EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne4.1.2018

COM(2017) 559 final/2

2017/242(COD)

CORRIGENDUM
This document corrects document COM(2017) 559 final of 29.09.2017.
Concerns all language versions.
Addition of three words in Article 4(1) on page 12 and deletion of one word and correction of another word in Article 4(3) on page 12.
The text shall read as follows:

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii

{SWD(2017) 321}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Gruzie se stále potýká se slabým vnějším prostředím, jež kvůli poklesu vývozu a remitencí přispělo v roce 2016 k poměrně nízkému růstu HDP ve výši 2,7 % (oproti 2,9 % v roce 2015 a 4,6 % v roce 2014). Růst HDP by se měl v roce 2017 díky spotřebě a investicím postupně zvyšovat až na 3,5 %. Také regionální a celosvětový růst by se měl v roce 2017 zrychlit, bude však stále ohrožen rizikem nepříznivého vývoje vzhledem ke geopolitické nestabilitě, protekcionismu a volatilitě finančních trhů.

Gruzínský rozpočtový schodek je i nadále značný (4,1 % HDP v roce 2016 a podle předpokladů Mezinárodního měnového fondu (MMF) i v roce 2017). Poměr veřejného dluhu k HDP se zvýšil z 35,6 % v roce 2014 na 44,6 % v roce 2016, a to především proto, že zhruba 80 % veřejného dluhu je denominováno v cizí měně a národní měna (gruzínský lari, GEL) v daném období prudce oslabila. Kromě toho zůstává zranitelná platební bilance Gruzie z důvodu velmi výrazného schodku běžného účtu (12,4 % HDP v roce 2016) a vysokého vnějšího dluhu (111,8 % HDP v roce 2016). Gruzínské devizové rezervy jsou od roku 2011 v absolutním vyjádření víceméně stabilní a na konci roku 2016 činily celkem 2,8 miliardy USD, avšak na základě složené metriky MMF se zvyšuje potřeba rezerv. Rezervy se proto v současnosti pohybují pod úrovní, jakou MMF považuje za přiměřenou. Gruzie se rovněž nadále snaží přizpůsobit požadavkům prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s EU, což kromě příležitostí znamená i náklady na přizpůsobení.

V tomto kontextu se Gruzie a MMF dohodly dne 12. dubna 2017 na tříletém (2017–2020) rozšířeném ujednání v rámci rozšířené finanční facility. Rozšířená finanční facilita představuje 100 % kvóty Gruzie ve fondu (210,4 milionu SDR, resp. zhruba 285 milionů USD). Cílem programu facility je podpořit program hospodářských reforem, který pomůže snížit hospodářskou zranitelnost Gruzie, a podpořit vyšší a inkluzivnější hospodářský růst.

Gruzínská vláda rovněž dne 16. června 2017 požádala o makrofinanční pomoc ze strany EU. Vzhledem k této žádosti a ekonomické situaci v zemi předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě na základě čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování EU návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii. Návrh se týká částky maximálně 45 milionů EUR, z toho 35 milionů EUR ve formě úvěrů a 10 milionů EUR ve formě grantů.

Navrhovaná nová operace makrofinanční pomoci je třetí operací tohoto druhu po vojenském konfliktu Gruzie s Ruskem v srpnu 2008. V říjnu 2008 přislíbila EU na mezinárodní dárcovské konferenci v Bruselu dvě operace makrofinanční pomoci, v obou případech ve výši 46 milionů EUR. První z těchto operací (46 milionů EUR, výhradně ve formě grantů) byla realizována v letech 2009–2010 a druhá (opět 46 milionů EUR, polovina ve formě grantů a polovina ve formě úvěrů) v letech 2015–2017. Poslední tranše makrofinanční pomoci v letech 2015–2017 byla vyplacena v květnu 2017.

Navrhovaná nová makrofinanční pomoc pomůže Gruzii pokrýt část potřeb vnějšího financování v období 2017–2020, které se odhadují na 752 milionů USD (671 milionů EUR) 1 . Makrofinanční pomoc omezí krátkodobou zranitelnost hospodářství, pokud jde o platební bilanci a rozpočet. Bude koncipována a prováděna v koordinaci s ozdravnými a reformními programy, na kterých se Gruzie dohodla s MMF a Světovou bankou, a rovněž s reformami schválenými v rámci operací rozpočtové podpory EU a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se i díky posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), domnívá, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny politické a hospodářské podmínky.

•Obecné souvislosti

Makroekonomický výhled Gruzie je i nadále křehký. Probíhající fiskální konsolidace by mohla oslabit domácí poptávku a zpomalit hospodářský růst v Gruzii. Gruzínské hospodářství kromě toho čelí širším rizikům kvůli nejistému regionálnímu a celosvětovému hospodářskému výhledu, vnější nerovnováze (zejména vysoký a stále se zvyšující schodek běžného účtu a významné vnější zadlužení), jakož i mezinárodním rezervám, jež jsou nižší, než je přiměřená výše.

