EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.4.2018

JOIN(2018) 10 final

2018/0121(NLE)

Společný návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 29. listopadu 2012 přijala Rada rozhodnutí, kterým se Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují jednat o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé. Jednání byla zahájena v dubnu 2013 a uzavřena v dubnu 2018.

Jednání probíhala za konzultací s Pracovní skupinou pro Asii a Tichomoří (COASI), která byla jmenována jako poradní skupina. Evropský parlament byl v průběhu jednání pravidelně informován.

Vysoká představitelka a Komise se domnívají, že cílů, které Rada stanovila ve směrnicích pro jednání, bylo dosaženo, a že návrh dohody o strategickém partnerství lze předložit k podpisu a prozatímnímu provádění.

Tento návrh se týká právního nástroje, který zmocňuje k podpisu a prozatímnímu provádění dohody.

2. CÍL A OBSAH DOHODY

EU a Japonsko mají historicky rozsáhlou politickou, hospodářskou a odvětvovou spolupráci, která se v průběhu času vyvíjí. V roce 2001 uzavřela EU s Japonskem strategické partnerství, které vycházelo ze společných základních hodnot.

Dohoda o strategickém partnerství byla vůbec první dvoustrannou rámcovou dohodou mezi EU a Japonskem. Dohoda značně posiluje celkové partnerství tím, že prohlubuje politickou a odvětvovou spolupráci a společné akce v otázkách společného zájmu, mimo jiné pokud jde o regionální a globální problémy. Poskytne právní základ pro lepší bilaterální spolupráci i spolupráci v rámci mezinárodních a regionálních organizací a fór. Pomůže propagovat společné hodnoty a zásady, zejména demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody.

Dohoda poslouží jako platforma pro užší spolupráci a dialog v široké škále dvoustranných, regionálních a vícestranných otázek. Posiluje politickou, hospodářskou a odvětvovou spolupráci v širokém spektru oblastí politik, jako je změna klimatu, výzkum a inovace, námořní záležitosti, vzdělávání, kultura, migrace, boj proti terorismu a boj proti organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě. Opakovaně stanoví závazek stran chránit mezinárodní mír a bezpečnost zamezením šíření zbraní hromadného ničení a přijetím opatření pro boj proti nezákonnému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi.

Ustavuje smíšený výbor, jehož cílem je partnerství, jež je na dohodě založeno, celkově koordinovat.

Dohoda stanoví možnost pozastavit její provádění, pokud dojde k porušení jejích základních prvků, tj. ustanovení o lidských právech (čl. 2 odst. 1 dohody) a ustanovení o nešíření (čl. 5 odst. 1 dohody). Vedle toho strany berou na vědomí, že v takových případech může smluvní strana přijmout v souladu s mezinárodním právem jiná vhodná opatření mimo rámec této dohody.

Dohoda o strategickém partnerství a dohoda o hospodářském partnerství tvoří součást jednoho vyjednávacího celku a z právního hlediska jsou jasně provázány. Očekává se, že obě dohody přinesou občanům EU i občanům Japonska hmatatelné výhody a příležitosti.

3.    PRÁVNÍ ZÁKLAD NAVRHOVANÉHO ROZHODNUTÍ

3.1. Hmotněprávní základ

Evropský soudní dvůr 1  rozhodl, že opatření, které sleduje najednou několik cílů nebo které má několik složek, které jsou nerozlučně spjaty, aniž je jedna vůči druhé vedlejší, a na něž jsou proto použitelná různá ustanovení Smlouvy, se musí výjimečně zakládat na různých odpovídajících právních základech, ledaže jsou postupy stanovené pro každý z těchto základů vzájemně neslučitelné.

Dohoda sleduje cíle a má složky týkající se i) spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a ii) hospodářské, finanční a technické spolupráce se třetími zeměmi. Tyto aspekty dohody jsou nerozlučně spojeny, aniž je jeden vůči druhému vedlejší.

Právní základ navrhovaného řešení by tudíž měl zahrnovat článek 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

3.2. Procesněprávní základ

V čl. 218 odst. 5 SFEU se stanoví přijetí rozhodnutí, kterým se dá zmocnění k podpisu dohody a jejímu prozatímnímu provádění před vstupem v platnost. V čl. 218 odst. 8 druhém pododstavci SFEU se stanoví, že Rada rozhoduje jednomyslně tehdy, týká-li se dohoda oblasti, kde je pro přijetí aktu Unie požadována jednomyslnost. SZBP je oblastí, kde je pro přijetí aktu Unie požadována jednomyslnost.

3.3. Závěr

Právním základem pro navrhované rozhodnutí by tudíž měly být článek 37 SEU a článek 212 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 5 SFEU a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem SFEU. Žádná další ustanovení nejsou jako právní základ nutná 2 .

4. DALŠÍ PRÁVNÍ STRÁNKY NÁVRHU

Unie a Japonsko se dohodly, že by bylo oboustranně prospěšné zajistit uplatňování dohody co nejdříve po jejím podpisu. S ohledem na právní překážky na japonské straně však nebylo možné použít standardní ustanovení EU o prozatímním provádění.

Strany se místo toho dohodly, že některé části dohody se budou provádět „do vstupu dohody v platnost“ a že „mají tentýž právní účinek, jako kdyby dohoda mezi stranami byla v platnosti“ (viz čl. 47 odst. 2 a 3 dohody). Prohlášení, jež Evropská unie učiní při podpisu dohody, vyjasní, že právní účinek částí, jež se budou provádět do vstupu dohody v platnost, je třeba vykládat způsobem, jenž je v souladu s článkem 25 „Prozatímní provádění“ Vídeňské úmluvy o smluvním právu.

