EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne17.4.2018

COM(2018) 213 final

2018/0105(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV

{SWD(2018) 114 final}
{SWD(2018) 115 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Včasné informace jsou klíčové pro vyšetřování závažných trestných činů. Nedostatek finančních informací může vést k promarnění příležitostí vyšetřovat závažné trestné činy, zamezovat trestné činnosti, zabraňovat připravovaným teroristickým útokům a odhalovat a zmrazovat výnosy z trestné činnosti. Nedostatek informací o všech účtech vlastněných podezřelou osobou může mít za následek pouze částečné zmrazení majetku, čehož si podezřelý může včas všimnout a neodhalené finanční prostředky z ostatních účtů přesunout. Mnohá vyšetřovaní skončí ve slepé uličce právě kvůli tomu, že vyšetřovatelé nezískají včas přesný a plný přístup k příslušným finančním údajům 1 .

Stávající mechanismy pro přístup k finančním informacím a jejich výměnu jsou velmi pomalé v porovnání s rychlostí, kterou lze finanční prostředky převádět po celé Evropě i po celém světě. Získávání finančních informací trvá příliš dlouho, čímž se snižuje účinnost vyšetřování a trestního stíhání. Je tedy třeba nalézt rychlejší a účinnější způsoby, jak získat přístup k informacím o bankovních účtech, finančním informacím a finančním analýzám a vzájemně si je vyměňovat. Vyšší počet úspěšných vyšetřování trestných činů povede k vyššímu počtu odsouzení a konfiskací majetku. Přispěje se tím k zamezování trestné činnosti a zvýší se bezpečnost ve všech členských státech Unie.

Komise 2. února 2016 přijala akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu 2 , ve kterém bylo uvedeno, jakým způsobem hodlá zrevidovat čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz 3 . Plán rovněž vyzval ke zmapování překážek, jež znesnadňují přístup k informacím, jejich výměnu, využívání a operativní spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, po kterém by případně následovaly nové legislativní návrhy.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Dále tento návrh směrnice posiluje a spoluvytváří trestněprávní rámec Unie s ohledem na boj proti závažným trestným činům, zejména nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) 8 .

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná směrnice je v souladu s cíli politiky, které Unie sleduje, zejména s upraveným režimem ochrany osobních údajů vyplývajícím ze směrnice (EU) 2016/680, a v souladu s příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Tento legislativní podnět je rovněž v souladu s cíli rozvoje vnitřního trhu Unie, zejména s jednotným trhem pro platby, díky němuž vznikají bezpečnější a modernější platební služby po celé EU, konkrétně s pravidly stanovenými ve směrnici (EU) 2015/2366 9 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Pravomoc činit kroky v této oblasti je zakotvena v čl. 87 odst. 2 SFEU, jenž Evropské unii umožňuje přijímat opatření v oblasti policejní spolupráce, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států (včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů), zejména opatření týkající se shromažďování, uchovávání a výměny příslušných informací pro předcházení, odhalování a objasňování trestných činů (písmeno a) a společných vyšetřovacích metod při odhalování závažných forem organizované trestné činnosti
(písmeno b).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Tímto krokem Unie usiluje o vytvoření přidané hodnoty prostřednictvím harmonizovaného přístupu, jenž by posílil vnitrostátní i přeshraniční spolupráci při finančních vyšetřováních závažných trestných činů a terorismu. Dále také kroky na úrovni Unie pomohou zajistit harmonizovaná opatření, včetně ustanovení o ochraně údajů, zatímco v případě, kdy by si členské státy vytvářely právní předpisy nezávisle na Unii, by bylo složitější dosáhnout harmonizované úrovně záruk.

•Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU se tento návrh omezuje na to, co je nezbytné a proporcionální pro dosažení cíle usnadnit využívání a sdílení příslušných finančních a dalších informací pro orgány veřejné moci, jež mají povinnost chránit občany Unie.

Cílem navrhované iniciativy je udělit určitým příslušným orgánům přímý přístup k národním centralizovaným registrům bankovních účtů a systémům vyhledávání dat. Členským státům ukládá povinnost určit z řad svých orgánů subjekty příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, orgány oprávněné mít přístup k těmto rejstříkům a prohledávat je. Budou mezi ně patřit úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotky Europolu. Dále bude Europolu na základě konkrétního případu udělen nepřímý přístup k informacím uchovávaným v národních centralizovaných registrech bankovních účtů a systémech vyhledávání dat, aby mohl plnit své úkoly v souladu se svým mandátem.

Přístup do národních centralizovaných registrů bankovních účtů a systémů vyhledávání dat bude udělován výhradně pro omezený soubor informací (např. jméno držitele účtu, datum narození, číslo účtu), jež jsou zcela nezbytné k identifikaci, ve kterých bankách má daný subjekt vyšetřování bankovní účty. Orgány nebudou mít přístup k obsahu bankovních účtů ani k zůstatku na účtech nebo podrobnostem o transakcích. Jakmile příslušné orgány zjistí, u které finanční instituce má subjekt vyšetřování bankovní účet, ve většině případů budou muset kontaktovat příslušnou instituci a požádat o bližší informace, např. výpis transakcí (zpravidla na základě soudního povolení).

Navrhovaná opatření nepřinesou změny pro základní funkce ani organizační status finančních zpravodajských jednotek, jež budou i nadále plnit úkoly stanovené v platných vnitrostátních a unijních právních předpisech.

Návrh usnadňuje spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami navzájem i spolupráci mezi těmito jednotkami a příslušnými orgány. Tento rámec pro výměnu informací podléhá splnění zvláštních podmínek a je omezen na určité trestné činy (praní peněz a predikativní trestné činy, financování terorismu) a na závažné trestné činy. Zahrnuje řadu záruk pro ochranu soukromí a osobních údajů, to vše vždy s cílem zlepšit vnitrostátní a přeshraniční spolupráci a výměnu informací, aby pachatelé trestných činů nemohli zneužívat rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech ve svůj prospěch. Případy a podmínky, kdy může probíhat výměna finančních údajů, jsou omezeny taxativním seznamem příslušných orgánů. Uvedené příslušné orgány budou mít přístup k finančním údajům a budou oprávněny si je vyměňovat pouze v souvislosti se stanovenými trestnými činy, přičemž se na ně budou vztahovat vnitrostátní procesní záruky a záruky v oblasti ochrany soukromí.

