EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.10.2018

COM(2018) 699 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Plnění závazků EU v oblasti zabezpečení potravin a výživy:

třetí dvouletá zpráva

{SWD(2018) 440 final}

1. ÚVOD

Toto je třetí zpráva vyzdvihující pokrok, jehož EU a její členské státy dosáhly při provádění společné politiky v oblasti zabezpečení potravin 1 . Ke zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje další informace o analýzách a případových studiích. Různé příklady uvedené ve zprávě ukazují, jak EU a její členské státy podporu dále zintenzivnily a jak reagovaly na doporučení a na závěry Rady přijaté v roce 2016.

2. VÝVOJ CELOSVĚTOVÝCH A EVROPSKÝCH POLITIK

S 821 miliony osob ve světě trpících hladem se nedostatečné zabezpečení potravin a výživy v roce 2017 zvyšovalo druhý rok v řadě poté, co se v průběhu desetiletí trvale snižovalo. Chronická podvýživa dětí se snižuje, ačkoliv se dosud týká každého čtvrtého dítěte mladšího pěti let. Očekává se, že do roku 2050 dosáhne světová populace více než 9 miliard, což povede k větší soutěži o omezené zdroje. To bude spojeno se zrychlujícími se dopady změny klimatu, konflikty a rostoucími tlaky na půdu a přírodní zdroje a rovněž na dodávky potravin, vody a energie. Tyto problémy významně ovlivní schopnost zemědělsko-potravinářského systému zajistit zdravou a výživnou stravu pro rychle rostoucí počet obyvatel.

Cíle udržitelného rozvoje, zejména druhý cíl, vyžadují, aby byla obnovena dynamika a aby se země soustředily na dosažení cíle do roku 2030 „vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy a prosazovat udržitelné zemědělství“. V souladu s přístupem EU založeným na právech, včetně práva na potraviny, patří vymýcení hladu a zlepšení nutričního stavu u nejzranitelnějších osob k hlavním povinnostem v rámci nového Evropského konsensu o rozvoji 2 . Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU z roku 2016 zdůrazňuje zdvojnásobení úsilí o předcházení konfliktům a o odstranění jejich příčin, jako je nerovnost, nedostatek zdrojů a změna klimatu, vzhledem k jejich dopadu na desertifikaci, degradaci půdy, nedostatek vody a potravinové krize. EU a členské státy takto podporují strategie vlád v oblasti udržitelné prevence a reakce, které přispívají k posilování odolnosti.

EU a její členské státy kladou i nadále velký důraz na přeměnu úlohy žen. Zvláštní pozornost je věnována prosazování transformačního přístupu usilujícího nejen o zlepšení přístupu žen ke zdrojům, nýbrž také o zaručení stejných práv, což zajistí, aby zásahy přinesly prospěch ženám i mužům a aby posílily jejich postavení.

EU a její členské státy přispívají k posílení zranitelných osob v partnerských zemích tím, že podporují vytváření lepších pracovních příležitostí a možností vytváření příjmů. Po zahájení plánu vnějších investic v roce 2017 navazuje EU partnerství s finančními institucemi s cílem nastartovat nebo obnovit v partnerských zemích hospodářskou dynamiku, aby se ve venkovských oblastech zlepšil spravedlivý hospodářský růst. S cílem dále se zabývat složitou spojitostí mezi nedostatečným zabezpečením potravin, chudobou venkova a migrací zintenzivňuje EU svou spolupráci a dialog v rámci partnerství EU a Africké unie a organizuje fóra podniků z EU a Afriky v zájmu snazšího vytváření pracovních příležitostí pro mladé lidi a ženy. Poslední fórum se konalo v listopadu 2017 v Abidžanu a důraz byl kladen na rozšíření partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti zemědělského podnikání. Tento důraz souvisí s nouzovým svěřenským fondem pro Afriku k odstranění příčin nestability, násilného vysídlení a nelegální migrace a přispění k lepšímu řízení migrace a využití příležitostí.

