EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne20.9.2017

COM(2017) 536 final

2017/0230(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 308 final}

{SWD(2017) 309 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Integrované finanční trhy přinášejí značné výhody pro financování evropské ekonomiky a pro podporu pracovních míst a růstu na zdravém a stabilním základě. Aby přispíval k finanční integraci a integritě trhu a zároveň zajišťoval finanční stabilitu, potřebuje vnitřní trh EU pro finanční služby společná pravidla a výraznou koordinaci dohledu. Když EU v reakci na finanční krizi a v souladu s celosvětovým úsilím přepracovala svůj finanční systém, zavedla tudíž jednotný soubor pravidel pro regulaci finančního sektoru v Evropě a zřídila evropské orgány dohledu. Evropské orgány dohledu tvoří institucionální základní kámen komplexního balíčku reforem a hrají klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby byly finanční trhy v celé EU dobře regulované, silné a stabilní. Přispívají k vývoji a důslednému uplatňování jednotného souboru pravidel, řeší přeshraniční problémy, a tím podporují sbližování právních předpisů i dohledu.

Navzdory opatřením přijatým po skončení krize existuje i nadále významný prostor pro další posílení sbližování právních předpisů a dohledu na vnitřním trhu. Integrované finanční trhy potřebují ke svému efektivnímu fungování integrovanější opatření dohledu, zatímco centralizovanější opatření dohledu zase mohou přispívat k integraci trhů.

Z tohoto důvodu se EU pustila do další integrace v rámci širšího finančního sektoru na zdravém a stabilním základě. Zejména byla zahájena činnost unie kapitálových trhů, aby byly položeny základy plně funkčního vnitřního trhu pro oblast kapitálových trhů. V této souvislosti zpráva pěti předsedů o dokončení evropské hospodářské a měnové unie z června 2015 1 zdůraznila potřebu posílit rámec dohledu EU, což v konečném důsledku vedlo k vytvoření jediného orgánu dohledu nad kapitálovými trhy. Nedávno přijatý diskusní dokument Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie 2 naznačuje, že přezkum rámce dohledu EU – zejména Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) – by měl představovat první kroky k vytvoření tohoto jediného orgánu dohledu do roku 2019. Diskusní dokument rovněž vyzývá k dokončení finanční unie – zahrnující bankovní unii i unii kapitálových trhů – do roku 2019, aby byla zaručena integrita eura a aby se zlepšilo fungování eurozóny a EU jako celku. Globální finanční trhy jsou silně propojené a regulační rámec EU do značné míry vychází z mezinárodních standardů dohodnutých v důsledku finanční krize zejména mezi zeměmi G20. Jelikož se EU snaží urychlit dokončení unie kapitálových trhů, je nezbytné, aby se opatření dohledu EU nadále rozvíjela způsobem, který umožní plně využít potenciálu mezinárodně integrovaných finančních trhů a zároveň umožní účinně sledovat a řídit přeshraniční rizika mezi EU a zbytkem světa. Evropské orgány dohledu hrají v tomto směru klíčovou úlohu.

A konečně, rozhodnutí Spojeného království opustit EU zvýrazňuje tyto výzvy pro opatření dohledu v rámci zbývající EU-27. Budoucí odchod současného největšího finančního centra EU znamená, že kapitálové trhy EU-27 se musí dále rozvíjet a opatření dohledu je nutno posílit, aby finanční trhy nadále adekvátně a spolehlivě podporovaly ekonomiku.

Cílem tohoto návrhu je upravit a zdokonalit rámec evropských orgánů dohledu tak, aby mohly převzít větší odpovědnost za dohled nad finančním trhem. Evropské orgány dohledu musí být dostatečně vybaveny z hlediska pravomocí, správy a řízení a financování.

Za prvé, tam, kde se stávající pravomoci evropských orgánů dohledu ukázaly jako částečně nedostatečné a nejasně definované, například pokud se jedná o důsledné uplatňování právních předpisů EU, technické poradenství nebo poskytování průběžné podpory pro rozhodnutí o rovnocennosti, je nezbytné je posílit a zdokonalit. Také je nutno současnou oblast působnosti evropských orgánů dohledu přezkoumat s ohledem na cíle politiky unie kapitálových trhů. K zajištění důslednějších postupů dohledu a provádění pravidel pro finanční služby EU je nezbytný častější přímý dohled v cílených oblastech. Přezkum stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu provedený v roce 2017 konstatoval, že dohled nad určitými činnostmi a subjekty zvláštní důležitosti pro Unii jako celek nebo s významnou mírou přeshraničních aktivit by měly místo příslušných vnitrostátních orgánů provádět evropské orgány dohledu. Podobně by evropské orgány dohledu měly být více zapojeny do schvalování a dohledu nad subjekty ze zemí mimo EU působícími v Unii.

Za druhé se tento návrh zaměřuje na účinnější správu a řízení evropských orgánů dohledu. Současný stav motivační struktury v rámci rozhodovacího procesu evropských orgánů dohledu vede k absenci rozhodnutí, zejména v oblasti sbližování právních předpisů a sbližování dohledu, nebo podporuje rozhodnutí, která jsou převážně zaměřena na zájmy jednotlivých zemí, a nikoli na širší zájmy EU. Toto je do jisté míry odrazem inherentního napětí mezi evropským mandátem evropských orgánů dohledu a národním mandátem příslušných orgánů, které jsou členy rad evropských orgánů dohledu 3 . Tato situace není v dostatečném souladu s cílem sbližování dohledu. Větší úloha evropských orgánů dohledu při prohlubování finanční integrace nebo posilování stability vnitřního trhu bude rovněž vyžadovat účinnější pravomoci v oblasti sbližování 4 .

Za třetí, evropské orgány dohledu potřebují vhodnou základnu financování, která jim umožní přidělovat zdroje ve vztahu k jejich potřebám tak, aby splnily svůj cíl. Současná rozpočtová opatření omezují a budou i nadále omezovat činnosti evropských orgánů dohledu, jelikož členské státy nemusí být z různých důvodů ochotny dále zvyšovat své příspěvky.

Tento návrh stanoví konkrétní změny stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu 5 a různých sektorových aktů 6 s cílem posílit rámec pro pravomoci, správu a řízení a financování evropských orgánů dohledu, jelikož se jedná o oblasti, které je nutno posílit, aby mohly evropské orgány dohledu čelit výše popsaným výzvám.

Ve zprávě o posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu se posuzují náklady a přínosy těchto změn. Zpráva uvádí řadu možných opatření zaměřených na posílení pravomocí evropských orgánů dohledu na úrovni EU, zlepšení jejich správy a řízení (včetně rozhodování) a zajištění toho, aby jejich rámec financování byl udržitelný a přiměřený současným i budoucím úkolům. Posouzení dopadů poskytuje rozsáhlé důkazy o tom, že navrhované změny účinně přispívají k posílení rámce evropských orgánů dohledu, a tím k celkové stabilitě finančního systému EU, přičemž udržují náklady pro souhrnný rozpočet EU a zúčastněné strany na minimální úrovni. Navrhované změny přispívají také k dalšímu rozvoji a prohloubení unie kapitálových trhů v souladu s politickými prioritami Komise.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je v souladu s řadou dalších stávajících ustanovení politiky EU a probíhajících iniciativ, jež mají zajistit efektivní a účinná opatření dohledu na úrovni EU.

Od počátku finanční krize EU a její členské státy pracují na zásadní reformě dohledu nad finančním sektorem a jeho regulace. EU zahájila řadu reforem s cílem vytvořit bezpečnější, zdravější, transparentnější a odpovědnější finanční systém, který pracuje pro ekonomiku a společnost jako celek. Sem patří vytvoření jednotného mechanismu dohledu, jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného výboru pro řešení krizí pro konkrétní a navzájem oddělené povinnosti v oblasti dohledu. Tento návrh je v souladu s úkoly a funkcemi těchto subjektů a dále je doplňuje.

Tento návrh je rovněž v souladu s jednotným souborem pravidel pro finanční právní předpisy, k němuž evropské orgány dohledu svou prací významným způsobem přispívají. Účelem jednotného souboru pravidel je stanovit společná pravidla v celé EU, která zajistí finanční stabilitu a rovné podmínky, jakož i vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů. Návrh je například v souladu se stávající směrnicí a nařízením o kapitálových požadavcích (banky) a směrnicí Solventnost II (pojišťovny), které mají lépe stabilizovat finanční sektor. Tento návrh je také v souladu se stávajícím rámcem pro platební služby a hypotéky v souvislosti s ochranou spotřebitelů.

Pokud jde o probíhající iniciativy, Komise také dnes navrhuje legislativní podnět k posílení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), která spolu s evropskými orgány dohledu tvoří Evropský systém dohledu nad finančním trhem zavedený v důsledku finanční krize. Mezi další nedávné příklady patří: návrh Komise na cílené změny nařízení o infrastruktuře evropských trhů 7 , jež mají posílit dohled na úrovni EU v souvislosti s povolováním ústředních protistran a s požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí, a návrh Komise týkající se osobních penzijních produktů 8 , který posiluje úlohu orgánu EIOPA tím, že mu uděluje pravomoc povolovat tyto nové produkty, aby měly značku vysoké kvality na celoevropské úrovni a umožnila se jejich distribuce v celé EU.

Tento návrh je také v souladu se stávajícími ustanoveními politiky EU týkajícími se uplatňování a prosazování předpisů třetích zemí ve finančních právních předpisech EU, jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise o rovnocennosti 9 . Pracovní dokument útvarů Komise poskytuje přehled postupu rovnocennosti se třetími zeměmi v oblasti právních předpisů EU upravujících finanční služby. Uvádí důležité zkušenosti a určité oblasti, kterým je vhodné věnovat zvýšenou pozornost a jež jsou částečně řešeny v tomto návrhu. Vzhledem k cílům politiky EU jsou řádná správa a řízení v oblasti daní a boj proti praní peněz na základě globálních standardů důležitými prvky pro další rozvoj politiky. Aby byla zajištěna soudržnost politik a posílena bezpečnostní opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, bude Komise tyto záležitosti i nadále začleňovat do příslušných právních předpisů EU včetně předpisů pro oblast finančních služeb a mohla by zvážit jejich začlenění do postupů uznávání rovnocennosti.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu se soustavným úsilím Komise vyvíjeným s cílem dále rozvíjet unii kapitálových trhů. Účinnější rámec dohledu je klíčovým prvkem integrovanějších kapitálových trhů, jelikož přispívá k důslednějšímu provádění pravidel pro finanční sektor. V této souvislosti zpráva pěti předsedů z června 2015 10 zdůrazňuje potřebu posílit rámec dohledu EU, což v konečném důsledku vedlo k vytvoření jediného orgánu dohledu nad kapitálovými trhy. Potřeba dále rozvíjet a integrovat kapitálové trhy EU je zdůrazněna ve sdělení o unii kapitálových trhů ze září 2016 11  a ve sdělení o hodnocení unie kapitálových trhů v polovině období 12 .

Tento návrh je také v souladu se závazky Komise přijatými v rámci unie kapitálových trhů, které mají reagovat na dvě nové výzvy na dnešních trzích: udržitelné finance a finanční technologie (FinTech).

Pokud jde o udržitelné finance, Komise se v rámci iniciativy zaměřené na unii kapitálových trhů zavázala posílit vedoucí postavení EU v oblasti udržitelných investic a financí. Nová rizika a příležitosti týkající se životního prostředí, sociální problematiky a správy a řízení mění finanční sektor a vyžadují přizpůsobení rámce dohledu a přístupu k problematice dohledu. Finanční sektor má navíc klíčovou úlohu, pokud jde o zajištění přechodu k energeticky účinnějšímu nízkouhlíkovému hospodářství. Na úrovni EU je nezbytná výrazná koordinace a sbližování postojů v oblasti dohledu k otázce udržitelnosti. V tomto ohledu je tento návrh v souladu se strategií energetické unie, se závazky EU týkajícími se oběhového hospodářství a s cíli udržitelného rozvoje.

Evropské orgány dohledu by měly rovněž přispívat k využívání potenciálu a možností finančních technologií a zároveň řešit možná rizika v této oblasti, například prostřednictvím důslednějších postupů při uplatňování regulatorních požadavků. To znamená lepší integraci aspektů týkajících se finančních technologií do dohledové činnosti evropských orgánů dohledu. V této souvislosti je tento návrh rovněž v souladu se strategií pro jednotný digitální trh. Nové technologie proměňují finanční sektor. To také vyžaduje přizpůsobení rámce dohledu a přístupu k problematice dohledu. Vnitrostátní orgány dohledu přistoupily k různým iniciativám, jež by mohly poškodit řádné fungování vnitřního trhu, pokud nebudou řádně koordinovány. Na úrovni EU je nezbytná výraznější koordinace a sbližování postojů v oblasti dohledu k technologickým inovacím, například vybudováním inovačního centra EU v rámci evropských orgánů dohledu.

Cílené změny v současném modelu správy a řízení jsou rovněž v souladu se snahou Komise o to, aby rozhodovací fóra v rámci decentralizovaných agentur EU byla operativnější a nezávislejší. V oblasti finančních služeb mají jiné evropské agentury nebo instituce, jako je Evropská centrální banka nebo Jednotný výbor pro řešení krizí, stálý a nezávislý přípravný orgán, který má své vlastní pravomoci a úkoly a může o určitých otázkách rozhodovat nebo se na rozhodování podílet. Zřízení výkonných rad pro evropské orgány dohledu se stálými členy a s výlučným mandátem je v souladu se stávajícími zárukami pro posílení rozměru EU v rozhodovacím procesu jednotlivých agentur.

A konečně, pokud jde o financování, ačkoli je většina decentralizovaných agentur EU financována z rozpočtu EU, existuje několik agentur EU, které mají smíšené nebo zcela soukromé financování. V tomto ohledu je posun k odvětvovým příspěvkům do rozpočtu evropských orgánů dohledu v souladu se stávající praxí EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem veškerých změn je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Toto ustanovení je právním základem všech nařízení, na něž se vztahuje tento návrh.

Navrhuje se přizpůsobit nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu novému vývoji, aby se zlepšilo fungování evropských orgánů dohledu v zájmu sbližování na vnitřním trhu, a tím i jeho lepšího fungování. Analýza provedená v rámci zprávy o posouzení dopadů určuje oblasti rámce evropských orgánů dohledu, které je nutno změnit, aby se posílila stabilita a efektivita opatření dohledu EU, a tudíž i finančního systému EU.

Jsou nezbytné další změny odvětvových právních předpisů, aby evropské orgány dohledu mohly plně využívat potenciál svých posílených pravomocí. Zpráva o posouzení dopadů a doprovodné hodnocení ukazují, že opatření EU jsou odůvodněná a nezbytná k řešení problémů zjištěných v oblasti pravomocí evropských orgánů dohledu, rámce jejich správy a řízení a rámce jejich financování.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu jsou subjekty Unie, může předpisy upravující jejich správu a řízení změnit pouze zákonodárce Unie. Účelem navrhovaných změn navíc je jednotnější fungování vnitřního trhu, což je cíl, jehož nemohou členské státy dosáhnout jednotlivě.

V případě fondů, na něž se vztahují nařízení o EuVECA, EuSEF a ELTIF, zřízení orgánu ESMA jako jediného orgánu dohledu zajišťuje, že se jednotné požadavky a podmínky dotyčných tří nařízení budou důsledně uplatňovat ve všech členských státech. Jednotný dohled sníží rozsah a různorodost výdajů a času vynakládaných na správu, a tak správcům umožní snížit transakční a provozní náklady. Zjednoduší se tím správní postupy, na nichž je založeno povolování/registrace fondů EuVECA, EuSEF a ELTIF, a zároveň se tím posílí rovné podmínky, a to centralizováním jejich dohledu bez ohledu na to, kde jsou fondy usazeny. Jednotný dohled dále přispěje k integraci trhů v těchto odvětvích a k tomu, aby ekonomika EU prostřednictvím těchto fondů získala větší objem tržního financování.

Pokud jde o nařízení a směrnici o trzích finančních nástrojů a podobně také o referenční hodnoty s kritickým významem, služby hlášení údajů jsou ze své podstaty celounijní záležitost a vyplývající problémy v oblasti regulace a dohledu nelze řešit pouze opatřeními členských států.

Pokud jde o nařízení o referenčních hodnotách, referenční hodnoty s kritickým významem mají velký ekonomický význam, jelikož se používají ve finančních nástrojích (zejména derivátech), finančních smlouvách a investičních fondech v celé Unii. Požadavek vytvářet kolegia orgánů dohledu pro některé referenční hodnoty s kritickým významem alespoň z členských států, v nichž působí administrátoři a dodavatelé referenčních hodnot, na něž se vztahuje dohled, již poukazuje na skutečnost, že na takové referenční hodnoty nemůže dohlížet jediný vnitrostátní orgán dohledu, a je proto nezbytné stanovit nezbytná opatření na úrovni Unie.

Přímý dohled orgánu ESMA nad všemi administrátory referenčních hodnot s kritickým významem je přiměřené, neboť tyto referenční hodnoty mají pro Unii zásadní význam a stávající kolegia orgánů dohledu jsou velká, takže hrozí, že nebudou v krizové situaci dostatečně flexibilní.

Referenční hodnoty poskytované ve třetích zemích lze používat v Unii, pokud jsou buď uznány, nebo schváleny příslušným orgánem Unie, případně musí být regulatorní a dohledový režim země, ve které se nacházejí, uznán za rovnocenný režimu zavedenému nařízením o referenčních hodnotách. Zatímco rozhodnutí o rovnocennosti přijímá Komise a orgán dohledu třetí země musí zavést opatření ke spolupráci s orgánem ESMA, o schválení a uznání rozhodují příslušné vnitrostátní orgány. Tyto požadavky tak musí řešit řada příslušných vnitrostátních orgánů, přičemž hrozí, že se administrátoři referenčních hodnot ze třetích zemí budou pokoušet vybrat ten příslušný vnitrostátní orgán, který se zdá být ve svých rozhodnutích a výsledném dohledu nad administrátorem liberálnější (tzv. „forum shopping“ –spekulativní výběr jurisdikce). Jelikož se administrátor nachází ve třetí zemi, neplatí hlavní argument pro vnitrostátní dohled, kterým je blízkost ke sledovaným subjektům. Zřízení orgánu ESMA jako příslušného orgánu pro administrátory referenčních hodnot ze třetích zemí by zvýšilo efektivitu a snížilo riziko spekulativního výběru jurisdikce a rozdíly v dohledu nad těmito subjekty. Toho však nelze dosáhnout pouze prostřednictvím opatření členských států.

Aby se zajistilo, že orgán ESMA bude moci přímo dohlížet na některé administrátory referenčních hodnot, je nezbytné změnit nařízení o referenčních hodnotách spolu s řadou aktů v přenesené pravomoci, které by dále upřesnily některá ustanovení uvedeného nařízení.

•Proporcionalita

Žádný z navrhovaných prvků nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů.

Navíc v souladu se zásadou proporcionality zakotvenou ve Smlouvě obsah ani forma činností a opatření evropských orgánů dohledu nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení, a musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik, které jsou vlastní finančním činnostem nebo podnikání institucí či podniků dotčených činností příslušného evropského orgánu dohledu.

•Volba nástroje

Tento návrh usiluje o změnu stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu a různých částí odvětvových finančních předpisů 13 . Všechny akty, které mají být tímto návrhem změněny, mají podobu nařízení, a příslušné změny jsou proto navrženy jako jediné (souhrnné) pozměňující nařízení.

Navíc se navrhuje změnit směrnici o trzích finančních nástrojů 14 (hlavně proto, aby odrážela změny nařízení MiFIR) a zavést menší změny směrnice 2009/138/ES („Solventnost II“). Pro tyto dva účely je samostatně navrhována pozměňující směrnice.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Posouzení dopadů a hodnocení doprovázející tento návrh poskytuje analýzu stávajícího rámce evropských orgánů dohledu, aby se posoudilo, zda umožnil evropským orgánům dohledu plnit jejich cíl udržitelně posilovat stabilitu a efektivitu finančního systému a zlepšit ochranu spotřebitelů a investorů.

Pokud jde o efektivitu a účinnost evropských orgánů dohledu, z provedené analýzy vyplývá, že evropské orgány dohledu v podstatě splnily své současné cíle. K tomu, aby čelily budoucím výzvám, jsou však zapotřebí cílená zdokonalení. Analýza zejména konstatuje, že:

a)v některých oblastech by mohly být pravomoci evropských orgánů dohledu posíleny, aby se zajistilo lepší plnění jejich úkolů. V důsledku toho lze očekávat lepší výsledky regulace a dohledu pro všechny účastníky trhu a spotřebitele v celé EU a efektivní a účinné řešení přeshraničních rizik;

b)stávající rámec správy a řízení evropských orgánů dohledu ztěžuje zvládání konfliktů mezi zájmy EU a zájmy jednotlivých zemí, takže hrozí, že rozhodnutí evropských orgánů dohledu nejsou vždy přijímána ve společném zájmu EU, že je rozhodování opožděné nebo že dochází k nečinnosti, zejména pokud jde o neregulatorní činnosti (právně závazné zprostředkování, případy porušení právních předpisů EU, zahajování srovnávacích hodnocení);

c)současný rámec financování není přiměřený úkolům, jež evropské orgány dohledu plní, a ještě méně těm, s nimiž se budou potýkat v budoucnu; zdá se také, že to vede k nerovnoměrným příspěvkům příslušných vnitrostátních orgánů, které nelze snadno odůvodnit.

Pokud jde o soudržnost, práce evropských orgánů dohledu na regulatorních otázkách je plně v souladu s budováním širšího rámce dohledu EU. Je také v souladu s dokončením jednotného souboru pravidel. Avšak omezení vyplývající ze struktury správy a řízení a financování a z účinnosti jejich pravomocí neumožnily evropským orgánům dohledu, aby se dostatečně zaměřily na podporu důsledného uplatňování příslušných právních předpisů pro oblast finančních služeb přijatých Evropskou unií.

Pokud jde o relevanci, analýza konstatuje, že rámec evropských orgánů dohledu je relevantní.

A konečně, rámec evropských orgánů dohledu jednoznačně vytvořil pro EU přidanou hodnotu, protože jejich činnost je nezbytná pro podporu jednotného trhu finančních služeb.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Útvary Komise provedly na jaře roku 2017 rozsáhlé veřejné konzultace o činnostech evropských orgánů dohledu. Konzultace přinesla téměř 230 odpovědí. Příspěvky pocházely od širokého spektra respondentů: 26 % od orgánů veřejné správy nebo mezinárodních organizací, 71 % od organizací nebo společností a 3 % od soukromých osob.

Řada komentářů, stanovisek a příspěvků byla rovněž přijata mimo veřejnou konzultaci, a to včetně oficiálních stanovisek některých vlád. Ačkoli se nepromítly do statistik z průzkumu v rámci celé EU, byly zohledněny v analýze, ze které vychází tento návrh.

Celkově respondenti považují zřízení evropských orgánů dohledu za podstatné zlepšení a důležitý krok směrem ke sbližování dohledu v Unii. Většina z nich podporuje větší úlohu evropských orgánů dohledu při zlepšování procesu sbližování dohledu. Mnohé ze zúčastněných stran uznávají, že zavádění unie kapitálových trhů a rozhodnutí Spojeného království opustit Unii vytvářejí novou situaci, která vyžaduje úvahy o posílení dohledu na úrovni EU, zejména pokud se jedná o přeshraniční činnosti a rovnocennost se třetími zeměmi.

Pokud jde o pravomoci evropských orgánů dohledu, i když mnoho respondentů má v současnosti námitky proti významnému zvýšení pravomocí evropských orgánů dohledu, někteří jsou si vědomi jejich omezení a chtěli by cílená zdokonalení. Většina respondentů tvrdí, že dostupné nástroje jsou v podstatě dostačující a že by se měly lépe a úplněji využívat. Existuje široká podpora rozšíření/vyjasnění pravomocí v oblasti monitorování rovnocennosti.

Spotřebitelské organizace vidí významné nedostatky v oblasti prosazování pravidel ochrany spotřebitelů, které považují buď za neúčinné, nebo za příliš odtažité od nejhorších problémů na vnitrostátní úrovni. Domnívají se, že je nutno rozšířit rozsah činnosti evropských orgánů dohledu v oblasti ochrany spotřebitelů. Většina respondentů tvrdí, že je obtížné zajistit řádnou rovnováhu mezi skupinami zúčastněných stran v evropských orgánech dohledu spolu s poměrným geografickým zastoupením. Zástupci spotřebitelů a uživatelů si stěžují, že nad nimi mají početní převahu zástupci finančních institucí, a názory jednotlivých skupin zúčastněných stran tudíž nejsou ve vzájemné rovnováze. Řada organizací se domnívá, že pravomoci evropských orgánů dohledu zakázat určité produkty by měly být rozšířeny na ty produkty, které mohou poškozovat spotřebitele.

Respondenti veřejné konzultace o evropských orgánech dohledu výslovně podporují přímý dohled na úrovni EU vykonávaný nad ústředními protistranami 16 a poskytovateli služeb hlášení údajů, kteří obsluhují celou EU, a nikoli jen určité vnitrostátní trhy. Mnoho respondentů na otázku ohledně přímého dohledu neodpovědělo. Někteří odpovídají na otázku, zda by měl být orgán ESMA pověřen přímým dohledem nad celoevropskými fondy kolektivního investování, a tuto myšlenku podporují, ale většinou nerozlišují mezi různými typy fondů.

Názory vyjádřené proti rozšíření přímého dohledu orgánu ESMA na nové oblasti uvádějí zejména tyto argumenty: vnitrostátní dohled se považuje za nejvhodnější pro řešení různých struktur trhů členských států. Dohled prováděný orgánem ESMA by mohl být v rozporu s vnitrostátními pravomocemi v oblasti ochrany retailových investorů a finanční stability, jakož i zdanění, soudních řízení a řešení sporů. Jsou také zmiňovány provozní potíže, jako je kontrola místních požadavků týkajících se distribučních opatření nebo marketingu. Místo toho by měly být lépe prozkoumány stávající nástroje k zajištění sbližování dohledu, které by umožnily vybudovat integrované kapitálové trhy.

Hlavní argumenty ve prospěch přímého dohledu prováděného orgánem ESMA jsou tyto: někteří respondenti uznávají možné přínosy dohledu prováděného orgánem ESMA nad subjekty nebo nástroji s celoevropským rozměrem, který by umožnil odstranit rozdíly mezi postupy dohledu, ale nebránil by tomu, aby se případně braly v úvahu rozdílné struktury jednotlivých trhů. Domnívají se, že taková řešení jsou vhodná k řešení problému fragmentace z důvodu odlišného uplatňování příslušných pravidel EU a z toho vyplývajících rizik regulatorní arbitráže charakterizujících současný režim.

Pokud jde o správu a řízení evropských orgánů obecně, zúčastněné strany se domnívají, že rady a předsedové evropských orgánů dohledu si vedou dobře. Asi polovina respondentů vidí přidanou hodnotu ve změnách správy a řízení, které jsou uvedeny v dokumentu o veřejné konzultaci. Zatímco většina veřejných orgánů nepodporuje změny ve správě a řízení evropských orgánů dohledu, některé z těchto názorů lze do jisté míry přisoudit tomu, že nechtějí, aby se snížil jejich vliv.

Existuje různá míra podpory myšlence rozšíření rad evropských orgánů dohledu o nezávislé členy s hlasovacím právem a konkrétními úkoly. Zatímco veřejný sektor je většinou proti (i když polovina subjektů ani neodpověděla), názory soukromého sektoru jsou nejednotné, přičemž několik respondentů upozorňuje na konflikty zájmů, které vycházejí z podstaty současného uspořádání. Pokud jde o posílení role předsedů, většina respondentů, hlavně z řad veřejných orgánů, je proti, zatímco většina oborových sdružení se zasazuje o zlepšení.

Pokud jde o financování, mnoho zúčastněných stran uznává současná omezení zdrojů evropských orgánů dohledu, jakož i omezení pro rozpočty EU a vnitrostátní rozpočty. Vysoký počet respondentů souhlasí s tím, že evropské orgány dohledu budou potřebovat přiměřené a udržitelné financování, aby splnily ambiciózní cíle a zvýšily intenzitu své činnosti. Mnoho respondentů uvádí, že úroveň financování evropských orgánů dohledu by měla záviset na jejich úkolech a vycházet z výsledků přezkumu evropských orgánů dohledu.

Přibližně polovina respondentů se vyjadřuje k tomu, zda by měly být evropské orgány dohledu částečně nebo plně financovány přímo dotyčným odvětvím. Jasná většina nepodporuje revizi stávajícího rámce financování, která by příspěvky od příslušného vnitrostátního orgánu nahradila příspěvky poskytovanými dotyčným odvětvím. I když je stále ještě v menšině, existuje už větší podpora pro systém částečně financovaný dotyčným odvětvím.

•Posouzení dopadů

Komise posoudila dopady relevantních možností politiky. Tyto možnosti byly posouzeny ve vztahu k hlavnímu všeobecnému cíli spočívajícímu v udržitelném posilování stability a efektivity finančního systému v celé EU a posílení ochrany spotřebitelů a investorů.

Při přípravě posouzení dopadů Komise provedla hodnocení činností evropských orgánů dohledu, které ukázalo některé významné nedostatky. Patřily mezi ně tyto body: a) nedostatečně vymezené pravomoci k zajištění účinného dohledu podle stejných standardů v celé EU; b) neexistence pravomocí k účinnému řešení přeshraničních rizik týkajících se vzájemné propojenosti v rámci EU a mezi EU a zbytkem světa; c) rámec správy a řízení, který vede k nesouladu pobídek v rámci rozhodovacích procesů; d) rámec financování, který nezajišťuje dostatečné prostředky pro úkoly, jimiž jsou evropské orgány dohledu pověřeny.

Rozsah posouzení dopadů se týkal těchto oblastí: 1) pravomoci; 2) správa a řízení; 3) financování evropských orgánů dohledu tak, aby mohly čelit zjištěným nedostatkům a novým výzvám, jako je sbližování právních předpisů a sbližování dohledu. Nedostatky v oblasti správy a řízení a v oblasti financování jsou společné pro všechny tři evropské orgány dohledu, neboť mají stejná pravidla. Změny jejich pravomocí se zaměřují hlavně na konkrétní odvětví v případě orgánu ESMA a na dozor nad sbližováním dohledu v případě všech evropských orgánů dohledu.

