EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.2.2018

COM(2018) 52 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES

1. Úvod a právní základ

Nařízení o mechanismu sledování klimatu (MMR) 1 stanoví pevný rámec pro transparentnost emisí skleníkových plynů a pro další informace týkající se změny klimatu. Zahrnuje prvky, které jsou nezbytné pro sledování pokroku při provádění právních předpisů EU v oblasti klimatu, zejména rozhodnutí o „sdílení úsilí“ 2 a mezinárodních závazků EU přijatých na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótského protokolu.

Nařízení MMR Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v jeho čl. 25 odst. 2, s cílem:

·stanovit základní požadavky na inventurní systém Unie, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2,

·doplnit látky na seznam nebo odstranit látky ze seznamu skleníkových plynů uvedeného v příloze I nařízení MMR nebo doplnit, odstranit nebo pozměnit ukazatele uvedené v příloze III uvedeného nařízení a zohlednit změny v souvislosti s potenciálem globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 6, a

·zřídit registr Unie, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4.

Tato zpráva je vypracována na základě čl. 25 odst. 2 nařízení MMR. Komisi je na základě čl. 25 odst. 2 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 6, 7 a v čl. 10 odst. 4 na dobu pěti let od 8. července 2013. Komise má vypracovat zprávu o výkonu této přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období.

Nařízení MMR bylo v roce 2014 pozměněno s ohledem na technické provádění Kjótského protokolu 3 . Komise byla na základě této změny dále zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci týkajících se technického provádění druhého kontrolního období Kjótského protokolu v Unii, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 5 a 6 nařízení MMR. Podle čl. 25 odst. 2a nařízení MMR je pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 5 a 6 Komisi svěřena ode dne uzavření dodatku ke Kjótskému protokolu dohodnutého v Dohá Unií až do skončení dodatečného období pro plnění závazků podle druhého kontrolního období Kjótského protokolu. Vzhledem k tomu, že uvedené pravomoci byly Komisi svěřeny na přesně stanovenou dobu bez prodloužení a že nejsou uvedeny v čl. 25 odst. 2, tato zpráva se na ně nevztahuje.

Komise dne 30. listopadu 2016 předložila návrh nařízení o správě energetické unie 4 . S cílem podpory integrace oblastí energetiky a klimatu návrh plně začleňuje nařízení MMR a zrušuje je s platností od 1. ledna 2021. Do tohoto dne nařízení MMR zůstává v platnosti jako relevantní rámec pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, jejich pohlcování a další informace o klimatu.

2. Výkon přenesené pravomoci

2.1. Základní požadavky na inventurní systém Unie a zohlednění změn v souvislosti s potenciály globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám (čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 6 písm. b))

Ustanovení čl. 6 odst. 2 Komisi zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních požadavků na inventurní systém Unie v zájmu splnění povinností podle rozhodnutí 19/CMP.1 přijatého na konferenci smluvních stran UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu, které stanoví pokyny pro systémy národní inventury, jež by strany měly použít. Komise dne 12. března 2014 přijala nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 5 . Toto nařízení upřesňuje pravidla týkající se inventurního systému Unie s cílem dostát závazkům podle rozhodnutí 19/CMP.1. Tím zajišťuje včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost zpráv o emisích skleníkových plynů podávaných sekretariátu úmluvy UNFCCC. Stanoví požadavky na inventurní systém Unie a dále konkretizuje pravidla týkající se přípravy a správy inventury skleníkových plynů Unie včetně pravidel pro spolupráci s členskými státy během každoročního procesu podávání zpráv a přezkumu inventur podle úmluvy UNFCCC.

Ustanovení čl. 7 odst. 6 písm. b) Komisi zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem zohlednit změny v souvislosti s hodnotami potenciálů globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám v souladu s příslušnými rozhodnutími orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgánů v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 tyto změny zohledňuje a stanoví pravidla týkající se hodnot potenciálů globálního oteplování a mezinárodně dohodnutých pokynů k inventurám, které mají být používány členskými státy a Komisí při stanovení a vykazování inventury skleníkových plynů, čímž se zajistí soudržnost s prováděním požadavků na sledování a vykazování podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu.

Komise bude i nadále sledovat, zda se na mezinárodní úrovni přijímají nová rozhodnutí, která by vyžadovala změny, a případě bude v tomto ohledu usilovat o přijetí aktů v přenesené pravomoci.

2.2 Příloha I a příloha III nařízení MMR (čl. 7 odst. 6 písm. a))

Ustanovení čl. 7 odst. 6 písm. a) Komisi zmocňuje doplnit látky na seznam nebo odstranit látky ze seznamu skleníkových plynů uvedeného v příloze I nařízení o MMR nebo doplnit, odstranit nebo pozměnit ukazatele uvedené v příloze III tohoto nařízení v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících. Komise je toho názoru, že orgány úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu nepřijaly žádná rozhodnutí, jež by vedla k tomu, že by Komise uplatnila tento právní základ. Komise proto dosud tohoto zmocnění nevyužila. Komise bude i nadále sledovat vývoj na mezinárodní úrovni a případně v tomto ohledu připraví akty v přenesené pravomoci.

2.3. Zřízení registru Unie (čl. 10 odst. 4))

Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 6 stanoví systém registrů, který zajistí přesné zúčtování transakcí podle systému Unie pro obchodování s emisemi (EU ETS) 7 , Kjótského protokolu a rozhodnutí o „sdílení úsilí“. Právní základ nařízení o registru je stanoven ve třech právních aktech: směrnici o systému EU pro obchodování s emisemi (článek 19), nařízení MMR (čl. 10 odst. 4 a čl. 10 odst. 5 a 6, pokud jde o druhé kontrolní období Kjótského protokolu) a rozhodnutí o „sdílení úsilí“ (čl. 11 odst. 3). Vzhledem k tomu, že nařízení o registru bylo přijato před vstupem nařízení o MMR v platnost, zakládalo se nařízení o registru na předchozím rozhodnutí o mechanismu monitorování 8 (čl. 6 odst. 1). Ustanovení čl. 10 odst. 4 nařízení o MMR nadále tvoří právní základ pro nařízení o registru v souvislosti s Kjótským protokolem. Komise dosud nepřijala nový akt v přenesené pravomoci na základě čl. 10 odst. 4 nařízení o MMR. Revize nařízení o registru nicméně stále probíhá a očekávaný rozsah změn bude zahrnovat ustanovení týkající se prvního období závazku Kjótského protokolu. Předpokládá se tedy použití tohoto právního základu.

3. Závěr

Komise během posledních pěti let přijala jeden akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví základní požadavky na inventurní systém Unie a zohledňují změny v souvislosti s potenciály globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám. Komise bude i nadále sledovat vývoj na mezinárodní úrovni a za účelem zajištění soudržnosti případně v tomto ohledu připraví akty v přenesené pravomoci. Komise bude rovněž dále sledovat provádění přijatých nařízení v přenesené pravomoci a budou-li to změny v praxi vyžadovat, provede v těchto pravidlech změny.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(2)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 662/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 525/2013, pokud jde o technické provádění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 155).

(4)

 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013, COM(2016) 759 final.

(5)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se stanoví základní požadavky na inventurní systém Unie a zohledňují změny v souvislosti s potenciály globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 26).

(6)

Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011 (Úř. věst. L 122, 3.5.2013, s. 1), nařízení o registru.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(8)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1).