EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.1.2020

COM(2019) 557 final/2

CORRIGENDUM
This document corrects document COM/2019/557 final of 31.10.2019.
Concerns all language versions.
Corrections to the following clerical mistakes have been made:
- Correction of the title of Directive 2003/87/EC on p. 6, footnote 3;
- Addition of Spain to the list of Member States which have EU ETS installations emitting PFCs and N2O on p. 8;
- Addition of reference to the OJ publication of Directive 2014/65/EU on p. 10, footnote 14;
- Correction of the inconsistent and incorrect use of decimal commas and points in Tables 4 and 7;
- Correction of the number of total cancelled auctions on p. 21;
- Correction of the publication date of Regulation (EU) No 600/2014 on p. 34, footnote 61;
- Correction of the title of DG Climate Action in Figures 2, 3, 4, and 5, in Tables 6 and 8, as well as in Tables 1.1., 1.2 and 1.3 of Annex 1, and Table 4.1. of Annex 4.
The text shall read as follows:

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem

Obsah

Seznam akronymů a zkratek    

SHRNUTÍ    

1. ÚVOD    

2.1 Zahrnuté činnosti, zařízení a provozovatelé letadel    

2.2 Registr Unie a protokol transakcí Evropské unie (EUTL)    

3. FUNGOVÁNÍ TRHU S UHLÍKEM V ROCE 2018    

3.1 Nabídka: povolenky uvedené do oběhu    

3.1.1 Emisní strop    

3.1.2 Vydané povolenky    

3.1.2.1 Bezplatné povolenky    

3.1.2.2 Program NER300 a inovační fond    

3.1.2.3 Kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů    

3.1.2.4 Dražby povolenek    

3.1.2.5 Odchylka od úplného dražení povolenek pro výrobu elektřiny a tepla    

3.1.3 Mezinárodní kredity    

3.2 Poptávka: povolenky vyňaté z oběhu    

3.3 Zajišťování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou    

4. LETECKÁ DOPRAVA    

5. DOZOR NAD TRHEM    

5.1 Právní povaha emisních povolenek a nakládání s nimi z daňového hlediska    

6. MONITOROVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ EMISÍ    

7. PŘEHLED SPRÁVNÍCH ÚPRAV    

8. SOULAD A PROSAZOVÁNÍ    

9. ZÁVĚRY A VÝHLED DO BUDOUCNA    

PŘÍLOHA    

Seznam akronymů a zkratek

AVR        nařízení o akreditaci a ověřování

CA        příslušný orgán

CCS        zachycování a ukládání CO2

CCU        zachycování, využívání a ukládání CO2

CDM        mechanismus čistého rozvoje

CER        ověřené snížení emisí

CORSIA    systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě

CSCF        opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví

EA        evropská spolupráce pro akreditaci

EHP        Evropský hospodářský prostor

EEA        Evropská agentura pro životní prostředí

EEX        Evropská energetická burza

EIB        Evropská investiční banka

ERU        jednotka snížení emisí

ESMA        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

EU ETS    systém EU pro obchodování s emisemi

EUTL        protokol transakcí Evropské unie

GHG        skleníkový plyn

ICAO        Mezinárodní organizace pro civilní letectví

ICE        InterContinental Exchange Futures Europe

InnovFin EDP InnovFin Energy demonstrační projekty

JI        společné provádění

MAR        nařízení o zneužívání trhu

MiFID2    směrnice o trzích finančních nástrojů

MiFIR        nařízení o trzích finančních nástrojů

MRR        nařízení o monitorování a vykazování

MRVA    monitorování, vykazování, ověřování a akreditace

MSR        rezerva tržní stability

NAB        vnitrostátní akreditační orgán

NER        rezerva pro nové účastníky na trhu

OTC        mimoburzovní

PFCs        perfluoruhlovodíky

RES        obnovitelné zdroje energie

SARPs        normy a doporučené postupy systému CORSIA

TNAC        celkový počet povolenek v oběhu

SHRNUTÍ

1. ÚVOD

Systém EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) je od roku 2005 základním kamenem strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů produkovaných průmyslem a odvětvím výroby elektřiny a tepla. Výrazně přispívá k dosažení celkového cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % ve srovnání s úrovněmi roku 1990. Ačkoliv EU směřuje k překročení tohoto cíle, snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % (podle současného rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030) a nejméně o 50 % až 55% odpovědným způsobem (při zohlednění politických směrů 1 pro příští Komisi) bude vyžadovat další pokrok.

Po vstupu revize systému EU ETS pro čtvrtou fázi v platnost 2 v dubnu 2018 pokračuje rychlým tempem přijímání prováděcích právních předpisů pro čtvrté obchodovací období. V minulém roce byly přijaty prováděcí právní předpisy týkající se nového seznamu odvětví ohrožených únikem uhlíku a pravidel pro přidělování bezplatných povolenek a byl revidován právní rámec pro systém registru Unie s cílem vyhovět požadovaným úpravám pro čtvrtou fázi. Mimoto byla stanovena pravidla pro fungování inovačního fondu – hlavního nástroje ETS pro financování nízkouhlíkových inovativních technologií a průlomových inovací ve čtvrté fázi. Zároveň bylo revidováno nařízení o dražbě povolenek, aby se umožnilo vydražení prvních 50 milionů povolenek pro inovační fond v roce 2020. V srpnu 2019 schválila Komise druhou revizi za účelem vytvoření institucionálního rámce pro dražby povolenek pro inovační a modernizační fond ve čtvrté fázi. V neposlední řadě byl aktualizován rámec monitorování, vykazování, ověřování a akreditace systému EU ETS s cílem zlepšit a vyjasnit stávající pravidla na základě zkušeností s prováděním třetí fáze. Komise urychleně dokončuje zbývající prováděcí předpisy s cílem dosáhnout jejich přijetí do ledna 2021, kdy začne nové obchodovací období.

Změny právních předpisů dohodnuté v minulých letech za účelem řešení přebytku povolenek na trhu s uhlíkem začínají přinášet své plody. Od zveřejnění poslední zprávy o trhu s uhlíkem byl potřetí zveřejněn ukazatel přebytku rezervy tržní stability. Na základě ukazatele a revidovaných právních předpisů týkajících se systému EU ETS se dražební objemy v roce 2019 sníží téměř o 400 milionů povolenek, což odpovídá 24 % přebytku.

Minulý rok se vyznačoval rovněž vyšší důvěrou účastníků trhu, což se projevilo v posíleném signálu o ceně uhlíku. Vyšší cena emisních povolenek vedla k podstatnému zvýšení celkových výnosů z dražeb vytvořených členskými státy – v roce 2018 činily celkové výnosy 14 miliard EUR, což je více než dvojnásobek výnosů vytvořených v roce 2017. Na základě údajů předložených členskými státy bylo v průběhu roku 2018 téměř 70 % těchto výnosů vynaloženo (nebo bylo plánováno jejich vynaložení) ke stanoveným účelům souvisejícím s klimatem a energetikou.

Tato zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem se předkládá v souladu s požadavky čl. 10 odst. 5 a čl. 21 odst. 2 směrnice 2003/87/ES 3 (směrnice o systému EU ETS). Dle zmíněné směrnice je cílem této zprávy poskytovat každoroční přehled o vývoji evropského trhu s uhlíkem.

Tato zpráva se vztahuje k roku 2018, zmiňuje však i iniciativy navržené nebo schválené v první polovině roku 2019.

Není-li uvedeno jinak, údaje použité při sestavování této zprávy byly získány z veřejně dostupných zdrojů a Komisi byly k dispozici před koncem června 2019 4 . Obecné a popisné informace o systému EU ETS jsou ve zprávě uvedeny v rámečcích.

2. INFRASTRUKTURA SYSTÉMU EU ETS

2.1 Zahrnuté činnosti, zařízení a provozovatelé letadel    

Na základě zpráv podle článku 21 předložených zúčastněnými zeměmi 5 v roce 2019 bylo v roce 2018 celkem 10 744 povolených zařízení.

Stejně jako v předchozích letech jsou v rámci systému EU ETS i v roce 2018 spalována v drtivé většině fosilní paliva. Nicméně 29 zemí vykázalo rovněž používání biomasy ve 2 181 zařízeních (20,3 % všech zařízení). Dvě země (Lichtenštejnsko a Malta) nevykázaly žádné používání biomasy. Celkové emise z použité biomasy v roce 2018 činily přibližně 151 milionů tun CO2 (9 % emisí vykázaných v systému ETS), což bylo pouze nepatrné zvýšení z přibližně 145 milionů tun CO2 v roce 2017 (8 % emisí vykázaných v systému ETS). 99,2 % těchto emisí bylo pokládáno za nulové 6 . Pro rok 2018 neuvedla žádná země využívání biopaliv provozovateli letadel, zatímco za rok 2017 vykázalo pouze Švédsko používání biopaliv u dvou provozovatelů letadel.

V rámci kategorií zařízení podle emisí vyprodukovaných za rok 7 údaje za rok 2018 ukazují, že stejně jako v předchozích letech zůstává 72 % zařízení v kategorii A, 21 % v kategorii B a 7 % v kategorii C. Celkem 6 113 zařízení bylo vykázáno jako „zařízení s nízkými emisemi“ 8 (57 % z celkového počtu).