•Výběr nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·konzultaci o počátečním posouzení dopadů (od 9. srpna 2017 do 6. září 2017, přičemž všechny zúčastněné strany mohly poskytnout zpětnou vazbu),

·veřejnou konzultaci (otevřenou zpětné vazbě od všech zúčastněných stran po dobu 12 týdnů od 17. října 2017 do 9. ledna 2018),

·zvláštní průzkum zaměřený na úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a orgány pověřené bojem proti korupci v červnu 2016,

·setkání odborníků na téma rozšíření přístupu donucovacích orgánů k centralizovaným registrům bankovních účtů ve dnech 25. a 26. října 2017,

·v návaznosti na setkání odborníků na téma rozšíření přístupu donucovacích orgánů k centralizovaným registrům bankovních účtů poslala Komise dodatečné otázky několika různým delegacím,

·konzultaci s úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v rámci zasedání platformy úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v EU ve dnech 12. a 13. prosince 2017,

·zasedání na vysoké úrovni posuzující potřebu dodatečných opatření ke zlepšení přístupu k finančním informacím – dne 20. října 2017,

·jednání o spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány ve dnech 6. a 7. března 2018.

·rychlý přístup k informacím o bankovních účtech je klíčem k účinnému provádění jejich úkolů,

·současná praxe vydávání plošných žádostí je z pohledu „účinnosti“ značně nevyhovující a vede k významné administrativní zátěži jak pro ně samotné, tak pro banky, čímž se vyšetřování zpomalují,

·v různých členských státech se uplatňují rozdílné postoje k přístupu donucovacích orgánů k uvedeným informacím. V některých členských státech má přístup řada policejních orgánů, úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a agentury pro boj proti korupci, zatímco v jiných nikoli.

·že rozhodnutí, zda by systém měl být centralizovaný, či decentralizovaný, by mělo být učiněno na vnitrostátní úrovni,

·že by mělo být řádně zajištěno, aby iniciativa nepoškozovala základní práva jednotlivců na ochranu údajů.

·praxe posílání plošných žádostí je z pohledu ochrany údajů nevyhovující,

·pro rozšíření přístupu je třeba mít řádné odůvodnění a musí být poskytnuty nezbytné záruky,

·jakýkoli budoucí legislativní návrh musí být plně v souladu s evropským rámcem ochrany osobních údajů.

V souvislosti s výměnou informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a příslušnými orgány:

Komise v březnu 2018 uspořádala setkání o spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány. Proběhly konzultace s členskými státy, které poskytly informace k následujícím otázkám:

i) Přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím donucovacích orgánů na vnitrostátní úrovni, na které mají zřejmě přístup všechny tyto jednotky, ať už přímý nebo nepřímý (prostřednictvím styčných důstojníků policie ve finančních zpravodajských jednotkách). Hlavním rozdílem mezi členskými státy je druh informací, ke kterým mají finanční zpravodajské jednotky přístup. Finanční zpravodajské jednotky uznaly, že je důležité harmonizovat druhy informací, ke kterým budou mít přístup.

ii) Přístup příslušných orgánů k finančním informacím prostřednictvím finančních zpravodajských jednotek, přičemž zřejmě žádné takové jednotky neudělují příslušným orgánům přímý přístup do svých databází. Policejní finanční zpravodajské jednotky ovšem na žádosti příslušných orgánů o informace reagují rychle. Pro administrativní finanční zpravodajské jednotky to je ovšem složitější.

iii) Diagonální spolupráce, tzn. spolupráce mezi finanční zpravodajskou jednotkou v jednom členském státě a příslušnými orgány v jiném členském státě, a to buď přímá, nebo nepřímá (tzn. prostřednictvím finanční zpravodajské jednotky v členském státě příslušných orgánů podávajících žádost), přičemž všechny členské státy byly proti myšlence přímé diagonální spolupráce, ale zároveň se shodly na nepřímé diagonální spolupráci.

iv) Spolupráce s Europolem, přičemž osm finančních zpravodajských jednotek si již informace s Europolem vyměňuje. Finanční zpravodajské jednotky obecně vyjádřily zájem na výměně informací s Europolem pod podmínkou, že výměny budou vzájemné.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Návrh se opírá o posouzení dopadů, které hodnotilo způsoby, jimiž lze rozšířit přístup příslušných orgánů k finančním informacím za účelem vyšetřování trestné činnosti, přičemž se zaměřilo na dvě otázky: přístup příslušných orgánů k centralizovaným registrům bankovních účtů nebo systémům vyhledávání dat a posílení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a příslušnými orgány.

1)základní možnost;

2)nelegislativní možnost – možnost 0;

3)legislativní možnosti:

·Možnost A se vztahovala na druhy trestných činů, v rámci jejichž prevence a boje proti nim by příslušné orgány mohly mít přístup k informacím a vyměňovat si je.

Možnost A.1 se vztahovala pouze na prevenci a boj proti praní peněz, související predikativní trestné činy a financování terorismu.

Možnost A.2 se vztahovala pouze na prevenci a boj proti tzv. „eurozločinům“.

Možnost A.3 se omezovala na prevenci a boj proti závažným trestným činům vymezeným v nařízení o Europolu.

·Možnost B zkoumala různé varianty přístupu k údajům.

Možnost B.1 se vztahovala na varianty přístupu příslušných orgánů k centrálním registrům bankovních účtů, přičemž možnost B.1.a stanovila přímý přístup a možnost B.1.b nepřímý přístup.

Možnost B.2 se vztahovala na varianty přístupu příslušných orgánů ke všem finančním informacím, přičemž možnost B.2.a stanovila přímý přístup k finančním informacím od finančních institucí a možnost B.2.b nepřímý přístup prostřednictvím finančních zpravodajských jednotek.

