EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.6.2018

COM(2018) 462 final

2018/0245(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu

{SWD(2018) 337}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle

Tento návrh je předkládán v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027, který byl nastíněn ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ 1 . Ve sdělení jsou stanoveny hlavní priority a celkový rozpočtový rámec pro programy vnější činnosti EU v okruhu „Sousedství a svět“. Evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňuje tento rámec o činnosti, které mají být prováděny v rámci Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“).

Cílem nového evropského nástroje pro jadernou bezpečnost je podporovat zavádění účinných a efektivních standardů jaderné bezpečnosti ve třetích zemích v souladu s článkem 203 Smlouvy o Euratomu na základě zkušeností s činnostmi v oblasti jaderné bezpečnosti ve Společenství Euratom.

Režim nešíření byl v posledních letech zpochybněn a potřebuje trvalou podporu pro posílení mezinárodního rámce, jehož cílem je zabránit šíření zbraní hromadného ničení. Toto je hlavním úkolem záruk na jaderné materiály, jejichž cílem je bránit zneužívání jaderných materiálů a zneužití odhalovat. Unie se navíc v rámci různých dohod o přidružení a partnerství (např. s Ukrajinou) zavázala, že bude dotčené země podporovat při provádění acquis communautaire, včetně záruk v jaderné oblasti, do jejich vnitrostátního práv.

Ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 byl na podporu prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti zaměřen finanční nástroj, jehož platnost končí 31. prosince 2020 (nařízení (EURATOM) č. 237/2014, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti).

V souladu se sdělením nazvaným „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ 2 a s posouzením dopadu 3 , které je přiloženo k tomuto nařízení, by většina nástrojů měla být spojena do jednoho všeobecného nástroje. Část činností v oblasti jaderné spolupráce, které v současné době spadají do působnosti nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, nelze do všeobecného spojeného nástroje zahrnout, neboť je třeba, aby u nich byl dodržen zvláštní postup podle článku 203 Smlouvy o Euratomu, který není slučitelný s postupem podle nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), jenž je založen na článcích 209 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Nedávné přezkumy a hodnocení 4 vnějších nástrojů ukázaly přidanou hodnotu a relevantnost stávajících nástrojů. Též však naznačily příležitosti ke zlepšení, zejména potřebu zjednodušit způsoby práce a umožnit EU flexibilněji reagovat na nepředvídatelné okolnosti. Získané poznatky a rostoucí problémy přiměly Komisi v maximální možné míře změnit strukturu nástrojů financování vnější činnosti.

Tento návrh stanoví použitelnost ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh poskytuje podpůrný rámec, jehož prostřednictvím lze provádět politiky vnější činnosti.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Dále by měly být posíleny synergie s akcemi podle jiných programů EU, aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí. Interakce a doplňkovost s takovými programy by měla umožnit posílení dopadu Unie. Akce financované podle tohoto návrhu by měly být v souladu s akcemi prováděnými podle nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 5 zahrnujícího činnosti v jaderné oblasti, nástroje předvstupní pomoci III 6 , rozhodnutí o zámořských zemích a územích 7 , společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nově navrhovaného evropského mírového nástroje 8 , který je financován mimo rozpočet EU, a měly by je doplňovat.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh vychází z článku 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

•Subsidiarita

Unie i Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) mají obě jedinečné postavení pro poskytování vnější pomoci z řady důvodů. Jejich status nadnárodního celku s sebou nese politický vliv a z toho plynoucí aktivační účinek. Společenství je prostřednictvím svých delegací Unie přítomno ve světě, a má tak k dispozici rozsáhlou síť informací o vývoji v zemích po celém světě. EU a Společenství jsou rovněž stranami většiny vícestranných procesů zaměřených na řešení globálních výzev. Díky tomu jsou EU a Společenství neustále informovány o nových potřebách a problémech, takže mohou odpovídajícím způsobem přerozdělovat prostředky. Doplňkovost akcí na úrovni Společenství a Unie a akcí prováděných členskými státy se stále zvětšuje. To zlepšuje politický dialog a spolupráci, která se čím dál tím víc zajišťuje prostřednictvím společného programování s členskými státy.

Unie a Společenství mohou rovněž doplnit činnosti členských států při řešení potenciálně nebezpečných situací nebo v případě mimořádně nákladných intervencí. V některých oblastech, kde členské státy nepůsobí aktivně, zůstávají EU a Společenství hlavními a někdy i jedinými aktéry pro zásah.

Subsidiarita v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti je upravena ve Smlouvě o Euratomu, a to zejména na podporu cílů kapitoly 3 a 7 hlavy II. V souladu s kapitolou 10 Společenství v této specifické oblasti usiluje o úzkou spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

EU a Společenství mají v této oblasti rozsáhlé znalosti, které mají původ v samotné historii Unie, které se zakládají na jejich vlastních aktivitách v oblasti záruk v Unii a které vycházejí z úspěšných politik. Mají mezinárodně uznávanou reputaci v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk na jaderné materiály, zejména díky úloze, kterou zastávají při provádění záruk v EU a při podporování Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

EU a Společenství mohou poskytnout přidanou hodnotu založenou na objemu prostředků vyčleněných prostřednictvím svých nástrojů, na svých relativně flexibilních způsobech řízení a předvídatelnosti zdrojů v období víceletého finančního rámce.

•Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality navrhované nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů.

•Volba nástroje

Jedním z cílů Smlouvy o Euratomu je dosažení vysoké úrovně jaderné bezpečnosti v Unii. Toho by mělo být dosaženo i mimo Unii. Vzhledem k tomu, že Smlouva o Euratomu neposkytuje nezbytné pravomoci, musí být na základě článku 203 přijata vhodná opatření. Návrh má formu nařízení, aby se zajistilo jeho jednotné uplatňování, závaznost v celém rozsahu a přímá použitelnost.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Zpráva Komise o přezkumu v polovině období 9 týkající se desíti nástrojů financování vnější činnosti 10 , zprávy o hodnocení ex post týkající se makrofinanční pomoci i přezkum v polovině období vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky 11 dospěly k závěru, že nástroje financování vnější činnosti jsou celkově vhodné pro svůj účel a že se v souvislosti s dosahováním cílů objevují pozitivní trendy. Zprávy ukazují, že na nástroje financování vnější činnosti je zapotřebí vyčlenit další zdroje, protože se tyto nástroje dostaly na hranice svých možností.

