52018AE0170

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE0170 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018AE0170

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem [COM(2017) 660 final – 2017/0294 (COD)]

EESC 2018/00170

Úř. věst. C 262, 25.7.2018, p. 64–68 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:: 19/04/2018; Den hlasování
Date of vote:: 19/04/2018
Date lodged:: 22/11/2017

Author:: Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:: EESC_TEN
Form:: Stanovisko
Term of office:: 2015-2020
Internal reference:: TEN/653, AVIS-SECTION 2018/0170 FIN
Session:: 534

Procedure number:

Link

European Parliament - Legislative observatory

Treaty:

Smlouvy o fungování Evropské unie

Legal basis:

12016E194

Link

Select all documents mentioning this document

Earlier related instruments:

52017PC0660 ESC Opinion

Instruments cited:

Link

EUROVOC descriptor:

Subject matter:

Energetika

Directory code:

12.50.30.00 Energetika / Ropa a plyn / Ostatní opatření v oblasti ropy a plynu

HTML

PDF

Official Journal

25.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 262/64

[COM(2017) 660 final – 2017/0294 (COD)]

(2018/C 262/11)

Zpravodajka:

Baiba MILTOVIČA

Konzultace	Evropský parlament, 29. 11. 2017 Rada Evropské unie, 22. 11. 2017
Právní základ	Článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato ve specializované sekci	5. 4. 2018
Přijato na plenárním zasedání	19. 4. 2018
Plenární zasedání č.	534
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	149/1/3

1. Závěry a doporučení

1.1.

Občanská společnost jako celek může vzkvétat pouze tehdy, jsou-li důsledně dodržovány zásady právního státu. Evropský hospodářský a sociální výbor proto – ačkoli konstatuje, že v některých bodech s Komisí nesouhlasí, a vyjadřuje politování nad opomenutími v původním dokumentu, jež dala vzniknout právnímu vakuu, které se tato směrnice snaží vyplnit – podporuje intence navrhovaných změn směrnice o plynu z roku 2009, u nichž se očekává, že povedou k lepší integraci trhu a bezpečnosti dodávek.

1.2.

Tyto navrhované změny směrnice o plynu (1) vedly k rozsáhlé diskusi a neshodám na úrovni členských států. Výbor je přesvědčen, že součástí této diskuse jsou důležité otázky týkající se zásad a solidarity, které musí být řešeny jednoznačně.

1.3.

Je třeba plně uznat citlivé politické a hospodářské záležitosti – což se v současné době neděje –, ale zároveň bude EU muset rozhodnout, zda je ve stávající politické atmosféře cíl soudržného, udržitelného a spravedlivého trhu s energií pro všechny členské státy dosažitelný. V krátkodobém horizontu jde o to, že některé členské státy stojí před výzvou, kterou představuje to, že by se měly vzdát něčeho, co je podle nich v jejich národním zájmu, a sice proto, aby podpořily jasné a jednotné regulační zásady uplatňované na jednotném trhu v souvislosti s dodávkami energie a energetickou bezpečností. V dlouhodobém horizontu je výzva jiná a existuje riziko, že nám nezbyde nic jiného, než využívat nákladnou infrastrukturu pro fosilní paliva, jež by mohla omezit schopnost EU plnit závazky v oblasti klimatu, protože by zvýšila její závislost.

1.4.

Výbor konstatuje, že odstranění vnější závislosti je dlouhodobý program, který vyžaduje další rozvoj vzájemné propojenosti dodávek plynu mezi členskými státy, zlepšení skladovací kapacity, navýšení kapacity pro alternativní možnosti dodávek, jako je například zkapalněný zemní plyn (LNG), a uznání rostoucí úlohy energie z obnovitelných zdrojů.

1.5.