Byly posuzovány tyto možnosti:

v oblasti správy a řízení: a) žádné opatření; nepředpokládají se žádné změny stávající struktury správy a řízení; b) cílené změny stávajícího modelu správy a řízení, např. rozlišování rozhodovacích pravomocí podle jejich povahy, zdokonalení výběrového řízení na funkci předsedy a c) otevření rady orgánů dohledu nezávislým, stálým (nehlasujícím) členům;

v oblasti pravomocí: a) žádné opatření; stávající pravomoci ve vztahu k úkolům v oblastech sbližování právních předpisů a sbližování dohledu zůstanou beze změny, stejně jako přímé dohledové pravomoci orgánu ESMA; b) možnost vyjasnit některé stávající pravomoci a posílit dozor; c) možnost vyjasnit některé existující pravomoci a poskytnout orgánu ESMA dodatečné pravomoci přímého dohledu v cílených oblastech; d) centralizovat dohled nad finančními službami, bankovnictvím a pojišťovnictvím ve třech evropských orgánech dohledu;

v oblasti financování: a) žádné opatření 17 ; b) upravit veřejné financování tak, aby se zohlednila velikost domácího finančního sektoru v daném členském státě; c) smíšené veřejné a soukromé financování, ve kterém příspěvky domácích soukromých sektorů nahradí příspěvky od příslušných vnitrostátních orgánů; d) systém financování plně hrazený soukromým sektorem.

Výše uvedené možnosti byly poté porovnávány za použití různých kritérií, 18 aby se určily ty, které nejlépe řeší nedostatky uvedené v definici problému v rámci posouzení dopadů a v hodnocení.

Po provedení tohoto rozboru

·upřednostňovaná možnost, pokud jde o správu a řízení, zahrnuje v rámci rozhodovacího procesu společně s příslušnými vnitrostátními orgány i nezávislé členy s hlasovacím právem, zavádí nový postup jmenování a úlohu v případě předsedy a správní radu nahrazuje nezávislou výkonnou radou složenou ze členů na plný úvazek, kteří jsou jmenováni externě.

·upřednostňovaná možnost, pokud jde o pravomoci, objasňuje některé pravomoci, jako je například poskytnutí formální úlohy evropským orgánům dohledu při průběžném sledování postupu uznávání rovnocennosti, zlepšení schopnosti evropských orgánů dohledu zajistit správné uplatňování práva Unie, a převádí pravomoci dohledu na evropské orgány dohledu v cílených oblastech, které se týkají převážně třetích zemí nebo přeshraničních záležitostí.

·upřednostňovaná možnost, pokud jde o financování, zachovává současný roční příspěvek EU na rozpočet evropských orgánů dohledu, ale zbývající financování příslušnými vnitrostátními orgány nahrazuje financováním soukromým sektorem.

Určené upřednostňované možnosti byly ty, které nejlépe zajistí, že evropské orgány dohledu budou schopny zvládnout rostoucí pracovní zátěž a předvídat změny rámce dohledu vyplývající z odvětvových právních předpisů. Kromě toho se upřednostňované možnosti převážně zaměřovaly na cílené změny stávajícího režimu, nikoli na úplnou reformu. To bylo v souladu se závěrem uvedeným v hodnocení, že rámec evropských orgánů dohledu funguje poměrně dobře v souvislosti se závažnými výzvami, kterým musí čelit, a dostupnými prostředky k plnění mandátů těchto orgánů.

Posouzení dopadů také přezkoumalo kumulativní dopad upřednostňovaných možností jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska. Z analýzy vyplývá, že v případě uplatnění upřednostňovaných možností budou evropské orgány dohledu lépe schopny plnit své stávající mandáty a kromě přípravy regulatorních produktů dokáží i zajistit větší sbližování dohledu.

Konkrétně existují tři důvody, proč lze očekávat lepší funkčnost evropských orgánů dohledu: za prvé, motivační struktura v oblasti správy a řízení evropských orgánů dohledu bude vylepšena lepším vyvážením pobídek k ochraně národních zájmů v rámci rozhodovacího procesu, zejména aby bylo možné účinněji využívat pravomoci na podporu sbližování právních předpisů a sbližování dohledu. Za druhé, rozhodnutí omezit závislost na veřejném financování příslušnými vnitrostátními orgány, které má být doplněno o peníze ze soukromého sektoru, může zajistit, že evropské orgány dohledu budou mít dostatečné zdroje k plnění svých stávajících úkolů a k tomu, aby se snadněji přizpůsobovaly budoucím změnám. A konečně, cílené změny určitých částí pravomocí evropských orgánů dohledu mohou zajistit, aby evropské orgány dohledu mohly účinně a efektivně plnit své úkoly s ohledem na zkušenosti nashromážděné za šest let existence, jakož i s ohledem na vývoj na různých finančních trzích a na vývoj právních předpisů na úrovni EU. Tyto cílené změny jsou také v souladu s názorem zúčastněných stran, že je zapotřebí větší koordinace činnosti evropských orgánů dohledu a že evropské orgány dohledu by měly lépe využívat své stávající pravomoci.

Pokud jde o čistý dopad z hlediska nákladů pro jednotlivé zúčastněné strany a s výjimkou udělení přímých pravomocí orgánu ESMA, očekává se, že upřednostňované možnosti budou mít omezený dopad na soukromý sektor, neboť jejich příspěvek na soukromě financované vnitrostátní orgány by klesl, jelikož příslušné vnitrostátní orgány již nebudou muset hradit roční rozpočet evropských orgánů dohledu. Čistý dopad na rozpočet EU bude neutrální – ačkoli v prvních letech po přijetí návrhu bude nezbytné předběžné financování z rozpočtu EU, částky předběžného financování budou následně splaceny do rozpočtu EU poté, co vstoupí v platnost nové mechanismy financování. Kromě toho čistý dopad na příslušné vnitrostátní orgány bude také neutrální, jelikož na jedné straně příslušné vnitrostátní orgány přestanou přispívat na financování evropských orgánů dohledu a na druhé straně by měly (proporcionálně) snížit své potřeby na pokrytí těchto výdajů. Pokud jde o náklady, neočekává se žádný dopad na spotřebitele.

Posouzení dopadů bylo dne 14. června 2017 předloženo Výboru pro kontrolu regulace. Výbor pro kontrolu regulace vydal k posouzení dopadů negativní stanovisko a vydal řadu doporučení ke zlepšení. Dokument byl odpovídajícím způsobem přepracován a znovu předložen dne 19. července. Dne 27. července poskytl Výbor pro kontrolu regulace kladné stanovisko s výhradami a uvedenými náměty ke zlepšení, které byly v proveditelném rozsahu vzaty v úvahu. Za účelem zohlednění připomínek Výboru pro kontrolu regulace byly v posouzení dopadů provedeny tyto hlavní změny:

1. Měla by být provedena analýza výzev pro systémy dohledu souvisejících s pravděpodobným vývojem bankovních a pojišťovacích trhů a trhů cenných papírů v příštích letech. Přitom by měly být zahrnuty různé dopady odchodu Spojeného království z EU na hlavní činnosti evropských orgánů dohledu.

Posouzení dopadů bylo přepracováno, aby jasněji vysvětlovalo, že je tato politická iniciativa v zájmu jednotného trhu EU a jeho integrace a že navazuje na závazek oznámený ve zprávě pěti předsedů a na závazek, který byl nejnověji uveden v diskusním dokumentu o prohloubení HMU 19 , aby došlo k posunu směrem k dosažení skutečné finanční unie, včetně jediného orgánu dohledu nad kapitálovými trhy. Výzvy, jež tyto dokumenty stanoví pro HMU obecně a pro její finanční trhy zejména, poskytují referenční rámec pro posouzení dopadů. V hlavních kapitolách posouzení dopadů je věnována větší pozornost odchodu Spojeného království z EU a jeho důsledkům.

2. Mělo by se provést posouzení nákladů a nedostatků ve financování evropských orgánů dohledu při současném stavu a v případě realizace jednotlivých upřednostňovaných možností.

Bylo poskytnuto rozsáhlejší pojednání a vyčíslení ohledně zdrojů potřebných k tomu, aby evropské orgány dohledu mohly přijmout další úkoly (pravomoci přímého a nepřímého dohledu), ohledně dopadu na zdroje vyplývajícího ze změn správy a řízení a ohledně dopadu na zdroje vyplývajícího ze změn metodiky financování u nepřímého dohledu.

Bylo provedeno srovnání nákladů mezi přímým a nepřímým dohledem a dalšími činnostmi a bylo lépe vysvětleno, kdo nese náklady v případě jednotlivých upřednostňovaných možností.

Bylo dále rozvinuto pojednání o čistých dopadech (z hlediska nákladů) upřednostňovaných možností, aby se lépe vyřešil problém mezer ve financování a dopad celkových nákladů dohledu na dotyčné odvětví.

Zejména:

1.byla aktualizována tabulka souhrnných nákladů v souladu s legislativním finančním výkazem. Nyní máme velmi podrobný odhad nákladů a dopadu obou změn na současný rámec evropských orgánů dohledu, a to i pro případ nových přímých pravomocí;

2.oddíl ohledně porovnání jednotlivých možností financování byl zcela přepracován, jak bylo požadováno, aby odrážel celkové náklady a přínosy možnosti č. 3 ve srovnání se stávajícím stavem a zejména s možností č. 2;

3.oddíl ohledně mechanismu výběru finančních prostředků byl zcela přepracován tak, aby odpovídal standardům posouzení dopadů, a doplněn do hlavního textu, jelikož je součástí legislativního návrhu.

Pokud jde o čistý dopad na jednotlivé sektory, ten nebylo možno v této fázi vyčerpávajícím způsobem posoudit, jelikož závisí na modelu použitém k financování příslušných vnitrostátních orgánů v rámci členského státu. Například pokud účastníci trhu v daném členském státě v současnosti za svůj dohled neplatí (tzn. v případě příslušných vnitrostátních orgánů plně financovaných z veřejných zdrojů), potom by metodika výpočtu příspěvků pro upřednostňovanou možnost ze své podstaty vedla ke zvýšení nákladů pro tyto účastníky trhu ve prospěch daňových poplatníků a vnitrostátních rozpočtů v takovém členském státě. Současně, pokud účastníci trhu již platí na evropské orgány dohledu prostřednictvím příspěvků do rozpočtů svých příslušných vnitrostátních orgánů, pak čistý dopad (přírůstek nákladů a přínosů) bude záviset na různých metodikách, jež příslušné vnitrostátní orgány používají k účtování poplatků jednotlivým subjektům, jakož i na váze, kterou těmto subjektům pro účely financování evropských orgánů dohledu přisuzují. V tomto případě je nutno provést důkladnou srovnávací analýzu, aby bylo možno přesně a spolehlivě odhadnout přírůstky nákladů a přínosů v celé EU, což by vyžadovalo zapojení těch příslušných vnitrostátních orgánů, které používají vlastní metodiky výpočtu poplatků. V každém případě však lze důvodně tvrdit, že vytvoření rovných podmínek v rámci jednotného trhu s jednotným mechanismem stanovování poplatků pro jednotlivé finanční subjekty by v konečném důsledku přineslo prospěch všem účastníkům trhu. Navíc je nutno poznamenat, že částky potřebné k financování evropských orgánů dohledu by v zásadě neměly ohrožovat provozní modely jednotlivých subjektů.

3. Mělo by se zlepšit porovnání jednotlivých možností a volba upřednostňované možnosti by měla být lépe podpořena dostupnými důkazy a analýzou.

V proveditelném rozsahu byly uvedeny podrobnější popisy a další doplňky popisu jednotlivých možností a analýzy, zejména v částech ohledně pravomocí a financování, ale také v části ohledně správy a řízení.

Pojednání o pravomocích je podloženo dalšími údaji a argumenty uvedenými v příloze posouzení dopadů. Případný nedostatek důkazů na podporu upřednostňované možnosti v oddílu věnovaném pravomocím lze v některých případech vysvětlit skutečností, že směr politiky je v některých případech motivován politickým rozhodnutím.

V oddílu věnovaném správě a řízení byly jednotlivé možnosti rozsáhle vysvětleny a podloženy jednotlivými příklady a argumentace byla rovněž podpořena výsledky hodnocení provedených Evropským parlamentem i Komisí. Povaha definovaného problému v oblasti správy a řízení způsobuje, že je velmi obtížné získat nezpochybnitelné, ověřitelné údaje.

Pokud jde o financování, byla například vylepšena část ohledně upřednostňované možnosti č. 3 ve financování, aby byly doplněny další prvky hodnocení a lépe objasněny stávající argumenty.

4. Hodnocení by mělo být více založené na důkazech a odůvodněné.

Hodnocení bylo přepracováno, aby bylo možno posouzení a argumentaci související s teoretickou prací lépe odlišit od stanovisek vyplývajících z konzultací se zúčastněnými stranami. Bylo přidáno další diskusní pojednání a tam, kde je to proveditelné, byly doplněny další důkazy, aby se hodnocení zdokonalilo. Existují určitá omezení, pokud jde o typ používaných důkazů. Některé části hodnocení se velmi spoléhají na jednotlivé příklady a zkušenosti zúčastněných stran s evropskými orgány dohledu. Aby se tento nedostatek kompenzoval, je zde snaha poskytnout množství příkladů z různých informačních zdrojů, viz např. oddíl týkající se správy a řízení. Jiné části, jako je například financování, se opírají o více odkazů a odůvodněných argumentů.

Toto hodnocení je také retrospektivní úkon, který zpětně porovnává minulé roky s výchozím scénářem, tedy se scénářem, že evropské orgány dohledu neexistují. Hodnocení se proto ze své podstaty soustředí méně na potřebu nových, dodatečných pravomocí přímého dohledu, které jsou pro orgán ESMA nezbytné.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Tento návrh nesouvisí s programem pro účelnost a účinnost právních předpisů ani se zjednodušováním právních předpisů. Cílem tohoto návrhu je zlepšit rámec evropských orgánů dohledu a posílit stávající opatření dohledu. Navrhované změny pravomocí evropských orgánů dohledu, rámce správy a řízení a systému financování by měly zajistit efektivnější a účinnější dohled na úrovni EU. Posílený rámec evropských orgánů dohledu kromě zajištění finanční stability a omezení rizik také zlepší právní a hospodářskou jistotu. To je zcela v souladu s programem Komise pro zlepšování právní úpravy.

V rozsahu, v jakém tento návrh vede k centralizaci některých činností dohledu prostřednictvím orgánu ESMA na úrovni EU, tato iniciativa odstraňuje duplicitu úkolů mezi vnitrostátními orgány. Mělo by to vytvořit úspory z rozsahu na úrovni EU a snížit potřebu vyčleněných zdrojů na vnitrostátní úrovni. Pokud jde o finanční instituce a účastníky finančního trhu, měli by těžit především ze snížení administrativní zátěže zavedením jednotného orgánu dohledu v určitých oblastech.

•Základní práva

Tento návrh respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména přispívá k dosažení cíle spočívajícího ve vysoké úrovni ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje stanovenou v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie 20 .

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Současné financování evropských orgánů dohledu je založeno na všeobecném příspěvku ze souhrnného rozpočtu EU (40 %) a na příspěvcích příslušných vnitrostátních orgánů (60 %). V případě orgánu ESMA se toto rozdělení mírně liší, jelikož subjekty, které jsou přímo pod jeho dohledem (například ratingové agentury a registry obchodních údajů), také platí tomuto orgánu poplatky za dohled. Tento návrh strukturu financování evropských orgánů dohledu změní. Rozpočet evropských orgánů dohledu by nyní tvořily tři různé zdroje financování:

·roční příspěvky placené finančními institucemi, které jsou pod nepřímým dohledem evropských orgánů dohledu,

·poplatky za dohled placené subjekty, které jsou pod přímým dohledem evropských orgánů dohledu. Toto se týká zejména orgánu ESMA, jelikož legislativní návrh stanoví převod pravomocí přímého dohledu z příslušných vnitrostátních orgánů na orgán ESMA (pro některé fondy EU, poskytovatele služeb hlášení údajů, některé administrátory referenčních hodnot a některé prospekty),

·vyrovnávací příspěvek EU, který by nepřekročil 40 % celkových příjmů každého orgánu. Výše tohoto vyrovnávacího příspěvku bude stanovena předem ve víceletém finančním rámci.

Nový zdroj příjmů pro evropské orgány dohledu (tzn. roční příspěvky placené finančními institucemi pod nepřímým dohledem) však bude vyžadovat, aby Komise přijala akt v přenesené pravomoci, který stanoví: i) rozdělení celkové částky ročních příspěvků mezi jednotlivými kategoriemi finančních institucí a ii) objektivní kritéria umožňující výpočet individuálního ročního příspěvku, který má platit každá finanční instituce. Během přechodného období (tzn. do přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví některé parametry ročních příspěvků) bude zachována stávající struktura financování, která je založena na příspěvcích EU (40 %) a příspěvcích příslušných vnitrostátních orgánů (60 %). Toto bude mít dopad na rozpočet EU i na rozpočet jednotlivých příslušných vnitrostátních orgánů.

Navrhované změny struktury správy a řízení evropských orgánů dohledu, jejich pravomocí v oblasti nepřímého dohledu, jejich systému financování a jejich pravomocí v oblasti přímého dohledu budou vyžadovat nové zdroje. Po zavedení jednotlivých ustanovení návrhu do praxe bude orgán EBA potřebovat 29, orgán EIOPA 35 a orgán ESMA 156 dalších zaměstnanců na plný úvazek. Je nutno poznamenat, že v případě orgánu ESMA se většina těchto dodatečných plných pracovních úvazků týká úkolů v oblasti přímého dohledu (97 ze 156). Evropským orgánům dohledu budou také vznikat další náklady na IT (odhadované pro období let 2019–2020 na 10,2 milionu EUR) a náklady na překlady (odhadované pro období let 2019–2020 na 1,8 milionu EUR).

Je nutno poznamenat, že veškeré rozpočtové požadavky evropských orgánů dohledu budou nadále podléhat všem mechanismům pro zajištění odpovědnosti a auditu zavedeným v nařízeních o evropských orgánech dohledu, pokud jde o sestavování, přijímání a plnění jejich ročních rozpočtů. Kromě toho každoroční rozhodnutí o vyrovnávacím příspěvku EU na evropské orgány dohledu a jejich plány pracovních míst (např. rozhodnutí o počtu zaměstnanců) budou i nadále schvalovány Parlamentem a Radou a budou podléhat absolutoriu Parlamentu na základě doporučení Rady.

Finanční a rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou podrobně vysvětleny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

Je nutno poznamenat, že informacemi uvedenými v legislativním finančním výkazu není dotčen návrh víceletého finančního rámce na období po roce 2020, který má být předložen do května 2018. V této souvislosti je rovněž nutno uvést, že ačkoli počet zaměstnanců potřebný pro přímý dohled bude v čase záviset na vývoji počtu a velikosti účastníků kapitálových trhů, na něž se má dohlížet, budou příslušné výdaje v zásadě financovány z poplatků, které se mají vybírat od těchto účastníků trhu.

Finanční a rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou podrobně vysvětleny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění tohoto nařízení se bude přezkoumávat dvěma způsoby: v rámci pravidelných přezkumů evropských orgánů dohledu prováděných každé tři roky a v rámci přezkumů odvětvových nařízení, většinou dva nebo tři roky po příslušném datu použitelnosti.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1)Změny jednotlivých nařízení o evropských orgánech dohledu 21  

Podle 11. bodu odůvodnění stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu by se evropské orgány dohledu měly zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu.

Podle čl. 1 odst. 2 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu jednají tyto orgány v rámci pravomocí, které jim byly svěřeny příslušnými nařízeními, tzn. na základě proporcionálního rámce, který stanoví a pravidelně aktualizuje zákonodárce Unie.

Změny nařízení o orgánu EBA jsou uvedeny v článku 1 navrhovaného nařízení, změny nařízení o orgánu EIOPA jsou uvedeny v článku 2 navrhovaného nařízení a změny nařízení o orgánu ESMA jsou uvedeny v článku 3 navrhovaného nařízení.

a) Pravomoci

Níže uvedené změny se týkají všeobecných pravomocí evropských orgánů dohledu, jež tento návrh posiluje. Nové pravomoci přímého dohledu svěřené orgánu ESMA jsou uvedeny v oddílech 2 až 5.

Nové oblasti činností a zaměření

Článek 1 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu uvádí přehled aktů, které upravují působnost evropských orgánů dohledu. Článek 1 je koncipován způsobem, který implikuje, že je zapotřebí uvést pouze akty přijaté před zřízením evropských orgánů dohledu a akty, které evropským orgánům dohledu neukládají úkoly. Všechny akty přijaté po přijetí stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu, včetně změn a aktů založených na právních nástrojích týkajících se působnosti evropských orgánů dohledu, jakož i akty, které počítají s úkoly evropských orgánů dohledu, automaticky spadají mezi ustanovení upravující působnost evropských orgánů dohledu a k tomu, aby spadaly mezi ustanovení upravující působnost evropských orgánů dohledu, nemusejí být uvedeny v článku 1.

Změny navrhované v souvislosti s článkem 1 každého z nařízení o evropských orgánech dohledu jsou následující: navrhuje se do působnosti nařízení o orgánu EBA zahrnout směrnici 2008/48/ES o spotřebitelském úvěru a směrnici 2014/92/EU o platebních účtech, do působnosti nařízení o orgánu EIOPA zahrnout směrnici 2009/103/ES o motorových vozidlech a do působnosti nařízení o orgánu ESMA zahrnout směrnici 2013/34/EU o účetnictví.

Změny článku 4 nařízení o orgánu EBA doplňují seznam definic, které se mají používat pro účely uplatňování nařízení. Konkrétně se mění definice „finanční instituce“ tak, aby do působnosti orgánu EBA spadaly všechny subjekty, na něž se vztahují příslušné odvětvové právní předpisy. Nově navrhovaná definice „příslušných orgánů“ zajišťuje, že do ní spadají všechny příslušné orgány dohledu, i když nejsou jako „příslušné orgány“ definovány v platných právních předpisech.

Navrhuje se změnit článek 8 nařízení o orgánu EIOPA a nařízení o orgánu ESMA tak, aby zahrnoval úkol vypracovávat a aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v celé Unii. Tím se obě nařízení uvádějí do souladu s nařízením o orgánu EBA. Navíc, pokud jde o orgán EBA, navrhuje se, že bude mít za úkol vypracovávat a aktualizovat příručku Unie o řešení krize finančních institucí v celé Unii.

Návrhy na změny článků 8 a 9 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu stanoví, že evropské orgány dohledu by měly přispívat k posílení ochrany spotřebitelů. Všechny tři evropské orgány dohledu budou mít při plnění svých úkolů také povinnost brát v úvahu technologické inovace a faktory týkající se životního prostředí, sociálních otázek a oblasti správy a řízení. V případě orgánů EIOPA a ESMA je kromě toho upřesněno, že při plnění svých úkolů by tyto orgány měly uplatňovat zásady zdokonalení tvorby právních předpisů. Tím se příslušná nařízení uvádějí do souladu s nařízením o orgánu EBA. A také se navíc uvádí, že mezi úkoly těchto orgánů by mělo také patřit provádění hloubkových tematických přezkumů chování na trhu, budování společného chápání tržních postupů, zjišťování potenciálních problémů a analýza jejich dopadu, jakož i vypracovávání ukazatelů maloobchodních rizik umožňujících včas zjišťovat možné příčiny poškozování spotřebitelů.

Technologické inovace

Ustanovení čl. 8 odst. 1a výslovně požaduje, aby evropské orgány dohledu při plnění svých úkolů podle stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu braly při plnění svých úkolů v souladu s tímto nařízením v úvahu technologické inovace. Technologické inovace přispívají k lepší přístupnosti a většímu pohodlí. Snižují provozní náklady a překážky vstupu na trh a takové inovace by měly evropské orgány dohledu podporovat. Uplatňování potenciálu technologických inovací rovněž vyžaduje zajistit integritu z hlediska využívání údajů, řádně fungujících a spravedlivých trhů, předcházení zneužívání finančního systému k nedovoleným účelům a z hlediska kybernetické bezpečnosti.

Navíc navrhované změny článku 29 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu posilují koordinační úlohu evropských orgánů dohledu, pokud jde o vstup inovativních podniků a služeb na trh, zejména prostřednictvím výměny informací mezi vnitrostátními orgány dohledu a evropskými orgány dohledu.

Faktory týkající se životního prostředí, sociálních otázek a oblasti správy a řízení

Všechny tři evropské orgány dohledu budou mít při plnění svých úkolů povinnost brát v úvahu faktory týkající se životního prostředí, sociálních otázek a oblasti správy a řízení. To také umožní evropským orgánům dohledu sledovat, jak finanční instituce určují, hlásí a řeší rizika, která mohou faktory týkající se životního prostředí, sociálních otázek a oblasti správy a řízení představovat pro finanční stabilitu, takže se činnosti finančních trhů uvedou více do souladu s cíli v oblasti udržitelnosti.

Evropské orgány dohledu mohou rovněž poskytovat pokyny, jak lze ohledy na udržitelnost účinně zapracovat do příslušných finančních právních předpisů EU a podporovat soudržné provádění těchto ustanovení poté, co jsou přijata.

Obecné pokyny a doporučení

Pravomoc vypracovávat pokyny a doporučení se ukázala jako důležitý a úspěšný nástroj sbližování dohledu, přičemž zúčastněné strany zdůraznily potřebu, aby vypracovávání pokynů a doporučení zůstalo v působnosti evropských orgánů dohledu a aby bylo při vývoji těchto nástrojů zajištěno úplné posouzení nákladů a přínosů. Změny článku 16 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu implikují, že provádění analýzy nákladů a přínosů je nutno považovat za pravidlo. Cílem těchto změn je rovněž zajistit, aby v případě, že se většina členů příslušných skupin zúčastněných stran v rámci evropských orgánů dohledu domnívá, že evropské orgány dohledu překročily při vydávání pokynů nebo doporučení své pravomoci, bylo příslušné stanovisko předáno Komisi. V takovém případě Komise posoudí rozsah pokynů a může příslušnému evropskému orgánu dohledu uložit, aby dotyčné pokyny zrušil.

Změny těchto článků navíc předpokládají, že evropské orgány dohledu budou moci adresovat pokyny orgánům, které nejsou podle stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu definovány jako příslušné orgány, ale jsou zmocněny zajišťovat uplatňování právních předpisů upravujících působnost evropských orgánů dohledu, aby bylo zajištěno důsledné, účinné a efektivní provádění postupů dohledu v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem.

Porušení práva Unie

Komise rovněž navrhuje změny článku 17 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu v souvislosti s případy porušení právních předpisů Unie. Ukázalo se, že aby byla pravomoc evropských orgánů dohledu k řešení případů porušení práva účinná, je zcela nezbytné, aby evropské orgány dohledu měly přístup ke všem důležitým informacím. Navrhované změny zajišťují, že v souvislosti s šetřením případů porušení právních předpisů EU budou evropské orgány dohledu moci adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo příslušným finančním institucím či účastníkům finančního trhu. V případě, že se evropské orgány dohledu rozhodnou požádat o informace přímo příslušnou finanční instituci nebo účastníka finančního trhu, je nutno informovat příslušný vnitrostátní orgán, který má rovněž povinnost pomoci evropským orgánům dohledu shromáždit požadované informace. Kromě toho je nutno zdůraznit, že za případy porušení právních předpisů (viz níže) bude zodpovídat výkonná rada, čímž se dále zvýší účinnost tohoto nástroje.

Urovnávání sporů

Navrhují se změny článku 19 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu v souvislosti s urovnáváním sporů mezi příslušnými orgány. Cílem je zajistit, aby v případě takových sporů mohly evropské orgány dohledu rozhodně jednat a zasáhnout. Změny objasňují, že řešení sporů mezi příslušnými orgány v přeshraničních situacích mohou také z vlastní iniciativy zahajovat evropské orgány dohledu, pokud lze na základě objektivních kritérií konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu. V takovém případě se předpokládá existence sporu, pokud právní předpisy, které upravují působnost evropského orgánu dohledu, vyžadují přijetí společného rozhodnutí, avšak takové rozhodnutí není přijato ve lhůtě stanovené v příslušných právních předpisech. V této souvislosti navrhované změny rovněž zavádějí povinnost příslušných orgánů oznámit evropským orgánů dohledu, jestliže dohody nebylo dosaženo. Navíc za urovnání sporu (viz níže) bude zodpovídat výkonná rada, čímž se dále zvýší účinnost tohoto nástroje.

Sbližování a koordinace dohledu

Návrhy na změny článku 29 nařízení o orgánu EIOPA a nařízení o orgánu ESMA stanoví, že tyto dva evropské orgány dohledu by měly vypracovávat a průběžně aktualizovat příručku pro výkon dohledu s cílem dále rozvíjet společnou kulturu dohledu v rámci různých orgánů dohledu. Toto je založeno na pravomocích, které jsou již stanoveny pro orgán EBA. Pokud jde o bankovnictví, navrhované změny stanoví, že orgán EBA by měl vypracovat podobnou příručku pro oblast řešení krize finančních institucí.

Podle nově navrhovaného článku 29a mají evropské orgány dohledu zvýšené všeobecné koordinační pravomoci, které přispívají ke sbližování každodenního dohledu vykonávaného všemi příslušnými orgány mnohem významněji a účinněji v celé EU. Po evropských orgánech dohledu se bude vyžadovat, aby stanovily celounijní priority dohledu v podobě „strategického plánu dohledu“, podle kterého se budou posuzovat všechny příslušné orgány. Příslušné orgány budou muset vypracovávat roční pracovní programy v souladu se strategickým plánem. To umožní všem třem evropským orgánům dohledu zajistit sbližování, pokud jde o obezřetnostní dohled nad finančními institucemi, které jsou převážně činné v jiných členských státech než v těch, kde jsou usazeny a kde podléhají dohledu. To bude obzvlášť důležité v případě orgánu EIOPA.

Tímto návrhem se rovněž mění současný článek 30 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu, pokud jde o srovnávací hodnocení. Aby se zvýšila přidaná hodnota těchto hodnocení a pro zajistila nestrannost, nebude se již nadále jednat o „srovnávací“ hodnocení, nýbrž o „nezávislá“ hodnocení v rámci odpovědnosti nové výkonné rady. Evropské orgány dohledu vypracují zprávu s výsledky hodnocení a příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby splnily všechny pokyny a doporučení, jež mohou evropské orgány dohledu přijmout jako následná opatření v návaznosti na srovnávací hodnocení.

Tento návrh obsahuje nový článek 31a, který má posílit koordinační funkci evropských orgánů dohledu, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány účinně dohlížejí na opatření v oblasti externího zajišťování činností, delegování a převodu rizik v třetích zemích. Postupy provádění dohledu se v jednotlivých členských státech liší. Evropské orgány dohledu tyto postupy monitorují ex ante i průběžně.