Možnost B.3 se vztahovala na výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a na žádosti finančních zpravodajských jednotek o informace adresované příslušným orgánům, přičemž možnost B.3.a zkoumala přímou spolupráci a možnost B.3.b. možnost zřízení centrální finanční zpravodajské jednotky EU.

·Možnost C zkoumala kategorie orgánů, jimž by přístup k informacím a jejich výměny přinesly užitek. Možnost C.1 zahrnovala příslušné orgány uvedené ve směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů policií, zatímco možnost C.2 rozšířila spolupráci na další orgány, konkrétně na úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, Europol a OLAF.

Tento návrh představuje upřednostňovanou možnost politiky, jak byla vyhodnocena v posouzení dopadů.

Co se týká přístupu k centralizovaným registrům bankovních účtů, upřednostňovanou možností je přijetí legislativního nástroje EU, jenž by příslušným orgánům udělil přímý přístup. Přístup by měl být udělen pro účely vyšetřování všech typů závažných trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1. nařízení o Europolu. Europol by měl mít nepřímý přístup, ovšem v rámci vyšetřování s podporou Europolu by byl prospěšný také přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů.

Přímý přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů a systémům vyhledávání dat je v rámci upřednostňované možnosti umožněn, jelikož tyto registry a systémy obsahují jen omezené informace. Zásah do práva na ochranu osobních údajů bude v rámci upřednostňované možnosti co nejvíce minimalizován. Přístupová práva jsou omezená a týkají se výhradně orgánů, jež je pro konkrétní případ potřebují, čímž je zajištěna proporcionalita v rámci zásahu do ochrany osobních údajů.

Upřednostňovaná možnost by také zahrnovala ustanovení usnadňující výměny údajů mezi jednotlivými finančními zpravodajskými jednotkami navzájem i mezi těmito jednotkami a příslušnými orgány. Dále by byla upravena i možnost Europolu podávat žádosti o informace od finančních zpravodajských jednotek. Vzhledem k citlivosti informací se v upřednostňované možnosti počítá s přísnými zárukami ochrany údajů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V říjnu 2000 bylo přijato rozhodnutí Rady 2000/642/SVV o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací. Předmět tohoto rozhodnutí Rady je upraven v jiných právních předpisech Unie, a rozhodnutí Rady proto nemá žádnou přidanou hodnotu. Z tohoto důvodu tento návrh rozhodnutí zrušuje.

•Základní práva

Tato iniciativa poskytne příslušným orgánům přístup k mechanismům, které centralizují osobní údaje týkající se fyzických osob nebo ze kterých lze osobní údaje získat. Bude mít tudíž dopad na základní práva subjektů údajů. Zejména bude představovat zásah do práva na soukromí stanoveného v článku 7 a do práva na ochranu soukromí stanoveného v článku 8 Listiny základních práv EU.

Návrh blíže určuje účely zpracování osobních údajů a vyžaduje seznam určených příslušných orgánů oprávněných takové informace požadovat. Výměny informací budou omezeny na základě konkrétního případu, jinými slovy pouze budou-li relevantní k danému případu pro boj se závažnými trestnými činy uvedenými v taxativním seznamu.

Návrh rovněž stanoví zvláštní ustanovení vztahující se na evidování a zaznamenávání žádostí o informace, omezení práv a zpracování zvláštních kategorií osobních údajů („citlivé údaje“).

Europolu bude prostřednictvím jeho evropských národních jednotek rovněž udělen nepřímý přístup k informacím uchovávaným v národních centralizovaných registrech bankovních účtů a systémech vyhledávání dat. Europol bude mít dále možnost vyměňovat si údaje s finančními zpravodajskými jednotkami pro účely plnění svých úkolů (podpora a posílení kroků členských států v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání konkrétních trestných činů v rámci jeho působnosti) v souladu s jeho mandátem. Uplatní se veškeré záruky předpokládané v kapitolách VI a VII nařízení (EU) 2016/794.

V souvislosti s procesními právy by velmi významný dopad mělo odstranění potřeby soudních povolení, která existuje v některých členských státech. Proto budou výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a příslušnými orgány podléhat vnitrostátním procesním zárukám.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise rovněž posoudí účelnost, účinnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu pro EU výsledného právního rámce, a to nejdříve šest let po jeho provedení, aby byl k dispozici dostatek údajů o fungování této směrnice. Hodnocení bude zahrnovat konzultace se zúčastněnými stranami s cílem shromáždit zpětnou vazbu na účinky legislativních změn. Měřítkem pro posouzení pokroku bude výchozí situace v okamžiku, kdy tento legislativní akt vstoupí v platnost. Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o fungování této směrnice. Zpráva bude mimo jiné obsahovat hodnocení, jak jsou dodržována základní práva a zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2018/0105 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Usnadnění používání finančních informací je nezbytné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů.

(2)Za účelem zvýšení bezpečnosti v členských státech a po celé Unii je nezbytné zlepšit přístup k informacím pro finanční zpravodajské jednotky a orgány veřejné moci odpovědné za prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, aby se zlepšila jejich schopnost vést finanční vyšetřování a vzájemná spolupráce.

(3)Komise se ve svém akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu 12 zavázala k prozkoumání možnosti přijmout zvláštní právní nástroj, jenž by rozšířil přístup orgánů členských států do centralizovaných registrů bankovních účtů, konkrétně orgánů příslušných pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, daňových orgánů a orgánů pověřených bojem proti korupci. Zmíněný akční plán z roku 2016 rovněž vyzval ke zmapování překážek, jež znesnadňují přístup k těmto informacím a jejich výměnu a využívání, a k lepší spolupráci při operacích finančních zpravodajských jednotek.

(4)Směrnice (EU) 2015/849 13 požaduje, aby členské státy zřídily centralizované registry bankovních účtů nebo systémy vyhledávání dat, jež umožní včasnou identifikaci osob, které mají bankovní či platební účty nebo bezpečnostní schránky.