Výbor se domnívá, že jedna oblast regulační nejistoty (týkající se budoucích programů výstavby vzhledem k nedostatečné jasnosti ohledně navrhovaných postupů udělování výjimek) by mohla být rizikem pro bezpečnost investic a bránit volné hospodářské soutěži mezi celostátními a regionálními orgány při získávání investic. To je nutné vyhodnotit společně s významnými zlepšeními na trhu s plynem prostřednictvím regulačních procesů, jež byly zavedeny v posledních dvou desetiletích.

1.6.

Dřívější názory, které Výbor v posledních letech vyjádřil v četných stanoviscích týkajících se politiky v oblasti energetiky a klimatu (2), zdůrazňují, že tyto citlivé otázky týkající se dodávek energie mohou být vyřešeny pouze prostřednictvím jasné a účinné správy, jakož i prostřednictvím významného stupně politického pragmatismu a dobré vůle. Tento návrh Komise je v souladu s těmito názory a s jeho přijímáním by se mělo postupovat rychle.

1.7.

Nicméně Výbor poznamenává, že je možné, že navrhované změny budou mnohokrát právně napadeny, a že se určitě objeví významné politické neshody a rovněž obavy některých zúčastněných subjektů z řad průmyslu, pokud jde o obchodní stránku věci. Za těchto okolností je tudíž politováníhodné, že nebylo provedeno posouzení dopadů.

1.8.

Výbor podporuje navrhované změny směrnice o plynu, jejichž účelem je zajistit, aby v rámci jurisdikce EU byly základní zásady unijní legislativy v oblasti energetiky, jako je přístup třetích stran, regulace sazeb, oddělení vlastnictví a transparentnost, uplatňovány na propojovací plynová vedení mezi členskými státy a třetími zeměmi. V tomto ohledu má za to, že by nezbytné změny směrnice o plynu měly být přijaty neprodleně a měly by zabezpečit, že nebude panovat žádná právní nejistota, pokud jde o plnou uplatnitelnost právních předpisů EU na stávající i plánovaná propojovací vedení.

1.9.

Výbor je toho názoru, že by veškeré možné výjimky z uplatňování hlavních ustanovení směrnice měly být přísně omezeny a časově ohraničeny (např. maximálně 10 let) a udělovány pouze v mimořádných případech po komplexním posouzení provedeném Komisí, aby se zajistilo, že žádná výjimka nebude v rozporu s cíli energetické unie a nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž a efektivní fungování unijního vnitřního trhu s plynem nebo na bezpečnost dodávek plynu v EU.

2. Úvod

2.1.

Zemní plyn je pro EU i nadále jedním z hlavních primárních energetických zdrojů a účinné fungování vnitřního trhu s plynem hraje důležitou roli v hospodářství i energetické bezpečnosti mnoha členských států EU. Je také pravda, že závislost EU na dovozu energie všech druhů se během posledních 25 let stále zvyšuje, konkrétně ze 44 % v roce 1990 na 53 % v roce 2015. Dovážet se musí téměř 70 % zemního plynu využívaného v EU, z čehož 90 % je dopravováno plynovodem ze třetích zemí. Největším dodavatelem je Rusko, jehož celkový podíl činí asi 40 %, i když v některých zemích východní Evropy je toto číslo výrazně vyšší.

2.2.

Vzhledem k tomu, že tato závislost může rovněž způsobit zranitelnost, je jedním z hlavních aspektů směrnice o plynu zlepšení vzájemné propojenosti dodávek plynu mezi členskými státy, zlepšení skladovací kapacity a navýšení kapacity pro alternativní možnosti dodávek, jako je LNG. Cílem energetické unie je i nadále zvýšit vnitřní odolnost a současně uznat, že odstranění vnější závislosti je dlouhodobým programem.

2.3.

Směrnice o plynu stanovuje společná pravidla pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování zemního plynu mezi členskými státy EU, avšak nevztahuje se na plynovody, které spojují členské státy s třetími zeměmi. Návrhem řady změn se tato směrnice snaží rozšířit zásady směrnice o plynu na stávající a budoucí plynovody až k hranicím EU. Na některé z těchto plynovodů, například na ty, které přicházejí z území Energetického společenství, se již směrnice o plynu vztahuje, tento návrh však bude mít dopad i na stávající plynovody, jež vstupují do EU z Norska, Alžírska, Libye, Tuniska, Maroka a Ruska, a po brexitu se může rovněž týkat plynovodů propojujících Spojené království s členskými státy EU.