K zlepšení zemědělských a potravinových systémů je zapotřebí podpora inovací a výzkumu. Na summitu „Jedna planeta“ v roce 2017 se EU a Nadace Billa a Melindy Gatesových zavázaly poskytnout v období 2018–2020 částku ve výši 270 milionů EUR na spolupráci v oblasti inovací a výzkumu v oblasti zemědělství ve třetích zemích v souvislosti se změnou klimatu. Zemědělství hraje klíčovou úlohu, jelikož toto odvětví má zásadní význam pro vnitrostátně stanovené příspěvky mnoha zemí, a EU a její členské státy přispívají k jeho podpoře prostřednictvím spolupráce v oblasti programů udržitelného zemědělství. Pod vedením Francie se EU snaží podnítit členské státy a ostatní organizace k dosažení „cíle ve výši 1 miliardy USD“. Začalo také fungovat výzkumné a inovační partnerství EU-Afrika pro zajišťování potravin, výživy a udržitelného zemědělství (FNSSA), a to s finančními prostředky přidělenými v rámci programu Horizont 2020 a prostřednictvím programu výzkumných grantů Africké unie.

Představitelé zemí G7 se zavázali pomoci 500 milionům lidí vymanit se do roku 2030 z hladu a podvýživy a na summitu v Taormině v roce 2017 3 se rozhodli zvýšit svou společnou podporu zabezpečení potravin a výživy a udržitelného zemědělství v subsaharské Africe prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení oficiální rozvojové pomoci. Představitelé zemí G20 uznali, že transformace venkova představuje rozhodující proces pro vytváření pracovních míst, zvýšení příjmů a dosažení zabezpečení potravin a výživy, a v roce 2017 zahájili Iniciativu pro zaměstnanost mladých lidí ve venkovských oblastech, která je součástí partnerství G20.

3. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A POKROK

Tento oddíl podává přehled o prostředcích na zabezpečení potravin a výživy, které vyplatila EU a její členské státy, a o nejnovějším pokroku při plnění kritérií výkonnosti v souvislosti s prioritami politiky.

Vyplacené prostředky 4

V porovnání s první a druhou zprávou vzrostla každoroční finanční pomoc EU a jejích členských států poskytovaná na zabezpečení potravin a výživy na 4 200 milionů EUR; oproti roku 2014 to znamená nárůst o 14,7 % a oproti roku 2012 o 24,8 %. To představuje přibližně 6 % celkové oficiální rozvojové pomoci v roce 2016; v porovnání s přibližně 8 % oficiální rozvojové pomoci v roce 2012 a 2014 to však znamená mírný pokles 5 .

Zatímco podpora globálních iniciativ a poskytování globálních veřejných statků na podporu zabezpečení potravin a výživy je i nadále náležitá (19 % – pokles z 25 % v roce 2014), podpora na úrovni jednotlivých zemí v roce 2016 vzrostla z 66 % na 69 %. Regionální podpora zabezpečení potravin a výživy se zvýšila z 9 % na 12 %.

Tabulka 1 ukazuje, že podpora pro subsaharskou Afriku v roce 2016 dále rostla a zahrnuje 53 % podpory na zabezpečení potravin a výživy. Zatímco podpora pro Asii se v roce 2016 poněkud snížila, podpora Latinské Ameriky a Karibiku a zemí evropského sousedství vzrostla. Celkově nedošlo k významným změnám a údaje prokazují, že navzdory vnějším tlakům a reakcím na mimořádné události představuje podpora zabezpečení potravin a výživy pro EU a její členské státy prvořadou prioritu.