Hospodářské zpomalení v regionu a skutečnost, že měny hlavních obchodních partnerů od konce roku 2014 prudce oslabily, měly dopad na vývoz a remitence Gruzie. To přispělo ke zbrzdění hospodářského růstu z 2,9 % v roce 2015 a 4,6 % v roce 2014 na 2,7 % v roce 2016. Růst HDP Gruzie v roce 2016 byl vyvolán zejména investicemi, zatímco soukromá spotřeba zůstávala nízká z důvodu poklesu disponibilního příjmu, který byl v kontextu prudkého oslabení gruzínského lari způsoben zvýšením hodnoty závazků domácností v domácí měně v souvislosti se splácením úvěrů denominovaných v amerických dolarech. Růst HDP by se měl díky spotřebě a investicím postupně zvyšovat na 3,5 % v roce 2017 a na 5,0 % v roce 2020 (kdy skončí nedávno dohodnuté ujednání s MMF).

Směnný kurz (průměrný kurz USD/GEL za dané období) se změnil z 1,77 v roce 2014 na 2,27 v roce 2016, což znamenalo oslabení gruzínského lari přibližně o 22 %. Následky této volatility umocňuje stále vysoká dolarizace gruzínského hospodářství: v roce 2016 bylo 70 % vkladů a 65 % úvěrů denominováno v amerických dolarech.

Ačkoli míra nezaměstnanosti v Gruzii (11,8 % na konci roku 2016) od roku 2009 (16,9 %) klesá, představuje i nadále významný problém. V nově rostoucích odvětvích, zejména v cestovním ruchu a dalších službách, byly sice vytvořeny pracovní příležitosti, ale vysoká nezaměstnanost kvůli problémům souvisejícím s nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a velkým regionálním rozdílům přesto trvá. V Gruzii rovněž není zaveden systém dávek v nezaměstnanosti.

Pokud jde o vnější sektor, schodek běžného účtu Gruzie se v roce 2016 dále zhoršil na 12,4 % HDP (z 12,0 % HDP v roce 2015 a 10,6 % HDP v roce 2014) a – jak již bylo uvedeno – zůstává významným zdrojem zranitelnosti země. Schodek běžného účtu se v letech 2014–2016 zvětšil navzdory zpomalení hospodářského růstu, jelikož slabý vývoz více než kompenzoval slabou domácí poptávku po dovozu, což vedlo k vyššímu schodku obchodu se zbožím. Podle prognóz programu MMF se očekává, že se schodek běžného účtu dále zhorší na 12,9 % v roce 2017 a následně se do roku 2020 mírně sníží na 11 %. Velmi vysoký schodek běžného účtu je zapříčiněn zejména schodkem obchodu se zbožím, který jen částečně kompenzuje přebytek obchodu se službami a příjmy a převody ze zahraničí, včetně remitencí.

Schodek běžného účtu byl financován zejména přílivem přímých zahraničních investic, avšak ty se mají podle předpokladů mírně snížit z 11 % HDP v roce 2016 na 10,3 % HDP v roce 2017 a zůstat na podobné úrovni až do roku 2020. K financování schodku běžného účtu přispěly kromě toho také dluhové finanční toky. Vnější dluh Gruzie, který se v letech 2008–2014 pohyboval kolem 80 % HDP, se proto v následujících letech výrazně zvýšil, a to na 111,8 % HDP na konci roku 2016. Vnější dluh se má podle prognóz v roce 2020 dále zvýšit na 120,2 %. Jelikož je většina zahraničního dluhu denominována v amerických dolarech, sehrálo s ohledem na tento nárůst významnou roli oslabení gruzínského lari.

Gruzínská národní banka se obecně zdržela rozsáhlých zásahů na devizovém trhu a umožnila oslabení gruzínského lari. Díky tomu zůstaly hrubé mezinárodní rezervy celkově stabilní, přičemž na konci února 2017 činily 2,7 miliardy USD (zhruba tři měsíce dovozu v následujícím roce). Nedávno dohodnutý program MMF má za cíl 54% navýšení rezerv z 2,8 miliardy USD na konci roku 2016 na 4,2 miliardy USD v roce 2020 (pokrytí zhruba čtyř měsíců dovozu).

Průměrná inflace v daném období (index spotřebitelských cen) zpomalila z 4,0 % v roce 2015 na 2,1 % v roce 2016. Index spotřebitelských cen by měl podle prognóz v roce 2017 v návaznosti na zvýšení spotřebních daní, které vstoupilo v platnost v lednu 2017, vzrůst na 5,7 %, avšak v roce 2018 by se měl snížit na 3,0 % a zůstat na podobné úrovni i v letech 2019 a 2020.

