EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.6.2018

COM(2018) 441 final

2018/0231(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2018) 294 final}
{SWD(2018) 320 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle

Dne 2. května 2018 Evropská komise navrhla víceletý finanční rámec Unie na období 2021–2027 1 . Komise mimo jiné navrhla nový program pro jednotný trh. Tento program přispěje k dosažení cílů stanovených v politickém sdělení doprovázejícím návrh víceletého finančního rámce 2 . Učiní tak posilováním správy vnitřního trhu, podporou konkurenceschopnosti průmyslu, a zejména mikropodniků a malých a středních podniků, podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat a vytvořením rámce pro financování evropské statistiky. Návrh 3 stanoví rozpočtové prostředky ve výši 4 089 milionů EUR. K plnění cílů tohoto nařízení navíc významně přispěje částka ve výši 2 000 milionů EUR přidělená v rámci fondu InvestEU, a to zejména prostřednictvím jeho specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.

Vnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr za nižší ceny. Nadále je hnací silou pro budování silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů EU a největším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě. Vnitřní trh se nicméně musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí, jež se vyznačuje digitální revolucí a globalizací. To představuje obrovskou výzvu pro regulaci a prosazování práva.

Fungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor právních předpisů Unie. To se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, ochrany spotřebitele, dozoru nad trhem a regulace potravinového řetězce. Má vliv rovněž na pravidla upravující hospodářskou činnost, obchod, finanční služby a instituce a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže, jež pomáhá vytvořit rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu nezbytné. Na cestě k řádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí překážky a nové překážky vznikají. Stanovení pravidel je pouze prvním krokem, ale zajistit, aby fungovala, je stejně tak důležité.

Proto je nezbytné jednotlivcům a podnikům poskytovat dostatečné informace o jejich právech, veřejným orgánům poznatky týkající se toho, jak pravidla uplatňovat, a soudům požadované odborné znalosti k prosazování pravidel. To znamená, že musejí být zavedeny informační nástroje, vzdělávací programy a postupy pro mimořádné události. Rovněž je zapotřebí posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a jejími decentralizovanými agenturami. Kromě toho účinné prosazování a modernizace právního rámce Unie a jeho rychlé přizpůsobování neustále se měnícímu prostředí vyžaduje aktuální analýzy, studie či hodnocení založené na vysoce kvalitních, srovnatelných a spolehlivých údajích.

Navrhovaný program sdružuje činnosti financované v rámci pěti předchozích programů v oblasti konkurenceschopnosti podniků, ochrany spotřebitele, finančních služeb pro spotřebitele a konečné uživatele, tvorby politik v oblasti finančních služeb a potravinového řetězce, nebo dříve financované v rámci několika rozpočtových položek 4 Komise, přičemž všechny se týkají vnitřního trhu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Navrhovaný program zahrnuje také nové iniciativy 5 , jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu. Všechny uvedené činnosti spojují společné cíle regulovat, provádět, usnadňovat, prosazovat a chránit různé činnosti a subjekty na vnitřním trhu a zachovat vnitřní trh nadále fungující bez přerušení. Všechny z těchto činností jsou tak různým způsobem stěžejní pro dobře fungující vnitřní trh a je nezbytné je nadále finančně podporovat. Navrhovaný program zajišťuje kontinuitu různých předchozích činností a zefektivňuje a využívá součinnosti mezi nimi a novými činnostmi.

Dalšího zefektivnění je dosaženo konsolidací všech centrálně spravovaných finančních nástrojů na úrovni Unie v rámci fondu InvestEU 6 , včetně dluhových a kapitálových finančních nástrojů, ve prospěch malých a středních podniků. Úvěrové záruky pro malé a střední podniky, které dříve upravoval program COSME 7 , budou tudíž prováděny v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU 8 . Pokud jde o příjemce dluhových a kapitálových finančních nástrojů v rámci programu COSME, bude zajištěna kontinuita finanční podpory a hladký přechod k fondu InvestEU.

Cílem programu tudíž je zlepšit fungování vnitřního trhu. Stanoví flexibilnější a aktivnější finanční rámec s cílem zachovat dobře fungující vnitřní trh nákladově co nejefektivnějším způsobem. V souvislosti s rozpočtovými omezeními musí Unie v rámci podpory vnitřního trhu hledat součinnost a zamezit zdvojování činností a roztříštěnosti. Musí též zajistit větší zviditelnění a soudržnost své činnosti vůči jednotlivcům, spotřebitelům, podnikům a příslušným orgánům, pro něž může být množství nástrojů a podpůrných programů matoucí. Program proto poskytne rozpočtové prostředky na podporu vytvoření hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu prostřednictvím zjednodušeného a flexibilního rámce financování.

Vzhledem k tomu, že řada iniciativ programu je nová a že podmínky v oblasti hospodářské soutěže významně ovlivňuje dynamický vývoj na vnitřním trhu, jehož tempo a rozsah se obtížně odhadují, předpokládá se, že řešení vyvíjejících se potřeb v této části programu bude vyžadovat flexibilní přístup.

Program dále stanoví finanční rámec s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou evropskou statistku, o niž se může opřít tvorba, monitorování a hodnocení všech politik Unie. Ten nahrazuje předchozí evropský statistický program 9 . Je třeba zdůraznit, že i když evropská statistika nepochybně přispívá k provádění politiky v oblasti vnitřního trhu, má mnohem širší oblast působnosti než vnitřní trh, jelikož slouží všem politikám Unie.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Program přispívá k vytvoření hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu, podporuje provádění strategie pro jednotný trh 10 a strategie pro jednotný digitální trh 11 , Akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů 12 a balíčku nových politik pro spotřebitele 13 . I předseda Komise ve svém projevu o stavu unie 2017 14 uvedl, že považuje silný jednotný trh za nezbytný předpoklad pro silnější Unii.

Posilování správy vnitřního trhu rovněž odpovídá četným závěrům Rady nebo usnesením Evropského parlamentu týkajícím se jednotného trhu. Jedná se především o závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 29. února 2016 o strategii pro jednotný trh (č. 6622/16) a usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh (č. 2015/2534 (INI)).

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaný program podporuje součinnost a doplňkovost při poskytování podpory malým a středním podnikům a podnikání v rámci fondu InvestEU 17 . Za tímto účelem bude kromě částky ve výši 1 000 milionů EUR vyčleněné na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků v rámci tohoto programu prostřednictvím nefinančních nástrojů proveden záruční mechanismus pro malé a střední podniky s rozpočtem ve výši 2 000 milionů EUR v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU.

Opatření programu by měla být případně využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu a zabrání nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Podle ustálené judikatury se musí volba právního základu opatření Evropské unie zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu. Pokud Smlouva obsahuje specifičtější ustanovení, které by mohlo být právním základem dotčeného opatření, mělo by se toto opatření zakládat na tomto ustanovení. Pokud přezkum opatření ukáže, že sleduje dvojí účel nebo má dvě složky, a pokud lze jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být opatření založeno na jediném právním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka. Pokud jde o opatření, které sleduje najednou několik cílů nebo které má několik složek, které jsou nerozlučně spjaty, aniž je jedna vůči druhé vedlejší, Soudní dvůr rozhodl, že jestliže jsou použitelná různá ustanovení Smlouvy, musí se takové opatření výjimečně zakládat na různých odpovídajících právních základech. Použití dvojího právního základu je vyloučeno, pokud jsou postupy stanovené pro každý z těchto právních základů navzájem neslučitelné 27 .

Základní právní akty, kterými se zřizují platné programy, které budou do programu začleněny, se zakládají na různých právních základech. Ty se týkají těchto článků Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU):

·článek 114 u činností podporujících oblast účetního výkaznictví a auditu 28 (a mnoho opatření týkajících se vnitřního trhu, která obsahují doplňková finanční ustanovení),

·čl. 169 odst. 2 písm. b) týkající se ochrany spotřebitele 29 ,

·článek 43 a čl. 168 odst. 4 písm. b) týkající se opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti 30 ,

·článek 197 o správní spolupráci,

·článek 173 podporující příznivé prostředí pro rozvoj podniků, zejména malých a středních podniků,

·článek 195 týkající se cestovního ruchu a

·článek 338 o statistice.

S ohledem na získanou součinnost vyústilo spojení předchozích programů v návrh souběžně sledující čtyři cíle, které jsou nerozlučně provázané, přičemž žádný z nich není vůči jinému považován za vedlejší. Těmito cíli jsou:

·vnitřní trh (článek 114 SFEU),

·veterinární a fytosanitární opatření (článek 43 a čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU),

·podpora příznivého prostředí pro rozvoj podniků, zejména malých a středních podniků (článek 173 SFEU), a

·statistika pro politiky Unie (článek 338 SFEU).

Právními základy tohoto programu jsou tudíž článek 114, čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) a články 173 a 338 SFEU.

•    Subsidiarita

Vytvoření hlubšího a spravedlivějšího trhu vyžaduje dobře fungující regulační rámec, informované a odpovědné jednotlivce, spotřebitele a podniky a konkurenceschopný průmyslový ekosystém. Toho nelze dosáhnout na úrovni Unie či jednotlivých členských států jednajících samostatně. I když za realizaci vnitřního trhu odpovídají primárně členské státy, Komise jakožto strážkyně Smluv a Unie jako celek mají zájem na tom, aby byla zajištěna soudržná realizace těchto cílů a aby jednotlivci, spotřebitelé a podniky požívali stejných práv a měli stejné příležitosti po celé Evropě. Opatření na úrovni Unie je nezbytné k zajištění konzistentního rozvoje vnitřního trhu, nediskriminace, ochrany spotřebitele, účinné hospodářské soutěže, rozvoje kapacit v členských státech a vzájemné spolupráce a řešení přeshraničních otázek. Společná pravidla a evropská spolupráce jsou zapotřebí k tomu, aby Komise a příslušné orgány členských států mohly soudržně spolupracovat na operativní úrovni.

Takto vysoké úrovně spolupráce a koordinace lze dosáhnout pouze centralizovaným přístupem, ideálně na úrovni Unie. Činnosti v rámci navrhovaného programu jsou nákladově efektivnější, než pokud by každý zúčastněný členský stát měl zřídit individuální rámec spolupráce na dvoustranném či mnohostranném základě. Soustředěním zdrojů program využívá úspor z rozsahu. To umožňuje zároveň prohlubovat důvěru veřejnosti, spotřebitelů, podniků i příslušných orgánů členských států ve vnitřní trh.

Kromě toho potřeba intervence na úrovni Unie se již ustálila v rámci předchozích programů. Navrhovaný program nebude toto odůvodnění měnit.

Program lze proto zavést pouze na úrovni Unie, jelikož opatření vyžadují aktivní spolupráci a koordinaci členských států.

