52018AE2245

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE2245 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018AE2245

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Nová evropská agenda pro kulturu [COM(2018) 267 final]

EESC 2018/02245

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 148–154 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:: 17/10/2018; Den hlasování
Date of vote:: 17/10/2018
Date lodged:: 18/06/2018

Author:: Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:: EESC_SOC
Form:: Stanovisko
Term of office:: 2015-2020
Internal reference:: SOC/590, AVIS-SECTION 2018/2245 FIN
Session:: 538

Treaty:

Smlouvy o fungování Evropské unie

Legal basis:

12016E167

Link

Select all documents mentioning this document

Earlier related instruments:

52018DC0267 ESC Opinion

Instruments cited:

Link

EUROVOC descriptor:

Subject matter:

Kultura

Directory code:

16.40.00.00 Věda, informace, vzdělávání a kultura / Kultura

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/148

[COM(2018) 267 final]

(2019/C 62/25)

Zpravodaj:

Antonello PEZZINI

Konzultace	Evropská komise, 18. 6. 2018
Právní základ	Článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	26. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	182/1/0

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je přesvědčen, že Evropa představuje kulturní společenství, které je založeno na sdílených hodnotách, a že sociálně tržní ekonomika je poznávacím znakem evropského životního stylu, v němž se snoubí ekonomická svoboda se sociálními právy a se zásadami respektování člověka.

1.2.

EHSV považuje za důležité upevnit a rozvíjet kulturní rozměr Unie založený na společných hodnotách zakotvených ve Smlouvách coby klíčový faktor procesu integrace a základní kámen evropské kulturní identity, jejímž cílem je budovat inkluzivní, pluralitní, soudržnou a konkurenceschopnou společnost.

1.2.1.

EHSV se domnívá, že evropskou integraci a kulturní i jazykovou rozmanitost může podpořit pouze posílení pocitu sounáležitosti s Evropou a kulturní identity.

1.2.2.

Hmotné a nehmotné kulturní dědictví Evropy je podle EHSV pojítkem evropských národů, velmi silným poutem identity a vzácným strategickým zdrojem sociální soudržnosti.

1.3.

EHSV má za to, že právě vzhledem k probíhající politické krizi a krizi identity v Evropě (1) je mimořádně důležité vrátit kultuře tuto ústřední úlohu spočívající v předávání vazeb v rámci identity a ve vytváření společných hodnot zakotvených ve Smlouvách.

1.4.

EHSV sice iniciativu usilující o postavení kultury na přední místo agendy hodnotí pozitivně, požaduje však, aby obnovení agendy bylo využito jako příležitost k uvažování o vizi nové evropské renesance, jejímž cílem by bylo vytvoření Evropského kulturního prostoru (2) založeného na řadě společných hodnot, jako je solidarita, důvěra a společná odpovědnost.

1.5.

Obnovená evropská agenda pro kulturu se podle EHSV musí zakládat na společné strategické vizi, která bude při realizaci Evropského kulturního prostoru klást důraz na:

—	společné hodnoty v oblasti identity, svobody a solidarity;

—	základní zásady volného pohybu osob, zboží a služeb v oblasti kultury a jejich usazování a poskytování v Evropě;

—	systémy řízení a plánování opatření zaměřené na kulturní dědictví;

—	konkrétní kroky v oblasti restaurování a ochrany nesmírného uměleckého dědictví, které oživuje evropskou kulturu pro nové generace (3);

—	zhodnocení evropské kultury v mezinárodních vztazích;

—	posílenou správu evropských politik s cílem dát více prostoru aktérům, kteří vytvářejí a formují kulturu v rámci kulturních projevů a kulturního a tvůrčího odvětví;

—	podporu sdružování malých tvůrčích podniků, zejména těch v sociální oblasti;

—	synergie a výměny kulturních procesů, které přispějí k většímu sdílení mnohočetných projevů evropské společnosti.

1.6.

Z hlediska nabídky kultury je nezbytné, aby ji ti, jimž jsou opatření určena, vnímali prostřednictvím nových mnohojazyčných komunikačních prostředků jako jasnou a dostupnou, a Evropský kulturní prostor se tak stal skutečně dědictvím všech.

1.7.

