtu na rok 2020 s pravidly Paktu o stabilitě a růstu v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu nutná korekce rozpočtových plánů.

·Obecně v souladu: podle prognózy Komise na rok 2020 se očekává, že návrh rozpočtového plánu zajistí obecný soulad s pravidly Paktu o stabilitě a růstu.

Prognóza Komise na rok 2020 předpokládá, že tyto členské státy se budou blížit dosažení svého střednědobého rozpočtového cíle nebo se budou od požadovaného postupu korekce směrem k tomuto cíli poněkud odchylovat. V případě, kdy se členský stát blíží svému střednědobému cíli, avšak výdajové kritérium současně poukazuje na riziko významné odchylky od požadavků, bude nutné tuto skutečnost vzít v úvahu při budoucím posuzování, pokud se při zohlednění případných povolených odchylek podle prognóz strukturální saldo již nebude blížit ke střednědobému rozpočtovému cíli. Na základě posouzení se má za to, že tyto členské státy dodržují kritérium dluhu.

·Riziko nesouladu: podle prognózy Komise na rok 2020 se neočekává, že návrh rozpočtového plánu zajistí soulad s pravidly Paktu o stabilitě a růstu.

Prognóza Komise na rok 2020 předpovídá významné odchýlení se od střednědobého rozpočtového cíle nebo od požadovaného postupu korekce směřujícího k jeho dosažení a/nebo případné nedodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu.

Žádný členský stát nepožádal o využití dodatečné flexibility v roce 2020 na investice a strukturální reformy v souladu se „Společně dohodnutým postojem k flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu“, který Rada schválila dne 12. února 2016.

Ve svém návrhu rozpočtového plánu na rok 2020 Itálie uvedla, že dopad preventivního plánu na omezení hydrogeologických rizik na rozpočet bude v roce 2020 významný a měl by být pro účely čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 považován za neobvyklou událost mimo kontrolu vlády. V této souvislosti Itálie požádala o dočasnou odchylku od postupu korekce směrem k střednědobému rozpočtovému cíli pro rok 2020 ve výši 0,2 % HDP. Komise na základě údajů poskytnutých příslušnými orgány provede na jaře 2021 konečné posouzení, v němž se vyjádří i ke způsobilým částkám.

Komise po konzultaci s členskými státy i nadále používala nástroj pro kontrolu věrohodnosti, jímž se zjišťují případy, kdy lze odhady mezery výstupu podle dohodnuté metodiky vykládat jako vysoce nejisté. Komise zaujímá stejný přístup jako při dřívějším posuzování. Na základě uvedeného nástroje mohou být předmětem vysoké nejistoty mezery výstupu na rok 2019 u pěti členských států (Kypr, Litva, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko). Jelikož se očekává, že Kypr a Lucembursko budou nadále překračovat svůj střednědobý rozpočtový cíl, nejistota ohledně jejich odhadu mezery výstupu nemá podle předpokladů potenciální dopad na posouzení souladu s požadavky preventivní složky, a žádné další posouzení tedy nebylo provedeno. Bude-li v případě Litvy vysoký stupeň nejistoty provázející odhad mezery výstupu na rok 2019 přetrvávat i na jaře2020, provede Komise v hodnocení za rok 2019 hloubkovou analýzu. V případě Slovinska a Španělska bylo posouzení nejistoty kolem odhadů mezery výstupu provedeno již na jaře 2019. Vyplývá z něj, že odhady mezery výstupu provedené podle společné metodiky provází vysoká míra nejistoty. Na základě těchto skutečností byl v rámci doporučení Rady ze dne 9. července 2019 v případě Španělska nastaven nižší požadavek na maximální míru růstu čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 0,9 %, který odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,65 % HDP v roce 2020. V případě Slovinska nebyl zaznamenán žádný vliv na požadavek pro rok 2020, jímž je dosažení střednědobého rozpočtového cíle. V případě Slovinska a Španělska potvrdilo posouzení z podzimu 2019 vysokou míru nejistoty provázející odhady mezery výstupu. V případě Slovinska by mezera výstupu vyplývající z nástroje věrohodnosti znamenala nižší strukturální schodek v roce 2020, čímž by se země přiblížila svému střednědobému rozpočtovému cíli. To by znamenalo obecný soulad. Vzhledem k vysoké volatilitě příslušných odhadů však tato skutečnost bude zohledněna až pokud se potvrdí v následném posouzení souladu s požadavky preventivní složky na jaře 2021.