(5)Podle směrnice (EU) 2015/849 mají k informacím uchovávaným v těchto registrech přímý přístup finanční zpravodajské jednotky a tyto informace jsou dostupné i pro vnitrostátní orgány příslušné pro prevenci praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.

(6)Okamžitý a přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů je často zcela nezbytný pro úspěšné vyšetřování trestného činu i pro včasnou identifikaci, vysledování a zmrazení souvisejícího majetku za účelem jeho konfiskace. Přímý přístup představuje nejrychlejší typ přístupu k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů. Z tohoto důvodu by tato směrnice měla stanovit pravidla, jimiž se uděluje přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů pro určené orgány členských států a další subjekty příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů.

(7)Vzhledem k tomu, že v každém členském státě působí mnoho různých orgánů nebo subjektů, jež jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů trestných činů, a za účelem zajištění proporcionálního přístupu k finančním a dalším informacím v souladu s touto směrnice by po členských státech mělo být vyžadováno, aby určily, které orgány by měly mít právo na přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů a právo požadovat informace od finančních zpravodajských jednotek pro účely této směrnice.

(8)Úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti by měly patřit mezi určené příslušné orgány a mít přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů při prevenci, odhalování či vyšetřování konkrétního závažného trestného činu nebo při účasti na konkrétním vyšetřování trestného činu, včetně identifikace, sledování a zmrazování majetku.

(9)Daňové orgány a agentury pro boj proti korupci by v rozsahu, v němž jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů v souladu s vnitrostátním právem, také měly patřit mezi orgány, které mohou být určeny pro účely této směrnice. Tato směrnice by se neměla vztahovat na správní vyšetřování.

(10)Pachatelé trestných členů, zejména zločinecké skupiny a teroristé, často působí v různých členských státech a jejich majetek, včetně bankovních účtů, se nachází v různých členských státech. Vzhledem k přeshraničnímu rozměru závažných trestných činů, včetně terorismu, a souvisejících finančních aktivit je často nezbytné, aby příslušné orgány měly při vyšetřování přístup k informacím o bankovních účtech vedených v jiných členských státech.

(11)Informace, jež příslušné orgány získají z národních centralizovaných registrů bankovních účtů, si mohou vyměňovat s příslušnými orgány nacházejícími se v jiném členském státě v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2006/960/SVV 14 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU 15 .

(12)Směrnice (EU) 2015/849 významně posílila právní rámec Unie, jímž se řídí činnost a spolupráce finančních zpravodajských jednotek. Mezi pravomoci finančních zpravodajských jednotek patří právo na přístup k finančním a správním informacím a informacím v oblasti prosazování práva, které potřebují k boji proti praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu. Přesto právo Unie nestanoví konkrétní nástroje a mechanismy, jež finanční zpravodajské jednotky musí mít k dispozici, aby měly přístup k těmto informacím a mohly plnit své úkoly. Jelikož členské státy zůstávají plně odpovědné za zřízení a stanovení organizační struktury finančních zpravodajských jednotek, rozsah přístupu těchto jednotek k regulačním databázím se v jednotlivých státech liší, což vede k nedostatečné výměně informací mezi donucovacími orgány nebo státními zastupitelstvími a finančními zpravodajskými jednotkami.

(13)Za účelem zvýšení právní jistoty a operativní účinnosti by tato směrnice měla stanovit pravidla pro posílení pravomocí finančních zpravodajských jednotek v oblasti sdílení informací s určenými příslušnými orgány pro veškeré závažné trestné činy.

(14)Tato směrnice by dále měla stanovit jasně vymezený právní rámec, jenž by finančním zpravodajským jednotkám umožnil vyžadovat potřebné informace uchovávané určenými příslušnými orgány, aby tyto jednotky mohly účinně předcházet praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a bojovat proti nim.

(15)Sdílení informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a s příslušnými orgány by mělo být umožněno pouze v případech, kdy to je nezbytné v daném případě pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažného trestného činu nebo praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.

(16)Aby bylo možno účinněji předcházet praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu, bojovat proti nim a posílit roli finančních zpravodajských jednotek při poskytování finančních informací a analýz, měly by tyto jednotky být oprávněny vyměňovat si informace a analýzy, kterými již disponují, nebo které lze od povinných osob obdržet na žádost jiné finanční zpravodajské jednotky nebo příslušného orgánu v daném členském státě. Tato výměna by neměla omezovat aktivní úlohu finančních zpravodajských jednotek při sdělování svých analýz ostatním finančním zpravodajským jednotkám v případech, kdy taková analýza odhaluje skutečnosti, jednání či podezření související s praním peněz a financováním terorismu, na kterých mají tyto ostatní finanční zpravodajské jednotky přímý zájem. Finanční analýza zahrnuje operativní analýzu, která se zabývá jednotlivými případy a konkrétními cíli nebo vhodně vybranými informacemi, v závislosti na charakteru a rozsahu obdržených informací a předpokládaném využití těchto informací po jejich sdělení, jakož i strategickou analýzu soustřeďující se na trendy a mechanismy v oblasti praní peněz a financování terorismu. Touto směrnicí by však neměl být dotčen organizační status a role finančních zpravodajských jednotek podle vnitrostátního práva jednotlivých členských států.

(17)Lhůty pro výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami jsou nezbytné k zajištění rychlé, účinné a stabilní spolupráce. Sdílení informací nezbytných k řešení přeshraničních případů a vyšetřování by mělo být probíhat se stejnou rychlostí a prioritou jako u podobných vnitrostátních případů. Měly by být stanoveny lhůty, aby bylo zajištěno, že sdílení informací proběhne v přiměřené době anebo že budou splněny procesní požadavky. Kratší časové lhůty by měly být stanoveny v řádně odůvodněných případech, kdy se žádosti týkají konkrétních závažných trestných činů, jako například teroristických trestných činů a trestných činů spáchaných teroristickou skupinou nebo činností stanovených v právu Unie.