2.4.

Je zřejmé, že právo EU se vztahuje pouze na jurisdikce v EU, a nikoli v třetích zemích, avšak tyto změny zajistí, aby se týkalo všech právních a smluvních ujednání uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi v místě vstupu plynovodu do jurisdikce EU. Nicméně jednotlivé členské státy, které uzavírají tyto dohody s dodavateli ze třetích zemí, budou mít možnost udělovat stávajícím plynovodům výjimky z mnoha klíčových zásad směrnice o plynu. Nové plynovody, které jsou v době vstupu této směrnice v platnost plánovány nebo ve výstavbě, budou podléhat všem požadavkům pro vnitřní trh se zemním plynem. Kdyby však vnitrostátní orgány a Komise shledaly žádost o výjimku oprávněnou, bylo by možné zajistit regulační rámec pro konkrétní projekt. Evropská komise tím v podstatě získá významnou, ne-li rozhodující úlohu, co se týče regulačních podmínek a podmínek týkajících se přístupu na trh v rámci každé dohody o novém plynovodu. Tyto pravomoci lze vnímat jako zásadní mechanismus pro dohled nad dodržováním pravidel při utváření celkového trhu dodávek energie a při udržování rovnováhy mezi cenovou dostupností, bezpečností a udržitelností. Výbor uznává, že tento přístup je v souladu s rámcem správy energetické unie a jejími obecnými cíli.

3. Shrnutí návrhu Komise

3.1.

Rozšíření zásad směrnice o plynu je považováno za důležité, protože proces vytváření vnitřního trhu se zemním plynem pro EU se musí vypořádat se skutečností, že plynárenské přepravní soustavy se podobají přirozenému monopolu. Obrovská investice nezbytná ke zřízení těchto masivních podniků infrastruktury tvoří mimořádně velkou vstupní překážku pro ostatní účastníky trhu. Proto jsou požadována opatření, která zajistí povinnost přístupu třetích stran, oddělení výroby plynu a dodavatelských činností od přepravy plynu prostřednictvím oddělení provozovatelů přepravních soustav a povinnost vnitrostátních regulačních orgánů, aby pro používání přepravních soustav stanovily nebo schválily sazby, které jsou nediskriminační a odrážejí náklady.

3.2.

Návrh vytyčuje řadu změn směrnice o plynu, které spadají do čtyř širokých okruhů:

—	vymezení širší oblasti působnosti: definice „propojovacího vedení“ se rozšiřuje na plynovody vedoucí z nebo do třetích zemí;

—	pravidla pro oddělení: jsou usnadněny alternativní modely oddělení;

—	požadavky na konzultace: regulační orgány EU povedou konzultace s příslušnými orgány třetích zemí ohledně uplatňování směrnice o plynu až po hranice EU;

—	výjimka: členský stát může stávajícím plynovodům vedoucím z a do třetích zemí udělit výjimku z ustanovení některých článků směrnice o plynu.

4. Obecné připomínky

4.1.

Je třeba uvést, že ačkoli hlavním cílem tohoto návrhu je vylepšit střednědobou až dlouhodobou účinnost vnitřního trhu s energií, lze tvrdit, že v praxi mohou tyto změny v krátkodobém horizontu přinést jistou míru regulační nejistoty. Členské státy se totiž mohou rozhodnout, že budou usilovat o řadu výjimek z některých požadavků směrnice o plynu pro stávající plynovody. Je však třeba poznamenat, že tuto nejistotu by nakonec vyřešilo plné a důsledné uplatňování požadavků směrnice o plynu, včetně základních zásad této směrnice, tj. oddělení vlastnictví, přístup třetích stran a sazby založené na všech stavebních a provozních nákladech.