5. NEZBYTNOST NAVRHOVANÉHO ROZHODNUTÍ

V článku 216 SFEU se stanoví, že Unie může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími

zeměmi, stanoví-li tak Smlouvy nebo je-li to i) nezbytné k dosažení cílů stanovených Smlouvami v rámci politik Unie, ii) stanoveno právně závazným aktem Unie, nebo iii) se to může dotknout společných pravidel či změnit jejich oblast působnosti.

Smlouvy stanoví uzavírání dohod, jako je dohoda o strategickém partnerství, konkrétně v článku 37 SEU a článku 212 SFEU. Uzavření dohody o strategickém partnerství je kromě toho nezbytné z hlediska dosažení, v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a hospodářské, finanční a technické spolupráce se třetími zeměmi, cílů uvedených ve smlouvách. Patří sem cíle v těchto oblastech: lidská práva, nešíření zbraní hromadného ničení, boj proti terorismu, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, migrace, životní prostředí, energetika, změna klimatu, doprava, zaměstnanost a sociální věci, vzdělávání a zemědělství. Díky dohodě o strategickém partnerství bude partnerství a spolupráce probíhat na více strategické úrovni.

Dohoda musí být podepsána před tím, než bude moci být uzavřena jménem Unie.

2018/0121 (NLE)

Společný návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem této smlouvy 3 ,

s ohledem na společný návrh Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 29. listopadu 2012 Rada zmocnila Komisi a vysokou představitelku k zahájení jednání o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Japonskem.

(2)Jednání byla úspěšně ukončena v dubnu 2018.

(3)Cílem dohody je posílit spolupráci a dialog v široké škále dvoustranných, regionálních a vícestranných otázek.

(4)Uvedená dohoda by proto měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu,

(5)Vzhledem k tomu, jak důležité je uplatňování dohody co nejdříve po podpisu, by se měly části dohody provádět prozatímně.

(6)Prohlášení, jež Evropská unie učiní při podpisu dohody, vyjasní, že čl. 47 odst. 3 dohody je třeba vykládat způsobem, jenž je v souladu s článkem 25 „Prozatímní provádění“ Vídeňské úmluvy o smluvním právu, a mělo by být schváleno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Podpis Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé se schvaluje jménem Unie s výhradou jejího uzavření.

2.Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

1. Jménem Unie se schvaluje prohlášení Evropské unie ohledně čl. 47 odst. 3 dohody.

2. Znění prohlášení Evropské unie ohledně čl. 47 odst. 3 dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 3

Generální sekretariát Rady zřídí nástroj udělující plnou moc k podepsání dohody, s výhradou jejího uzavření, osobě nebo osobám určeným vyjednavači dohody.

Článek 4

1. V souladu s článkem 47 dohody a s výhradou oznámení podle uvedeného článku se do vstupu dohody mezi Unií a Japonskem v platnost prozatímně provádějí níže uvedené články dohody:

články 1, 2, 3, 4, čl. 5 odst. 1, články 11, 12, 13, 14, 15 (s výjimkou odst. 2 písm. b)), 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 37, čl. 38 odst. 1, články 39, 40, 41, 42 (s výjimkou odst. 2 písm. c)), 43, 44, 45, 46, 47, čl. 48 odst. 3, články 49, 50, 51.

2. Den, od kterého budou části dohody uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku prozatímně prováděny, zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po přijetí.

V Bruselu dne

(1)    Věc C-490/10, Parlament v. Rada, ECLI: EU: C: 2012: 525, bod 46.

(2)    Věc C-377/12, Komise v. Rada, ECLI: EU: C: 2014: 1903.

(3)    Úř. věst. L […], […], s. […].

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne27.4.2018

JOIN(2018) 10 final

Společný návrh

PŘÍLOHA

rozhodnutí Rady

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé

PŘÍLOHA

DOHODA O STRATEGICKÉM PARTNERSTVÍ MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A JAPONSKEM NA STRANĚ DRUHÉ

Evropská unie, dále jen „Unie“,

a

Belgické království,

Bulharská republika,

Česká republika,

Dánské království,

Spolková republika Německo,

Estonská republika,

Irsko,

Řecká republika,

Španělské království,

Francouzská republika,

Chorvatská republika,

Italská republika,

Kyperská republika,

Lotyšská republika,

Litevská republika,

Lucemburské velkovévodství,

Maďarsko,

Maltská republika,

Nizozemské království,

Rakouská republika,

Polská republika,

Portugalská republika,

Rumunsko,

Republika Slovinsko,

Slovenská republika,

Finská republika,

Švédské království,

Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“,

dále jen „strana Unie“,

na jedné straně

a

JAPONSKO

na straně druhé, 

dále společně jen „strany“,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek dodržovat společné hodnoty a zásady, zejména demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody, které tvoří základ jejich hluboké a dlouhodobé spolupráce jakožto strategických partnerů;

PŘIPOMÍNAJÍCE stále užší vazby budované mezi nimi od vydání společného prohlášení o vztazích mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Japonskem v roce 1991;

PŘEJÍCE SI rozvíjet a posilovat hodnotný příspěvek ke svým vztahům v podobě stávajících dohod mezi nimi v různých oblastech;

UZNÁVAJÍCE, že rostoucí celosvětová provázanost si žádá prohloubení mezinárodní spolupráce;

UVĚDOMUJÍCE SI v této souvislosti, jakožto podobně smýšlející globální partneři, svou společnou odpovědnost a závazek vytvořit spravedlivý a stabilní mezinárodní pořádek v souladu se zásadami a cíli Charty Organizace spojených národů a zajistit ve světě mír, stabilitu a prosperitu, jakož i bezpečnost;

ODHODLÁNY v této souvislosti úzce spolupracovat na řešení hlavních globálních problémů, kterým čelí mezinárodní společenství, jako je šíření zbraní hromadného ničení, terorismus, změna klimatu, chudoba a infekční nemoci a ohrožení společného zájmu v námořní oblasti, kybernetickém prostoru a kosmickém prostoru;