Po dlouhém období fiskální konsolidace od roku 2009 se schodek veřejných financí začal v roce 2015 zvětšovat (3,8 % HDP), což bylo částečně způsobeno nárůstem sociálních výdajů, jejichž cílem je řešit vysokou míru chudoby a nerovnosti v zemi, ale také negativním dopadem hospodářského zpomalení na daňové příjmy. Stav rozpočtu se v roce 2016 dále zhoršoval (schodek veřejných financí byl MMF odhadnut na 4,1 % HDP), a to v důsledku nižších příjmů, než se očekávalo, a také vyšších výdajů před říjnovými parlamentními volbami (zejména v oblasti obrany, veřejné dopravy, infrastruktury a zdravotnictví). Předpokládá se, že rozpočtový schodek (který se měl podle prognóz předtím, než byl dohodnut nový program MMF, v tomto roce dále zvýšit na přibližně 6 % HDP) zůstane v roce 2017 na stejné úrovni (4,1 %) a poté bude postupně klesat až na 3,1 % v roce 2020. Veřejný dluh se také zvýšil na odhadovaných 44,6 % HDP v roce 2016 (z 35,6 % v roce 2014) a očekává se, že bude dále růst, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhne v roce 2019 (přibližně 47 %) a následně se bude postupně snižovat.

Fiskální strategie gruzínských orgánů je založena na další konsolidaci. Gruzínské orgány zejména hodlají snížit běžné výdaje (snížení mzdových nákladů a správních výdajů, úspory z důvodu vyšší efektivity ve výdajích na zdravotnictví a nové kontroly výdajů orgánů místní správy), zvýšit kapitálové výdaje, hlavně v oblasti infrastruktury, a zavést druhý (financovaný) pilíř důchodového systému. Pokud jde o příjmy, zvýšily gruzínské orgány daně (zejména spotřební daně u tabákových výrobků, vozidel a pohonných hmot), aby kompenzovaly ztráty příjmů v důsledku reformy daně z příjmu právnických osob, jež vstoupila v platnost v lednu 2017, a v případě potřeby jsou připraveny přijmout další opatření.

Fiskální konsolidaci doplňuje program strukturálních reforem, který se zaměřuje na zlepšení podnikatelského prostředí, vzdělávání a veřejné správy a na investice do infrastruktury. Mezi další opatření patří fiskální reformy (zejména opatření pro lepší řízení rizik v souvislosti s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru a se státními podniky), posílení finančního sektoru (např. zavedením systému pojištění vkladů a lepšího regulačního rámce a rámce pro dohled a řešení krizí v případě bank), jakož i pokračování procesu přizpůsobování se požadavkům prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

Prognózy MMF z března 2017 poukazují na značné potřeby v oblasti vnějšího financování v letech 2017–2020, přičemž celkový deficit vnějšího financování je odhadován na 752 milionů USD (256 milionů USD v roce 2017, 222 milionů USD v roce 2018, 183 milionů USD v roce 2019 a 91 milionů USD v roce 2020). Tento deficit financování lze obecně přičíst třem faktorům: relativně vysokému schodku běžného účtu, potřebě zvýšit devizové rezervy a očekávaným značným požadavkům na amortizaci dluhu.

Navrhovaná operace makrofinanční pomoci ve výši 45 milionů EUR (přibližně 50 milionů USD) by vedle částky 23 milionů EUR (přibližně 26 milionů USD) vyplacené v rámci předchozí operace makrofinanční pomoci v květnu 2017 pokryla 10 % celkového odhadovaného deficitu financování a 33 % zbývajícího deficitu financování (po odečtení čistého financování MMF a očekávaného čerpání úvěrů Světové banky).

Mezi další důležité příspěvky k pokrytí zbývajícího deficitu financování patří granty rozpočtové podpory od Francouzské rozvojové agentury (AFD) (62 milionů USD v roce 2017) a Asijské rozvojové banky (očekává se, že v letech 2018–2019 bude činit 100 milionů USD).

•Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Rozhodnutí č. 778/2013/EU, kterým byla Gruzii poskytnuta předchozí makrofinanční pomoc ve výši 46 milionů EUR (polovina ve formě grantů a polovina ve formě úvěrů), přijaly Evropský parlament a Rada dne 12. srpna 2013 2 . Pomoc byla plně provedena v letech 2015–2017, přičemž poslední platba proběhla v květnu 2017.

•Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Evropská unie a Gruzie si v průběhu let vybudovaly úzké politické a ekonomické vazby, jež vyústily v uzavření dohody o přidružení (včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu), která byla podepsána v roce 2014 a vstoupila v platnost v červenci 2016. Dohoda o přidružení, jež nahradila předchozí dohodu o partnerství a spolupráci, umožní politické přidružení a hospodářskou integraci Gruzie a EU. Jednotný rámec podpory EU určuje prioritní oblasti spolupráce s Gruzií, financované z evropského nástroje sousedství. Jednotný rámec podpory na období 2017–2020 se v současnosti dokončuje.

