Stanovisko Evropského výboru regionů Makroregionální strategie, jako je strategie pro Podunají – rámec pro podporu nadnárodních klastrů

(2019/C 404/01)

Zpravodaj	:	Dainis TURLAIS (LV/ALDE), člen rady města Riga
Odkaz	:	zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění makroregionálních strategií EU COM(2019) 21 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

je potěšen tím, že se rumunské předsednictví Rady na Evropský výbor regionů obrátilo se žádostí o vypracování stanoviska na téma konkurenceschopnosti a průmyslové politiky Evropské unie, k jejímž cílům patří rozvoj nadnárodních klastrů v zájmu lepší hospodářské konvergence na úrovni makroregionů (například v Podunají);

2.

vítá druhou zprávu Evropské komise o provádění makroregionálních strategií EU (1), v níž se posuzuje provádění čtyř makroregionálních strategií na podporu hospodářského rozvoje a zvažuje vypracování dalších strategií s ohledem na možný rozpočtový rámec EU na období po roce 2020. Podrobné zhodnocení jednotlivých makroregionálních strategií je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise (2), který je k této zprávě připojen;

3.

oceňuje, že jsou ve zprávě Evropské komise vyjmenovány konkrétní úspěchy z hlediska životního prostředí a změny klimatu a také v oblasti výzkumu, inovací, hospodářského rozvoje a konektivity. Současně Komise zcela správně poukazuje na problémy, s nimiž se subjekty odpovědné za provádění makroregionálních strategií potýkají – jde o rozdílnou správní kapacitu, úroveň hospodářského rozvoje a problémy týkající se víceúrovňové správy a získávání finančních prostředků;

4.

vítá závěry Rady Evropské unie ze dne 21. května 2019 o provádění makroregionálních strategií EU (3), v nichž byly zúčastněné země vyzvány k posílení odpovědnosti a politické podpory na vnitrostátní úrovni při současné podpoře zapojení místních a regionálních zúčastněných stran a bylo zdůrazněno, že je důležité makroregionální strategie nadále využívat jako strategický rámec podporující soudržnější a více synergické provádění politik, programů a fondů EU;

5.

zdůrazňuje, že pro víceúrovňovou správu má podstatný význam nejenom koordinace na makroregionální a vnitrostátní úrovni. Ještě důležitější roli hraje přímé zapojení zástupců měst a regionů;

6.

znovu zdůrazňuje, že makroregionální strategie představují funkční a bytostně evropskou vizi (4), a je potěšen tím, že Komise ve zprávě uvádí, že makroregionální strategie nabízejí silný potenciál a jedinečným a inovativním způsobem přispívají ke spolupráci v rámci EU i mezi EU a sousedními zeměmi. Výbor opětovně upozorňuje na to, že EU potřebuje přeshraniční vizi územního rozvoje (5);

7.

poukazuje na to, že cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti, který byl stanoven v Lisabonské smlouvě, ještě stále nebyl dosažen. Hospodářský růst a z něj plynoucí zlepšení životních podmínek občanů zajistí, že bude EU skutečně silná. S využitím potenciálu všech úrovní správy v EU k podpoře hospodářského růstu mohou makroregionální strategie zásadním způsobem přispět k tomu, aby se v přiměřené lhůtě vyrovnala životní úroveň lidí v sousedících oblastech a aby byl tudíž uskutečněn také cíl soudržnosti, který je zakotven ve Smlouvě o EU. Na zlepšování životních podmínek občanů musí být položen stěžejní důraz ve všech strategických dokumentech;

8.

opětovně poukazuje na to, že se makroregionální strategie staly skvělým nástrojem pro územní koordinaci založeným na přístupu zdola nahoru, s jehož pomocí lze docílit „účinnějšího využívání společného potenciálu makroregionů“ (6). Vytvářejí příležitosti pro skutečnou víceúrovňovou správu bez další byrokratické zátěže a díky přímému zapojení zástupců měst a regionů zároveň zmenšují propast mezi tvorbou politiky na evropské úrovni a na úrovni místní;

