EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.7.2019

COM(2019) 351 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ EMPTY

o kole fiskálního dohledu v případě Itálie z jara 2019

{SWD(2019) 430 final}

Dne 5. června 2019 Komise ve své zprávě podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie 1 vyhodnotila, že Itálie v roce 2018 nesplnila kritérium dluhu vyplývající ze Smlouvy, a dospěla k závěru, že postup při nadměrném schodku založený na dluhu (EDP) je pro Itálii opodstatněný.

Tento závěr je opřen o tyto skutečnosti:

·z konečných údajů za rok 2018 vyplynulo, že se míra zadlužení veřejného dluhu v Itálii zvýšila z 131,4 % v roce 2017 na 132,2 % v roce 2018,

·strukturální saldo Itálie se v roce 2018 zhoršilo o 0,1 % HDP a v prognóze Komise z jara 2019 se předpokládalo, že se v roce 2019 dále zhorší o 0,2 % HDP. Itálie sama předložila (obecný) soulad s požadovaným úsilím v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu ve výši 0,4 % HDP v roce 2018 a 0,3 % HDP v roce 2019,

·prognóza Komise z jara 2019 poukázala na to, že se celkový schodek veřejných financí bude v roce 2020 nacházet nad referenční hodnotou 3 % HDP, pokud by zvýšení DPH přijaté vládou jako ochranná doložka nebylo aktivováno nebo nahrazeno alternativními finančními opatřeními.

Závěr zprávy Komise podpořil Hospodářský a finanční výbor ve svém stanovisku přijatém dne 11. června 2019 podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy. Hospodářský a finanční výbor rovněž vyzval Itálii, aby „na základě postupu při nadměrném schodku přijala nezbytná opatření k zajištění souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu“, a uvedl rovněž, že „Komise a výbor mohou zohlednit další opatření, která by Itálie případně navrhla“.

Dne 1. července 2019 přijala italská vláda prostřednictvím svého ročního rozpočtu na rok 2019 fiskální opravu pro rok 2019 v celkové výši 7,6 mld. EUR neboli 0,42 % HDP v nominálním vyjádření a ve výši 8,2 mld. EUR neboli 0,45 % HDP ve strukturálním vyjádření 2 . Tato opatření, jejichž cílem je na straně Itálie zlepšit dodržování preventivní složky v roce 2019, se skládají hlavně z vyšších než předpokládaných příjmů 3 a nižších než předpokládaných veřejných výdajů, a to v důsledku plnění rozpočtu v roce 2019, přičemž nižší veřejné výdaje by měly nadto garantovány nově uzákoněnou doložkou o zmrazení výdajů (v hodnotě 1,5 mld. EUR, tj. 0,08 % HDP), která by v případě nesplnění nového fiskálního cíle měla být aktivována dne 15. září 2019. 

Úprava rozpočtu a nová doložka o zmrazení výdajů celkově zajišťují, že se dosavadní vyšší příjmy a nižší výdaje použijí na snížení schodku a dluhu a nebudou po zbytek roku 2019 použity na jiná opatření. Další záruky v tomto ohledu poskytuje revize právních předpisů, kterými se zavádí občanský příjem a režimy předčasného odchodu do důchodu a ruší se možnost převádět nevyužité prostředky vyčleněné na tato dvě opatření mezi oběma režimy a rozpočtovými roky.

Díky těmto opatřením se nyní očekává, že celkový schodek Itálie bude v roce 2019 činit 2,04 % HDP (oproti 2,5 % v prognóze Komise z jara 2019), čímž se díky rozpočtu na rok 2019 dosáhne cíle schodku přijatého parlamentem v prosinci 2018, a to navzdory významnému zhoršení makroekonomického výhledu zaznamenaného od té doby.