Nástroje stanoví rozsah, cíle a postupy provádění politik. Zpráva o přezkumu v polovině období ukázala, že jejich aktivační charakter jim umožňuje pokrýt většinu potřeb a cílů vnější činnosti EU a Společenství. Mohly by mít prospěch z lepšího zohlednění vývoje, jako je např.: nový rámec politiky zahrnující všeobecné pokrytí agendy pro rok 2030 a promítání vnitřních politik do vnější politiky. Kromě toho je třeba věnovat větší pozornost vazbám mezi rozvojem a bezpečností a celkovou úrovní ambiciózních plánů vnější činnosti na zachování míru a bezpečnosti.

Je potřeba zajistit soudržnost mezi složkami nástroje, mezi různými nástroji a s dárci. Zpráva o přezkumu v polovině období obecně o soudržnosti uvádí smíšené závěry. Z hlediska soudržnosti uvnitř nástrojů byly závěry uspokojivé. Mezi nástroji existovala určitá míra soudržnosti, ale velké množství programů občas vedlo k překrývání činností, zejména u komplexní spolupráce s vyspělejšími rozvojovými zeměmi. Kromě toho vedla interakce mezi zeměpisnými a tematickými přístupy někdy k nejednotným reakcím na úrovni zemí.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě hodnotících dokumentů, které slouží jako podklad pro zprávu o přezkumu v polovině období, byly se zúčastněnými stranami vedeny tři typy konzultací. Hodnotitelé uskutečnili přibližně tisíc strukturovaných nebo polostrukturovaných rozhovorů s úředníky EU a zástupci orgánů EU, členských států a partnerských zemí. Konalo se několik odborných seminářů za účelem předložení a posouzení návrhů hodnocení za účasti Evropského parlamentu, pracovních skupin Rady, výborů členských států, organizací občanské společnosti a místních orgánů. V roce 2017 se konala otevřená veřejná konzultace 12 . Zaměřila se na shromáždění zpětné vazby od zúčastněných stran o zjištěních vyplývajících z hodnocení nástrojů a o budoucích nástrojích financování vnější činnosti po roce 2020 13 .

Hlavní zjištění, která jsou výsledkem konzultací se zúčastněnými stranami, jsou shrnuta níže.

Flexibilita: Zúčastněné strany se shodly, že nové finanční nástroje by měly flexibilněji reagovat na nepředvídané výzvy a krize. Zejména zdůraznily, že je třeba usnadnit přesun finančních prostředků mezi regiony a způsoby poskytování pomoci. Nicméně rovněž bylo zdůrazněno, že větší flexibility by nemělo být dosaženo na úkor slabé předvídatelnosti, menší odpovědnosti zemí a menšího zaměření na dlouhodobé cíle v oblasti rozvoje. Někteří respondenti se za účelem zajištění flexibility a předvídatelnosti vyslovili pro dostatečné rezervy.

Soudržnost: Zúčastněné strany považovaly za nutné zajistit větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a také mezi samotnými vnějšími nástroji. Některé zdůrazňovaly potřebu posílit doplňkovost a synergie mezi zeměpisnými a tematickými nástroji. Jiné tvrdily, že cíle udržitelného rozvoje poskytují nejvhodnější základ pro zvýšení soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami. Většina doporučovala, aby EU převzala vedoucí úlohu ve zlepšení doplňkovosti mezi různými zúčastněnými stranami jak v EU, tak i mimo ni.

Někteří respondenti podtrhli riziko překrývání, když se stejné cíle politiky financují z více nástrojů. Respondenti rovněž vyžadovali jasné rozlišování mezi nástroji a současně vyzvedli potřebu zajistit, aby zeměpisné a tematické programy využily meziodvětvové synergie a spojitosti mezi nimi.

Doplňkovost: Pokud jde o strukturu budoucích nástrojů, zúčastněné strany souhlasily s tím, že kombinace zeměpisných a tematických programů přináší pozitivní výsledky. Zdůraznily, že hodnota zeměpisně strukturovaných nástrojů spočívá v jejich způsobilosti řešit zvláštní potřeby partnerských zemí způsobem přizpůsobeným dané situaci. Tento fakt je vzhledem k rozmanitosti problémů a potřeb v těchto zemích rozhodující. Zúčastněné strany rovněž ocenily globální, cílené intervence nástrojů, jako je nástroj partnerství a nástroj přispívající ke stabilitě a míru.

Zjednodušení: EU se dostalo silné podpory k dalšímu zjednodušování celkové architektury nástrojů. Také by měla pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení těžkopádných správních a finančních postupů. Občanská společnost a místní orgány zdůraznily, že stávající postupy a pravidla mají významné důsledky pro jejich schopnost zapojit se do rozvojové spolupráce.

Aktivační účinek: Zúčastněné strany se shodly, že inovativní finanční nástroje mohou hrát důležitou úlohu při získávání veřejných a soukromých zdrojů pro financování vnější pomoci EU. Kladná zjištění ohledně aktivačních účinků a zvýšení objemu finančních prostředků těchto nástrojů, která vyplývají z posledního hodnocení týkajícího se kombinování zdrojů 14 , se považují za povzbudivá. Respondenti z řad občanské společnosti nicméně vyslovili obavy z priorit soukromého sektoru, které potlačují cíle snížení chudoby v partnerských zemích.

Vzhledem k tomu, že jaderná bezpečnost, včetně záruk, spadá do působnosti Smlouvy o Euratomu, nemůže tento návrh na obavy zúčastněných stran reagovat. Nicméně soudržnost a doplňkovost s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, která je hlavní obavou zúčastněných stran, bude zajištěna, a to zejména prováděním činností v jaderné oblasti doplňujících jeho obecné cíle, především prostřednictvím mírového využití jaderné energie v souladu s politikou rozvojové a mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a sociálních projektech, které řeší důsledky jaderné nehody.

•Externí odborné konzultace

Zpráva o přezkumu v polovině období a související dokumenty útvarů Komise z velké části vycházely ze souboru zpráv o nezávislých hodnoceních provedených v letech 2016 a 2017 (jedno hodnocení na každý nástroj). Zároveň byla také vypracována nezávislá zpráva o souboru nástrojů vnější činnosti zahrnutých do zprávy o přezkumu v polovině období a o poznatcích a zjištěních, jež z nich plynou  15 .

Kromě těchto zpráv z poslední doby v roce 2012 uskutečnil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD vzájemné hodnocení vývoje rozvojové spolupráce EU 16 a formuloval řadu doporučení ohledně architektury, pravidel a postupů nástrojů financování vnější činnosti EU. Organizace OECD například vyzvala EU, aby dále zjednodušovala a modernizovala spolupráci snížením počtu rozpočtových položek, sladěním pravidel nástroje pro rozvojovou spolupráci a Evropského rozvojového fondu, zjednodušením schvalovacích postupů a zvětšováním soudržnosti mezi regionálními a tematickými programy. Po EU se požadovala větší účinnost, včasnost i flexibilita na úrovni programů i v rámci celého souboru nástrojů. Posledně jmenovaný bod byl požadován zejména v nestabilních a krizových situacích, kde OECD shledala značný prostor pro zlepšení.