9.

oceňuje práci, kterou Komise odvádí v oblasti klastrové politiky, a žádá, aby byla tato politika mnohem těsněji provázána s makroregionálními strategiemi. Napomohlo by to k dosažení hospodářského růstu a k realizaci cílů soudržnosti, neboť nejdůležitějším úkolem této politiky je posílit konkurenční výhody na regionální úrovni. Klastry již prokázaly skutečný a velice pozitivní přínos pro provádění makroregionálních strategií. Například v rámci projektu „DanuBioValNet“ (7) v Podunají jsou vytvářeny nové hodnotové řetězce pro ekologické produkty. Makroregionální strategie podporují vytváření klastrů, v žádném případě však neomezují jejich činnost na zeměpisnou oblast, na niž se daná makroregionální strategie vztahuje;

10.

odkazuje na své stanovisko Provádění makroregionálních strategií (8), v němž podpořil zásadu „tří ano“v zájmu lepšího fungování makroregionálních strategií: „VR říká ano lepší součinnosti s nástroji financování, ano lepšímu začlenění stávajících struktur do makroregionálních strategií a ano lepšímu provádění stávajících pravidel.“Výbor vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise tento návrh nezohlednila;

11.

plně sdílí postoj italského předsednictví ohledně strategie Evropské unie pro alpský region, podle něhož by bylo všeobecně prospěšné začlenit makroregionální strategie EU do právního rámce politiky soudržnosti na období 2021–2027, jelikož by to tyto strategie posílilo a pomohlo by to zvýšit územní soudržnost v Unii;

12.

je nakloněn záměru zavést novou makroregionální strategii, již by společně vypracovalo a podpořilo několik členských států a regionů a jejímž cílem by bylo řešit společné problémy ve vymezené zeměpisné oblasti. Při posuzování podoby nové makroregionální strategie je nutné přihlédnout k tomu, že tato strategie nesmí ztížit fungování stávajících makroregionálních strategií;

13.

podporuje záměr navrhnout strategii EU pro karpatský region, která by tvořila stálý rámec pro spolupráci mezi jednotlivými zeměmi, regiony a komunitami v oblasti Karpat. Díky vypracování strategického dokumentu pro karpatský region bude jednak možné zaměřit pozornost na problémy, s nimiž se tento makroregion potýká, a jednak vzniknou příležitosti pro využití zvláštního potenciálu karpatských států z hlediska kultury a životního prostředí. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že do formulování této strategie musí být zapojena celá řada subjektů zastupujících místní a regionální i celostátní a evropskou úroveň, což je patrné například na činnosti meziregionální skupiny Karpaty působící ve Výboru regionů;

14.

podporuje úvahy regionů a států ležících u Atlantského oceánu, které se v současné době podílejí na strategii pro přímořskou oblast Atlantského oceánu, jejichž cílem je vytvořit makroregionální strategii založenou na spolupráci, která již po desetiletí existuje mezi partnerskými subjekty v oblasti Atlantiku. Makroregionální strategie pro oblast Atlantského oceánu by doplnila současnou námořní strategii tím, že by jí poskytla politický rozměr a víceúrovňovou správu, která by mohla zahrnovat třetí země a jejich regiony, rozšířila by její oblast působnosti o územní otázky a posílila by soudržnost mezi tematickými prioritami a stávajícími nástroji financování. Tato makroregionální strategie by byla zaměřena na záležitosti týkající se moří, jako je například energie oceánů, která je pro zúčastněné strany v oblasti Atlantiku prioritou, a také na tak důležité otázky, jako je zaměstnanost či odborná příprava;

Financování a správa

15.

zdůrazňuje, že je nezbytné ještě více integrovat makroregionální strategie a programy EU zaměřené na určitá odvětví, jako jsou například Horizont 2020, Erasmus+, Kreativní Evropa, Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), LIFE, Nástroj pro propojení Evropy a Evropský fond pro strategické investice, a to s cílem dosáhnout součinnosti za účelem společného řešení naléhavých problémů;