Tabulka 1: Geografické rozložení pomoci vyplacené EU a jejími členskými státy na zabezpečení potravin a výživy v letech 2012, 2014 a 2016

Tabulka 2 podává přehled vyplacených prostředků a ukazuje počet programů, úroveň podpory a počet zemí, které obdržely podporu. Velká část podpory připadá i nadále na prioritu politiky č. 1, ačkoliv tato podpora klesla z 60 % na 50 %, přičemž se současně zvýšila podpora ostatních pěti priorit politiky. Celkově se počet programů v minulých dvou letech zvýšil a počet zemí, na něž se zaměřuje podpora na zabezpečení potravin a výživy, vzrostl, pokud jde o zásahy v oblasti výživy a sociální ochrany. Velká pozornost byla věnována rovněž zajištění genderové citlivosti a příspěvkům na přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů. V roce 2016 bylo možno 57 % podpory považovat za genderově citlivou, 43 % podpory prosazuje přizpůsobení se změně klimatu a 16 % přispívá k úsilí o zmírnění jejích dopadů. Co se týká celkové podpory, přibližně 12 % je věnováno výzkumu.

Tabulka 2: Pokrok z hlediska kritérií výkonnosti

Pokrok při plnění priorit politiky a kritérií výkonnosti

Tento oddíl podává přehled o vynaloženém úsilí, přičemž podrobnější a konkrétnější příklady jsou uvedeny v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise.

Většina pozornosti je i nadále věnována prioritě politiky č. 1, což prokazuje, že tato podpora představuje hlavní část rozvojové spolupráce EU a jejích členských států. Úsilí v této oblasti zahrnuje podporu na posílení odolnosti venkovských komunit, udržitelnou intenzifikaci produkce, financování rozvoje zemědělského podnikání, zemědělství šetrné ke klimatu a podporu na zajištění důležitější úlohy vědy v rozvojové spolupráci v oblasti zemědělství, zejména za účelem podpory inovací k dosažení většího dopadu. Mnoho projektů se týká transformace venkova a územních přístupů a přispívá k podpoře vytváření důstojných pracovních míst ve venkovských oblastech, zejména pro ženy a mladé lidi.

Priorita politiky č. 2 prokazuje, že klíčovou oblastí podpory je i nadále účinná správa. V roce 2017 spolupracovala EU s FAO při pořádání jedné akce a oslavě pátého výročí přijetí dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu a prokázání pokroku při jejich uplatňování. EU a její členské státy jsou horlivými podporovateli iniciativ, jako jsou různá regionální hospodářská společenství a Komplexní program pro rozvoj zemědělství v Africe.

V rámci priority politiky č. 3 se v minulých letech postupně zvyšovala podpora regionálních iniciativ, například prostřednictvím podpory regionálních programů rybolovu a další podpory na posílení kapacity regionálních sanitárních a fytosanitárních opatření.

Zatímco u priority politiky č. 4 bylo v poslední zprávě zaznamenáno snížení objemu vyplacených prostředků, tato zpráva prokazuje významné zvýšení podpory pro mechanismy sociální ochrany (o 121 milionů EUR více), jakož i počtu programů a zemí, v nichž prosperují partnerství EU a/nebo členských států.

V rámci priority politiky č. 5 pokračuje od roku 2014 prostřednictvím posílení společného víceodvětvového přístupu k podpoře v zájmu odstranění podvýživy trvale úsilí o podporu spolupráce při prosazování závazků a vůdčí úlohy na úrovni jednotlivých zemí a prosazování odpovědnosti při podpoře EU a členských států na úrovni jednotlivých zemí i na celosvětové úrovni.

Zasloužená pozornost byla věnována prioritě politiky č. 6, u níž v porovnání s rokem 2014 došlo k navýšení o 107 milionů EUR. Globální zpráva o potravinových krizích z roku 2018 uváděla, že se potravinová krize dotýká téměř 124 milionů osob, a prokázala, že je nutné řešit příčiny nedostatečného zabezpečení potravin. V souladu s globální strategií EU a činností členských států při uplatňování souvislosti mezi humanitární pomocí, rozvojem a mírem spolupracuje EU s ostatními partnery v rámci Globální sítě proti potravinovým krizím při společné analýze a koordinovaných reakcích.