Pokud jde o činnosti v systému EU ETS dodatečně uvedené v souvislosti s emisemi jiných skleníkových plynů než CO2, podle zpráv byla ve třinácti zemích (Francie, Island, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko) vydána povolení na výrobu surového hliníku a zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC), zatímco na výrobu kyseliny dusičné a N2O byla vydána povolení ve 21 zemích (všechny země s výjimkou Dánska, Estonska, Irska, Islandu, Kypru, Lichtenštejnska, Lotyšska, Lucemburska, Malty a Slovinska). Ostatní odvětví spojená s emisemi N2O – výroba kyseliny adipové je vykazovaná ve třech zemích (Francie, Itálie a Německo) a výroba glyoxalu a kyseliny glyoxylové je vykazovaná ve dvou zemích (Francie a Německo). Činnosti v oblasti zachycování a ukládání CO2 vykázaly pouze Norsko a Rakousko.

Sedm zemí (Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Slovinsko, Spojené království a Španělsko) využilo stejně jako v minulém roce možnost vyloučit ze systému EU ETS malé producenty emisí v souladu s článkem 27 směrnice o systému EU ETS. Celkové emise vyloučené v roce 2018 činily 2,92 milionu tun CO2 (přibližně 0,17 % celkových ověřených emisí v porovnání s 0,16 % o rok dříve).

Na základě zpráv předložených členskými státy podle článku 21 v roce 2019 doposud využilo osm zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Lichtenštejnsko, Litva, Maďarsko a Nizozemsko) ustanovení článku 13 nařízení o monitorování a vykazování 9 , které v případech stacionárních zařízení s nízkým rizikem umožňuje povolit používání zjednodušených plánů monitorování. Pokud jde o provozovatele letadel s nízkými emisemi, použití tohoto ustanovení za rok 2018 vykázaly tři země (Belgie, Island a Polsko).

V roce 2018 bylo vykázáno 655 provozovatelů letadel s plány monitorování (ve srovnání s 541 vykázanými za rok 2017 a 503 za rok 2016). 50 % (328) vykázaných provozovatelů byli provozovatelé letadel v obchodní letecké dopravě, zatímco zbylých 50 % (327) byli provozovatelé letadel v neobchodní letecké dopravě 10 . Celkem 287 (44 %) jich spadalo do kategorie malých producentů emisí (v porovnání s 280 (52 %) v roce 2017 a 249 (50 %) v roce 2016).

2.2 Registr Unie a protokol transakcí Evropské unie (EUTL)

Registr Unie a EUTL byly v roce 2018 plně funkční 365 dní v roce a 24 hodin denně, pouze s malými přestávkami z důvodu technických modernizací v celkovém trvání přibližně 26 hodin.

Od 1. ledna 2019 Komise pozastavila 11  u Spojeného království všechny postupy týkající se bezplatného přidělování emisních povolenek, dražení a výměny mezinárodních kreditů v souladu s ochrannými opatřeními 12 na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie.

V březnu 2019 bylo přijato nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 13 , které stanoví pravidla pro fungování registru Unie v příštím obchodovacím období systému EU ETS (2021–2030). Nařízení umožňuje registru Unie splnit požadavky na čtvrtou fázi stanovené revidovanou směrnicí o systému EU ETS, například úpravou funkcí tak, aby byly povolenky platné po neomezenou dobu a mohly být použity pouze ke krytí emisí během prvního roku desetiletého období, ve kterém byly vydány, a aby bylo zajištěno, že od roku 2021 nelze ke krytí emisí použít mezinárodní kredity. Nové nařízení mimoto přizpůsobuje pravidla upravující registr Unie tak, aby odpovídala požadavkům právních předpisů o finančních trzích, a to po klasifikaci emisních povolenek jako „finančních nástrojů“ podle směrnice 2014/65/EU 14 ode dne 3. ledna 2018, a požadavkům revidovaných pravidel v oblasti ochrany údajů.

3. FUNGOVÁNÍ TRHU S UHLÍKEM V ROCE 2018

Tato kapitola poskytuje informace o aspektech týkajících se nabídky povolenek a poptávky po nich v systému EU ETS. Oddíl věnovaný nabídce obsahuje informace o stanoveném emisním stropu, bezplatném přidělování emisních povolenek, programu NER300 (včetně příprav na chystaný inovační fond), dražbách povolenek, odchylkách od úplného dražení povolenek pro odvětví výroby elektřiny a tepla (článek 10c), používání mezinárodních kreditů a kapitolu o systémech kompenzací nepřímých uhlíkových nákladů.

Pokud jde o poptávku, jsou uvedeny informace o počtu ověřených emisí a o vyrovnávání nabídky povolenek a poptávky po nich na trhu s uhlíkem, například prostřednictvím rezervy tržní stability.

3.1 Nabídka: povolenky uvedené do oběhu

3.1.1 Emisní strop

Tabulka 1 uvádí výši emisního stropu pro stacionární zařízení a počet povolenek pro letectví uvedených do oběhu 15 v jednotlivých letech během třetí fáze systému EU ETS.

Tabulka 1: Emisní strop pro systém EU ETS v období 2013–2020

3.1.2 Vydané povolenky

3.1.2.1 Bezplatné povolenky

Během třetí fáze bude přibližně 43 % z celkového množství dostupných povolenek přiděleno bezplatně, zatímco podíl povolenek, které mají vydražit členské státy, činí přibližně 57 %.

Po odečtení 300 milionů povolenek pro program NER300 bylo v původní rezervě pro nové účastníky na trhu uloženo 480,2 milionu povolenek. Do června 2019 bylo na celé období třetí fáze rezervováno 167,9 milionu povolenek pro 937 zařízení. Zbývající rezerva pro nové účastníky na trhu představuje 312,3 milionu povolenek. Očekává se, že významný počet těchto povolenek zůstane nepřidělen. Ty budou na konci třetí fáze umístěny v rezervě tržní stability, z níž bude 200 milionů použito k vytvoření rezervy pro nové účastníky na trhu pro čtvrtou fázi.

Do konce června 2019 se počet přidělených bezplatných povolenek snížil přibližně o 457 milionů kvůli tomu, že některá zařízení byla uzavřena nebo v nich byla omezena výroba nebo výrobní kapacita oproti situaci, která byla na počátku využita k výpočtu množství povolenek, jež měly být přiděleny ve třetí fázi.

Tabulka 2: Množství bezplatných povolenek (v milionech) přidělených průmyslu v letech 2013 až 2019 18

Vzhledem k tomu, že poptávka po bezplatných povolenkách překročila dostupné množství, množství přidělené všem zařízením v systému EU ETS bylo sníženo o stejný procentní podíl na základě „meziodvětvového opravného koeficientu (CSCF)“ 21 . V roce 2017 byly původní hodnoty meziodvětvového opravného koeficientu revidovány 22 .

Aby se zabránilo riziku úniku uhlíku, bude přidělování bezplatných povolenek pokračovat i po roce 2020 a bude založeno na aktualizovaných referenčních hodnotách stanovených s ohledem na výkonnost 10 % nejúčinnějších zařízení v EU. Úroveň vystavení jednotlivých odvětví riziku úniku uhlíku byla posouzena na základě kombinovaného ukazatele, který pro dané odvětví násobí intenzitu obchodu se třetími zeměmi intenzitou emisí v tomto odvětví. Na základě tohoto posouzení přijala Komise v únoru 2019 seznam odvětví ohrožených únikem uhlíku pro příští obchodovací období 23 , který bude platit pro celou čtvrtou fázi.

K zohlednění pokroku v oblasti technologií a inovací budou referenční hodnoty během čtvrté fáze dvakrát aktualizovány, a to na základě skutečných údajů. Zařízení, která žádají o bezplatné povolenky pro první období přidělování (2021–2025), musela do 30. května 2019 příslušným orgánům předložit požadované údaje. Tyto údaje použije Komise pro výpočet množství přidělených povolenek pro každé zařízení a k aktualizaci referenčních hodnot pro období 2021–2025. Akt v přenesené pravomoci týkající se revize pravidel pro přidělování bezplatných povolenek na období 2021–2030 byl přijat v prosinci 2018 24 , zároveň byly zahájeny práce na aktualizaci referenčních hodnot pro období 2021–2025 (viz dodatek 7 přílohy).

Ve čtvrté fázi bude mimoto včas upraveno množství povolenek přidělených jednotlivým zařízením v reakci na výrazný nárůst nebo pokles výroby. Aby se zabránilo manipulaci se systémem úprav v přidělování povolenek a jeho zneužívání a aby se zamezilo nepřiměřené administrativní zátěži, přijme Komise prováděcí akt s cílem stanovit další opatření týkající se úprav (viz dodatek 7 přílohy).

3.1.2.2 Program NER300 a inovační fond

V návaznosti na uvedené dvě výzvy k podávání návrhů v rámci programu NER300 bylo vybráno celkem 38 projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a jeden projekt zaměřený na zachycování a ukládání CO2 ve dvaceti členských státech EU, na které byly přiděleny prostředky ve výši 2,1 miliardy EUR. Sedm z nich je již v provozu: projekty BEST v Itálii a Verbiostraw v Německu zaměřující se na bioenergii, projekty Windpark Blaiken ve Švédsku a Windpark Handalm v Rakousku zaměřující se na výrobu větrné energie na pevnině, projekty Veja Mate a Nordsee One v Německu zaměřující se na výrobu větrné energie na moři a projekt Puglia Active Network v Itálii zaměřující se na inteligentní síť.

