EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.9.2018

COM(2018) 644 final

SDĚLENÍ KOMISE

Na cestě k účinnější finanční architektuře pro investice mimo Evropskou unii

1.Úvod

S cílem reagovat na čím dál složitější výzvy, kterým ve světě okolo nás čelíme – od konfliktů zapříčiněných chudobou a migrace přes změnu klimatu až po demografické výzvy –, se rozvojové financování musí spoléhat na kombinaci různých zdrojů financování 1 . Pro dosažení co nejlepších výsledků musejí být veřejné i soukromé fondy využívány co nejúčinněji. Evropská unie proto musí být flexibilní a připravená přizpůsobit se a dále rozvíjet své finanční a politické nástroje určené k investování mimo EU, kterými doplní svůj tradiční soubor nástrojů pro rozvojovou spolupráci, tak aby mohla splnit své ambiciózní závazky týkající se udržitelného rozvoje.

Nejsou-li v partnerských zemích dostatečně splněny podmínky pro nezávislé soukromé investice, poskytuje EU čím dál více podpory prostřednictvím záruk. V tomto ohledu finanční nástroje doplňují tradiční nástroje rozvojové spolupráce. Pokud budou používány účinněji, přispějí vnější investice podporované EU k modernizaci hospodářských struktur a infrastruktury v partnerských zemích, čímž se vytvoří vhodné podmínky pro vytváření pracovních míst, včetně pro mladé lidi, a pro udržitelný rozvoj.

Prostředky by však mohly být vynakládány efektivněji. Cílem vnějších investic podporovaných EU by měly být dlouhodobé zájmy přijímajícího partnera i EU, čímž bude podpořen trvalý a pevný hospodářský vztah mezi oběma stranami. Je důležité zajistit, aby se projekty nezaměřovaly pouze na krátkodobé cíle, ale aby poskytovaly dlouhodobou strategickou hodnotu pro partnerskou zemi i pro EU.

Dále musejí vnější investice podporované Unií splňovat požadavky stanovené ve smlouvách týkající se soudržnosti s vnější činností a dalšími politikami EU 2 . Vzhledem k současné roztříštěnosti nejsou investiční rozhodnutí vždy prováděna na základě plné koordinace a konzultací mezi orgány a členskými státy, čímž je potenciálně oslabována schopnost EU plnit cíle své vnější politiky ve vztahu k třetím zemím. Mezi ně patří i cíle Unie stanovené v partnerském rámci, jenž usiluje o „ucelené a cílené angažmá tam, kde Unie a její členské státy jednají koordinovaně a slučují nástroje, prostředky a páky pro dosažení komplexních partnerství (paktů) s třetími zeměmi pro lepší řízení migrace“ 3 .

Vzhledem k těmto skutečnostem některé členské státy zdůraznily potřebu podívat se podrobněji na evropskou finanční architekturu pro rozvojové financování, zejména na příslušné úkoly Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj 4 . Německo a Francie proto vyjádřily svůj záměr ustanovit skupinu odborníků, která by se nad touto problematikou zamyslela.

Komise podporuje všechny snahy o vytvoření ještě efektivnějšího a funkčnějšího institucionálního a operativního rámce pro vnější investice, tak aby v plném rozsahu odpovídal současným investičním výzvám v Africe, v sousedství EU i jinde na světě, ale zároveň zdůrazňuje potřebu rychlých a operativních řešení. Konkrétně v souvislosti s Afrikou Komise dnes přijala zvláštní sdělení o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost 5 , v němž představuje konkrétní opatření s cílem posunout dále vzájemně domluvené závazky s Africkou unií v rámci partnerství Afrika–EU.

Již na začátku roku 2018 Komise pořádala semináře věnované evropské finanční architektuře pro vnější investice s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami.

Jakožto bezprostřední prioritu Komise vyzývá hlavní stávající finanční a rozvojové instituce činné v rozvojovém financování – na vnitrostátní a evropské úrovni –, aby při financování investic jištěných zárukami z rozpočtu EU zvážily přístup založený na užší spolupráci v souladu s cíli vnější činnosti EU. S cílem plně uplatnit obecnou zásadu koordinace mezi rozvojovými politikami Unie a členských států, stanovenou článkem 210 SFEU, jsou tyto hlavní subjekty podněcovány zejména k tomu, aby posílily provozní synergie i doplňkovost v rámci geografických oblastí, jednotlivých odvětví a odborných znalostí a zkušeností a současně zachovaly inovace a zdravou hospodářskou soutěž a různorodost na trhu. Taková spolupráce by se mohla rozšířit i na další mezinárodní finanční instituce s celosvětovým dosahem.