Hospodářské vztahy Gruzie s EU jsou již dobře rozvinuté. V roce 2016 byla EU hlavním obchodním partnerem Gruzie: s podílem na obchodu ve výši 32,6 % daleko předčila ostatní hlavní obchodní partnery (Turecko s podílem na obchodu ve výši 17,2 % a Rusko 8,1 %). Evropská unie je pro Gruzii rovněž hlavním investičním partnerem a dárcem.

Země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, jsou způsobilé pro makrofinanční pomoc. Makrofinanční pomoc EU doplňuje granty uvolněné v rámci evropského nástroje sousedství a dalších programů EU, a zejména doplňuje podmínky stanovené v rámci balíčků rozpočtové podpory, které provádí EU. Tím, že makrofinanční pomoc EU podpoří gruzínské orgány při přijetí vhodného rámce pro makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýší přidanou hodnotu a účinnost celkových finančních intervencí EU, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů.

Gruzie upevnila svou demokracii a právní stát a dále posílila dodržování lidských práv. Poslední parlamentní volby v říjnu 2016 proběhly na základě skutečné soutěže a byly dobře zorganizované. Pokud jde o soudní moc, gruzínské reformy přispěly k podpoře nezávislosti, profesionality a odpovědnosti v soudnictví.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze považovat politické podmínky pro poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii, včetně aspektu politické a hospodářské blízkosti s EU, za splněné. Podrobné posouzení toho, zda jsou splněna politická kritéria pro makrofinanční pomoc, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, je uvedeno v příloze pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto návrhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Shrnutí navrhovaných opatření

V rámci zvažované operace makrofinanční pomoci by bylo poskytnuto maximálně 45 milionů EUR. Komise navrhuje, aby byla tato částka pomoci poskytnuta ve formě střednědobých úvěrů ve výši maximálně 35 milionů EUR a ve formě grantů ve výši maximálně 10 milionů EUR. Vzhledem k navrhovanému rozsahu operace Komise zvažuje uvolnění pomoci ve dvou splátkách 3 . První tranše by se orientačně skládala z úvěrové části ve výši 15 milionů EUR a z grantové části ve výši 5 milionů EUR a druhá tranše z úvěrové části ve výši 20 milionů EUR a z grantové části ve výši 5 milionů EUR.

Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Platby v rámci navrhované operace makrofinanční pomoci by byly podmíněny úspěšnými přezkumy v rámci programu MMF a účinným čerpáním finančních prostředků MMF ze strany Gruzie. Kromě toho by se Komise – jménem EU – a gruzínské orgány v memorandu o porozumění dohodly na specifickém souboru opatření strukturálních reforem. Tato reformní opatření by podpořila program reforem uskutečňovaný gruzínskými orgány a doplnila programy dohodnuté s MMF, Světovou bankou a ostatními dárci, jakož i politické programy související s operacemi rozpočtové podpory EU. Byla by v souladu s hlavními prioritami hospodářské reformy dohodnutými mezi EU a Gruzií v rámci dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a programu přidružení.

Rozhodnutí vyplatit přibližně 22 % navrhované pomoci ve formě grantů (10 milionů EUR z celkových 45 milionů EUR) a zbytek ve formě úvěrů je odůvodněno úrovní hospodářského a sociálního rozvoje Gruzie (měřeno podle příjmů země na obyvatele – Světová banka zařadila Gruzii mezi země s nižšími středními příjmy – a míry chudoby) a její poměrně vysokou zadlužeností. Ačkoli Gruzie již není způsobilá pro koncesní financování MMF ani Světové banky, z tohoto financování byla vyňata poměrně nedávno. Toto vynětí však představuje argument pro upřednostnění úvěrového prvku.

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Gruzii není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise zjistila na základě odhadů MMF v rámci programu rozšířené finanční facility, odpovídá částka navrhované nové makrofinanční pomoci spolu s poslední makrofinanční pomocí vyplacenou v rámci předchozí operace v květnu 2017 10 % celkového odhadovaného deficitu financování za období 2017–2020 a 33 % zbývajícího deficitu financování (tj. vyjma čistých příspěvků MMF a očekávaného čerpání úvěrů Světové banky). To je v souladu s běžnými postupy pro sdílení zátěže při poskytování makrofinanční pomoci, s ohledem na pomoc, kterou Gruzii přislíbili další bilaterální a multilaterální dárci.