•Posouzení dopadů

V roce 2018 provedla Komise posouzení dopadu 17 , které se týkalo vnější činnosti v rámci okruhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020 „Globální Evropa“ a ve kterém se zaměřila na hlavní navrhované změny v oblasti vnější činnosti, mezi něž mimo jiné patří sdružení vícero nástrojů do jediného všeobecného nástroje a zahrnutí činností, jež jsou v současnosti financovány z Evropského rozvojového fondu, do rozpočtu EU.

V posouzení dopadu bylo rovněž uvedeno, že většina nástrojů kromě těch, jež jsou velmi specifické povahy, jako je humanitární pomoc s její zásadou neutrality, by mohla být sloučena do jediného nástroje, konkrétně jde o tyto nástroje: společné prováděcí nařízení, nástroj pro rozvojovou spolupráci, Evropský rozvojový fond, Evropský fond pro udržitelný rozvoj, vnější úvěrový mandát EIB, evropský nástroj sousedství, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, záruční fond, nástroj přispívající ke stabilitě a míru, nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti 18 a nástroj partnerství. Nástroje, které by měly zůstat oddělené: nástroj předvstupní pomoci; humanitární pomoc; rozpočet společné zahraniční a bezpečnostní politiky; zámořské země a území, včetně Grónska; mechanismus civilní ochrany Unie; iniciativa Humanitární dobrovolníci EU; podpora tureckého společenství na Kypru; rezerva na pomoc při mimořádných událostech a nový evropský mírový nástroj.

Jak konstatovala Komise 19 a potvrdila zpětná vazba od partnerů během otevřené veřejné konzultace, současná struktura nástrojů financování vnější činnosti je příliš složitá. Spojení řady nástrojů do jednoho všeobecného nástroje by poskytlo příležitost racionalizovat jejich systémy řízení a dohledu, čímž by snížila administrativní zátěž všech zúčastněných stran. Zjednodušené systémy dohledu by příslušným orgánům umožnily lepší, komplexnější pohled na vnější výdaje EU.

Všeobecný nástroj by zajistil zeměpisně a tematicky komplexnější přístup, který by usnadnil provádění různých politik nadregionálním, víceodvětvovým a globálním způsobem. EU by usnadnila soudržné reakce a synergie a zároveň odstranila tematickou a zeměpisnou roztříštěnost.

Výbor pro kontrolu regulace dne 25. dubna 2018 přezkoumal posouzení dopadu a vydal kladné stanovisko s výhradami 20 s tím, že posouzení by mělo být upraveno, aby se v něm promítla doporučení výboru k některým aspektům. Proto bylo posouzení přepracováno, aby:

–poskytovalo více informací o struktuře řízení nového nástroje, včetně informací o rozhodovacích postupech;

–podrobněji vysvětlilo několik otázek financování, včetně základního scénáře financování, účelově vázaných prostředků pro regiony a tematické oblasti a poměru příspěvků členských států do Evropského rozvojového fondu, a

–rozvinulo, jakým způsobem by v budoucnu měly fungovat systémy pro sledování a hodnocení.

Stanovisko výboru a související změny provedené v posouzení dopadu jsou podrobněji popsány v příloze 1 posouzení dopadu.

•Zjednodušení

Prioritou Komise v rámci víceletého finančního rámce je zjednodušit regulační prostředí.

Sdružení řady nástrojů do jednoho všeobecného nástroje bude příležitostí racionalizovat systémy řízení a dohledu, čímž by snížila administrativní zátěž orgánů EU a členských států. Místo zaměření na četné procesy programování by se diskuse soustředily více na politické cíle a spolupráci s externími partnery. Kromě toho v případě akcí, které obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, bude proveden pouze jediný audit zahrnující všechny dotčené programy a jejich příslušná pravidla provádění. Činnosti v jaderné oblasti budou tudíž součástí nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a do tohoto nástroje prováděného plně v soudržnosti s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci budou spadat pouze činnosti v oblasti jaderné bezpečnosti, které vyžadují zvláštní právní základ Euratomu.

Pokud jde o harmonizaci pravidel, začleněním ustanovení ze společného prováděcího nařízení bude mít nový nástroj ucelený soubor zásad ve všech jeho složkách a bude snadněji pochopitelný pro partnery a prováděcí orgány. Tyto zásady jsou buď připomenuty, nebo přizpůsobeny tomuto nařízení, které za účelem soudržného a zjednodušeného přístupu obsahuje odkazy na nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

•Základní práva

EU je založena na silném odhodlání podporovat a chránit základní svobody, lidská práva, demokracii a právní stát. Aktivně podporuje tato práva a zásady jak na svém území, tak v rámci vztahů se třetími zeměmi.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Evropská komise ve svém sdělení ze dne 2. května 2018 21 navrhla vyčlenit pro období 2021–2027 na nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 89 500 000 000 EUR (v běžných cenách), z čehož 300 000 000 EUR (v běžných cenách) bude vyhrazeno pro tento nástroj, aby byly doplněny činnosti v jaderné oblasti, které spadají do působnosti Smlouvy o Euratomu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude pravidelně monitorovat své akce a posuzovat pokrok směrem k dosažení výsledků. V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 22 , v níž všechny tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možností pro další činnost, provede Komise průběžné a závěrečné hodnocení. Hodnocení posoudí účinky nástroje v praxi na základě příslušných ukazatelů a analýzy, nakolik lze nástroj považovat za relevantní, účinný, efektivní, zda má dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a nakolik je v souladu s ostatními politikami EU. Hodnocení budou zahrnovat získané poznatky, na jejichž základě bude možné pojmenovat problémy nebo jakýkoli potenciál k dalšímu zlepšení akcí nebo jejich výsledků a k maximalizaci jejich dopadu.

Závěry hodnocení spolu s připomínkami budou sděleny Radě a Evropskému parlamentu.

Pokrok bude monitorován na základě ukazatelů v souladu s cíli návrhu. Počínaje rokem 2022 bude Komise zasílat Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o dosahování cílů tohoto nařízení.

Hodnocení se budou provádět včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

•Zeměpisný rozsah a účast třetích zemí

Návrh nařízení má celosvětový zeměpisný rozsah.

Pokud jde o volbu partnerů mimo Unii, může se Komise rozhodnout, že bude v rámci nepřímého řízení při provádění zvláštní akce spolupracovat s mezinárodními organizacemi, partnerskými zeměmi nebo subjekty z ostatních třetích zemí, pokud je daná spolupráce v zájmu Unie a cílů takové akce a pokud jsou dodržena pravidla a podmínky stanovené ve finančním nařízení. O takové volbě by musela rozhodnout Komise.