Koordinační úloha orgánu ESMA v souvislosti s prošetřováním případů zneužívání trhu

Pokud provozovatelé provádějí činnosti, které spadají do působnosti orgánu ESMA a mají silný přeshraniční prvek, může být pro iniciaci a koordinaci vyšetřování nejvhodnější orgán ESMA. Navrhovaný nový článek 31b svěřuje orgánu ESMA posílenou koordinační úlohu, v jejímž rámci by měl orgán ESMA doporučovat příslušným orgánům, aby zahájily vyšetřování, a rovněž by měl usnadňovat výměnu informací, jež jsou pro tato vyšetřování důležitá, pokud má orgán ESMA oprávněné důvody k podezření, že dochází k činnosti s významnými přeshraničními účinky, která ohrožuje řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v Unii. Za tímto účelem orgán ESMA provozuje nástroj pro uchovávání údajů, který umožní shromažďovat od příslušných orgánů veškeré důležité informace a šířit je mezi nimi.

Zátěžové testování

Změny článku 32 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu dosahují dvou věcí. Za prvé uvádějí nařízení o orgánu EIOPA a nařízení o orgánu ESMA do souladu s nařízením o orgánu EBA v otázce zátěžového testování. Za druhé, aby se zajistila transparentnost zátěžových testů, umožňuje tento návrh zveřejnit výsledky jednotlivých finančních institucí nebo účastníků finančního trhu. Také objasňuje, že povinnosti příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání předávat výsledky zátěžových testů evropským orgánům dohledu za účelem zveřejnění. Druhá změna se vztahuje na všechny tři evropské orgány dohledu. Navíc, aby se přispělo k tomu, že budou rozhodnutí o zátěžových testech posuzována s plným zohledněním jednotného trhu, se navrhuje, aby tato rozhodnutí, včetně metodik a přístupů ke sdělování výsledků zátěžových testů, byla ve všech třech evropských orgánech dohledu svěřena nové výkonné radě.

Rovnocennost třetích zemí

Rovnocennost třetích zemí je důležitým nástrojem umožňujícím integraci mezinárodních trhů při současném zajištění účinného dohledu (viz pracovní dokument útvarů Komise o rozhodnutích o rovnocennosti v politice finančních služeb 22 ). Změny článku 33 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu potvrzují, že evropské orgány dohledu na žádost Komise napomáhají Komisi vypracovávat rozhodnutí o rovnocennosti. Jakmile jsou tato rozhodnutí přijata, je důležité zajistit jejich přizpůsobení novému vývoji. Navrhované změny také svěřují evropským orgánům dohledu odpovědnost za průběžné sledování vývoje v oblasti regulace a dohledu, jakož i postupů vynucování ve třetích zemích, u nichž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti a každoročně předkládá důvěrnou zprávu o svých zjištěních. Za tímto účelem také evropské orgány dohledu vypracovávají správní ujednání se třetími zeměmi.

Shromažďování informací

Přístup k veškerým důležitým informacím je základním předpokladem toho, aby evropské orgány dohledu mohly účinně provádět své činnosti. Informace obvykle poskytují vnitrostátní orgány dohledu, které jsou nejblíže finančním trhům a institucím, ale jako poslední možnost mohou evropské orgány dohledu adresovat žádosti o informace přímo finanční instituci nebo účastníkovi trhu. Například pokud příslušný vnitrostátní orgán takové informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Je vhodné zajistit, aby evropské orgány dohledu měly přístup k informacím, které potřebují pro své úkoly. Tento návrh proto vytváří mechanismus k posílení účinného prosazování práva evropských orgánů dohledu shromažďovat informace (viz nové články 35 až 35h jednotlivých nařízení o evropských orgánech dohledu). Evropské orgány dohledu budou mít k dispozici potřebné prostředky k tomu, aby vyhověly žádosti nebo rozhodnutí o poskytnutí informací. Navrhované změny svěřují evropským orgánům dohledu pravomoc ukládat pokuty a penále správní povahy s přezkumem Soudního dvora a s výhradou práva dotyčného subjektu na slyšení, když finanční instituce nebo účastník finančního trhu neposkytnou dostatečné informace.

Interní modely v pojišťovnictví

Nově navrhovaný článek 21a nařízení o orgánu EIOPA posiluje úlohu orgánu EIOPA, aby se zajistilo sbližování dohledu v oblasti interních modelů. Rozdílnost v dohledu nad interními modely a v jejich schvalování může vést k nesrovnalostem a vytváří nerovné podmínky. Orgán EIOPA bude moci na svou žádost včas obdržet všechny důležité informace a vydat svá stanoviska příslušným orgánům. V případě neshod mezi příslušnými orgány ohledně skupinových interních modelů bude orgán EIOPA také schopen těmto orgánům pomoci k dosažení dohody podle článku 19 zřizovacího nařízení, a to buď z vlastního podnětu, na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, nebo za určitých okolností na žádost dotyčné skupiny.

Ostatní ustanovení

Změny článku 37 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu posilují poradní úlohu skupin zúčastněných stran v evropských orgánech dohledu, jejichž stanoviska a doporučení jsou zásadní pro každodenní práci evropských orgánů dohledu. Pokud se členové skupiny zúčastněných stran nemohou dohodnout na společném stanovisku nebo doporučení, mohou členové zastupující jednu skupinu zúčastněných stran předložit samostatné stanovisko nebo doporučení.

Návrhy na změny článku 39 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu stanoví, že rozhodnutí evropských orgánů dohledu, s výjimkou rozhodnutí o zahájení šetření z důvodu neposkytnutí přiměřených informací v souvislosti s žádostí o informace, se zveřejní spolu se souhrnem dotyčného rozhodnutí, ve kterém se uvedou důvody rozhodnutí.

b)Správa a řízení

Tento návrh předpokládá efektivnější strukturu správy a řízení evropských orgánů dohledu, jíž bude dosaženo zavedením nezávislé výkonné rady se členy na plný úvazek, která nahradí současnou správní radu (články 45 a 47 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu), a předpokládá rovněž změnu složení rady orgánů dohledu (článek 40 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu). Tento návrh objasňuje příslušné pravomoci těchto dvou rad (články 43 a 47). Kromě toho se posílí postavení a pravomoci předsedy (článek 48).

Výkonná rada

Hlavním úkolem výkonné rady bude připravovat rozhodnutí, která má přijmout rada orgánů dohledu. To by mělo zajistit, aby rozhodování v rámci rady orgánů dohledu bylo rychlejší a přímočařejší. Také to přispěje k přístupu zaměřenému více na potřeby EU při rozhodování. Aby se zohlednila konkrétní situace v bankovním sektoru, kdy se většina členských států účastní bankovní unie, je výslovně požadováno, že výkonná rada orgánu EBA musí být vyvážená a přiměřená a musí odrážet Unii jako celek.

Výkonnou radu bude tvořit předseda a určitý počet členů na plný úvazek. Tento počet bude jiný u orgánu ESMA na jedné straně než u orgánů EBA a EIOPA na straně druhé, neboť ve srovnání s ostatními dvěma evropskými orgány dohledu návrh pověřuje orgán ESMA značným počtem dodatečných úkolů v různých oblastech. Členové na plný úvazek budou jmenováni na základě otevřené výzvy k přihlašování kandidátů pořádané Komisí. Komise určí užší seznam kandidátů a předloží jej Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení užšího seznamu Rada formou rozhodnutí jmenuje členy na plný úvazek. Postup odvolání je podobný jako při jmenování a konečné rozhodnutí je na Radě. Jeden ze stálých členů převezme úkoly současného výkonného ředitele, jehož konkrétní pozice bude zrušena.

Výkonná rada si ponechá úlohu správní rady v souvislosti s přípravou pracovních programů a rozpočtu jednotlivých evropských orgánů dohledu.

Výkonné radě budou přiděleny rozhodovací pravomoci v řadě oblastí. Například ve vztahu k jednotlivým příslušným orgánům v souvislosti s určitými záležitostmi neregulatorní povahy, jako je například urovnávání sporů, problematika porušení právních předpisů Unie a nezávislá hodnocení. To by mělo zajistit účinné, nestranné rozhodování zaměřené na zájmy celé EU. Výkonná rada bude také zodpovídat za stanovení priorit dohledu pro příslušné orgány v novém „strategickém plánu dohledu“. Bude kontrolovat soulad pracovních programů příslušných orgánů s prioritami EU a přezkoumávat jejich provádění. Výkonná rada bude kromě toho zodpovídat za monitorování opatření týkajících se delegování, externího zajišťování činností a převodu rizik do zemí, které nejsou členy EU, aby se zajistilo, že budou řešena inherentní rizika. Bude rozhodovat o zátěžových testech a o přístupech ke sdělování jejich výsledků. A konečně, výkonná rada bude mít rovněž na starosti rozhodnutí, která se týkají žádostí o informace. Členové výkonné rady budou mít každý jeden hlas a předseda bude mít rozhodující hlas. Úkoly výkonné rady stanoví navrhovaná podoba článku 47.

Navrhované změny také nahrazují odkaz na správní radu odkazem na výkonnou radu. Kromě toho bude zrušena pozice výkonného ředitele. Jeho povinnosti převezme jeden z členů výkonné rady na plný úvazek.

Rada orgánů dohledu

Rada orgánů dohledu zůstává hlavním orgánem evropských orgánů dohledu, který zodpovídá za jeho celkové vedení a rozhodování. Navrhované změny článku 40 však mění složení rady orgánů dohledu tak, aby zahrnovalo členy výkonné rady na plný úvazek, avšak bez hlasovacích práv. Tyto změny rovněž zajistí v případě potřeby přítomnost orgánů na ochranu spotřebitelů.

Každý hlasující člen rady orgánů dohledu má jeden hlas. Jelikož rozhodnutí o některých úkolech neregulatorní povahy (urovnávání sporů, řešení případů porušení právních předpisů Unie a nezávislá hodnocení) bude přijímat výkonná rada, mění se i stávající pravidla rozhodování.

Ačkoli se z důvodu budoucího odchodu Spojeného království z Unie sníží počet a váha členských států, které se neúčastní bankovní unie, a další členské státy se mohou k bankovní unii připojit, navrhuje se ponechat systém hlasování s dvojí většinou u opatření a rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu orgánu EBA, který byl zaveden v roce 2013 v rámci balíčku „Bankovní unie“ jako záruka, která má zajistit, aby rozhodnutí orgánu EBA odrážela konkrétní situaci jak členských států, které se účastní bankovní unie, tak i ostatních členských států. Rada orgánů dohledu bude proto i nadále přijímat rozhodnutí na základě kvalifikované většiny svých členů, která by měla zahrnovat alespoň prostou většinu příslušných vnitrostátních orgánů, které se účastní bankovní unie, a prostou většinu příslušných vnitrostátních orgánů, které se bankovní unie neúčastní.

Současný systém však nadměrně ztěžuje rozhodování v orgánu EBA, protože rozhodnutí nelze přijmout ani v případech, kdy žádná většina nezúčastněných členských států nepovažuje hlasování za dostatečně důležité, aby se ho zúčastnila. Aby mohl orgán EBA i nadále účinně přijímat rozhodnutí při plném zachování záruk pro nezúčastněné členské státy, pokud se hlasování účastní, měla by se změnit stávající pravidla hlasování tak, aby se zajistilo, že hlasování nebude nutno v případě nepřítomnosti hlasujících členů odložit. Vzniknou tak rovněž jednoznačné pobídky pro příslušné vnitrostátní orgány, aby se účastnily zasedání orgánu EBA, a tím se zvýšila legitimita rozhodnutí přijatých na zasedáních. Navrhovaná změna proto objasňuje, že rozhodnutí by musela podpořit prostá většina příslušných vnitrostátních orgánů nezúčastněných členských států přítomných při hlasování a příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států přítomných při hlasování.

Rozdělení pravomocí mezi obě rady

Změny článků 43 a 47 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu objasňují základní princip rozdělení pravomocí mezi radu orgánů dohledu a výkonnou radu. Rada orgánů dohledu má přijmout každé rozhodnutí uvedené v nařízení, pokud není stanoveno jinak (viz výše ve vztahu k výkonné radě). V situacích, kdy bude orgán ESMA vykonávat pravomoci související s přímým dohledem, bude moci jeho rada orgánů dohledu odmítnout návrh rozhodnutí výkonné rady pouze dvoutřetinovou většinou. V takovém případě musí návrh přezkoumat výkonná rada (změny článku 44 nařízení o orgánu ESMA).

Rada orgánů dohledu bude zbavena disciplinární pravomoci nad předsedou, protože nemá pravomoc ho jmenovat (viz níže).

Změny článku 41 a nový článek 45b umožňují radě orgánů dohledu i výkonné radě zřizovat interní výbory pro konkrétní úkoly. Zřizování odborných skupin se ruší.

Předseda

Předseda je klíčovým představitelem evropského orgánu dohledu. Postavení a pravomoci předsedy budou proto posíleny tak, aby se zvýšila jeho statutární autorita.

Změny článku 48 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu objasňují postup jmenování předsedy. Předseda je jmenován na základě otevřené výzvy k přihlašování kandidátů pořádané Komisí. Komise určí užší seznam kandidátů a předloží jej Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení užšího seznamu Evropským parlamentem jmenuje Rada členy na plný úvazek rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou. Postup odvolání je podobný jako při jmenování a konečné rozhodnutí je na Radě. Toto by mělo zvýšit legitimitu a autoritu předsedy. Předseda rovněž získá rozhodující hlas ve výkonné radě.

Ostatní ustanovení

Působnost smíšeného výboru byla rozšířena tak, aby zahrnovala otázky ochrany spotřebitelů a investorů prostřednictvím změn článku 54 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu.

c)Ustanovení o financování

Aby bylo zajištěno, že bude systém financování evropských orgánů dohledu udržitelný a přiměřený úkolům, které tyto orgány plní a pravděpodobně budou v budoucnu plnit, a aby systém financování přiměřeným způsobem propojil poplatky a příspěvky na činnosti evropských orgánů dohledu, navrhuje se přepracovat stávající systém financování. Navrhovaný systém zachovává prvek veřejného financování, který v současnosti poskytuje EU, a kombinuje jej s příspěvky domácího odvětví a dalších účastníků trhu, které nahrazují stávající příspěvky příslušných vnitrostátních orgánů. Právní základ pro zřízení evropských orgánů dohledu (článek 114 SFEU) umožňuje změnit systém financování a vybírání příspěvků od dotyčného odvětví.

Stávající pevný poměr mezi příspěvky ze souhrnného rozpočtu EU a příspěvky od příslušných vnitrostátních orgánů (40 % ku 60 %) by byl zrušen.

Navrhované změny stanoví, že příjmy evropských orgánů dohledu budou nyní pocházet ze tří hlavních zdrojů:

Změny článku 62 definují vyrovnávací příspěvek Unie. Navrhovaný maximální roční příspěvek EU, stanovený předem ve víceletém finančním rámci (VFR), bude pokrývat až 40 % ročního rozpočtu evropských orgánů dohledu. Budou se přitom respektovat omezení rozpočtu EU. Rovněž se tím odstraní stávající pevný poměr (40 % ku 60 %), který může omezovat schopnost evropských orgánů dohledu zvýšit své další zdroje příjmů. Evropské orgány dohledu by tak při každém příštím vypracování VFR měly Komisi poskytnout střednědobou projekci (pokrývající alespoň 5 let) svých předpokládaných rozpočtových potřeb podle metodik, které používají při přípravě svých návrhů ročního rozpočtu.

Za druhé, byl přidán nový zdroj příjmů ze soukromého sektoru: roční příspěvky finančních institucí. Tento zdroj příjmů nahradí stávající povinné příspěvky příslušných vnitrostátních orgánů do rozpočtu evropských orgánů dohledu. Roční příspěvky budou platit finanční instituce, které jsou pod nepřímým dohledem evropských orgánů dohledu a spadají do působnosti čl. 1 odst. 2 zřizovacích nařízení. Navrhované změny stanoví, že částka ročních příspěvků finančních institucí by měla vycházet z předpokládané pracovní zátěže, se kterou daný orgán počítá v souvislosti s každou kategorií účastníků trhu podle zřizovacích nařízení a odvětvových právních předpisů. Navrhované změny stanoví, že tyto roční příspěvky budou vybírat vnitrostátní orgány určené členskými státy. Navrhované změny rovněž stanoví akt v přenesené pravomoci, který určí, jak se na celkové částce ročních příspěvků podílejí jednotlivé kategorie finančních institucí, a to na základě činnosti, kterou každou jejich kategorie vyžaduje. Akt v přenesené pravomoci rovněž pro každou kategorii finančních institucí určí odpovídající a objektivní kritéria pro výpočet skutečného ročního příspěvku, který se má platit. Tato kritéria by měla být založena na velikosti finančních institucí, aby odrážela jejich význam na trhu. A konečně, akt v přenesené pravomoci stanoví minimální prahové hodnoty, při jejichž nedosažení malé finanční instituce finanční příspěvky neplatí, případně stanoví minimální příspěvky.

Za třetí, uvedená tři zřizovací nařízení zachovávají stávající ustanovení, která umožňují dotyčným třem evropským orgánům dohledu přijímat poplatky od subjektů podléhajících přímému dohledu. Toto ustanovení je v současnosti zvlášť důležité pro orgán ESMA.

V rámci tohoto nového mechanismu financování nebudou dotyčné subjekty platit za stejnou službu dvakrát. Zatímco subjekty pod přímým dohledem evropských orgánů dohledu budou platit poplatky za dohled podle odvětvových právních předpisů, ostatní finanční instituce (pod přímým dohledem příslušných vnitrostátních orgánů a pod nepřímým dohledem evropských orgánů dohledu) budou platit finanční příspěvek.

Navrhované změny rovněž stanoví dva doplňkové zdroje příjmů. Změny zavádějí možnost jakýchkoli dobrovolných finančních příspěvků členských států a pozorovatelů pod podmínkou, že takový příspěvek neohrozí nezávislost a nestrannost evropských orgánů dohledu. Z těchto dobrovolných příspěvků lze například financovat delegování úkolů a povinností příslušných vnitrostátních orgánů na evropské orgány dohledu. Změny rovněž zavádějí možnost, aby evropské orgány dohledu vybíraly poplatky za publikace, školení a jakékoli další služby požadované příslušnými vnitrostátními orgány.

d)Obecná ustanovení

Změny článku 70 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu rozšiřují povinnost zachovávat služební tajemství i na osoby, které nejsou pracovníky těchto orgánů (tzn. jednotlivce, kteří poskytují jakoukoli službu, přímo nebo nepřímo, trvale nebo příležitostně, týkající se úkolů dotyčného orgánu, včetně úředníků a jiných osob zmocněných výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných k tomuto účelu příslušnými orgány). Tytéž požadavky na zachování služebního tajemství se vztahují také na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady a rady orgánů dohledu, nebo na osoby, jež se podílejí na činnostech dotyčného orgánu. Tato změna by měla zajistit, aby pro osoby, na které se v současné době nevztahují povinnosti zachovávat služební tajemství stanovené v článku 70 stávajících nařízení o evropských orgánech dohledu a které se účastní zasedání rady, pracovních skupin, podvýborů, odborných skupin a sítí odborníků, platila pravidla o služebním tajemství a důvěrné povaze informací.

Nařízení (EU) č. 1093/2010, č. 1094/2010 a č. 1095/2010, jakož i právní předpisy upravující odvětví finančních služeb vyžadují, aby evropské orgány dohledu usilovaly o účinná správní ujednání zahrnující výměnu informací s orgány dohledu ze třetích zemí. Potřeba účinné spolupráce a výměny informací by měla být ještě důležitější, když na základě tohoto pozměňujícího nařízení některé evropské orgány dohledu převezmou dodatečné, širší povinnosti v oblasti dohledu nad subjekty a činnostmi mimo EU. Pokud v této souvislosti evropské orgány dohledu zpracovávají osobní údaje, a to i převodem těchto údajů mimo Unii, jsou vázány požadavky nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU). Nebylo-li přijato rozhodnutí o přiměřenosti nebo neexistují-li vhodné záruky, například stanovené ve správních ujednáních ve smyslu čl. 49 odst. 3 nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU, mohou si evropské orgány dohledu vyměňovat osobní údaje s orgány třetích zemí v souladu s podmínkami odchylky ve veřejném zájmu stanovené v čl. 51 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, a to zejména v případech mezinárodní výměny údajů mezi orgány finančního dohledu.

2)Článek 4 se zabývá změnami nařízení (EU) č. 345/2013 (EuVECA), článek 5 změnami nařízení (EU) č. 346/2013 (EuSEF) a článek 7 změnami nařízení (EU) 2015/760 (ELTIF).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu 23 (EuVECA) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání 24 (EuSEF) zavedla specializované struktury fondů, aby se účastníkům trhu usnadnilo získávání a investování kapitálu do inovativních malých a středních podniků (MSP) a sociálních podniků v celé Evropě. Byly stanoveny jednotné požadavky a podmínky pro správce subjektů kolektivního investování, kteří chtějí používat označení „EuVECA“ nebo „EuSEF“ v souvislosti s uváděním kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, respektive kvalifikovaných fondů sociálního podnikání na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic 25 zavedlo další finanční nástroj s označením „ELTIF“, který se zaměřuje na investice do reálné ekonomiky, jako jsou infrastrukturní projekty, se zvýšeným zaměřením na dlouhodobější investice. Nařízení (EU) 2015/760 stanoví jednotné požadavky, které musí fondy dlouhodobých investic splňovat, aby mohly být povoleny jako „ELTIF“.

EuVECA, EuSEF a ELTIF jsou harmonizované fondy kolektivního investování. Nařízení (EU) č. 345/2013, nařízení (EU) č. 346/2013 a nařízení (EU) 2015/760 upravují problematiku kvalifikovaných investic, podniků kvalifikovaných pro portfolio, pravidel koncentrace a kvalifikovaných investorů. Tato pravidla rovněž definují pravomoci v oblasti dohledu, včetně požadavků týkajících se registrace a povolování, průběžného dohledu a rušení registrací nebo povolení.

Hlavními cíli nařízení (EU) č. 345/2013, nařízení (EU) č. 346/2013 a nařízení (EU) 2015/760 jsou podpora zaměstnanosti a růstu, financování MSP, sociální a dlouhodobé investice a podpora kultury investování v EU. Rozdílné využívání možnosti vlastního uvážení příslušnými vnitrostátními orgány, jejich rozdílné správní postupy a rozdíly v kultuře a výkonnosti dohledu však přetrvávají navzdory harmonizaci dosažené prostřednictvím uvedených tří nařízení. Tyto rozdíly brání potřebnému dosažení rovných podmínek mezi správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a fondů dlouhodobých investic v jednotlivých členských státech a současně zvyšují transakční a provozní náklady těchto správců. Jmenování jediného orgánu dohledu EU bude podporovat cíle uvedených nařízení, jelikož ještě více usnadní integraci, rozvoj a přeshraniční uvádění těchto struktur fondů na trh.

Tento návrh má dále zjednodušit správní postup upravující schvalování a registraci těchto fondů s označením EU v Unii a posílit rovné podmínky centralizováním jejich dohledu bez ohledu na to, kde je fond založen nebo uváděn na trh. Jednotné uplatňování pravidel by správcům umožnilo snížit transakční a provozní náklady a posílit možnosti volby pro investory.

Orgán ESMA je pověřen funkcemi týkajícími se povolování a registrace a dohledu nad těmito fondy EU a jejich správci, čímž se zvyšuje účinnost těchto správních postupů. Správci těchto fondů budou muset žádat o povolení či registraci u jediného příslušného orgánu, ESMA, který bude rovněž zodpovídat za důsledné uplatňování pravidel stanovených v těchto nařízeních. Proto se zavádějí cílené změny, jež mají pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů převést na orgán ESMA.

Tyto fondy EU se řídí přímo použitelnými předpisy, které již poskytují soubor pravidel, jež bude orgán ESMA prosazovat.

Pokud jde o fondy EuVECA a EuSEF, které překračují prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, a jsou tudíž spravovány správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení podle této směrnice, bude příslušným orgánem rovněž orgán ESMA. Orgán ESMA zajistí, aby vedle odvětvových ustanovení nařízení o EuVECA nebo EuFSP vyjmenovaných v čl. 2 odst. 2 těchto nařízení tito správci dodržovali také vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí směrnice o správcích alternativních investičních fondů v členském státě, v němž mají správci své sídlo. Tento přístup má zajistit jednotnost dohledu a zmírnit administrativní zátěž, která by vznikla, kdyby tyto subjekty podléhaly v souvislosti s týmž fondem současně dohledu orgánu ESMA i příslušných vnitrostátních orgánů.

Tam, kde je to nezbytné, stanoví tento návrh několik zmocnění, jež specifikují požadavky podle uvedených tří nařízení, aby byl obsah určitých právních závazků a rozsah volného uvážení orgánu ESMA dostatečně přesný k zajištění kýžené míry harmonizace.

Nařízení (EU) č. 345/2013 a nařízení (EU) č. 346/2013 byla nedávno přezkoumána 26 , zejména pokud jde o konkrétní pravidla pro fondy, změny rozsahu působnosti nebo způsobilé investice. Předmětem tohoto přezkumu nebyly aspekty dohledu. Návrh nařízení, kterým se obě uvedená nařízení mění, byl odsouhlasen spolunormotvůrci a schválen Evropským parlamentem 27 . Ačkoli dosud nedošlo ke konečnému přijetí tohoto návrhu Radou a jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, je vhodné použít znění obou nařízení se změnami, jež spolunormotvůrci schválili, jako referenční bod pro účely tohoto návrhu. Pokud by v průběhu postupu přijetí, který má být dokončen v nadcházejících dnech, došlo k jakýmkoli změnám odsouhlasených úprav obou nařízení, Komise je připravena upravit tento návrh tak, aby byl zajištěn jeho soulad s takovými změnami.

V souladu s článkem 11 vstoupí články 4 až 6 v platnost 36 měsíců po vstupu nařízení v platnost, aby bylo dost času na vypracování a přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů uvedených v dotyčném nařízení. Návrh rovněž stanoví přechodná opatření pro převod pravomocí a povinností příslušných vnitrostátních orgánů na orgán ESMA.

3)Změny nařízení (EU) č. 600/2014 (MiFIR – poskytovatelé služeb hlášení údajů)

Článek 6 zavádí tyto změny:

·do působnosti nařízení (EU) č. 600/2014 (MiFIR) přidává povolování a dohled nad poskytovateli služeb hlášení údajů společně s pravomocemi pro přímé shromažďování údajů pro účely výkaznictví a výpočtů transparentnosti,

·k definicím uvedeným v nařízení MiFIR přidává tři různé typy poskytovatelů služeb hlášení údajů,

·zmocňuje orgán ESMA požadovat informace, které tento orgán potřebuje pro své úkoly v oblasti dohledu,

·určuje orgán ESMA jako orgán dohledu nad poskytovateli služeb hlášení údajů,

·vymezuje pravomoci a kompetence, které by měl orgán ESMA mít při výkonu své úlohy příslušného orgánu,

·ukládá Komisi povinnost předkládat zprávy o fungování služby konsolidovaných obchodních informací,

·stanoví převod pravomocí z příslušných vnitrostátních orgánů na orgán ESMA.

Tento návrh také výslovně uvádí, že intervenční pravomoci nařízení MiFIR se vztahují rovněž na správce SKIPCP 28 a alternativních investičních fondů (AIF) 29 , pokud tuto činnost provádějí přímo jejich správci.

Konkrétně článek 40 nařízení MiFIR již uděluje orgánu ESMA dočasné intervenční pravomoci, jež mu umožňují za určitých podmínek dočasně zakázat nebo omezit v Unii uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či finančních nástrojů s určitými stanovenými rysy nebo určitý typ finanční činnosti či praktiky. Tyto pravomoci zasahovat u produktů se vztahují na investiční podniky a úvěrové instituce, jež se zabývají uváděním na trh, distribucí nebo prodejem finančních nástrojů včetně podílových jednotek subjektů kolektivního investování. Jelikož podílové jednotky subjektů kolektivního investování mohou také uvádět na trh, distribuovat nebo prodávat přímo správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a investiční společnosti SKIPCP povolené v souladu se směrnicí 2009/65/ES a správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení podle směrnice 2011/61/EU, je nutné výslovně uvést, že výše uvedené intervenční pravomoci podle nařízení MiFIR se vztahují rovněž na správcovské společnosti SKIPCP a investiční společnosti SKIPCP a za určitých okolností i na správce alternativních investičních fondů.

Cílem návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2014/65/EU (MiFID II), je vyloučit poskytovatele služeb hlášení údajů z působnosti směrnice 2014/65/EU.

4)Změny nařízení (EU) 2016/1011 (referenční hodnoty).

Článek 8 tohoto nařízení mění nařízení (EU) 2016/1011 (referenční hodnoty). Odstavec 11 určuje orgán ESMA jako příslušný orgán pro administrátory referenčních hodnot s kritickým významem i všech referenčních hodnot používaných v Unii, avšak spravovaných mimo ni. Odstavce 4, 5, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19 jsou technické úpravy odrážející toto určení, přičemž odstavec 4 stanoví, že referenční hodnoty, jež slouží jako referenční částka pro objemy nad 500 miliard EUR, Komise určí jako hodnoty s kritickým významem. Odstavec 18 vymezuje pravomoci a kompetence, které by měl orgán ESMA mít při výkonu své úlohy příslušného orgánu.

Odstavec 10 stanoví, že orgán ESMA by měl povolovat administrátory referenčních hodnot s kritickým významem. Odstavec 16 zrušuje kolegia orgánů dohledu pro referenční hodnoty s kritickým významem, jelikož orgán ESMA jakožto nový orgán dohledu nad těmito referenčními hodnotami s kritickým významem bude mít při posuzování rizik a dalších činnostech přehled za celou Unii.

Odstavce 8 a 9 určují orgán ESMA jako příslušný orgán pro uznávání a schvalování případů přejímání administrátorů ze třetích zemí, respektive příslušných referenčních hodnot.

Odstavce 1, 2, 3 a 6 zmocňují Komisi, aby dále upřesnila některá ustanovení nařízení (EU) 2016/1011 tak, aby orgán ESMA mohl příslušná ustanovení přímo používat.