Vzhledem ke složité a nestabilní situaci v mnoha regionech sousedících s EU a v Africe je Komise pevně přesvědčena, že klíčovým aspektem je čas a že EU se nyní musí zaměřit na operativní a praktická řešení spíše než na opatření, která by vyžadovala zásadní institucionální či strukturální změny, jako například vytváření nových orgánů či subjektů nebo uvolňování dalšího kapitálu z rozpočtu EU. Rozsáhlé rámce pro vnější politiku vytvořené Evropským parlamentem, Radou, Komisí a vysokou představitelkou budou i nadále poskytovat vodítko v souladu s prioritami EU a partnerstvími s dotčenými zeměmi v závislosti na jejich investičních potřebách. Komise bude i nadále zajišťovat, aby byly prostředky z rozpočtu EU vynakládány co nejrozumněji, aby byla zvýšena přidaná hodnota každého vynaloženého eura.

2.Co nejlepší využití stávajících nástrojů

Aby EU splnila své ambiciózní cíle v oblasti vnější činnosti 6 , snaží se propojit všechny příslušné nástroje a instituce, spojit finanční prostředky a zajistit, aby finanční nástroje náležitým a soudržným způsobem podporovaly dosahování cílů vnější politiky EU. Investice podporované rozpočtem EU hrají v tomto ohledu klíčovou roli a efektivně doplňují další nástroje, například granty, které budou mít i nadále zásadní úlohu při řešení problémů, pro něž se investice nehodí. V této souvislosti je důležité brát v úvahu různorodost investičních potřeb a souvisejících problémů, jimž čelí partneři EU, zejména s ohledem na nejzranitelnější partnery včetně nejméně rozvinutých zemí, silně zadlužených chudých zemí a nestabilních zemí, případně zemí, v nichž probíhají konflikty.

2.1 Plán vnějších investic

EU již podnikla rozhodné kroky k dosažení účinnějšího rozvojového financování. Evropský plán vnějších investic 7 , předložený v roce 2016, nabízí inovativní způsob uvolňování veřejných a soukromých zdrojů financování pro rozvoj jakožto doplnění tradičních forem pomoci v podobě grantů, přičemž čerpá ze zkušeností příslušných veřejných i soukromých subjektů. Základním prvkem plánu vnějších investic je Evropský fond pro udržitelný rozvoj 8 , který vychází ze zkušeností získaných v rámci Junckerova plánu a Evropského fondu pro strategické investice 9 i ze zkušeností získaných z operací kombinování zdrojů ve třetích zemích za poslední desetiletí v souvislosti se získáváním soukromých finančních prostředků pro skupinové financování inovativnějších a riskantnějších investic.

Evropský fond pro udržitelný rozvoj je založen na myšlence, že veřejné a soukromé investice zásadním způsobem přispívají k udržitelnému rozvoji, že soukromé investice mohou doplňovat veřejné výdaje a že podniky mohou být partnery v udržitelném rozvoji, a prospěch tak z něj mají všechny strany. V současném víceletém finančním rámci poskytuje plán vnějších investic integrovaný balíček pro financování investic v Africe a v sousedství EU a očekává se, že by díky němu měly být provedeny investice ve výši nejméně 44 miliard EUR. S odpovídajícími příspěvky od členských států nebo z dalších zdrojů by plán mohl zdvojnásobit množství uvolněných dodatečných finančních prostředků až do výše 88 miliard EUR. Při prvních výzvách k předkládání investičních projektů v rámci plánu poptávka převyšovala nabídku a operace kombinující granty a úvěry již byly zintenzivněny. Nyní se první programy provádějí v praxi a již z nich máme hmatatelné výsledky 10 . Dne 20. června 2018 byly schváleny první investiční programy využívající záruku EU v Africe a v sousedství, jež mimo jiné zajišťují přístup k dostupným bankovním úvěrům pro zranitelné osoby, které mají v současnosti problémy půjčit si peníze za finančně dostupné sazby, a dále tyto programy rovněž zajišťují přístup k mobilním účtům a dlouhodobým úvěrům pro více než 25 000 malých podniků. Tyto záruky ve výši okolo 800 milionů EUR by měly pomoci získat přibližně 8-9 miliard EUR dodatečných soukromých a veřejných investic. Ačkoli jsou první výsledky povzbuzující, je třeba zvýšit povědomí o plánu vnějších investic a zrychlit jeho provádění v praxi, například prostřednictvím cílených kampaní v terénu.