4.2.

Řada nových projektů výstavby plynovodu je rovněž ve fázi vývoje – zejména projekt Nord Stream 2 vyvolal výrazně nesouhlasné reakce některých členských států EU. Tento nový prvek regulační nejistoty může mít dopad na programy výstavby a způsobit zpoždění. Uvádí se také, že by změny bránily volné hospodářské soutěži mezi celostátními a regionálními orgány při získávání zahraničních investic. Avšak při rozvoji jednotného trhu došlo k mnoha případům, kdy se členské státy vzdaly kontroly v zájmu všech občanů EU, neboť uznaly, že ze solidárního jednání vyplývají rozsáhlé přínosy.

4.3.

Vysokotlaké dálkové plynovody jsou složitými a nákladnými prvky infrastruktury, u nichž kompenzace nákladů probíhá mnoho let. Přestože možná existuje určitý potenciál využití těchto aktiv pro inovativní nízkouhlíkové (bio/vodíkové) dodávání plynu, hrozí značné riziko, že nám nezbyde nic jiného, než využívat nákladnou infrastrukturu pro fosilní paliva, jež by mohla omezit schopnost EU plnit závazky v oblasti klimatu, protože by zvýšila její závislost.

4.4.

Je možné, že by se některé členské státy mohly domnívat, že změny do určité míry omezí jejich svrchovanost. Členský stát totiž nebude schopen odchýlit se od práva EU prostřednictvím dvoustranně vyjednané mezivládní dohody v oblasti, na kterou se vztahuje směrnice o plynu – tedy v oblasti, na kterou se předtím regulace EU nevztahovala. Výbor souhlasí, že je logické a vhodné, aby bylo toto právní vakuum zaplněno.

4.5.

Výbor je, co se týče výše uvedeného, znepokojen tím, že Komise shledala, že posouzení dopadů není nutné. Je zřejmé, že v této politicky citlivé oblasti, v níž do hry vstupují ekonomické faktory, je nutné předložit důkazy, o něž se opírají argumenty pro navrhované změny. Konstatujeme, že některé z těchto důkazů jsou zahrnuty do pracovního dokumentu útvarů Komise nebo do hloubkové analýzy, kterou provedla Komise, jako je posouzení dopadů směrnice o zemním plynu.

4.6.

Mimoto je zapotřebí, aby Komise lépe vyjasnila, jakým způsobem bude ze situace profitovat vnitřní trh. V několika členských státech také přetrvávají nedostatky v provádění třetího energetického balíčku, avšak není zřejmé, jak bude toto provádění uvedenými změnami ovlivněno.

4.7.

Je však rovněž jasné, že se návrh snaží zajistit – v případě nutnosti a na dohodnuté politické úrovni EU – možnost případného výrazného zásahu, který by mohl omezit vytváření další závislosti na ruském plynu, a tudíž stimulovat diverzifikaci dodávek. Výbor je přesvědčen, že se jedná o cíl, který podpoří nejlepší zájmy EU.

5. Konkrétní připomínky

5.1.

Tento návrh by měl být chápán jako součást programu pro zlepšení soudržnosti, solidarity, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a souladu s tržními podmínkami v energetické politice EU, jak jej představuje energetická unie. V této souvislosti existuje střednědobý cíl snížení závislosti na dominantním dodavateli zemního plynu prostřednictvím většího využívání vlastních zdrojů plynu z EHP a terminálů LNG, zlepšení energetické účinnosti a posílení úlohy obnovitelných zdrojů energie. Z krátkodobého hlediska existuje pro nahrazení zemního plynu v některých oblastech výroby energie – jako je tomu například u některých zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny – jen nevelký prostor. To se týká zejména systémů dálkového vytápění. Rychle regulovatelné plynové elektrárny a zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny se rovněž používají ke zmírnění přirozeného kolísání dodávek energie z obnovitelných zdrojů, což významným způsobem přispívá k bezpečnosti dodávek v odvětví elektřiny a zajišťuje také bezpečnost dodávek v odvětví vytápění. V odvětví bydlení a obchodní činnosti je pro nahrazení zemního plynu málo prostoru, jelikož pro toto odvětví je nereálné, aby udržovalo alternativní zařízení/infrastrukturu.