A konečně, změny článku 30 nařízení (EU) 2016/1011 zajišťují průběžnou kontrolu rovnocennosti s nařízením (EU) 2016/1011 třetími zeměmi. Za účelem přiměřené výměny informací a spolupráce při dohledu nad administrátory referenčních hodnot ve třetích zemích bude muset orgán ESMA uzavřít dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí. Pokud je však třetí země zařazena na seznam jurisdikcí, o nichž se prohlašuje, že mají strategické nedostatky ve svém vnitrostátním boji proti praní peněz a potírání financování teroristických režimů, které představují významné ohrožení finančního systému Unie, nebude smět orgán ESMA takovou dohodu o spolupráci s orgány dohledu této třetí země uzavřít.

5)Změny nařízení (EU) 2017/1129 (prospekt)

Článek 9 tohoto nařízení mění nařízení (EU) 2017/1129 tak, že se dohled nad určitými typy prospektů převádí na orgán ESMA.

Klíčová změna je obsažena v odstavci 10, který uděluje orgánu ESMA úlohu „příslušného orgánu domovského členského státu“ pro čtyři kategorie prospektů. U těchto prospektů se úkoly v oblasti jejich kontroly a schvalování, jakož i v oblasti zpracování oznámení o pasu svěřují orgánu ESMA. Stanoví se „výkladové pravidlo“, aby se ustanovení nařízení o prospektu vztahovalo na situace, kdy orgán ESMA přebírá přímý dohled. Odstavec 1 zavádí řadu definic týkajících se specializovaných emitentů. Odstavec 4 také převádí na orgán ESMA pravomoc kontrolovat propagační sdělení týkající se prospektů, jež podléhají jeho schválení, místo příslušných orgánů hostitelských členských států. Zatímco skutečné kontrolování dodržování těchto ustanovení ohledně propagačních sdělení orgánem ESMA zůstává nepovinné, stane se povinným, pokud příslušný orgán formálně požádá orgán ESMA, aby využil tuto kontrolní pravomoc, když se prospekty schválené orgánem ESMA použijí pro nabídku nebo přijetí k obchodování v jeho jurisdikci.

Odstavce 2, 3, 4, 6, 8, 11 a 12 obsahují objasnění návrhu s ohledem na novou úlohu orgánu ESMA v situacích, kdy by „výkladové pravidlo“ odstavce 10 mohlo být nedostatečné k dosažení právní jednoznačnosti (jazykový režim, dohody o spolupráci, oznámení).

Odstavec 7 objasňuje a zlepšuje fungování režimu rovnocennosti u prospektů vypracovaných podle vnitrostátních pravidel třetí země. Pokud Komise prováděcím rozhodnutím tato pravidla prohlásí za rovnocenná, prospekt třetí země, který je již schválen orgánem dohledu třetí země, bude podán pouze u orgánu ESMA a orgán ESMA zašle osvědčení o podání (namísto potvrzení o schválení, srovn. odst. 5 písm. b) příslušnému orgánu každého hostitelského členského státu, kde je tento „rovnocenný“ prospekt třetí země oznámen. Pro účely dohledu nad prospekty emitentů ze třetích zemí bude muset orgán ESMA uzavřít dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí. Pokud je však třetí země zařazena na seznam jurisdikcí, o nichž se prohlašuje, že mají strategické nedostatky ve svém vnitrostátním boji proti praní peněz a potírání financování teroristických režimů, které představují významné ohrožení finančního systému Unie, nebude smět orgán ESMA takovou dohodu o spolupráci s orgány dohledu této třetí země uzavřít (srovn. odst. 9 písm. a)). Odst. 5 písm. a) napravuje opomenutí v čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1129 tím, že objasňuje, že příslušné orgány musí orgánu ESMA elektronicky sdělovat i veškeré konečné podmínky základních prospektů po podání těchto konečných podmínek, a to i v případě, že se příslušný základní prospekt nepoužívá na základě pasu v žádném hostitelském členském státě, což je v souladu s požadavky směrnice 2003/71/ES.

Odstavec 13 opravuje chybu v nařízení (EU) 2017/1129 tím, že datum, do kterého jsou členské státy povinny oznámit svá pravidla o sankcích Komisi a orgánu ESMA, uvádí do souladu s datem stanoveným v čl. 49 odst. 3 uvedeného nařízení, do kterého musí členské státy splnit ustanovení kapitoly VIII uvedeného nařízení.

Odstavec 14 zavádí novou kapitolu, která stanoví pravomoci a kompetence orgánu ESMA, které jsou nezbytné pro dohled a prosazování nařízení o prospektu, včetně pravomocí ukládat peněžité pokuty a penále.

2017/0230 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 30 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 31 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 32 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Po finanční krizi a na základě doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni, kterou vedl Jacques de Larosière, dosáhla Unie významného pokroku při vytváření nejen silnějších, ale také harmonizovanějších pravidel pro finanční trhy ve formě jednotného souboru pravidel. Unie rovněž zřídila Evropský systém dohledu nad finančním trhem (ESFS), který je založen na dvoupilířovém systému kombinujícím mikroobezřetnostní dohled koordinovaný evropskými orgány dohledu s makroobezřetnostním dohledem prostřednictvím zřízení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). Tři evropské orgány dohledu, jimiž jsou Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 33 , Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 34 (společně nazývanými „zřizovací nařízení“), zahájily svou činnost v lednu 2011. Hlavním všeobecným cílem evropských orgánů dohledu je udržitelným způsobem posilovat stabilitu a efektivitu finančního systému v celé Unii a posilovat ochranu spotřebitelů a investorů.

(2)Evropské orgány dohledu významně přispěly k harmonizaci pravidel finančních trhů v Unii tím, že Komisi poskytují podklady pro její iniciativy týkající se nařízení a směrnic přijímaných Radou a Parlamentem. Evropské orgány dohledu také předkládají Komisi návrhy podrobných technických pravidel, které jsou přijímány jako akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty.

(3)Evropské orgány dohledu rovněž přispěly ke sbližování v oblasti dohledu nad finančním trhem. A také v oblasti postupů dohledu v Unii prostřednictvím obecných pokynů určených příslušným orgánům a prostřednictvím koordinace přezkumu postupů dohledu. Avšak rozhodovací procesy zakotvené v jejich zřizovacích nařízeních spolu s omezeními zdrojů a povahy těchto nástrojů, jež mají evropské orgány dohledu k dispozici, jim zabránily v tom, aby plně dosáhly svých obecných cílů.

(4)Po sedmi letech fungování a po hodnoceních a veřejných konzultacích provedených Komisí se zdá, že je stále více omezována schopnost evropských orgánů dohledu plnit své cíle spočívající v další integraci finančních trhů a služeb a v posílení ochrany spotřebitelů na základě stávajícího legislativního rámce, a to jak uvnitř Unie, tak ve vztazích mezi Unií a třetími zeměmi.

(5)Jakékoli posílené pravomoci, které mají být evropským orgánům dohledu poskytnuty, aby mohly dosáhnout uvedených cílů, by také vyžadovaly řádnou správu a řízení a dostatečné financování. Zvýšené pravomoci by samy o sobě nestačily k dosažení cílů evropských orgánů dohledu, pokud by tyto orgány neměly dostatečné finanční prostředky nebo efektivní a účinnou správu a řízení.

(6)Sdělení Komise ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období zdůraznilo, že efektivnější a důslednější dohled nad finančními trhy a službami je klíčový pro odstranění možností regulatorní arbitráže mezi členskými státy při plnění jejich úkolů v oblasti dohledu, pro urychlování integrace trhů a pro vytváření příležitostí jednotného trhu pro finanční subjekty a investory.

(7)Pro dokončení unie kapitálových trhů jsou proto zvláště naléhavé další pokroky v integraci dohledu. Deset let po vzniku finanční krize a zřízení nového systému dohledu budou finanční služby a unie kapitálových trhů stále čím dál více určovány vývojem dvou důležitých faktorů: udržitelného financování a technologických inovací. Oba tyto faktory mají potenciál transformovat finanční služby a je nutno náš systém dohledu nad finančními službami pro ně uzpůsobit.

(8)Je proto zásadní, aby se finanční systém plně podílel na řešení rozhodujících výzev v oblasti udržitelnosti. To bude vyžadovat hluboké přepracování finančního systému, k němuž by měly evropské orgány dohledu aktivně přispívat, a to počínaje reformami k vytvoření správného rámce regulace a dohledu, který by zmobilizoval a orientoval toky soukromého kapitálu směrem k udržitelným investicím.

(9)Evropské orgány dohledu by měly hrát důležitou úlohu při určování a oznamování rizik, jež faktory týkající se životního prostředí, sociálních otázek a oblasti správy a řízení představují pro finanční stabilitu, a při zvyšování souladu činností finančních trhů s cíli v oblasti udržitelnosti. Evropské orgány dohledu by měly poskytovat obecné pokyny ohledně toho, jak lze ohledy na udržitelnost účinně zapracovat do příslušných finančních právních předpisů EU a podporovat soudržné provádění těchto ustanovení poté, co jsou přijata.

(10)Technologické inovace mají stále větší dopad na finanční sektor, a příslušné orgány proto uskutečnily různé iniciativy, aby se s tímto technologickým vývojem vypořádaly. Za účelem podpory lepšího sbližování dohledu a za účelem výměny osvědčených postupů mezi příslušnými orgány na jedné straně a mezi příslušnými orgány a finančními institucemi nebo účastníky finančního trhu na straně druhé je nutno posílit úlohu evropských orgánů dohledu v souvislosti s jejich funkcí dozoru a s koordinací dohledu.

(11)Technologický pokrok na finančních trzích může zlepšit finanční začlenění, umožnit přístup k finančním prostředkům, zvýšit integritu trhu a provozní efektivitu a také snížit překážky vstupu na tyto trhy. V rozsahu relevantním pro použitelná základní pravidla by se školení příslušných orgánů měla týkat také technologických inovací. To by mělo přispět k tomu, aby členské státy nevytvářely v těchto záležitostech odlišné přístupy.

(12)Řada vnitrostátních orgánů není podle zřizovacích nařízení definována jako příslušné orgány, a přesto jsou zmocněny zajišťovat uplatňování právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb a trhů. K zajištění důsledných, efektivních a účinných postupů dohledu v rámci ESFS je nutné tyto orgány jako takové definovat. To by evropským orgánům dohledu umožnilo zejména vydávat pokyny a doporučení pro tyto vnitrostátní orgány.

(13)Aby byly zajištěny vhodné záruky ochrany zájmů zúčastněných stran v případě, že evropské orgány dohledu uplatňují svou pravomoc vydávat obecné pokyny nebo doporučení, měly by mít různé skupiny zúčastněných stran možnost vydat stanovisko, pokud se dvě třetiny jejich členů domnívají, že dotyčný evropský orgán dohledu překročil svou pravomoc. V takovém případě by měla mít Komise pravomoc po řádném posouzení požadovat po dotyčném evropském orgánu dohledu, aby tyto obecné pokyny nebo doporučení zrušil.

(14)Pro účely postupu podle článku 17 zřizovacích nařízení a v zájmu řádného uplatňování právních předpisů Unie je navíc vhodné usnadnit a urychlit přístup evropských orgánů dohledu k informacím. Tyto orgány by proto měly být oprávněny vyžádat si prostřednictvím řádně odůvodněné žádosti informace přímo od všech dotčených příslušných orgánů, finančních institucí a účastníků finančního trhu, a to i v případě, že tyto orgány, instituce nebo účastníci trhu sami neporušili žádné ustanovení právních předpisů Unie. Evropské orgány dohledu by měly o těchto žádostech uvědomit dotyčný příslušný orgán a ten by jim měl být nápomocen při shromažďování požadovaných informací.

(15)Harmonizovaný dohled nad finančním sektorem vyžaduje jednotný přístup příslušných orgánů. Činnosti příslušných orgánů by proto měly podléhat pravidelným a nezávislým hodnocením prováděným evropskými orgány dohledu, které by měl podporovat výbor pro přezkum zřízený každým z nich. Evropské orgány dohledu by také měly vypracovat metodický rámec pro taková hodnocení. Nezávislá hodnocení by se měla zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale také na schopnost příslušných orgánů dosahovat při dohledu vysoce kvalitních výsledků, jakož i na nezávislost těchto příslušných orgánů. Aby se podpořilo dodržování předpisů a zvýšila se transparentnost, měly by být výsledky těchto hodnocení zveřejňovány, pokud by ovšem takové zveřejnění nepředstavovalo riziko pro finanční stabilitu.

(16)Harmonizovaný dohled nad finančním sektorem rovněž vyžaduje účinné řešení sporů mezi příslušnými orgány různých členských států v přeshraničních situacích. Stávající pravidla pro řešení takových sporů nejsou zcela uspokojivá. Je proto nezbytné je přizpůsobit tak, aby byla snadněji použitelná.

(17)Nedílnou součástí úsilí evropských orgánů dohledu o sbližování postupů dohledu je podpora kultury dohledu Unie. Evropské orgány dohledu však nejsou vybaveny všemi nástroji potřebnými k dosažení tohoto cíle. Je nezbytné, aby evropské orgány dohledu mohly stanovit obecné cíle a priority v oblasti dohledu ve víceletém strategickém plánu dohledu, který má pomoci příslušným orgánům určit nejdůležitější oblasti, které se týkají integrity trhu a finanční stability v celé EU, a to rovněž s ohledem na obezřetnostní dohled nad podniky zabývajícími se přeshraniční činností, a zaměřit se na ně. Strategický plán dohledu by měl být založen na rizicích a měl by zohledňovat všeobecné ekonomické a regulatorní směry pro opatření v oblasti dohledu, jakož i relevantní mikroobezřetnostní trendy, možná rizika a slabá místa, jež evropské orgány dohledu identifikovaly ve svých hodnoceních příslušných orgánů a při celounijních a zátěžových testech. Příslušné orgány by měly následně vypracovat roční pracovní programy pro provádění strategického plánu dohledu, které převádějí priority a cíle Unie do podoby operačních cílů pro tyto orgány. Evropské orgány dohledu by měly být zmocněny přezkoumávat provádění ročních pracovních programů v oblasti každodenního dohledu, a to i na základě posuzování vzorků opatření dohledu přijatých v jednotlivých případech, aby mohly dosáhnout svého cíle harmonizovat postupy dohledu.

(18)Současné postupy dohledu týkající se externího zajišťování činností, delegování a převodu rizik (transakce typu „back-to-back“ nebo „fronting“) z jednoho licencovaného subjektu na jiný subjekt se v jednotlivých členských státech liší. Tyto odlišné regulatorní přístupy s sebou nesou riziko regulatorní arbitráže v členských státech („předhánění se o co nejmenší regulaci“). Nedostatečný dohled nad externě zajišťovanými, delegovanými nebo převedenými činnostmi vystavuje Unii rizikům ohrožujícím finanční stabilitu. Tato rizika jsou obzvláště akutní v souvislosti se subjekty podléhajícími dohledu, které externě zajišťují nebo delegují činnosti ve třetích zemích nebo do nich převádějí rizika, kdy mohou orgány dohledu postrádat nezbytný nástroj pro přiměřený a účinný výkon dohledu nad podstatnými činnostmi a klíčovými funkcemi. Evropské orgány dohledu by měly mít aktivní úlohu při prosazování sbližování dohledu tím, že zajišťují společné chápání a postupy dohledu nad externím zajišťováním činností, převodem rizik a delegováním podstatných činností a klíčových funkcí ve třetích zemích v souladu s právními předpisy Unie a s ohledem na pokyny, doporučení a stanoviska, jež mohou evropské orgány dohledu přijímat. Evropské orgány dohledu by proto měly mít pravomoci nezbytné k účinné koordinaci opatření v oblasti dohledu prováděných vnitrostátními orgány dohledu, a to jak při schvalování a registraci podniků, tak v rámci průběžného přezkumu postupů dohledu. Při plnění této koordinační úlohy by se evropské orgány dohledu měly zejména zaměřit na situace, které mohou vést k obcházení pravidel, a měly by sledovat finanční instituce nebo účastníky finančního trhu, kteří hodlají široce využívat externí zajišťování činností, delegování a převod rizik ve třetích zemích s úmyslem těžit z pasu EU, zatímco podstatné činnosti nebo funkce v zásadě vykonávají mimo Unii.

(19)Aby byla zajištěna trvalá finanční stabilita, je nutno průběžně sledovat rozhodnutí o rovnocennosti třetích zemí přijatá Komisí. Evropské orgány dohledu by proto měly ověřovat, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla přijata rozhodnutí o rovnocennosti třetích zemí, a podmínky v nich stanovené. Evropské orgány dohledu by navíc měly sledovat vývoj v oblasti právních předpisů a v oblasti dohledu a také postupy vynucování v dotyčných třetích zemích. V této souvislosti by evropské orgány dohledu měly také vypracovávat správní ujednání s příslušnými orgány třetích zemí s cílem získat informace pro účely sledování a pro koordinaci činností v oblasti dohledu. Tento režim rozšířeného dohledu zajistí, že rozhodování o rovnocennosti třetích zemí bude transparentnější, předvídatelnější pro dotyčné třetí země a jednotnější ve všech odvětvích.

(20)Sběr a shromažďování přesných a úplných informací evropskými orgány dohledu je nezbytným předpokladem plnění jejich úkolů a funkcí a dosahování jejich cílů. Aby se zabránilo zdvojování oznamovací povinnosti finančních institucí a účastníků finančního trhu, měly by tyto informace poskytovat příslušné orgány nebo vnitrostátní orgány dohledu, které jsou nejblíže finančním trhům a institucím. Evropské orgány dohledu by však měly mít možnost podat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo finančním institucím nebo účastníkům finančního trhu, jestliže příslušný orgán tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout v určené lhůtě. Kromě toho je k zajištění účinnosti práva evropských orgánů dohledu na shromažďování informací nezbytné, aby měly možnost ukládat penále nebo pokuty finančním institucím nebo účastníkům finančních trhů, kteří přesně, zcela nebo včas nesplní žádost nebo rozhodnutí o předložení informací. Právo dotyčné finanční instituce nebo účastníka finančního trhu na slyšení evropskými orgány dohledu by mělo být výslovně zaručeno.

(21)V nařízeních o zřízení evropských orgánů dohledu bylo stanoveno, že v rámci jejich struktury správy a řízení budou hrát klíčovou úlohu příslušné orgány. V těchto nařízeních bylo rovněž uvedeno, že za účelem zabránění střetu zájmů mají členové rady orgánů dohledu a správní rady jednat nezávisle a ve výhradním zájmu Unie. Původní struktura správy a řízení evropských orgánů dohledu však neposkytovala dostatečné záruky, jež by zajišťovaly úplné vyloučení střetů zájmů, což může ovlivňovat schopnost evropských orgánů dohledu přijímat všechna nezbytná rozhodnutí v oblasti sbližování dohledu a zajistit, aby jejich rozhodnutí plně zohledňovala širší zájmy Unie. Proto, aby byla zajištěna efektivita a účinnost rozhodovacího procesu evropských orgánů dohledu, je nutno nově definovat přidělení rozhodovacích pravomocí v rámci evropských orgánů dohledu.

(22)Unijní rozměr v rozhodovacím procesu v rámci rady orgánů dohledu by navíc měl být posílena tím, že jako členové rady budou zařazeni nezávislí členové na plný úvazek, kteří nepodléhají možným střetům zájmů. Rozhodovací pravomoci ohledně otázek regulatorního charakteru a přímého dohledu by měly zůstat zcela v pravomoci rady orgánů dohledu. Správní rada by se měla přeměnit ve výkonnou radu složenou z členů na plný úvazek a měla by rozhodovat o určitých neregulatorních záležitostech včetně nezávislých hodnocení příslušných orgánů, urovnávání sporů, případech porušení právních předpisů Unie, strategického plánu dohledu, sledování externího zajišťování činností, delegování a převodů rizik do třetích zemí, zátěžových testů a žádostí o informace. Výkonná rada by měla také přezkoumávat a připravovat všechna rozhodnutí, která má přijímat rada orgánů dohledu. Postavení a úloha předsedy by navíc měly být posíleny jeho zmocněním k plnění formálních úkolů a tím, že má ve výkonné radě rozhodující hlas. A konečně, měl by být posílen unijní rozměr v oblasti správy a řízení evropských orgánů dohledu, a to úpravou podoby výběrového řízení na funkce předsedy a členů výkonné rady tak, aby toto výběrové řízení zahrnovalo úlohu Rady a Evropského parlamentu. Výkonná rada by měla mít vyvážené složení.

(23)Aby byla zajištěna vhodná úroveň odbornosti a odpovědnosti, měli by být předseda a členové výkonné rady jmenováni na základě zásluh, dovedností, znalostí o clearingu, poobchodním zpracování a finančních záležitostech, jakož i zkušeností relevantních pro dohled nad finančním trhem. Za účelem zajištění transparentnosti a demokratické kontroly, jakož i ochrany práv orgánů Unie by měli být předseda a členové výkonné rady vybíráni na základě otevřeného výběrového řízení. Komise by měla určit užší seznam kandidátů a předložit jej Evropskému parlamentu ke schválení. Po tomto schválení by Rada měla přijmout rozhodnutí o jmenování členů výkonné rady. Předseda a členové výkonné rady na plný úvazek by se měli zodpovídat Evropskému parlamentu a Radě za veškerá rozhodnutí přijímaná na základě zřizovacích nařízení.

(24)Aby bylo zajištěno efektivnější přidělování provozních úkolů na jedné straně a řízení každodenních správních činností na straně druhé, stávající úkoly výkonného ředitele každého z evropských orgánů dohledu by měl převzít jeden z členů výkonné rady, který by měl být vybrán na základě těchto konkrétních úkolů.

(25)Je vhodné, aby finanční instituce a účastníci finančního trhu přispívali na financování činností evropských orgánů dohledu, protože celkovým cílem činností evropských orgánů dohledu je přispívat k finanční stabilitě a tím, že se zabrání narušování hospodářské soutěže, také ke správné činnosti jednotného trhu. Z činnosti evropských orgánů dohledu mají prospěch všechny finanční instituce a účastníci finančního trhu bez ohledu na to, zda působí přeshraničně, či nikoli. Evropské orgány dohledu přispívají k tomu, že finanční instituce a účastníci finančního trhu podnikají ve stabilním prostředí a za rovných podmínek. Finanční instituce a účastníci finančního trhu, kteří nejsou pod přímým dohledem evropských orgánů dohledu, by proto měli rovněž přispívat k financování činností evropských orgánů dohledu, z nichž mají prospěch. Navíc by však evropské orgány dohledu měly také dostávat poplatky placené finančními institucemi a účastníky finančního trhu podléhajícími jejich přímému dohledu.

(26)V rámci každé kategorie finančních institucí a účastníků finančního trhu by měla úroveň příspěvků zohledňovat míru, v jaké každá finanční instituce a účastník finančního trhu těží z činnosti evropských orgánů dohledu. Jednotlivé příspěvky finančních institucí a účastníků finančních trhů by tudíž měly být stanoveny s ohledem na jejich velikost, aby odrážely jejich význam na dotyčném trhu. Výběr velmi malých příspěvků by měl podléhat minimální prahové hodnotě, aby byl výběr poplatků ekonomický a současně bylo zajištěno, že větší podniky nebudou muset přispívat nepřiměřeně.

(27)Za účelem určení způsobu výpočtu ročních příspěvků jednotlivých finančních institucí a účastníků finančního trhu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. Akty v přenesené pravomoci stanoví metodiku přiřazování odhadovaných výdajů kategoriím finančních institucí nebo účastníků finančního trhu a kritéria pro určení výše jednotlivých příspěvků na základě velikosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(28)Aby byla zachována důvěrná povaha práce evropských orgánů dohledu, měla by se povinnost zachovávat služební tajemství vztahovat i na každou osobu, která poskytuje jakoukoli službu, přímo nebo nepřímo, trvale nebo příležitostně, týkající se úkolů dotyčného evropského orgánu dohledu.

(29)Nařízení (EU) č. 1093/2010, č. 1094/2010 a č. 1095/2010, jakož i právní předpisy upravující odvětví finančních služeb vyžadují, aby evropské orgány dohledu usilovaly o účinná správní ujednání zahrnující výměnu informací s orgány dohledu ze třetích zemí. Potřeba účinné spolupráce a výměny informací by měla být ještě důležitější, když podle tohoto pozměňujícího nařízení některé evropské orgány dohledu převezmou dodatečné, širší povinnosti v oblasti dohledu nad subjekty a činnostmi mimo EU. Pokud v této souvislosti evropské orgány dohledu zpracovávají osobní údaje, a to i převodem těchto údajů mimo Unii, jsou vázány požadavky nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU). Nebylo-li přijato rozhodnutí o přiměřenosti nebo neexistují-li vhodné záruky, například stanovené ve správních ujednáních ve smyslu čl. 49 odst. 3 nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU, mohou si evropské orgány dohledu vyměňovat osobní údaje s orgány třetích zemí v souladu s podmínkami odchylky ve veřejném zájmu stanovené v čl. 51 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, a to zejména v případech mezinárodní výměny údajů mezi orgány finančního dohledu.

(30)Je nezbytné, aby rozhodovací postupy evropských orgánů dohledu poskytovaly dostatečné záruky členským státům, které nejsou účastníky bankovní unie, a současně aby evropským orgánům dohledu i nadále umožňovaly účinně přijímat rozhodnutí, když se počet nezúčastněných členských států sníží. Současná pravidla hlasování, která vyžadují, aby se rozhodnutí evropských orgánů dohledu přijímala většinou účastnických členských států a většinou neúčastnických členských států, by měla být zachována. Jsou však nezbytná další ochranná opatření, aby se zabránilo situaci, kdy by nebylo možné rozhodnutí přijímat pouze z důvodu nepřítomnosti příslušných orgánů členských států, a aby byla při hlasování zajištěna přítomnost co největšího počtu příslušných vnitrostátních orgánů, a výsledky hlasování byly tudíž dostatečně silné a legitimní.

(31)Nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu stanoví, že by evropské orgány dohledu ve spolupráci s ESRB měly iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy, aby se posoudila odolnost finančních institucí nebo účastníků finančních trhů vůči nepříznivému vývoji trhu. Mělo by také zajistit co nejširší uplatňování jednotné metodiky při těchto testech na vnitrostátní úrovni. Aby byla zajištěna náležitá rovnováha mezi zaměřením příslušných orgánů na aspekty dohledu a úvahami týkajícími se celé Unie, je vhodné převést pravomoc rozhodovat o iniciování a koordinaci zátěžových testů na výkonnou radu evropských orgánů dohledu. V souvislosti se všemi evropskými orgány dohledu by se rovněž mělo objasnit, že povinnosti příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání předávat výsledky zátěžových testů evropským orgánům dohledu za účelem zveřejnění.

(32)Aby byla zajištěna vysoká úroveň sbližování v oblasti dohledu a schvalování interních modelů, měl by mít orgán EIOPA možnost vydávat stanoviska za účelem nápravy možných nesrovnalostí a na pomoc příslušným orgánům při dosažení dohody ohledně schvalování interních modelů. Příslušné orgány by měly rozhodovat v souladu s těmito stanovisky, nebo případně vysvětlit, proč nerozhodly v souladu s dotyčným stanoviskem.

(33)Vzhledem ke stále rostoucímu přeshraničnímu rozměru obchodních činností a zejména činností některých investičních podniků, které vzhledem k jejich systémové povaze mohou mít přeshraniční účinky s dopadem na finanční stabilitu, měl by mít orgán ESMA posílenou koordinační úlohu spočívající v tom, že by příslušným orgánům doporučoval, aby zahájily příslušná šetření. Kromě toho by měl být schopen usnadňovat výměnu informací důležitých pro tato šetření, pokud má orgán ESMA opodstatněné důvody k podezření, že dochází k činnosti s významnými přeshraničními účinky, která ohrožuje řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu Unie. Za tímto účelem by měl orgán ESMA provozovat nástroj pro uchovávání údajů, který umožní shromažďovat od příslušných orgánů veškeré důležité informace a šířit je mezi nimi.

(34)Hlavními cíli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 35 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 36 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 37 jsou podpora zaměstnanosti a růstu, financování MSP, sociální a dlouhodobé investice a podpora kultury investování v EU. Rozdílné využívání možnosti vlastního uvážení příslušnými vnitrostátními orgány, jejich rozdílné správní postupy a rozdíly v kultuře a výkonnosti dohledu však přetrvávají navzdory harmonizaci dosažené prostřednictvím uvedených tří nařízení. Tyto rozdíly brání potřebnému dosažení rovných podmínek mezi správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a fondů dlouhodobých investic v jednotlivých členských státech a současně zvyšují transakční a provozní náklady těchto správců.

(35)Aby se snížily transakční a provozní náklady, posílily možnosti volby pro investora a zvýšila právní jistota, je vhodné převést pravomoci dohledu, včetně udělování a odnímání registrací a povolení, pro správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a tyto fondy podle nařízení (EU) č. 345/2013, správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání nebo tyto fondy podle nařízení (EU) č. 346/2013 a evropské fondy dlouhodobých investic podle nařízení (EU) 2015/760 z příslušných orgánů na orgán ESMA. Za tímto účelem by měl mít orgán ESMA možnost provádět šetření a kontroly na místě a ukládat pokuty nebo penále, aby příslušné osoby přiměl ukončit protiprávní jednání, poskytnout úplné a správné informace, jež orgán ESMA požaduje, nebo se podrobit šetření či kontrole na místě.

(36)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic stanoví jednotné požadavky, které musí splňovat dlouhodobé fondy, aby mohly být schváleny jako „ELTIF“. Nařízení (EU) 2015/760 stanoví pravidla upravující problematiku kvalifikovaných investic, podniků kvalifikovaných pro portfolio, koncentrace a kvalifikovaných investorů. Tato pravidla také definují pravomoci v oblasti dohledu, včetně požadavků týkajících se povolení a průběžného dohledu. Při zachování pravidel obezřetnostního dohledu uvedených v nařízení (EU) 2015/760 uděluje toto nařízení orgánu ESMA pravomoci v oblasti dohledu včetně pravomoci vydávat povolení, provádět průběžný dohled a odnímat povolení. Toto nařízení pověřuje orgán ESMA vypracováváním návrhů regulačních technických norem, které nezahrnují politické rozhodnutí, určených k předložení Komisi, aby právní povinnosti orgánu ESMA a míra, v jaké může postupovat podle vlastního uvážení podle nařízení (EU) 2015/760, byly dostatečně jasné. Podobné změny byly provedeny v nařízeních (EU) č. 345/2013 a č. 346/2013 za účelem svěření pravomocí v oblasti dohledu orgánu ESMA.