16.

vítá skutečnost, že se Evropská komise svým legislativním návrhem týkajícím se Evropské územní spolupráce (9) snaží zajistit lepší součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj. Podotýká ovšem, že toto přizpůsobení se týká pouze velmi malé části finančních prostředků EU;

17.

souhlasí s doporučením Komise, aby byly uvedené priority makroregionálních strategií lépe sladěny s fondy EU prostřednictvím koordinace činností orgánů odpovědných za plánování programů a hlavních subjektů makroregionálních strategií před uzavřením dohody o partnerství. Na prioritách makroregionálních strategií se musí společně a s uplatněním přístupu zdola nahoru dohodnout státy a regiony, které se na provádění těchto strategií podílejí;

18.

vyzývá Komisi, aby zajistila koordinaci nejenom v rámci členských států a mezi nimi navzájem, nýbrž i na třetí úrovni – na úrovni evropské. Makroregionální strategie se týkají řady politických oblastí a jsou vytvářeny nezávisle na politice EU v oblasti územní spolupráce. V důsledku toho nejsou politické strategie pro financování na makroregionální úrovni vzájemně provázány. Aby byl zaručen skutečný víceúrovňový přístup, mělo by provádění makroregionálních strategií spadat rovněž pod přímou odpovědnost Komise, přičemž je třeba zajistit, aby byla v jednotlivých makroregionálních strategiích zohledněna činnost různých generálních ředitelství Komise;

19.

domnívá se, že síť vnitrostátních orgánů, která od roku 2016 spravuje prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj v Pobaltí, je dobrým příkladem koordinace zdola nahoru, který by se dal podpořit v jiných odvětvových politikách a jiných zeměpisných oblastech;

20.

bezvýhradně souhlasí s názorem Evropské komise, že úspěšné provádění makroregionálních strategií závisí na tom, jakou angažovanost dají najevo členské státy a regiony; Aby bylo možné plně využít potenciál těchto strategií a účinně je provádět, musí být členským státům a regionům přiděleny potřebné finanční a lidské zdroje;

21.

zdůrazňuje, že makroregionální strategie napomáhají ke koordinaci činnosti a odborných znalostí stávajících struktur a k účinnějšímu využívání dostupných finančních prostředků, čímž prokázaly, že jsou důležité pro podporu a další rozvíjení zásady víceúrovňové správy při provádění projektů EU;

Vystoupení Spojeného království z EU

22.

připomíná – obzvláště v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU – svůj postoj, že makroregionální strategie mohou podpořit integrovaný rozvoj i za hranicemi EU. Proto navrhuje prozkoumat, jakým způsobem by makroregionální strategie mohly přispět k utváření budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a EU, a žádá obě strany, aby do další diskuse na toto téma úzce zapojily místní a regionální orgány;

23.

poukazuje na to, že podle VR by makroregionální strategie, na nichž by se podílely regiony Spojeného království a EU, mohly představovat důležitý nástroj, který by v budoucnu zaručil udržitelné společné plánování programů, koordinaci a spolupráci mezi městy a regiony ve Spojeném království a v EU. VR vyzývá k aktivnímu zapojení měst a regionů do utváření této spolupráce;

Klastry

24.

upozorňuje na to, že ve světě, v němž globální hospodářská soutěž probíhá nejen mezi podniky, ale i mezi regiony, mají klastry jakožto centra excelence velký význam pro prosperitu, konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj jednotlivých regionů, čímž přispívají k územní soudržnosti;

25.