Očekává se, že do konce roku 2019 bude v provozu pět projektů z první výzvy, zatímco u čtyř projektů z druhé výzvy pokračují přípravy tak, aby byly uvedeny do provozu do 30. června 2021. Vzhledem k složité hospodářské a politické situaci od zavedení programu NER300 nebylo devatenáct projektů schopno získat dostatečnou dodatečnou finanční podporu a bylo zrušeno, což znamenalo uvolnění celkové částky ve výši 1,358 miliardy EUR. Čtyři další projekty se nacházejí v různých fázích přípravy.

Pozměněné rozhodnutí o programu NER300 25 umožnilo opětovné investování uvolněných finančních prostředků ze zrušených projektů z první výzvy (dosud 623 milionů EUR) do stávajících finančních nástrojů – InnovFin Energy Demo Projects a dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy, které jsou spravovány Evropskou investiční bankou. To umožní maximalizovat přínosy programu NER300 a mobilizovat další soukromé investice do nízkouhlíkových inovací.

Doposud byly vybrány tři projekty, které měly využít nevyčerpané prostředky programu NER300 v rámci InnovFin EDP, s podporou ve výši přibližně 73 milionů EUR (viz dodatek 9 přílohy).

Uvolněné finanční prostředky ze zrušených projektů z druhé výzvy (dosud 735,5 milionu EUR) budou přičteny ke zdrojům, které jsou k dispozici pro inovační fond.

Tabulka 3: Projekty vybrané v rámci první a druhé výzvy k podávání návrhů na základě programu NER300 26

Ve čtvrté fázi celková hodnota zdrojů, které jsou k dispozici pro demonstraci inovativních technologií a průlomových inovací v rámci inovačního fondu, na základě programu NER300 pravděpodobně významně překročí 2,1 miliardy EUR 27 . V únoru 2019 bylo přijato nařízení v přenesené pravomoci 28 o fungování inovačního fondu. Podporu z fondu budou moci obdržet projekty ve všech členských státech, a to i projekty malého rozsahu.

K zvýšení povědomí o inovačním fondu se Komise v roce 2019 a v první polovině roku 2020 aktivně zapojuje do informačních činností s průmyslem a členskými státy za účelem projednání klíčových otázek pro každé odvětví, které souvisejí s výběrem projektů. První výzva k podávání návrhů v rámci inovačního fondu je naplánována na rok 2020, načež budou do roku 2030 následovat pravidelné výzvy.

3.1.2.3 Kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů

Až dosud Komise schválila třináct 29 systémů kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů ve dvanácti členských státech. V roce 2018 vyplatil poprvé kompenzaci valonský režim a lucemburský režim. Španělská vláda oznámila Komisi revizi svého režimu za účelem zvýšení jeho rozpočtu. V roce 2019 oznámilo Polsko Komisi návrh opatření a získalo schválení státní podpory s ohledem na režim, který začne v roce 2020 vyplácet podporu na nepřímé náklady vzniklé v roce 2019.

Směrnice o systému EU ETS stanoví, že by členské státy, které mají systém kompenzace nepřímých nákladů, měly do tří měsíců po konci každého roku zveřejnit snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací rozepsanou podle zvýhodněných odvětví a pododvětví.

V tabulce 4 jsou shrnuty údaje, jež členské státy zveřejnily o kompenzacích vyplacených v roce 2018.

Tabulka 4: Kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů vyplacené členskými státy v roce 2018 30

Celkové kompenzace nepřímých nákladů vyplacené jedenácti členskými státy 34 v roce 2018 činily přibližně 462 milionů EUR, což představuje téměř 11 % výnosů z dražeb v těchto členských státech. Na členské státy, v nichž jsou systémy kompenzací zavedeny, připadá přibližně 70 % HDP EU. Největšími příjemci kompenzací byla odvětví chemického průmyslu, odvětví neželezných kovů a odvětví železa a oceli.

Jedno z ustanovení revidované směrnice o systému EU ETS týkajících se transparentnosti stanoví, že členské státy, jež v kterémkoli roce vynaloží na kompenzace nepřímých nákladů více než 25 % svých výnosů z dražeb, musí zveřejnit zprávu s uvedením důvodů, proč byla tato výše překročena. Na základě výnosů z dražeb za kalendářní rok 2017 překročily v roce 2018 prahovou hodnotu ve výši 25 % čtyři země 35 .

3.1.2.4 Dražby povolenek

V roce 2018 bylo nařízení o dražbě povolenek pozměněno 36 s cílem znovu jmenovat Evropskou energetickou burzu (dále jen „EEX“) jako německou alternativní dražební platformu a umožnit zpeněžení první dávky 50 milionů povolenek z rezervy tržní stability na financování inovačního fondu v roce 2020.

Další změnu nařízení o dražbě povolenek přijala Komise v srpnu 2019 s cílem stanovit rámec pro dražení povolenek a řízení projektů v rámci inovačního fondu a modernizačního fondu ve čtvrté fázi. Změna zohledňuje rovněž klasifikaci povolenek v rámci systému EU ETS jako finančních nástrojů podle směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID2).

V souladu s ochrannými opatřeními, která byla přijata na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS (viz kapitola 2.2), byly povolenky vydané Spojeným královstvím pro rok 2018 přijaty pro předání, v roce 2019 však nebyly jménem Spojeného království vydraženy žádné povolenky.

Dražby v roce 2018 probíhaly prostřednictvím těchto dražebních platforem:

·EEX, provádějící dražby jako společná dražební platforma pro 25 členských států, které se zapojily do společného zadávacího řízení, a pro Polsko, které se společného zadávacího řízení neúčastnilo, neurčilo však samostatnou dražební platformu. Od 5. září 2016 provádí EEX dražby jako druhá společná dražební platforma jmenovaná dne 13. července 2016,

·EEX provádějící dražby pro Německo jako alternativní dražební platforma,

·ICE provádějící dražby pro Spojené království jako alternativní dražební platforma.

Island, Lichtenštejnsko a Norsko začaly dražit povolenky v červnu 2019 poté, co byla Dohoda o EHP pozměněna tak, aby se mohly účastnit dohody o společném zadávacím řízení na společné dražební platformě. Po dohodě se třemi zeměmi byly dražební objemy na období 2013–2018 v letech 2019 a 2020 rozděleny tak, aby se zajistila stálá a předvídatelná nabídka povolenek na trhu a aby se zabránilo možným nepříznivým účinkům na trh s uhlíkem kvůli této dodatečné nabídce. Revidované kalendáře dražeb v letech 2019 a 2020 tudíž zahrnují část předchozích objemů, které byly z dražeb staženy.

EEX provádějící dražby jménem 27 členských států v roce 2018 vydražila 89 % celkového množství vydražených povolenek, zatímco ICE vydražila jménem Spojeného království 11 % celkového množství. Do 30. června 2019 se konalo více než 1 480 dražeb.

Tabulka 5 nabízí přehled objemů povolenek 37 , jež byly vydraženy Evropskou energetickou burzou EEX a burzou ICE do 30. června 2019, včetně dřívějších dražeb 38 všeobecných povolenek.

Tabulka 5: Celkový objem povolenek ze třetí fáze vydražených v období 2012–2019

Zdroj: EEX

Údaje pro rok 2019 odrážejí vstup rezervy tržní stability v platnost v lednu 2019, což podstatně snížilo dražební nabídku v roce 2019 (viz kapitola 3.3). Dražby všeobecně proběhly hladce a dražební zúčtovací ceny byly celkově úzce spjaty s cenami na sekundárním trhu.

V období od ledna 2018 do června 2019 bylo pět dražeb zrušeno buď z důvodu nedodržení vyvolávací ceny, nebo z toho důvodu, že celkový objem nabídek nedosáhl draženého objemu. Společně s těmito pěti dražbami bylo od konce roku 2012 zrušeno celkem třináct dražeb z více než 1 480 uskutečněných dražeb. Přehled dražebních zúčtovacích cen od roku 2013 do 30. června 2019 je uveden na obrázku 1:

Obrázek 1: Zúčtovací cena všeobecných povolenek od roku 2013 do 30. června 2019

Zdroj: EEX

___ Dražební zúčtovací cena

Počet účastníků dražeb všeobecných povolenek od roku 2013 do 30. června 2019 je uveden v dodatku 2. Dražební platformy včas zveřejňují podrobné výsledky každé dražby na zvláštních internetových stránkách. Další informace o výsledcích dražeb, včetně údajů o účasti, poměru pokrytí a cenách, jsou k dispozici ve zprávách členských států zveřejněných na internetových stránkách Komise 40 .

Celkové výnosy členských států z dražeb v období od roku 2012 do 30. června 2019 přesáhly částku 42 miliard EUR (viz tabulka 2.1 v dodatku 2). Jen v roce 2018 dosáhly celkové vytvořené výnosy 14 miliard EUR. Směrnice o systému EU ETS stanoví, že by členské státy měly použít nejméně 50 % výnosů z dražeb, včetně veškerých výnosů z povolenek přidělených v zájmu solidarity a růstu, k účelům souvisejícím s oblastmi změny klimatu a energetiky. Podle informací předložených Komisí členské státy v roce 2018 vynaložily nebo plánovaly vynaložit téměř 70 % těchto výnosů ke stanoveným účelům souvisejícím s klimatem a energetikou. V období 2013–2018 bylo na tyto účely vynaloženo přibližně 80 % výnosů z dražeb.