PŘESVĚDČENY v této souvislosti také o tom, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, nesmí zůstat nepotrestány;

ODHODLÁNY v této souvislosti posílit soudržným způsobem své celkové partnerství rozšířením politických, hospodářských a kulturních vazeb a dohod;

ODHODLÁNY TÉŽ v tomto ohledu posílit svou spolupráci a zachovat celkovou soudržnost této spolupráce, mimo jiné intenzivnějšími konzultacemi na všech úrovních a přijetím společných akcí u všech otázek společného zájmu, a

KONSTATUJÍCE, že pokud se strany rozhodnou v rámci této dohody uzavřít zvláštní dohody v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které měla uzavřít Evropská unie podle hlavy V třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie, ustanovení těchto budoucích zvláštních dohod nebudou závazná pro Spojené království a/nebo Irsko, neoznámí-li Evropská unie současně se Spojeným královstvím a/nebo Irskem, pokud jde o jejich příslušné předchozí dvoustranné vztahy, Japonsku, že Spojené království a/nebo Irsko začalo být vázáno (začaly být vázány) těmito budoucími zvláštními dohodami jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Obdobně by žádná následná vnitřní opatření EU, která by byla přijata podle zmíněné hlavy V za účelem provádění této dohody, nebyla závazná pro Spojené království a/nebo Irsko, neoznámí-li v souladu s Protokolem č. 21, že se chtějí těchto opatření účastnit nebo je přijmout. Rovněž je třeba POZNAMENAT, že na takové budoucí zvláštní dohody nebo taková následná vnitřní opatření EU by se vztahoval Protokol č. 22 o postavení Dánska připojený k uvedeným Smlouvám,

SE DOHODLY TAKTO:

ČLÁNEK 1

Účel a obecné zásady

1. Účelem této dohody pro strany je:

a) posílit globální partnerství mezi stranami prohloubením politické a odvětvové spolupráce a společnými akcemi v otázkách společného zájmu, mimo jiné pokud jde o regionální a globální problémy;

b) poskytnout dlouhodobý právní základ pro rozšíření bilaterální spolupráce i spolupráce v mezinárodních a regionálních organizacích a fórech;

c) společně přispívat k mezinárodnímu míru a stabilitě prostřednictvím podpory mírového urovnávání sporů v souladu se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva a

d) společně přispívat k propagaci společných hodnot a zásad, zejména demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod.

2. Za účelem uvedeným v odstavci 1 provádějí strany tuto dohodu podle zásad vzájemné úcty, rovného partnerství a dodržování mezinárodního práva. 

3. Strany posílí své partnerství prostřednictvím dialogu a spolupráce v otázkách společného zájmu v oblastech politických témat, zahraniční a bezpečnostní politiky a další odvětvové spolupráce. Za tímto účelem budou strany pořádat zasedání na všech úrovních, včetně zasedání vedoucích představitelů, ministrů a vyšších úředníků, a podpoří širší výměny mezi svými občany i parlamentní výměny.

ČLÁNEK 2

Demokracie, právní stát, lidská práva a základní svobody

Strany i nadále prosazují sdílené hodnoty a zásady demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, které jsou základem domácích a mezinárodních politik stran. V této souvislosti strany znovu potvrzují dodržování Všeobecné deklarace lidských práv a příslušných mezinárodních úmluv o lidských právech, jichž jsou stranami.

2. Strany propagují tyto sdílené hodnoty a zásady na mezinárodních fórech. Ve vhodných případech strany spolupracují a koordinují svou činnost při propagaci a dodržování těchto hodnot a zásad, mimo jiné i s třetími zeměmi.

ČLÁNEK 3

Podpora míru a bezpečnosti

1. Strany spolupracují s cílem podporovat mír a bezpečnost v mezinárodním a regionálním měřítku.

2. Strany společně podporují smírné urovnávání sporů, mimo jiné ve svých regionech, a podněcují mezinárodní společenství k urovnávání veškerých sporů mírovými prostředky v souladu s mezinárodním právem.

ČLÁNEK 4

Řešení krizí

Strany zintenzivní výměnu názorů a usilují o to, aby jednaly společně v otázkách společného zájmu v oblasti řešení krizí a budování míru, mimo jiné prosazováním společných postojů, spoluprací na usneseních a rozhodnutích přijímaných na mezinárodních fórech a v mezinárodních organizacích, podporou vnitrostátního úsilí v zemích, které se zotavují z konfliktu, aby se dosáhlo udržitelného míru, a spoluprací na operacích pro řešení krizí a na jiných relevantních programech a projektech.

ČLÁNEK 5

Zbraně hromadného ničení

1. Strany spolupracují na posílení režimu nešíření a odzbrojení pro předcházení šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že budou plně dodržovat a realizovat své závazky podle mezinárodního práva, včetně příslušných mezinárodních dohod a dalších mezinárodních závazků, jak jsou pro strany platné.

2. Strany podporují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která je nezbytným prvkem pro uskutečňování jaderného odzbrojení, základním kamenem celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a předpokladem pro podporu mírového využití jaderné energie. Strany budou rovněž provádět politiky a nadále aktivně přispívat k celosvětovému úsilí s cílem usilovat o bezpečnější svět pro všechny, zdůrazňovat význam řešení veškerých problémů souvisejících s režimem nešíření a odzbrojení a nutnost zachování a posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní v souladu s cíli uvedené smlouvy, a to způsobem, jenž podporuje mezinárodní stabilitu a je založen na zásadě nezmenšené bezpečnosti pro všechny.

3. Strany budou pokračovat v boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, zejména rozvíjením a udržováním účinného systému kontrol vývozu zboží dvojího užití a zboží a technologií souvisejících se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití a účinných postihů za porušení kontrol vývozu.