•Volba nástroje

K řešení těchto makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU bude zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Gruzii v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Gruzie. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již rozsáhlé programy financování zavedly a připravují nové. Komise je rovněž v pravidelném kontaktu s gruzínskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky finančního nařízení provedly útvary Evropské komise operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Gruzie, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Předběžná zjištění z mise, kterou uskutečnila poradenská společnost pro účely tohoto operačního hodnocení, Komise obdržela v září 2017. Vyplývá z nich, že současný stav postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Gruzie je pro řízení nové operace makrofinanční pomoci dostatečný, i když přetrvávají některé nedostatky. Návrh závěrečné zprávy o tomto operačním hodnocení by měla Komise obdržet v listopadu 2017. Vývoj v této oblasti bude i nadále pozorně sledován, a to rovněž prostřednictvím pravidelných zpráv o pokroku reforem správy veřejných financí, které bude připravovat delegace EU v Tbilisi.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí ve třetích zemích. Z toho důvodu je tento návrh makrofinanční pomoci osvobozen od požadavku provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final).

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci obecněji vycházejí z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Nová makrofinanční pomoc a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomůže Gruzii zmírnit krátkodobé potřeby financování a podpoří opatření politik zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a na podporu udržitelného růstu, čímž doplní program sjednaný s MMF. Tyto politické podmínky by se měly týkat některých nedostatků, které se v průběhu let projevily v gruzínském hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí. Mezi možné podmínky v zásadě patří reformy zaměřené na posílení záchranných sociálních sítí, správu veřejných financí, posílení investičního prostředí a podporu realizace prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc bude poskytnuta ve formě úvěrů a grantů. Úvěrová část bude financována prostřednictvím výpůjční operace, kterou jménem EU provede Komise. Rozpočtové důsledky úvěrové pomoci budou odpovídat poskytnutí prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy EU (ve výši 9 % vyplacených částek) z rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“). Za předpokladu, že obě platby úvěrové části (15 milionů EUR v případě první tranše a 20 milionů EUR v případě druhé tranše) se uskuteční v roce 2018, budou v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu prostředky poskytnuty z rozpočtu na rok 2020 ve výši 3,15 milionu EUR.

Grantová část pomoci (celkem 10 milionů EUR, tj. 5 milionů EUR v případě obou tranší) bude financována z prostředků na závazky z rozpočtu na rok 2018 v rámci rozpočtové položky 01 03 02 (Makrofinanční pomoc), přičemž platby by se rovněž uskutečnily v roce 2018 4 . 

Na základě současných projekcí týkajících se využití rozpočtových položek 01 03 02 a 01 03 06 Komise předpokládá, že rozpočtové důsledky navrhované operace makrofinanční pomoci pro Gruzii jsou zvládnutelné.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

2017/242 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise 5 ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem 6 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Gruzií se v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství dále rozvíjejí. Gruzie přistoupila k Východnímu partnerství EU v roce 2009 a poté následovala jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Gruzií. Tato dohoda, která zahrnuje postupné zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byla podepsána v červnu 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)Gruzie se stále potýká se slabým vnějším prostředím, jež kvůli poklesu vývozu a remitencí přispělo v roce 2016 k poměrně nízkému růstu HDP. Regionální a celosvětový růst by se sice měl v roce 2017 zlepšit, ale bude stále ohrožen rizikem nepříznivého vývoje.

(3)Schodek veřejných financí Gruzie je nadále významný a poměr veřejného dluhu k HDP země se zvyšuje. Rovněž platební bilance Gruzie zůstává z důvodu velmi výrazného schodku běžného účtu a vysokého vnějšího dluhu zranitelná. Devizové rezervy země byly v absolutním vyjádření stabilní, avšak – vzhledem k rostoucí potřebě rezerv – klesly pod úroveň, kterou Mezinárodní měnový fond (MMF) považuje za přiměřenou. Gruzie se také nadále přizpůsobuje požadavkům prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Unií.

(4)V tomto kontextu se gruzínské orgány a MMF v dubnu 2017 dohodly na tříleté (2017–2020) rozšířené finanční facilitě v hodnotě 285,3 milionu USD. Toto ujednání schválila Výkonná rada MMF dne 12. dubna 2017. Cílem facility je podpořit program hospodářských reforem, který pomůže snížit hospodářskou zranitelnost Gruzie, a podpořit vyšší a inkluzivnější hospodářský růst.

(5)Vzhledem ke zbývajícím potřebám financování Gruzie z vnějších zdrojů požádaly gruzínské orgány v červnu 2017 o doplňující makrofinanční pomoc od Unie.

(6)Od vojenského konfliktu s Ruskem v srpnu 2008 využila Gruzie dvou operací makrofinanční pomoci, které Unie přislíbila na mezinárodní dárcovské konferenci v Bruselu v říjnu 2008. První z těchto operací (46 milionů EUR, výhradně ve formě grantů) byla realizována v letech 2009–2010 a druhá (opět 46 milionů EUR, polovina ve formě grantů a polovina ve formě úvěrů) v letech 2015–2017. Unie poskytla Gruzii rovněž 610–746 milionů EUR v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) na období 2014–2020, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Gruzie kromě toho využívá investičního nástroje sousedství (NIF), z něhož bylo na projekty v Gruzii v období 2008–2017 poskytnuto přibližně 86 milionů EUR.