3.1.2.5 Odchylka od úplného dražení povolenek pro výrobu elektřiny a tepla

Celková výše vykázané investiční podpory v letech 2009 až 2018 činí zhruba 12,4 miliardy EUR. Přibližně 82 % bylo vyčleněno na modernizaci a renovaci infrastruktury, zatímco zbývající investice se týkaly čistých technologií nebo diverzifikace dodávek.

Počet povolenek přidělených bezplatně výrobcům elektřiny v roce 2018 je uveden v tabulce 1.1 dodatku 1 přílohy, zatímco maximální počet povolenek za rok je uveden v tabulce 1.2 dodatku 1.

Povolenky, jež nebyly přiděleny, mohou být buď vydraženy, nebo v souladu s ustanoveními revidované směrnice o systému EU ETS přiděleny na investice podle článku 10c v období 2021–2030 vybrané na základě veřejné soutěže. Obrázek 2 uvádí počet povolenek, jež byly přiděleny v letech 2013–2018.

 Obrázek 2: Bezplatně přidělené povolenky podle článku 10c

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

V prosinci 2018 Polsko Komisi informovalo, že v roce 2019 hodlá vydražit 55,8 milionu nepřidělených povolenek na základě odchylky podle článku 10c. V květnu 2019 Polsko dále Komisi oznámilo svůj záměr přidat 49,52 milionu nepřidělených povolenek podle článku 10c do množství, které má Polsko vydražit v roce 2020.

Obrázek 3 uvádí, v jakém rozsahu byly povolenky podle článku 10c přiděleny, předány do dražby nebo nebyly využity (přiděleny ani předány do dražby).

Obrázek 3: Rozdělení povolenek (přidělené, vydražené, nevyužité zbývající) 41

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

Tabulka 6 uvádí počet povolenek podle článku 10c, které byly v období 2013–2018 vydraženy, a rovněž počet nevyužitých zbývajících povolenek.

Tabulka 6: Nakládání s nevyužitými povolenkami podle článku 10c v období 2013–2018 42

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

Počet nepřidělených povolenek, které byly členskými státy vydraženy (nebo byly naplánovány pro dražby) na základě odchylky podle článku 10c pro každý rok třetí fáze, je uveden v tabulce 1.3 v dodatku 1 přílohy.

3.1.3 Mezinárodní kredity

Přestože přesné množství nároků na mezinárodní kredity ve druhé a třetí fázi (2008–2020) bude zčásti ovlivněno množstvím budoucích ověřených emisí, tržní analytici odhadují, že bude činit přibližně 1,6 miliardy kreditů. Na konci června 2019 činil celkový počet mezinárodních použitých nebo vyměněných kreditů 1,51 miliardy, což představuje více než 90 % odhadu povoleného maxima.

Úplný přehled o výměně mezinárodních kreditů je k dispozici v dodatku 3 přílohy.

3.2 Poptávka: povolenky vyňaté z oběhu

Podle údajů zanesených v registru Unie se odhaduje, že se v roce 2018 emise ze zařízení zapojených do systému EU ETS snížily o 4,1 % ve srovnání s rokem 2017. Jak ukazuje tabulka 7, snížení emisí bylo způsobeno především výrobou elektřiny a tepla, zatímco emise z průmyslu se snížily jen velmi mírně.

Tabulka 7: Ověřené emise (v milionech tun ekvivalentu CO2) 43

Zdroj: EUTL, údaje o HDP uvedené na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tec00115  

(získáno v červenci 2019). Ověřené emise z letecké dopravy jsou vykázány zvlášť v kapitole 4.

Rozpis ověřených emisí systému ETS ze zařízení podle typu skleníkových plynů (CO2, N2O a PFC) je uveden v tabulce 5.1 v dodatku 5 přílohy.

Počet dobrovolně zrušených povolenek v roce 2018 činil 36 559 povolenek. Celkem bylo do konce června 2019 zaznamenáno 345 893 dobrovolně zrušených povolenek.

3.3 Zajišťování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou

Na počátku třetí fáze v roce 2013 se systém EU ETS vyznačoval značnou strukturální nerovnováhou mezi nabídkou povolenek a poptávkou po nich ve výši 2,1 miliardy povolenek. Tento přebytek se v průběhu aktuálního obchodovacího období neustále snižoval, přičemž v roce 2014 byl stabilní a v roce 2015 výrazně klesl na 1,78 miliardy povolenek, v roce 2016 na 1,69 miliardy povolenek a v roce 2017 na 1,65 miliardy povolenek. V roce 2018 zůstal přebytek ve výši 1,65 miliardy povolenek.

Obrázek 4 znázorňuje vývoj přebytku na evropském trhu s uhlíkem do konce roku 2018.

Obrázek 4: Vývoj přebytku na evropském trhu s uhlíkem v letech 2013–2018

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

K vyřešení strukturální nerovnováhy mezi nabídkou povolenek a poptávkou po nich byla v roce 2015 vytvořena rezerva tržní stability 44 k zvýšení flexibility dražební nabídky emisních povolenek. V souvislosti s revizí systému EU ETS 45 byly provedeny významné změny ve fungování rezervy tržní stability, jak je uvedeno v rámečku níže. Rezerva tržní stability začala fungovat počátkem roku 2019.

Zpráva o trhu s uhlíkem umožňuje konsolidovat údaje týkající se nabídky a poptávky zveřejňované podle harmonogramu vykazovacích povinností, jež jsou stanoveny ve směrnici o systému EU ETS a jejích prováděcích předpisech.

Obrázek 5 ukazuje složení nabídky a poptávky v roce 2018. Příslušné údaje byly také zveřejněny v rámci třetího sdělení o celkovém počtu povolenek v oběhu pro účely rezervy tržní stability 46 .

Obrázek 5: Složení souhrnné nabídky a poptávky za období do konce roku 2018

Nabídka (souhrnná, v milionech)    Poptávka (souhrnná, v milionech)

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

V rámci přípravy na rezervu tržní stability, která začne fungovat v roce 2019, Komise od poloviny května 2017 47 pravidelně zveřejňuje celkový počet povolenek v oběhu za předchozí rok. V květnu 2019 byl potřetí zveřejněn celkový počet povolenek v oběhu odpovídající 1 654 909 824 povolenkám 48 . Zveřejnění v roce 2019 vede k dalšímu umístění povolenek do rezervy tržní stability, což v letech 2019 a 2020 sníží dražební objemy.

Na základě celkového počtu povolenek v oběhu v roce 2017 a 2018 a revidovaných právních předpisů se v roce 2019 dražební objemy snížily téměř o 40 %, tj. skoro 397 milionů povolenek. Odpovídajícím způsobem budou dražební objemy sníženy i v roce 2020 49 . V důsledku toho bude v roce 2019 vydraženo přibližně o 30 % 50 povolenek méně 51 než v roce 2018. Dodatek 8 uvádí informace o příspěvcích členských států do rezervy tržní stability za celý rok 2019 a od ledna do srpna 2020.

4. LETECKÁ DOPRAVA

V roce 2018 byly povolenky vydávány v souladu s oblastí působnosti zahrnující pouze lety uvnitř EHP. Bylo přiděleno něco přes 32,3 milionu bezplatných povolenek. Do tohoto počtu jsou zahrnuty bezplatné povolenky (o něco více než 31,2 milionu povolenek) pro zavedené provozovatele a téměř 1,1 milionu povolenek ze zvláštní rezervy pro nové účastníky na trhu a rychle rostoucí provozovatele. Povolenky přidělené z této rezervy se v letech 2017–2020 zdvojnásobí, protože se vztahují na celé období 2013–2020. Objem dražeb v roce 2018 činil přibližně 5,6 milionu povolenek.

V roce 2018 ověřené emise v oblasti letecké dopravy dále rostly a činily 67 milionů tun oxidu uhličitého, což oproti roku 2017 představuje nárůst o 4 %.

Tabulka 8 uvádí souhrn ověřených emisí, bezplatných povolenek a dražebních objemů pro odvětví letecké dopravy od začátku třetí fáze. 

Tabulka 8: Ověřené emise a povolenky přidělené odvětví letecké dopravy

Zdroje: EUTL, GŘ PRO OBLAST KLIMATU, EEX.

V roce 2013 bylo přijato rozhodnutí 55 o omezení závazků týkajících se klimatu pouze na lety v rámci EHP. Plnění závazků v odvětví letecké dopravy bylo v letech 2012 a 2013 odloženo. Odložené objemy povolenek z roku 2012 byly proto vydraženy v roce 2014, přičemž závazky v oblasti emisí z letecké dopravy z roku 2013 a 2014 byly splněny v období od ledna do dubna 2015.