Z hlediska poptávky po kultuře považuje EHSV za důležitá opatření zaměřená na uživatele kultury s cílem zvýšit míru účasti na rozvoji identity evropských hodnot, a to prostřednictvím iniciativ, jako je „Erasmus kulturního občanství“ a přijetí Evropské charty kultury určené evropským občanům.

1.8.

EHSV je přesvědčen, že může hrát aktivní úlohu ve strukturovaném dialogu v oblasti kultury, a posílit tím demokratické občanství, kulturní identitu a sdílení mnohočetných tvůrčích projevů společnosti, mj. prostřednictvím společných iniciativ, jako jsou evropské týdne kultury, evropské noci kultury a jmenování vyslanců evropské kultury.

1.9.

EHSV se na základě pravidelných zpráv Komise zasazuje o monitorování údajů uvedených v plánu nové agendy a o dotvoření Evropského kulturního prostoru.

2. Úvod

2.1.

Kultura je ústředním bodem evropského projektu a představuje základ „jednoty v rozmanitosti“ Evropské unie. Je základní součástí života v rámci komunity a hodnotou, která je schopna obohatit naši lidskost, jelikož je neodmyslitelnou součástí našeho chování ve společnosti a každodenních projevů našeho občanství.

2.2.

Kultura tak představuje vynikající strategický zdroj sociální soudržnosti a mezikulturního dialogu a velkou příležitost pro zhodnocení společné historie díky velmi bohaté kulturní rozmanitosti evropských regionů a velmi bohatému společnému hmotnému i nehmotnému dědictví.

2.3.

Lisabonská smlouva přisoudila kultuře velký význam. V preambuli Smlouvy o EU se výslovně odkazuje na vůli inspirovat se „evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem“ a na hlavní cíle, k nimž patří například to, že EU „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“.

2.3.1.

Mnohé z těchto hodnot, které představují základ evropské společnosti, jsou zdůrazněny ve Smlouvě: „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv …“. Tyto hodnoty, jež se staly nedílnou součástí evropské kultury, se rodí ve společnosti, pro niž je příznačný pluralismus, nediskriminace, tolerance, spravedlnost a solidarita, a musejí v ní získávat stále větší prostor.

2.3.2.

Listina základních práv, nedílná součást Smlouvy, shromáždila, potvrdila a shrnula bohatý výčet hodnot, které jsou již zčásti vyjmenovány ve Smlouvě.

2.3.3.

Kroky EU se tedy soustřeďují na posílení spolupráce mezi členskými státy, aby se jejich konkrétní pravomoci týkající se politiky v oblasti kultury stále více vztahovaly ke společným hodnotám, k nimž se státy zavázaly a které by měly tvořit osnovu společenského dění.

2.3.4.

Chování člověka ve společenských vztazích a v každodenním životě se řídí vzory pevně stanovenými předem ve vlastní mysli (4). Tyto vzory se však získávají prostřednictvím vzdělání (5) a učení (6) a zakořeňují se prostřednictvím vztahů k okolnímu světu.

2.3.5.

Z toho plyne důležitost rozšiřování a prosazování hodnot, které tvoří společný základ evropské civilizace, již ve školním věku a zejména u mladých lidí, aby se konsolidovaly „zrcadlové neurony“, které napodobují úkony, pocity a emoce, jež vidíme u ostatních (7).

2.4.

Koncepce kultury (8) je sama o sobě dynamická, a předpokládá tedy řadu opatření, která musí evropské politiky a jednotlivé členské státy vypracovat prostřednictvím vzdělávání a příkladů. Výše uvedené hodnoty, které jsou zakotveny ve Smlouvě, nevznikají spontánně, ale jsou výsledkem úvah a zkušeností ze sociální oblasti, kterými se řídí mírumilovné soužití a budování důvěry národů, a musí se stát předmětem vzdělávacích procesů a společenských interakcí zaměřených především na nové generace, aby jim umožnily přijmout a sdílet etické hodnoty.

2.5.

Kultura je kromě své společenské a identifikační hodnoty stále více uznávána jako hybný a strategický ekonomický segment, pokud jde o růst příjmů na obyvatele, dobrých životních podmínek a celkového evropského HDP, a v mezinárodních vztazích.

2.6.