Investice podporované z rozpočtu EU také musí více přispívat k provádění strukturálních reforem. Investice mohou být mocným nástrojem pro prosazování reforem a lepší správy věcí veřejných v partnerských zemích, čímž přispívají k lepším podmínkám pro inkluzivní hospodářskou činnost tím, že podporují udržitelnější politiky a regulační rámce, dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv včetně základních pracovněprávních norem a požadavků na náležitou péči, příznivější podnikatelské prostředí, nové podnikatelské modely a větší kapacitu správních orgánů. Jsou-li prováděny správným způsobem, mohou být nástrojem pro posílení protikorupčních záruk, zlepšení správy veřejných financí a posílení regulace ve finančním sektoru. Kromě financování jednotlivých investičních programů by EU prostřednictvím technické pomoci a posílení politického dialogu měla zvýšit svůj příspěvek na podporu politik, které přilákají další investice z veřejného i soukromého sektoru. Právě toto je účelem třetího pilíře plánu vnějších investic. Spoluprací s partnerskými zeměmi na reformách v oblasti správy věcí veřejných a regulace, boje proti korupci a nezákonným finančním tokům i na budování institucí a kapacit může EU podpořit vznik prostředí, ve kterém mají mikropodniky, malé a střední podniky přístup k finančním prostředkům, prostředí s lepším právním rámcem pro veřejné i soukromé investice, s účinnějšími systémy zadávání veřejných zakázek, ve kterém jsou investice prospěšné pro místní ekonomiku a tvorbu nových pracovních míst a ve kterém se prosazují mezinárodní normy. Pro dlouhodobé udržování zaměstnanosti a růstu je také klíčové zachovat vhodný systém přípravy projektů.

2.2 V současné architektuře je prostor pro více spolupráce a synergií…

Stávající finanční architektura EU pro vnější investice se za několik posledních desítek let proměnila. Evropská investiční banka 11 – banka EU – se zaměřuje především na projekty v rámci EU, ale také aktivně působí mimo Unii, kde podporuje její politiky na základě stávajících nástrojů EU, jako jsou například vnější úvěrový mandát EIB a investiční facilita pro africké, karibské a tichomořské státy. Skupina Evropské investiční banky 12 také představila svoji iniciativu na posílení ekonomické odolnosti 13 souběžně s plánem vnějších investic EU, a poskytla tak velké investiční balíčky konkrétním zemím, například Ukrajině. V rámci skupiny Evropské investiční banky se nedávno začalo zvažovat zřízení nové rozvojové pobočky.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj 14 je mnohostranná rozvojová investiční banka, v níž jsou většinovými akcionáři členské státy EU, a své úsilí zaměřuje především na východní a střední Evropu, Asii a severní Afriku. Prostřednictvím stávající sítě místních kanceláří získává významné praktické znalosti z místa a v rámci své činnosti spolupracuje s partnery na tvorbě politik, včetně podporování reforem.

Mnoho členských států navíc má své vlastní národní rozvojové banky nebo instituce 15 , které přispívají k provádění politik a souvisejících operativních akcí Unie v praxi. Rovněž se zvyšuje počet regionálních rozvojových bank.

Tyto subjekty v současnosti mobilizují největší podíl vnějších rozvojových půjček a mají různé mandáty, schopnosti a odborné znalosti, například v souvislosti se zeměpisnou působností, podnikatelským modelem nebo přítomností odborníků na místě v zemi svého působení. Jedním ze současných dobrých příkladů spolupráce mezi zeměmi a institucemi je například platforma EU pro kombinování zdrojů ve vnější spolupráci (EUBEC 16 ). V některých případech však subjekty mezi sebou spíše soutěží o investice mimo EU a záruky podporované z rozpočtu EU, než aby hledaly užitečné synergie a vzájemně se doplňovaly.