Komise také předběžně posoudila stupeň pokroku při provádění fiskálně strukturálních reforem nastíněných v doporučeních Rady ze dne 9. července 2019. Posouzení návrhů rozpočtových plánů je shrnuto v následujících pěti obecných kategoriích: žádný pokrok, omezený pokrok, určitý pokrok, výrazný pokrok a plné provedení. Vzhledem k tomu, že od přijetí doporučení Rady v červenci 2019 uplynulo pouze několik měsíců, dosáhla většina členských států eurozóny ve strukturální oblasti jim adresovaných fiskálních doporučení omezeného pokroku. Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva a Nizozemsko oproti tomu při provádění fiskálně strukturální části doporučení pro jednotlivé země na rok 2019 dosáhly určitého pokroku. Konkrétně Německo a Nizozemsko přijaly opatření týkající se především investic, zatímco Itálie, Lotyšsko a Litva přijaly opatření, jež se většinou týkají zdanění. Pokrok dosažený při plnění doporučení pro jednotlivé země bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích za rok 2020 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země na rok 2020, jež Rada přijme v roce 2020.

Tabulka 2: Přehled jednotlivých stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů

1    Komise dne 5. června 2019 vydala zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v níž konstatovala, že analýza nedospěla k jednoznačnému závěru ohledně splnění uvedeného kritéria dluhu.

2    Návrh rozpočtového plánu předložen na základě předpokladu nezměněné politiky.

3    Postup při nadměrném schodku byl v případě Španělska uzavřen dne 14, června 2019, jelikož schodek byl v roce 2018 snížen pod hranici 3 % HDP a podle prognózy se má pod hranicí 3 % udržet i v letech 2019 a 2020. Španělsko proto v současné době podléhá preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu.

4    Komise dne 5. června 2019 vydala zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v níž dospěla k závěru, že kritérium schodku a kritérium dluhu stanovená ve Smlouvě by měla být považována za splněná.

5    Komise dne 5. června 2019 vydala zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v níž dospěla k závěru, že kritérium dluhu by v současnosti nemělo být považováno za splněné. V návaznosti na aktualizované fiskální plány Itálie z 1. července 2019, jejichž součástí je fiskální korekce za rok 2019, Komise v červenci 2019 vydala sdělení a zaslala dopis italským orgánům, v němž dospěla k závěru, že přijatý balíček opatření byl dostatečně účinný na to, aby v případě Itálie nebyl z důvodu nedostatečného souladu s kritériem dluhu v roce 2018 zahájen postup při nadměrném schodku.

6    Po ukončení postupu při nadměrném schodku dne 19. září 2017 a po dokončení ekonomického ozdravného programu v rámci Evropského mechanismu stability dne 20. srpna 2018 se na Řecko začala vztahovat preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a tato země by měla nadále udržovat zdravou fiskální situaci, která zajistí splnění cíle primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP v roce 2018 a ve střednědobém horizontu, jak je stanoveno v rozhodnutí (EU) 2017/1226 ze dne 30. června 2017. Jelikož Řecko nemuselo po dobu, kdy realizovalo ozdravný program, předkládat program stability, řecké orgány nestanovily střednědobý rozpočtový cíl pro roky 2018 a 2019. Řecko si v rámci programu stability z roku 2019 stanovilo pro období 2020–2022 střednědobý rozpočtový cíl ve výši 0,25 % HDP.

7    Pokrok při provádění fiskálně strukturální části doporučení pro jednotlivé země pro rok 2019 je sledován na základě rámce posíleného dohledu.

8    Komise dne 5. června 2019 vydala zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v níž dospěla k závěru, že by neměly být učiněny další kroky směrem k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku veřejných financí.

(1)

     Jak stanoví nařízení (EU) č. 473/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně.