(18)Pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami by se měla používat zabezpečená zařízení, zejména decentralizovaná počítačová síť FIU.net (dále jen „síť FIU.net“), kterou od 1. ledna 2016 spravuje Europol, nebo její nástupce a techniky nabízené prostřednictvím sítě FIU.net.

(19)Vzhledem k citlivosti finančních údajů, jež by měly finanční zpravodajské jednotky analyzovat, a nezbytným zárukám ochrany údajů by tato směrnice měla výslovně stanovit druh a rozsah informací, které si finanční zpravodajské jednotky mohou vyměňovat navzájem a s určenými příslušnými orgány. Směrnice by neměla přinést žádné změny stávajících schválených metod shromažďování údajů.

(20)V souladu s konkrétními pravomocemi a úkoly stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 16 poskytuje Europol členským státům pomoc při přeshraničním vyšetřování aktivit nadnárodních zločineckých organizací v oblasti praní peněz. Podle nařízení (EU) 2016/794 představují národní jednotky Europolu styčné body mezi Europolem a orgány členských států, jež jsou příslušné k vyšetřování trestných činů. Aby mohl Europol získat informace nezbytné k plnění svých úkolů, měly by členské státy zajistit, že jejich finanční zpravodajská jednotka bude odpovídat na žádosti o finanční informace a finanční analýzy podané Europolem prostřednictvím příslušných národních jednotek Europolu. Členské státy by dále měly zajistit, že jejich národní jednotka Europolu odpoví na žádosti o informace týkající se bankovních účtů ze strany Europolu. Žádosti podané Europolem musí být řádně odůvodněny. Musí být posuzovány na základě konkrétního případu a nepřesahovat rozsah povinností Europolu v rámci plnění jeho úkolů.

(21)Tato směrnice by rovněž měla zohlednit skutečnost, že v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2017/1939 17 jsou evropští pověření žalobci Úřadu evropského veřejného žalobce oprávněni získat veškeré relevantní informace uložené v národních databázích pro vyšetřování trestných činů a databázích donucovacích orgánů, jakož i v dalších příslušných rejstřících orgánů veřejné moci, včetně centralizovaných registrů bankovních účtů a systémů vyhledávání dat, za stejných podmínek, jaké se v podobných případech uplatňují podle vnitrostátního práva.

(22)K dosažení přiměřené rovnováhy mezi účinností a vysokou úrovní ochrany údajů by členské státy měly být povinny zajistit, že zpracovávání citlivých finančních informací, které by mohly odhalit rasový či etnický původ osoby, její politické názory, náboženské či filozofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, zdravotní stav, sexuální život či sexuální orientaci, bude povoleno pouze v případech, kdy je takové zpracování zcela nezbytné a relevantní pro konkrétní vyšetřování.

(23)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady, které jsou v oblasti jejich působnosti uznány v článku 6 Smlouvy o Evropské unii, v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a právo na ochranu osobních údajů (článek 8), v mezinárodním právu a mezinárodních dohodách, jichž jsou Unie nebo všechny členské státy smluvní stranou, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v ústavách členských států.

(24)Je nutné zajistit, že zpracovávání osobních údajů podle této směrnice plně dodržuje právo na ochranu osobních údajů. Jakékoli takové zpracování se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 18 v rámci jejich příslušných oblastí působnosti. Pro přístup úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti k centralizovaným registrům bankovních účtů a systémům vyhledávání dat se použije směrnice (EU) 2016/680, přičemž čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady 2007/845/SVV by se na něj vztahovat neměl. Na Europol se vztahuje nařízení (EU) 2016/794. Tato směrnice by měla stanovit konkrétní dodatečné záruky a podmínky pro zajištění ochrany osobních údajů s ohledem na mechanismy pro zajištění řádného zpracovávání citlivých údajů a záznamů žádostí o informace.

(25)Osobní údaje získané podle této směrnice by měly být zpracovávány příslušnými orgány, pouze pokud je to nezbytné a přiměřené pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů.

(26)Aby bylo dodržováno právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí a minimalizován dopad přístupu k informacím obsaženým v centralizovaných registrech bankovních účtů a systémech vyhledávání dat, je dále nezbytné stanovit podmínky pro omezení tohoto přístupu. Zejména by členské státy měly zajistit, že se na přístup příslušných orgánů k osobním údajům pro účely této směrnice vztahují přiměřená opatření a politiky ochrany osobních údajů. K informacím obsahujícím osobní údaje, jež lze získat z centralizovaných registrů bankovních účtů nebo prostřednictvím postupu ověřování, by měly mít přístup pouze oprávněné osoby.

(27)Předávání finančních údajů třetím zemím a mezinárodním partnerům by pro účely této směrnice mělo být povoleno výhradně za podmínek stanovených v kapitole V směrnice (EU) 2016/680 nebo kapitole V nařízení (EU) 2016/679.

(28)Komise by měla podat zprávu o provádění této směrnice tři roky po datu jejího provedení a následně každé tři roky. Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 19 by Komise rovněž měla provést hodnocení této směrnice na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků této směrnice a potřeby dalších kroků.

(29)Cílem této směrnice je zajistit, že budou přijata opatření, jež občanům Unie poskytnou vysokou úroveň bezpečnosti předcházením trestné činnosti a bojem proti ní v souladu s článkem 67 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vzhledem ke svému nadnárodnímu charakteru vyžadují hrozby teroristických útoků a dalších trestných činů ucelený celoevropský přístup. Pachatelé trestných činů mohou zneužívat nedostatečně účinné využívání informací o bankovních účtech a finančních informací, a budou z těchto informací mít prospěch, což může mít důsledky v jiném členském statě. Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřesahuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(30)    Rozhodnutí 2000/642/SVV by mělo být zrušeno, protože jeho předmět je upraven jinými právními předpisy Unie, a není tudíž nadále potřeba.

(31)[V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.]

(32)[V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 Protokolu, se Spojené království a Irsko neúčastní přijímání a používání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.]