Při řešení tohoto problému by mělo být relativně rychle dosaženo větších synergií a účinnosti v rámci stávajících struktur, například prostřednictvím specializací jednotlivých stávajících partnerských finančních institucí na konkrétní regiony a témata nebo společnými iniciativami Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, jež by představovaly jeden ze způsobů využití sdílených odborných znalostí obou institucí, aniž by z trhu byly vyloučeny další subjekty. V současnosti v rámci tzv. investičního rámce pro západní Balkán (WBIF 17 ) spolupracují Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj na řízení společného fondu, což ukazuje, že k takové spolupráci již dochází a že je možná. K takovéto budoucí spolupráci by se mohly připojit také národní rozvojové banky a instituce i případní globální partneři.

2.3 …a silnější politické řízení

EU by měla usilovat o ještě silnější politické řízení, aby co nejvíce zvýšila účinnost své vnější činnosti, konkrétně svých politických nástrojů pro rozvojovou spolupráci, s cílem zajistit, že se její politické cíle budou soustavně odrážet ve všech fázích provádění. To je nezbytné i k tomu, aby byly peníze daňových poplatníků využívány co nejúčinněji a aby byla v plném rozsahu zajištěna soudržnost s ostatními oblastmi vnější politiky EU. Dalšího zvýšení účinnosti v souvislosti s realizací politických cílů EU by mohlo být dosaženo posílením soudržnosti mezi různými činnostmi jednotlivých partnerů zapojených do provádění. K dosažení tohoto cíle by měl přispět i probíhající přezkum stávajících konzultačních mechanismů.

2.4 Zlepšení spolupráce členských států EU v mezinárodních finančních institucích

Za všech okolností je nezbytné rychle zlepšit vnější koordinaci EU při vystupování v příslušných mezinárodních finančních institucích, která v současnosti není dostatečně zajištěna. Členské státy a Unie jsou ve struktuře řízení mezinárodních finančních institucí zastoupeny různým způsobem. Cílů EU v oblasti rozvojového financování lze dosáhnout jedině soudržným jednáním ve vzájemné shodě. To se týká zejména Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Po odchodu Spojeného království z Evropské unie se společný podíl EU a členských států v Evropské bance pro obnovu a rozvoj sníží z 62,8 % na 54,3 %, čímž vzroste význam silné koordinace stanoviska EU před zasedáními Rady guvernérů této banky 18 . Tato posílená, přímá koordinace mezi členskými státy a Komisí by potenciálně v dlouhodobějším horizontu mohla vést ke změně stanov Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která by umožnila společné hlasování v radě této banky jménem všech členských států EU.

3.Zvýšení kapacity pro vnější investice EU ve střednědobém horizontu

3.1 Návrh nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

V duchu zásady co největší účinnosti vznikl i návrh Komise na budoucí nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 19 , předložený v červnu 2018 jako jeden z návrhů pro následující víceletý finanční rámec. Architektura tohoto nástroje odráží geografické a tematické priority EU a zajišťuje, že EU bude mít k dispozici moderní, mocný, přizpůsobivý a flexibilní nástroj k řešení udržitelného rozvoje, který je součástí její vnější činnosti. Tento návrh proto přistupuje k provádění rozvojové spolupráce prostřednictvím nejvhodnějšího nástroje za daných okolností, jako jsou granty, rozpočtová podpora, finanční nástroje nebo záruky, případně kombinace těchto nástrojů. Navrhovaný nový nástroj integruje model plánu vnějších investic a zaujímá stejný inovativní přístup k rozvojovému financování, a to prostřednictvím rozšířeného Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a nové záruky pro vnější činnost až ve výši 60 miliard EUR 20 . Tento rámec integruje stávající ustanovení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky a Záručního fondu pro vnější vztahy.

Nový nástroj bude znamenat významné zvýšení, pokud jde o poskytování kombinovaných zdrojů, záruk a dalších finančních operací na podporu vnějších investic. Navíc zatímco i nadále se bude zvláštní pozornost věnovat Africe, sousedství a západnímu Balkánu, bude se záruka geograficky rozšiřovat. Společně se soukromým sektorem by tak díky multiplikačnímu účinku mohlo být tímto způsobem v období 2021–2027 na investice uvolněno až půl bilionu eur. S cílem zajistit co nejúčinnější řízení prostředků EU a s ohledem na výrazné zvýšení objemu záruky EU je třeba odpovídajícím způsobem upravit současné uspořádání.