Tabulka 3: Konkrétní příklady zásahů prokazujících výsledky

Koordinace, doplňkovost a soudržnost

Nový konsensus o rozvoji staví do středu úsilí EU o provádění Agendy 2030 a o podporu národních rozvojových plánů partnerských zemí společné plánování, a to v důsledku lepší koordinace a soudržnosti rozvojové pomoci EU a členských států. Společné plánování dosáhlo významného pokroku, přičemž 45 zemí učinilo konkrétní kroky směrem k procesu společného plánování a dalších 17 zemí podniká první kroky při zapojování do společného plánování. Oproti 10 společným programovým dokumentům na konci roku 2014 se počet těchto dokumentů v únoru 2018 zvýšil na 26. V Laosu a Senegalu prokazuje společné plánování přidanou hodnotu po dobu několika let, a to dosažením významných výsledků v klíčových oblastech, jako je zabezpečení potravin a výživy.

4. PODÁVÁNÍ ZPRÁV O VÝSLEDCÍCH

K dispozici je celá řada výsledků, které oznámila EU a její členské státy a které prokazují dopady v praxi. V tabulce 4 je uveden jejich výběr. Nizozemsko, Spojené království a Komise poskytují souhrnné údaje ze svých programů a předkládají řadu společných výsledků. Ačkoliv se vyvíjí úsilí o zjednodušení metodik pro měření a vykazování dopadů na souhrnné úrovni, dosud přetrvávají problémy. Níže uvedené výsledky nelze pokládat za úplné ani srovnávací, nýbrž by se měly považovat spíše za přehled různých metodik, které se vztahují na různá časová období a používají různá kritéria. Probíhající práce na společných ukazatelích a uplatňování účinných metodik v rámci podávání zpráv o cílech udržitelného rozvoje tento proces dále posílí.

Tabulka 4: Dopady v praxi

5. TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ

Podle požadavku Rady z roku 2016 se tato zpráva zaměřuje podrobněji na dvě konkrétní témata.

Přístupy odolné vůči změně klimatu

Zemědělství je jedním z odvětví, jež jsou nejvíce postižena změnou klimatu. EU a její členské státy podporují rozvoj zemědělství, který slouží více účelům spočívajícím v zlepšení základny přírodních zdrojů a stavu životního prostředí, řešení změny klimatu a zvýšení úrodnosti půdy a produktivity práce a posílení dodávek potravin. To má přínosný účinek pro všechny při vytváření příjmů a důstojných pracovních příležitostí. V roce 2014 přispělo 38 % veškeré podpory zabezpečení potravin a výživy k přizpůsobení se změně klimatu. V roce 2016 tento podíl stoupl na 43 %.

EU a její členské státy zajišťují začleňování oblasti klimatu do svých stávajících programů rozvoje zemědělství a prosazují konkrétní opatření k přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů v tomto odvětví. Přístupy odolné vůči změně klimatu jsou do programů začleněny prostřednictvím udržitelného řízení přírodních zdrojů, zemědělsko-ekologické intenzifikace v případě rodinných hospodářství, udržitelného plánování zemědělských oblastí a řízení rizik. Je poskytováno poradenství, informace, místně přizpůsobené technologie a podpora infrastruktury, což partnerským zemím umožňuje, aby se staly odolnějšími vůči tlakům a šokům v souvislosti se změnou klimatu. Členské státy spolu s EU podporují významně také výzkum a vzdělávání týkající se zemědělských postupů odolných vůči změně klimatu, a to prostřednictvím Poradní skupiny pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR) a jiných výzkumných programů. V dubnu 2018 podpořily rovněž diskusi na symposiu FAO ohledně úlohy agroekologie při budování udržitelného zemědělsko-potravinářského systému.

To je spojeno s podporou vnitrostátně stanovených příspěvků partnerských zemí a s monitorováním, podáváním zpráv a ověřováním v souvislosti s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu. EU a její členské státy podporují mezinárodní organizace a fondy, jako je Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), Zelený klimatický fond a Světový fond životního prostředí, s cílem posílit opatření k zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně na všech úrovních.