•Ustanovení návrhu

HLAVA I: OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA II – PROVÁDĚNÍ NÁSTROJE

HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

2018/0245 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 23 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jak se stanoví v čl. 3 odst. 5 a v článcích 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii, měla by Unie celosvětově zastávat a podporovat své hodnoty a zájmy za účelem plnění cílů a zásad vnější činnosti Unie.

(2)V zájmu provádění nového mezinárodního rámce vytvořeného Agendou 2030, globální strategie a konsensu si nařízení č. …/…. (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci) klade za cíl zvýšit soudržnost a zajistit účinnost vnější činnosti Unie tím, že pomocí zjednodušeného nástroje zaměří své úsilí na zlepšení provádění různých politik vnější činnosti.

(3)Cílem tohoto programu „evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu“ by měla být podpora zavádění účinné a efektivní jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě vlastních aktivit v rámci Unie.

(4)Toto nařízení tvoří součást rámce navrženého pro plánování spolupráce a mělo by doplňovat opatření v oblasti jaderné spolupráce, jež jsou financována podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci].

(5)Členské státy jsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a dodatkového protokolu k ní.

(6)V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o Euratomu by Společenství mělo pokračovat v úzké spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAEE) v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti na podporu cílů kapitoly 3 a 7 hlavy II.

(7)Tento nástroj by měl stanovit akce na podporu těchto cílů a navazovat na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení (Euratom) č. 237/2014 24 a které se týkají jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti ve třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích a u potenciálních kandidátů.

(8)Provádění tohoto nařízení by mělo v příslušných případech vycházet z konzultací s příslušnými orgány členských států a z dialogu s partnerskými zeměmi.

(9)Bude-li to možné a vhodné, měly by být výsledky vnější činnosti Společenství monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by, pokud možno, měly být založeny na rámci pro výsledky partnerské země.

(10)Unie a Společenství by měly v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(11)Toto nařízení stanoví finanční krytí tohoto nástroje, které má představovat finanční referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 25 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(12)Pravidla a postupy stanovené v nařízení (EU) č. …/…. (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci) by se v příslušných případech měly vztahovat na provádění tohoto nařízení a prováděcí ustanovení podle tohoto nařízení by měla odrážet ustanovení uvedená v nařízení (EU) č. …/… (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci).

(13)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě čl. 106 písm. a) Smlouvy o Euratomu a článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finanční pomoci, rozpočtové podpory, svěřenských fondů, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě čl. 106 písm. a) Smlouvy o Euratomu a článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech a ve třetích zemích, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

(14)Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(15)Roční nebo víceleté akční plány a opatření by měly představovat pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření, která jsou seskupena do jediného dokumentu.

(16)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 26 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 27 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 28 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 29 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím účinných a přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 30 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva; z tohoto důvody by dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi, a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(17)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 31 .

(18)Odkazy na nástroje Unie v článku 9 rozhodnutí Rady 2010/427/EU 32 by se měly považovat za odkazy na toto nařízení a na nařízení v něm uvedená. Komise by měla zajistit, aby bylo toto nařízení prováděno v souladu s úlohou ESVČ, jak je stanoveno v uvedeném rozhodnutí.

(19)Níže uvedené zamýšlené akce by měly striktně dodržovat podmínky a postupy stanovené omezujícími opatřeními Unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zavádí program „evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu“.

Stanoví cíle tohoto programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Cíle

1.Cílem tohoto nařízení je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], konkrétně za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě činností v rámci Společenství a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2.V souladu s odstavcem 1 je cílem tohoto nařízení zejména:

a)podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti;

b)odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace;

c)zavádění účinných a efektivních systémů záruk.

Článek 3
Soudržnost, soulad a doplňkovost

1.Při provádění tohoto nařízení musí být zajištěn soulad, synergie a doplňkovost s nařízením (EU) č. XXX/XX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, jinými programy vnější činnosti Unie a dalšími příslušnými politikami a programy Unie, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje.

2.Na akce zavedené podle tohoto nařízení lze v příslušných případech získat příspěvky z jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Toto nařízení může rovněž přispět na opatření zavedená podle jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. V takových případech se v pracovním programu týkajícím se těchto akcí stanoví, který soubor pravidel se použije.

Článek 4
Rozpočet

Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 300 milionů EUR v běžných cenách.

Článek 5
Rámec politiky

Zastřešující rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah s partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

HLAVA II
PROVÁDĚNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ

Článek 6

Víceleté orientační programy

1.Spolupráce Společenství podle tohoto nařízení se provádí na základě víceletých orientačních programů.

2.Cílem víceletých orientačních programů je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi či regiony v souladu s celkovým cílem a rozsahem, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě rámce politiky uvedeného v článku 5.

3.Víceleté orientační programy tvoří obecný základ pro spolupráci a vymezují cíle Společenství pro spolupráci podle tohoto nařízení s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených třetích zemí. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci.

4.Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování, specifické cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé cíle.

5.Víceleté orientační programy jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony.

6.Víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Stejným postupem Komise orientační programy přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje.

Článek 7

Akční plány a opatření

1.Komise přijme roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření na základě víceletého orientačního programu. Komise může rovněž přijmout zvláštní opatření a podpůrná opatření.

Akční plány a jednotlivá opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby provádění, rozpočet a výdaje na podporu.

Před přijetím nebo po přijetí víceletého orientačního programu může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření.

V případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb, okolností nebo závazků může Komise přijmout zvláštní opatření.

2.Akční plány a opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

3.Postup uvedený v odstavci 2 se nevyžaduje u:

a)akčních plánů, jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR;

b)zvláštních opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR;

c)technických změn, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle dotčeného akčního plánu nebo opatření, jako je:

i) změna způsobu provádění;

ii) přerozdělení prostředků mezi různé akce obsažené v akčním plánu;

iii) zvýšení či snížení rozpočtu akčních plánů a opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu, přičemž částka nesmí přes3áhnout 10 milionů EUR.

V případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v odst. 3 písm. a) b) a c) bodě iii) uplatňují každoročně.

Akční plány, opatření a technické změny přijaté podle tohoto odstavce se sdělují příslušnému výboru uvedenému v článku 12 ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí.

4.    V řádně odůvodněných případech, kdy je to nutné z mimořádně naléhavých důvodů vzhledem k nezbytnosti rychlé odezvy Společenství, Komise postupem podle čl. 13 odst. 3 přijme nebo pozmění akční plány nebo opatření prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů.