3.2 Posílená evropská finanční architektura

K dosažení cílů Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) bude zapotřebí vnější finanční architektura, která bude schopná vytvářet a realizovat účinné projekty a zároveň provádět strategickou politickou orientaci EU. Vzhledem k současné roztříštěnosti je třeba posílit architekturu způsobem navrženým Komisí v červnu 2018.

Aby finanční nástroje EU mohly plnit politické cíle, které stanoví Evropský parlament a Rada, měla by EU usilovat o zajištění silnějšího politického řízení a kontroly s cílem podporovat co nejúčinnější použití peněz daňových poplatníků s ohledem na geografické i tematické priority. V rámci příštího víceletého finančního rámce by řešení mohlo mít podobu platformy EU pro vnější investice, která by spojila všechny subjekty, které využívají rozpočtové záruky EU pro vnější investice, v jednom novém rámci založeném na následujících zásadách:

·První úroveň se týká vymezení prioritních odvětví a geografických oblastí pro investování. Ty budou stanoveny prostřednictvím procesu víceletého programování založeného na cílech vnější činnosti Unie, tak jak předpokládá nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

·Druhá úroveň spočívá v řízení používání záruky EU. Za řízení záruky odpovídá Komise. Jeho součástí je schválení použití záruky (včetně kontroly souladu připravovaných projektů s politikou), stanovení a sledování rizikových parametrů s cílem chránit rozpočet EU a celkové řízení používání záruky 21 . Kromě tohoto by Komise neusilovala o provádění obecných bankovních operací ani by v rámci Komise nereplikovala či neduplikovala technické odborné znalosti, které jsou k dispozici jinde. Posouzení rizik různých projektů nebo souborů připravovaných projektů, určených na základě priorit stanovených na politické úrovni, by mělo být prováděno skupinou pro posuzování rizik 22 . 

Tvorba rezerv na Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) bude součástí společného rezervního fondu Unie v souladu s příslušnými ustanoveními finančního nařízení 23 , které stanoví nezávislé odborné hodnocení do 30. června 2019 ohledně otázky, komu má být svěřeno finanční řízení aktiv společného rezervního fondu.

·Na třetí úrovni by byly prováděny investice na místě a připravované projekty by byly předkládány k posouzení. Evropská investiční banka a další rozvojové finanční instituce by na základě svých příslušných odborných znalostí a v souladu se svými postupy náležité péče a řídícími procesy měly mít přístup k záruce EU při provádění projektů, které mají na místě nejvyšší přidanou hodnotu pro EU. S podporou spolupráce mezi způsobilými stranami se počítá již v návrhu nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 24 . Uvítán by byl model pro společné iniciativy v konkrétních regionech či odvětvích. Projekty připravované společně na základě spolupráce různých institucí by byly Komisí při rozhodování o efektivním, účinném a spravedlivém používání dostupných prostředků hodnoceny kladně.

Platformě bude předsedat Komise, která v koordinaci s ostatními účastníky zajistí, aby rozsah, místo a načasování investičních rozhodnutí odpovídalo stanoveným investičním prioritám a obecným cílům vnější činnosti EU.

Posílená architektura pro vnější investice Evropské unie

4.Závěry

4. Závěry

Velké množství investičních výzev a příležitostí, které se nabízejí v Africe, sousedství EU a dalších částech světa, nepočká. Vyžadují, aby EU zaměřila své činnosti a co nejúčinněji využívala své stávající nástroje, instituce a subjekty, aby dosáhla naplnění politických záměrů a cílů svých politik. Ačkoli v dlouhodobějším horizontu má smysl uvažovat o strukturálních a zásadních reformách, Komise je toho názoru, že její činnost by se v krátkodobém horizontu měla soustředit na co největší zefektivnění a zlepšení fungování stávajícího systému.

K dosažení tohoto cíle byly vymezeny následující priority a činnosti:

-Komise vyzývá všechny evropské partnery, aby posílili svoji spolupráci s cílem přispět k realizaci politik vnější činnosti Unie v plné soudržnosti s politickými cíli a strategickými zájmy Unie.

-Vyzývá všechny příslušné partnery, aby zrychlili provádění plánu vnějších investic. Povědomí o plánu bude zvýšeno prostřednictvím cílených informačních činností.

-Přestože Komise uznává výsadní postavení Evropské investiční banky jako banky EU, vyzývá skupinu EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, případně společně s dalšími subjekty, aby zkoumaly možnosti dalších synergií, například v podobě společných iniciativ s konkrétními účely, v rámci probíhajícího provádění plánu vnějších investic a budoucího nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

-Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby se dohodly ohledně základních parametrů návrhu nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci jako součásti příštího víceletého finančního rámce.