•    Proporcionalita

Navrhovaný program přispěje k účinnému prosazování a modernizaci právního rámce Unie a k jeho rychlému přizpůsobování neustále se měnícímu prostředí. Toho bude dosaženo mimo jiné prostřednictvím shromažďování údajů a analýz, studií, hodnocení a politických doporučení. Více než polovina navrhovaného rozpočtu bude vynaložena na činnosti v oblasti budování kapacit a usnadnění provádění společných opatření členských států a jejich příslušných orgánů a Komise a decentralizovaných agentur Unie. Program bude mimoto financovat mechanismy, které jednotlivcům, spotřebitelům a zástupcům podniků umožní přispět k rozhodovacím procesům. Zároveň posílí výměnu a šíření odborných znalostí a poznatků. Program bude podporovat velice specifické typy opatření v těchto oblastech: zlepšení konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků, jakož i normalizační a mimořádná opatření v rámci potravinového řetězce.

•    Volba nástroje

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Navrhovaný program vychází z poznatků získaných při hodnocení předchozích programů. Rovněž zohledňuje výsledky hodnocení a veřejných konzultací ohledně činností financovaných dříve v rámci rozpočtových položek vnitřního trhu nebo posouzení nezbytnosti provádění nových programů.

Především stojí za zmínku, že pouze 6 % občanů EU se domnívá, že jsou dobře informovaní o svých právech občana Unie, a pouze 36 % se domnívá, že jsou poměrně dobře informovaní 32 . Při veřejné konzultaci o jednotné digitální bráně 33 80 % podniků uvedlo, že dodržování vnitrostátních požadavků v jiných zemích je pro ně obtížné. Podle 60 % jednotlivců je obtížné či poměrně obtížné vědět, jaké vnitrostátní požadavky mají splňovat, když se přestěhují do jiného členského státu 34 .

Hodnocení fungování dozoru nad trhem s výrobky v rámci programu REFIT 35  též odhalilo nedostatečné povědomí podniků o pravidlech a malou transparentnost, pokud jde o soulad výrobků s právními předpisy. Hodnocení zjistilo, že k nesouladu vede mimo jiné roztříštěnost organizace dozoru nad trhem v Unii. Je nezbytné, aby se financování společných opatření orgánů dozoru nad trhem přesunulo k soudržnějšímu rámci koordinace v zájmu snížení počtu výrobků, které nejsou v souladu s právními předpisy, na vnitřním trhu.

Pokud jde o politiku v oblasti hospodářské soutěže, průzkumy „Eurobarometr“ v roce 2010 a 2014 ukázaly nedostatečné povědomí veřejnosti o tom, na koho se obrátit v případě vyšších cen, méně výrobků nebo menšího výběru dodavatelů či nižší kvality. Průzkum Eurobarometr v roce 2016 dále ukázal pouze omezené znalosti a povědomí o pravidlech státní podpory.

Hodnocení programu pro spotřebitele 36 poukázalo na pomalost programu při reagování na nové výzvy na trhu, které jsou výsledkem rychlých a často nepředvídatelných společenských a technologických změn. Hodnocení také upozornilo na specifická omezení v některých členských státech, jež brání optimálnímu využití zpravidla v důsledku omezených zdrojů.

Z hodnocení programu pro potravinový řetězec v polovině období 37 vyplynulo, že všechny činnosti v této oblasti, které požívají finanční podpory Unie, mají nadále zásadní význam pro zdraví lidí, zvířat a rostlin v celém potravinovém řetězci. Tento program rovněž prokázal flexibilitu při řešení nových potřeb spolufinancování zejména u výskytu nákaz zvířat a škůdců rostlin.

V neposlední řadě probíhající hodnocení evropského statistického programu 38 ukázalo, že je nutné vyvinout stálou kapacitu umožňující rychleji reagovat na vznikající potřeby nových údajů. Globalizace, digitalizace a rychlé technologické změny zpochybňují opodstatněnost měření hospodářské výkonnosti, tj. hrubého domácího produktu a klíčových hospodářských ukazatelů. Proto je rovněž zapotřebí investovat značné úsilí do tvorby nových metodik. Sběr údajů je nutné uzpůsobit, aby zahrnoval všechny dostupné zdroje údajů.

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Veřejná konzultace k návrhu víceletého finančního rámce se uskutečnila ve dnech 10. ledna až 9. března 2018. Dotazník se zabýval investicemi, výzkumem a inovacemi, malými a středními podniky a vnitřním trhem.

Zhruba 80 % zúčastněných stran se domnívalo, že programy a fondy Unie přidávají větší hodnotu, než by bylo možné dosáhnout na vnitrostátní úrovni. Vnitřní trh byl hodnocen jako nejlepší příklad přidané hodnoty Unie, jelikož byl považován za veřejný statek poskytující skutečnou a hmatatelnou hodnotu.

Mezi nejvýznamnější výzvy týkající se programu patřily podle velké většiny respondentů: podpora malých a středních podniků a rozvoje průmyslu, spravedlivá hospodářská soutěž a bezpečnost potravin. Obecně 20 až 50 % respondentů se domnívalo, že k řešení těchto výzev zcela nebo poměrně hodně přispívají politiky spojené s programem. Na předním místě se umístil hladký pohyb zboží v Unii (50 % ze všech odpovědí). Následovala podpora rozvoje průmyslu (42 %), poskytování statistiky Unie (40 %) a podpora kapitálových toků a investic (39 %). Pouze 12 % respondentů se domnívalo, že tyto politiky nejsou vůbec úspěšné.

•    Posouzení dopadů

–Možnost 1: scénář zachování stávajícího stavu, kdy pokračuje provádění současných víceletých programů a rozpočtových položek, které se doplní o nové návrhy výdajů prostřednictvím samostatných základních právních aktů.

–Možnost 2: integrovaný scénář spočívající v přijetí nového programu tak, aby bylo možné realizovat stávající a nové programy a rozpočtové položky spadající do oblasti působnosti programu. Toho je dosaženo prostřednictvím jednoho základního právního aktu, který je dostatečně flexibilní pro zachování specifických právních a institucionálních požadavků.

–Možnost 3: zcela unifikovaný scénář: kompletní sloučení všech programů spadajících do oblasti působnosti programu do jednoho základního právního aktu s totožnými právními a institucionálními požadavky pro všechny činnosti spadající do jeho oblasti působnosti.

Upřednostňována byla možnost 2, tedy nový integrovaný program. Bylo uznáno, že by oproti možnosti 3 byla méně ambiciózní, byla však proveditelným a pragmatickým způsobem, jak dosáhnout dalšího zjednodušení, flexibility a součinnosti programů a rozpočtových položek v rámci oblasti působnosti programu. Zároveň by umožnila vyhovět specifickým právním a institucionálním požadavkům na správu těchto jednotlivých programů. Jako příklad uveďme mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření a evropský statistický program 39 , které mají specializovaný institucionální a správní rámec a nemají žádný význam pro ostatní části programu.

•    Zjednodušení

Jak bylo vysvětleno výše, navrhovaný program sdružuje činnosti v oblasti vnitřního trhu dříve financované v rámci šesti předchozích programů včetně evropského statistického programu, ale také činnosti dříve financované v rámci několika rozpočtových položek Komise 41 . Program zahrnuje také nové iniciativy 42 , jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu.

Navrhovaný program tudíž zefektivňuje a využívá součinnost mezi různými činnostmi. Rovněž stanoví flexibilnější a agilnější rámec s cílem zachovat a prohloubit dobře fungující vnitřní trh nákladově co nejefektivnějším způsobem.

•    Základní práva

Program zajišťuje plné dodržování práv a zásad stanovených v Listině základních práv Evropské unie a přispívá k provádění několika z těchto práv. Konkrétně je cílem programu především zajistit zdraví občanů v souladu s článkem 35 Listiny a ochranu spotřebitele v souladu s článkem 38 Listiny. Přispívá rovněž k právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces stanovenému v článku 47 Listiny. Cílem programu je též posílit svobodu podnikání v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi (článek 16).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dne 2. května 2018 Komise přijala návrh příštího víceletého finančního rámce na období od roku 2021. V souladu s tímto návrhem obsahuje toto nařízení rozpočtový rámec ve výši 4 088 580 000 EUR (v běžných cenách) na období od roku 2021.

5.OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

·lepšího fungování vnitřního trhu,

·zlepšení konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků,

·zlepšení normalizace,

·prosazování zájmů spotřebitelů,

·přispívání k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin v celém potravinovém řetězci a

·vypracovávání a šíření kvalitní statistiky o Evropě.

·podpora účinného prosazování a modernizace právního rámce Unie prostřednictvím shromažďování analýz a údajů,

·studie a hodnocení,

·činnosti v oblasti budování kapacit a usnadnění provádění společných opatření členských států a jejich příslušných orgánů a Komise a decentralizovaných agentur Unie,

·financování mechanismů, které jednotlivcům, spotřebitelům a zástupcům podniků umožní přispět k rozhodovacím procesům, a

·posilování výměny a šíření odborných znalostí a poznatků.

2018/0231 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na

čl. 43 odst. 2, čl. 168 odst. 4 písm. b) a články 114, 173 a 338 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 45 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 46 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Vytváří nové příležitosti a úspory z rozsahu pro evropské podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, a posiluje konkurenceschopnost průmyslu. Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr za nižší ceny. Nadále je hnací silou pro budování silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů EU a nejlepším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě.

(2)Vnitřní trh se musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí digitální revoluce a globalizace. Nová éra digitálních inovací nadále poskytuje příležitosti podnikům a jednotlivcům, vytváří nové výrobky a obchodní modely, ale zároveň představuje výzvu pro regulaci a prosazování práva.

(3)Fungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor právních předpisů Unie. To se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, ochrany spotřebitele, dozoru nad trhem a regulace potravinového řetězce, ale také pravidel upravujících hospodářskou činnost, obchodní a finanční transakce a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže zajišťující rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu nezbytné.

(4)Na cestě k řádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí překážky a nové překážky vznikají. Přijetí pravidel je pouze prvním krokem, ale zajistit, aby fungovala, je stejně tak důležité. Je to vlastně otázka důvěry občanů v Unii, v její schopnost dosahovat výsledků a vytvářet pracovní místa, přispívat k růstu a současně chránit veřejný zájem.

(5)V současné době existuje několik programů pro akce Unie v oblasti konkurenceschopnosti podniků, včetně malých a středních podniků, ochrany spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik týkajících se finančních služeb a potravinového řetězce. Některé další činnosti jsou financovány přímo v rámci rozpočtových položek pro vnitřní trh. Je nutné zjednodušit součinnost mezi různými opatřeními, využívat jich a stanovit flexibilnější a agilnější rámec pro financování činností, jejichž cílem je dosáhnout řádného fungování vnitřního trhu nákladově nejefektivnějším způsobem. Je proto nezbytné zavést nový program, který by spojoval činnosti financované v rámci jiných uvedených programů a jiných příslušných rozpočtových položek. Program by měl zahrnovat také nové iniciativy, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu.