(7)Vzhledem k tomu, že Gruzie je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(8)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná a okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(9)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Gruzie přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Gruzie o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Gruzie a gruzínský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(10)Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Gruzie, a tak podpořit její hospodářský a sociální rozvoj.

(11)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kompletního kvantitativního odhadu zbývajících potřeb vnějšího financování Gruzie a bere v úvahu její schopnost financovat se sama z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Gruzii a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(12)S ohledem na zbývající potřeby vnějšího financování Gruzie, úroveň jejího hospodářského a sociálního rozvoje posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, jakož i na její míru zadlužení by část pomoci měla být poskytnuta ve formě grantů.

(13)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i věcné stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti a dalších příslušných politik Unie.

(14)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Gruzii. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(15)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Gruzie hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i její oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(16)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Gruzie bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí v Gruzii a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(17)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Gruzie měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(18)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(19)Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou grantů a částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci formou úvěrů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(20)Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(21)Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 7 .

(22)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s gruzínskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou poskytne Unie Gruzii, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení, přerušení či zrušení pomoci použit poradní postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.    Unie poskytne Gruzii makrofinanční pomoc v maximální výši 45 milionů EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Gruzie a její významný reformní program. Z této maximální částky bude až 35 milionů EUR poskytnuto ve formě úvěrů a až 10 milionů EUR ve formě grantů. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie je vázáno na schválení rozpočtu Unie na příslušný rok Evropským parlamentem a Radou. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Gruzie v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.    Za účelem financování úvěrové části makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Gruzii. Úvěry musí mít průměrnou dobu splatnosti nejvýše patnáct let.

3.    Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Gruzií a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Gruzií, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jak bylo dohodnuto v rámci evropské politiky sousedství (EPS).

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.

4.    Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.    V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Gruzie oproti původním předpokladům podstatně sníží, omezí Komise poskytovanou pomoc nebo její poskytování pozastaví či zruší poradním postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.    Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Gruzie bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.    Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.    Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 8 .

Článek 3

1.    Komise vyjedná v souladu s poradním postupem podle čl. 7 odst. 2 s gruzínskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“) zahrnujícím časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Gruzií za podpory MMF.

2.    Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí v Gruzii, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.

3.    Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v úvěrové smlouvě a v grantové dohodě uzavřené mezi Komisí a gruzínskými orgány.

4.    Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Gruzie v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.    Při dodržení podmínek uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve dvou splátkách, přičemž každá splátka sestává z úvěrové a grantové části. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.    Je-li to potřeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie poskytnuté formou úvěrů složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 9 .

3.    Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)podmínka stanovená v článku 2;

b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter; a

c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

4.    Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.    Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Gruzínské národní bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny gruzínskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.    Výpůjční a úvěrové operace týkající se úvěrové části makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.    Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Gruzie přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru bylo zahrnuto ustanovení o předčasném splacení a aby bylo provázáno s odpovídajícím ustanovením v podmínkách výpůjčních operací.

3.    Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Gruzie rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní úvěry nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.    Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Gruzie.

5.    Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.    Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 10 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 11 .

2.    Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.    Úvěrová smlouva a grantová dohoda, které budou dojednány s gruzínskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, jež: 

a)zajistí, aby Gruzie pravidelně kontrolovala, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 12 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 13 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 14 ;

c)výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, jako například operačních hodnocení;

e)zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení úvěru a/nebo plné splacení grantu, pokud se prokáže, že Gruzie se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

4.    Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Gruzie, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.    Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.    Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. V této zprávě:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)zhodnotí hospodářskou situaci a hospodářské vyhlídky Gruzie, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Gruzie v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.    Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a efektivitu dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 15  

Oblast politiky:    Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost:        03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.3Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem 

„Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice: podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

a)podporovat makrofinanční stabilitu a reformy na podporu růstu mimo EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelných hospodářských dialogů s klíčovými partnery a poskytováním makrofinanční pomoci; a

b)podporovat proces rozšíření, realizaci evropské politiky sousedství a priority EU v jiných třetích zemích prováděním ekonomické analýzy a poskytováním hodnocení politik a poradenství.