(37)Aby mohl účinně vykonávat své pravomoci v oblasti dohledu, pokud jde o kvalifikované fondy rizikového kapitálu, kvalifikované fondy sociálního podnikání a evropské fondy dlouhodobých investic a jejich správce, měl by mít orgán ESMA možnost provádět šetření a kontroly na místě. Aby se posílily jeho schopnosti dozoru, měly by být orgánu ESMA uděleny pravomoci ukládat pokuty nebo penále, jež mají příslušné osoby přimět, aby ukončily protiprávní jednání, poskytly úplné a správné informace, jež orgán ESMA požaduje, nebo se podrobily šetření či kontrole na místě. Toto nařízení by proto mělo jasně vymezit hranice takových správních sankcí nebo jiných správních opatření, jež by měla být účinná, přiměřená a odrazující a měla by zajišťovat společný přístup a odrazující účinek. Tam, kde je to nutné a nezbytné, měly by činnosti orgánu ESMA v oblasti vyšetřování a vynucování využívat podpory vnitrostátních orgánů. Orgán ESMA by měl být zmocněn delegovat některé z těchto funkcí na příslušné vnitrostátní orgány.

(38)Článek 40 nařízení (EU) č. 600/2014 udělil orgánu ESMA dočasné intervenční pravomoci, jež mu umožňují za určitých podmínek dočasně zakázat nebo omezit v Unii uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či finančních nástrojů s určitými stanovenými rysy nebo určitý typ finanční činnosti či praktiky. Výslovně se uvádí, že tyto pravomoci zasahovat u produktů podle nařízení (EU) č. 600/2014 se vztahují na investiční podniky a úvěrové instituce, jež se zabývají uváděním na trh, distribucí nebo prodejem finančních nástrojů včetně podílových jednotek subjektů kolektivního investování. Jelikož podílové jednotky subjektů kolektivního investování mohou také uvádět na trh, distribuovat nebo prodávat přímo správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a investiční společnosti povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES a správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, je nutno v zájmu zvýšení právní jistoty výslovně uvést, že výše uvedené pravomoci zasahovat u produktů podle nařízení (EU) č. 600/2014 se vztahují rovněž na správcovské společnosti SKIPCP a investiční společnosti SKIPCP, jakož i na správce alternativních investičních fondů.

(39)V přísně vymezených a výjimečných případech může orgán ESMA využít své intervenční pravomoci k omezení nebo zákazu uvádění na trh, prodeje nebo distribuce podílových jednotek nebo akcií SKIPCP či alternativních investičních fondů, a to i prostřednictvím jejich správců. To by bylo vhodné, jestliže navržené opatření řeší významnou obavu o ochranu investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, jestliže regulatorní požadavky podle právních předpisů Unie, které se vztahují na dotyčný finanční nástroj nebo činnost, toto ohrožení neřeší a jestliže příslušný orgán nebo příslušné orgány nepodnikly kroky k řešení dané hrozby, nebo jestliže přijatá opatření hrozbu dostatečně neřeší.

(40)Nesrovnalosti v kvalitě, formátování, spolehlivosti obchodních údajů a v příslušných nákladech mají nepříznivý vliv na transparentnost, ochranu investorů a efektivitu trhu. Aby se zdokonalilo sledování a rekonstrukce obchodních údajů, zlepšila soudržnost a kvalita těchto údajů a jejich dostupnost a přístupnost při přiměřených nákladech v celé Unii pro dotyčné obchodní systémy, zavedla směrnice 2014/65/EU nový právní režim pro služby hlášení údajů, včetně povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohledu nad nimi.

(41)Kvalita obchodních údajů a jejich zpracování a poskytování, včetně přeshraničního zpracování a poskytování údajů, má zásadní význam pro dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 600/2014 spočívajícího v posílení transparentnosti finančních trhů. Poskytování základních datových služeb je tudíž klíčovým předpokladem toho, aby uživatelé mohli získat kýžený přehled o obchodní činnosti na finančních trzích v rámci celé Unie a aby příslušné orgány dostávaly přesné a komplexní informace o relevantních transakcích.

(42)Obchodní údaje jsou kromě toho stále důležitějším nástrojem k účinnému prosazování požadavků vyplývajících z nařízení (EU) č. 600/2014. Vzhledem k přeshraničnímu rozměru zacházení s údaji, kvalitě údajů a nezbytnosti dosáhnout úspor z rozsahu a zamezit nepříznivému dopadu možných rozdílů jak na kvalitu údajů, tak na úkoly poskytovatelů služeb hlášení údajů je prospěšné a odůvodněné převést pravomoci vydávat osvědčení a provádět dohled nad poskytovateli služeb hlášení údajů z příslušných orgánů na orgán ESMA a upřesnit tyto pravomoci v nařízení (EU) č. 600/2014, což současně umožní konsolidovat přínosy vyplývající ze sdružování kompetencí týkajících se údajů v rámci orgánu ESMA.

(43)Když se retailoví investoři rozhodují investovat do nějakého finančního nástroje, měli by být dostatečně informováni o možných rizicích. Právní rámec Unie má snížit riziko nevhodného prodeje, kdy se retailovým investorům prodávají finanční produkty, které neodpovídají jejich potřebám a očekáváním. Za tímto účelem posílí směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 požadavky na organizaci a vedení podnikání, aby se zajistilo, že investiční podniky budou jednat v nejlepším zájmu svých klientů. Mezi tyto požadavky patří lepší uvědomování klientů o možných rizicích, lepší posuzování vhodnosti doporučovaných produktů, jakož i povinnost rozdělovat finanční nástroje v rámci určeného cílového trhu s ohledem na takové faktory, jako je platební schopnost emitentů. Orgán ESMA by měl plně využívat své pravomoci, aby zajistil sbližování dohledu a podporoval vnitrostátní orgány při dosahování vysoké úrovně ochrany investorů a účinného dozoru nad riziky spojenými s finančními produkty.

(44)Je důležité zajistit efektivní a účinné předkládání, kompilaci, analýzu a zveřejňování údajů pro účely výpočtů ke stanovení požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm a režimy povinnosti obchodování, jakož i pro účely referenčních údajů v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 a nařízením (EU) č. 596/2014 38 . Orgánu ESMA by proto měly být uděleny pravomoci provádět přímé shromažďování údajů od účastníků trhu v souvislosti s požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm, jakož i povolovat poskytovatele služeb hlášení údajů a vykonávat nad nimi dohled.

(45)Udělení těchto pravomocí orgánu ESMA umožní centrálně řízené povolování a dozor, což by zabránilo současné situaci, kdy je zapotřebí, aby řada obchodních systémů, systematických internalizátorů, schválených systémů pro uveřejňování informací a poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací poskytovala údaje různým příslušným orgánům, které je teprve poté poskytují orgánu ESMA. Takový centrálně řízený systém by měl být pro účastníky trhu velmi přínosný z hlediska vyšší transparentnosti údajů, ochrany investorů a účinnosti trhu.

(46)Převedení pravomocí shromažďovat údaje, vydávat povolení a provádět dozor z příslušných orgánů na orgán ESMA také přispívá k dalším úkolům, jež orgán ESMA plní podle nařízení (EU) č. 600/2014, jako je sledování trhu, dočasné intervenční pravomoci orgánu ESMA a pravomoci k řízení pozic, jakož i zajišťování důsledného dodržování požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm.

(47)Aby mohl orgán ESMA účinně vykonávat své pravomoci dohledu v oblasti zpracování a poskytování údajů, měl by mít možnost provádět šetření a kontroly na místě. Orgán ESMA by měl mít možnost ukládat pokuty nebo penále, aby přiměl poskytovatele služeb hlášení údajů k tomu, aby ukončili protiprávní jednání, poskytli úplné a správné informace, jež orgán ESMA požaduje, nebo se podrobili šetření či kontrole na místě, a ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření, pokud zjistí, že se určitá osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila porušení nařízení (EU) č. 600/2014.

(48)Ve všech členských státech jsou k dispozici finanční produkty využívající referenční hodnoty s kritickým významem. Tyto referenční hodnoty mají proto zásadní význam pro fungování finančních trhů a finanční stabilitu v Unii. Dohled nad referenčními hodnotami s kritickým významem by proto měl vycházet z celkového pohledu na potenciální dopady nejen v členském státě, kde je umístěn administrátor, a v členských státech, v nichž jsou umístěni jeho dodavatelé údajů, nýbrž v celé Unii. Je tudíž vhodné, aby na referenční hodnoty s kritickým významem na úrovni Unie dohlížel orgán ESMA. Aby nedocházelo k duplikování úkolů, měl by na administrátory referenčních hodnot s kritickým významem dohlížet pouze orgán ESMA, a to i v případě jakýchkoli referenčních hodnot bez kritického významu, jež mohou případně spravovat.

(49)Pokud má však určitá referenční hodnota kritický význam jen v jednom členském státě, může být vzhledem k větší blízkosti příslušného orgánu daného členského státu k dotyčnému trhu vhodné, aby orgán ESMA dohled nad touto referenční hodnotou zcela nebo částečně delegoval na příslušný orgán členského státu, v němž je umístěn administrátor, pokud orgán ESMA získal za tímto účelem předchozí souhlas dotyčného příslušného orgánu.

(50)Jelikož administrátoři a dodavatelé referenčních hodnot s kritickým významem podléhají přísnějším požadavkům než administrátoři a dodavatelé jiných referenčních hodnot, měla by určení referenčních hodnot za referenční hodnoty s kritickým významem provádět Komise nebo orgán ESMA a následně by toto určení měla kodifikovat Komise. Jelikož příslušné vnitrostátní orgány mají nejlepší přístup k údajům a informacím o referenčních hodnotách, na něž dohlížejí, měly by Komisi nebo orgán ESMA upozorňovat na referenční hodnoty, které podle jejich názoru splňují kritéria, podle nichž se určují referenční hodnoty s kritickým významem.

(51)Kolegia orgánů dohledu pro referenční hodnoty s kritickým významem měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel podle nařízení (EU) 2016/1011 a ke sbližování postupů dohledu. Jelikož je orgán ESMA v přímém kontaktu se všemi vnitrostátními orgány dohledu nebo je z těchto orgánů dohledu složen, nebudou tato kolegia orgánů dohledu nadále zapotřebí.

(52)Postup určení referenčního členského státu pro administrátory referenčních hodnot se sídlem ve třetích zemích, kteří žádají o uznání v Unii, je těžkopádný a časově náročný jak pro žadatele, tak pro příslušné vnitrostátní orgány. Žadatelé by se mohli pokusit ovlivnit toto určení v naději, že dojde k dohledové arbitráži, stejně jako ostatní administrátoři referenčních hodnot umístění ve třetích zemích, kteří usilují o přístup do Unie prostřednictvím režimu přejímání. Tito administrátoři referenčních hodnot by mohli strategicky zvolit svého právního zástupce v členském státě, kde považují dohled za méně přísný. Harmonizovaný přístup s orgánem ESMA jako příslušným orgánem pro referenční hodnoty ze třetích zemí a jejich administrátory zabrání těmto rizikům a nákladům na určení referenčního členského státu, jakož i na následný dohled. Tato úloha jako příslušného orgánu pro referenční hodnoty ze třetích zemí navíc stanoví orgán ESMA jako protějšek v Unii pro orgány dohledu ve třetích zemích, díky čemuž bude přeshraniční spolupráce účinnější a efektivnější.

(53)Mnoho, ne-li většina administrátorů referenčních hodnot jsou banky nebo podniky z odvětví finančních služeb, které nakládají s penězi klientů. Aby nedocházelo k narušování boje Unie proti praní peněz nebo financování terorismu, mělo by být uzavření dohody o spolupráci s příslušným orgánem v rámci režimu rovnocennosti podmíněno tím, že země příslušného orgánu není na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svém vnitrostátním boji proti praní peněz a potírání financování teroristických režimů, které představují významné ohrožení finančního systému Unie.

(54)Téměř všechny referenční hodnoty jsou využívány pro finanční produkty, které jsou k dispozici v několika členských státech, ne-li v celé Unii. K odhalení rizik souvisejících s poskytováním referenčních hodnot, které by již nemusely být spolehlivým nebo reprezentativním obrazem trhu nebo ekonomické reality, kterou mají měřit, by příslušné orgány včetně orgánu ESMA měly spolupracovat a v případě potřeby si navzájem pomáhat.

(55)Vzhledem k povaze dotčených cenných papírů a emitentů mají určité typy prospektů vypracovaných podle nařízení (EU) 2017/1129 přeshraniční rozměr v rámci Unie, úroveň technické složitosti nebo potenciální rizika regulatorní arbitráže, která jsou taková, že centralizovaný dohled prostřednictvím orgánu ESMA nad nimi by dosáhl efektivnějších a účinnějších výsledků než dohled na vnitrostátní úrovni. Konsolidace schvalování takových prospektů na úrovni orgánu ESMA, jakož i souvisejících činností v oblasti dohledu a vynucování na úrovni orgánu ESMA by měla snížit náklady na dodržování předpisů i administrativní překážky a zároveň zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost dohledu v Unii.

(56)Soukromé umísťování nekapitálových cenných papírů je pro emitenta důležitým zdrojem kapitálu a má přeshraniční povahu. Zatímco k soukromému umístění u kvalifikovaných investorů není zapotřebí prospekt, následné přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu je podmíněno zveřejněním prospektu podle nařízení (EU) 2017/1129. Režim prospektu poskytuje emitentům volnost zvolit si svůj domovský členský stát, pokud jednotková nominální hodnota nekapitálových cenných papírů přesahuje 1 000 EUR. Jelikož nekapitálové cenné papíry, které jsou předmětem soukromého umístění, obvykle mají jednotkovou nominální hodnotu vyšší než 1 000 EUR, vytváří to možnost spekulativního výběru regulatorní jurisdikce. Pověřením orgánu ESMA úlohou schvalovat takové velkoobchodní nekapitálové prospekty přijímané k obchodování na regulovaném trhu nebo jeho specifickém segmentu, ke kterému mají přístup pouze kvalifikovaní investoři, by se mělo dosáhnout dvojího cíle: zajistit rovné podmínky pro emitenty a vyšší efektivitu díky výraznému zjednodušení postupů schvalování.

(57)Schvalování prospektů týkajících se cenných papírů zajištěných aktivy, jakož i schvalování prospektů vypracovaných specializovanými emitenty, jako jsou realitní společnosti, společnosti zabývající se zpracováním nerostných surovin, společnosti založené na vědeckém výzkumu nebo přepravní společnosti, vyžaduje, aby příslušné vnitrostátní orgány měly k dispozici vysoce specializované zaměstnance, kteří se však většinou zabývají poměrně skromným objemem prospektů. Kromě toho některé nefinanční informace, které mají specializovaní emitenti zveřejňovat, nejsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 13 nařízení (EU) 2017/1129, ale jsou ponechány na uvážení příslušných vnitrostátních orgánů. To představuje potenciální zdroj neúčinnosti a regulatorní arbitráže. Pověření orgánu ESMA úlohou schvalovat tyto typy prospektů by na jedné straně mělo zajistit rovné podmínky, pokud jde o poskytování informací, a vyloučit riziko regulatorní arbitráže a na druhou stranu by mělo optimalizovat přidělování zdrojů dohledu na úrovni Unie tím, že orgán ESMA bude určen jako centrum odborných znalostí, čímž se zvýší účinnost dohledu nad dotyčnými prospekty.

(58)Emitenti ze třetích zemí, kteří sestavují prospekt v souladu s právními předpisy Unie, mají určitou volnost, pokud jde o volbu svého domovského členského státu pro účely schválení prospektu, což v oblasti dohledu představuje riziko spekulativního výběru jurisdikce v různých členských státech. Konsolidace takových schválení na úrovni orgánu ESMA by zajistila plně harmonizovaný přístup vůči emitentům ze třetích zemí a vyloučila by možnost regulatorní arbitráže. Emitenti ze třetích zemí budou mít tedy orgán ESMA jako své jediné kontaktní místo v Unii bez ohledu na to, ve kterém členském státě (členských státech) nabízejí své cenné papíry nebo žádají o přijetí k obchodování. Tím se odstraní potřeba stanovit pro takové emitenty ze třetích zemí domovský členský stát.

(59)Režim rovnocennosti pro prospekty vypracovaný podle vnitrostátních právních předpisů třetích zemí by měl být změněn tak, aby bylo zajištěno, že posouzení rovnocennosti a následné přijetí rozhodnutí Komisí budou vycházet nejen z požadavků na informace stanovených ve vnitrostátních právních předpisech těchto třetích zemí, ale také z existence rámce pro kontrolu a schválení prospektu včetně jeho dodatků orgánem dohledu třetí země a z účinného dohledu a prosazování nabídek a přijetí k obchodování na základě dotyčného prospektu. Aby se postupovalo v souladu s přístupem stanoveným Komisí v pracovním dokumentu útvarů Komise „Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“ (SWD(2017) 102 final), měla by mít Komise možnost stanovit ve svém rozhodnutí o rovnocennosti další podmínky s cílem ochránit integritu trhu v Unii a podporovat vnitřní trh s finančními službami, jakož i společné hodnoty a sdílené cíle regulace na mezinárodní úrovni. Takové podmínky mohou spočívat v požadavku, aby třetí země stanovila efektivní rovnocenný systém pro uznávání prospektů vypracovaných podle nařízení (EU) 2017/1129 nebo že orgán ESMA musí být schopen spolupracovat s příslušným orgánem dohledu ve třetí zemi za účelem pravidelného sledování pravidel dotyčné třetí země.

(60)Pokud jsou právní předpisy a opatření dohledu třetí země týkající se prospektů vypracovaných v souladu s vnitrostátními právními předpisy této třetí země prohlášeny Komisí za rovnocenné a pokud orgán ESMA uzavřel s orgánem dohledu této třetí země příslušnou dohodu o spolupráci, jakýkoli prospekt schválený orgánem dohledu této třetí země, který se používá v Unii k nabízení cenných papírů veřejnosti nebo za účelem přijetí k obchodování na regulovaném trhu, by měl být podán u orgánu ESMA a pravidla pro určování domovského členského státu by se nepoužila.

(61)Jelikož režim rovnocennosti podle nařízení (EU) 2017/1129 vyžaduje, aby příslušné orgány a orgán ESMA využívaly orgány dohledu třetích zemí, pokud jde o nabídky a přijetí k obchodování probíhajícímu v Unii na základě prospektu vypracovaného podle pravidel třetí země, musí mít příslušné orgány a orgán ESMA také jistotu, že je v dotyčné třetí zemi zajištěno zabránění zneužívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Za tímto účelem a také proto, aby nedocházelo k narušování boje Unie proti praní peněz nebo financování terorismu, mělo by být uzavření dohody orgánem ESMA o spolupráci s orgánem dohledu třetí země v rámci režimu rovnocennosti stanoveného nařízením (EU) 2017/1129 podmíněno tím, že třetí země není zařazena na seznamu jurisdikcí, o nichž se prohlašuje, že mají strategické nedostatky ve svém vnitrostátním boji proti praní peněz a potírání financování teroristických režimů, které představují významné ohrožení finančního systému Unie.

(62)Orgán ESMA by měl mít pravomoc ukládat správní sankce nebo přijímat jiná správní opatření v případě porušení ustanovení nařízení (EU) 2017/1129 týkajících se konkrétních typů prospektů, které má schvalovat orgán ESMA. Toto nařízení by proto mělo jasně vymezit hranice takových správních sankcí nebo jiných správních opatření, jež by měla být účinná, přiměřená a odrazující.

(63)Dohled nad propagačními sděleními týkajícími se těchto prospektů, které má schvalovat orgán ESMA, by měl být rovněž převeden do působnosti orgánu ESMA. Orgán ESMA by měl mít možnost kontrolovat soulad těchto propagačních sdělení s příslušnými předpisy. Tuto kontrolu by však měl vždy provádět orgán ESMA v souvislosti s jakýmkoli propagačním sdělením šířeným v členském státě, jehož příslušný orgán formálně požádal orgán ESMA, aby využil svou kontrolní pravomoc, kdykoli se prospekt schválený orgánem ESMA použije pro nabídku nebo přijetí k obchodování v jeho jurisdikci. Aby mohl orgán ESMA takový úkol splnit, měl by mít vhodné lidské zdroje s dostatečnými znalostmi příslušných vnitrostátních předpisů o ochraně spotřebitelů.

(64)Orgán ESMA by měl kontrolovat a schvalovat všechny prospekty typů vymezených tímto nařízením, které jsou předloženy ke schválení ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Na prospekty typů vymezených tímto nařízením, které schválil příslušný orgán před datem použitelnosti tohoto nařízení nebo které byly předloženy ke schválení příslušnému orgánu, ale dosud nebyly k takovému datu schváleny, by měl nadále dohlížet dotyčný příslušný orgán. Aby se zabránilo případným nejasnostem, měl by se tento dohled vztahovat zejména na dokončení kontroly a postupu schvalování u těchto dosud neschválených prospektů, jakož i na veškeré úkoly týkající se schvalování a oznamování, jež se vztahují na případné související dodatky a konečné podmínky.

(65)Je vhodné stanovit přiměřenou lhůtu k přijetí nezbytných opatření pro plánovanou strukturu správy a řízení a pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, aby evropské orgány dohledu a ostatní zúčastněné strany mohly uplatňovat pravidla zavedená tímto nařízením.

(66)Nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010, nařízení (EU) č. 1095/2010, nařízení (EU) č. 345/2013, nařízení (EU) č. 346/2013, nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) 2015/760, nařízení (EU) 2016/2011 a nařízení (EU) 2017/1129 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1093/2010

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

1)Článek 1 se mění takto:

(a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES*, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU**, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU***, nařízení Evropského parlamentu a Rady***** (EU) 2015/847****, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366****** a relevantních částí směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES a (EU) 2015/849*******, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013********.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

**Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

***Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

****Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

****Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

*****Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

*****    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“;

2)V čl. 2 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

3)Článek 4 se mění takto:

a)bod 1 se nahrazuje tímto:

„1) „finančními institucemi“ rozumí jakýkoli podnik podléhající regulaci a dohledu na základě aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2;“;

b)v bodě 2 se podbod i) nahrazuje tímto:

„i) příslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013;“;

c)v bodě 2 se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii) pokud jde o směrnice 2002/65/ES a (EU) 2015/849, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedených směrnic úvěrovými a finančními institucemi;“;

d)v bodě 2 se podbod iii) nahrazuje tímto:

„iii) pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU, nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice a relevantní správní orgány podle uvedené směrnice, a“;

e)v bodě 2 se doplňují podbody v) a vi), které znějí:

„v) příslušné orgány podle směrnice 2014/17/EU; nařízení 2015/751, směrnice (EU) 2015/2366, směrnice 2009/110/ES, nařízení (ES) č. 924/2009 a nařízení (EU) č. 260/2012;

vi) subjekty a orgány uvedené v článku 20 směrnice 2008/48/ES.“;

4)Článek 6 se mění takto:

a)bod 2 se nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;“;

b)bod 4 se zrušuje;

5)Článek 8 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)písmeno aa) se nahrazuje tímto:

„aa) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii;“;

ii)vkládá se nové písmeno ab), které zní:

„ab) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a procesy;“;

iii) písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e) organizovat a provádět přezkumy činnosti příslušných orgánů a v tomto kontextu vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednoty výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, v příslušných případech včetně trendů v oblasti úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům, a v oblasti inovativních finančních služeb;“;

iv)písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) posilovat ochranu vkladatelů, spotřebitelů a investorů;“;

b)v odstavci 1a se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení.“;

c)odstavec 2 se mění takto:

i) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) vydávat doporučení podle článků 29a a 31a;“;

ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článků 35 a 35b“;

6)Článek 9 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem posílit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování regulačních postupů a postupů dohledu.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro bankovnictví může do výboru zahrnout rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.“;

7)Článek 16 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Orgán pro bankovnictví může rovněž adresovat obecné pokyny a doporučení orgánům členských států, jež nejsou příslušnými orgány ve smyslu tohoto nařízení, avšak jsou zmocněny zajišťovat uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výjimkou mimořádných okolností orgán pro bankovnictví provádí otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a analyzuje potenciální náklady a přínosy plynoucí z vydání těchto pokynů a doporučení. Uvedené konzultace a analýzy musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadům dotyčných obecných pokynů či doporučení. S výjimkou mimořádných okolností si orgán pro bankovnictví rovněž vyžádá stanovisko nebo radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.“;

c)v odstavci 4 se doplňuje nová věta, která zní:

„Zpráva rovněž vysvětlí, jak orgán pro bankovnictví odůvodnil vydání svých obecných pokynů a doporučení a uvede shrnutí reakcí na uvedené obecné pokyny a doporučení obdržených z veřejných konzultací.“;

d)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Zastávají-li dvě třetiny členů skupiny subjektů působících v bankovnictví názor, že orgán pro bankovnictví vydáním určitých obecných pokynů nebo doporučení překročil své pravomoci, mohou Komisi zaslat odůvodněné stanovisko.

Komise si od orgánu pro bankovnictví vyžádá vysvětlení odůvodňující vydání dotyčných obecných pokynů nebo doporučení. Poté, co od orgánu pro bankovnictví vysvětlení obdrží, posoudí Komise oblast působnosti dotyčných obecných pokynů nebo doporučení s ohledem na pravomoc orgánu pro bankovnictví. Pokud má Komise za to, že orgán pro bankovnictví překročil své pravomoci, může poté, co orgánu poskytla příležitost uvést své stanovisko, přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl. Rozhodnutí Komise se zveřejní.“;

8)V čl. 17 odst. 2 se doplňují tyto nové pododstavce, které znějí:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro bankovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo relevantním finančním institucím, kdykoli je to považováno za nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie. Je-li odůvodněná žádost určena finančním institucím, musí obsahovat vysvětlení, proč jsou dané informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro bankovnictví neprodleně srozumitelné, přesné a úplné informace.

Byla-li žádost o informace adresována finanční instituci, orgán pro bankovnictví o této žádosti informuje relevantní příslušné orgány. Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

9)Článek 19 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případech specifikovaných v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro bankovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)    na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či s nečinností jiného příslušného orgánu;

b)    z vlastní iniciativy, jestliže lze na základě objektivních kritérií konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.

V případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, se má za to, že došlo ke sporu, pokud uvedené orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Dotčené příslušné orgány v níže uvedených případech neprodleně oznámí orgánu pro bankovnictví, že nebylo dosaženo dohody:

a)    pokud byla v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i) dotyčná lhůta uplynula;

ii) jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních faktorů dospěje k závěru, že došlo ke sporu;

b)    pokud v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i)    jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních faktorů dospěje k závěru, že došlo ke sporu, nebo

ii)    uplynuly dva měsíce od data, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby podnikl určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů Unie, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b. Předseda posoudí, zda má orgán pro bankovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy, oznámí dotčeným příslušným orgánům své rozhodnutí ohledně zásahu.

Než orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 47 odst. 3a v případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro bankovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, jímž dotyčným orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet jednání, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. . Orgán pro bankovnictví může ve svém rozhodnutí příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim udělují relevantní právní předpisy Unie.“;

d)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Orgán pro bankovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3 a v příslušných případech také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které se na ni přímo vztahují na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž jí uloží přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle právních předpisů Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“;

10)Článek 22 se mění takto:

a)odstavec 1a se zrušuje;

b)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro tyto účely může orgán pro bankovnictví využít pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článků 35 a 35b.“;

11)Článek 29 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vydává strategický plán dohledu v souladu s článkem 29a;“;

ii)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, v příslušných případech včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;“;

iii) písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;“;

b)v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, přičemž zohledňuje měnící se obchodní postupy a modely podnikání finančních institucí. Orgán pro bankovnictví rovněž vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii. Jak příručka Unie pro výkon dohledu, tak příručka Unie pro řešení krizí popisuje osvědčené postupy dohledu a specifikuje vysoce kvalitní metodiky a procesy.“;

12)Vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Strategický plán dohledu

1. K datu použitelnosti nařízení [XXX uveďte odkaz na pozměňující nařízení] a poté každé tři roky do 31. března vydá orgán pro bankovnictví doporučení určené příslušným orgánům, v němž stanoví strategické cíle a priority v oblasti dohledu („strategický plán dohledu“) a zohlední případné příspěvky příslušných orgánů. Orgán pro bankovnictví předá strategický plán dohledu pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

Strategický plán dohledu identifikuje konkrétní priority činností v oblasti dohledu za účelem podpory jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu a společného, jednotného a důsledného uplatňování právních předpisů Unie a za účelem řešení relevantních trendů na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizik a slabých míst identifikovaných v souladu s článkem 32.

2. Každý příslušný orgán do 30. září každého roku předloží orgánu pro bankovnictví k posouzení návrh ročního pracovního programu na následující rok a konkrétně uvede, jak je uvedený návrh programu sladěn se strategickým plánem dohledu.

Návrh ročního pracovního programu obsahuje konkrétní cíle a priority pro činnosti v oblasti dohledu a kvantitativní a kvalitativní kritéria pro výběr finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, které má příslušný orgán, jenž návrh ročního pracovního programu předložil, zkoumat v průběhu roku, na nějž se program vztahuje.

3. Orgán pro bankovnictví návrh ročního pracovního programu posoudí a existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu dohledu nebudou dosaženy, vydá relevantnímu příslušnému orgánu doporučení směřující ke sladění ročního pracovního programu tohoto orgánu se strategickým plánem dohledu.

Příslušné orgány do 31. prosince každého roku přijmou své roční pracovní programy, v nichž tato případná doporučení zohlední.

4. Každý příslušný orgán do 31. března každého roku předloží orgánu pro bankovnictví zprávu o provádění ročního pracovního programu.

Tato zpráva obsahuje minimálně následující informace:

a)    popis činností v oblasti dohledu a zkoumání finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, jakož i správních opatření a sankcí uložených finančním institucím odpovědným za porušení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

b)    popis provedených činností, které nebyly v ročním pracovním programu plánovány;

c)    popis činností uvedených v ročním pracovním programu, které nebyly provedeny, a cílů uvedeného programu, jichž nebylo dosaženo, jakož i důvodů neprovedení uvedených činností a nedosažení uvedených cílů.

5. Orgán pro bankovnictví zprávy o provádění vypracované příslušnými orgány posoudí. Existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu dohledu nebudou dosaženy, vydá orgán pro bankovnictví každému dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak mohou být příslušné nedostatky v jeho činnosti napraveny.

Na základě uvedených zpráv a svého vlastního posouzení rizik orgán pro bankovnictví identifikuje činnosti příslušného orgánu, jež mají zásadní význam pro splnění strategického plánu dohledu, a v příslušných případech provede přezkum uvedených činností podle článku 30.