(6)Vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky je předmětem samostatného evropského statistického programu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 47 . V zájmu zajištění kontinuity vypracovávání a šíření evropské statistiky by měl nový program rovněž zahrnovat činnosti, na něž se vztahuje evropský statistický program, tím, že poskytne rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky. Nový program by měl stanovit finanční rámec pro evropskou statistiku s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou statistiku o Evropě, o kterou by se opírala tvorba, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Unie.

(7)Je proto vhodné zavést program pro vnitřní trh, konkurenceschopnost podniků, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a evropskou statistiku (dále jen „program“). Program by měl být zaveden na dobu trvání sedmi let od roku 2021 do roku 2027.

(8)Program by měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování vnitřního trhu. Dále by měl podporovat vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech subjektů na vnitřním trhu: podniků, občanů včetně spotřebitelů, občanské společnosti a veřejných orgánů. Za tímto účelem by měl usilovat o zajištění konkurenceschopnosti podniků, a zejména malých a středních podniků, ale také podporovat prosazování pravidel týkajících se ochrany a bezpečnosti spotřebitele a zvyšování informovanosti podniků a jednotlivců tím, že jim poskytne správné nástroje, poznatky a kompetence, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a posilovat svou účast na tvorbě politik Unie. Program by měl dále posílit regulační a správní spolupráci, zejména výměnou osvědčených postupů, budováním znalostních a kompetenčních základen, včetně využívání strategického zadávání veřejných zakázek. Program by měl rovněž usilovat o podporu tvorby vysoce kvalitních mezinárodních norem, které jsou základem pro provádění právních předpisů Unie. To také zahrnuje stanovení norem v oblasti účetního výkaznictví a auditu, čímž se přispěje k transparentnosti a dobrému fungování kapitálových trhů Unie a ke zvýšení ochrany investorů. Program by měl podporovat tvorbu pravidel a stanovování norem také tím, že zajistí co nejširší zapojení zúčastněných stran. Cílem programu by měla být též podpora provádění a prosazování právních předpisů Unie, které stanoví vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a zlepšování životních podmínek zvířat.

(9)Moderní vnitřní trh podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci evropským podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program pomoci odstranit zbývající překážky a zajistit regulační rámec, který dokáže zohlednit nové inovativní obchodní modely.

(10)Regulační překážky na vnitřním trhu byly u řady průmyslových výrobků odstraněny pomocí preventivních mechanismů, přijetí společných pravidel, a pokud taková pravidla Unie neexistují, pomocí zásady vzájemného uznávání. V oblastech, kde neexistují žádné právní předpisy Unie, zásada vzájemného uznávání znamená, že zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jednom členském státě, požívá práva na volný pohyb a může se prodávat v jiném členském státě. Nedostatečné uplatňování vzájemného uznávání však komplikuje situaci společností, které se snaží o vstup na trhy v jiných členských státech. Navzdory vysoké míře integrace trhu se zbožím má tato skutečnost za následek ztrátu příležitostí pro hospodářství jako celek. Program by měl tudíž zlepšit uplatňování vzájemného uznávání, pokud jde o zboží, a snížit množství nezákonného a nevyhovujícího zboží, které vstupuje na trh.

(11)Nové výzvy v oblasti regulace a prosazování právních předpisů souvisejí s rychle se měnícím prostředím digitální revoluce, pokud jde například o otázky kybernetické bezpečnosti, internetu věcí nebo umělé inteligence. V případě škody mají přísná pravidla v oblasti bezpečnosti výrobků a odpovědnosti stěžejní úlohu, neboť zajistí následná politická opatření, která evropským občanům – včetně spotřebitelů a podniků – umožní, aby výhod uvedených pravidel využívali. Program by měl tudíž přispět k rychlému přizpůsobení a prosazování režimu Unie upravujícímu odpovědnost za výrobky, který podporuje inovace.

(12)Uvádění výrobků, jež nejsou v souladu s právem Unie, na trh znevýhodňuje ty, jejichž výrobky v souladu s předpisy jsou, a může ohrozit spotřebitele. Mnoho podnikatelů nedodržuje pravidla buď proto, že o nich nevědí, anebo úmyslně, aby získali konkurenční výhodu. Orgány dozoru nad trhem často nemají dostatek finančních prostředků a jejich působnost sahá jen po hranice vlastního státu, zatímco podnikatelé obchodují na úrovni Unie či dokonce na celosvětové úrovni. Zejména v případě elektronického obchodu mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat výrobky dovezené ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy, a označit odpovědný subjekt v rámci své jurisdikce. Program by se měl proto snažit posílit soulad výrobků poskytnutím správných stimulů podnikatelům, zintenzivněním kontroly souladu a prosazováním užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány. Program by měl rovněž přispět ke konsolidaci stávajícího rámce činností dozoru nad trhem, podporovat společná opatření orgánů dozoru nad trhem z různých členských států, zlepšit výměnu informací a podporovat sbližování a užší integraci činností v oblasti dozoru nad trhem.

(13)Bezpečnost výrobků je společným zájmem nás všech. Subjekty posuzování shody ověřují, zda výrobky splňují požadavky na bezpečnost, předtím než jsou uvedeny na trh. Je proto nanejvýš důležité, aby subjekty posuzování shody byly spolehlivé a kompetentní. Unie zavedla systém akreditace subjektů posuzování shody, kterým se ověřuje jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost. Nyní je hlavní výzvou udržení akreditačního systému v souladu s nejnovějším stavem techniky a zajištění, aby se používal stejně přísně v celé Unii. Program by měl tudíž prosazovat opatření, jimiž se zajistí, že subjekty posuzování shody budou nadále splňovat regulatorní požadavky a že se zdokonalí evropský akreditační systém, a to zejména v nových oblastech politiky, podporou Evropské spolupráce v akreditaci (EA) stanovené v článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 48 .

(14)Jelikož spotřebitelské trhy neznají vzhledem k rozvoji elektronického obchodu a cestovních služeb hranic, je důležité zajistit, aby spotřebitelé s bydlištěm v Unii mohli požívat odpovídající ochrany při dovozu zboží a služeb od hospodářských subjektů usazených ve třetích zemích. Program by měl proto v případě potřeby umožnit podporu spolupráce s příslušnými orgány nacházejícími se ve třetích zemích, které jsou klíčovými obchodními partnery Unie.

(15)Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily účinné vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU 49 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 50 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU 51 poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace veřejných kupujících, lepšího přístupu malých a středních podniků na trhy s veřejnými zakázkami, větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, poskytování pokynů, uzavírání přínosných obchodních dohod, posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů.

(16)Aby bylo možné splnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele. To znamená, že orgány veřejné správy budou muset začít pracovat novým způsobem, odstranit izolaci mezi různými částmi své administrativy a zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje poskytování aktuálních informací o právech podniků a občanů, ale také informací vysvětlujících správní náležitosti. Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Mimoto je nezbytné zajistit jednoduché a účinné propojení vnitrostátních správ, jakož i vyhodnotit fungování vnitřního trhu v praxi. Program by proto měl podporovat stávající nástroje pro správu vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by měl být páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu v zájmu zlepšování každodenního života občanů a schopnosti podniků obchodovat přes hranice.

(17)Program by měl podporovat vývoj regulačního rámce Unie v oblasti práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva s cílem zajistit podnikům větší efektivitu a konkurenceschopnost a zároveň poskytnout ochranu zúčastněným stranám dotčeným operacemi společností a reagovat na nově se objevující politické výzvy. Měl by rovněž zajistit náležité hodnocení, provádění a prosazování příslušného acquis, informovat zúčastněné strany, pomáhat jim a podporovat výměnu informací v dané oblasti. Program by měl dále podporovat iniciativy Komise ve prospěch jasného a uzpůsobeného právního rámce pro ekonomiku založenou na datech a inovace. Uvedené iniciativy jsou potřebné pro posílení právní jistoty s ohledem na smluvní a mimosmluvní právo, zejména s ohledem na odpovědnost a etiku v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a 3D tisk. Program by se měl zaměřit na stimulaci rozvoje podnikání založeného na datech, neboť to bude rozhodující pro postavení hospodářství Unie v celosvětové hospodářské soutěži.

(18)Program by měl též podporovat správné a úplné provádění a uplatňování právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a potírání financování terorismu členskými státy, jakož i rozvoj budoucích politik zabývajících se novými výzvami v této oblasti. Měl by rovněž podporovat příslušné činnosti mezinárodních organizací evropského zájmu, jako je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v rámci Rady Evropy.

(19)Provádění a rozvoj vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů včetně udržitelného financování do velké míry závisí na politických opatřeních Unie, která jsou založena na důkazech. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Komise zastávala aktivní úlohu a neustále monitorovala finanční trhy a finanční stabilitu, posuzovala provádění právních předpisů Unie členskými státy, hodnotila, zda jsou stávající právní předpisy vhodné pro daný účel, a zjišťovala možné oblasti činnosti, objeví-li se nová rizika, přičemž během celého politického cyklu by měly být neustále zapojeny zúčastněné strany. Takové činnosti vyžadují vypracování analýz, studií, vzdělávacích materiálů, průzkumů, posuzování shody, hodnocení a statistik a opírají se o informační systémy a komunikační nástroje.

(20)Vzhledem k tomu, že vnitřní trh ve smyslu článku 3 Smlouvy o Evropské unii zahrnuje systém zajišťující, aby nebyla narušována hospodářská soutěž, měl by program podporovat politiku Unie v oblasti hospodářské soutěže, sítě a spolupráci s vnitrostátními orgány a soudy i oslovení širší skupiny zúčastněných stran v rámci sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie.

(21)Program se musí zabývat především radikálními důsledky, jaké má pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu probíhající transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, k níž dochází zejména exponenciálním nárůstem množství údajů a jejich využívání, s přihlédnutím k rostoucímu využívání umělé inteligence a dalších nástrojů IT a odborných znalostí společnostmi a jejich poradci. Dále je nezbytné, aby program podporoval sítě a spolupráci s orgány a soudy členských států, jelikož nenarušená hospodářská soutěž a fungování vnitřního trhu rozhodujícím způsobem závisí na činnosti těchto subjektů. S ohledem na specifickou úlohu politiky hospodářské soutěže při předcházení poškozování vnitřního trhu v důsledku protisoutěžního chování za hranicemi Unie by program měl v případě potřeby podporovat také spolupráci s orgány třetích zemí. A konečně je nutné rozšiřovat informační činnosti, aby více občanů a podniků mohlo plně využívat výhod spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Vzhledem k tomu, že řada iniciativ programu je nová a že část programu týkající se hospodářské soutěže je zvlášť ovlivněna dynamickým vývojem podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu – zejména pokud jde o umělou inteligenci, algoritmy, data velkého objemu, kybernetickou bezpečnost a forenzní technologie –, jehož tempo a rozsah se obtížně odhadují, předpokládá se, že řešení vyvíjejících se potřeb v této části programu bude vyžadovat flexibilní přístup.