To by odpovídalo strukturálnímu zlepšení ve výši přibližně 0,2 % HDP (oproti zhoršení o 0,2 % v prognóze Komise z jara 2019). Očekává se tedy, že Itálie bude v roce 2019 obecně v souladu s požadovaným úsilím v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu a překlene mezeru ve výši 0,3 % HDP odhadovanou na základě prognózy Komise z jara 2019. Dodatečné fiskální úsilí, které vláda v roce 2019 vynaloží, je navíc takové, že částečně vyrovnává také zhoršení strukturálního salda zaznamenané v roce 2018.

Pokud jde o rok 2020, italská vláda se v dopise zaslaném Komisi dne 2. července 2019 zavázala, že v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu dosáhne strukturálního zlepšení tím, že zajistí úplnou náhradu zvýšení DPH uzákoněného jako ochrannou doložku v uvedeném roce započtením fiskálních opatření, včetně přezkumu výdajů a daňových výdajů.

Kromě toho se italská vláda v témže dopise zavazuje k provedení fiskální konsolidace spolu se strukturálními reformami zaměřenými na zlepšení růstového potenciálu italského hospodářství v souladu s doporučeními pro jednotlivé země, která Komise předložila v rámci evropského semestru dne 5. června. Vláda uvádí, že tyto reformy by se měly zaměřit zejména na zlepšení efektivity veřejného sektoru a právního systému, jakož i na posílení lidského kapitálu a produktivity.

Celkově je Komise toho názoru, že tento balíček postačuje k tomu, aby v této fázi Radě nenavrhla zahájení postupu při nadměrném schodku vůči Itálii z důvodu nedodržení kritéria dluhu v roce 2018. Komise bude na účinné provádění tohoto balíčku opatření dohlížet, tj. bude pečlivě sledovat plnění rozpočtu na rok 2019 a posoudí soulad návrhu rozpočtu na rok 2020 s Paktem o stabilitě a růstu. Kromě toho bude klíčovým prvkem k zajištění vyššího růstu pokrok v realizaci strukturálních reforem uvedených v doporučeních pro jednotlivé země, což přispěje i ke snížení poměru dluhu k HDP. Komise posoudí provádění těchto reforem v rámci evropského semestru.

(1)

Zpráva Komise COM(2019) 532 final, Itálie, zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, Brusel, 5.6.2019.

(2)

Tento rozdíl je způsoben nižšími než očekávanými jednorázovými příjmy z daňové amnestie („rottamazione“) ve výši přibližně 0,6 mld. EUR, které zhoršují fiskální cíl v nominálním vyjádření, nikoli však ve vyjádření strukturálním. Příspěvek ve výši 0,18 % HDP, který byl předběžně Itálii poskytnut na „neobvyklé události“ související se zhroucením mostu Morandi a hydrogeologickým rizikem, není v těchto výpočtech dosud zohledněn, neboť bude muset být potvrzen na základě výsledných údajů za rok 2019.

(3)

Dodatečné příjmy činí přibližně 6,2 mld. EUR, z toho vyšší daňové příjmy o 2,9 mld. EUR, vyšší příspěvky na sociální zabezpečení o 0,6 mld. EUR a další příjmy, včetně vyšších dividend ze dvou bank (Banca d'Italia a Cassa Depositi e Prestiti) o 2,7 mld. EUR. Zejména vyšší daňové příjmy ve výši 2,9 mld. EUR jsou způsobeny: i) lepším než očekávaným vývojem daně z příjmu fyzických osob (IRPEF) o přibližně 0,4 mld. EUR; ii) vyššími příjmy z daně z přidané hodnoty přibližně o 0,35 mld. EUR; iii) vyššími příjmy z loterií a sázek o přibližně 0,2 mld. EUR; iv) vyrovnáním minulých daňových závazků velké italské společnosti (Kering Group – Gucci), přibližně 1 mld. EUR; v) ostatními příjmy (např. z aukcí povolenek na emise CO2) ve výši přibližně 0,95 mld. EUR.