(33)V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(34)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 20 [a vydal stanovisko dne… 21 ],

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.Tato směrnice stanoví opatření, která mají usnadnit přístup příslušných orgánů k finančním informacím a informacím o bankovních účtech za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů. Obsahuje také opatření, jež mají usnadnit přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím v oblasti vymáhání práva a zjednodušit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

2.Touto směrnicí nejsou dotčeny:

a)ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 a související ustanovení ve vnitrostátním právu členských států, včetně těch, která upravují organizační postavení finančních zpravodajských jednotek stanovené ve vnitrostátním právu;

b)pravomoci příslušných orgánů týkající se výměny informací mezi těmito orgány nebo získávání informací od povinných osob podle práva Unie nebo vnitrostátního práva členských států.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)„centralizovanými registry bankovních účtů“ centralizované automatizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, zřízené v souladu s čl. 32a odst. 1 směrnice (EU) 2015/849;

b)„úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“ vnitrostátní úřady určené členskými státy podle čl. 8 odst. 1 rozhodnutí Rady 2007/845/SVV, jejichž účelem je napomáhat vysledování a identifikaci výnosů z trestné činnosti a jiného majetku s ní spojeného, jež mohou být na základě příkazu vydaného příslušným justičním orgánem zmrazeny, zajištěny nebo konfiskovány;

c)„finanční zpravodajskou jednotkou“ subjekt zřízený v každém členském státě pro účely článku 32 směrnice (EU) 2015/849;

d)„povinnými osobami“ subjekty stanovené v článku 2 směrnice (EU) 2015/849;

e)„finančními informacemi“ jakýkoliv druh informací nebo údajů, které jsou v držení finančních zpravodajských jednotek za účelem prevence praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a účinného boje proti nim, nebo jakýkoli druh informací nebo údajů, které jsou v držení veřejných orgánů nebo povinných osob za těmito účely a jež jsou dostupné finančním zpravodajským jednotkám bez přijetí donucovacích opatření podle vnitrostátního práva;

f)„informacemi v oblasti prosazování práva“ jakýkoliv druh informací nebo údajů, které jsou v držení příslušných orgánů za účelem prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů, nebo jakýkoli druh informací nebo údajů, které jsou v držení veřejných orgánů nebo soukromých subjektů za těmito účely a jež jsou dostupné příslušným orgánům bez přijetí donucovacích opatření v souladu s vnitrostátním právem;

g)„informacemi o bankovních účtech“ následující informace obsažené v centralizovaných registrech bankovních účtů:

a)u klienta-majitele účtu a jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2015/849, které se týká zjištění a ověření totožnosti klienta, ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

b)u skutečného majitele klienta-majitele účtu: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/849, které se týká zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele, ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

c)u bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum otevření a uzavření účtu;

d) v případě bezpečnostní schránky: jméno nájemce doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849, který se týká zjištění a ověření totožnosti klienta a skutečného majitele, ve vnitrostátním právu nebo jedinečným identifikačním číslem a dobou trvání nájmu;

h)„praním peněz“ jednání definované v článku 3 směrnice (EU) 2018/XX 22 ;

i)„souvisejícími predikativními trestnými činy“ trestné činy stanovené v článku 2 směrnice (EU) 2018/XX;

j)„financováním terorismu“ jednání definované v článku 11 směrnice (EU) 2017/541 23 ;

k)„finanční analýzou“ operativní a strategická analýza prováděná finančními zpravodajskými jednotkami za účelem plnění jejich úkolů podle směrnice (EU) 2015/849;

l)„závažnými trestnými činy“ formy trestné činnosti uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794.

Článek 3

Určení příslušných orgánů

1.Každý členský stát určí ze svých orgánů příslušných k prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů příslušné orgány oprávněné k přístupu do vnitrostátních centralizovaných registrů bankovních účtů zřízených členskými státy v souladu s článkem 32a směrnice (EU) 2015/849 a k vyhledávání v těchto registrech. Tyto orgány zahrnují národní jednotky Europolu a úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

2.Každý členský stát určí ze svých orgánů příslušných k prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů příslušné orgány oprávněné k vyžádání a obdržení finančních informací nebo finanční analýzy od finanční zpravodajské jednotky. Tyto orgány zahrnují národní jednotky Europolu.

3.Každý členský stát oznámí Komisi příslušné orgány, které určil v souladu s odstavci 1 a 2, do [6 měsíců od data provedení], jakož i každou změnu v jejich určení. Komise zveřejní tato oznámení a každou jejich změnu v Úředním věstníku Evropské unie.

Kapitola II

Přístup příslušných orgánů k informacím o bankovních účtech

Článek 4

Přístup příslušných orgánů k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich

1.    Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 3 odst. 1 měly právo na přístup k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich, a to přímo a okamžitě, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů k prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažného trestného činu nebo k podpoře trestního vyšetřování závažného trestného činu, včetně zjišťování, sledování a zmrazení majetku v souvislosti s tímto vyšetřováním.

2.K dodatečným informacím, které mohou členské státy považovat za nezbytné a uvádět je v centralizovaných registrech bankovních účtů v souladu s čl. 32a odst. 4 směrnice (EU) 2018/XX, nemají podle této směrnice příslušné orgány přístup ani v nich nemohou vyhledávat.

Článek 5

Podmínky přístupu a vyhledávání ze strany příslušných orgánů

1.Přístup k informacím o bankovních účtech mají a vyhledávání v těchto informacích v souladu s článkem 4 provádějí na základě konkrétního případu pouze osoby v rámci daného příslušného orgánu, jež byly k plnění těchto úkolů zvláště určeny a mají k tomu oprávnění.

2.Členské státy zajistí, aby přístup a vyhledávání ze strany příslušných orgánů byly podpořeny technickými a organizačními opatřeními zajišťujícími bezpečnost dat.