(22)Posilování konkurenceschopnosti evropských podniků při současném zajištění skutečně rovných podmínek a otevřeného a konkurenceschopného vnitřního trhu má zásadní význam. Malé a střední podniky jsou motorem evropského hospodářství a tvoří 99 % všech podniků v Evropě, poskytují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových pracovních míst s regionálním a místním rozměrem.

(23)Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy, pokud jde o získání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení, přístup na trhy a podporu činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(24)Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěruschopnosti a nemají dostatečné zajištění. Další problémy spojené s financováním vyplývají z potřeby malých a středních podniků zachovat si konkurenceschopnost tím, že se zapojí například do činností týkajících se digitalizace, internacionalizace a inovací, jakož i do zvyšování kvalifikace své pracovní síly. Omezený přístup k financování má nepříznivý dopad na zakládání a růst podniků a míru jejich přežití, jakož i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci nástupnictví podniků.

(25)Aby bylo možné tato selhání trhu překonat a zajistit, že budou malé a střední podniky nadále hrát svou úlohu základů konkurenceschopnosti hospodářství Unie, je nezbytné jim poskytovat zvláštní podporu prostřednictvím dluhových a kapitálových nástrojů, které mají být stanoveny v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady [...] 52 . Nástroj pro úvěrové záruky zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 53 prokazatelně přináší přidanou hodnotu a očekává se, že bude přínosným minimálně pro 500 000 malých a středních podniků. Nástupnický nástroj bude zřízen v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU.

(26)Politické cíle tohoto programu budou rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(27)Program by měl zajistit účinnou podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu. Měl by vycházet z jedinečných poznatků a odborných znalostí shromážděných s ohledem na malé a střední podniky a průmyslová odvětví a z dlouholetých zkušeností s prací s evropskými, vnitrostátními a regionálními zúčastněnými stranami. Tato podpora by měla vycházet z úspěšných zkušeností sítě Enterprise Europe Network jakožto jediného kontaktního místa, jež má zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvíjet jejich podnikání na jednotném trhu i na jiných trzích. Síť hodlá nadále poskytovat služby jménem ostatních programů Unie, jmenovitě programu Horizont 2020, za použití finančních zdrojů těchto programů. Systém školení pro nové podnikatele by měl také zůstat nástrojem, který dá novým nebo potenciálním podnikatelům příležitost získat podnikatelské zkušenosti od zkušených podnikatelů z jiné země, čímž jim umožní rozvíjet jejich podnikatelský talent. Program by měl usilovat o další růst a rozšiřování svého zeměpisného pokrytí, a nabízet tak podnikatelům širší škálu příležitostí k výměně zkušeností, čímž se případně zajistí doplňkovost s jinými iniciativami Unie.

(28)Klastry jsou považovány za strategický nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a rozšiřování malých a středních podniků, neboť nabízejí příznivé podnikatelské prostředí. Společné klastrové iniciativy by měly dosáhnout kritického množství k urychlení růstu malých a středních podniků. Propojením specializovaných ekosystémů klastry vytvářejí nové obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a lépe je integrují do evropských a globálních strategických hodnotových řetězců. Je třeba podporovat rozvoj nadnárodních strategií partnerství, jakož i provádění společných činností podporovaných Evropskou platformou spolupráce mezi klastry. Vytváření udržitelných partnerství by mělo být podporováno pomocí pokračujícího financování v případě, že se dosáhne milníků výkonnosti a účasti. Prostřednictvím klastrových organizací by ve prospěch malých a středních podniků měla být poskytována přímá podpora na zavádění moderních technologií, nových obchodních modelů, nízkouhlíkových řešení a řešení účinněji využívajících zdroje, zavádění kreativní činnosti, design, rozšiřování dovedností, získávání talentovaných lidí, zrychlení podnikání a internacionalizaci. Ostatní specializované subjekty na podporu malých a středních podniků by měly být zapojeny do usnadnění průmyslové transformace a provádění strategií inteligentní specializace. Program by měl tudíž přispívat k růstu a vytvářet propojení s centry a investicemi Unie, jež podporují (digitální) inovace a jsou prováděny v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa. Lze také prozkoumat součinnost s programem Erasmus.

(29)Kreativita a inovace mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslových hodnotových řetězců Unie. Představují katalyzátor modernizace průmyslu a přispívají k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Nicméně jejich využívání ze strany malých a středních podniků stále zaostává. Program by měl proto podporovat cílené akce, sítě a partnerství zaměřené na inovace, které jsou založeny na kreativitě, v celém průmyslovém hodnotovém řetězci.

(30)Evropské normy hrají na vnitřním trhu důležitou úlohu. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Jsou též důležitým nástrojem pro podporu právních předpisů a politik Unie v řadě klíčových oblastí, jako je energetika, změna klimatu, informační a komunikační technologie, udržitelné využívání zdrojů, inovace, bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, bezpečnost a pracovní podmínky zaměstnanců a stárnoucí obyvatelstvo, a tím představují pozitivní přínos pro společnost jako celek.

(31)Činnosti v oblasti evropské normalizace se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 54 a jsou prováděny prostřednictvím dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je stěžejní pro dosažení cílů stanovených v uvedeném nařízení i v obecných a odvětvových politikách Unie v oblasti normalizace.

(32)Pro vnitřní trh, efektivní fungování kapitálových trhů, jakož i pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu unie kapitálových trhů je nezbytný řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví.

(33)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 55 mají být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy, jakož i související výklady Výboru pro interpretace IFRS, začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují kritéria stanovená v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 56 , a jsou v souladu s evropským veřejným zájmem. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Standardy IFRS hrají tudíž pro fungování vnitřního trhu významnou úlohu, a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu vypracovávání a schvalování IFRS byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh. Je tedy důležité vytvořit vhodné mechanismy financování nadace IFRS.

(34)S přihlédnutím k roli Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva a politiky Unie, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je též nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování EFRAG, a přispěla tak na její financování. Odborná práce EFRAG by měla být zaměřena na odborné poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i na vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, i evropského veřejného zájmu, jak stanoví nařízení (ES) č. 1606/2002, a měl by být zohledněn dopad IFRS na finanční stabilitu a hospodářství. V rámci Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) by mělo být zřízeno evropské středisko pro podnikové výkaznictví, které by mělo podporovat inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky. V rámci tohoto fóra mohou společnosti a investoři sdílet osvědčené postupy, které se týkají zejména podávání nefinančních zpráv a zpráv o udržitelnosti.

(35)Pokud jde o oblast povinných auditů, v roce 2005 byla Monitorovací skupinou, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), zřízena Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou PIOB je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti IFAC v oblasti veřejného zájmu. Standardy ISA je možné přijmout pro účely jejich uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že byly vypracovány náležitým a průhledným způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES 57 . S ohledem na zavedení standardů ISA v Unii a na klíčový význam PIOB pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES, je tedy důležité zajistit vhodné mechanismy financování PIOB.

(36)Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, k posilování postavení spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané, pokud vystupují jako spotřebitelé, mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních opatření zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů. Unie musí též zajistit řádné a jednotné vymáhání právních předpisů o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků v praxi a pro podniky rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Kromě toho je nutné posílit postavení spotřebitelů, podpořit je a pomáhat jim, aby činili udržitelná rozhodnutí, čímž se přispěje k udržitelnému oběhovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje.

(37)Program by měl mít za cíl zvyšovat informovanost spotřebitelů, podniků, občanské společnosti a orgánů o právních předpisech Unie o ochraně spotřebitele a bezpečnosti a posilovat postavení spotřebitelů a organizací, jež je zastupují, na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a to zejména podporou Evropské organizace spotřebitelů (Bureau Européen des Unions de Consommateurs, BEUC), která je uznávanou nevládní organizací s dlouholetou tradicí zastupující zájmy spotřebitelů v souvislosti se všemi příslušnými politikami Unie, a Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), která zastupuje zájmy spotřebitelů v souvislosti s otázkami normalizace. Tím by měla být věnována zvláštní pozornost novým potřebám trhu, pokud jde o podporu udržitelné spotřeby a prevenci zranitelnosti i problémy, které přináší digitalizace hospodářství nebo vývoj nových vzorců spotřeby a obchodních modelů. Program by měl podporovat shromažďování příslušných informací o trzích, politických výzvách, nových problémech a chováních, jakož i zveřejňování spotřebitelských srovnávacích přehledů Unie.

(38)Program by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány – včetně orgánů odpovědných za monitorování bezpečnosti výrobků –, které spolupracují zejména prostřednictvím systému Unie pro rychlé varování před nebezpečnými výrobky. Měl by rovněž podpořit prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES 58 a nařízení (ES) č. 765/2008, co se týče ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, jakož i síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány ve třetích zemích a v Unii. Program by měl též zajistit všem spotřebitelům a obchodníkům přístup ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o možnostech nápravy.

(39)Síť evropských spotřebitelských center pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v EHP, a to jak on-line, tak při cestování. Tato silná síť zahrnující třicet center, která je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již déle než deset let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 100 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa pro právní předpisy upravující vnitřní trh, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES 59 ; z hodnocení této sítě vyplynulo, že je důležité, aby zůstala nadále v provozu. Síť rovněž hodlá uzavřít dohody o vzájemnosti s podobnými subjekty v třetích zemích.

(40)Kontrola účelnosti spotřebitelského a marketingového práva EU, kterou provedla Komise v květnu 2017, ukázala, že je potřeba lépe prosazovat pravidla a usnadňovat nápravu v případech, kdy jsou spotřebitelé nedodržením spotřebitelského práva poškozeni. Na základě toho Komise v dubnu 2018 přijala „novou politiku pro spotřebitele“ s cílem zajistit mimo jiné rovné zacházení se spotřebiteli na celém vnitřním trhu, pokud jde o dvojí normy kvality, posílení kapacit členských států pro prosazování právních předpisů, zvýšení bezpečnosti výrobků, posílení mezinárodní spolupráce a nové možnosti nápravy, zejména prostřednictvím žalob podaných v zastoupení kvalifikovanými subjekty. Program by měl mít za cíl podporu spotřebitelské politiky pomocí zvyšování informovanosti a získávání znalostí, budování kapacit a výměny osvědčených postupů organizací spotřebitelů a orgánů odpovědných za ochranu spotřebitele, vytváření sítí a rozvoje průzkumu trhu, posilování vědomostní základny obsahující informace o fungování vnitřního trhu mimo jiné pro spotřebitele, informační systémy a komunikační nástroje.

(41)Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním trhů finančních služeb. Tyto trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a ostatním koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Je důležité zlepšit jejich schopnost podílet se na tvorbě politiky pro finanční sektor.