poukazuje na to, že klastry jsou významnou hybnou silou inovací, poněvadž přitahují pozornost investorů a inovátorů a spojují dohromady podniky, místní orgány a výzkumná a vzdělávací zařízení. Domnívá se, že je mimořádně důležité zapojit klastry do přípravy strategií pro inteligentní specializaci, zejména v rámci tematických platforem S3, které podporuje Evropská komise. Makroregionální strategie mohou přístup založený na klastrech přirozeným způsobem podnítit. Upozorňuje na to, že je důležité podpořit účinné sladění těchto strategií pro inteligentní specializaci s regionálními a vnitrostátními politikami, aby bylo možné podpořit díky přítomnosti většího množství klastrů a synergičtějšímu přístupu ke zdrojům financování účinnou spolupráci mezi jednotlivými regiony a tím i přidanou hodnotu makroregionálních strategií pro harmonický rozvoj zúčastněných regionů. Připomíná, že je nezbytné zajistit udržitelné způsoby financování s cílem posílit klastrové iniciativy při provádění strategií pro inteligentní specializaci v rámci meziregionální a nadnárodní spolupráce;

26.

upozorňuje na to, že spolupráce mezi klastry je perspektivním nástrojem pro posílení inovační schopnosti regionů, a proto by se klastrové organizace pro přeshraniční či regionální spolupráci neměly omezovat na Evropu, nýbrž měly by mít celosvětový záběr s cílem vytvářet globální klastry. Makroregionální strategie, jichž se účastní regiony a členské státy EU a popřípadě také třetí země, mohou být vhodným rámcem pro tuto spolupráci;

27.

znovu odkazuje na závěry Rady Evropské unie ze dne 12. března 2018, v nichž Rada vyzvala k dalšímu rozvoji evropské klastrové politiky s cílem zajistit propojení a rozvoj regionálních klastrů v celoevropské klastry světové úrovně, a to na základě zásad inteligentní specializace v zájmu podpory vzniku nových hodnotových řetězců v celé Evropě. V příštím rozpočtu programu Interreg by tudíž měly být zajištěny finanční prostředky určené na spolupráci v oblasti inteligentní specializace v celé EU;

28.

vítá závěry Rady Evropské unie ze dne 21. května 2019 o provádění makroregionálních strategií EU (10), v nichž Rada vybídla k využití vazeb mezi strategiemi pro inteligentní specializaci a klastry za účelem lepšího propojení ekosystémů, jakož i průmyslových politik a politik v oblasti inovací v rámci makroregionálních strategií;

29.

z tohoto důvodu Evropskou komisi žádá, aby vypracovala opatření, která umožní dále podpořit činnost klastrů a spolupráci mezi nimi a posílit při tom zejména jejich regionální rozměr. Kromě toho je třeba prostřednictvím územního a regionálního přístupu zajistit větší soudržnost a součinnost v rámci klastrové politiky;

30.

domnívá se, že makroregionální strategie mohou přispět k vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj klastrů. Díky tomu budou moci orgány veřejné správy – zejména orgány místní a regionální –, vysoké školy, výzkumná střediska a podniky postupovat koordinovaně. Přeshraniční klastry ze své podstaty podporují spolupráci mezi různými partnery z různých zeměpisných oblastí a odvětví;

31.

vyzývá EU, aby v rámci své klastrové politiky výrazněji podporovala přeshraniční spolupráci, například tím, že bude klastrům (a jejich jednotlivým subjektům) pomáhat při vyhledávání mezinárodních partnerů a vyčlení určité množství finančních prostředků na testování a další rozvíjení spolupráce mezi klastry. Tato koncepce byla úspěšně realizována například v rámci projektu „Innovation Express“ (11) v Pobaltí;

Makroregionální strategie pro Podunají

32.

poukazuje na to, že v Podunají existují značné rozdíly, co se týče inovací – některé regiony patří k nejvýkonnějším regionům v EU, zatímco jiné jsou v tomto ohledu pozadu. Mohou za to odlišné rámcové podmínky a široké spektrum mechanismů správy v oblasti výzkumu a investic. V této souvislosti požaduje, aby byla lépe koordinována příslušná veřejná opatření a aby byly vynakládány inteligentnější a cílenější investice, a to i v rámci programů EU;

33.