Článek 6

Sledování přístupu a vyhledávání ze strany příslušných orgánů

1. Členské státy zajistí, aby orgány provozující centralizované registry bankovních účtů uchovávaly protokoly o každém přístupu příslušných orgánů k informacím o bankovních účtech. Tyto protokoly obsahují zejména následující prvky:

a)odkaz na vnitrostátní spis;

b)datum a čas dotazu nebo vyhledávání;

c)druh údajů použitých k zadání dotazu nebo vyhledávání;

d)výsledku dotazu nebo vyhledávání;

e)název orgánu nahlížejícího do registru;

f)identifikační údaje pracovníka, který učinil dotaz nebo provedl vyhledávání, a pracovníka, který dotaz nebo vyhledávání nařídil.

2. Protokoly jsou pravidelně kontrolovány pověřenci pro ochranu osobních údajů z centralizovaných registrů bankovních účtů a příslušným dozorovým úřadem zřízeným podle článku 41 směrnice (EU) 2016/680.

3.Protokoly uvedené v odstavci 1 se použijí pouze pro dohled nad ochranou údajů, včetně kontroly přípustnosti žádostí a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů. Jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymažou se pět let po svém vytvoření, pokud nejsou potřebné pro již zahájená kontrolní řízení.

Kapitola III

Výměna údajů mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami a mezi finančními zpravodajskými jednotkami navzájem

Článek 7

Žádosti o informace podané příslušnými orgány finanční zpravodajské jednotce

1.S výhradou vnitrostátních procesních záruk každý členský stát zajistí, aby jeho národní finanční zpravodajská jednotka byla povinna odpovídat na žádosti o finanční informace nebo finanční analýzu podané určenými příslušnými orgány uvedenými v čl. 3 odst. 2, pokud jsou tyto finanční informace či finanční analýza na základě konkrétního případu nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů.

2.Finanční informace a finanční analýza obdržené od finanční zpravodajské jednotky mohou být zpracovávány příslušnými orgány členských států za konkrétními účely prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, jež jsou jiné než účely, pro něž jsou osobní údaje shromažďovány v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2016/680.

Článek 8

Žádosti o informace podané finanční zpravodajskou jednotkou příslušným orgánům

S výhradou vnitrostátních procesních záruk každý členský stát zajistí, aby jeho určené vnitrostátní příslušné orgány byly povinny odpovídat na žádosti o informace v oblasti prosazování práva podané v jednotlivých případech národní finanční zpravodajskou jednotkou, pokud jsou tyto informace na základě konkrétního případu nezbytné k prevenci praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu a boji proti nim.

Článek 9

Výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami různých členských států

1.Každý členský stát zajistí, aby jeho finanční zpravodajská jednotka mohla provádět výměnu finančních informací nebo finančních analýz s kteroukoli finanční zpravodajskou jednotkou v Unii, pokud jsou tyto finanční informace či finanční analýzy nezbytné k prevenci praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu a boji proti nim.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, že je finanční zpravodajská jednotka požádána podle odstavce 1 o výměnu finančních informací nebo finančních analýz, učinila tak co nejdříve a v každém případě do tří dní od obdržení žádosti. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena, nejdéle však o 10 dní.

3.Členské státy zajistí, aby ve výjimečných a naléhavých případech a odchylně od odstavce 2 v případě, že je finanční zpravodajská jednotka požádána podle odstavce 1 o výměnu finančních informací nebo finančních analýz, které má již v držení a jež se týkají konkrétního vyšetřování činu nebo jednání kvalifikovaného jako závažný trestný čin, poskytla finanční zpravodajská jednotka tyto informace nebo analýzy do 24 hodin od obdržení žádosti.

4. Členské státy zajistí, aby žádost podaná podle tohoto článku a odpověď na tuto žádost byly předávány prostřednictvím zvláštní zabezpečené elektronické komunikační sítě FIU.net nebo jejího nástupce. Tato síť zaručí zabezpečenou komunikaci a umožní pořízení písemného záznamu za podmínek, jež dovolí ověření pravosti. V případě technické poruchy sítě FIU.net se finanční informace či finanční analýzy předávají jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky, jež zajišťují ochranu údajů na vysoké úrovni.

Kapitola IV

Europol

Článek 10

Přístup Europolu k informacím o bankovních účtech a výměna informací mezi Europolem a finančními zpravodajskými jednotkami

1.Každý členský stát zajistí, aby národní jednotka Europolu odpovídala na řádně odůvodněné žádosti týkající se informací o bankovních účtech, které podala Agentura pro spolupráci v oblasti prosazování práva, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 („Europol“), a to na základě konkrétního případu, v mezích působnosti jednotky a za účelem plnění jejích úkolů.

2.Každý členský stát zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka odpovídala na řádně odůvodněné žádosti týkající se finančních informací a finančních analýz podané Europolem prostřednictvím národní jednotky Europolu v mezích jeho působnosti a za účelem plnění jeho úkolů.

3.Výměna informací podle odstavců 1 a 2 probíhá elektronicky prostřednictvím aplikace SIENA a v souladu s nařízením (EU) 2016/794. Pro žádosti o informace a jejich výměnu se používá jazyk užívaný pro aplikaci SIENA.

Článek 11

Požadavky na ochranu údajů

1.Zpracování osobních údajů týkajících se informací o bankovních účtech, finančních informací a finančních analýz uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 provádějí pouze osoby v rámci Europolu, jež byly k plnění těchto úkolů zvláště určeny a mají k tomu oprávnění.

2.Europol uvědomí pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovaného v souladu s článkem 41 nařízení (EU) 2016/794 o každé výměně informací podle článku 10 této směrnice.

Kapitola V

Doplňující ustanovení týkající se zpracování osobních údajů

Článek 12

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje pouze na určené příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky provádějící výměnu informací podle kapitoly III a  na výměnu finančních informací a finančních analýz, do níž jsou zapojeny národní jednotky Europolu podle kapitoly IV.

Článek 13

Zpracování citlivých údajů

1.Zpracování informací, které vypovídají o rasovém či etnickém původu osoby, jejích politických názorech, náboženském vyznání či filosofickém přesvědčení, členství v odborových organizacích, zdravotním stavu, sexuálním životě či sexuální orientaci, je povoleno pouze v rozsahu, v němž je to pro daný případ zcela nezbytné a relevantní.