Odhaduje se, že kulturní a kreativní odvětví přispívají 4,2 % k HDP Evropy a vykazují růst zaměstnanosti o 1,5 %. V absolutních hodnotách vyprodukovala kultura v roce 2016 89,9 miliardy EUR, tj. o 1,8 % více než v roce 2015, a vezmeme-li v úvahu i navazující odvětví, přinesla více než 250 miliard EUR a dala práci 1,5 milionu osob (9).

2.7.

Kulturní život je sice jedním z hlavních úkolů Evropy, ale hospodářská a finanční krize, která do Evropy přišla v roce 2008 a která se následně přelila do sociální oblasti a do politiky, vedla k jeho útlumu ve všech evropských zemích, což se projevilo výrazněji v zemích jižní Evropy (10).

2.8.

Evropská agenda pro kulturu (11) uložila v roce 2007 EU a členským státům závazek spočívající v tom, že by měly:

—	podpořit kulturní rozmanitost;

—	chránit kulturní dědictví;

—	překonat překážky volného pohybu subjektů z daného odvětví;

—	podpořit přínos kulturních a kreativních podniků.

2.8.1.

Pokud jde o spolupráci na evropské úrovni, stanovil pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018 čtyři hlavní priority politik v oblasti kultury:

—	kulturu dostupnou a otevřenou všem;

—	ochranu a zhodnocování kulturního dědictví;

—	podporu kulturních a kreativních odvětví v inovační ekonomice;

—	prosazování kulturní rozmanitosti.

2.9.

Evropský parlament přijal řadu usnesení (12) a doporučení týkajících se rovného přístupu ke kulturním službám, kultury ve vnějších vztazích Unie, mobility a kulturních a kreativních odvětví.

2.10.

Dne 23. května 2018 přijala Rada EU závěry týkající se začlenění kulturního dědictví i do rámce jiných politik a posílení dialogu s organizacemi občanské společnosti.

2.11.

EHSV zase opakovaně vyjadřoval vlastní stanovisko ohledně zhodnocení kulturních a kreativních odvětví a podpory strategie mezinárodních kulturních vztahů (13), včetně příspěvku venkovských oblastí k evropskému kulturnímu dědictví (14).

3. Návrhy nové agendy

3.1.

Hlavní součásti nové agendy, kterou navrhla Komise, lze shrnout takto:

—	podpora kulturní účasti, mobility umělců a ochrany dědictví, podchycení síly kultury a kulturní rozmanitosti pro sociální soudržnost a pohodu;

—	podpora umění a kultury v oblasti vzdělávání;

—	posilování mezinárodních kulturních vztahů;

—	navazování silnějších vazeb na průmyslovou politiku;

—	využívání úlohy kultury k posilování evropské identity;

—	uskutečňování úzké spolupráce s členskými státy a s občanskou společností.

3.2.

Navrhované klíčové rozměry lze shrnout takto:

3.2.1.

společenský rozměr: využití síly kultury a kulturní rozmanitosti pro sociální soudržnost a dobré životní podmínky;

3.2.2.

hospodářský rozměr: podpora kulturní kreativity v oblasti vzdělávání a inovací a podpora růstu prostřednictvím nových pracovních míst, rozvoje kulturních odvětví a dovedností (15);

3.2.3.

vnější rozměr – posilování mezinárodních kulturních vztahů: podpora kultury v zemích procesu rozšíření, v zemích západního Balkánu a v zemích Středomoří, činnost rozvojového fondu pro země AKT (16);

3.2.4.

průřezový rozměr: „Evropský rok kulturního dědictví“ a „Evropská hlavní města kultury“, nový akční plán pro kulturní statky na období 2019–2022, rozvoj strategie Digital4Culture, on-line adresář evropských filmů, podpora digitální transformace.

3.3.

Strategická spolupráce v rámci nové agendy bude podpořena programem Kreativní Evropa a dalšími programy EU.

4. Obecné připomínky

4.1.

EHSV považuje za důležité upevnit a rozvíjet kulturní rozměr Unie založené na společných hodnotách zakotvených ve Smlouvách s cílem upevnit pocit sounáležitosti při budování inkluzivní, soudržné a konkurenceschopné společnosti.

4.2.

Hmotné a nehmotné kulturní dědictví Evropy je pojítkem evropských národů a velmi silným poutem identity, zejména v obdobích krize identity a evropské solidarity.

4.3.