upozorňuje na to, že poměrně intenzivní růst malých a středních podniků je jedním z nejdůležitějších faktorů pro konkurenceschopnost makroregionu Podunají. Vzhledem k tomu, že klastrové iniciativy se zpravidla zaměřují na malé a střední podniky a mezi regionálními výsledky v oblasti inovací a regionální konkurenceschopností existuje těsná a pozitivní vazba, by to tomuto regionu mohlo umožnit, aby posílil svou konkurenceschopnost;

34.

upozorňuje na to, že zvýšení konkurenceschopnosti na makroregionální úrovni vyžaduje aktivnější přístup a že je nutné posílit rámec pro budoucí rozvoj klastrů, ačkoli je již nyní prováděna řada slibných makroregionálních projektů a iniciativ. Vyzývá Evropskou komisi a orgány odpovědné za provádění makroregionálních strategií, aby nejenom sledovaly a vyhodnocovaly pokrok při provádění těchto iniciativ a jejich výsledky, ale aby z toho také vyvozovaly závěry, vyměňovaly si zkušenosti a dávaly k dispozici nové mechanismy s cílem podnítit růst a posílit konkurenceschopnost na makroregionální úrovni;

35.

vyslovuje se pro to, aby se zvážila možnost vypracování strategie pro inteligentní specializaci pro makroregion Podunají, v níž by byly zohledněny zvláštní přednosti a potřeby tohoto regionu, jako je například poměrně intenzivní růst malých a středních podniků;

36.

požaduje, aby byla zavedena systematická výměna zkušeností, informací a údajů s jinými makroregionálními strategiemi, a to s cílem rozvíjet konkurenceschopnost makroregionů položením důrazu na zelenou ekonomiku, sektor inovací a vytváření nových pracovních příležitostí;

37.

zdůrazňuje, že klastry hrají rovněž důležitou roli v rámci přístupu trojité šroubovice při spolupráci mezi vysokými školami, veřejnými orgány a soukromým sektorem. Díky blízkému kontaktu s místními trhy a znalosti místních potřeb představují vhodný nástroj pro praktickou realizaci základní myšlenky místně uzpůsobených opatření ve spojení s přístupem zdola nahoru;

Závěry

38.

zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat veškeré iniciativy, které posilují jednotu, spolupráci, integraci, bezpečnost, sociální rovnost a skutečnou soudržnost Evropské unie. Makroregionální strategie mohou zásadním způsobem přispět k tomu, aby se v přiměřené lhůtě vyrovnala životní úroveň obyvatel v sousedících oblastech;

39.

makroregionální strategie se vyznačují bytostně evropskou vizí, nabízejí silný potenciál a inovativním způsobem podporují konkrétní spolupráci, aby bylo možné uskutečnit společné cíle, které jsou důležité pro občany bez ohledu na to, ve kterém státě či regionu žijí;

40.

makroregionální strategie vytvářejí příležitosti pro skutečnou víceúrovňovou správu, od místních orgánů až po Evropskou komisi. Nevznikají při nich žádné nové byrokratické struktury, nýbrž zmenšuje se propast mezi politikou na evropské a místní úrovni. Interakce klastrové politiky a makroregionálních strategií může přispět k tomu, aby byl rychleji splněn cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti, který byl stanoven v Lisabonské smlouvě.

---

(1)  COM(2019) 21 final.

(2)  SWD(2019) 6 final.

(3)  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9895-2019-INIT/cs/pdf.

(4)  Stanovisko Evropského výboru regionů Provádění makroregionálních strategií (COR-2017-02554).

(5)  Stanovisko Evropského výboru regionů Budoucnost územní vize pro rok 2050 (COR- 2015-04285).

(6)  Stanovisko Evropského výboru regionů Provádění makroregionálních strategií (COR-2017-02554).

(7)  http://www.interreg-danube.eu/approved-projects/danubiovalnet.

(8)  Stanovisko Evropského výboru regionů Provádění makroregionálních strategií (COR-2017-02554).

(9)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti, COM(2018) 374 final, čl. 15 odst. 3.

(10)  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9895-2019-INIT/cs/pdf.

(11)  http://www.bsr-stars.eu/innovation-express/.