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl: „Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Příslušné aktivity ABM/ABB:

a)podporovat makrofinanční stabilitu a reformy na podporu růstu mimo EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelných hospodářských dialogů s klíčovými partnery a poskytováním makrofinanční pomoci; a

b)podporovat proces rozšíření, realizaci evropské politiky sousedství a priority EU v jiných třetích zemích prováděním ekonomické analýzy a poskytováním hodnocení politik a poradenství.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Navrhovanou pomoc tvoří úvěr EU ve výši maximálně 35 milionů EUR a grant ve výši maximálně 10 milionů EUR ve prospěch Gruzie, jejichž cílem je přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance. Pomoc, která bude vyplacena ve dvou splátkách, by měla zemi pomoci překonat obtížnou hospodářskou situaci a obtížný stav platební bilance, se kterými se potýká. Podpoří rovněž strukturální reformy, které mají zajistit udržitelný hospodářský růst, snížit makroekonomickou zranitelnost a zlepšit správu veřejných financí.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Gruzínské orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před úhradou obou splátek pomoci rovněž poskytnou komplexní zprávu o dodržování dohodnutých politických podmínek.

Útvary Komise budou dále sledovat správu veřejných financí i po operačním hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů, které se v Gruzii provedlo v rámci přípravy na tuto operaci. Delegace EU v Tbilisi bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro monitorování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností v Gruzii.

V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení toho, jak je tato operace prováděna. Do dvou let po skončení období dostupnosti bude pomoc zpětně zhodnocena nezávislým subjektem.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu 

Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky při provádění ekonomického programu Gruzie a MMF, který byl schválen Výkonnou radou MMF dne 12. dubna 2017. Komise se mimoto s gruzínskými orgány dohodne na specifických politických podmínkách, které budou uvedeny v memorandu o porozumění a které budou muset být uspokojivě splněny před tím, než Komise uvolní druhou splátku.

1.5.2Přidaná hodnota zapojení EU

Navrhovaná makrofinanční pomoc pomůže Gruzii překonat důsledky slabého vnějšího prostředí, které kvůli poklesu vývozu a remitencí přispělo v roce 2016 k poměrně nízkému růstu HDP, jakož i snížit zranitelnost platební bilance země a vyrovnat se s přizpůsobením požadavkům prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Přitom přispěje k prosazování makroekonomické stability a strukturálních reforem v zemi. Tím, že pomoc doplní zdroje poskytnuté mezinárodními finančními institucemi, z jiných nástrojů EU a dalšími dárci, přispěje k celkové účinnosti balíčku finanční podpory poskytované mezinárodním dárcovským společenstvím.

Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku se dosáhne mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v tomto regionu, že EU v době hospodářských potíží dále podporuje země, které zřetelně nastupují cestu politických reforem.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od roku 2004 bylo provedeno více než patnáct hodnocení ex post týkajících se operací makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že makrofinanční pomoc přispívá (ačkoli občas skromně a nepřímo) ke zlepšení vnější udržitelnosti a makroekonomické stability a k dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měla makrofinanční pomoc kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomohla zmírnit nedostatek financí v rozpočtu. Díky ní se také mírně zvýšil hospodářský růst.

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Evropská unie je největším dárcem Gruzie. Pomoc EU vyčleněná pro Gruzii v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) na období 2007–2013 činila 452 milionů EUR. V období 2014–2020 se může v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) pomoc EU pro Gruzii pohybovat v rozmezí minimálně 610 milionů EUR a maximálně 746 milionů EUR. Tyto finanční prostředky jsou doplněny financováním z jiných nástrojů EU, např. z investičního nástroje sousedství (NIF). Kromě programů dvoustranné spolupráce má Gruzie prospěch z různých regionálních programů, a to zejména v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. Gruzie se rovněž účastní iniciativ dostupných všem zemím evropského sousedství, jako jsou Erasmus+, TAIEX a SIGMA. Kromě evropského nástroje sousedství je Gruzie způsobilá pro financování v rámci těchto tematických nástrojů a programů EU: evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP), ale také programů pro organizace občanské společnosti a místní orgány a programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a migrace a azylu. Evropská investiční banka také poskytla od roku 2010 úvěry ve výši 1 267 milionů EUR.

Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by byla pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, mimo jiné díky podpoře udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, a vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc nepředstavuje pravidelnou finanční podporu dlouhodobého hospodářského a sociálního rozvoje přijímajících zemí. Má být ukončena, jakmile se vnější finanční situace země vrátí k udržitelnému stavu. Poté by se měly používat běžné unijní nástroje pro poskytování podpory v rámci spolupráce.

Makrofinanční pomoc má také doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména ozdravný a reformní program podporovaný rozšířenou finanční facilitou MMF a úvěry Světové banky na rozvojovou politiku.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět 

X Návrh/podnět platný po dobu dvou a půl roku od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 rozhodnutí

X Finanční dopad se očekává od roku 2017 do roku 2020

1.7Předpokládané způsoby řízení 16  

X Přímé řízení Komisí

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pomoc má makroekonomickou povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění programu MMF a konkrétních reformních opatření, která budou s gruzínskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika 

S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.

Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc mohla být použita podvodným způsobem. Jelikož makrofinanční pomoc není určena na konkrétní výdaje Gruzie, je toto riziko spojeno s takovými faktory, jako jsou obecná kvalita systémů řízení v centrální bance a na ministerstvu financí a odpovídající kapacity interního a externího auditu.