V červnu 2018 přijala ICAO normy a doporučené postupy systému CORSIA 56 . Ty spolu s prvky provádění podrobně popisují fungování systému CORSIA. Důležité prvky provádění, jako jsou způsobilé jednotky a rámec pro alternativní paliva, nebyly dosud přijaty. EU a její členské státy uznaly a podporují formální přijetí norem a doporučených postupů ze strany ICAO a dodržely postupy k oznámení existujících rozdílů 57 mezi příslušnými právními předpisy EU a systémem CORSIA. Od 1. ledna 2019 musí provozovatelé letadel monitorovat a hlásit své emise také pro systém CORSIA. Rámec pro monitorování, vykazování a ověřování v systému EU ETS byl revidován tak, aby byla za tímto účelem zavedena právně závazná povinnost (viz kapitola 6.1). Tento integrovaný přístup k oběma nástrojům zajišťuje omezení administrativní zátěže na minimum.

5. DOZOR NAD TRHEM

Po reformě systému EU ETS pro čtvrtou fázi vstoupila znovu na trh řada účastníků trhu, jako jsou významné finanční subjekty a zprostředkovatelé. Počet účastníků způsobilých k podávání nabídek při dražbách na společné dražební platformě vzrostl z 73 (leden 2018) na 79 (prosinec 2018). Velkou většinu účastníků tvoří provozovatelé (73 %), zatímco zbývající část představují investiční podniky a úvěrové instituce (19 %), jakož i osoby osvobozené od požadavků směrnice MiFID (8 %) 58 . Pro porovnání, když byly koncem roku 2012 dražby zahájeny, bylo k podávání nabídek na dražbách způsobilých 42 účastníků, z toho 67 % představovali provozovatelé, 26 % investiční podniky a úvěrové instituce a 7 % nefinanční zprostředkovatelé 59 .

Podle stávajících pravidel týkajících se zneužívání trhu jsou příslušné vnitrostátní orgány 60 odpovědné za sledování trhu, a to jak s ohledem na dražby, tak i na sekundární trh. Na evropské úrovni jejich činnost koordinuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) stejně jako v případě ostatních finančních nástrojů.

Příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc ukládat nápravná opatření nebo sankce, pokud rozhodnou, že určité chování vede ke zneužívání trhu. Aby mohly plnit svůj úkol v oblasti sledování trhu, stanoví právní předpisy týkající se finančních trhů řadu požadavků na podávání zpráv a transparentnost, které se vztahují na obchodní systémy a investiční podniky. V rámci požadavků na podávání zpráv musí obchodní systémy a investiční podniky sdělovat příslušným orgánům podrobné údaje o transakcích s emisními povolenkami nebo jejich deriváty, které jsou prováděny v obchodních systémech a na mimoburzovních trzích 61 . Požadavky na podávání zpráv zahrnují rovněž povinnost obchodních systémů a investičních podniků poskytovat příslušným orgánům údaje o pozicích, pokud jde o emisní povolenky 62 . V rámci požadavků na transparentnost zveřejňují obchodní systémy a investiční podniky obchodní údaje 63 a týdenní souhrnné údaje o pozicích 64 .

5.1 Právní povaha emisních povolenek a nakládání s nimi z daňového hlediska

V návaznosti na doporučení Evropského účetního dvora zveřejnila Komise v červenci 2019 studii 65 o právní povaze povolenek. Studie provedená nezávislým poradcem nezjistila praktické problémy spojené s neexistencí definice právní povahy povolenek. Studie dospěla k závěru, že by harmonizovaná definice nepřinesla větší právní jistotu, ani by nutně neměla dopad na likviditu trhu s uhlíkem. Ačkoli nebyly doporučeny žádné legislativní iniciativy, ve studii bylo navrženo, aby byly provozovatelům poskytovány informace, poradenství, odborná příprava a aby bylo zajištěno budování kapacit, a to na základě klasifikace povolenek jako finančních nástrojů podle směrnice MiFID2 66 .

Pokud jde o nakládání s povolenkami z daňového hlediska, tři země oznámily, že se na vydávání emisních povolenek vztahuje daň z přidané hodnoty (DPH). Naopak v 27 zúčastněných zemích se DPH vztahuje na transakce s emisními povolenkami na sekundárním trhu. Většina zemí uvedla, že se na domácí transakce s emisními povolenkami uplatňuje mechanismus přenesení daňové povinnosti. Odchylkou týkající se přenesení daňové povinnosti se povinnost provést platbu DPH přesouvá z prodávajícího na osobu kupující zboží nebo služby, a jedná se tedy o účinné ochranné opatření proti podvodům v oblasti DPH. V listopadu 2018 byla možnost členských států uplatňovat tuto odchylku prodloužena do 30. června 2022 67 . Členské státy se vyzývají, aby i nadále uplatňovaly mechanismus přenesení daňové povinnosti s cílem zajistit trvalou náležitou ochranu trhu s uhlíkem.

6. MONITOROVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ EMISÍ

6.1 Obecný vývoj

Zkušenosti s prováděním nařízení o monitorování a vykazování a nařízení o akreditaci a ověřování ukázaly, že pravidla je třeba dále zlepšovat, upřesňovat a zjednodušovat, aby se dále podpořila harmonizace, snížila administrativní zátěž pro provozovatele a zúčastněné země a dále zvýšila účinnost systému.

Od února 2017 probíhaly konzultace se zúčastněnými zeměmi zaměřené na aktualizaci těchto dvou nařízení v rámci přípravy čtvrté fáze systému EU ETS a v zájmu zlepšení a zjednodušení postupů monitorování, vykazování, ověřování a akreditace. První aktualizace proběhla v roce 2018. Za účelem zavedení systému ověřování pro sběr údajů o přidělování bezplatných povolenek v roce 2019 a aktualizovaného systému monitorování, vykazování, ověřování a akreditace před zahájením sběru údajů pro systém CORSIA (viz kapitola 4), začaly dne 1. ledna 2019 platit revidované verze nařízení o monitorování a vykazování 68 a nařízení o akreditaci a ověřování 69 . Probíhají další práce a konzultace s cílem dokončit proces revize monitorování, vykazování, ověřování a akreditace s dostatečným předstihem před začátkem čtvrté fáze.

Účinnost systému dodržování se zlepšila poté, co nařízení o monitorování a vykazování umožnilo zemím povinně vyžadovat elektronické vykazování. V roce 2019 informovalo o používání elektronických šablon nebo specifických formátů souborů pro plány monitorování, výkazy emisí, ověřovací zprávy a/nebo zprávy o zlepšení na základě minimálních požadavků stanovených Komisí sedmnáct zúčastněných zemí. Používání určité formy automatizovaného informačního systému pro vykazování v rámci systému EU ETS oznámilo třináct zúčastněných zemí.

6.2 Použité monitorování

Podle zpráv podle článku 21, které členské státy předložily v roce 2019, používá většina zařízení metodiku založenou na výpočtech 70 . Využívání systémů kontinuálního měření emisí bylo nahlášeno pouze u 182 (1,7 %) zařízení ve 23 členských státech, nejčastěji v Německu, Francii a České republice. Počet těchto zemí je sice stejný jako v předchozím roce, celkově však přibyla další tři zařízení, která tento přístup používají.

Použití nouzového přístupu uvedlo pouze jedenáct zemí u 38 zařízení, což představuje přibližně 2,6 milionu tun ekvivalentu CO2 (v porovnání s 3,4 milionu tun ekvivalentu CO2 v předchozím roce). Za 31 % celkových emisí vykázaných v souvislosti s nouzovým přístupem odpovídá jedno zařízení v Nizozemsku.

Naprostá většina zařízení splňuje minimální úrovně přesnosti 71 stanovené nařízením o monitorování a vykazování. Ve zprávách bylo uvedeno, že od požadavku použít nejvyšší úrovně přesnosti u významných zdrojových toků se alespoň v jednom parametru odchýlilo pouze 97 zařízení kategorie C (v porovnání se 106 v předchozím roce), tj. 13,4 %. Tyto odchylky se povolují pouze v případě, kdy provozovatel prokáže, že nejvyšší úrovně přesnosti technicky nelze dosáhnout nebo že by to vyžadovalo nepřiměřené náklady. Pokud tyto podmínky již neplatí, jsou provozovatelé povinni svůj monitorovací systém modernizovat. V roce 2013 bylo uvedeno, že 16 % zařízení kategorie C nějakým způsobem nesplňuje požadavek nejvyšší úrovně přesnosti. Od počátku třetí fáze tedy dochází ke zlepšování, pokud jde o plnění požadavků nejvyšší úrovně přesnosti u zařízení kategorie C.

Podobně i zprávy od 22 zúčastněných zemí naznačují, že celkem 19 % zařízení kategorie B má povolenu určitou formu odchylky od požadavků stanovených nařízením o monitorování a vykazování v porovnání s 21 % v předchozím roce a s 22 % v roce předtím, což prokazuje neustálé zlepšování v souladu s požadavky na nejvyšší úroveň přesnosti.

6.3 Akreditované ověřování

Celkový počet ověřovatelů není ve zprávách podle článku 21 uveden. Evropská spolupráce pro akreditaci (EA) však poskytuje ústřední odkaz na příslušné vnitrostátní akreditační orgány a jejich seznamy ověřovatelů akreditovaných pro systém EU ETS 72 .

Vzájemné uznávání ověřovatelů mezi zúčastněnými zeměmi úspěšně funguje: 24 zemí uvedlo, že na jejich území působí nejméně jeden zahraniční ověřovatel.