(42)Program by měl proto nadále podporovat zvláštní činnosti zahrnuté do oblasti působnosti programu budování kapacit na období 2017–2020 na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 60 ; program navazoval na pilotní program a na přípravnou akci z let 2012–2017. Je to nutné proto, aby se tvůrcům politik poskytly názory jiných zúčastněných stran než odborníků finančního sektoru a zajistilo se lepší zastoupení zájmů spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. Výsledkem by měla být lepší politická opatření v oblasti finančních služeb, a to zejména díky tomu, že veřejnost lépe porozumí otázkám, které se v oblasti regulace finančního sektoru řeší, a že získá větší finanční gramotnost.

(43)V rámci pilotního projektu v letech 2012 až 2013 a přípravné akce v letech 2014 až 2016 Komise udělila granty dvěma organizacím na základě roční otevřené výzvy k podávání návrhů. Jedná se o organizaci Finance Watch, která byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, a Better Finance, která vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 reorganizovány a přejmenovány. Program budování kapacit zavedený nařízením (EU) 2017/826 uvádí tytéž dvě organizace jako jediné příjemce. Je proto nezbytné, aby tyto organizace byly v rámci programu nadále spolufinancovány. Toto financování by mělo nicméně podléhat přezkumu.

(44)Aby vnitřní trh mohl účinně fungovat, je nezbytné dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví v rámci potravinového řetězce. Bezpečný a udržitelný potravinový řetězec je nutným předpokladem pro společnost i pro vnitřní trh. Přeshraniční zdravotní krize a skandály s potravinami narušují fungování vnitřního trhu tím, že omezují pohyb osob a zboží a nepříznivě ovlivňují výrobu.

(45)Obecným cílem práva Unie v oblasti potravinového řetězce je přispět k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, podporovat zlepšování životních podmínek zvířat, přispívat k vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí, včetně zachování biologické rozmanitosti, a zároveň zlepšovat udržitelnost výroby potravin a krmiv v Evropě, zpřísňovat normy kvality v celé Unii, posilovat konkurenceschopnost potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a podporovat tvorbu pracovních míst.

(46)S ohledem na specifickou povahu opatření týkajících se vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci musí toto nařízení stanovit zvláštní kritéria způsobilosti týkající se poskytování grantů a využívání zadávání veřejných zakázek. A sice, odchylně od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 61 (dále jen „finanční nařízení“) a jako výjimka ze zásady zákazu retroaktivity by měly být náklady na mimořádná opatření – vzhledem k jejich naléhavé a nepředvídatelné povaze – způsobilé a měly by zahrnovat rovněž náklady, které vznikly v důsledku podezření na výskyt nákazy nebo škodlivého organismu, pokud byl uvedený výskyt následně potvrzen a Komisi oznámen. Poté, co členské státy podepsaly právní závazky a co Komise posoudila žádosti o platbu, které jí členské státy předložily, by Komise měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a proplatit způsobilé výdaje. Způsobilé by měly být rovněž náklady na ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status v Unii v důsledku výskytu nebo vývoje – na území třetí země, členského státu nebo v zámořských zemích a územích – některé z nákaz zvířat a zoonóz, jakož i na ochranná opatření či jiné příslušné činnosti prováděné na podporu rostlinolékařského stavu v Unii.

(47)Úřední kontroly prováděné členskými státy jsou nezbytným nástrojem k ověření a monitorování uplatňování, dodržování a prosazování příslušných požadavků Unie. Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti pro člověka, zvířata a rostliny v potravinovém řetězci při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být dostupný zejména pro referenční laboratoře Unie s cílem pomoci jim uhradit náklady vyplývající z provádění pracovních programů, které byly schváleny Komisí. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi práva Unie, měla by Unie přispět na jejich vyškolení, jakož i na relevantní výměnné programy organizované příslušnými orgány.

(48)Pro rozhodování na základě důkazů je zásadní disponovat vysoce kvalitní evropskou statistikou, která byla vyvíjena, vypracována a šířena v rámci evropského statistického programu. Evropská statistika by měla být včas k dispozici a měla by přispívat k provádění politik Unie, jak je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie, zejména pokud jde o posílenou a integrovanou správu ekonomických záležitostí, sociální, ekonomickou a územní soudržnost, udržitelný rozvoj, zemědělskou politiku, sociální rozměr Evropy a globalizaci.

(49)Evropská statistika je nezbytná pro rozhodování Unie a pro měření výkonnosti a dopadu iniciativ Unie. Je tudíž třeba zajistit, aby byla evropská statistika nadále poskytována a vyvíjena – za použití celounijního přístupu přesahujícího hledisko vnitřního trhu –, a byly tak pokryty všechny činnosti a oblasti politiky Unie a podniky a občané mohli přijímat informovaná rozhodnutí.

(50)Vzhledem k horizontální povaze evropského statistického programu tento program podléhá zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 62 , především s ohledem na statistické zásady, fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi, sestavování a provádění programů statistických činností.

(51)Program byl v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 předložen Výboru pro Evropský statistický systém k předběžnému přezkoumání.

(52)Unie a členské státy jsou odhodlány provádět Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Tím, že Unie a členské státy budou k realizaci agendy 2030 přispívat, podpoří silnější, udržitelnější, inkluzivnější, bezpečnější a více prosperující Evropu. K provádění agendy 2030 by měl program přispět mimo jiné tím, že dosáhne rovnováhy mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelného rozvoje.

(53)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje OSN by měl tento program přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(54)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [aktualizovat odkaz dle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 63 ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(55)Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví pro oblasti zahrnuté v programu spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit možnost, aby se programu účastnily další země, včetně zemí sousedících s Unií a zemí, které žádají o členství v Evropské unii, kandidátů na členství nebo zemí, které k Unii přistupují. Navíc v oblasti evropské statistiky by program měl být otevřen Švýcarsku v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky 64 .

(56)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(57)Na tento program se vztahuje finanční nařízení. Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen a zadávání veřejných zakázek.

(58)Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci tohoto programu mají za cíl posílit zejména dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, jako jsou činnosti v oblasti normalizace, regulace potravinového řetězce a evropské statistiky.

(59)Je nezbytné upřesnit určité kategorie subjektů způsobilých pro financování i subjektů, které by měly být způsobilé pro financování bez výzvy k podávání návrhů.

(60)Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti světového hospodářství by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty.

(61)Je nezbytné uvést zvláštní kritéria týkající se pravidel spolufinancování a způsobilých nákladů.

(62)V souladu se závazkem, který si Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ 65 , a s cílem dosáhnout soudržnosti a zjednodušení programů financování by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(63)Tento program by měl přispět k celkové podpoře, jejímž cílem je řešení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění do vnitřního trhu, jak bylo nedávno potvrzeno ve sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 66 .

(64)Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Opatření v rámci tohoto programu by měla doplňovat opatření programů Clo a Fiscalis zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] 67 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] 68 , která též usilují o podporu a zlepšení fungování vnitřního trhu.

(65)Program by měl podporovat součinnost a doplňkovost s ohledem na podporu malých a středních podniků a podnikání v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] 69 . Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky fondu InvestEU, jenž je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] 70 , navíc zajistí dluhovou a kapitálovou podporu ke zlepšení přístupu a dostupnosti financování pro malé a střední podniky. Program by měl rovněž usilovat o součinnost s Kosmickým programem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] 71 , pokud jde o podněcování malých a středních podniků, aby využívaly průlomových inovací a dalších řešení vyvinutých v rámci těchto programů.

(66)Tento program by měl podporovat součinnost s programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [...] 72 , jehož cílem je podpora výzkumu a inovací. Mělo by se to týkat zejména doplňkovosti s opatřeními budoucí Evropské rady pro inovace ve prospěch inovativních podniků, jakož i podpory služeb pro malé a střední podniky.

(67)Program by měl podporovat součinnost a doplňkovost s programem Digitální Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] 73 , jehož cílem je podpora digitalizace hospodářství a veřejného sektoru Unie.

(68)Program by měl navíc usilovat o součinnost s Fondem pro spravedlnost, práva a hodnoty zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] 74 , který má podporovat další rozvoj evropského prostoru práva v zájmu zajištění účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a který je rozhodujícím činitelem spravedlivého a nákladově efektivního evropského hospodářství.

(69)Tento program by měl podporovat součinnost s programem Erasmus zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] 75 , s Fondem solidarity Evropské unie zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] 76 a Evropským sociálním fondem plus zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] 77 v oblasti pracovní mobility a mobility mládeže, která je pro dobře fungující vnitřní trh nezbytná.

(70)A pokud jde o opatření v oblasti potravinového řetězce – jako jsou veterinární a fytosanitární opatření v případě krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin –, ta by mohla být doplněna tržními intervencemi zahrnutými do programů Unie v oblasti společné zemědělské politiky zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) […] 78 .

(71)Opatření programu by měla být případně využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(72)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů pro provádění opatření, jež přispívají k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 79 .

(73)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(74)Aby bylo zajištěno pravidelné monitorování a podávání zpráv, měl by být již od samého počátku zaveden vhodný rámec pro monitorování opatření a výsledků programu. Monitorování a podávání zpráv by mělo být založeno na ukazatelích měřících účinky opatření v rámci programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám.

(75)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 80 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky by mohly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(76)Seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování podle mimořádných opatření a pro financování podle programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, by měl být stanoven na základě nákaz zvířat podle kapitoly 2 části I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 81 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 82 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 83 .

(77)S cílem zohlednit situace způsobené nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo nový vědecký nebo epizootologický vývoj, jakož i nákazy zvířat, které by mohly představovat novou hrozbu pro Unii, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu seznamu nákaz zvířat a zoonóz. Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku programu při dosahování jeho cílů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přezkum nebo doplnění ukazatelů k měření dosažení specifických cílů, považuje-li se to za nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zřízení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada současně s odborníky z členských států veškeré dokumenty a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(78)Podle [aktualizovat odkaz podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 84 ] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(79)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 85 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 86 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 87 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 88  mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 89 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(80)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(81)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 90 upravuje zpracování osobních údajů v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 45/2001 91 upravuje zpracování osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány se má uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679 a výměna nebo předávání informací ze strany Komise se má uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(82)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jich z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(83)Program by měl též zajistit větší zviditelnění a soudržnost vnitřního trhu Unie, konkurenceschopnosti podniků, včetně malých a středních podniků, a činností v oblasti evropské statistiky mezi evropskými občany, podniky a správami.