Článek 8
Podpůrná opatření

1.Financování z prostředků Unie může pokrývat výdaje na podporu na provádění nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředích na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizace.

2.Nejsou-li výdaje na podporu zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 6, Komise přijme tam, kde je to možné, podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

a)studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně pracovních cest ke zjištění potřebných údajů nebo placených externích odborníků;

b)výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizace.

Článek 9
Metody spolupráce

Jak je uvedeno ve finančním nařízení, provádí Komise financování podle tohoto nástroje Komise buď přímo sama, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

Článek 10
Formy financování z prostředků EU a způsoby provádění

1.Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:

a)grantů;

b)zadávání veřejných zakázek na služby nebo dodávky;

c)placených externích odborníků;

d)kombinování zdrojů.

2.Podpora podle tohoto nařízení může být rovněž poskytována podle pravidel vztahujících se na záruku pro vnější činnost zřízenou nařízením (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a přispívá k tvorbě záruky pro vnější činnost. V rámci záruky pro vnější činnost zřízené nařízením (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci mají být rovněž podporovány operace na základě rozhodnutí Rady 77/270/Euratom 33 .

Míra tvorby rezerv pro operace záruky pro vnější činnost, k níž toto nařízení přispívá, činí 9 %.

3.Míry tvorby rezerv se přezkoumávají každé tři roky od data použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 11
Způsobilé osoby a subjekty

1.Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro akce financované podle tohoto nařízení je otevřena mezinárodním organizacím a všem právním subjektům, které jsou státním příslušníkem dále uvedených zemí nebo území, přičemž v případě právnických osob platí, že musí být v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:

a)členské státy, příjemci uvedení v nařízení (EU) o NPP III a smluvní strany Evropského hospodářského prostoru;

b)partnerské země v oblasti sousedství podle nařízení (EU) o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci;

c)rozvojové země a území, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaném Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které nejsou členy skupiny G20, a zámořské země a území vymezené v rozhodnutí Rady …/… (EU);

d)rozvojové země, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, které jsou členy skupiny G20, a další země a území, pokud příslušný postup probíhá v rámci akce financované Unií podle tohoto nařízení, které se účastní;

e)země, pro které Komise stanoví přístup k vnějšímu financování na základě vzájemnosti; tento přístup může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přiznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení; Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti a o délce jeho trvání po konzultaci s dotčenou přijímající zemí nebo zeměmi;

f)členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě smluv prováděných v některé z nejméně rozvinutých zemí nebo silně zadlužených chudých zemí, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci;

g)další třetí země, pokud činnosti probíhají v souladu s konkrétními víceletými orientačními programy, akčními plány nebo opatřeními.

2.Ze zemí uvedených v odstavci 1 mohou při splnění příslušných podmínek pocházet veškeré dodávky a materiály financované podle tohoto nařízení.

3.Pravidla stanovená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem či případně subdodavatelem, nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.

4.U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla určující způsobilost daných subjektů.

5.Pokud dárci poskytují financování pro svěřenský fond zřízený Komisí nebo prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, uplatňují se pravidla způsobilosti uvedená ve zřizovacím aktu svěřenského fondu, nebo v případě vnějších účelově vázaných příjmů, uvedená v dohodě s dárcem.

6.V případě akcí financovaných podle tohoto nařízení a jinými programy Unie se způsobilé subjekty podle jakéhokoli z těchto programů považují za způsobilé.

7.Pravidla způsobilosti podle tohoto článku mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů nebo původ dodávek a materiálů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle akce a jsou-li nezbytná pro její účinné provádění.

8.Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci akce.

9.V zájmu podpory místních kapacit, trhů a nákupů jsou upřednostňováni místní a regionální dodavatelé v případě, že finanční nařízení umožňuje zadání na základě jediné nabídky. Ve všech ostatních případech musí být účast místních a regionálních dodavatelů podporována v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení.

Článek 12
Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

1.Monitorování, podávání zpráv a hodnocení se provádí v souladu s čl. 31 odst. 2, 4, 5 a 6 a články 32 a 36 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

2.Dosahování cílů tohoto nařízení se měří s použitím těchto ukazatelů:

a)počet připravených, zavedených nebo revidovaných právních a regulačních aktů a

b)počet projektových studií, koncepčních studií nebo studií proveditelnosti týkajících se zřizování zařízení v souladu s nejpřísnějšími normami v oblasti jaderné bezpečnosti.

HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13
Výbor

1.Komisi je nápomocen Výbor pro jadernou bezpečnost. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 14
Informace, komunikace, publicita a výjimka z požadavků na zviditelnění

Informace, komunikace a publicita týkající se cíle uvedeného v článku 3 a výjimka z požadavků na zviditelnění se provádějí v souladu s články 36 a 37 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

Článek 15
Doložka o ESVČ

Toto nařízení se uplatňuje v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU.

Článek 16
Přechodná ustanovení

1.Finanční krytí tohoto nařízení může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi tímto nařízením a akcemi přijatými před jeho vstupem v platnost, zejména akcemi podle nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014.

2.Finanční krytí tohoto nařízení může zahrnovat výdaje spojené s přípravou nástupce tohoto nařízení.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i výdaje stanovené v článku 6, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 17
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Vnější činnost

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 34  

◻ prodloužení stávající akce 

☑ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Cílem tohoto nařízení je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], konkrétně za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě aktivit v rámci Společenství a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

EU a Společenství mají v této oblasti rozsáhlé znalosti, které mají původ v samotné historii Unie, které se zakládají na jejich vlastních aktivitách v oblasti záruk v Unii a které vycházejí z úspěšných politik. Mají mezinárodně uznávanou reputaci v oblasti jaderné bezpečnosti, včetně záruk na jaderné materiály, zejména díky úloze, kterou zastávají při provádění záruk v EU a při podporování Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

EU a Společenství mohou poskytnout přidanou hodnotu založenou na objemu prostředků vyčleněných prostřednictvím svých nástrojů, na svých relativně flexibilních způsobech řízení a předvídatelnosti zdrojů v období víceletého finančního rámce.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti.

Zpráva Komise o přezkumu v polovině období 35 týkající se desíti nástrojů financování vnější činnosti 36 , zprávy o hodnocení ex post týkající se makrofinanční pomoci i přezkum v polovině období vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky 37 dospěly k závěru, že nástroje financování vnější činnosti jsou celkově vhodné pro svůj účel a že se v souvislosti s dosahováním cílů objevují pozitivní trendy. Zprávy ukazují, že na nástroje financování vnější činnosti je zapotřebí vyčlenit další zdroje, protože se tyto nástroje dostaly na hranice svých možností.