Ověřovatelé ve velké míře plní požadavky nařízení o akreditaci a ověřování. V roce 2018 oznámilo Polsko pozastavení akreditace jednomu ověřovateli a žádná země neuvedla odebrání akreditace. Pro srovnání, v roce 2017 bylo oznámeno jedno pozastavení a tři případy odebrání akreditace. Německo, Francie a Polsko oznámily pro rok 2018 omezení rozsahu akreditace u dvou, jednoho resp. tří ověřovatelů v porovnání s omezením u dvou ověřovatelů z Polska v roce 2017.

Deset zemí v tomto roce oznámilo případy, kdy byla na ověřovatele podána stížnost (o jeden případ více než v minulém roce). Celkový počet stížností (71) je však nižší, a sice o 14 %. 93 % obdržených stížností již bylo údajně vyřízeno (v minulém roce to bylo 95 %). Deset zemí uvedlo neshody týkající se totožnosti ověřovatelů v rámci procesu výměny informací mezi vnitrostátními akreditačními orgány a příslušnými orgány (v porovnání s dvanácti v předchozím roce).

7. PŘEHLED SPRÁVNÍCH ÚPRAV

Na základě zpráv předložených podle článku 21 v roce 2019 se na provádění systému EU ETS v každém členském státě podílí v průměru pět příslušných orgánů 73 . Pokud jde o koordinaci mezi orgány, vykázány byly různé nástroje, mimo jiné například právní nástroje k centrální správě plánů monitorování (ve čtrnácti zemích), závazné pokyny a poradenství poskytované ústředním příslušným orgánem místním orgánům (v deseti zemích) a pravidelné pracovní skupiny nebo setkání orgánů (v patnácti zemích). Sedm zemí uvedlo, že žádné takovéto nástroje nejsou k dispozici.

Co se týče správních poplatků účtovaných v souvislosti s vydáváním povolení a schvalováním plánů monitorování, v roce 2019 třináct zemí informovalo, že od provozovatelů zařízení nevybírají žádné poplatky (Estonsko, Irsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Řecko, Slovensko a Švédsko), o jednu méně než v minulém roce. Stejně jako v předchozím roce neodvádějí poplatky provozovatelé letadel v patnácti zemích (Belgie, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Řecko, Slovensko, Španělsko a Švédsko). Poplatky se v jednotlivých zemích a u různých druhů služeb značně liší, a to v rozmezí od 5 EUR do 6 913,31 EUR v souvislosti s vydáváním povolení a schvalováním plánů monitorování zařízení a od 5 EUR do 2 400 EUR za stejnou službu pro provozovatele letecké dopravy.

Celkově je správní organizace systému ETS v zúčastněných zemích velkou měrou účinná. I nadále by se měla posilovat a podporovat komunikace a sdílení osvědčených postupů, a to i prostřednictvím činnosti fóra pro zajištění souladu s EU ETS a každoroční konference o zajištění souladu v rámci systému EU ETS.

8. SOULAD A PROSAZOVÁNÍ

Systém EU ETS vykazuje velmi vysokou míru souladu: každý rok je požadovaným množstvím povolenek včas pokryto přibližně 99 % emisí. V roce 2018 méně než 0,5 % zařízení, která oznámila emise, neodevzdalo ve lhůtě 30. dubna 2019 povolenky pokrývající všechny jejich emise. V odvětví letecké dopravy splnili požadavky provozovatelé letadel, kteří produkují 99,1 % emisí z letecké dopravy spadajících do systému EU ETS. Provozovateli, kteří nedodržují předpisy, byli obvykle malí provozovatelé nebo provozovatelé, kteří v roce 2018 ukončili činnost.

Příslušné orgány nadále provádějí různé kontroly souladu u ročního výkazu emisí. Na základě zpráv předložených podle článku 21 v roce 2019 všechny zúčastněné země zkontrolovaly úplnost u 100 % ročních výkazů emisí (s výjimkou Belgie, kde to bylo 31 %, Španělska, kde to bylo 95 %, Francie, kde to bylo 99 %, a Švédska, kde to bylo 1 %). Ve zprávách se dále uvádí, že členské státy v průměru téměř u 80 % výkazů zkontrolují soulad s plány monitorování (všechny země kromě Chorvatska) a téměř u 75 % soulad s údaji o přidělených povolenkách (všechny země kromě Finska, Chorvatska, Malty, Norska a Švédska). Dvacet čtyři zemí uvedlo, že provádějí rovněž křížové kontroly s jinými údaji.

Příslušné orgány ve dvanácti zemích provedly konzervativní odhady chybějících údajů v případě 57 zařízení (přibližně 0,5 % celkového počtu zařízení), podobně jako v případě 52 zařízení (0,5 %) v roce 2017 a 57 (0,5 %) v roce 2016. Vykázané množství souvisejících emisí v roce 2018 činilo 11,2 milionu tun CO2 (v porovnání s 2,8 milionu tun CO2 v roce 2017), což představuje přibližně 0,7 % celkových emisí (oproti 0,2 % v roce 2017). Nejčastějším důvodem uvedeným pro provádění konzervativních odhadů bylo to, že do 31. března nebyl předložen výkaz emisí nebo že výkazy emisí nebyly plně v souladu s požadavky nařízení o monitorování a vykazování, respektive nařízení o akreditaci a ověřování.

Konzervativní odhady z důvodu chybějících údajů v oblasti letecké dopravy byly vykázány u sedmi zemí a týkaly se 31 provozovatelů letadel (přibližně 4,7 % celkového počtu), a 4,7 % emisí v oblasti letecké dopravy.

Kontroly prováděné příslušnými orgány nadále významným způsobem doplňují práci ověřovatelů. V roce 2018 všechny země potvrdily, že u zařízení provádějí další kontroly. Většina zemí uvedla u provozovatelů letadel podobný přístup (všechny kromě Estonska, Kypru, Itálie, Lichtenštejnska a Řecka). Většina zemí (všechny kromě Itálie, Lucemburska, Malty a Řecka) uvedla, že v roce 2018 provedla u zařízení kontroly na místě.

Pro rok 2018 bylo udělení pokuty za překročení emisí nahlášeno u 36 zařízení v deseti zemích (Belgie 1, Česká republika 2, Francie 1, Irsko 2, Itálie 5, Nizozemsko 1, Polsko 2, Portugalsko 7, Rumunsko 4 a Spojené království 11). V případě letecké dopravy byly pokuty za překročení emisí nahlášeny u 26 provozovatelů letadel (Francie 1, Itálie 9, Lotyšsko 1, Německo 2, Nizozemsko 1, Portugalsko 8, Slovinsko 1 a Spojené království 3).

Dvanáct zemí potvrdilo v roce 2018 udělení sankcí (jiných než pokuty za překročení emisí). Nebyly vykázány žádné tresty odnětí svobody, 36 zařízením a 26 provozovatelům letadel však byla zaslána formální upozornění a dopisy s posledním varováním a uděleny pokuty v celkové výši 5,4 milionu EUR 74 . 

Nejběžnějším oznamovaným porušením předpisů v roce 2018 bylo nesplnění požadavku řádně schváleného plánu monitorování (9 případů), provozování bez povolení (8 případů), nedodržení podmínek povolení (6 případů) a nepředložení ověřených ročních výkazů emisí v řádném termínu (5 případů).

Jak bylo uvedeno v minulém roce, na počátku roku 2018 začal pátý cyklus hodnocení dodržování požadavků systému EU ETS, jehož cílem je zjistit problémy s dodržováním požadavků systému EU ETS na úrovni zúčastněných zemí a podpořit je při zlepšování jejich provádění systému EU ETS. Hodnocení bude ukončeno koncem roku 2019.

9. ZÁVĚRY A VÝHLED DO BUDOUCNA

V roce 2018 byl zaznamenán výrazný pokrok při přijímání prováděcích předpisů pro čtvrtou fázi systému EU ETS. V průběhu minulého roku byly přijaty předpisy týkající se úniku uhlíku, přidělování bezplatných povolenek, dražeb emisních povolenek, zřízení inovačního fondu a monitorování, vykazování a ověřování. Zbývající prováděcí předpisy jsou rychle dokončovány a mají být přijaty před začátkem nového obchodovacího období v lednu 2021.

Daný rok se vyznačoval rovněž značným poklesem emisí ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS. Pokles o 4,1 % oproti roku 2017 byl způsoben především výrobou elektřiny a tepla, přičemž emise z průmyslu se snížily jen mírně. Ověřené emise z letecké dopravy však v roce 2018 i nadále rostly a v porovnání s rokem 2017 se zvýšily o 3,9 %.

Změny právních předpisů dohodnuté v posledních letech za účelem řešení přebytku povolenek ukazují zřetelné výsledky. V roce 2019 byl potřetí zveřejněn ukazatel přebytku rezervy tržní stability, což spolu s ukazatelem za rok 2017 vedlo k snížení dražebních objemů téměř o 40 %, tj. skoro 397 milionů povolenek v roce 2019. V důsledku toho bude v roce 2019 vydraženo přibližně o 30 % povolenek méně než v roce 2018.

Pozitivní vývoj v těchto oblastech se promítl ve zvýšení důvěry účastníků trhu a nadále posiloval signál o ceně uhlíku. Vyšší cena emisních povolenek vedla k významnému zvýšení celkových výnosů z dražeb vytvořených členskými státy – v roce 2018 byly celkové výnosy více než dvakrát vyšší než výnosy vytvořené v roce 2017.