4. Strany zachovají a prohloubí svůj dialog v této oblasti, aby se upevnily závazky stran podle tohoto článku.

ČLÁNEK 6

Konvenční zbraně včetně ručních palných a lehkých zbraní

1. Strany spolupracují a zajišťují koordinaci v oblasti kontroly převodů konvenčních zbraní i zboží a technologií dvojího užití na celosvětové, regionální, subregionální a vnitrostátní úrovni s cílem zabránit jejich odklánění, přispět k míru, bezpečnosti a stabilitě a zmírnit lidské utrpení na každé z těchto úrovní. Strany rozvíjejí a provádějí své politiky v oblasti kontroly převodů odpovědným způsobem, mimo jiné s patřičným ohledem na obavy všech stran týkající se bezpečnosti na celosvětové úrovni a na úrovni svých regionů, jakož i jiných regionů.

2. Strany potvrzují své vzájemné závazky v rámci příslušných mezinárodních nástrojů, jako je Smlouva o obchodu se zbraněmi, Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech a související rezoluce Organizace spojených národů, spolupracují a případně zajistí koordinaci v rámci uvedených nástrojů za účelem regulace mezinárodního obchodu a prevence a vymýcení nezákonného obchodu s konvenčními zbraněmi a jejich odklánění, včetně ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Spolupráce podle tohoto odstavce zahrnuje ve vhodných případech prosazování univerzální platnosti a podporu úplného provádění uvedeného rámce ve třetích zemích.

3. Strany zachovají a posílí dialog, který doplní a upevní jejich závazky podle tohoto článku.

ČLÁNEK 7

Závažná trestná činnost s mezinárodním dosahem a Mezinárodní trestní soud

1. Strany spolupracují, aby podpořily vyšetřování a stíhání závažné trestné činnosti s mezinárodním dosahem, mimo jiné prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu a ve vhodných případech prostřednictvím trestních soudů zřízených v souladu s příslušnými rezolucemi OSN.

2. Strany spolupracují při prosazování cílů Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který byl přijat v Římě dne 17. července 1998. Za tímto účelem:

a) nadále prosazují univerzálnost tohoto statutu, případně včetně sdílení zkušeností v oblasti přijímání opatření nezbytných pro jeho uzavření a provádění;

b) zaručí integritu tohoto statutu ochranou jeho hlavních zásad a

c) spolupracují za účelem dalšího zlepšení účinnosti Mezinárodního trestního soudu.

ČLÁNEK 8

Boj proti terorismu

1. Strany spolupracují na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni s cílem předcházet a bojovat proti terorismu ve všech jeho podobách a projevech, a to v souladu s platným mezinárodním právem, včetně mezinárodních dohod souvisejících s bojem proti terorismu, mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, které jsou platné pro strany, a v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů.

2. Strany posílí spolupráci s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu a příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

3. Strany podporují dialog a výměnu informací a názorů, pokud jde o všechny teroristické činy a jejich metody a postupy, a zároveň respektují ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s mezinárodním a vnitrostátním právem.

ČLÁNEK 9

Zmírňování chemického, biologického, radiologického a jaderného rizika

1. Strany prohloubí spolupráci v oblasti prevence chemického, biologického, radiologického a jaderného rizika, jeho omezení, kontroly a reakce na ně.

2. Strany prohloubí spolupráci s cílem posílit institucionální kapacity ve třetích zemích pro řízení chemického, biologického, radiologického a jaderného rizika.

ČLÁNEK 10

Mezinárodní a regionální spolupráce a reforma Organizace spojených národů

1. Strany na podporu svého závazku k účinnému multilateralismu usilují o výměnu názorů a posílení spolupráce a tam, kde je to vhodné, koordinují své postoje v rámci Organizace spojených národů a ostatních mezinárodních a regionálních organizací a fór.

2. Strany spolupracují na podpoře reformy Organizace spojených národů s cílem posílit účinnost, efektivitu, transparentnost, zodpovědnost, kapacitu a reprezentativnost celého systému OSN, včetně Rady bezpečnosti.

ČLÁNEK 11

Rozvojová politika

1. Strany zintenzivní výměnu názorů o rozvojové politice, mimo jiné prostřednictvím pravidelného dialogu, a ve vhodných případech koordinují své konkrétní politiky v oblasti udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby na celosvětové úrovni.

2. Tam, kde je to vhodné, koordinují strany své postoje v otázkách rozvoje na mezinárodních a regionálních fórech.

3. Strany usilují o další podporu výměny informací a spolupráci mezi svými rozvojovými agenturami a útvary a tam, kde je to vhodné, o koordinaci činností prováděných v dané zemi.

4. Strany rovněž usilují o výměnu informací, osvědčených postupů a zkušeností v oblasti rozvojové pomoci a o spolupráci s cílem omezit nezákonné finanční toky, jakož i o prevenci a boj proti nesrovnalostem, podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím jejich finanční zájmy a finanční zájmy přijímajících zemí na všech úrovních.

ČLÁNEK 12

Zvládání přírodních katastrof a humanitární zásahy

1. Strany posílí spolupráci a tam, kde je to vhodné, podpoří koordinaci na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni v oblasti prevence a zmírňování katastrof, připravenosti a reakce na ně a následné obnovy s cílem omezit riziko katastrof a zvýšit odolnost v této oblasti.

2. Strany se snaží spolupracovat při humanitárních zásazích, včetně pomoci při mimořádných událostech, s cílem zefektivnit koordinaci reakce.

ČLÁNEK 13

Hospodářské a finanční politiky

1. Strany posílí výměnu informací a zkušeností s cílem propagovat úzkou dvoustrannou a mnohostrannou koordinaci politik na podporu jejich sdíleného cíle, jímž je udržitelný a vyvážený růst, podpora tvorby pracovních míst, boj proti nadměrné makroekonomické nerovnováze a boj proti všem formám protekcionismu.