5.2.

Rovněž je třeba uvést, že vlády členských států opakovaně oznamují, že „propojenost“ (integrace se sousedními státy, zřízení společného trhu se zemním plynem, rozvoj regionální infrastruktury zemního plynu, jako je např. Baltské spojení, atd.) zajistí předpoklady pro spravedlivou soutěž mezi dodavateli plynu, lepší kvalitu služeb a širší výběr pro všechny spotřebitele zemního plynu. Na trzích, kde spotřeba zemního plynu rok od roku klesá, má jen pár dodavatelů zájem poskytovat službu spotřebitelům v domácnostech.

5.3.

V probíhající diskusi o dodávkách zemního plynu do EU se spojení „energetická bezpečnost“ vykládá dvěma odlišnými způsoby. Na jednu stranu se uvádí, že značně navýšená kapacita plynovodů přivádějících plyn do Evropy zlepší energetickou odolnost tím, že umožní, aby další dodávky zemního plynu vyrovnaly jakýkoli nedostatek způsobený setrvalým poklesem ve výrobě všech druhů fosilních paliv v rámci Evropy (uhlí, ropa a plyn). Také může zastávat úlohu při vyrovnávání nedostatků způsobených nepravidelností dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů a může hrát významnou roli při transformaci energetiky. Zemní plyn, který ze všech fosilních paliv zanechává nejnižší uhlíkovou stopu, je zcela jasně prioritní volbou v situaci, kdy je energie z obnovitelných zdrojů nebo jaderná energie nevhodná či nedostupná.

5.4.

Na druhou stranu se uvádí, že by se Evropa mohla stát zranitelnější, pokud zvýšení kapacity v oblasti zemního plynu bude podnětem k tomu, aby se spoléhalo na dodávky ze země (Rusko), jejíž zájmy se mohou významně lišit od zájmů EU a která může dodávky plynu používat jako trumf při vyjednávání v oblasti hospodářské a zahraniční politiky. Mezi ekonomickými a politickými zájmy jednotlivých členských států vládne v této otázce jisté napětí a je těžké si představit, jak by bylo možné tyto dvě interpretace v krátkodobém až střednědobém horizontu sladit.

5.5.

Celkově je Výbor toho názoru – jak vyjádřil během posledních let v četných stanoviscích a zejména v těch, která se týkají zřízení a fungování energetické unie –, že schválených cílů EU v oblasti klimatu a energetické bezpečnosti lze dosáhnout jedině prostřednictvím účinného a dohodnutého mechanismu řízení. To zahrnuje i snížení rizika přílišné závislosti na jednom dodavateli energie.

5.6.

Tato směrnice se snaží řešit právně nejistou oblast a zajistit, aby byla uplatňována pravidla a zásady jednotného trhu a aby neregulovaná oblast byla zahrnuta do oblasti působnosti práva EU, a to při intenzivnějším zapojení Evropské komise do zkoumání záležitostí společného zájmu.

5.7.

Účelem změn směrnice o plynu je zajistit, aby v rámci jurisdikce EU byly základní zásady unijní legislativy v oblasti energetiky, jako je přístup třetích stran, regulace sazeb, oddělení vlastnictví a transparentnost, uplatňovány na propojovací plynová vedení mezi členskými státy a třetími zeměmi. V tomto ohledu má za to, že by nezbytné změny směrnice o plynu měly být přijaty neprodleně a měly by zabezpečit, že nebude panovat žádná právní nejistota, pokud jde o plnou uplatnitelnost právních předpisů EU na stávající i plánovaná propojovací vedení.

5.8.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

(2) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 70; Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 81; Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 34.

Top

All

Choose the experimental features you want to try