Nástroje stanoví rozsah, cíle a postupy umožňující provádění politik. Zpráva o přezkumu v polovině období ukázala, že jejich aktivační charakter jim umožňuje pokrýt většinu potřeb a cílů vnější činnosti EU. Mohly by mít prospěch z lepšího zohlednění vývoje, jako je např.: nový rámec politiky zahrnující všeobecné pokrytí agendy pro rok 2030, migrační/uprchlická krize a promítání vnitřních politik do vnější politiky.

Zpráva o přezkumu v polovině období poukazuje na pozitivní trendy vznikající v souvislosti s dosahováním výsledků. Byly však zaznamenány potíže při měření výsledků. Informace o monitorovacích systémech uváděných v nástrojích byly často omezené. Chyběla data (včetně základních údajů) k měření toho, zda byly nástroje na dobré cestě ke splnění některých svých cílů (zejména těch pokročilejších), a k pochopení toho, že dosahování cílů ovlivňuje mnoho vnějších faktorů (např. politiky partnerských zemí a ostatních dárců).

Bylo zjištěno, že celkový organizační výkon byl efektivní, ale někteří aktéři považovali provádění některých nástrojů za administrativně zatěžující. Někdy byla Komise vnímána jako více zaměřená na proces než na cíle a výsledky politiky.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Při provádění tohoto nařízení bude zajištěna soudržnost s ostatními oblastmi vnější činnosti a s ostatními relevantními politikami EU, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje 38 . Jak je uvedeno v Agendě 2030, to znamená zohlednit dopad všech politik týkajících se udržitelného rozvoje, a to na všech úrovních – na úrovni jednotlivých zemí, v rámci Unie, v jiných zemích i na globální úrovni.

Dále by měly být posíleny synergie s akcemi podle jiných programů EU, aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí.

Akce financované podle tohoto návrhu by měly být v souladu s akcemi prováděnými podle nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, nástroje předvstupní pomoci III, rozhodnutí o zámořských zemích a územích, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nově navrhovaného evropského mírového nástroje 39 , který je mimo rozpočet EU, a měly by je doplňovat.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2021

1.6.Předpokládaný způsob řízení 40  

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–☑    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–☑ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–☑ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–☑EIB a Evropský investiční fond,

–☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–☑ veřejnoprávní subjekty,

–☑ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–☑ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–☑ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Systémy Komise pro sledování a hodnocení se stále více zaměřují na výsledky. Zahrnují interní zaměstnance, jakož i provádějící partnery a externí odborníky.

Vedoucí projektů v delegacích a ústředí průběžně sledují provádění projektů a programů s využitím informací poskytnutých provádějícími partnery v rámci pravidelného podávání zpráv a případně prostřednictvím kontrol na místě. Interní sledování poskytuje cenné informace o pokroku, pomáhá vedoucím určit skutečná a potenciální problematická místa a přijímat nápravná opatření.

Kromě toho jsou najímáni nezávislí externí odborníci k posuzování výsledků vnější činnosti EU prostřednictvím tří různých systémů. Tato posouzení přispívají k odpovědnosti a ke zlepšování probíhajících intervencí; využívají rovněž dřívějších zkušeností při tvorbě budoucích politik a činností. Tyto systémy obecně používají mezinárodně uznávaná hodnotící kritéria (včetně (potenciálního) dopadu) Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Například v oblasti rozvojové spolupráce na úrovni projektu poskytuje ústředím řízený monitorovací systém zaměřený na výsledky (ROM) stručný cílený přehled kvality vzorku intervencí. S využitím velmi strukturované a standardizované metodiky posuzují nezávislí odborníci ROM plnění projektu podle hodnotících kritérií Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a vydávají doporučení, jak zlepšit budoucí provádění.

Hodnocení na úrovni projektů, která jsou řízena zejména delegací EU odpovědnou za projekt, poskytují podrobnější a důkladnější analýzu a pomáhají vedoucím projektů zlepšovat probíhající intervence a připravovat budoucí. K provedení analýzy a shromáždění zpětné vazby a podkladů od všech zúčastněných stran, zejména od konečných příjemců, jsou najímáni nezávislí externí odborníci s tematickými a zeměpisnými odbornými znalostmi. Komise také provádí strategická hodnocení svých politik, od programování a strategie až po provádění intervencí v konkrétním odvětví (např. zdravotnictví nebo školství atd.), v určité zemi či regionu nebo strategická hodnocení konkrétního nástroje. Tato hodnocení jsou důležitým vstupem pro formulaci politik a koncipování nástrojů a projektů. Veškerá taková hodnocení se zveřejňují na internetových stránkách Komise a zjištění se shrnují ve výroční zprávě Radě a Evropskému parlamentu.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Způsoby řízení

Pokud jde o způsoby řízení, nepředpokládají se žádné zásadní změny a zkušenosti, které útvary Komise a aktéři zapojení do provádění získali v rámci předchozích programů, přispějí k lepším výsledkům v budoucnosti. Partnerské země se ještě stále přizpůsobují stávajícímu právnímu rámci a provádění programů nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti je stále ještě v počáteční fázi, proto by měla být zajištěna maximální kontinuita.

Akce, které mají být financovány podle tohoto nařízení, budou prováděny v rámci přímého řízení Komisí z ústředí a/nebo prostřednictvím delegací Unie a v rámci nepřímého řízení subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nového finančního nařízení, aby bylo možno lépe dosáhnout cílů tohoto nařízení.

Pokud jde o nepřímé řízení, jak je uvedeno v článku 154 nového finančního nařízení, musí tyto subjekty zajistit úroveň ochrany finančních zájmů EU odpovídající úrovni ochrany v rámci přímého řízení. Předběžné posouzení pilířů, které se týká systémů a postupů subjektů, bude provedeno v souladu se zásadou proporcionality a s náležitým přihlédnutím k povaze akce a souvisejících finančních rizik. Pokud to vyžaduje provádění nebo pokud byly ve výročních zprávách o činnosti vysloveny výhrady, budou stanoveny a provedeny akční plány se zvláštními zmírňujícími opatřeními. Kromě toho mohou provádění provázet přiměřená opatření Komise v oblasti dohledu.

Nástroj předpokládá, že nepřímé řízení může být rovněž svěřeno partnerským zemím nebo orgánům, které určí. Takové nepřímé řízení partnerskou zemí může mít podobu různých stupňů přenesení pravomocí: částečné přenesení pravomocí, kde kontrola ex ante nad rozhodnutími partnerské země zůstává v působnosti Komise a kde Komise provádí platby jménem partnerské země, což podle čl. 154 odst. 6 písm. b) nového finančního nařízení nevyžaduje předběžné posouzení pilířů. Nebo úplné přenesení pravomocí, kde po předběžném posouzení pilířů může partnerská země provést akci svými vlastními posouzenými systémy a postupy, aniž by Komise v partnerské zemi kontrolovala ex ante provádění akce.