(84)Nařízení (EU) č. 99/2013, nařízení (EU) č. 1287/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 92 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 93 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 94 a nařízení (EU) 2017/826 by měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(85)Je vhodné zajistit hladký přechod bez jakéhokoli přerušení mezi programy v oblasti konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik v oblasti finančních služeb, potravinového řetězce a evropské statistiky zavedenými nařízením (EU) č. 1287/2013, nařízením (EU) č. 254/2014, nařízením (EU) 2017/826, nařízením (EU) č. 258/2014, nařízením (EU) č. 652/2014, nařízením (EU) č. 99/2013 a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozích programů,

PŘIJALI TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program pro zlepšení fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnosti podniků, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a rámce pro financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009 (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)„evropskou statistikou“ se rozumí statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009;

3)„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) (dále jen „finanční nařízení“);

4)„mikropodniky a malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky a malé a střední podniky vymezené v doporučení Komise 2003/361/ES 95 ve znění z 6. května 2003;

5)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle programu

1.Program má tyto obecné cíle:

a)zlepšit fungování vnitřního trhu a zejména chránit občany, spotřebitele a podniky, především mikropodniky a malé a střední podniky, a posílit jejich postavení prosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh, stanovováním norem a podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie;

b)poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistky o Evropě, o něž se může opřít tvorba, monitorování a hodnocení všech politik Unie a které pomáhají tvůrcům politik, podnikům, akademické obci, občanům a médiím činit informovaná rozhodnutí a aktivně se zapojit do demokratického procesu.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)zvýšit účinnost vnitřního trhu, usnadnit prevenci a odstraňování překážek, podporovat tvorbu, provádění a prosazování práva Unie v oblastech vnitřního trhu se zbožím a službami, zadávání veřejných zakázek, dozoru nad trhem, jakož i v oblastech práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu, finančních služeb a hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy;

b)zlepšit konkurenceschopnost podniků se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a dosažení doplňkovosti prostřednictvím stanovení opatření, která poskytují různé formy podpory malým a středním podnikům, přístupu malých a středních podniků na trhy včetně jejich internacionalizace, obchodního prostředí příznivého pro malé a střední podniky, konkurenceschopnosti různých odvětví, modernizace průmyslu a podpory podnikání;

c)zajistit účinné fungování vnitřního trhu pomocí normalizačních procesů, které:

i)umožňují financování evropské normalizace a zapojení zúčastněných stran do tvorby evropských norem;  

ii)podporují tvorbu vysoce kvalitních mezinárodních norem účetního výkaznictví a auditů, usnadňují jejich začlenění do práva Unie a podporují inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky; 

d)podporovat zájmy spotřebitelů a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a bezpečnost výrobků:

i)poskytováním pomoci spotřebitelům, podnikům a občanské společnosti, posilováním jejich postavení a jejich vzděláváním, zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitele, udržitelné spotřeby a bezpečnosti výrobků, zejména podporou činností příslušných orgánů v oblasti prosazování právních předpisů a organizací zastupujících spotřebitele a činností v oblasti spolupráce, zajištěním přístupu všech spotřebitelů k nápravě a poskytováním přiměřených informací o trzích a spotřebitelích;

ii)posilováním účasti spotřebitelů, ostatních koncových uživatelů finančních služeb a občanské společnosti na tvorbě politik v oblasti finančních služeb a podporou lepšího porozumění finančnímu sektoru;

e)přispět k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin v celém potravinovém řetězci a souvisejících oblastech, a to i předcházením a eradikací nákaz a škodlivých organismů, a podporovat zlepšování dobrých životních podmínek zvířat, jakož i udržitelné produkce a spotřeby potravin;

f)vypracovávat a šířit kvalitní statistiky o Evropě včasným, nestranným a nákladově efektivním způsobem prostřednictvím posílených partnerství v rámci Evropského statistického systému uvedeného v článku 4 nařízení (ES) č. 223/2009 a se všemi příslušnými vnějšími zúčastněnými stranami za použití více různých zdrojů údajů, pokročilých analytických metod, inteligentních systémů a digitálních technologií.

Článek 4

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 4 088 580 000 EUR v běžných cenách.

2.V rámci částky uvedené v odstavci 1 se přidělí tyto orientační částky těmto cílům:

a)1 000 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b);

b)188 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. d) bod i);

c)1 680 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e);

d)552 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. f).

3.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, jakož i využívání sítí informačních technologií zaměřených na zpracování a výměnu informací, a využívání a vývoj nástrojů informačních technologií na úrovni organizace.

4.V případě cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) mohou být rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

5.Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení Komise přijme rozpočtový závazek na grant udělený na mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení po posouzení žádostí o platbu podaných členskými státy.

6.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie zavedených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifické dohodě upravující účast dané třetí země na některém programu Unie, za předpokladu, že tato dohoda:

i)zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se daných programů Unie;

ii)stanoví podmínky účasti v daných programech, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů;

iii)nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně daného programu;

iv)zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

Příjmy uvedené v bodě ii) představují účelově vázané příjmy ve smyslu [čl. 21 odst. 5] finančního nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu] 96 .

KAPITOLA II

GRANTY

Článek 7

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 8

Způsobilá opatření

1.Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.Způsobilá jsou především tato opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3:

a)vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech aktérů na vnitřním trhu, včetně podniků, občanů a spotřebitelů, občanské společnosti a orgánů veřejné správy, prostřednictvím transparentních informačních a osvětových kampaní, výměny osvědčených postupů, prosazování osvědčených postupů, výměny a šíření odborných znalostí a vědomostí a pořádání školení;

b)poskytování mechanismů pro občany, spotřebitele, koncové uživatele, zástupce občanské společnosti a podniky z Unie, aby mohli přispívat k politickým diskusím, tvorbě politik a rozhodovacímu procesu, a to zejména prostřednictvím podpory fungování zastupujících organizací na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

c)budování kapacit, usnadnění a koordinace společných opatření prováděných členskými státy a příslušnými orgány členských států i příslušnými orgány členských států a Komisí, decentralizovanými agenturami Unie a orgány třetích zemí;

d)podpora účinného prosazování a modernizace právního rámce Unie a jeho rychlého přizpůsobování neustále se měnícímu prostředí, a to včetně shromažďování údajů a analýz, studií, hodnocení a politických doporučení, pořádání ukázek činností a pilotních projektů, činností v oblasti komunikace a vývoje specializovaných nástrojů IT zajišťujících transparentní a účinné fungování vnitřního trhu.

3.Pro financování jsou způsobilá tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b):

a)poskytování různých forem podpory malým a středním podnikům,

b)usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy, podpora malých a středních podniků při řešení celosvětových a společenských problémů a internacionalizaci podnikání a posilování vedoucího postavení Unie v oblasti průmyslu v globálních hodnotových řetězcích (včetně sítě Enterprise Europe Network);

c)řešení překážek na trhu a administrativní zátěže a vytváření příznivého podnikatelského prostředí za účelem posílení postavení malých a středních podniků, aby mohly využívat výhod vnitřního trhu;

d)usnadnění růstu podniků, včetně rozvoje dovedností, a průmyslové transformace odvětví výroby a služeb;

e)podpora konkurenceschopnosti podniků a celých hospodářských odvětví i podpora využívání inovací malými a středními podniky a spolupráce v hodnotovém řetězci prostřednictvím strategického propojování ekosystémů a klastrů, včetně společné klastrové iniciativy;

f)posilování podnikatelského prostředí a podnikatelské kultury (včetně systému školení pro nové podnikatele) a podpora startupů, udržitelnosti a rozšiřování podniků.

4.Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení stanovená v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

5.Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodu ii) poskytující podporu na činnosti zaměřené na rozvoj, uplatňování, hodnocení a monitorování mezinárodních standardů v oblasti účetního výkaznictví a provádění auditů a dohledu nad jejich normalizačními procesy.

6.Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) stanovená v příloze I.

7.Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) stanovená v příloze II.

Článek 9

Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.Kromě podmínek způsobilosti stanovených v odstavcích 3 až 7 jsou v rámci programu způsobilé tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

i)členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

ii)třetí zemi přidružené k programu v souladu s článkem 5;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace;

c)právní subjekty usazené v třetí zemi, která není přidružená k programu, jsou výjimečně způsobilé pro účast, pokud opatření sleduje cíle Unie a činnosti za hranicemi Unie přispívají k účinnosti zásahů prováděných na územích členských států, na něž se vztahují Smlouvy.

3.Právní subjekty usazené v třetí zemi, která není přidružená k programu, se mohou podílet na těchto činnostech:

a)opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b):

b)opatření na podporu ochrany spotřebitele určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i).

Subjekty účastnící se činností uvedených v písmenech a) a b) nemají nárok na získávání finančních příspěvků Unie s výjimkou případů, kdy je to pro program zásadní, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy nebo z hlediska ochrany spotřebitelů s bydlištěm v Unii. Uvedená výjimka se nevztahuje na ziskové subjekty.

4.V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení jsou způsobilé subjekty uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

5.V případě opatření na podporu ochrany spotřebitele určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) a souvisejících se sítí evropských spotřebitelských center jsou způsobilé tyto subjekty:

a)subjekt určený členským státem či třetí zemí uvedenou v článku 5, který je neziskovým subjektem vybraným transparentním postupem;

b)veřejný subjekt.

6.Třetí země přidružené či nepřidružené k programu jsou způsobilé pro tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):

a)ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III nebo škůdců rostlin uvedených v pracovním programu uvedeném v článku 16 na území třetí země nebo členského státu;

b)ochranná opatření nebo jiné vhodné činnosti na podporu nákazového statusu rostlin v Unii.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, jimiž se mění příloha III za účelem zohlednění situací způsobených těmito nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoje zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo s ohledem na nový vědecký nebo epizootologický vývoj, a nákaz zvířat, které pravděpodobně představují pro Unii novou hrozbu.

Nepřidružené země by s výjimkou případů nákaz zvířat a škůdců rostlin, které mají na Unii zásadní dopad, by obecně měly nést náklady své účasti na opatřeních uvedených v písmenech a) a b).

7.V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení jsou způsobilé tyto právní subjekty:

a)národní statistické úřady a další vnitrostátní orgány uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009;

b)v případě opatření podporujících sítě spolupráce jiné subjekty působící v oblasti statistiky, které nejsou orgány uvedenými v písmeni a) tohoto odstavce;

c)neziskové subjekty, které jsou nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejichž hlavním cílem a náplní činnosti je prosazování a podpora provádění Kodexu evropské statistiky uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 223/2009 a zavádění nových metod vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality na úrovni Unie.

Článek 10

Určení příjemci

Grant z programu lze bez výzvy k podávání návrhů udělit těmto subjektům:

a)v případě opatření v oblasti dozoru nad trhem určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení orgány dozoru členských států nad trhem uvedené v článku 17 nařízení (ES) č. 765/2008 a článku 11 [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků] 97 ;

b)v případě opatření v oblasti akreditace a dozoru nad trhem určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení subjekt uznaný podle článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008 k provádění činností uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 765/2008;

c)v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení subjekty uvedené v článku 17 nařízení (EU) č. 1025/2012;

d)v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG), Nadace mezinárodních standardů účetního výkaznictví a Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB);

e)v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) v souvislosti se zastupováním zájmů spotřebitelů na úrovni Unie Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) a Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC) za předpokladu, že nejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů Unie alespoň ve dvou třetinách členských států;

f)v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii) organizace Finance Watch a Better Finance, jsou-li splněny tyto podmínky, které se každoročně posuzují:

i)subjekty jsou nadále nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslu, obchodu či podnikání;

ii)nejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů Unie v oblasti finančních služeb;

g)v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení:

i)příslušné orgány členských států a jejich přidružené subjekty, referenční laboratoře Evropské unie a referenční střediska Evropské unie podle článků 92, 95 a 97 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 98 , jakož i mezinárodní organizace;

ii)pouze v případě akcí popsaných v čl. 9 odst. 6 písm. a) a b) tohoto nařízení třetí země, přidružené i nepřidružené k programu;

h)v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány, jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 11

Kritéria pro hodnocení a udělení grantu

Hodnotící výbor či výbory pro opatření určená k provádění jednoho či více specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 mohou být zcela či částečně tvořeny externími odborníky.