V roce 2018 byl soulad s EU ETS i nadále velmi vysoký – míra dodržování předpisů překročila u stacionárních zařízení i u provozovatelů letadel 99 %. Architektura systému EU ETS zůstává spolehlivá a svou účinnost prokázala správní organizace v členských státech.

Komise bude evropský trh s uhlíkem i nadále sledovat a na konci roku 2020 předloží další zprávu.

PŘÍLOHA 

Dodatek 1

Tabulka 1.1: Počet bezplatných povolenek přidělených na modernizaci odvětví energetiky

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

Tabulka 1.2: Maximální počet bezplatných povolenek za rok na základě odchylky od úplného dražení povolenek pro odvětví výroby elektřiny a tepla

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

Tabulka 1.3: Počet nevyužitých bezplatných povolenek v rámci odchylky od úplného dražení povolenek pro odvětví výroby elektřiny a tepla, které byly vydraženy nebo mají být podle plánu vydraženy v období 2013–2020 76

Zdroj: GŘ PRO OBLAST KLIMATU

Dodatek 2

Obrázek 2.1: Počet uchazečů v dražbách všeobecných povolenek od roku 2013 do 30. června 2019

Zdroj: EEX

. Počet uchazečů 

Tabulka 2.1: Výnosy z dražeb v členských státech v období 2012–2018 77

Dodatek 3

Tabulka 3.1: Přehled výměny mezinárodních kreditů do konce června 2019 78

Zdroj: EUTL

Tabulka 3.2: Přehled výměny mezinárodních kreditů do konce června 2019 podle druhu zařízení

Zdroj: EUTL

Dodatek 4

Tabulka 4.1: Prvky nabídky a poptávky v systému pro obchodování s emisemi

Tabulka 4.2: Harmonogram pro zveřejňování údajů

Dodatek 5

Tabulka 5.1 Ověřené emise jiných skleníkových plynů než CO2 ze zařízení podle druhu skleníkového plynu v období 2013–2018 (v milionech tun) 80

Zdroj: EUTL

Dodatek 6

Tabulka 6.1: Rozhodnutí Soudního dvora EU týkající se fungování systému EU ETS v období od července 2018 do června 2019

Dodatek 7

Tabulka 7.1: Aktuální stav provádění čtvrté fáze systému EU ETS

Dodatek 8

Tabulka 8.1: Příspěvky členských států do rezervy tržní stability v roce 2019 88 a v roce 2020 89

Dodatek 9

Tabulka 9.1: Nevyužité prostředky programu NER300 v rámci InnovFin EDP: podpořené projekty

Název projektu	Popis	Obrázek
WAVE ROLLER	Projekt Wave Roller má prokázat proveditelnost technologií pro získávání energie z vln v komerčním měřítku, a to překlenutím propasti mezi demonstračním zařízením a komerčním zavedením ponořené vychylující se stěny v blízkosti pobřeží, která přeměňuje energii vln na elektrickou energii. Příspěvek z programu NER300 bude činit 10 milionů EUR.
WINDFLOAT	Projekt Windfloat je inovativní větrná elektrárna na moři, která využívá plovoucí poloponornou plošinu ve vzdálenosti přibližně 20 km od pobřeží Portugalska. Cílem projektu je dosáhnout pokroku v modernizaci plovoucích podpůrných struktur, a to prokázáním možnosti rozšíření koncepce WindFloat pro umístění větších turbín. Následně bude podporovat využívání větrných elektráren na volném moři. Příspěvek z programu NER300 v rámci InnovFin EDP bude činit 60 milionů EUR. Projekt WindFloat využívá rovněž grant ve výši téměř 30 milionů EUR na základě původního programu NER300.
GREENWAY EV CHARGING NETWORK	Projekt podpoří urychlené zavádění infrastruktury pro elektrická vozidla. Projekt prokazuje proveditelnost zavedení ultrarychlých dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v komerčním měřítku a pilotního integrovaného systému pro skladování energie v bateriích. Demonstrace bude probíhat na Slovensku, v Polsku, v České republice a v pobaltských zemích. Financování v rámci InnovFin EDP činí 17 milionů EUR, z čehož téměř 3 miliony tvoří nevyužité prostředky programu NER300.

(1)

https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814, Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(4)

Nejzazším termínem pro použité údaje je 28. červen 2019.

(5)

Při odkazu na zprávy podle článku 21 se za „zúčastněné země“ nebo jen „země“ považuje 28 členských států EU a země Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko a Lichtenštejnsko).

(6)

V systému EU ETS je emisní faktor biomasy nastaven na nulu, je-li splněna definice pojmu „biomasa“, a pokud jde o biopaliva nebo biokapaliny, jsou-li splněna kritéria udržitelnosti podle čl. 17 odst. 1 směrnice 2009/28/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie). Pro emise pokládané za nulové není třeba vyřadit žádné povolenky. Ve zprávách předložených podle článku 21 v roce 2019 uvedly pouze tři zúčastněné země (Lotyšsko, Litva a Dánsko) energetický obsah biomasy s nulovou hodnotou emisí, a nikoli skutečné emise. Jejich emise proto nejsou v rámci celkového uvedeného množství zohledněny.

(7)

Zařízení kategorie C ročně vypouštějí více než 500 000 tun CO2e, zařízení kategorie B vypouštějí ročně 50 000 až 500 000 tun CO2e a zařízení kategorie A méně než 50 000 tun CO2e ročně. Viz nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30.

(8)

Zařízeními s nízkými emisemi se rozumí podmnožina zařízení v rámci kategorie A, která ročně vypouštějí méně než 25 000 tun CO2e (viz čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 601/2012).

(9)

Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30.

(10)

Příkladem provozovatele letadel v obchodní letecké dopravě by byla letecká společnost přepravující cestující, která své služby poskytuje široké veřejnosti. Příkladem provozovatele letadel v neobchodní letecké dopravě by bylo letadlo v soukromém vlastnictví.

(11)

Rozhodnutí Komise C(2018) 8707 ze dne 17. prosince 2018 o pověření ústředního správce, aby na omezenou dobu pozastavil v rámci protokolu transakcí Evropské unie příslušné procesy, pokud jde o bezplatné přidělování emisních povolenek, dražení a výměny mezinárodních kreditů.

(12)

Nařízení Komise (EU) 2018/208 ze dne 12. února 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie, Úř. věst. L 39, 13.2.2018, s. 3.

(13)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, Úř. věst. L 177, 2.7.2019, s. 3.

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(15)

Počet povolenek pro letectví uvedených do oběhu od roku 2013 je výsledkem přístupu zdola nahoru, počínaje bezplatným přidělováním (určeným na základě referenčních hodnot stanovených podle činností pro činnosti provozovatelů letadel uvnitř EHP). Počet dražených povolenek je pak odvozen na základě toho, že bezplatné povolenky (včetně zvláštní rezervy pro pozdější rozdělování mezi rychle rostoucí provozovatele letadel a nové účastníky) by měly představovat 85 % z celkového objemu a dražby by měly činit 15 %.

(16)

Tyto aktualizované údaje zahrnují kromě přidělených bezplatných povolenek a vydražených povolenek také výměny mezinárodních kreditů.

(17)

To zahrnuje informace z kalendáře dražeb v oblasti letecké dopravy na rok 2019. Údaje Spojeného království pro rok 2019 nejsou zahrnuty kvůli ochranným opatřením přijatým Komisí na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie (viz kapitola 2.2).

(18)

Uvedené údaje vycházejí z oznámení členských států obdržených do června 2019 a mohou se změnit v důsledku oznámení zaslaných v pozdějším termínu.

(19)

Původní množství před odečtením povolenek zmíněných níže.

(20)

Přidělování povolenek pro Spojené království (48,0 milionů povolenek z celkového objemu pro rok 2019) bylo pozastaveno kvůli ochranným opatřením, která Komise přijala na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie (viz kapitola 2.2).

(21)

Rozhodnutí Komise 2013/448/EU, Úř. věst. L 240, 7.9.2013, s. 27.

(22)

Rozhodnutí Komise 2017/126/EU, Úř. věst. L 19, 25.1.2017, s. 93.

(23)

Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2019:120:FULL&from=EN

(24)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2019:059:FULL&from=EN

(25)

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/2172 ze dne 20. listopadu 2017, kterým se mění rozhodnutí 2010/670/EU, pokud jde o použití nevyplacených výnosů z prvního kola výzev k podávání návrhů.

(26)

V souladu s rozhodnutím Komise 2010/670/EU musela být konečná investiční rozhodnutí pro projekty vybrané v rámci první výzvy přijata do konce roku 2016, zatímco u projektů vybraných v rámci druhé výzvy do konce června 2018.

(27)

Hodnota 450 milionů povolenek dostupných pro fond bude záviset na ceně uhlíku. S průměrnou cenou ve výši 25 EUR za povolenku by prostředky pro fond činily 11,3 miliardy EUR.

(28)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 ze dne 26. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování inovačního fondu, Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 6.

(29)

Byly rovněž přijaty změny francouzského a španělského režimu.