6. Orgán pro bankovnictví zveřejní osvědčené postupy identifikované při posouzení ročních pracovních programů.“;

13)Článek 30 se mění takto:

a)název článku se nahrazuje tímto:

„Přezkumy příslušných orgánů“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro bankovnictví pravidelně provádí přezkum některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých přezkoumávaných příslušných orgánů. Při provádění přezkumu se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých informací poskytnutých orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 35 a případných informací od zúčastněných subjektů.“;

c)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro bankovnictví pro účely tohoto článku zřídí výbor pro přezkum, složený výlučně z personálu tohoto orgánu. Orgán pro bankovnictví může na výbor pro přezkum delegovat některé úkoly nebo rozhodnutí.“;

d)odstavec 2 se mění takto:

i) úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Přezkum mimo jiné zahrnuje posouzení:“;

ii)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;“;

e)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro bankovnictví vypracuje zprávu popisující výsledky přezkumu. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření plánovaná v důsledku přezkumu. Uvedená návazná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily. Pokud příslušné orgány nepodniknou kroky v reakci na návazná opatření uvedená ve zprávě, orgán pro bankovnictví vydá návaznou zprávu.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro bankovnictví výsledek přezkumu spolu s jakýmikoli dalšími informacemi, jež získal při výkonu svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.“;

f)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud se orgán pro bankovnictví s ohledem na výsledek přezkumu nebo na jakékoli další informace, jež získal při výkonu svých úkolů, domnívá, že je nezbytná další harmonizace pravidel použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.“;

g)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro bankovnictví zprávy uvedené v odstavci 3 včetně případné návazné zprávy zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Příslušný orgán, jenž je předmětem přezkumu, je před zveřejněním zprávy vyzván k předložení připomínek. Tyto připomínky se zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému.“;

14)V článku 31 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Pokud jde o činnost příslušných orgánů, jejímž cílem je usnadnit vstup na trh pro subjekty nebo produkty využívající technologické inovace, podporuje orgán pro bankovnictví sbližování postupů dohledu, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro bankovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.“;

15)Vkládá se nový článek 31a, který zní:

„Článek 31a

Koordinace v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik

1.    Orgán pro bankovnictví průběžně koordinuje činnosti příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování postupů dohledu v oblasti delegování a externího zajišťování činností finančními institucemi, jakož i ve vztahu k jimi prováděným převodům rizik, v souladu s odstavci 2, 3, 4 a 5.

2. Příslušné orgány oznámí orgánu pro bankovnictví, pokud mají v úmyslu provést povolení nebo registraci týkající se finanční instituce, nad níž dotčený příslušný orgán vykonává dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a pokud podnikatelský plán finanční instituce počítá s externím zajišťováním nebo delegováním podstatné části jejích činností nebo kterékoli klíčové funkce nebo s převodem rizik podstatné části jejích činností do třetích zemí, aby měla prospěch z pasu EU, přičemž však významné činnosti nebo funkce v zásadě vykonává mimo Unii. Toto oznámení pro orgán pro bankovnictví musí být dostatečně podrobné, aby mu umožnilo provést řádné posouzení.

Domnívá-li se orgán pro bankovnictví, že je příslušnému orgánu nutné vydat stanovisko ohledně nesouladu povolení nebo registrace oznámených podle prvního pododstavce s právními předpisy Unie nebo s obecnými pokyny, doporučeními či stanovisky přijatými orgánem pro bankovnictví, tento orgán o tom uvedený příslušný orgán informuje do 20 pracovních dnů od obdržení oznámení od uvedeného příslušného orgánu. V takovém případě dotčený příslušný orgán vyčká na stanovisko orgánu pro bankovnictví, než danou registraci či povolení provede.

Na žádost orgánu pro bankovnictví příslušný orgán do 15 pracovních dnů od obdržení takové žádosti poskytne informace v souvislosti se svými rozhodnutími o povolení nebo registraci finanční instituce, nad níž vykonává dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny případné lhůty stanovené právními předpisy Unie, vydá orgán pro bankovnictví dotyčné stanovisko do dvou měsíců od obdržení oznámení podle prvního pododstavce.

3. Finanční instituce oznámí příslušnému orgánu externí zajišťování nebo delegování podstatné části svých činností nebo kterékoli své klíčové funkce a převod rizik podstatné části svých činností na jiný subjekt nebo na svou vlastní pobočku usazenou ve třetí zemi. Dotčený příslušný orgán o těchto oznámeních jednou za půl roku informuje orgán o bankovnictví.

Aniž je dotčen článek 35, příslušný orgán na žádost orgánu pro bankovnictví poskytne informace týkající se externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik ze strany finančních institucí.

Orgán pro bankovnictví monitoruje, zda dotčené příslušné orgány ověřují, že jsou ujednání o externím zajišťování, delegování nebo převodu rizik podle prvního pododstavce uzavírána v souladu s právními předpisy Unie a v souladu s obecnými pokyny, doporučeními nebo stanovisky orgánu pro bankovnictví a zda nebrání účinnému dohledu ze strany příslušných orgánů a prosazování ve třetí zemi.

4. Orgán pro bankovnictví může dotyčnému příslušnému orgánu vydat doporučení, včetně doporučení k přezkumu rozhodnutí nebo k odejmutí povolení. Nesplní-li dotyčný příslušný orgán do 15 pracovních dnů doporučení orgánu pro bankovnictví, poskytne příslušný orgán odůvodnění a orgán pro bankovnictví své doporučení spolu s tímto odůvodněním zveřejní.“;

16)Článek 32 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Orgán pro bankovnictví nejméně jednou ročně zváží, zda je vhodné provést posuzování v rámci celé Unie uvedená v odstavci 2, a své důvody sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud jsou prováděna takováto posuzování v rámci celé Unie a pokud to orgán pro bankovnictví považuje za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.

Povinnost příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání v tom, aby zveřejnily výsledek posuzování v rámci celé Unie uvedených v odstavci 2, nebo aby výsledek těchto posuzování předaly orgánu pro bankovnictví, jenž jej použije pro účely zveřejnění výsledků posuzování odolnosti finančních institucí v rámci celé Unie.“;

b)odstavce 3a a 3b se nahrazují tímto:

„3a. Orgán pro bankovnictví může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po příslušných orgánech žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 21, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.“;

17)Článek 33 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví je Komisi nápomocen při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o poradenství nebo jestliže mu to ukládají akty uvedené v čl. 1 odst. 2.“;

b)vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Orgán pro bankovnictví monitoruje vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti prosazování a relevantní vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aby ověřil, zda jsou kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a případné podmínky v nich stanovené stále splněny. Orgán pro bankovnictví Komisi každoročně předá důvěrnou zprávu o svých zjištěních.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě, spolupracuje orgán pro bankovnictví s relevantními příslušnými orgány a v příslušných případech rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž právní a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Spolupráce probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)    mechanismech, které orgánu pro bankovnictví umožní získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)    postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu včetně, v případě nutnosti, kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro návazná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro bankovnictví informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne takové správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. Komise tyto informace zohlední při přezkumu příslušných rozhodnutí o rovnocennosti.

2b. Zjistí-li orgán pro bankovnictví ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti prosazování, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi.

Orgán pro bankovnictví Komisi každoročně předkládá důvěrnou zprávu o vývoji v oblasti regulace, dohledu, prosazování a o tržním vývoji ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a, s obzvláštním důrazem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu.

2c. Příslušné orgány orgán pro bankovnictví předem informují o svém záměru uzavřít správní dohody s orgány dohledu třetí země v kterékoli z oblastí, na něž se vztahují akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a to i ve vztahu k pobočkám subjektů ze třetích zemí. Současně orgánu pro bankovnictví poskytnou návrh těchto plánovaných dohod.

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro bankovnictví vypracovat vzory správních dohod. V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito vzory dohod řídily.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o monitorování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s odstavcem 2a.“;

18)V článku 34 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Pokud jde o posuzování podle článku 22 směrnice 2013/36/EU, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 23 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení stanovené v uvedené směrnici. V oblastech, ve kterých může orgán pro bankovnictví vydávat stanovisko, se použijí články 35 a 35b.“;

19)Článek 35 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup.

Poskytnuté informace musí být přesné, úplné a musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví.

2. Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech a ve stanovených formátech nebo prostřednictvím srovnatelných vzorů, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3. Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Nejsou-li informace vyžádané v souladu s odstavcem 1 k dispozici nebo nejsou-li příslušnými orgány poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví, může orgán pro bankovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost kterémukoli z těchto subjektů:

a) jiným orgánům odpovědným za dohled;

b) ministerstvu odpovědnému v dotčeném členském státě za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace;

c) národní centrální bance dotčeného členského státu;

d) statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou mu příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

c)odstavce 6 a 7a se zrušují;

20)Vkládají se nové články 35a až 35h, které znějí:

„Článek 35a

Výkon pravomocí uvedených v článku 35b

Pravomoci svěřené orgánu pro bankovnictví, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám v souladu s článkem 35b nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Článek 35b

Žádost o informace určená finančním institucím, holdingovým společnostem nebo pobočkám příslušných finančních institucí a neregulovaným provozním jednotkám v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu

1. Nejsou-li informace vyžádané podle čl. 35 odst. 1 nebo 5 k dispozici nebo nejsou-li poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví, tento orgán může prostou žádostí či rozhodnutím uložit těmto institucím a subjektům, aby poskytly veškeré nezbytné informace, které orgánu pro bankovnictví umožní výkon jeho povinností podle tohoto nařízení:

a) příslušným finančním institucím;

b) holdingovým společnostem nebo pobočkám příslušných finančních institucí;

c) neregulovaným provozním jednotkám v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.

2. Jakákoli prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a)    odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)    uvede účel žádosti;

c)    specifikuje požadované informace;

d)    uvede lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)    obsahuje prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící;

f)    uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 35c, pokud budou poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící.

3. Vyžaduje-li si informace prostřednictvím rozhodnutí, orgán pro bankovnictví:

a)    odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)    uvede účel žádosti;

c)    specifikuje požadované informace;

d)    stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)    uvede penále stanovené v článku 35d pro případ, že jsou poskytnuté informace neúplné;

f)    uvede pokutu stanovenou v článku 35c pro případ, že jsou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící;

g)    upozorní na právo podat proti rozhodnutí odvolání k odvolacímu senátu a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie v souladu s články 60 a 61.

4. Požadované informace poskytují příslušné instituce a subjekty uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán pro bankovnictví zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území sídlí nebo je usazen příslušný subjekt uvedený v odstavci 1, jehož se žádost o informace týká.

6. Orgán pro bankovnictví může používat důvěrné informace získané v souladu s tímto článkem pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením.

Článek 35c

Procesní pravidla pro ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán pro bankovnictví při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, jmenuje ze svých řad nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad institucemi nebo subjekty uvedenými v čl. 35b odst. 1 a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu.

2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu.

3. Za účelem plnění svých úkolů má vyšetřující úředník pravomoc vyžádat si informace v souladu s článkem 35b.

4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán pro bankovnictví shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5. Po dokončení svého vyšetřování vyšetřující úředník předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6. Během vyšetřování prováděného podle tohoto článku musí být plně respektována práva vyšetřovaných osob na obhajobu.

7. Po předání spisu s nálezem radě orgánů dohledu o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích osob.

8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka a, pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 35f orgán pro bankovnictví rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, a pokud je tomu tak, podnikne opatření v souladu s uvedeným článkem.

9. Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu neúčastní ani do jejího rozhodování nijak nezasahuje.

10. Komise přijme v souladu s článkem 75a akty v přenesené pravomoci, v nichž specifikuje procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně pravidel týkajících se:

a) práva na obhajobu,

b) ustanovení ohledně lhůt,

c) ustanovení specifikujících, jak se mají pokuty nebo penále vybírat,

d) ustanovení specifikujících promlčecí lhůty týkající se ukládání a vynucování pokut a penále.

11. Zjistí-li orgán pro bankovnictví při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán pro bankovnictví kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 35d

Pokuty

1. Orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí o uložení pokuty, pokud zjistí, že instituce nebo subjekt uvedené v čl. 35b odst. 1 úmyslně nebo z nedbalosti neposkytly informace v reakci na rozhodnutí požadující informace podle čl. 35b odst. 3 nebo že v reakci na prostou žádost o informace nebo rozhodnutí podle čl. 35b odst. 2 poskytly neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace.

2. Základní výše pokuty podle odstavce 1 činí nejméně 50 000 EUR, nepřekročí však 200 000 EUR.

3. Při stanovení základní výše pokuty podle odstavce 2 orgán pro bankovnictví zohlední roční obrat dotčené instituce nebo subjektu za předchozí hospodářský rok, přičemž se uvedená výše pohybuje:

a) u spodní hranice v případě subjektů s ročním obratem nižším než 10 milionů EUR;

b) ve střední části rozmezí v případě subjektů s ročním obratem od 10 milionů do 50 milionů EUR;

c) u horní hranice v případě subjektů s ročním obratem vyšším než 50 milionů EUR;

Základní výše pokuty stanovená v rozmezí podle odstavce 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v odstavci 5.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se přičte rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění každého jednotlivého přitěžujícího koeficientu.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se odečte rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění každého jednotlivého polehčujícího koeficientu.

4. Na základní výši pokuty podle odstavce 2 se použijí kumulativně tyto korekční koeficienty podle níže uvedených pravidel:

a)    korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi jsou následující:

i) pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

ii) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5;

iii) pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

iv) pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;

v) pokud vrcholné vedení subjektu s orgánem pro bankovnictví nespolupracuje, použije se koeficient ve výši 1,5;

b)    korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi jsou následující:

i) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu kratší než 10 pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9;

ii) pokud je vrcholné vedení instituce nebo subjektu schopno prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit nevyhovění žádosti podle čl. 35 odst. 6a, použije se koeficient ve výši 0,7;

iii) pokud subjekt orgán pro bankovnictví na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu upozornil, použije se koeficient ve výši 0,4;

iv) pokud subjekt dobrovolně přijal opatření s cílem zajistit, aby k podobnému porušení povinnosti nemohlo v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

5. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 celková výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotčeného subjektu za předchozí hospodářský rok, ledaže subjekt získal z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch. V takovém případě je celková výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Článek 35e

Penále

1. Orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí, jimiž uloží penále, aby instituce nebo subjekty uvedené v čl. 35b odst. 1 přiměl poskytnout informace vyžádané rozhodnutím v souladu s čl. 35b odst. 3.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy dotčená instituce nebo subjekt splní příslušné rozhodnutí, na něž se odkazuje v odstavci 1.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu dotčené instituce nebo subjektu v předchozím hospodářském roce. Penále se počítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu pro bankovnictví.

Článek 35f

Právo na slyšení

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 35d a 35e poskytne orgán pro bankovnictví instituci nebo subjektu, jichž se žádost o informace týká, příležitost vyjádřit se.

Orgán pro bankovnictví zakládá svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měly dotčené instituce nebo subjekty příležitost se vyjádřit.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo na obhajobu instituce nebo subjektu uvedených v odstavci 1. Tato instituce nebo subjekt má právo nahlížet do spisu orgánu pro bankovnictví s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu pro bankovnictví.

Článek 35g

Zveřejňování, povaha, vynucování a alokace pokut a penále

1. Pokuty a penále uložené podle článků 35d a 35e mají správní povahu a jsou právně vynutitelné.

2. Vynucování pokut a penále se řídí procesními pravidly toho členského státu, na jehož území se provádí. K rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta nebo penále, se připojí doložka vykonatelnosti, k níž se nevyžaduje jiná formalita než ověření pravosti rozhodnutí orgánem, který k tomu určí každý členský stát; jeho určení dá na vědomí orgánu pro bankovnictví a Soudnímu dvoru Evropské unie.

3. Jsou-li na žádost dotčené strany splněny formální náležitosti podle odstavce 2, může dotčená strana zahájit výkon rozhodnutí v souladu s vnitrostátními právními předpisy tak, že věc předá přímo příslušnému subjektu.

4. Vynucování pokuty nebo penále může být pozastaveno pouze rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na protiprávní vynucování pokuty nebo penále však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

5. Orgán pro bankovnictví zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 35d a 35e s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu.

6. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 35h

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumat rozhodnutí, jimiž orgán pro bankovnictví uložil pokutu nebo penále. Pokutu nebo penále uložené orgánem pro bankovnictví může zrušit, snížit nebo zvýšit.“;

21)V čl. 36 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v příslušných případech pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.“;

22)Článek 37 se mění takto:

a)v odstavci 4 se poslední věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.“;

b)v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví nemohou shodnout na společném stanovisku nebo doporučení, smějí členové zastupující jednu skupinu subjektů vydat samostatné stanovisko nebo samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společná stanoviska a doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.“;

23)Článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Rozhodovací postupy

1. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto nařízení s výjimkou rozhodnutí přijímaných podle článků 35b, 35d a 35e jedná orgán pro bankovnictví v souladu s odstavci 2 až 6.

2. Orgán pro bankovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí oznámí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Ustanovení první věty se použijí obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí obsahovat důvody, ze kterých vychází.

4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5. Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článku 17, 18 nebo 19, se zveřejní. Zveřejní se přitom totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy uvedených finančních institucí nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“;

24)Článek 40 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) členové výkonné rady na plný úvazek uvedení v čl. 45 odst. 1, kteří nemají hlasovací právo;“;

b)v odstavci 7 se zrušuje druhý pododstavec;

c)doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

„8. Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vynucování pravidel na ochranu spotřebitele, může se člen rady orgánů dohledu podle uvedeného písmene rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci.“;

25)Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41

Vnitřní výbory

„Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu.“;

26)V článku 42 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.“;

27)Článek 43 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro bankovnictví. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, přijímá rada orgánů dohledu stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro bankovnictví a na základě návrhu výkonné rady vydává doporučení podle kapitoly II.“;

b)odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro bankovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

d)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejní.“;

e)odstavec 8 se zrušuje;

28)Článek 44 se mění takto:

(a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež nejsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „nezúčastněné členské státy“).

„Členové výkonné rady na plný úvazek a předseda o těchto rozhodnutích nehlasují.“;

b)v odstavci 1 se třetí, čtvrtý, pátý a šestý pododstavec zrušují;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nepoužije na předsedu, členy, kteří jsou rovněž členy výkonné rady, a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.“;

29)V kapitole III se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Oddíl 2

Výkonná rada“

30)Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

Složení

1. Výkonná rada je složena z předsedy a tří členů na plný úvazek. Předseda každému členovi na plný úvazek přidělí jednoznačně vymezené odborné a manažerské úkoly. Jednomu z členů na plný úvazek se přidělí odpovědnost za rozpočtové záležitosti a záležitosti související s pracovním programem orgánu pro bankovnictví („pověřený člen“). Jeden z členů na plný úvazek jedná jako místopředseda a v případě nepřítomnosti předsedy, nebo pokud odůvodněné okolnosti brání předsedovi ve výkonu jeho funkce, plní jeho úkoly v souladu s tímto nařízením.

2. Členové na plný úvazek jsou vybíráni na základě zásluh, schopností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací. Členové na plný úvazek musí mít značnou praxi v oblasti řízení. Výběr probíhá na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, po níž Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů.

Komise tento užší seznam předloží Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování členů výkonné rady na plný úvazek, včetně pověřeného člena. Výkonná rada musí být vyvážená a poměrná a musí odrážet Unii jako celek.

3. Pokud člen výkonné rady na plný úvazek již nesplňuje podmínky uvedené v článku 46, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.

4. Funkční období členů na plný úvazek trvá pět let a může být jednou prodlouženo. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období člena na plný úvazek rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;

b) povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

Komise s přihlédnutím k uvedenému hodnocení předá Radě seznam členů na plný úvazek, jejichž funkční období má být prodlouženo. Na základě tohoto seznamu a s přihlédnutím k uvedenému hodnocení může Rada funkční období členů na plný úvazek prodloužit.“;

31)Vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a

Rozhodování

1. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

2. Zasedání výkonné rady se účastní zástupce Komise, jenž nemá hlasovací právo, s výjimkou záležitostí uvedených v článku 63.

3. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Zasedání výkonné rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho člena rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání výkonné rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to výkonná rada považuje za nutné. Zasedání výkonné rady se koná alespoň pětkrát ročně.

5. Členům výkonné rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Účastníci bez hlasovacího práva se neúčastní jednání výkonné rady týkajících se jednotlivých finančních institucí.“;

32)Vkládá se nový článek 45b, který zní:

„Článek 45b

Vnitřní výbory

Výkonná rada může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává.“;

33)Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Nezávislost

Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy výkonné rady při výkonu jejich úkolů.“;

34)Článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47

Úkoly

1. Výkonná rada zajišťuje, aby orgán pro bankovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením. Činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro bankovnictví v souladu s tímto nařízením.

2. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64.

Výkonná rada je příslušná jednat a přijímat rozhodnutí pro účely článků 17, 19, 22, 29a, 30, 31a, 32 a 35b až 35h. O rozhodnutích, která přijímá, informuje radu orgánů dohledu.

3a. Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, výkonná rada prostuduje, vydá k nim stanovisko a předloží návrh.

4. Výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství („služební řád“).

5. Výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro bankovnictví podle článku 72.

6. Výkonná rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7. Výkonná rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5.

8. Členové výkonné rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

9. Pověřený člen má tyto konkrétní úkoly:

a) provádí roční pracovní program orgánu pro bankovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou výkonné rady;

b) činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro bankovnictví v souladu s tímto nařízením;

c) připravuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2;

d) každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2;

e) vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro bankovnictví podle článku 63 a plní rozpočet orgánu pro bankovnictví podle článku 64;

f) každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro bankovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí;

g) pokud jde o zaměstnance orgánu pro bankovnictví, vykonává pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.“;

35)Článek 48 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i výkonné rady.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise předloží užší seznam kandidátů na pozici předsedy Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování předsedy.

Pokud předseda již nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.“;

c)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada může na základě návrhu Komise a s přihlédnutím k uvedenému hodnocení funkční období předsedy jednou prodloužit.“;

d)odstavec 5 se zrušuje;

36)Článek 49a se nahrazuje tímto:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

37)Články 51, 52, 52a a 53 se zrušují;

38)V čl. 54 odst. 2 se doplňuje nová odrážka, která zní:

„ — otázky ochrany vkladatelů, spotřebitelů a investorů.“;

39)V článku 55 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Na zasedání společného výboru a všech podvýborů uvedených v článku 57 jsou zváni jako pozorovatelé jeden člen výkonné rady, zástupce Komise a zástupce ESRB.“;

40)Článek 58 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro bankovnictví z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro bankovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“;

41)V článku 59 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro bankovnictví, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.“;

42)V článku 60 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v článku 17, 18, 19 nebo 35 či jinému rozhodnutí přijatému tímto orgánem v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.“;

43)Článek 62 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjmy orgánu pro bankovnictví tvoří v různých kombinacích, aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů:

a) vyrovnávací příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise), jenž nepřekročí 40 % odhadovaných příjmů orgánu pro bankovnictví;

b) roční příspěvky od finančních institucí vycházející z ročních odhadovaných výdajů v souvislosti s činnostmi vyžadovanými tímto nařízením a akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 u každé kategorie účastníků, na něž se vztahuje pravomoc orgánu pro bankovnictví;

c) poplatky placené orgánu pro bankovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

d) dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby vyžádané příslušnými orgány.“;

b)doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Roční příspěvky uvedené v odst. 1 písm. b) od jednotlivých finančních institucí každý rok vybírají orgány určené každým členským státem. Každý členský stát do 31. března každého rozpočtového roku uhradí orgánu pro bankovnictví částku, kterou má povinnost vybrat v souladu s kritérii uvedenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v článku 62a.

6. Dobrovolné příspěvky od členských států a pozorovatelů podle odst. 1 písm. d) nebudou přijaty, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro bankovnictví.“;

44)Vkládá se nový článek 62a, který zní:

„Článek 62a

   Akty v přenesené pravomoci týkající se výpočtu ročních příspěvků od finančních institucí

Komise je v souladu s článkem 75a zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž se určí způsob výpočtu ročních příspěvků od jednotlivých finančních institucí uvedených v čl. 62 písm. e) a které stanoví:

a) metodiku přidělení odhadovaných výdajů jednotlivým kategoriím finančních institucí jako základ pro stanovení podílu příspěvků, jež mají finanční instituce v každé kategorii poskytnout;

b) vhodná a objektivní kritéria pro stanovení ročních příspěvků splatných jednotlivými finančními institucemi, na něž se vztahují akty Unie uvedené v čl. 1 odst. 2, podle jejich velikosti, aby přibližně odrážely jejich význam na trhu.

Kritéria uvedená v prvním pododstavci písm. b) mohou stanovit buď minimální prahové hodnoty, při jejichž nedosažení není příspěvek splatný, nebo minimální hodnoty, pod něž nesmí příspěvky poklesnout.“;

45)Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Sestavování rozpočtu

1. Pověřený člen každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro bankovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o personálu na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

1a. Výkonná rada na základě návrhu schváleného radou orgánů dohledu přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

1b. Výkonná rada návrh jednotného programového dokumentu do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

2.    Komise na základě návrhu jednotného programového dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, jež se má účtovat na vrub souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

3.    Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Rozpočtový orgán schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro bankovnictví.

4. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

5. Výkonná rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.“;

46)Článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1. Pověřený člen vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu pro bankovnictví.

2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4. Do 31. března následujícího roku účetní orgánu pro bankovnictví rovněž zašle členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 148 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Pověřený člen ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pověřený člen zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď v kopii výkonné radě a Komisi.

9. Pověřený člen v souladu s ustanovením čl. 165 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro bankovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.“;

47)Článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013* pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

*    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).“;

48)V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013**.

**Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“;

49)Článek 68 se mění takto:

a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně členů výkonné rady na plný úvazek a jejího předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro bankovnictví.“;

50)Článek 70 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro bankovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Výkonná rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle předchozích odstavců.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady a rady orgánů dohledu, kteří se účastní činnosti orgánu pro bankovnictví.“;

d)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.“;

51)Článek 71 se nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU) při plnění jeho povinností.“;

52)V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme praktická opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“;

53)V článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro bankovnictví rozhoduje výkonná rada.“;

54)V článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.“;

55)Doplňuje se nový článek 75a, který zní:

„Článek 75a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článků 35c a 62a je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 35c a 62a kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu datu, které je v něm uvedeno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 35c nebo článku 62a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

56)Článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76

Vztahy s CEBS

Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce výboru CEBS. Ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví budou veškerá aktiva a závazky a probíhající operace výboru CEBS automaticky převedeny na orgán pro bankovnictví. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen výborem CEBS a Komisí.“;

57)Vkládá se nový článek 77a, který zní:

„Článek 77a

Přechodná ustanovení

Úkoly a pozice výkonného ředitele jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, naposledy pozměněným směrnicí (EU) 2015/2366, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.

Úkoly a pozice předsedy jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, naposledy pozměněným směrnicí (EU) 2015/2366, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], trvají do uplynutí jejich platnosti.

Úkoly a pozice členů správní rady jmenovaných v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, naposledy pozměněným směrnicí (EU) 2015/2366, kteří jsou ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.“.

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 1094/2010

Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:

1)V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2009/138/ES s výjimkou hlavy IV této směrnice, směrnic 2002/92/ES, 2003/41/ES, 2002/87/ES a směrnice 2009/103/ES*, a příslušných částí směrnic (EU) 2015/849 a 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na pojišťovny, zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění a pro zprostředkovatele pojištění, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro pojišťovnictví.

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11).“;

2)V odstavci 5 článku 2 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

3)V článku 4 se v bodě 2 podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii) pokud jde o směrnice 2002/65/ES a (EU) 2015/849, orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic ze strany finančních institucí ve smyslu bodu 1);“;

4)Článek 6 se mění takto:

a)bod 2) se nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která vykonává úkoly stanovené v článku 47;“;

b)bod 4) se zrušuje;

5)Článek 8 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii;“;

ii)písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e) organizovat a provádět přezkum činnosti příslušných orgánů a v tomto kontextu vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednoty výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti inovativních finančních služeb;“;

iii)písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) posilovat ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob, spotřebitelů a investorů“;

iv)písmeno l) se zrušuje;

v)vkládá se nové písmeno m), které zní:

„m) vydávat stanoviska ohledně použití interních modelů, usnadňovat rozhodování a poskytovat pomoc podle článku 21a;“;

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. „Při výkonu svých úkolů v souladu s tímto nařízením bere orgán pro pojišťovnictví v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné obchodní modely a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení“;

c)odstavec 2 se mění takto:

i) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) vydávat doporučení podle článků 29a a 31a;“;

ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článků 35 a 35b“;

d)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Orgán pro pojišťovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 řádně zohledňuje zásady zlepšování právní úpravy i výsledky analýz nákladové efektivnosti vypracovaných v souladu s tímto nařízením.“;

6)Článek 9 se mění takto:

a)v odstavci 1 se vkládají nová písmena aa) a ab), která znějí:

„aa) provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, jež vedou ke společnému porozumění tržní praxi za účelem identifikace potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab) vypracování ukazatelů retailového rizika za účelem včasné identifikace potenciálních příčin poškození spotřebitelů;“;

b)v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) vypracování společných pravidel pro zveřejňování údajů.“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem posílit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování regulačních postupů a postupů dohledu.“;

d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro pojišťovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné vnitrostátní orgány dohledu a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro pojišťovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro pojišťovnictví může do výboru zahrnout rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.“;

7)Článek 16 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Orgán pro pojišťovnictví může rovněž adresovat obecné pokyny a doporučení orgánům členských států, jež nejsou příslušnými orgány ve smyslu tohoto nařízení, avšak jsou zmocněny zajišťovat uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výjimkou mimořádných okolností orgán pro pojišťovnictví provádí otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a analyzuje potenciální náklady a přínosy plynoucí z vydání těchto pokynů a doporučení. Uvedené konzultace a analýzy musí být přiměřené k rozsahu, povaze a dopadům dotyčných obecných pokynů či doporučení. S výjimkou mimořádných okolností si orgán pro pojišťovnictví rovněž vyžádá stanoviska či doporučení skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.“;

c)na konci odstavce 4 se doplňuje tato věta:

„Zpráva rovněž vysvětlí, jak orgán pro pojišťovnictví odůvodnil vydání svých obecných pokynů a doporučení, a uvede shrnutí reakcí na uvedené obecné pokyny a doporučení obdržených z veřejných konzultací.“;

d)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Zastávají-li dvě třetiny členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění nebo skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění názor, že orgán pro pojišťovnictví vydáním určitých obecných pokynů nebo doporučení překročil své pravomoci, mohou Komisi zaslat odůvodněné stanovisko.