Systém vnitřní kontroly

Vnitřní kontrola / proces řízení jsou strukturovány tak, aby poskytovaly přiměřenou jistotu, pokud jde o dosažení cílů z hlediska účinnosti a efektivnosti jeho operací, spolehlivosti jeho finančních výkazů a souladu s příslušným legislativním a procedurálním rámcem.

Účinnost a efektivnost

Útvary pověřené prováděním budou pro zajištění účinnosti a efektivnosti svých operací (a pro zmírnění vysoké míry rizika v prostředí vnější pomoci) mít kromě všech prvků širokého procesu strategické politiky a strategického plánování Komise, prostředí interního auditu a dalších požadavků standardu vnitřní kontroly Komise i nadále k dispozici přizpůsobený rámec pro řízení podpory, používaný v rámci všech jeho nástrojů, kam patří:

–    přenesené řízení většiny vnější pomoci delegacemi Unie v terénu,

–    jasné a formální vymezení finanční odpovědnosti (od pověřené schvalující osoby (generální ředitel)) prostřednictvím dalšího přenesení pravomocí z dále pověřené schvalující osoby (ředitel) v ústředí na vedoucího delegace,

–    pravidelné podávání zpráv z delegací Unie na ústředí (zpráv o řízení vnější pomoci) včetně předkládání každoročního prohlášení o věrohodnosti vedoucím delegace,

–    poskytnutí obsáhlého programu školení pro zaměstnance na ústředí i v delegacích,

–    dostatečná podpora a vedení ústředí/delegace (také prostřednictvím internetu),

–    pravidelné dozorovací návštěvy delegací každých 3 až 6 let,

–    metodika řízení projektového a programového cyklu, včetně: podpůrných nástrojů kvality pro plánování intervence, způsobu jejího provedení, mechanismu financování, systému řízení, hodnocení a výběru provádějících partnerů atd.; nástrojů pro řízení programů a projektů, pro sledování a pro podávání zpráv za účelem jejich účinného provádění včetně pravidelného externího sledování projektů na místě; významných složek hodnocení a auditu. Bude se usilovat o zjednodušení tím, že se rozšíří využívání zjednodušeného vykazování nákladů a vzájemné závislosti na auditorské práci partnerských organizací. Bude pokračovat přístup kontrol odlišených podle rizika v souladu se souvisejícími riziky.

Finanční vykazování a účetnictví

Útvary pověřené prováděním se budou nadále řídit nejvyššími standardy účetnictví a finančního vykazování tím, že budou používat systém akruálního účetnictví Komise (ABAC) a specifické nástroje pro vnější pomoc, např. Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů (CRIS) a jeho nástupce (OPSYS).

Pokud jde o soulad s příslušným legislativním a procedurálním rámcem, metody kontroly souladu jsou stanoveny v oddíle 2.3 (opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí).

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Operační prostředí spolupráce v rámci tohoto nástroje se vyznačuje těmito riziky, jež ohrožují dosažení cílů nástroje, optimální finanční řízení a/nebo dodržování platných pravidel (chyby týkající se legality a správnosti):

–    hospodářská/politická nestabilita a/nebo přírodní katastrofy, které mohou vést k obtížím a zpožděním v plánování a provádění intervencí, zejména v případě nestabilních států,

–    nedostatek institucionální a správní kapacity v partnerských zemích, který může vést k obtížím a zpožděním v plánování a provádění intervencí,

–    zeměpisná rozptýlenost projektů a programů (vztahujících se na vícero států/území/regionů) může přinášet logistické/zdrojové problémy z hlediska sledování – zejména v případě následných opatření na místě,

–    rozmanitost potenciálních partnerů/příjemců a jejich různé struktury a kapacity vnitřní kontroly mohou tříštit prostředky, které má Komise k dispozici pro podporu a sledování provádění, a snížit tak jejich účinnost a efektivnost,

–    nedostatek dostupných údajů o výsledcích a dopadu provádění vnější pomoci v partnerských zemích a jejich špatná kvalita může omezovat schopnost Komise podávat o výsledcích zprávy a být za ně odpovědná.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Náklady na vnitřní kontrolu a řízení představují přibližně 4 % z odhadované roční průměrné částky 12,78 miliardy EUR, která se plánuje na celkové (operační a správní) závazky v rámci výdajového portfolia financovaného ze souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu pro období 2021–2027. Tato kalkulace nákladů na kontrolu se vztahuje pouze na náklady Komise a nezahrnuje náklady členských států, ani pověřených subjektů. Pověřené subjekty mohou zadržet až 7 % na správu finančních prostředků, které by mohly být částečně použity pro kontrolní účely.

Tyto náklady na správu zohledňují všechny zaměstnance GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid v ústředí a při delegacích, infrastrukturu, cestovní výdaje, školení, sledování, hodnocení a smlouvy o auditu (včetně auditů iniciovaných příjemci).

Poměr správních činností vůči operativním činnostem může být časem snížen v souladu se zlepšeným a zjednodušeným uspořádáním nového nástroje, čímž se naváže na změny, které budou zavedeny novým finančním nařízením. Hlavním přínosem těchto nákladů na řízení bude naplňování politických cílů, efektivní a účinné využívání zdrojů a uplatňování solidních nákladově efektivních preventivních opatření a dalších kontrol k zajištění zákonného a řádného využívání finančních prostředků.

V souvislosti s portfoliem pokračuje úsilí o zlepšování povahy a zaměření řídicích aktivit a kontrol v souladu s předpisy, přičemž tyto náklady jsou obecně nezbytné k tomu, aby se účinně a efektivně dosáhlo cílů nástrojů s minimálním rizikem nesouladu (míra zbytkových chyb nižší než 2 %). Tyto náklady jsou výrazně nižší než rizika spojená s odstraněním nebo omezením vnitřních kontrol v této vysoce rizikové oblasti.