2. Strany posílí výměnu informací o svých finančních politikách a právních předpisech s cílem upevnit spolupráci k zajištění finanční stability a fiskální udržitelnosti, mimo jiné zlepšením regulačního a dohledového systému pro účetnictví, audit, bankovnictví, pojišťovnictví, finanční trhy a ostatní části finančního sektoru na podporu práce prováděné v současné době v příslušných mezinárodních organizacích a fórech.

ČLÁNEK 14

Věda, technologie a inovace

Na základě dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska o spolupráci v oblasti vědy a techniky, uzavřené v Bruselu dne 30. listopadu 2009, případně ve změněném znění, prohloubí strany spolupráci v oblasti vědy, technologií a inovací se zvláštním důrazem na priority v oblastech společného zájmu.

ČLÁNEK 15

Doprava

1. Strany usilují o spolupráci prostřednictvím lepší výměny informací a dialogu o dopravních politikách, postupech a dalších oblastech společného zájmu ohledně všech druhů dopravy a tam, kde je to vhodné, koordinují své postoje na mezinárodních fórech zabývajících se dopravou.

2. Mezi oblasti spolupráce podle odstavce 1 patří:

a) odvětví letectví, jako je bezpečnost letectví, ochrana letectví před protiprávními činy, uspořádání letového provozu a jiná příslušná regulace, s cílem usnadnit širší a vzájemně prospěšné vztahy v oblasti letecké dopravy, mimo jiné, pokud je to vhodné, prostřednictvím spolupráce v technické a právní oblasti a dalších ujednání založených na společném zájmu a souhlasu;

b) odvětví námořní dopravy;

c) odvětví železniční dopravy. 

ČLÁNEK 16

Kosmický prostor

1. Strany zintenzivní výměnu názorů a informací o svých politikách a činnostech pro oblast vesmíru.

2. Strany se snaží ve vhodných případech spolupracovat, mimo jiné prostřednictvím pravidelného dialogu, v oblastech průzkumu a mírového využívání kosmického prostoru, včetně vzájemné slučitelnosti svých systémů družicové navigace, pozorování a monitorování Země, změny klimatu, vesmírného výzkumu a technologií, bezpečnostních aspektů činností v oblasti vesmíru a v jiných oblastech společného zájmu.

ČLÁNEK 17

Průmyslová spolupráce    

1. Strany podporují průmyslovou spolupráci za účelem zlepšení konkurenceschopnosti svých podniků. Za tímto účelem posílí výměnu názorů a osvědčených postupů týkajících se jejich průmyslových politik v oblastech, jako jsou inovace, změna klimatu, energetická účinnost, normalizace, sociální odpovědnost podniků a zlepšení konkurenceschopnosti a podpora internacionalizace malých a středních podniků.

2. Strany usnadní spolupráci mezi svým veřejným a soukromým sektorem s cílem zlepšit konkurenceschopnost a spolupráci svých podniků, mimo jiné prostřednictvím dialogu mezi nimi.

ČLÁNEK 18

Cla

Strany posílí spolupráci v oblasti cel, včetně usnadnění zákonného obchodu při současném zajištění účinné celní kontroly a dodržování celních právních předpisů na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách, uzavřené v Bruselu dne 30. ledna 2008, případně ve změněném znění. Strany si rovněž vyměňují názory a spolupracují v příslušných mezinárodních rámcích.

ČLÁNEK 19

Daně

S cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných v daňové oblasti usilují strany o posílení spolupráce v souladu s mezinárodně zavedenými daňovými standardy, zejména podporou třetích zemí při posilování transparentnosti, zajišťování výměny informací a odstraňování škodlivých daňových praktik.

ČLÁNEK 20

Cestovní ruch

Strany posílí spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje cestovního ruchu a posilování konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu, což může přispět k hospodářskému růstu, kulturním výměnám a kontaktům mezi lidmi.

ČLÁNEK 21

Informační společnost

Strany si vyměňují názory o svých politikách a předpisech v oblasti informačních a komunikačních technologií v zájmu posílení spolupráce v nejdůležitějších oblastech, jako jsou:

a) elektronické komunikace, včetně správy internetu a jeho bezpečnosti a zabezpečení;

b) propojení výzkumných sítí, mimo jiné i v regionálním rámci;

c) propagace výzkumných a inovačních činností a

d) normalizace a šíření nových technologií.

ČLÁNEK 22

Spotřebitelská politika

Strany podpoří dialogy a výměnu názorů o politikách a právních předpisech zaměřených na zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a posílí spolupráci v nejdůležitějších oblastech, jako jsou bezpečnost výrobků, prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitele a vzdělávání spotřebitelů, posílení jejich postavení a prostředky nápravy.

ČLÁNEK 23

Životní prostředí

1. Strany podpoří výměnu názorů a informací, včetně osvědčených postupů, pokud jde o politiky a právní předpisy v oblasti životního prostředí, a posílí spolupráci v oblastech, jako je:

a) účinné využívání zdrojů;

b) biologická rozmanitost;

c) udržitelná spotřeba a výroba;

d) technologie, zboží a služby, které podporují ochranu životního prostředí;

e) zachování a udržitelné obhospodařování lesů, případně včetně nezákonné těžby, a

f) jiné oblasti, o nichž bylo rozhodnuto v rámci příslušného politického dialogu.

2. Strany usilují o hlubší spolupráci v rámci příslušných platných mezinárodních dohod a nástrojů, jakož i na mezinárodních fórech.

ČLÁNEK 24

Změna klimatu

1. Strany uznávají potřebu naléhavého, důkladného a trvalého snížení celosvětových emisí skleníkových plynů s cílem udržet zvýšení průměrné globální teploty na úrovni výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a proto zaujmou vedoucí úlohu v boji proti změně klimatu a jejím nepříznivým vlivům, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních a mezinárodních opatření ke snížení antropogenních emisí skleníkových plynů. Strany podle potřeby spolupracují na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, aby bylo dosaženo cíle této úmluvy prováděním Pařížské dohody a aby se posílil mnohostranný právní rámec. Usilují také o prohloubení spolupráce na jiných příslušných mezinárodních fórech.