Druhé riziko pramení z možnosti, že Gruzie nebude splácet finanční závazky vůči EU plynoucí z navrhovaných úvěrů v rámci makrofinanční pomoci (riziko selhání nebo úvěrové riziko), což by mohlo být způsobeno například významným dalším zhoršením platební bilance a fiskální situace země.

Další klíčové riziko pro operaci plyne z regionální geopolitické situace, zejména kvůli stále obtížným vztahům Gruzie s Ruskem a odtrženými oblastmi Abcházií a Jižní Osetií. Zhoršení této regionální geopolitické situace by mohlo mít negativní dopad na makroekonomickou stabilitu Gruzie a nepříznivě ovlivnit výsledky programu MMF a čerpání a/nebo splácení navrhované makrofinanční pomoci.

Gruzínské hospodářství kromě toho čelí dalším širším rizikům kvůli nejistému regionálnímu a celosvětovému hospodářskému výhledu. Regionální a celosvětový růst by se měl v roce 2017 zrychlit, ale bude stále slabý a ohrožen rizikem nepříznivého vývoje v důsledku protekcionismu, volatility finančních trhů a možného dalšího posílení amerického dolaru. Pokud se tato rizika naplní, mohla by vést k nižšímu hospodářskému růstu v Gruzii, což by spolu s trvale vysokou nerovností a poměrně omezenou záchrannou sociální sítí mohlo mít dopad na rozpočet a snížit domácí podporu pro strukturální reformy.

2.2.2Předpokládané metody kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.

2.2.3Náklady a přínosy kontrol a pravděpodobná míra nesouladu

Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto vzniknou náklady Evropskému účetnímu dvoru a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Gruzie, které útvary Komise dokončí – za podpory externích poradců – v roce 2017, pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků a jako dodatečnou výhodu poskytuje užitečné informace o potřebných reformách v oblasti správy veřejných financí, které se mohou odrážet v politické podmíněnosti operace. Co se týče pravděpodobné míry nedodržení podmínek, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplácení úvěru nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Ke zmírnění rizika podvodného použití prostředků bude přijata řada opatření:

Zaprvé, v úvěrové smlouvě a grantové dohodě bude uveden soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Pomoc bude navíc vyplacena na zvláštní účet Gruzínské národní banky.

Kromě toho útvary Komise za podpory externích poradců v současné době dokončují návrh operačního hodnocení spolehlivosti postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Gruzie, které mají význam pro tento druh pomoci. Z předběžných zjištění poradců (obdržených v září 2017) vyplývá, že současný stav postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Gruzie je pro řízení nové operace makrofinanční pomoci dostatečný, i když přetrvávají některé nedostatky.

Za ověřování, kontrolu a audit pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

01 03 02: Makrofinanční pomoc

01 03 06 – Poskytování prostředků pro záruční fond

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Záručnímu fondu pro vnější vztahy musí být poskytnuty prostředky v souladu s nařízením o tomto fondu 20 , přičemž se použijí prostředky v rámci rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“), které představují 9 % celkových nesplacených závazků. Výše poskytnutých prostředků se vypočítá na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n–1“. Vypočtená částka je v roce „n“ převedena do návrhu rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné transakci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová položka 01 03 06). V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků poskytovaných do fondu v cílové částce na konci roku „n–1“ zohledňuje 9 % (tj. nejvýše 3,15 milionu EUR) skutečně vyplacené částky.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nepoužije se.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Náklady na potřebné zaměstnance jsou odhadovány na základě 30 % ročních výdajů na úředníky v platové třídě AD5–AD12.

Popis úkolů:

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5Příspěvky třetích stran

–X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Všechny přepočty v tomto dokumentu vychází ze směnného kurzu EUR/USD ve výši 1,12.

(2)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15).

(3)    V závislosti na rychlosti legislativního procesu a poté provádění operace makrofinanční pomoci by mohlo vyplacení navrhované pomoci proběhnout v roce 2018 nebo být rozděleno mezi roky 2018 a 2019.

(4)    Jak již bylo uvedeno, v závislosti na rychlosti legislativního procesu a poté provádění operace makrofinanční pomoci by mohlo vyplacení navrhované pomoci proběhnout v roce 2018 nebo být rozděleno mezi roky 2018 a 2019.

(5)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(6)    Postoj Evropského parlamentu ze dne … a rozhodnutí Rady ze dne … .

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(9)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(11)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(12)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(13)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(15)    ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(16)    Podrobné vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazy na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách europa.eu: http://ec.europa.eu/budget/explained/management/managt_who/who_en.cfm

(17)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(18)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(19)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(20)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(21)    Rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(22)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(23)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(24)    Rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(25)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(26)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(27)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).