Předpokládaná úroveň rizika nesouladu s platnými pravidly

Cílem nástroje v oblasti souladu je udržet historickou úroveň rizika nesouladu (míru chybovosti), což je celková zůstatková „čistá“ úroveň chybovosti (na víceletém základě po provedení všech plánovaných kontrol a oprav skončených smluv) nižší než 2 %. Na základě analýzy vzorků náhodně vybraných transakcí, kterou za účelem prohlášení o věrohodnosti každoročně provádí Evropský účetní dvůr, se rozpětí chybovosti tradičně odhadovalo na 2–5 %. S ohledem na vysokou rizikovost prostředí a na administrativní zátěž a potřebnou nákladovou efektivnost kontrol, Komise tuto úroveň považuje za nejnižší dosažitelné riziko nesouladu. Budou-li zjištěny nedostatky, budou uplatněna cílená nápravná opatření, aby se zajistila minimální chybovost.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Vzhledem k vysoce rizikovému prostředí musí systémy počítat se značným výskytem potenciálních chyb (nesrovnalostí) týkajících se dodržování předpisů při operacích a musí zahrnovat propracované kontroly pro prevenci, odhalování a opravu těchto chyb v co nejranější fázi procesu vyplácení. V praxi to znamená, že kontroly souladu s předpisy se budou nejvíce opírat o významné kontroly ex ante na víceleté bázi prováděné jak externími auditory, tak zaměstnanci Komise v terénu před konečnými platbami v rámci projektu (s tím, že budou prováděny určité audity ex post), což povede ke značnému překročení ochranné finanční záruky vyžadované finančním nařízením. Rámec pro dodržování souladu s předpisy tvoří mimo jiné tyto významné složky:

Preventivní opatření

– povinné základní školení týkající se problematiky podvodů pro zaměstnance zapojené do řízení pomoci a pro auditory,

– poskytování pokynů (také prostřednictvím internetu), včetně existujících manuálů postupů, jako je příručka GŘ DEVCO a Nástroj pro finanční řízení (pro provádějící partnery),

– hodnocení ex ante k zajištění toho, aby ve všech orgánech spravujících příslušné finanční prostředky v rámci společného a decentralizovaného řízení byla zavedena vhodná opatření pro prevenci a odhalování podvodů při správě finančních prostředků Unie,

– prověřování mechanismů pro boj proti podvodům dostupných v partnerské zemi, které se bude provádět ex ante v rámci hodnocení kritéria způsobilosti řízení veřejných financí k získání rozpočtové podpory (tj. aktivní závazek k boji proti podvodům a korupci, odpovídající orgány inspekce, dostatečná soudní kapacita a efektivní mechanismy reakcí a sankcí),

Pátrací a nápravná opatření

– kontroly operací ex ante prováděné zaměstnanci Komise,

– audity a ověřování (povinné audity i audity vycházející z analýzy rizika) včetně auditů Evropského účetního dvora,

– zpětné kontroly (vycházející z analýzy rizika) a zpětné získávání plateb,

– pozastavení financování ze strany EU v případech, kdy dojde k závažnému podvodu (včetně rozsáhlé korupce), až do chvíle, kdy orgány podniknou odpovídající kroky, aby takový podvod napravily a předešly mu do budoucna,

– systém EDES (systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů),

– pozastavení/vypovězení smlouvy,

– vyloučení.

Strategie pro boj proti podvodům dotčených útvarů, které jsou pravidelně revidovány, budou podle potřeby upraveny, jakmile bude zveřejněna nová verze strategie Komise pro boj proti podvodům (CAFS), aby se mimo jiné zajistilo, že:

– systémy používané pro vynakládání prostředků EU ve třetích zemích budou umožňovat získávání relevantních údajů za účelem jejich zapracování do řízení rizika podvodů (např. dvojího financování),

– v případě potřeby by mohly být zřízeny skupiny pro vytváření sítí a adekvátní IT nástroje zaměřené na analyzování případů podvodů spojených s odvětvím vnější pomoci.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 46

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–☑    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    ◻    na vlastní zdroje

–    ◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

(1)    COM (2018) 321 final.

(2)    COM/2018/092 final.

(3)    SWD (2018) 337.

(4)     https://ec.europa.eu/europeaid/mid-term-review-report-external-financing-instruments_en  

(5)    Nařízení COM(2018)460 final Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

(6)    COM(2018)465 final Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III).

(7)    COM(2018) 461 final Návrh rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé („rozhodnutí o přidružení zámoří“).

(8)    C(2018) 3800 final Návrh rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje evropský mírový nástroj, předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(9)    Zpráva o přezkumu v polovině období COM(2017) 720 final vycházela ze zjištění desíti pracovních dokumentů útvarů (jeden pro každý nástroj), jejichž seznam je uveden níže. Tyto pracovní dokumenty samy vycházely z desíti nezávislých hodnocení. Zpráva v polovině období, pracovní dokumenty útvarů Komise a nezávislá hodnocení: https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(10)    Jedná se o těchto deset nástrojů: nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI); Evropský rozvojový fond (ERF); evropský nástroj sousedství (ENI); nástroj předvstupní pomoci (NPP II); nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP); evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR); nástroj partnerství (PI); nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC); rozhodnutí o Grónsku (GD) a společné prováděcí nařízení.

(11)     http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:52016DC0584   

(12)     https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(13)    Více informací o veřejné konzultaci: https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(14)    Viz https://ec.europa.eu/europeaid/evaluation-blending_en

(15)    Viz https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(16)     http://www.oecd.org/dac/peer-reviews/europeanunion2012dacpeerreviewmainfindingsandrecommendations.htm  

(17)    SWD (2018) 337.    Placeholder

(18)    Kromě činností v jaderné oblasti, u kterých musí být dodržen zvláštní postup podle článku 203 Smlouvy o Euratomu.

(19)    Konkrétně v „diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU“ (z června 2017) a ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě (z února 2018).

(20)    Placeholder

(21)    COM(2018) 321, 2.5.2018.

(22)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23)    Odkaz na stanovisko bude doplněn.

(24)    Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109).

(25)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(27)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(28)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(29)    Úř. věst. L 283, 31.10.2017, C , , s. 1. .

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(33)    Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 9).

(34)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(35)    Zpráva o přezkumu v polovině období COM(2017) 720 final vycházela ze zjištění desíti pracovních dokumentů útvarů (jeden pro každý nástroj), jejichž seznam je uveden níže. Tyto pracovní dokumenty samy vycházely z desíti nezávislých hodnocení. Zpráva v polovině období, pracovní dokumenty útvarů Komise a nezávislá hodnocení: https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(36)    Jedná se o těchto deset nástrojů: nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI); Evropský rozvojový fond (ERF); evropský nástroj sousedství (ENI); nástroj předvstupní pomoci (NPP II); nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP); evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR); nástroj partnerství (PI); nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC); rozhodnutí o Grónsku (GD) a společné prováděcí nařízení.

(37)     http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:52016DC0584

(38)     https://ec.europa.eu/europeaid/policies/policy-coherence-development_en

(39)    C(2018) 3800 final Návrh rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje evropský mírový nástroj, předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(40)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(41)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(42)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(43)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(44)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(45)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(46)    Rozdělení zdrojů v delegacích EU bude provedeno v souladu s ustanoveními dohody o úrovni služeb mezi Komisí a ESVČ ze dne 20. prosince 2010.

(47)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(48)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(49)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.