(2)

     Viz soubor pravidel pro balíček dvou právních aktů:

http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/pdf/coc/2014-11-07_two_pack_coc_amended_en.pdf . 

(3)

   Doporučení Rady ze dne 9. dubna 2019, Úř. věst. C 136, 12.4.2019, s. 1.

(4)

Mezeru výstupu v návrzích rozpočtových plánů přepočítává Komise na základě informací uvedených v těchto plánech a za použití společně dohodnuté metodiky.

(5)

Strukturální primární saldo je strukturální saldo bez úrokových nákladů. Každoroční změna tohoto ukazatele je nejjednodušším a nejběžnějším měřítkem orientace fiskální politiky.

(6)

Orientace fiskální politiky by rovněž mohla být vyjádřena oběma ukazateli, které se používají při fiskálním dohledu. Je-li orientace fiskální politiky měřena změnou strukturálního salda, která je ovlivněna neočekávanými příjmy plynoucími z nižších úrokových nákladů, bude v roce 2020 v eurozóně dle prognózy Komise z podzimu 2019 víceméně neutrální, ve výši přibližně 0,2 p.b. potenciálního HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2019 potvrzuje mírně expanzivní orientaci fiskální politiky odhadovanou podle změny strukturálního primárního salda fiskální úsilí, jenž je měřeno podle metodiky výdajového kritéria; to není zkresleno nízkými úrokovými náklady (a neočekávanými příjmy) a v roce 2020 předvídá mírný nárůst ve výši cca 0,5 p.b. potenciálního HDP.

(7)

Je třeba poznamenat, že v případě Finska a Slovenska se očekává, že udrží poměr svého dluhu k HDP pod 60 %.

(8)

Vnitřní dynamika dluhu zajišťuje soulad mezi čistou výpůjčkou (tok) a kolísáním objemu hrubého dluhu. Využívá akumulaci finančních aktiv, změny hodnoty dluhu denominovaného v zahraniční měně a zbývající statistické úpravy.

(9)

V některých případech vyšší poměr dluhu k HDP odráží revizi dřívějších údajů.

(10)

Je třeba mít na paměti, že Finsko má podle předpokladů udržet svůj poměr dluhu k HDP pod 60 %.

(11)

Řecko se zavázalo, že bude zachovávat zdravou fiskální situaci, která zajistí splnění cíle primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP v roce 2018 a ve střednědobém horizontu, jak je stanoveno v rozhodnutí (EU) 2017/1226 ze dne 30. června 2017. Dodržování tohoto cíle Komise sleduje čtvrtletně prostřednictvím zpráv o posíleném dohledu.

(12)

 Celková elasticita poměru příjmů k HDP se v plánech i v prognóze Komise z podzimu 2019 se pohybuje přibližně na úrovni 0,9, zatímco standardní elasticita poměru příjmů k mezeře výstupu je na úrovni 1.

(13)

Rada guvernérů Evropské centrální banky v současné době očekává, že klíčové úrokové sazby zůstanou na stávající nebo nižší úrovni až do doby, kdy bude zřejmé, že inflační výhled výrazně konverguje k úrovni, jež se dostatečně přibližuje, avšak nepřekračuje hodnotu 2 %, a tato konvergence se soustavně odráží v dynamice základní inflace. Navíc se očekává, že nákup čistých aktiv bude ukončen krátce před prvním navýšením úrokové sazby.

(14)

Změna strukturálního salda (druhý ukazatel používaný v rámci fiskálního dohledu spolu s výdajovým kritériem) naopak svědčí pouze o obecně neutrální orientaci fiskální politiky ve výši cca 0,2 p.b. potenciálního HDP. Tento nižší odhad je důsledkem neplánovaných příjmů z úroků, které mechanicky zlepšují změnu strukturálního salda. V tomto smyslu je fiskální úsilí, vycházející ze strukturálního primárního salda, důležitým měřítkem diskrečních rozhodnutí vlád v oblasti fiskální politiky, jelikož jej na rozdíl od strukturálního salda neovlivňují průběžné úspory v oblasti úrokových nákladů.

(15)

Je třeba připomenout, že fiskální plány Belgie a Španělska vycházejí z návrhu rozpočtového plánu nezměněné politiky.