Komise si od orgánu pro pojišťovnictví vyžádá vysvětlení odůvodňující vydání dotyčných obecných pokynů nebo doporučení. Poté, co od orgánu pro pojišťovnictví vysvětlení obdrží, posoudí Komise oblast působnosti dotyčných obecných pokynů nebo doporučení s ohledem na pravomoc orgánu pro pojišťovnictví. Pokud má Komise za to, že orgán pro pojišťovnictví překročil své pravomoci, může poté, co orgánu poskytla příležitost uvést své stanovisko, přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení vzal zpět. Rozhodnutí Komise se zveřejní.“;

8)V čl. 17 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro pojišťovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo relevantním finančním institucím, kdykoli je to považováno za nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie. Je-li určena finančním institucím, vysvětlí odůvodněná žádost, proč jsou dané informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro pojišťovnictví neprodleně srozumitelné, přesné a úplné informace.

Byla-li žádost o informace adresována finanční instituci, orgán pro pojišťovnictví o této žádosti informuje relevantní příslušné orgány. Na žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

9)Článek 19 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případech specifikovaných v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro pojišťovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)    na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)    z vlastní iniciativy, jestliže lze na základě objektivních kritérií konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.

V případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, se má za to, že došlo ke sporu, pokud uvedené orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Dotčené příslušné orgány v níže uvedených případech neprodleně oznámí orgánu pro pojišťovnictví, že nebylo dosaženo dohody:

a)    pokud byla v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i) dotyčná lhůta uplynula;

ii) jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních faktorů dospěje k závěru, že došlo ke sporu;

b)    pokud v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i.    jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních faktorů dospěje k závěru, že došlo ke sporu; nebo

ii.    uplynuly dva měsíce od data, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby podnikl určitá opatření za účelem dodržení právních předpisů Unie, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které žádosti vyhovuje.“;

c)v odstavci 1 se druhý pododstavec zrušuje;

1b. Předseda posoudí, zda má orgán pro pojišťovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy, oznámí orgán pro pojišťovnictví dotčeným příslušným orgánům své rozhodnutí ohledně zásahu.

Než orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 47 odst. 3a v případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro pojišťovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3.“;

d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout rozhodnutí, jímž dotyčným orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet jednání, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim udělují relevantní právní předpisy Unie.“;

e)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Orgán pro pojišťovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

f)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které jsou pro ni přímo použitelné na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž jí uloží přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle právních předpisů Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“;

10)Článek 21 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Orgán pro pojišťovnictví podporuje a monitoruje efektivní, účinné a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2009/138/ES a prosazuje jednotné uplatňování právních předpisů Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu mají zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví možnost účastnit se činností kolegií orgánů dohledu, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány, případně tyto činnosti vést, je-li to vhodné.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro pojišťovnictví považuje za „příslušný orgán“ nebo „orgán dohledu“ ve smyslu příslušných právních předpisů.“;

11)vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21a

Interní modely

1. Aby přispěl k zavedení vysoce kvalitních společných norem a postupů v oblasti dohledu, orgán pro pojišťovnictví ze své vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho nebo více orgánů dohledu:

a) vydává dotčeným orgánům dohledu stanoviska k žádostem o použití interního modelu nebo o jeho změnu. Za tímto účelem si orgán EIOPA může od dotčených orgánů dohledu vyžádat veškeré nezbytné informace; a

b) V případě sporu v souvislosti se schválením interních modelů je dotčeným orgánům dohledu nápomocen při dosažení dohody v souladu s postupem podle článku 19.

2. Za okolností uvedených v čl. 231 odst. 6a směrnice 2009/138/ES mohou podniky orgán EIOPA požádat, aby byl příslušným orgánům nápomocen při dosažení dohody v souladu s postupem podle článku 19.;

12)v čl. 22 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro tyto účely může orgán pro pojišťovnictví využít pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článků 35 a 35b.“;

13)článek 29 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vydává strategický plán dohledu v souladu s článkem 29a;“;

ii)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, případně včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;“;

iii) písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickými inovacemi, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;“;

b)v odstavci 2 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro pojišťovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, přičemž zohledňuje měnící se obchodní postupy a obchodní modely finančních institucí. Příručka Unie pro výkon dohledu obsahuje osvědčené postupy v oblasti dohledu a specifikuje vysoce kvalitní metodiky a procesy;“;

14)vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Strategický plán dohledu

1. K datu použitelnosti nařízení [XXX uveďte odkaz na pozměňující nařízení] a poté každé tři roky do 31. března vydá orgán pro pojišťovnictví doporučení určené příslušným orgánům, v němž uvede strategické cíle a priority v oblasti dohledu („strategický plán dohledu“) a s ohledem na případné příspěvky příslušných orgánů. Orgán pro pojišťovnictví předá strategický plán dohledu pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

Strategický plán dohledu identifikuje konkrétní priority činností v oblasti dohledu za účelem podpory jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu a společného, jednotného a důsledného uplatňování právních předpisů Unie a za účelem řešení relevantních trendů na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizik a slabých míst identifikovaných v souladu s článkem 32.

2. Každý příslušný orgán do 30. září každého roku předloží orgánu pro pojišťovnictví k posouzení návrh ročního pracovního programu na následující rok a konkrétně uvede, jak je uvedený návrh programu sladěn se strategickým plánem dohledu.

Návrh ročního pracovního programu obsahuje konkrétní cíle a priority pro činnosti v oblasti dohledu a kvantitativní a kvalitativní kritéria pro výběr finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, které má příslušný orgán, jenž návrh ročního pracovního programu předložil, zkoumat v průběhu roku, na nějž se program vztahuje.

3. Orgán pro pojišťovnictví návrh ročního pracovního programu posoudí a existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu dohledu nebudou dosaženy, vydá relevantnímu příslušnému orgánu doporučení směřující ke sladění ročního pracovního programu tohoto orgánu se strategickým plánem dohledu.

Příslušné orgány do 31. prosince každého roku přijmou své roční pracovní programy, v nichž tato případná doporučení zohlední.

4. Každý příslušný orgán do 31. března každého roku předloží orgánu pro pojišťovnictví zprávu o provádění ročního pracovního programu.

Tato zpráva obsahuje minimálně následující informace:

a)    popis činností v oblasti dohledu a zkoumání finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, jakož i správních opatření a sankcí uložených finančním institucím odpovědným za porušení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

b)    popis provedených činností, které nebyly v ročním pracovním programu plánovány;

c)    popis činností uvedených v ročním pracovním programu, které nebyly provedeny, a cílů uvedeného programu, jichž nebylo dosaženo, jakož i důvodů neprovedení uvedených činností a nedosažení uvedených cílů.

5. Orgán pro pojišťovnictví zprávy o provádění vypracované příslušnými orgány posoudí. Existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu dohledu nebudou dosaženy, vydá orgán pro pojišťovnictví každému dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak mohou být příslušné nedostatky v jeho činnosti napraveny.

Na základě uvedených zpráv a svého vlastního posouzení rizik orgán pro pojišťovnictví identifikuje činnosti příslušného orgánu, jež mají zásadní význam pro splnění strategického plánu dohledu, a je-li to vhodné, provede přezkum uvedených činností podle článku 30.

6. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní osvědčené postupy identifikované při posouzení ročních pracovních programů.“;

15)článek 30 se mění takto:

a)název článku se nahrazuje tímto:

„Přezkumy příslušných orgánů“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro pojišťovnictví pravidelně provádí přezkum některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých přezkoumávaných příslušných orgánů. Při provádění přezkumu se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých informací poskytnutých orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 a případných informací od zúčastněných subjektů.“;

c)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro pojišťovnictví pro účely tohoto článku zřídí výbor pro přezkum, složený výlučně z personálu tohoto orgánu. Orgán pro pojišťovnictví může na výbor pro přezkum delegovat některé úkoly nebo rozhodnutí.“;

d)odstavec 2 se mění takto:

i) úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Přezkum mimo jiné zahrnuje posouzení:“;

ii)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;“;

e)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro pojišťovnictví vypracuje zprávu obsahující výsledky přezkumu. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření plánovaná v důsledku přezkumu. Uvedená návazná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží veškeré vydané obecné pokyny a doporučení splnit. Pokud příslušné orgány nepodniknou kroky v reakci na návazná opatření uvedená ve zprávě, orgán pro pojišťovnictví vydá návaznou zprávu.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro pojišťovnictví výsledek přezkumu spolu s jakýmikoli jinými informacemi, jež získal při výkonu svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.“;

f)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud se orgán pro pojišťovnictví s ohledem na výsledek přezkumu nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při výkonu svých úkolů, domnívá, že je nezbytná další harmonizace pravidel použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.“;

g)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4. Orgán pro pojišťovnictví zprávu uvedenou v odstavci 3 a případnou návaznou zprávu zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Příslušný orgán, jenž je předmětem přezkumu, je před zveřejněním zprávy vyzván k uvedení připomínek. Tyto připomínky se zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému.“;

16)v článku 31 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„2. Pokud jde o činnost příslušných orgánů, jejímž cílem je usnadnit vstup na trh pro subjekty nebo produkty využívající technologické inovace, podporuje orgán pro pojišťovnictví sbližování postupů dohledu, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro pojišťovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.“;

17)vkládá se nový článek 31a, který zní:

„Článek 31a

Koordinace v souvislosti s delegací a externím zajištěním činností, jakož i převodu rizika

1. Orgán pro pojišťovnictví průběžně koordinuje činnosti příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování postupů dohledu v oblasti delegace a externího zajištění činností finančními institucemi, jakož i ve vztahu k jimi prováděným převodům rizika, v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

2. Příslušné orgány oznámí orgánu pro pojišťovnictví, pokud mají v úmyslu provést povolení nebo registraci týkající se finanční instituce, nad níž dotčený příslušný orgán vykonává dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a pokud plán činnosti finanční instituce počítá s externím zajištěním nebo delegací podstatné části jejích činností nebo kterékoli klíčové funkce nebo s převodem rizika podstatné části jejích činností do třetích zemí, aby měla prospěch z pasu EU, přičemž však významné činnosti nebo funkce v zásadě vykonává mimo Unii. Toto oznámení pro orgán pro pojišťovnictví musí být dostatečně podrobné, aby mu umožnilo provést řádné posouzení.

Domnívá-li se orgán pro pojišťovnictví, že je příslušnému orgánu nutné vydat stanovisko ohledně nesouladu povolení nebo registrace oznámených podle prvního pododstavce s právními předpisy Unie nebo s obecnými pokyny, doporučeními či stanovisky přijatými orgánem pro pojišťovnictví, tento orgán o tom uvedený příslušný orgán informuje do 20 pracovních dnů po obdržení oznámení od uvedeného příslušného orgánu. V takovém případě dotčený příslušný orgán vyčká na stanovisko orgánu pro pojišťovnictví, než danou registraci či povolení provede.

Na žádost orgánu pro pojišťovnictví příslušný orgán do 15 pracovních dnů po obdržení takové žádosti poskytne informace v souvislosti se svými rozhodnutími o povolení nebo registraci finanční instituce, nad níž vykonává dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny případné lhůty stanovené právními předpisy Unie, vydá orgán pro pojišťovnictví dotyčné stanovisko do dvou měsíců po obdržení oznámení podle prvního pododstavce.

3. Finanční instituce oznámí příslušnému orgánu externí zajištění nebo delegaci podstatné části svých činností nebo kterékoli své klíčové funkce a převod rizika podstatné části svých činností na jiný subjekt nebo na svou vlastní pobočku usazenou ve třetí zemi. Dotčený příslušný orgán o těchto oznámeních jednou za půl roku informuje orgán o pojišťovnictví.

Aniž je dotčen článek 35, příslušný orgán na žádost orgánu pro pojišťovnictví poskytne informace týkající se externího zajištění, delegace nebo převodu rizika ze strany finančních institucí.

Orgán pro pojišťovnictví monitoruje, zda dotčené příslušné orgány ověřují, že jsou ujednání o externím zajištění, delegaci nebo převodu rizika podle prvního pododstavce uzavírána v souladu s právními předpisy Unie a v souladu s obecnými pokyny, doporučeními nebo stanovisky orgánu pro pojišťovnictví a zda nebrání účinnému dohledu [a vynucování] ze strany příslušných orgánů ve třetí zemi.

4. Orgán pro pojišťovnictví může dotyčnému příslušnému orgánu vydat doporučení, včetně doporučení k přezkumu rozhodnutí nebo k odejmutí povolení. Nesplní-li dotyčný příslušný orgán do 15 pracovních dnů doporučení orgánu pro pojišťovnictví, poskytne příslušný orgán odůvodnění a orgán pro pojišťovnictví své doporučení spolu s tímto odůvodněním zveřejní.“;

18)článek 32 se mění takto:

19)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Orgán pro pojišťovnictví nejméně jednou ročně zváží, zda je vhodné provést posouzení v rámci celé Unie uvedená v odstavci 2, a své důvody sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud jsou prováděna takováto posouzení v rámci celé Unie a pokud to orgán pro pojišťovnictví považuje za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.

Povinnost příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání v tom, aby zveřejnily výsledek posouzení v rámci celé Unie uvedených v odstavci 2, nebo aby výsledek těchto posouzení předaly orgánu pro pojišťovnictví, jenž jej použije pro účely zveřejnění výsledků posuzování odolnosti finančních institucí v rámci celé Unie.“;

20)článek 33 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví je Komisi nápomocen při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o poradenství nebo jestliže mu to ukládají akty uvedené v čl. 1 odst. 2.“;

b)vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Orgán pro pojišťovnictví monitoruje vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti prosazování a relevantní vývoj na trhu ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aby ověřil, zda jsou kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a případné podmínky v nich stanovené stále splněny. Zohlední přitom význam trhů dotyčných třetích zemí. Orgán pro pojišťovnictví Komisi každoročně předá důvěrnou zprávu o svých zjištěních.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě spolupracuje orgán pro pojišťovnictví s relevantními příslušnými orgány, případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž právní a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Spolupráce probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro pojišťovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)    mechanismy, které orgánu pro pojišťovnictví umožní získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)    postupy týkající se koordinace činností v oblasti dohledu včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro návazná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro pojišťovnictví informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne takové správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. Komise tyto informace zohlední při přezkumu příslušných rozhodnutí o rovnocennosti.

2b. Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti prosazování, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi.

Orgán pro pojišťovnictví Komisi každoročně předkládá důvěrnou zprávu o vývoji v oblasti regulace, dohledu, vynucování a o tržním vývoji ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a, s obzvláštním důrazem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu.

2c. Příslušné orgány orgán pro pojišťovnictví předem informují o svém záměru uzavřít správní dohody s orgány dohledu třetí země v kterékoli z oblastí, na něž se vztahují akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a to i ve vztahu k pobočkám subjektů ze třetích zemí. Současně orgánu pro pojišťovnictví poskytnou návrh těchto plánovaných dohod.

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro pojišťovnictví vypracovat vzory správních dohod. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro pojišťovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro pojišťovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o monitorování, které orgán pro pojišťovnictví provádí v souladu s odstavcem 2a.“;

21)v článku 34 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v rámci působnosti směrnice 2009/138, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/138/ES. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2009/138/ES. V oblastech, ve kterých může orgán pro pojišťovnictví vydávat stanovisko, se použijí články 35 a 35b.“;

22)článek 35 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup.

Poskytnuté informace musí být přesné, úplné a musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví.

2. Orgán pro pojišťovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných vzorů, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3. Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro pojišťovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Nejsou-li informace vyžádané v souladu s odstavcem 1 k dispozici nebo nejsou-li příslušnými orgány poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví, může orgán pro pojišťovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost kterémukoli z těchto subjektů:

a) jiným orgánům odpovědným za dohled;

b) ministerstvu odpovědnému v dotčeném členském státě za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace;

c) národní centrální bance dotčeného členského státu;

d) statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Na žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou mu příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

c) odstavce 6 a 7 se zrušují;

23)vkládají se nové články 35a až 35h, které znějí:

„Článek 35a

Výkon pravomocí uvedených v článku 35b

Pravomoci svěřené orgánu pro pojišťovnictví, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám v souladu s čl. 35 písm. b) nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 35b

Žádost o informace určená finančním institucím

1. Nejsou-li informace vyžádané podle čl. 35 odst. 1 nebo 5 k dispozici nebo nejsou-li poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví, tento orgán může prostou žádostí či rozhodnutím uložit příslušným finančním institucím, aby poskytly veškeré nezbytné informace, které orgánu pro pojišťovnictví umožní výkon jeho povinností podle tohoto nařízení.

2. Jakákoli prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a)    odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)    uvede účel žádosti;

c)    upřesní požadované informace;

d)    uvede lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)    obsahuje prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící;

f)    uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 35c, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící.

3. Vyžaduje-li si informace prostřednictvím rozhodnutí, orgán pro pojišťovnictví:

a)    odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)    uvede účel žádosti;

c)    upřesní požadované informace;

d)    stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)    uvede penále stanovená v článku 35d, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f)    uvede pokutu stanovenou v článku 35c, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící;

g)    upozorní na právo podat proti rozhodnutí odvolání k odvolacímu senátu a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie v souladu s články 60 a 61.

4. Požadované informace poskytnou finanční instituce nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán pro pojišťovnictví zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území má bydliště nebo je usazen relevantní subjekt uvedený v odstavci 1, jehož se žádost o informace týká.

6. Orgán pro pojišťovnictví může používat důvěrné informace získané v souladu s tímto článkem pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením.“;

Článek 35c

Procesní pravidla pro ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, jmenuje v rámci orgánu pro pojišťovnictví nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad dotyčnými finančními institucemi a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu.

2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu.

3. Za účelem plnění svých úkolů má vyšetřující úředník pravomoc vyžádat si informace v souladu s článkem 35b.

4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán pro pojišťovnictví shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5. Po dokončení svého vyšetřování vyšetřující úředník předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6. Během vyšetřování prováděného podle tohoto článku musí být plně respektována práva vyšetřovaných osob na obhajobu.

7. Po předání spisu s nálezem orgánu radě orgánů dohledu o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích osob.

8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 35f orgán pro pojišťovnictví rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, a pokud je tomu tak, podnikne opatření v souladu s uvedeným článkem.

9. Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje.

10. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75a, v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně pravidel týkajících se:

a) práva na obhajobu,

b) ustanovení týkajících se lhůt,

c) ustanovení specifikujících, jak se mají pokuty nebo penále vybírat,

d) ustanovení specifikujících promlčecí lhůty týkající se ukládání a výkonu pokut a penále.

11. Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán pro pojišťovnictví kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 35d

Pokuty

1. Orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí o udělení pokuty, pokud zjistí, že finanční instituce uvedená v článku 35b úmyslně nebo nedbalostí neposkytla informace v reakci na rozhodnutí požadující informace podle čl. 35b odst. 3 nebo že v reakci na prostou žádost o informace nebo rozhodnutí podle čl. 35b odst. 2 poskytla neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace.

2. Základní výše pokuty podle odstavce 1 činí nejméně 50 000 EUR, nepřekročí však 200 000 EUR.

3. Při stanovení základní výše pokuty podle odstavce 2 orgán pro pojišťovnictví zohlední roční obrat dotčené finanční instituce za předchozí hospodářský rok, přičemž se uvedená výše pohybuje:

a) u spodní hranice v případě subjektů s ročním obratem nižším než 10 milionů EUR;

b) ve střední části rozpětí v případě subjektů s ročním obratem od 10 milionů do 50 milionů EUR;

c) u horní hranice v případě subjektů s ročním obratem vyšším než 50 milionů EUR;

Základní výše pokuty stanovená v rozmezích podle odstavce 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v odstavci 5.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4. Na základní výši pokuty podle odstavce 2 se použijí kumulativně níže uvedené korekční koeficienty podle níže uvedených pravidel:

a)    korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi jsou následující:

i) pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

ii) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5;

iii) pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

iv) pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;

v) pokud vrcholné vedení finanční instituce s orgánem pro pojišťovnictví nespolupracuje, použije se koeficient ve výši 1,5.

b)    korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi jsou následující:

i) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu kratší než 10 pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9;

ii) pokud je vrcholné vedení finanční instituce schopno prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit nevyhovění žádosti podle čl. 35 odst. 6a, použije se koeficient ve výši 0,7;

iii) pokud finanční instituce orgán pro pojišťovnictví na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu upozornila, použije se koeficient ve výši 0,4;

iv) pokud finanční instituce dobrovolně přijala opatření s cílem zajistit, aby k podobnému porušení povinnosti nemohlo v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

5. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 celková výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotčené finanční instituce za předchozí hospodářský rok, ledaže finanční instituce získala z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch. V takovém případě je celková výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Článek 35e

Penále

1. Orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí, jimiž uloží penále, aby instituce nebo subjekty uvedené v čl. 35b odst. 1 přiměl poskytnout informace vyžádané rozhodnutím v souladu s čl. 35b odst. 3.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy dotčená finanční instituce splní příslušné rozhodnutí podle odstavce 1.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu dotčené finanční instituce v předchozím hospodářském roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 35f

Právo na slyšení

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 35d a 35e poskytne orgán pro pojišťovnictví finanční instituci, jíž se žádost o informace týká, příležitost vyjádřit se.

Svá rozhodnutí zakládá pouze na zjištěních, ke kterým měly dotčené finanční instituce příležitost se vyjádřit.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo na obhajobu finanční instituce uvedené v odstavci 1. Tato finanční instituce má právo nahlížet do spisu orgánu pro pojišťovnictví s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 35g

Zveřejňování, povaha, vynucování a alokace pokut a penále

1. Pokuty a penále uložené podle článků 35d a 35e mají správní povahu a jsou vynutitelné.

2. Vynucování pokut a penále se řídí procesními pravidly toho státu, na jehož území se provádí. K rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta nebo penále, se připojí doložka vykonatelnosti, k níž se nevyžaduje jiná formalita než ověření pravosti rozhodnutí orgánem, který k tomu určí každý členský stát; jeho určení dá na vědomí orgánu pro pojišťovnictví a Soudnímu dvoru Evropské unie.

3. Jsou-li na žádost dotčené strany splněny formální náležitosti podle odstavce 2, může dotčená strana v souladu s vnitrostátními právními předpisy požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

4. Vynucování pokuty nebo penále může být pozastaveno pouze rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na protiprávní vynucování pokuty nebo penále však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

5. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 35d a 35e s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu.

6. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 35h

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumat rozhodnutí, jimiž orgán pro pojišťovnictví uložil pokutu nebo penále. Pokutu nebo penále uložené orgánem pro pojišťovnictví může zrušit, snížit nebo zvýšit.“;

24)v čl. 36 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Jestliže orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v případě nutnosti pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.“;

25)článek 37 se mění takto:

a)v odstavci 5 se poslední věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Funkční období členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění trvá čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.“;

b)v odstavci 6 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví nemohou shodnout na společném stanovisku nebo doporučení, smějí členové zastupující jednu skupinu subjektů vydat samostatné stanovisko nebo samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, skupina subjektů působících v bankovnictví a skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů mohou vydávat společná stanoviska a doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.“;

26)článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Rozhodovací postupy

1. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto nařízení jedná orgán pro pojišťovnictví v souladu s odstavci 2 až 6, s výjimkou rozhodnutí přijímaných podle článků 35b, 35d a 35e.

2. Orgán pro pojišťovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí oznámí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Ustanovení první věty se použijí obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví obsahuje důvody, ze kterých vychází.

4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5. Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro pojišťovnictví přijímá podle článku 17, 18 nebo 19, se zveřejní. Zveřejní se přitom totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy uvedených finančních institucí nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“;

27)článek 40 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) členové výkonné rady na plný pracovní úvazek uvedení v čl. 45 odst. 1, kteří nemají hlasovací právo;“;

b)v odstavci 7 se zrušuje druhý pododstavec;

c)doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

„8. Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vynucování pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu podle uvedeného písmene rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci.“;

28)článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41

Vnitřní výbory

Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu.“;

29)v článku 42 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.“;

30)článek 43 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro pojišťovnictví. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, přijímá rada orgánů dohledu stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví a na základě návrhu výkonné rady vydává doporučení podle kapitoly II.“;

b)odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

d)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejní.“;

e)e)odstavec 8 se zrušuje;

31)článek 44 se mění takto:

a)v odst. 1 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Členové výkonné rady na plný pracovní úvazek a předseda o těchto rozhodnutích nehlasují.“;

b)v odstavci 1 se třetí a čtvrtý pododstavec zrušují;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“;

První pododstavec se nepoužije na předsedu, členy, kteří jsou rovněž členy výkonné rady, a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.“;

32)v kapitole III se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Výkonná rada“;

33)článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

Složení

„1. Výkonná rada je složena z předsedy a tří členů na plný pracovní úvazek. Předseda každému členovi na plný pracovní úvazek přidělí jednoznačně vymezené odborné a manažerské úkoly. Jednomu z členů na plný pracovní úvazek se přidělí odpovědnost za rozpočtové záležitosti a záležitosti související s pracovním programem orgánu pro pojišťovnictví („pověřený člen“). Jeden z členů na plný pracovní úvazek jedná jako místopředseda a v případě nepřítomnosti předsedy nebo přiměřené překážky ve výkonu jeho funkce plní jeho úkoly v souladu s tímto nařízením.

2. Členové na plný pracovní úvazek jsou vybíráni na základě zásluh, schopností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací. Členové na plný pracovní úvazek musí mít značnou praxi v oblasti řízení. Výběr je založen na otevřené výzvě k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na jejímž základě Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů.

Komise tento užší seznam předloží Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování členů výkonné rady na plný pracovní úvazek, včetně pověřeného člena.

3. Pokud člen výkonné rady na plný pracovní úvazek již nesplňuje podmínky uvedené v článku 46, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.

4. Funkční období členů na plný pracovní úvazek trvá pět let a může být jednou prodlouženo. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období člena na plný pracovní úvazek rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;

b) povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

Komise s ohledem na uvedené hodnocení předá Radě seznam členů na plný pracovní úvazek, jejichž funkční období má být prodlouženo. Na základě tohoto seznamu a s ohledem na uvedené hodnocení může Rada funkční období členů na plný pracovní úvazek prodloužit.“;

34)vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a

Rozhodování

1. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

2. Zasedání výkonné rady se účastní zástupce Komise, jenž nemá hlasovací právo, s výjimkou záležitostí uvedených v článku 63.

3. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Zasedání výkonné rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho člena rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání výkonné rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to výkonné rada považuje za nutné. Zasedání výkonné rady se koná alespoň pětkrát ročně.

5. Členům výkonné rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Účastníci bez hlasovacího práva se v rámci výkonné rady neúčastní jednání týkajících se jednotlivých finančních institucí.“;

35)vkládá se nový článek 45b, který zní:

„Článek 45b

Vnitřní výbory

Výkonná rada může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává.“;

36)článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Nezávislost

Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy výkonné rady při výkonu jejich úkolů.“;

37)článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47

Úkoly

1. Výkonná rada zajišťuje, aby orgán pro pojišťovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením. Činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímání vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením.

2. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64.

Výkonná rada je příslušná jednat a přijímat rozhodnutí pro účely článků 17, 19, 22, 29a, 30, 31a, 32 a 35b až 35h. Výkonná rada informuje o přijatých rozhodnutích radu orgánů dohledu.

3a. Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, výkonná rada prostuduje, vydá k nim stanovisko a předloží návrh.

4. Výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství („služební řád“).

5. Výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro pojišťovnictví podle článku 72.

6. Výkonná rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7. Výkonná rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5.

8. Členové výkonné rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

9. Pověřený člen má tyto konkrétní úkoly:

a) provádí roční pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou výkonné rady;

b) činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímání vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením;

c) připravuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2;

d) každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2;

e) vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví podle článku 63 a plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví podle článku 64;

f) každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro pojišťovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí;

g) pokud jde o zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, vykonává pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.“;

38)článek 48 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i výkonné rady.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise předloží užší seznam kandidátů na pozici předsedy Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování předsedy.

Pokud předseda již nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.“;

c)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada může na základě návrhu Komise a s přihlédnutím k uvedenému hodnocení funkční období předsedy jednou prodloužit.“;

d)odstavec 5 se zrušuje;

39)vkládá se nový článek 49a, který zní:

„Článek 49a

Výdaje

„Předseda zveřejňuje veškeré konané schůze a přijaté pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

40)články 51, 52, a 53 se zrušují;

41)v čl. 54 odst. 2 se doplňuje nová odrážka, která zní:

„ — otázky ochrany spotřebitelů a investorů;“;

42)v článku 55 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Jeden člen výkonné rady, člen pověřený v souladu s čl. 47 odst. 8a, zástupce Komise a zástupce ESRB jsou zváni na zasedání společného výboru i podvýborů uvedených v článku 57 jako pozorovatelé.“;

43)článek 58 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro pojišťovnictví z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro pojišťovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“;

44)v článku 59 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro pojišťovnictví, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.“;

45)v článku 60 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušné orgány mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedenému v článku 17, 18, 19 nebo 35 či jinému rozhodnutí přijatému tímto orgánem v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.“;

46)článek 62 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjmy orgánu pro pojišťovnictví tvoří v různých kombinacích, aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů:

a) vyrovnávací příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise), jenž nepřekročí 40 % odhadovaných příjmů orgánu pro pojišťovnictví;

b) roční příspěvky od finančních institucí vycházející z ročních odhadovaných výdajů v souvislosti s činnostmi vyžadovanými tímto nařízením a akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 u každé kategorie účastníků, na něž se vztahuje pravomoc orgánu pro pojišťovnictví;

c) poplatky placené orgánu pro pojišťovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

d) dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby vyžádané příslušnými orgány.“;

b)doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Roční příspěvky uvedené v odst. 1 písm. b) od jednotlivých finančních institucí každý rok vybírají orgány určené každým členským státem. Každý členský stát do 31. března každého rozpočtového roku uhradí orgánu pro pojišťovnictví částku, kterou má povinnost vybrat v souladu s kritérii uvedenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v článku 62a.