2. S cílem podpořit udržitelný rozvoj usilují strany rovněž o spolupráce prostřednictvím posílené výměny informací, včetně osvědčených postupů a, ve vhodných případech, podporou koordinace politik v otázkách společného zájmu v oblasti změny klimatu, včetně takových otázek, jako je:

a) zmírňování změny klimatu prostřednictvím různých opatření, jako je výzkum a vývoj nízkouhlíkových technologií, tržní mechanismy a snižování emisí znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima;

b) přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu a

c) pomoc třetím zemím.

ČLÁNEK 25

Městská politika

Strany posílí výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti městské politiky, zejména za účelem řešení společných problémů v této oblasti, mimo jiné problémů vyplývajících z demografického vývoje a změny klimatu. Ve vhodných případech strany také podpoří takovou výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi místními orgány veřejné správy nebo městskými orgány.

ČLÁNEK 26

Energetika

Strany usilují o posílení spolupráce a tam, kde je to vhodné, úzké koordinace na mezinárodních fórech a v mezinárodních organizacích v oblasti energetiky, včetně energetické bezpečnosti, globálního obchodu a investic v odvětví energetiky, fungování světových trhů s energií, energetické účinnosti a technologií souvisejících s energií.

ČLÁNEK 27

Zemědělství

1. Strany posílí spolupráci na politikách v oblasti zemědělství, rozvoje venkova a obhospodařování lesů, včetně udržitelného zemědělství, potravinového zabezpečení, začlenění ekologických požadavků do zemědělské politiky, rozvojové politiky pro venkovské oblasti, propagace zemědělských potravinových produktů včetně zeměpisných označení a politiky jakosti pro tyto produkty, ekologické produkce, mezinárodních perspektiv zemědělství, udržitelného obhospodařování lesů a propojení mezi politikami v oblasti udržitelného zemědělství, rozvoje venkova a lesnictví a politikami v oblasti životního prostředí a změny klimatu.

2. Strany posílí spolupráci v oblasti výzkumu a inovací v oblasti zemědělství a obhospodařování lesů.

ČLÁNEK 28

Rybolov

1. Strany podpoří dialog a posílí spolupráci v oblasti rybářské politiky v souladu s přístupem založeným na předběžné opatrnosti a ekosystémovým přístupem s cílem podporovat dlouhodobé zachování, účinné řízení a udržitelné využívání rybolovných zdrojů na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků.

2. Strany zlepší výměnu názorů a informací a podpoří mezinárodní spolupráci s cílem předcházet nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, odrazovat od něho a vymýtit jej.

3. Strany posílí spolupráci v rámci příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu.

ČLÁNEK 29

Námořní záležitosti

V souladu s mezinárodním právem, jak je uvedeno v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS), strany podpoří dialog a posílí vzájemné porozumění v oblasti námořních záležitostí a spolupracují na podpoře:

a) právního státu v této oblasti, včetně svobody plavby a přeletu a jiných svobod na volném moři, jak je stanoveno v článku 87 UNCLOS, a

b) dlouhodobého zachování, udržitelného řízení a lepší znalosti ekosystémů a neživých zdrojů moří a oceánů v souladu s platným mezinárodním právem.

ČLÁNEK 30

Zaměstnanost a sociální věci

1. Strany posílí spolupráci v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a důstojné práce, jako jsou politiky zaměstnanosti a systémy sociálního zabezpečení, v souvislosti se sociálním rozměrem globalizace a demografickými změnami, a to prostřednictvím výměny názorů a zkušeností a, ve vhodných případech, spolupráce v otázkách společného zájmu.

2. Strany se snaží dodržovat, prosazovat a realizovat mezinárodně uznávané pracovní a sociální normy a podporovat důstojnou práci na základě svých závazků v oblasti příslušných mezinárodních nástrojů, jako je deklarace Mezinárodní organizace práce o základních zásadách a právech při práci, která byla přijata v roce 1998, a deklarace z roku 2008 o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci.

ČLÁNEK 31

Zdraví

Strany posílí výměnu názorů, informací a zkušeností v oblasti zdraví s cílem účinně řešit přeshraniční problémy v oblasti zdraví, zejména prostřednictvím spolupráce v oblasti prevence a kontroly přenosných a nepřenosných nemocí, mimo jiné případnou podporou mezinárodních dohod v oblasti zdraví.

ČLÁNEK 32

Justiční spolupráce

1. Strany posílí justiční spolupráci v občanských a obchodních věcech, zejména pokud jde o prosazování a účinnost úmluv o justiční spolupráci v občanských věcech.

2. Strany posílí justiční spolupráci v trestních věcech na základě Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech uzavřené v Tokiu dne 15. prosince 2009 a v Bruselu dne 30. prosince 2009, případně ve změněném znění.

ČLÁNEK 33

Boj proti korupci a organizované trestné činnosti

Strany posílí spolupráci v oblasti předcházení korupci a nadnárodní organizované trestné činnosti a boje proti nim včetně obchodování se střelnými zbraněmi a hospodářské a finanční trestné činnosti, případně prostřednictvím prosazování příslušných mezinárodních dohod.

ČLÁNEK 34

Boj proti praní peněz a financování terorismu

Strany posílí spolupráci, mimo jiné prostřednictvím výměny informací, na ochraně svých finančních systémů před jejich využíváním k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to s ohledem na všeobecně uznávané normy v rámci příslušných mezinárodních subjektů, jako je Finanční akční výbor.