2.Pouze zvláště oprávněné osoby mohou mít přístup k údajům uvedeným v odstavci 1 a mohou tyto údaje podle pokynů pověřence pro ochranu osobních údajů zpracovávat.

Článek 14

Záznamy o žádostech o informace

Členské státy zajistí, aby žádající a odpovídající orgány vedly záznamy o žádostech o informace podaných podle této směrnice. Tyto záznamy obsahují alespoň následující informace:

a)název/jméno a kontaktní údaje organizace a pracovníka požadujících informace;

b)odkaz na vnitrostátní případ, v souvislosti s nímž se žádá o informace;

c)žádosti podané podle této směrnice a prováděcí opatření v souvislosti s těmito žádostmi.

Záznamy se uchovávají po dobu pěti let a používají se pouze za účelem ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Dotčené orgány poskytnou všechny dostupné záznamy na požádání vnitrostátnímu dozorovému úřadu.

Článek 15

Omezení práv subjektů údajů

Členské státy přijmou legislativní opatření, kterými zcela nebo zčásti omezí právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, které se jej týkají a jež jsou zpracovávány podle této směrnice:

a)k tomu, aby finanční zpravodajská jednotka nebo příslušný vnitrostátní orgán mohly řádně plnit své úkoly pro účely této směrnice;

b)k zajištění toho, aby se nebránilo úředním nebo právním šetřením, analýzám, vyšetřováním nebo postupům pro účely této směrnice a aby nebyla ohrožena prevence, vyšetřování a odhalování praní peněz, financování terorismu nebo dalších závažných trestných činů.

Kapitola VI

Závěrečná ustanovení

Článek 16

Monitorování

1.Členské státy vyhodnocují účinnost svých systémů pro boj proti závažným trestným činům tím, že vedou komplexní statistiku.

2.Do [6 měsíců po vstupu v platnost] Komise vypracuje podrobný program pro monitorování výstupů, výsledků a dopadů této směrnice.

Program monitorování stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů.

Členské státy poskytnou Komisi údaje a další důkazy potřebné pro monitorování.

3.Statistika podle odstavce 1 vždy obsahuje tyto informace:

a)počet vyhledávání provedených určenými příslušnými orgány v souladu s článkem 4;

b)údaje o počtu žádostí vydaných každým orgánem, na nějž se vztahuje tato směrnice, opatření přijatá v návaznosti na tyto žádosti, počet vyšetřovaných případů, počet stíhaných osob, počet osob odsouzených za závažné trestné činy, jsou-li tyto údaje k dispozici;

c)časové údaje o době, v jaké daný orgán odpoví na žádost po jejím obdržení;

d)    jsou-li k dispozici, údaje vypovídající o nákladech na lidské nebo informační zdroje vyčleněné na domácí a přeshraniční žádosti podle této směrnice.

4.Členské státy zajistí vypracování a shromažďování statistiky a každý rok předloží statistiku uvedenou v odstavci 3 Komisi.

Článek 17

Vztah k jiným nástrojům

1.Členské státy mohou nadále používat dvoustranné nebo mnohostranné dohody či vzájemná ujednání o výměně informací mezi příslušnými orgány platné ke dni vstupu této směrnice v platnost, pokud jsou tyto dohody nebo ujednání slučitelné s touto směrnicí.

2.Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti a závazky členských států nebo Unie plynoucí z dvoustranných nebo mnohostranných dohod se třetími zeměmi. 

Článek 18

Hodnocení

1.Do [Úř. věst. vloží datum: tří let po datu provedení této směrnice] a poté každé tři roky vypracuje Komise zprávu o provádění této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva se zveřejní.

2.Nejdříve po šesti letech ode dne provedení této směrnice uskuteční Komise její hodnocení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. Toto hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy. Zpráva bude rovněž obsahovat hodnocení toho, jak jsou dodržována základní práva a zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie.

3.Pro účely odstavců 1 a 2 členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování uvedených zpráv. Komise zohlední statistiku předloženou členskými státy podle článku 16, přičemž může požádat členské státy a dozorové úřady o doplňující informace.

Článek 19

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do XXYY [26 měsíců po vstupu směrnice (EU) 2018/XX v platnost: Úř. věst. vloží číslo směrnice, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Zrušení rozhodnutí 2000/642/SVV

Rozhodnutí 2000/642/JHA se zrušuje s účinkem od [datum provedení této směrnice].

Článek 21

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)    Zpráva Europolu „Od podezření k akci: Lepší využívání finančních zpravodajských informací při operacích“, zveřejněná v roce 2017, na tyto problémy upozorňovala a vyzývala ke zlepšení přístupu donucovacích orgánů k finančním informacím.

(2)    COM(2016) 50 final.

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(4)    Ve zprávě „Vyplácí se ještě trestná činnost?: Vymáhání majetku z trestné činnosti v EU“ (2016) Europol odhadoval, že v období od roku 2010 do roku 2014 hodnota zmrazeného či zajištěného majetku v Evropské unii činila 2,2 % odhadovaných výnosů z trestné činnosti, zatímco konfiskovaný majetek představoval přibližně 1,1 % z těchto odhadovaných výnosů. https://www.europol.europa.eu/newsroom/news/does-crime-still-pay

(5)    Finanční zpravodajské jednotky jsou operačně nezávislé a samostatné a jsou oprávněny činit nezávislá rozhodnutí analyzovat, vyžadovat informace a sdělovat své analýzy příslušným orgánů, pokud existují důvody pro podezření z praní peněz, souvisejících trestných činů a financování terorismu.

(6)    SWD(2017) 275.

(7)    COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015.

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010.

(10)    Úř. věst. C , , s. .

(11)    Úř. věst. C , , s. .

(12)    COM(2016) 50 ze dne 2. února 2016.

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.

(14)    Rámcové rozhodnutí 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.

(15)    Směrnice 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1.

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.

(17)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(19)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(21)    Úř. věst. C …

(22)

   Směrnice (EU) 2018/XX o boji proti praní peněz prostředky trestního práva, Úř. věst. … .

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.