Článek 12

Pravidla pro spolufinancování

1.V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, pokud jde o orgány dozoru nad trhem členských států a třetích zemí přidružených k programu a zkušební zařízení Unie uvedená v článku 20 [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků], může program financovat až 100 % způsobilých nákladů, je-li dodržena zásada spolufinancování uvedená ve finančním nařízení.

2.V případě grantů udělených Radě pro dozor nad veřejnými zájmy Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii), přesáhne-li financování Mezinárodní federace účetních (IFAC) v daném roce více než dvě třetiny celkového ročního financování, je roční příspěvek na daný rok omezen na maximální částku stanovenou v pracovním programu, jak stanoví článek 16.

3.V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů, je-li dodržena zásada spolufinancování uvedená v článku 190 finančního nařízení.

4.V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení lze z programu financovat až 95 % způsobilých nákladů na opatření podporující sítě spolupráce, jak je uvedeno v článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 13
Způsobilé náklady

V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení se kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:

a)jak uvádí čl. 193 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, náklady jsou způsobilé přede dnem zahájení opatření;

b)tyto náklady mohou být způsobilé také v důsledku přijetí opatření souvisejících s podezřením na výskyt nákazy nebo přítomnost škůdce, pokud tento výskyt či tato přítomnost byly následně potvrzeny.

Náklady uvedené v prvním pododstavci písm. a) jsou způsobilé ode dne oznámení výskytu nákazy nebo přítomnosti škůdce Komisi.

Článek 14

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek z jednotlivých programů Unie na opatření se řídí pravidly daného programu. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Opatření, jež získala certifikaci v podobě pečeti excelence nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvy k podávání návrhů;

c)nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], pokud jsou tato opatření v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se podpora poskytuje.

3.Operace může získat podporu z jednoho nebo více programů Unie. V takových případech nesmí být výdaje vykázané v žádosti o platbu vykázány v žádosti o platbu z jiného programu.

4.Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu lze pro každý program vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

KAPITOLA III

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 15

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci tohoto programu, se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

KAPITOLA IV

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA

Článek 16

Provádění programu

1.Program se provádí prostřednictvím jednoho či více pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) stanovené v příloze I přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

3.Opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) stanovená v příloze II tohoto nařízení se odchylně od odstavce 1 tohoto článku provádějí v souladu s články 14 a 17 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 17

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze IV.

2.Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů uvedených v příloze IV, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto nařízení ustanoveními o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 18

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Pokud jde o opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii), připraví Komise výroční zprávu o činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví týkající se vývoje mezinárodních standardů účetního výkaznictví, Rady pro dozor nad veřejnými zájmy a Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

4.V souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 223/2009 Komise konzultuje s Výborem pro ESS části hodnocení, které se týkají opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f), před přijetím těchto hodnocení a jejich předložením Evropskému parlamentu a Radě.

5.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

6.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 19

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 9 a 17 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 9 a 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 9 a 17 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 99 . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

3.Komise (Eurostat) provádí informační a komunikační činnosti týkající se provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f), svých opatření a výsledků, týkají-li se vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky, a to v souladu se statistickými zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 23

Zrušení

Nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2021.

Článek 24

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchozích programů zavedených právními akty uvedenými v odstavci 1.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

☒ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 100  

☒ prodloužení stávající akce 

☒ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☒ Časově omezená doba trvání

–☒    v platnosti od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–☒    finanční dopad od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 u prostředků na závazky a od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2032 u prostředků na platby

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 103  

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–☒    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond*,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☒Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–☒    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

(1)◻    na vlastní zdroje

(2)◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]

(1)    COM(2018) 322 final.

(2)    COM(2018) 321, s. 7-9.

(3)    COM(2018) 321, s. 29.

(4)    Provádění a rozvoj vnitřního trhu finančních služeb; právo obchodních společností; nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu; podpora normalizačních činností, fungování a rozvoj vnitřního trhu se zbožím a službami, rozvoj celní a daňové politiky.

(5)    Ambiciózní a inovativní politika hospodářské soutěže pro silnější Unii v digitálním věku, společná klastrová iniciativa.

(6)    COM(2018) 439 final.

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

(8)    COM(2018) 321 final, „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“, s. 18–19.

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(10)    COM(2015) 192 final, „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“.

(11)    COM(2015) 550 final, „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“.

(12)    COM(2015) 468 final, „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“.

(13)    COM(2018) 185 final.

(14)    http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-17-3165_cs.htm.

(15)    COM(2018) 442 final.

(16)    COM(2018) 443 final.

(17)    COM(2018) 439 final.

(18)    COM(2018) 372 final.

(19)    COM(2018) 435 final.

(20)    COM(2018) 447 final.

(21)    COM(2018) 434 final.

(22)    COM(2018) 375 final.

(23)    COM(2018) 367[…].

(24)    COM(2018) 393 final.

(25)    COM(2018) 382 final.

(26)    COM(2018) 322 final, článek 10.

(27)    ECLI:EU:C:2012:525, věc C-490/10, Parlament v. Rada, body 44 až 47.

(28)    Nařízení (EU) č. 258/2014.

(29)    Nařízení (EU) č. 254/2014, nařízení (EU) 2017/826.

(30)    Nařízení (EU) č. 652/2014.

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(32)    Eurobarometr 430: Občanství Evropské unie – březen 2016.

(33)    https://ec.europa.eu/growth/content/public-consultation-single-digital-gateway-0_en.

(34)    Pracovní dokument útvarů Komise, Souhrnná zpráva o konzultaci se zúčastněnými stranami o jednotné digitální bráně, Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (SWD/2017/0212 final – 2017/086 (COD)).

(35)     http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=SWD:2017:0469:FIN

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 ze dne 26. února 2014 o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 42).

(37)     Hodnocení nařízení (EU) č. 652/2014 v polovině období .

(38)    Zpráva ještě nebyla zveřejněna, ale je na vyžádání k dispozici v Eurostatu.

(39)    Jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice.

(40)    SEC(2018) 294.

(41)    Provádění a rozvoj vnitřního trhu finančních služeb; právo obchodních společností; nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu; podpora normalizačních činností, fungování a rozvoje vnitřního trhu se zbožím a službami, rozpočtová položka pro podporu rozvoje celní a daňové politiky.

(42)    Ambiciózní a inovativní politika hospodářské soutěže pro silnější Unii v digitálním věku, společná klastrová iniciativa.

(43)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(44)    Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2.

(45)    Úř. věst. C , , s. .

(46)    Úř. věst. C , , s. .

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94 28.3.2014, s. 1).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(51)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(52)    COM(2018) 439 final.

(53)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

(54)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(55)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(56)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(57)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 ze dne 17. května 2017, kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s.17).

(61)    [bude doplněno]

(62)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(63)    Aktualizovat odkaz: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC

(64)    Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2.

(65)    COM(2010) 700 final ze dne 19. října 2010.

(66)    COM(2017) 623 final.

(67)    COM(2018) 442 final.

(68)    COM(2018) 443 final.

(69)    COM(2018) 372 final.

(70)    COM(2018) 439 final.

(71)    COM(2018) 447 final.

(72)    COM(2018) 435 final.

(73)    COM(2018) 434 final.

(74)    COM(2018) 375 final.

(75)    COM(2018) 367 final.

(76)    COM(2018) 322 final, článek 10.

(77)    COM(2018) 382 final.

(78)    COM(2018) 393 final.

(79)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(80)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(81)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(82)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst L 325, 12.12.2003, s. 1).

(83)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

(84)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(85)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(86)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(87)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(88)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(89)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(90)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(91)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(92)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 ze dne 26. února 2014 o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 42).

(93)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES (Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1).

(94)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s.1).

(95)    Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(96)    [to add]

(97)    COM(2017) 795 final.

(98)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(99)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1). 

(100)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(101)    http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/28084

(102)    [vložte odkaz na nařízení o fondu InvestEU]

(103)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(104)    KOM(2011) 376, 24. 6. 2011.

(105)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(106)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(107)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(108)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(109)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(110)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(111)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(112)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne7.6.2018

COM(2018) 441 final

PŘÍLOHY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826

{SEC(2018) 294 final}
{SWD(2018) 320 final}

PŘÍLOHA I

Způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e)

Pro financování jsou způsobilá tato opatření – prováděná především prostřednictvím grantů a zadávání zakázek – určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):

1.Mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření

1.1.Mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření, která mají být přijata na základě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III nebo potvrzení přítomnosti jednoho či více škodlivých organismů nebo v případě přímého ohrožení lidského zdraví, veterinární nebo rostlinolékařské situace Unie.

Opatření uvedená v prvním odstavci musí být provedena okamžitě a musí být uplatněna v souladu s ustanoveními stanovenými v příslušném právu Unie.

1.2.Opatření v souvislosti s mimořádnými situacemi v rostlinolékařské oblasti přijatá členskými státy proti prvnímu výskytu škodlivých organismů v určité oblasti:

a)opatření k eradikaci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 1 nebo opatřeními Unie přijatými podle čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení;

b)opatření k eradikaci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 29 nařízení (EU) 2016/2031, a který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném článku nebo v čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení;

c)dodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmeni a) tohoto odstavce a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni b) tohoto odstavce, jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu;

1.3.Financování z prostředků Unie může být rovněž poskytnuto následujícím opatřením:

1.3.1.ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III na území třetí země, členského státu nebo ZZÚ, jakož i ochranná opatření či jiné příslušné činnosti přijaté na podporu rostlinolékařského stavu Unie;

1.3.2.opatření uvedená v této příloze prováděná dvěma či více členskými státy, které úzce spolupracují na tlumení nákazy;

1.3.3.vytvoření zásob biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III, pokud Komise na žádost některého členského státu shledá, že je tyto zásoby v daném členském státě nutné vytvořit;

1.3.4.vytvoření zásob biopreparátů nebo získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii.

2.Roční a víceleté programy ve veterinární a rostlinolékařské oblasti

2.1.Roční a víceleté programy ve veterinární a rostlinolékařské oblasti zaměřené na eradikaci, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III a škůdců rostlin musí být prováděny v souladu s ustanoveními příslušného práva Unie.

Podmínky způsobilosti opatření pro financování stanoví pracovní program uvedený v článku 16.

Programy musí být Komisi předloženy do 31. května roku předcházejícího plánovanému období provádění.