Zemědělské postupy zohledňující aspekty výživy

Podvýživa a nesprávná výživa představují významné překážky rozvoje a celoživotní zátěž. Náležitě navržené zemědělské zásahy mohou hrát klíčovou úlohu při zajišťování udržitelných řešení s ohledem na přístup ke kvalitním potravinám a stravě. Zemědělství zohledňující aspekty výživy představuje přístup, který usiluje o zajištění produkce rozmanitých finančně dostupných, výživných a bezpečných potravin odpovídajících kulturním zvyklostem v přiměřeném množství a jakosti k udržitelnému uspokojování požadavků obyvatel na výživu.

EU a její členské státy usilují společně o dosažení komplexnějšího chápání a přijetí víceodvětvového přístupu. Spolupracují při: navrhování zemědělských politik a strategií zohledňujících aspekty výživy, které v zemích s vysokou mírou nedostatečného růstu staví do středu ženy; provádění vnitrostátních politik a strategií zohledňujících aspekty výživy zlepšením dovedností a know-how; sledování programů, včetně začleňování ukazatelů rozmanitosti stravy a ukazatelů finanční dostupnosti, a získávání přesvědčivějších důkazů pro nákladově efektivní přístupy s ohledem na návratnost investic v oblasti výživy v odvětví zemědělství.

K příkladům zemědělských postupů zohledňujících aspekty výživy patří prosazování hodnotových řetězců zohledňujících aspekty výživy, inovativní přístupy k obohacování potravin, místní diverzifikace bohatá na živiny a součásti projektů rozvoje venkova týkající se domácích zahrad v zemích, v nichž se při rozvoji zdrojů obživy komunit uplatňuje komplexní přístup. Zúčastněné subjekty na vnitrostátní a místní úrovni se vybízejí, aby se zapojily do podpory udržitelných výrobních postupů, jako je ekologické zemědělství, udržitelné obhospodařování pastvin a integrovaná ochrana rostlin, přičemž se podporuje jejich vůdčí úloha. Podpora zemědělství zohledňujícího aspekty výživy je poskytována rovněž Poradní skupině pro mezinárodní zemědělský výzkum.

EU a její členské státy podporují činnost UNICEF v oblasti komunitní výživy a zajišťují soulad s hnutím Zlepšení stavu výživy. Co se týká veřejného a soukromého prostoru, stávající podpora Světové aliance pro zlepšení výživy (GAIN) ze strany řady členských států se zaměřuje na zlepšení výsledků v oblasti výživy chudých lidí v zemích s nízkými a středními příjmy prostřednictvím tržních řešení v rámci potravinového systému.

6. CELKOVÁ ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ

Podáním zprávy o nových vyplacených prostředcích v hodnotě 4 200 milionů EUR v roce 2016 a o své angažovanosti ve věcech politiky EU a její členské státy prokázaly, že do globálních programů jsou důsledně zařazovány klíčové otázky týkající se zabezpečení potravin a výživy a že se v řadě zemí zvýšilo úsilí o zlepšení výsledků v oblasti výživy a o podporu lepších zdrojů obživy v odvětví zemědělství. Analýza uvedená v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise prokazuje význam:

1.Udržení zabezpečení potravin a výživy v popředí rozvojové spolupráce při řešení systémových problémů ve světovém potravinovém systému a výzev v oblasti rozvoje, u nichž hraje potravinářské a zemědělské odvětví klíčovou úlohu. Jako globální hráč musí EU a její členské státy nadále formovat mezinárodní program a spolupracovat se všemi partnery při řešení stávajících a budoucích výzev.

2.Pokračujícího společného úsilí při rozvoji strategického přístupu k potravinovým krizím spolu se souvislostí mezi humanitární pomocí, rozvojem a mírem a podpory Globální sítě proti potravinovým krizím při společné analýze, společném strategickém přidělování zdrojů a koordinovaných reakcích.