ČLÁNEK 35

Potírání nedovolených drog

Strany posílí spolupráci v oblasti prevence a potírání nedovolených drog s cílem:

a) omezit nabídku nedovolených drog, obchod s nimi a poptávku po nich;

b) zabránit zneužívání prekursorů používaných k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek;

c) chránit veřejné zdraví a dobré životní podmínky a

d) rozbít nadnárodní zločinecké sítě podílející se na pašování drog, zejména zabránit jejich pronikání do legitimních obchodních a finančních podniků, mimo jiné prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů.

ČLÁNEK 36

Spolupráce v otázkách kybernetiky

1. Strany posílí výměnu názorů a informací ohledně svých politik a činností týkajících se otázek kybernetiky a podpoří tuto výměnu názorů a informací na mezinárodních a regionálních fórech.

2. Strany posílí spolupráci za účelem prosazování a ochrany lidských práv a volného toku informací v kyberprostoru v maximální možné míře. Za tímto účelem a na základě předpokladu, že se v kyberprostoru uplatňuje mezinárodní právo, spolupracují ve vhodných případech při zavádění a rozvoji mezinárodních norem a podpoře budování důvěry v kyberprostoru.

3. Strany ve vhodných případech spolupracují na zvyšování schopnosti třetích zemí posilovat svou kybernetickou bezpečnost a bojovat proti kyberkriminalitě.

4. Strany posílí spolupráci při předcházení kyberkriminalitě a boji proti ní, včetně šíření nedovoleného obsahu na internetu.

ČLÁNEK 37

Jmenná evidence cestujících

Strany se snaží v takové míře, která je v souladu s jejich příslušnými právními a správními předpisy, využívat dostupné nástroje, jako je jmenná evidence cestujících, k prevenci terorismu a závažné trestné činnosti a boji proti nim a zároveň respektovat právo na soukromí a ochranu osobních údajů.

ČLÁNEK 38

Migrace

1. Strany podpoří dialog o politikách v oblasti migrace, jako je legální migrace, nedovolené přistěhovalectví, obchodování s lidmi, azyl a správa hranic včetně víz a bezpečnosti cestovních dokladů, s přihlédnutím k sociálně-ekonomické realitě migrace.

2. Strany posílí spolupráci za účelem prevence a kontroly nedovoleného přistěhovalectví, mimo jiné tím, že zajistí zpětné přebírání svých státních příslušníků bez zbytečného odkladu a poskytování příslušných cestovních dokladů svým státním příslušníkům.

ČLÁNEK 39

Ochrana osobních údajů

Strany posílí spolupráci s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů.

ČLÁNEK 40

Vzdělávání, mládež a sport

1. Strany posílí výměnu názorů a informací o svých politikách v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu.

2. Strany ve vhodných případech podporují spolupráci v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu, například společné programy, výměny osob a výměny poznatků a zkušeností.

ČLÁNEK 41

Kultura

1. Strany se snaží více podporovat výměny osob zapojených do kulturních a uměleckých činností a, ve vhodných případech, realizaci společných iniciativ v různých oblastech kultury, včetně audiovizuálních děl, jako jsou filmy.

2. Strany podpoří dialog a spolupráci mezi svou občanskou společností a institucemi v kulturních odvětvích s cílem zlepšit vzájemné poznání a pochopení.

3. Strany usilují o spolupráci na záležitostech společného zájmu na příslušných mezinárodních fórech, zejména v Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), aby uskutečňovaly společné cíle a podporovaly kulturní rozmanitost a ochranu kulturního dědictví.

ČLÁNEK 42

Smíšený výbor

1. Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců stran. Smíšenému výboru spolupředsedají obě strany.

2. Smíšený výbor:

a) koordinuje globální partnerství, které vychází z této dohody;

b) v případě potřeby si vyžádá informace od výborů či jiných subjektů zřízených podle jiných dohod nebo ujednání mezi stranami a vyměňuje si názory na otázky společného zájmu;

c) rozhoduje o dalších oblastech spolupráce, které nejsou uvedeny v této dohodě, za předpokladu, že jsou v souladu s cíli této dohody;

d) zajišťuje řádné fungování a účinné provádění této dohody;

e) usiluje o vyřešení případných sporů, jež vyvstanou při výkladu, uplatňování či provádění této dohody;

f) představuje fórum pro účely vysvětlení veškerých příslušných změn politik, programů nebo pravomocí souvisejících s touto dohodou a

g) vydává doporučení a přijímá rozhodnutí a, ve vhodných případech, usnadňuje konkrétní aspekty spolupráce na základě této dohody.

3.    Smíšený výbor přijímá svá rozhodnutí na základě konsensu.

4.    Smíšený výbor se obvykle schází jednou ročně střídavě v Tokiu a Bruselu. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze stran.

5.    Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

ČLÁNEK 43

Řešení sporů

1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k plnění jejich povinností podle této dohody, a to na základě zásad vzájemné úcty, rovného partnerství a dodržování mezinárodního práva.

V případě jakýchkoli rozporů při výkladu, provádění či uplatňování této dohody zvýší strany své úsilí o konzultace a vzájemnou spolupráci tak, aby problémy byly řešeny včas a smírnou cestou.

3. Pokud spor nemůže být vyřešen v souladu s odstavcem 2, může kterákoli strana požádat, aby byla záležitost postoupena smíšenému výboru k další diskusi a analýze.

4. Strany se domnívají, že zvláště závažné a významné porušení povinností uvedených v čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 1, které představují základní prvek spolupráce podle této dohody, jehož závažnost a povaha jsou natolik výjimečné, že ohrožuje mír a bezpečnost a má mezinárodní dopad, lze řešit jako zvláště naléhavý případ.

5. V případě nepravděpodobné a neočekávané situace, kdy na území jedné strany nastane zvláště naléhavý případ uvedený v odstavci 4, uspořádá smíšený výbor na žádost druhé strany ve lhůtě 15 dnů naléhavou konzultaci.