(30)

Informace o vyplacených kompenzacích a počtu příjemců jsou založeny na oznamovací povinnosti podle čl. 10a odst. 6 směrnice (EU) 2018/410.

(31)

19,7 milionu GBP (pro nepřímé náklady vzniklé v roce 2018), na základě průměrného směnného kurzu GBP/EUR 1,1355.

(32)

Spojené království nenahlásilo zařízení, nýbrž podniky.

(33)

Upozorňuje se, že Spojené království vyplatilo v roce 2019 podporu na nepřímé náklady vzniklé v roce 2018. Z tohoto důvodu se pro Spojené království od roku 2018 uvádějí výnosy z dražeb.

(34)

Polsko zde není zahrnuto, neboť v roce 2020 začne vyplácet podporu na nepřímé náklady vzniklé v roce 2019.

(35)

Důvodem pro porovnání prostředků vyplacených v roce 2018 s výnosy z dražeb za rok 2017 je to, že platby provedené v roce 2018 představují obvykle kompenzaci nepřímých nákladů vynaložených spotřebiteli v kalendářním roce 2017.

(36)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/7 ze dne 30. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 1031/2010, pokud jde o dražbu 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability pro inovační fond, a zařazuje na seznam dražební platforma, kterou jmenuje Německo, Úř. věst. L 2, 4.1.2019, s. 1.

(37)

Objemy všeobecných povolenek byly určeny s ohledem na rozhodnutí č. 1359/2013/EU. Objemy povolenek pro letectví byly určeny s ohledem na rozhodnutí č. 377/2013/EU a nařízení (EU) č. 421/2014.

(38)

 Dřívější dražby povolenek ve třetí fázi byly provedeny v roce 2012 s ohledem na to, že v odvětví elektřiny je rozšířenou obchodní praxí prodávat elektřinu dopředu (na základě forwardu) a nakupovat potřebné vstupy (včetně povolenek) současně s prodejem výstupů.

(39)

Údaje Spojeného království pro rok 2019 nejsou zahrnuty v důsledku ochranných opatření přijatých Komisí na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie (viz kapitola 2.2).

(40)

  http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/auctioning/documentation_en.htm

(41)

Údaje zahrnují množství pro dražbu z kalendáře dražeb na rok 2019, takže je zohledněno 55,8 milionu nepřidělených povolenek, které mělo Polsko vydražit v roce 2019.

(42)

Údaje zahrnují množství pro dražbu z kalendáře dražeb na rok 2019 (z období přidělování 2013–2018).

(43)

Zařazení do kategorií výroba elektřiny a tepla a průmysl použité v tabulce 7 je v souladu se čtvrtou fázi klasifikace NACE, která byla použita k sestavení seznamu odvětví ohrožených rizikem úniku uhlíku pro příští obchodovací období.

(44)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES, Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1.

(45)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3); k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2018.076.01.0003.01.ENG&toc=OJ:L:2018:076:TOC  

(46)

 C(2019) 3288 final, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2018_2801_en.pdf

(47)

C(2017) 3228 final, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2017_3228_en.pdf

(48)

C(2019) 3288 final, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2019_3288_en.pdf

(49)

Objem, který má být přidán do rezervy tržní stability za období od 1. ledna do 31. srpna 2020, byl stanoven na základě zveřejnění ukazatele přebytku v roce 2019 a činil téměř 265 milionů povolenek. Zbývající objemy, které mají být do rezervy tržní stability přidány v roce 2020, budou stanoveny po zveřejnění ukazatele přebytku v roce 2020.

(50)

Upozorňuje se, že skutečné dražební objemy závisejí také na jiných faktorech, jako je dražení přebytků na základě odchylky podle článku 10c a účast států EHP/ESVO v systému EU ETS.

(51)

S přihlédnutím k tomu, že dražební objemy od ledna do srpna 2019 již byly sníženy o rezervu tržní stability na základě údaje o přebytku za rok 2017.

(52)

Tyto údaje neberou v úvahu provozovatele letadel, kteří ukončili činnost.

(53)

Přidělování povolenek pro Spojené království (4,31 milionů povolenek z celkového objemu pro rok 2019) bylo pozastaveno kvůli ochranným opatřením, která Komise přijala na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie (viz kapitola 2.2).

(54)

Do konce června 2019.

(55)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 377/2013/EU ze dne 24. dubna 2013, kterým se stanoví dočasná odchylka od směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Text s významem pro EHP, Úř. věst. L 113, 25.4.2013, s. 1.

(56)

https://www.icao.int/environmental-protection/CORSIA/Pages/SARPs-Annex-16-Volume-IV.aspx

(57)

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/2027 ze dne 29. listopadu 2018 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, pokud jde o první vydání mezinárodních norem a doporučených postupů v oblasti ochrany životního prostředí – Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 25.

(58)

Veškeré údaje jsou převzaty z měsíčních zpráv společné dražební platformy (CAP2) pro Komisi.

(59)

Podle čl. 18 odst. 2 nařízení o dražbě povolenek.

(60)

Seznam příslušných vnitrostátních orgánů je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/system/files/mar-2014-596-art-22-list_en.pdf

(61)

Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů (MiFIR) musí obchodní systémy a investiční podniky předkládat příslušným orgánům hlášení obsahující podrobné údaje týkající se transakcí s povolenkami na emise a jejich deriváty.

(62)

Účelem povinnosti týkající se podávání zpráv o pozicích podle článku 58 směrnice MiFID2 je umožnit sledování pozic, které drží jednotlivé kategorie osob, pokud jde o povolenky na emise.

(63)

Cílem režimu transparentnosti před uskutečněním obchodu / po uskutečnění obchodu, který stanoví články 8, 10 a 21 nařízení MiFIR, je zajistit, aby měli účastníci trhu k dispozici spolehlivější a dostupnější informace o obchodních příležitostech a cenách.

(64)

Veřejně dostupné týdenní zprávy o pozicích zajišťují transparentnost ohledně úsudku o trhu, jenž si mohou utvořit určité kategorie obchodníků.

(65)

Studie je k dispozici na adrese: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/9d985256-a6a9-11e9-9d01-01aa75ed71a1/language-en

(66)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349. K dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1536584176375&uri=CELEX:02014L0065-20160701

(67)

Směrnice Rady (EU) 2018/1695 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dobu použití volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH, Úř. věst. L 282, 12.11.2018, s. 5.

(68)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1.

(69)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 94.

(70)

Hlavním důvodem je to, že metodika založená na měření vyžaduje použití značných prostředků a know-how pro kontinuální měření koncentrace příslušných skleníkových plynů, které mnoho malých provozovatelů nemá.

(71)

Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 požaduje, aby všichni provozovatelé dosahovali konkrétních minimálních úrovní přesnosti, přičemž větší zdroje emisí musí dosáhnout vyšších úrovní přesnosti (tj. vyžadujících spolehlivější údaje), zatímco u menších zdrojů se z důvodů nákladové efektivnosti uplatňují méně přísné požadavky.

(72)

Seznam Evropské spolupráce pro akreditaci obsahující přístupová místa pro přístup k vnitrostátním akreditačním orgánům akreditujícím ověřovatele pro systém EU ETS: https://european-accreditation.org/national-accreditation-bodies-having-successfully-undergone-peer-evaluation-by-ea/

(73)

V některých případech mohou země vykazovat několik regionálních/místních orgánů jako jeden příslušný orgán.

(74)

Tato celková částka nezahrnuje pokuty udělené odvětví letecké dopravy v Portugalsku, jelikož výše pokut nebyla dosud stanovena z důvodu probíhajících řízení o uložení sankcí.

(75)

Maďarsko využilo odchylku podle článku 10c pouze v roce 2013.

(76)

V letech 2013 a 2014 nebyly vydraženy žádné nevyužité povolenky podle článku 10c.

(77)

Zdroj: EEX

(78)

Pokud jde o tabulky 3.1 a 3.2, údaje Spojeného království pro rok 2019 nejsou zahrnuty kvůli ochranným opatřením přijatým Komisí na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie (viz kapitola 2.2).

(79)

Údaje o souladu za předchozí roky mohou být zpětně korigovány např. v důsledku opožděného podání.

(80)

U některých zařízení nemusely být emise N2O nebo PFC vykázány v registru Unie samostatně a místo toho byly vykázány celkové emise v tunách ekvivalentu CO2. Údaje v tabulce odrážejí rozpis emisí skleníkových plynů, který je dostupný v registru Unie. Emise N2O byly do systému EU ETS zahrnuty od druhé fáze (od roku 2008) na základě dobrovolného rozhodnutí některých členských států a spolu s PFC povinně od třetí fáze (od roku 2013).

(81)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2019:120:FULL&from=EN

(82)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R0331&from=EN

(83)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R0856&from=EN

(84)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R1122&from=EN

(85)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R0007

(86)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018R2066

(87)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018R2067&from=EN

(88)

Údaje za období od ledna do srpna 2019 jsou založeny na sdělení Komise C(2018) 2801 final ze dne 15.5.2018, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2018_2801_en.pdf

(89)

Údaje za období od září do prosince 2019 a od ledna do srpna 2020 jsou založeny na sdělení Komise C(2019) 3288 final, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2019_3288_en.pdf  

(90)

Část příspěvků členských států do rezervy tržní stability v roce 2020 bude stanovena po zveřejnění ukazatele přebytku v roce 2020.