-Pro provádění vnějších finančních investic Evropské unie by měla být vytvořena posílená evropská finanční architektura.

-Měl by být zaveden mechanismus spolupráce, který by zajistil, aby byly postoje členských států EU lépe koordinovány, zejména v Evropské bance pro obnovu a rozvoj.

V návaznosti na užitečné poznatky získané na začátku roku 2018 Komise v říjnu 2018 svolá všechny příslušné subjekty, včetně členských států, rozvojových finančních institucí a dalších zúčastněných stran s cílem co nejrychleji v praxi realizovat výše uvedené priority, aniž by tím byl dotčen probíhající legislativní proces týkající se nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci nebo obecnější úvahy o dlouhodobé evropské finanční architektuře pro rozvoj.

(1)      V souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a akčním programem z Addis Abeby.

(2)      V souladu s články 208 a 212 SFEU Unie zajistí, aby rozvojová politika a další činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce byly prováděny v rámci zásad a cílů vnější činnosti EU. Článek 21 SEU stanoví, že Unie zajistí soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami.

(3)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské investiční bance o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci, COM(2016) 385 final ze dne 7. června 2016.

(4) .     https://www.diplomatie.gouv.fr/en/country-files/germany/events/article/europe-franco-german-declaration-19-06-18

(5)      Sdělení o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost: posunout naše partnerství pro investice a zaměstnanost na další úroveň COM(2018) 643.

(6)

     Viz článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU (https://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf) a nový evropský konsenzus o rozvoji „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1), který vychází ze všeobecně uznaných zásad Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a akčního programu z Addis Abeby.

(7)      Sdělení Komise, Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic, 14. září 2016, COM(2016) 581 final.

(8)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD, Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1.

(9)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice.

(10)      Evropská komise, Evropský fond pro udržitelný rozvoj – zpráva o činnosti v roce 2017, 11. července 2018 (https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/efds-report_en.pdf).

(11)      Článek 308 Smlouvy o fungování Evropské unie a Protokol č. 5.

(12)      Evropská investiční banka a Evropský investiční fond.

(13)       http://www.eib.org/attachments/thematic/eib_economic_resilience_initiative_en.pdf  

(14)       https://www.ebrd.com/news/publications/institutional-documents/basic-documents-of-the-ebrd.html  

(15)       https://www.edfi.eu/members/meet-our-members/  

(16)   http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2852&Lang=CS  

(17)      Investiční rámec pro západní Balkán vznikl v roce 2009 jako společná iniciativa Evropské komise, Rozvojové banky Rady Evropy, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky a několika dvoustranných dárců . Jedná se o regionální nástroj kombinující zdroje financování, který podporuje rozšíření EU a socio-ekonomický rozvoj v Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře a Srbsku.

(18)      Největšími akcionáři banky mimo EU jsou: Spojené státy americké (10,10 %), Japonsko (8,60 %), Ruská federace (4,04 %), Kanada (3,43 %), Turecko (1,16 %). Čína vlastní 0,10% podíl.

(19)      COM(2018) 460 final, 14. června 2018.

(20)      S touto částkou se rovněž počítá pro financování operací makrofinanční pomoci EU na podporu zemí, které se potýkají s krizí platební bilance (až do 14 miliard EUR v období 2021–2027).

(21)      Příloha VI návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, COM(2018) 460 final ze dne14. června 2018.

(22)      Pro uvedenou skupinu pro posuzování rizik lze použít různé modely. Nezávislí odborníci, kteří budou radit Komisi, by mohli být vybráni i) na základě nabídek konkurenčních cen ve výběrovém řízení se soukromým sektorem a pracovat jako externí poradci, nebo ii) by mohli být poskytnuti prováděcími partnery (rozvojovými finančními institucemi nebo národními rozvojovými bankami). Ve druhém případě by v zájmu zabránění jakémukoli případnému střetu zájmů odborníci neměli posuzovat projekty ze své původní instituce.

(23)      Ustanovení čl. 26 odst. 5 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, COM(2018) 460 final ze dne 14. června 2018, a článek 212 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s.1.

(24)      Ustanovení čl. 27 odst. 5 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, COM(2018) 460 final ze dne 14. června 2018.