3.Úsilí o společnou vizi týkající se výživy a rozvoj společného chápání zemědělství zohledňujícího aspekty výživy u EU a jejích členských států, což pomůže podpořit všechny možné způsoby, jimiž zemědělství ovlivňuje výživu.

4.Věnování větší pozornosti zásadní úloze zemědělství v oblasti změny klimatu ze strany EU a jejích členských států, jak je vyzdviženo v Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, a při plnění cílů udržitelného rozvoje. Podpora může vyplývat z probíhající činnosti při provádění Pařížské dohody, jako je iniciativa Koronivia Joint Work on Agriculture a jiné příslušné závazky týkající se podpory zemí při poskytování jejich vnitrostátně stanovených příspěvků.

5.Posílení podpory žen při řešení zabezpečení potravin a výživy na vnitrostátní a místní úrovni. Další pozornost by bylo možno věnovat lepšímu zachycení přispění žen. Úsilí by se mohlo zaměřit rovněž na přístupy k oslovení žen, jejich podpoře a posílení jejich postavení a EU a její členské státy by mohly podávat systematické zprávy o příslušných ukazatelích v rozčlenění podle pohlaví.

6.Urychlení práce na řetězci výsledků a společných ukazatelích ke sledování pokroku a výsledků na souhrnné úrovni. Bylo by vhodné prokázat, jak EU přispívá k dosažení záměrů v rámci druhého cíle udržitelného rozvoje. Poznatky a pokyny ohledně měření dopadů musí být vhodné pro všeobecné použití, včetně ze strany soukromého sektoru.

7.Posílení vnitrostátních a regionálních kapacit v oblasti zemědělského výzkumu, které podporují inovace prostřednictvím partnerství. Toto úsilí by mohlo prosazovat inovace v zemědělství příznivé pro rozvoj, zejména rozvojem kapacit a prostřednictvím partnerství, jako je iniciativa Development-Smart Innovation through Research in Agriculture (DeSIRA).

8.Dalšího začleňování zaměstnanosti mladých lidí ve venkovských oblastech do dialogu o politice a investic do vytváření pracovních míst a vzdělávacích příležitostí a zajištění toho, aby politika a projekty zohledňovaly ve všech fázích mladé lidi. Úsilí vyvíjené členskými státy EU, jakož i prostřednictvím plánu vnějších investic a svěřenského fondu pro Afriku by mělo pokračovat a mělo by se rozšířit, případně ve spojení s iniciativami skupiny G20.

9.Prosazování regionálního obchodu se zemědělskými produkty podporou stávajícího úsilí o udržitelný přístup k potravinovým systémům. To zahrnuje spojení zemědělců s trhy, podporu lidských a pracovních práv a ochranu práv místních komunit při uplatňování zásad týkajících se odpovědného investování do zemědělství a dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu.

10.Spolupráce se všemi legitimními subjekty v potravinovém systému při zlepšování globálních institucí a procesů v zájmu řízení udržitelné transformace potravinových systémů posílením spolupráce a soudržnosti, jakož i posílení opatření podložených důkazy.

(1)

Rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin, COM(2010) 127.

(2)

Úř. věst. C 201/1, 30.6.2017.

(3)

http://www.g7italy.it/en/documenti-altri

(4)

Je třeba uvést, že mnoho členských států vyplatilo dodatečné finanční prostředky, které značně překračují celkové částky, jež jsou zde uvedeny. Pro účely této zprávy jsou však vzaty v úvahu pouze vyplacené částky přesahující 100 000 EUR. V rámci EU a jejích členských států mimoto existují různé metody podávání zpráv. Číselné údaje uvedené v této zprávě odrážejí výhradně zvláštní metodiku stanovenou pro tuto zprávu.

(5)

Stejně jako předchozí zprávy uvádí i tato třetí zpráva vydaná v roce 2018 nejnovější dostupné oficiální údaje, které se týkají roku 2016.