EHSV má za to, že právě vzhledem k probíhající politické krizi, krizi identity a krizi veřejné správy v Evropě je vhodné vrátit evropské kultuře úlohu spočívající v předávání hodnot v oblasti identity, mj. posílením evropských studijních oborů.

4.4.

Tento proces integrace hodnot musí být základem pro kvalitativní skok nové agendy pro kulturu a musí po vzoru Evropského výzkumného prostoru (17) a společně s ním vyústit ve skutečný Evropský kulturní prostor založený na společných hodnotách.

4.5.

Součástí tohoto nového Evropského kulturního prostoru, včetně jeho harmonogramu, by mělo být:

4.5.1.

posílení evropských kulturních politik a nástrojů s cílem podpořit a šířit hodnoty v oblasti identity na základě pocitu sounáležitosti se společným systémem hodnot;

4.5.2.

plné uplatňování volného pohybu fyzických a právnických osob činných v oblasti kultury a jejich usazování, poskytování služeb a dodávání zboží všude v Evropě;

4.5.3.

„ekonomika kultury“, která se zaměřuje na systémy sociálního začleňování a podporuje nové modely ochrany a restaurování kulturního dědictví a rozvoje kreativních odvětví, mj. prostřednictvím nových typů podniků se silným zaměřením na sociální oblast;

4.5.4.

prosazování evropské kultury v mezinárodních vztazích coby nástroje návratu kulturní diplomacie, mechanismu „měkké síly“ ve vnějších vztazích Evropy a ekonomického multiplikátoru v mezinárodním obchodě, který může z umělců či tvůrčích jedinců učinit „vyslance evropské kultury“;

4.5.5.

mechanismy založené na přístupu zdola nahoru s cílem dát více prostoru všem aktérům, kteří přímo vytvářejí, budují a formují kulturu na poli umění a v oblasti kulturního a tvůrčího odvětví.

4.6.

Podle EHSV je třeba řešit společné výzvy vytvořením skutečného „vnitřního trhu v oblasti kultury“ a umožnit:

—	mobilitu umělců a služeb poskytovaných podniky činnými v oblasti kultury;

—	mobilitu uměleckých děl;

—	spolupráci prostřednictvím nadnárodních projektů;

—	mezikulturní dialog;

—	konkrétní opatření k posílení evropské kulturní identity;

—	opatření v oblasti restaurování a ochrany nesmírného evropského uměleckého dědictví s prvky věnovanými výzkumu a investicím v oblasti multimédií (18) a udržitelnosti;

—	posílení tvůrčí nezávislosti;

—	rozvoj humanisticko-digitální kultury, která bude schopna uvést na správnou míru zmanipulovanou sféru algoritmu falešných zpráv („fake news“) a dezinformací na internetu.

4.7.

Podle EHSV je třeba prostřednictvím vzdělávání podporovat hlavně u mladých lidí přesvědčení, že kulturní rozdíly a různorodé podoby umění jsou faktory, které mají zásadní význam pro lidský rozvoj a pro dosažení základních svobod, a že výměna kulturních postupů přispívá k posílení demokratického občanství.

4.8.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby nová evropská agenda pro kulturu, zasazená do nové společné a širší strategické vize, byla rovněž začleněna a zakotvena do příštího evropského víceletého finančního rámce.

4.9.

Podle EHSV je nezbytné, aby ti, jimž jsou určeny právní, strukturální a finanční podpůrné programy a opatření, vnímali tyto programy a opatření na sociálních sítích jako jasné, transparentní a dostupné.

4.10.

Stejně tak se EHSV domnívá, že je nutné se přímo zaměřit na konečné příjemce evropské politiky v oblasti kultury, aby se zvýšila úroveň účasti, která prošla těžkou zkouškou hospodářské a finanční krize, jež se přelila i do sociální oblasti.

4.10.1.

Podle EHSV by se jako užitečné iniciativy, a to zejména pro mladé generace, mohly ukázat Erasmus kulturního občanství – pro šíření kultury a cestovního ruchu v Unii – a Evropská charta kultury – která zjednoduší přístup k evropským kulturním krásám – nebo pořádání evropských týdnů a nocí kultury.

5. Konkrétní připomínky

5.1.