Pokud smíšený výbor není schopen dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, sejde se urychleně v této záležitosti na úrovni ministrů. 

6. Ve zvláště naléhavém případě, pokud nebylo na úrovni ministrů nalezeno vzájemně přijatelné řešení, může strana, která podala žádost uvedenou v odstavci 5, rozhodnout o pozastavení uplatňování ustanovení této dohody v souladu s mezinárodním právem. Kromě toho strany konstatují, že strana, která podala žádost uvedenou v odstavci 5, může v souladu s mezinárodním právem přijmout jiná vhodná opatření mimo rámec této dohody.

Dotčená strana neprodleně písemně oznámí druhé straně své rozhodnutí a toto rozhodnutí uplatní po minimální dobu nezbytnou k vyřešení této otázky způsobem přijatelným pro obě strany.

7. Strany neustále přezkoumávají vývoj daného zvláště naléhavého případu, který vedl k rozhodnutí o pozastavení uplatňování ustanovení této dohody. Strana dovolávající se toho, aby bylo uplatňování ustanovení pozastaveno, toto pozastavení stáhne, jakmile to je opodstatněné, a v každém případě tehdy, jakmile zvláště naléhavý případ přestane existovat.

8. Touto dohodou není ovlivněn ani dotčen výklad ani provádění jiných dohod mezi stranami. Ustanovení této dohody týkající se řešení sporů zejména nenahrazují ani žádným způsobem neovlivňují ustanovení týkající se řešení sporů v jiných dohodách mezi stranami.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 44

Různá

Spolupráce a opatření podle této dohody se provádějí v souladu s příslušnými právními a správními předpisy stran.

ČLÁNEK 45

Definice stran

Pro účely této dohody se „stranami“ rozumí Unie nebo její členské státy, případně Unie a její členské státy, v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, na jedné straně a Japonsko na straně druhé.

ČLÁNEK 46

Poskytování informací

Tuto dohodu nelze vykládat tak, že od kterékoli ze stran vyžaduje poskytnutí jakékoli informace, jejíž zveřejnění by podle této strany bylo v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy.

ČLÁNEK 47

Vstup v platnost a provádění dohody do jejího vstupu v platnost

1. Tuto dohodu ratifikuje Japonsko a schválí nebo ratifikuje strana Unie v souladu s jejich platnými právními postupy. Výměna ratifikační listiny ze strany Japonska a listiny potvrzující dokončení schvalování a ratifikace ze strany Unie proběhne v Tokiu. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy byla provedena výměna listin.

2. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, Unie a Japonsko provádí ustanovení článků 1, 2, 3, 4, čl. 5 odst. 1, článků 11, 12, 13, 14, 15 (s výjimkou odst. 2 písm. b)), 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 37, čl. 38 odst. 1, článků 39, 40, 41, 42 (s výjimkou odst. 2 písm. c)), 43, 44, 45, 46, 47, čl. 48 odst. 3 a článků 49, 50 a 51 této dohody až do jejího vstupu v platnost. Toto provádění začne prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy Japonsko oznámilo Unii dokončení ratifikace ze strany Japonska, nebo po dni, kdy Unie oznámila Japonsku dokončení příslušného právního postupu nezbytného pro uvedený účel, podle toho, co nastane později. Tato oznámení musí být učiněna formou diplomatických nót.

3. Ustanovení, která mají být prováděna do vstupu této dohody v platnost v souladu s odstavcem 2, mají tentýž právní účinek, jako kdyby dohoda mezi stranami byla v platnosti.

ČLÁNEK 48

Vypovězení

1. Tato dohoda zůstává v platnosti, pokud není vypovězena podle odstavce 2.

2. Kterákoliv ze stran může druhé straně písemně oznámit svůj záměr tuto dohodu vypovědět. Vypovězení nabývá účinku šest měsíců po dni obdržení oznámení druhou stranou.

3. Kterákoliv ze stran může druhé straně písemně oznámit svůj záměr vypovědět provádění do jejího vstupu v platnost podle čl. 47 odst. 2. Vypovězení nabývá účinku šest měsíců po dni obdržení oznámení druhou stranou.

ČLÁNEK 49

Budoucí přistoupení k Unii

1. Unie uvědomí Japonsko o každé žádosti o přistoupení třetí země k Unii.

2. Strany projednají, mimo jiné prostřednictvím smíšeného výboru, veškeré důsledky, jež by mohlo mít přistoupení třetí země k Unii na tuto dohodu.

3. Unie uvědomí Japonsko o podpisu a vstupu smlouvy o přistoupení třetí země k Unii v platnost.

ČLÁNEK 50

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na která se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich uvedených, a na straně druhé na území Japonska.

ČLÁNEK 51

Závazná znění

   Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, japonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílů mezi zněními této dohody postoupí strany danou záležitost smíšenému výboru.

V………………..[místo], dne …………………………………….[měsíce] 2018.

ZA Belgické království,

ZA Bulharskou republiku,

ZA Českou republiku,

ZA Dánské království,

ZA Spolkovou republiku Německo,

ZA Estonskou republiku,

ZA Irsko,

ZA Řeckou republiku,

ZA Španělské království,

ZA Francouzskou republiku,

ZA Chorvatskou republiku,

ZA Italskou republiku,

ZA Kyperskou republiku,

ZA Lotyšskou republiku,

ZA Litevskou republiku,

ZA Lucemburské velkovévodství,

ZA Maďarsko,

ZA Republiku Malta,

ZA Nizozemské království,

ZA Rakouskou republiku,

ZA Polskou republiku,

ZA Portugalskou republiku,

ZA Rumunsko,

ZA Republiku Slovinsko,

ZA Slovenskou republiku,

ZA Finskou republiku,

ZA Švédské království,

ZA Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

ZA EVROPSKOU UNII,

ZA Japonsko

(KONEC)