Po předložení předběžných finančních zpráv příjemci může Komise v případě potřeby změnit grantové dohody, pokud jde o celé období způsobilosti.

2.2.Pokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie, mohou členské státy za účelem ochrany Unie před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz, nebo pokud je nutné přijmout ochranná opatření na podporu rostlinolékařského stavu Unie, zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí. Financování z prostředků Unie lze za stejných okolností a na stejný cíl poskytnout přímo příslušným orgánům třetích zemí.

2.3.Co se týče programů v rostlinolékařské oblasti, může být financování z prostředků Unie poskytnuto členským státům na tato opatření:

a)průzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň výskyt jakéhokoli karanténního škodlivého organismu pro Unii a známky výskytu jakéhokoli škodlivého organismu, na nějž se vztahují opatření podle článku 29 nařízení (EU) 2016/2031 nebo opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení, nebo příznaky poškození daným škodlivým organismem;

b)průzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň výskyt jakéhokoli jiného škodlivého organismu než organismu uvedeného v písmeni a), který by mohl představovat nové riziko pro Unii a jehož proniknutí nebo šíření by mohlo mít významný dopad na zemědělství či lesy v Unii;

c)opatření k eradikaci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2016/2031 nebo v souladu s opatřeními Unie přijatými podle čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení;

d)opatření k eradikaci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, přijatá příslušným orgánem členského státu v souladu s článkem 29 nařízení (EU) 2016/2031, a který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném článku nebo v čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení;

e)dodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmeni c) tohoto bodu a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni d) tohoto bodu, jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu;

f)opatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 28 odst. 2 nebo čl. 30 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu.

Seznam škůdců rostlin, na které se mají uvedená opatření vztahovat, stanoví pracovní program uvedený v článku 16.

3.Činnosti na podporu zlepšování dobrých životních podmínek zvířat

4.Referenční laboratoře Evropské unie a referenční střediska Evropské unie uvedené v článcích 92, 95 a 97 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 2 .

5.Koordinované programy kontrol a shromažďování údajů a informací uvedené v článku 112 nařízení (EU) 2017/625.

6.Činnosti na prevenci plýtvání potravinami a boje proti podvodům v potravinářství.

7.Činnosti na podporu udržitelné výroby a spotřeby potravin.

8.Databáze a počítačové systémy pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné provádění právních předpisů souvisejících se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. e) a které mají prokázanou přidanou hodnotu pro Unii jako celek.

9.Školení pracovníků příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly a dalších subjektů zapojených do řízení a/nebo prevence nákazy zvířat a škůdců rostlin uvedená v článku 130 nařízení (EU) 2017/625.

10.Cestovní výdaje, ubytování a diety, které vzniknou odborníkům členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 116 odst. 4 a čl. 120 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625.

11.Technická a vědecká práce, včetně studií a koordinačních činností, která je nezbytná k zajištění řádného uplatňování právních předpisů s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e) a přizpůsobení těchto právních předpisů vědeckému, technologickému a společenskému vývoji.

12.Činnosti členských států nebo mezinárodních organizací sledujících specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e) za účelem podpory vypracování a uplatňování pravidel souvisejících s daným cílem.

13.Projekty organizované jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) používáním inovativních technik a protokolů.

14.Podpora iniciativ Unie a členských států v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, předpisům vyhovující a udržitelnou výrobu a spotřebu potravin, a to při současném uplatňování pravidel s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e), včetně činností v oblasti prevence plýtvání potravinami a boje proti podvodům v potravinářství.

15.Opatření na ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat určená k uplatňování na zvířata, živočišné produkty, rostliny a rostlinné produkty přivážené ze třetích zemí na hranice Unie.

16.

PŘÍLOHA II

Způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f)

Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské, sociální a územní situaci a o stavu životního prostředí v Unii. Evropská statistika rovněž evropským občanům umožňuje chápat demokratický proces a debaty týkající se přítomnosti a budoucnosti Unie a zapojit se do nich.

Společně s nařízením (ES) č. 223/2009 o evropské statistice poskytuje program obecný rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021–2027. Evropská statistika je vyvíjena, vypracovávána a šířena v tomto rámci a v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky prostřednictvím úzké a koordinované spolupráce v rámci Evropského statistického systému (ESS).

Evropské statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v tomto rámci přispívají k provádění politik Unie, které jsou stanoveny v SFEU, a promítají se do strategických priorit Komise.

Při provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) se provádějí tato opatření:

Hospodářská a měnová unie, globalizace a obchod

–poskytování kvalitních statistik jako podkladu pro postup při nadměrném schodku, program na podporu reforem a roční cyklus řízení hospodářské politiky EU,

–poskytování a v případě potřeby posílení hlavních evropských hospodářských ukazatelů (PEEI),

–poskytování statistik a metodických pokynů ke statistickému zpracování investičních a rozpočtových nástrojů s cílem podporovat hospodářskou konvergenci, finanční stabilitu a vytváření pracovních míst,

–poskytování statistik pro účely vlastních zdrojů a týkající se odměňování a důchodů zaměstnanců EU,

–lepší měření v oblasti obchodu se službami, přímých zahraničních investic, globálních hodnotových řetězců a dopadu globalizace na hospodářství Unie.

Jednotný trh, inovace a digitální transformace

–poskytování kvalitních a spolehlivých statistik pro jednotný trh, evropský obranný akční plán a klíčové oblasti inovací a výzkumu,

–poskytování četnějších a včasnějších statistik o kolaborativní ekonomice a dopadu digitalizace na evropské podniky a občany.

Sociální rozměr Evropy

–poskytování kvalitních, včasných a spolehlivých statistik na podporu evropského pilíře sociálních práv a politiky Unie v oblasti dovedností, včetně statistik trhu práce, zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, příjmů, životních podmínek, chudoby, nerovnosti, sociální ochrany, nehlášené práce a satelitních účtů dovedností,

–poskytování statistik souvisejících s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením,

–doplňování statistik o migraci, především o situaci a integraci migrantů a o vzdělávacích potřebách a úrovni kvalifikace žadatelů o azyl,

–vývoj modernizovaných programů sčítání lidu, domů a bytů a statistik obyvatelstva,

–poskytování odhadů počtu obyvatel a jejich každoroční aktualizace.

Udržitelný rozvoj, přírodní zdroje a životní prostředí

–monitorování pokroku při dosahování cílů udržitelného rozvoje,

–další rozvoj statistik na podporu energetické strategie, oběhového hospodářství a strategie pro plasty,

–poskytování základních statistik a ukazatelů životního prostředí, mimo jiné týkajících se odpadů, vody, biologické rozmanitosti, lesů, využívání půdy a krajinného pokryvu, jakož i statistik týkajících se klimatu a environmentálních hospodářských účtů,

–poskytování dopravních statistik (o přepravě věcí i cestujících) na podporu politik Unie,

–vývoj dalších ukazatelů k monitorování kombinované dopravy a přechodu na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí a

–poskytování včasných a relevantních údajů pro potřeby společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politik týkajících se životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

–poskytování včasných a komplexních statistických ukazatelů o regionech, včetně nejvzdálenějších regionů Unie, měst a venkovských oblastí, s cílem monitorovat a hodnotit účinnost politik územního rozvoje a posoudit územní dopady odvětvových politik,

–podpora vývoje ukazatelů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a vypracovávání policejních a bezpečnostních statistik,

–větší používání geoprostorových údajů a systematické začleňování a široké uplatňování řízení geoprostorových informací při tvorbě statistik.

Lepší komunikace týkající se evropské statistiky a její propagace jako důvěryhodného zdroje v boji proti dezinformacím na internetu

–systematická propagace evropské statistiky jako důvěryhodného zdroje důkazů a usnadňování boje proti dezinformacím na internetu pro osoby ověřující faktickou správnost údajů, výzkumné pracovníky a veřejné orgány,

–usnadnění přístupu uživatelů ke statistikám a pochopení statistik z jejich strany, mimo jiné poskytováním atraktivních a interaktivních vizualizací, služeb více šitých na míru, jako jsou data na vyžádání a samoobslužná analytika,

–další rozvoj a monitorování rámce pro prokazování kvality evropské statistiky, mimo jiné pomocí vzájemných hodnocení dodržování souladu členských států s Kodexem evropské statistiky,

–poskytování přístupu k mikrodatům pro účely výzkumu při současném zabezpečení nejvyšších standardů ochrany údajů a statistické důvěrnosti.

Využívání výhod datové revoluce a přechod k důvěryhodné inteligentní statistice

–zintenzivnění využívání nových digitálních zdrojů údajů a položení základů důvěryhodné inteligentní statistiky k vytváření nových statistik v téměř reálném čase za použití důvěryhodných algoritmů,

–vývoj nových přístupů k používání údajů, jež jsou v držení soukromých subjektů, prostřednictvím metod privacy preserving computation a secure multiparty computation,

–podpora špičkového výzkumu a inovací v oblasti oficiální statistiky, včetně využívání sítí spolupráce a nabídky evropských programů vzdělávání v oblasti statistik.

Rozšířená partnerství a statistická spolupráce

–posilování partnerství ESS a spolupráce s Evropským systémem centrálních bank,

–prohlubování partnerství mezi veřejnými a soukromými držiteli údajů a technologickým odvětvím s cílem zjednodušit přístup k údajům pro statistické účely, začleňování údajů z více zdrojů a používání nejnovějších technologií,

–posilování spolupráce s výzkumnou a akademickou obcí, zejména v souvislosti s používáním nových zdrojů údajů, analytiky dat a podpory statistické gramotnosti,

–spolupráce s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi ku prospěchu světové oficiální statistiky.

PŘÍLOHA III

Seznam nákaz zvířat a zoonóz

(1)mor koní,

(2)africký mor prasat,

(3)sněť slezinná,

(4)influenza ptáků (vysoce patogenní),

(5)influenza ptáků (nízkopatogenní),

(6)kampylobakteróza,

(7)klasický mor prasat,

(8)slintavka a kulhavka,

(9)nakažlivá pleuropneumonie koz,

(10)vozhřivka,

(11)infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24),

(12)infekce bakteriemi Brucella abortus, B. melitensis a B. suis,

(13)infekce virem epizootického hemoragického onemocnění,

(14)infekce virem nodulární dermatitidy,

(15)infekce bakterií Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu),

(16)infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. caprae a M. tuberculosis)

(17)infekce virem newcastleské choroby,

(18)infekce virem moru malých přežvýkavců,

(19)infekce virem vztekliny,

(20)infekce virem horečky Údolí Rift,

(21)infekce virem moru skotu,

(22)infekce zoonotickými sérovary salmonel,

(23)infestace Echinococcus spp,

(24)listerióza,

(25)neštovice ovcí a koz,

(26)přenosné spongiformní encefalopatie,

(27)trichinelóza,

(28)venezuelská encefalomyelitida koní,

(29)verotoxigenní E. coli.

PŘÍLOHA IV
UKAZATELE

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).