Funkční digitální příručka, včetně internetové stránky aktualizované v reálném čase, uživatelsky přívětivé a přístupné ve všech jazycích Unie, zajistí možnost využívat nejrůznější nástroje EU, které jsou v současné době k dispozici. Pro názornost uvádíme jejich předběžný seznam:

—	DCI II, nástroj pro rozvojovou spolupráci (19)

—	Med (20) a Med Culture Progremme (2014–18) (21)

—	ENI, evropský nástroj sousedství, bývalý ENPI (22)

—	IPA II (2014–20) (23)

—	soustava Natura 2020 (24)

—	Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství v rámci soustavy Natura 2020 (25)

—	LIFE (2014–20) (26)

—	strukturální fondy (27)

—	EMODnet, fáze III, pozorování moře a podmořských lokalit (28)

—	Modrý růst v EU, oblast moře, dopravy a kultury (29)

—	Leader+, obnova a rozvoj venkovského a kulturního dědictví (30)

—	Evropa pro občany (2014–20). pro historii a rozmanitost Unie (31)

—	státní podpora na zachování kultury a dědictví (32)

—	nedovolené obchodování s kulturními statky (33)

—	Copernicus (bývalý GMES), satelitní informace k monitorování kulturního dědictví (34)

—	EDEN (European Destinations of ExcelleNce)

—	COSME, financování iniciativ v oblasti kultury a cestovního ruchu (35)

—	Kulturní stezky Rady Evropy a Evropské komise

—	C3 Monitor, monitorování a srovnávání přibližně 170 kulturních a kreativních měst v 30 evropských zemích: Kulturní život (Cultural Vibrancy), Tvůrčí hospodářství (Creative Economy) a Příznivé prostředí (Enabling Environment)

—	partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti energetické účinnosti historických staveb

—	kulturní dědictví pro udržitelný rozvoj v rámci programu Horizont 2020

—	digitální platforma Europeana s více než 50 milióny digitalizovaných hesel (knihy, hudba, umělecká díla) a s pokročilým vyhledáváním

—	Digitální agenda pro studium evropského kinematografického dědictví (36)

—	investice do kulturního dědictví díky nařízením týkajícím se politiky soudržnosti (37)

—	Erasmus+ (38)

—	označení „Evropské dědictví“ zavádí označení udělované pamětihodnostem nacházejícím se v Unii (39)

—	program Kreativní Evropa (2014–20) a její složka Media věnovaná audiovizuálnímu odvětví (dílčí program Media); kulturní složka věnovaná kreativním a kulturním odvětvím (dílčí program Kultura); meziodvětvová složka věnovaná všem kreativním a kulturním odvětvím (meziodvětvová složka) (40).

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Viz nejrůznější populistická nebo independentistická hnutí a aspekty.

(2) Analogicky k Evropskému výzkumnému prostoru a v zájmu jeho posílení.

(3) Viz specializované služby v oblasti restaurování: www.opencare.it.

(4) Nihil est in intellectu quod prius non fuerit in sensu (J. Locke).

(5) Z latinského instruere – vystavět, zřídit.

(6) Vštěpovat znaky a vzory.

(7) Viz výsledky neurovědy, které ilustrují napodobování úkonů a imitování modelů.

(8) Z latinského colere – vzdělávat, uctívat, pěstovat.

(9) Zdroj: Eurostat.

(10) Zpráva „Cultural access and participation“, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_399_en.pdf.

(11) Viz Úř. věst. C 287, 29.11.2007.

(12) Viz Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142, Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95, P8_TA(2016)0486.

(13) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 120.

(14) NAT/738 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 22).

(15) Zejména s přeměnou programu PISA ze STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) na STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) v digitální oblasti.

(16) Afrika, Karibik, Tichomoří.

(17) Viz rovněž Rámcová úmluva Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (CETS č. 199) 18/03/08, Faro, 27. října 2005.

(18) Viz poznámka pod čarou 14.

(19) Nařízení (EU) č. 233/2014 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(20) Interreg Med Programme.

(21) Med Culture Programme.

(22) Nařízení (EU) č. 232/2014 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27) a (EU) č. 236/2014 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).

(23) Nařízení č. 231/2014 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).

(24) Směrnice o stanovištích 92/43/EHS (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7) a směrnice o ptácích 2009/147/ES (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(25) COM(2017) 198 final.

(26) Nařízení č. 1293/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

(27) 5 fondů: EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV, ENRF.