6. Dobrovolné příspěvky od členských států a pozorovatelů podle odst. 1 písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí mohlo zpochybnit nezávislost a nestrannost orgánu pro pojišťovnictví.“;

47)vkládá se nový článek 62a, který zní:

„Článek 62a

Akty v přenesené pravomoci týkající se výpočtu ročních příspěvků od finančních institucí

Komise je v souladu s článkem 75a zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž se určí způsob výpočtu ročních příspěvků od jednotlivých finančních institucí uvedených v čl. 62 písm. e) a které stanoví:

a) metodiku přidělení odhadovaných výdajů jednotlivým kategoriím finančních institucí jako základ pro stanovení podílu příspěvků, jež mají finanční instituce v každé kategorii poskytnout;

b) vhodná a objektivní kritéria pro stanovení ročních příspěvků splatných jednotlivými finančními institucemi, na něž se vztahují akty Unie uvedené v čl. 1 odst. 2, podle jejich velikosti, aby přibližně odrážely jejich význam na trhu.

Kritéria uvedená v prvním pododstavci písm. b) mohou stanovit buď minimální prahové hodnoty, při jejichž nedosažení není příspěvek splatný, nebo minimální hodnoty, pod něž nesmí příspěvky poklesnout.“;

48)článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Sestavování rozpočtu

1. Pověřený člen každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro pojišťovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o personálu, z ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

1a. Výkonná rada na základě návrhu schváleného radou orgánů dohledu přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

1b. Výkonná rada návrh jednotného programového dokumentu do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

2.    Komise na základě návrhu jednotného programového dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, jež se má účtovat na vrub souhrnného rozpočtu Unie podle článků 313 a 314 Smlouvy.

3.    Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočtový orgán schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro pojišťovnictví.

4. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

5. Výkonná rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.“;

49)článek 64 se nahrazuje tímto:

Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1. Pověřený člen vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví podle článku 148 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Pověřený člen ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pověřený člen zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď výkonné radě a Komisi.

9. Pověřený člen v souladu s ustanovením čl. 165 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.“;

50)článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro pojišťovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013* pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

*Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12. 2013, s. 42).“;

51)v článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013*.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“;

52)článek 68 se mění takto:

a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně členů výkonné rady na plný pracovní úvazek a jejího předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a společná pravidla přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.    

2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro pojišťovnictví.“;

53)článek 70 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro pojišťovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro pojišťovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při přijímání rozhodnutí.“;

c)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Výkonná rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle předchozích odstavců.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady a rady orgánů dohledu, kteří se účastní činnosti orgánu pro pojišťovnictví.“;

d)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.“;

54)článek 71 se nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU) při plnění jeho povinností.“;

55)v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“;

56)v článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro pojišťovnictví rozhoduje výkonná rada.“;

57)v článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno ve členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.“;

58)vkládá se nový článek 75a, který zní:

„Článek 75a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článků 35c a 62a je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 35c a 62a kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 35c nebo článku 62a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

59)článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76

Vztah s výborem CEIOPS

Orgán pro pojišťovnictví je považován za právního nástupce výboru CEIOPS. Ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví se veškerá aktiva a závazky a probíhající operace výboru CEIOPS automaticky převedou na orgán pro pojišťovnictví. CEIOPS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen výborem CEIOPS a Komisí.“;

60)vkládá se nový článek 77a, který zní:

„Článek 77a

Přechodná ustanovení

Úkoly a pozice výkonného ředitele jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [OP: doplňte datum – 3 měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.

Úkoly a pozice předsedy jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [OP: doplňte datum – 3 měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], trvají do uplynutí platnosti.

Úkoly a pozice členů správní rady jmenovaných v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, již jsou ve funkci ke dni [OP: doplňte datum – 3 měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.“

Článek 3

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1)Článek 1 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 97/9/ES, směrnice 98/26/ES, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2003/71/ES, směrnice 2004/39/ES, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2009/65/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU*, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1606/2002**, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU*** a nařízení (ES) č. 1060/2009 a v rámci relevantních částí směrnice 2002/87/ES, směrnice (EU) 2015/849 a směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na podniky poskytující investiční služby nebo na subjekty kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi a na příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“;

b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné akty Unie svěřující orgánu pro cenné papíry a trhy funkce povolování nebo dohledu a odpovídající pravomoci.“;

2)v čl. 2 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

3)v článku 4 se bod 3 podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii) pokud jde o směrnice 2002/65/ES a (EU) 2015/849 orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic podniky poskytujícími investiční služby a subjekty kolektivního investování obchodujícími se svými podíly nebo akciemi;“

4)článek 6 se mění takto:

a)bod 2 se nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;“

b)bod 4) se zrušuje;

5)článek 8 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii.“;

ii)písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e) organizovat a provádět přezkum činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti vývoje inovativních finančních služeb;“

iii)písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) posilovat ochranu spotřebitelů a investorů;“

iv)písmeno l) se zrušuje;

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Při výkonu svých úkolů v souladu s tímto nařízením bere orgán pro cenné papíry a trhy v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné obchodní modely a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení.“;

c)v odstavci 2 se mění tato písmena:

i) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) vydávat doporučení podle článků 29a a 31a;“

ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článků 35 a 35b;“

d)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Orgán pro cenné papíry a trhy při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 řádně zohledňuje zásady zlepšování právní úpravy i výsledky analýz nákladové efektivnosti vypracovaných v souladu s tímto nařízením.“;

6)článek 9 se mění takto:

a)v odstavci 1 se vkládají nová písmena aa) a ab), která znějí:

„aa) provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, jež vedou ke společnému porozumění tržní praxi za účelem identifikace potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab) vypracování ukazatelů retailového rizika za účelem včasné identifikace potenciálních příčin poškození spotřebitelů a investorů;“

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování regulačních postupů a postupů dohledu.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro cenné papíry a trhy zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné vnitrostátní orgány dohledu a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro cenné papíry a trhy poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro cenné papíry a trhy může do výboru zahrnout rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.“;

7)článek 16 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Orgán pro cenné papíry a trhy může rovněž adresovat obecné pokyny a doporučení orgánům členských států, jež nejsou příslušnými orgány ve smyslu tohoto nařízení, avšak jsou zmocněny zajišťovat uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výjimkou mimořádných okolností orgán pro cenné papíry a trhy provádí otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a analyzuje potenciální náklady a přínosy plynoucí z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Uvedené konzultace a analýzy musí být přiměřené k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. S výjimkou mimořádných okolností si orgán pro cenné papíry rovněž vyžádá stanovisko nebo poradenství skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37.“;

c)v odstavci 4 se doplňuje nová věta, která zní:

„Zpráva rovněž vysvětlí, jak orgán pro cenné papíry a trhy vydání svých obecných pokynů a doporučení odůvodnil a uvede shrnutí reakcí na vydané obecné pokyny a doporučení obdržené z veřejných konzultací.“;

d)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Zastávají-li dvě třetiny členů skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů názor, že orgán pro cenné papíry a trhy vydáním určitých obecných pokynů nebo doporučení překročil své pravomoci, mohou Komisi zaslat odůvodněné stanovisko.

Komise si od orgánu pro cenné papíry a trhy vyžádá vysvětlení odůvodňující vydání dotyčných obecných pokynů nebo doporučení. Poté, co od orgánu pro cenné papíry a trhy vysvětlení obdrží, posoudí Komise oblast působnosti dotyčných obecných pokynů nebo doporučení s ohledem na pravomoc orgánu pro cenné papíry a trhy. Pokud má Komise za to, že orgán pro cenné papíry a trhy překročil své pravomoci, může poté, co orgánu poskytla příležitost uvést své stanovisko, přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl. Rozhodnutí Komise se zveřejní.“;

8)v čl. 17 odst. 2 se doplňují tyto nové pododstavce, které znějí:

„Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro cenné papíry a trhy adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo relevantním účastníkům finančního trhu, kdykoli je to považováno za nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie. Je-li řádně odůvodněná žádost určena účastníkům finančního trhu, je v ní vysvětleno, proč jsou dané informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy neprodleně srozumitelné, přesné a úplné informace.

Byla-li žádost o informace adresována účastníkovi finančního trhu, orgán pro cenné papíry a trhy o této žádosti informuje relevantní příslušné orgány. Na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

9)článek 19 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případech specifikovaných v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro cenné papíry a trhy pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)    na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)    z vlastní iniciativy, jestliže lze na základě objektivních kritérií konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.

V případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, se má za to, že došlo ke sporu, pokud uvedené orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Dotčené příslušné orgány v níže uvedených případech neprodleně oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy, že nebylo dosaženo dohody:

a)    pokud byla v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i) dotčená lhůta uplynula;

ii) jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních faktorů dospěje k závěru, že došlo ke sporu;

b)    pokud v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i)    jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních faktorů dospěje k závěru, že došlo ke sporu, nebo

ii)    uplynuly dva měsíce od data, kdy jeden příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby podnikl určitá opatření za účelem dodržení právních předpisů Unie, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které této žádosti vyhovuje.

1b. Předseda posoudí, zda má orgán pro cenné papíry a trhy jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro cenné papíry a trhy z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Než orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 47 odst. 3a v případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro cenné papíry a trhy jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout rozhodnutí, jímž dotyčným orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet jednání, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim udělují příslušné právní předpisy Unie.“;

d)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Orgán pro cenné papíry a trhy oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy, a tedy nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky, které jsou pro něj přímo použitelné na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, orgán pro cenné papíry a trhy může přijmout individuální rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, v němž mu uloží přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle právních předpisů Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“;

10)v čl. 22 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro tyto účely může orgán pro cenné papíry a trhy využít pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článků 35 a 35b.“;

11)článek 29 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vydává strategický plán dohledu v souladu s článkem 29a;“

ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, v příslušných případech včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;“

iii) písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.“;

b)v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii, přičemž zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání účastníků finančního trhu, k jejichž změně dochází i v důsledku technologických inovací. Příručka Unie pro výkon dohledu obsahuje nejlepší postupy v oblasti dohledu a specifikuje vysoce kvalitní metodiky a procesy.“;

12)vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Strategický plán dohledu

1. K datu použitelnosti nařízení [XXX uveďte odkaz na pozměňující nařízení] a poté každé tři roky do 31. března vydá orgán pro cenné papíry a trhy doporučení určené příslušným orgánům, v němž stanoví strategické cíle a priority v oblasti dohledu („strategický plán dohledu“) a zohlední případné příspěvky příslušných orgánů. Orgán pro cenné papíry a trhy strategický plán dohledu předá pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

Strategický plán dohledu identifikuje konkrétní priority činností v oblasti dohledu za účelem podpory jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu a společného, jednotného a důsledného uplatňování právních předpisů Unie a za účelem řešení relevantních trendů na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizik a slabých míst identifikovaných v souladu s článkem 32.

2. Každý příslušný orgán do 30. září každého roku předloží orgánu pro cenné papíry a trhy k posouzení návrh ročního pracovního programu na následující rok a konkrétně uvede, jak je uvedený návrh programu uveden do souladu se strategickým plánem dohledu.

Návrh ročního pracovního programu obsahuje konkrétní cíle a priority pro činnosti v oblasti dohledu a kvantitativní a kvalitativní kritéria pro výběr účastníků finančního trhu, tržních postupů a jednání a finančních trhů, které má příslušný orgán, jenž návrh ročního pracovního programu předložil, zkoumat v průběhu roku, na nějž se program vztahuje.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy návrh ročního pracovního programu posoudí, a existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu dohledu nebudou dosaženy, vydá relevantnímu příslušnému orgánu doporučení za účelem uvedení ročního pracovního programu relevantního příslušného orgánu do souladu se strategickým plánem dohledu.

Příslušné orgány do 31. prosince každého roku přijmou své roční pracovní programy, v nichž tato případná doporučení zohlední.

4. Každý příslušný orgán do 31. března každého roku předloží orgánu pro cenné papíry a trhy zprávu o provádění ročního pracovního programu.

Tato zpráva obsahuje minimálně následující informace:

a)    popis činností v oblasti dohledu a zkoumání finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, jakož i správních opatření a sankcí uložených finančním institucím odpovědným za porušení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

b)    popis provedených činností, které nebyly v ročním pracovním programu plánovány;

c)    popis činností uvedených v ročním pracovním programu, které nebyly provedeny, a cílů uvedeného programu, jichž nebylo dosaženo, jakož i důvodů neprovedení uvedených činností a nedosažení uvedených cílů.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy zprávy o provádění vypracované příslušnými orgány posoudí. Existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu dohledu nebudou dosaženy, vydá orgán pro cenné papíry a trhy každému dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak mohou být příslušné nedostatky v jeho činnosti napraveny.

Na základě uvedených zpráv a svého vlastního posouzení rizik orgán pro cenné papíry a trhy identifikuje činnosti příslušného orgánu, jež mají zásadní význam pro splnění strategického plánu dohledu, a je-li to vhodné, provede přezkum uvedených činností podle článku 30.

6. Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní osvědčené postupy identifikované při posouzení ročních pracovních programů.“;

13)článek 30 se mění takto:

a)název článku se nahrazuje tímto:

„Přezkumy příslušných orgánů“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro cenné papíry a trhy pravidelně provádí přezkum některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých přezkoumávaných příslušných orgánů. Při provádění přezkumu se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých informací poskytnutých orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 35 a případných informací od zúčastněných subjektů.“;

c)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro cenné papíry a trhy pro účely tohoto článku zřídí výbor pro přezkum, složený výlučně z personálu tohoto orgánu. Orgán pro cenné papíry a trhy může na výbor pro přezkum delegovat některé úkoly nebo rozhodnutí.“;

d)odstavec 2 se mění takto:

i) úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Přezkum mimo jiné zahrnuje posouzení:“;

ii) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;“;

e)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje zprávu popisující výsledky přezkumu. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření plánovaná v důsledku přezkumu. Uvedená návazná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží veškeré vydané obecné pokyny a doporučení splnit. Pokud příslušné orgány nepodniknou kroky v reakci na návazná opatření uvedená ve zprávě, orgán pro cenné papíry a trhy vydá návaznou zprávu.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 orgán pro cenné papíry a trhy zohlední výsledek přezkumů provedených v souladu s tímto článkem spolu s jakýmikoli dalšími informacemi, jež získal při výkonu svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.“;

f)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy s ohledem na výsledek přezkumu nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při výkonu svých úkolů, domnívá, že je nezbytná další harmonizace pravidel použitelných na účastníky finančního trhu nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.“;

g)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro cenné papíry a trhy zprávu uvedenou v odstavci 3 včetně případné návazné zprávy zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Příslušný orgán, jenž je předmětem přezkumu, je před zveřejněním zprávy vyzván k uvedení připomínek. Tyto připomínky se zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému.“;

14)v článku 31 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Pokud jde o činnost příslušných orgánů, jejímž cílem je usnadnit vstup na trh pro subjekty nebo produkty využívající technologické nebo jiné inovace, orgán pro cenné papíry a trhy podporuje sbližování postupů dohledu, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.“;

15)vkládá se nový článek 31a, který zní:

„Článek 31a

Koordinace v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik

1. Orgán pro cenné papíry a trhy průběžně koordinuje činnosti příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování postupů dohledu v oblasti delegování a externího zajišťování činností účastníky finančního trhu, jakož i ve vztahu k jimi prováděnému převodu rizik v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

2. Příslušné orgány oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud mají v úmyslu provést povolení nebo registraci týkající se účastníka finančního trhu, nad nímž dotčený příslušný orgán vykonává dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a pokud podnikatelský plán účastníka finančního trhu počítá s externím zajišťováním nebo delegováním podstatné části jeho činností nebo kterékoli klíčové funkce nebo s převodem rizik podstatné části jeho činností do třetích zemí, aby měl prospěch z pasu EU, přičemž však významné činnosti nebo funkce v zásadě vykonává mimo Unii. Toto oznámení pro orgán pro cenné papíry a trhy musí být dostatečně podrobné, aby mu umožnilo provést řádné posouzení.

Domnívá-li se orgán pro cenné papíry a trhy, že je příslušnému orgánu nutné vydat stanovisko ohledně nesouladu povolení nebo registrace oznámených podle prvního pododstavce s právními předpisy Unie nebo s obecnými pokyny, doporučeními či stanovisky přijatými orgánem pro cenné papíry a trhy, tento orgán o tom uvedený příslušný orgán informuje do 20 pracovních dnů po obdržení oznámení od uvedeného příslušného orgánu. V takovém případě dotčený příslušný orgán vyčká na stanovisko orgánu pro cenné papíry a trhy, než danou registraci či povolení provede.

Na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný orgán do 15 pracovních dnů po obdržení takové žádosti poskytne informace v souvislosti se svými rozhodnutími o povolení nebo registraci účastníka finančního trhu, nad nímž vykonává dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny případné lhůty stanovené právními předpisy Unie, vydá orgán pro cenné papíry a trhy dotyčné stanovisko do dvou měsíců po obdržení oznámení podle prvního pododstavce.

3. Účastník finančního trhu oznámí příslušnému orgánu externí zajišťování nebo delegování podstatné části svých činností nebo kterékoli své klíčové funkce a převod rizika podstatné části svých činností na jiný subjekt nebo na svou vlastní pobočku usazenou ve třetí zemi. Dotčený příslušný orgán o těchto oznámeních jednou za půl roku informuje orgán pro cenné papíry a trhy.

Aniž je dotčen článek 35, příslušný orgán na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy poskytne informace týkající se externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik ze strany účastníků finančního trhu.

Orgán pro cenné papíry a trhy sleduje, zda dotčené příslušné orgány ověřují, že jsou ujednání o externím zajišťování, delegování nebo převodu rizik podle prvního pododstavce uzavírána v souladu s právními předpisy Unie a v souladu s obecnými pokyny, doporučeními nebo stanovisky orgánu pro cenné papíry a trhy a zda nebrání účinnému dohledu ze strany příslušných orgánů a prosazování ve třetí zemi.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy může dotčenému příslušnému orgánu vydat doporučení, včetně doporučení k přezkumu rozhodnutí nebo k odejmutí povolení. Nesplní-li dotčený příslušný orgán doporučení orgánu pro cenné papíry a trhy do 15 pracovních dnů, poskytne příslušný orgán odůvodnění a orgán pro cenné papíry a trhy své doporučení spolu s tímto odůvodněním zveřejní.“;

16)vkládá se nový článek 31b, který zní:

„Článek 31b

Funkce koordinace v souvislosti s pokyny, transakcemi a činnostmi s významnými přeshraničními účinky

1. Pokud má orgán pro cenné papíry a trhy přiměřené důvody k podezření, že pokyny, transakce nebo jakékoli jiné činnosti s významnými přeshraničními účinky ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v Unii, doporučí, aby příslušné orgány dotčených členských států zahájily šetření a těmto příslušným orgánům poskytne relevantní informace.

2. Pokud má příslušný orgán přiměřené důvody k podezření, že pokyny, transakce nebo jakékoli jiné činnosti s významnými přeshraničními účinky ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v Unii, neprodleně informuje orgán pro cenné papíry a trhy a poskytne mu relevantní informace. Orgán pro cenné papíry a trhy může příslušným orgánům členských států, v nichž byla podezřelá činnost zaznamenána, doporučit, aby tyto příslušné orgány po obdržení relevantních informací přijaly opatření.

3. Pro usnadnění výměny informací mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány orgán pro cenné papíry a trhy zřídí a spravuje úložiště údajů určené pro tento účel.“;

17)v článku 32 se vkládá nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Orgán pro cenné papíry a trhy nejméně jednou ročně zváží, zda je vhodné provést posuzování v rámci celé Unie uvedená v odstavci 2, a své důvody sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud jsou tato posuzování prováděna v rámci celé Unie a pokud to orgán pro cenné papíry a trhy považuje za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.

Povinnost příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání v tom, aby zveřejnily výsledek posuzování v rámci celé Unie uvedených v odstavci 2, nebo aby výsledek těchto posuzování předaly orgánu pro cenné papíry a trhy, jenž jej použije pro účely zveřejnění výsledků posuzování odolnosti finančních institucí v rámci celé Unie.“;

18)článek 33 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy je Komisi nápomocen při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o poradenství, nebo jestliže mu to ukládají akty uvedené v čl. 1 odst. 2.“;

b)vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Orgán pro cenné papíry a trhy sleduje vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti prosazování a relevantní vývoj na trhu ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aby ověřil, zda jsou kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a případné podmínky v nich stanovené stále splněny. Zohlední přitom význam trhů dotčených třetích zemí. Orgán pro cenné papíry a trhy Komisi každoročně předá důvěrnou zprávu o svých zjištěních.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a jsou-li dodrženy podmínky uvedené ve druhé větě odstavce 1, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy pokud možno s relevantními příslušnými orgány, a případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod se orgán pro cenné papíry a trhy vynasnaží začlenit do nich ustanovení o těchto aspektech:

a)    mechanismech, které by orgánu pro cenné papíry a trhy umožnily získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, jakož i přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)    postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, případně včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro návazná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro cenné papíry a trhy informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. Komise tyto informace zohlední při přezkumu příslušných rozhodnutí o rovnocennosti.

2b. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti prosazování, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi.

Orgán pro cenné papíry a trhy Komisi každoročně předkládá důvěrnou zprávu o vývoji v oblasti regulace, dohledu, prosazování a o tržním vývoji ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a, s obzvláštním důrazem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu.

2c. Příslušné orgány orgán pro cenné papíry a trhy předem informují o svém záměru uzavřít správní dohody s orgány dohledu třetí země v kterékoli z oblastí, na něž se vztahují akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a to i ve vztahu k pobočkám subjektů ze třetích zemí. Současně orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnou návrh těchto plánovaných dohod.

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat vzory správních dohod. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro cenné papíry a trhy informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro cenné papíry a trhy poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro cenné papíry a trhy provádí v souladu s odstavcem 2a.“;

19)v čl. 34 odst. 2 se poslední věta nahrazuje tímto:

„V oblastech, ve kterých může orgán pro cenné papíry a trhy vydávat stanovisko, se použijí články 35 a 35b.“;

20)článek 35 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány poskytnou orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup.

Poskytnuté informace musí být přesné, úplné a musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných vzorů, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3. Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu může orgán pro cenné papíry a trhy poskytnout veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly, v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Nejsou-li informace vyžádané v souladu s odstavcem 1 k dispozici nebo nejsou-li příslušnými orgány poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy, může orgán pro cenné papíry a trhy adresovat řádně odůvodněnou žádost kterémukoli z těchto subjektů:

a) jiným orgánům dohledu odpovědným za dohled;

b) ministerstvu odpovědnému v dotčeném členském státě za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace;

c) národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu;

d) statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy jsou mu příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

c)odstavce 6 a 7 se zrušují;

21)vkládají se nové články 35a až 35h, které znějí:

„Článek 35a

Výkon pravomocí uvedených v článku 35b

Pravomoci svěřené orgánu pro cenné papíry a trhy, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám v souladu s článkem 35b nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 35b

Žádost o informace určená účastníkům finančního trhu

1. Nejsou-li informace vyžádané podle čl. 35 odst. 1 nebo 5 k dispozici nebo nejsou-li poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy, tento orgán může prostou žádostí či rozhodnutím uložit příslušným účastníkům finančního trhu, aby poskytli veškeré nezbytné informace, které orgánu pro cenné papíry a trhy umožní výkon jeho povinností podle tohoto nařízení.

2. Jakákoli prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a)    odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)    uvede účel žádosti;

c)    upřesní požadované informace;

d)    uvede lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)    obsahuje prohlášení, že osoba, od níž se informace požadují, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící;

f)    uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 35c, pokud budou poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící.

3. Vyžaduje-li si informace prostřednictvím rozhodnutí, orgán pro cenné papíry a trhy:

a)    odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)    uvede účel žádosti;

c)    upřesní požadované informace;

d)    stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)    uvede penále stanovená v článku 35d v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné;

f)    uvede pokutu stanovenou v článku 35c, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g)    upozorní na právo podat proti rozhodnutí odvolání k odvolacímu senátu a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie v souladu s články 60 a 61.

4. Požadované informace poskytnou účastníci finančního trhu nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území sídlí nebo je usazen účastník finančního trhu, jehož se žádost o informace týká.

6. Orgán pro cenné papíry a trhy může používat důvěrné informace získané v souladu s tímto článkem pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením.

Článek 35c

Procesní pravidla pro ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, jmenuje v rámci orgánu pro cenné papíry a trhy nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad dotčenými účastníky finančního trhu a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu.

2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu.

3. Za účelem plnění svých úkolů má vyšetřující úředník pravomoc vyžádat si informace v souladu s článkem 35b.

4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán pro cenné papíry a trhy shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5. Po dokončení svého vyšetřování vyšetřující úředník předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotčené osoby příležitost se vyjádřit.

6. Během vyšetřování prováděného podle tohoto článku musí být plně respektována práva vyšetřovaných osob na obhajobu.

7. Po předání spisu s nálezem radě orgánů dohledu o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Vyšetřované osoby mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích osob.

8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 35f orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, a pokud je tomu tak, podnikne opatření v souladu s uvedeným článkem.

9. Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu neúčastní ani do jejího rozhodování nijak nezasahuje.

10. Komise přijme v souladu s článkem 75a akty v přenesené pravomoci, v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně pravidel týkajících se:

a) práva na obhajobu;

b) ustanovení ohledně lhůt;

c) ustanovení specifikujících, jak se mají pokuty nebo penále vybírat;

d) ustanovení specifikujících promlčecí lhůty týkající se ukládání a vymáhání pokut a penále.

11. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán pro cenné papíry a trhy kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 35d

Pokuty

1. Orgán pro cenné papíry trhy přijme rozhodnutí o udělení pokuty, pokud zjistí, že účastník finančního trhu úmyslně nebo z nedbalosti neposkytl informace v reakci na rozhodnutí požadující informace podle čl. 35b odst. 3 nebo že v reakci na prostou žádost o informace nebo rozhodnutí podle čl. 35b odst. 2 poskytl neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace.

2. Základní výše pokuty podle odstavce 1 činí nejméně 50 000 EUR, nepřekročí však 200 000 EUR.

3. Při stanovení základní výše pokuty podle odstavce 2 orgán pro cenné papíry a trhy zohlední roční obrat dotčeného účastníka finančního trhu za předchozí hospodářský rok, přičemž se uvedená výše pohybuje:

a) u spodní hranice rozmezí v případě subjektů s ročním obratem nižším než 10 milionů EUR;

b) ve střední části rozmezí v případě subjektů s ročním obratem od 10 milionů do 50 milionů EUR;

c) u horní hranice rozmezí v případě subjektů s ročním obratem vyšším než 50 milionů EUR.

Základní výše pokuty stanovená v rozmezích podle odstavce 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v odstavci 5.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se přičte rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se odečte rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4. Na základní výši pokuty podle odstavce 2 se použijí kumulativně tyto korekční koeficienty podle níže uvedených pravidel:

a)    korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi jsou následující:

i) pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

ii) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5;

iii) pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

iv) pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;

v) pokud vrcholné vedení účastníka finančního trhu nespolupracuje s orgánem pro cenné papíry a trhy, použije se koeficient ve výši 1,5;

b)    korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi jsou následující:

i) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu kratší než 10 pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9;

ii) pokud je vrcholné vedení účastníka finančního trhu schopno prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit nevyhovění žádosti podle čl. 35 odst. 6a, použije se koeficient ve výši 0,7;

iii) pokud účastník finančního trhu na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu upozornil orgán pro cenné papíry a trhy, použije se koeficient ve výši 0,4;

iv) pokud účastník finančního trhu dobrovolně přijal opatření s cílem zajistit, aby k podobnému porušení povinnosti nemohlo v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

5. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 celková výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotčeného účastníka finančního trhu za předchozí hospodářský rok, ledaže tento účastník finančního trhu získal z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch. V takovém případě je celková výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Článek 35e

Penále

1. Orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí, jimiž uloží penále, aby účastníky finančního trhu uvedené v čl. 35b odst. 1 přiměl poskytnout informace vyžádané rozhodnutím v souladu s čl. 35b odst. 3.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy dotčený účastník finančního trhu splní příslušné rozhodnutí podle odstavce 1.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu dotčeného účastníka finančního trhu v předchozím hospodářském roce. Penále se počítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy.

Článek 35f

Právo na slyšení

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 35d a 35e poskytne orgán pro cenné papíry a trhy účastníkovi finančního trhu, jehož se žádost o informace týká, příležitost vyjádřit se.

Orgán pro cenné papíry a trhy svá rozhodnutí zakládá pouze na zjištěních, ke kterým měli dotčení účastníci finančního trhu příležitost se vyjádřit.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo na obhajobu účastníka finančního trhu uvedené v odstavci 1. Tento účastník finančního trhu má právo nahlížet do spisu orgánu pro cenné papíry a trhy s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu pro cenné papíry a trhy.

Článek 35g

Zveřejňování, povaha, vynucování a alokace pokut a penále

1. Pokuty a penále uložené podle článků 35d a 35e mají správní povahu a jsou vynutitelné.

2. Vynucování pokut a penále se řídí procesními pravidly toho členského státu, na jehož území se provádí. K rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta nebo penále, se připojí doložka vykonatelnosti, k níž se nevyžaduje jiná formalita než ověření pravosti rozhodnutí orgánem, který k tomu určí každý členský stát; jeho určení dá na vědomí orgánu pro cenné papíry a trhy a Soudnímu dvoru Evropské unie.

3. Jsou-li na žádost dotčené strany splněny formality podle odstavce 2, může dotčená strana zahájit výkon rozhodnutí v souladu s vnitrostátními právními předpisy tak, že věc předá přímo příslušnému subjektu.

4. Vynucování pokuty nebo penále může být pozastaveno pouze rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na protiprávní vynucování pokuty nebo penále však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 35d a 35e s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným stranám.

6. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 35h

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumat rozhodnutí, jimiž orgán pro cenné papíry a trhy uložil pokutu nebo penále. Pokutu nebo penále uložené orgánem pro cenné papíry a trhy může zrušit, snížit nebo zvýšit.“;

22)v čl. 36 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže orgán pro cenné papíry a trhy obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v příslušných případech pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.“;

23)článek 37 se mění takto:

a)v odstavci 4 se poslední věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Funkční období členů skupiny subjektů v oblasti cenných papírů a trhů je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.“;

b)v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud se členové skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů nemohou shodnout na společném stanovisku nebo doporučení, smějí členové zastupující jednu skupinu subjektů vydat samostatné stanovisko nebo samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společná stanoviska a doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.“;

24)článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Rozhodovací postup

1. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto nařízení jedná orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s odstavci 2 až 6, s výjimkou rozhodnutí přijímaných podle článků 35b, 35d a 35e.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy všem zamýšleným adresátům rozhodnutí oznámí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Ustanovení první věty se použijí obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy musí obsahovat důvody, ze kterých vychází.

4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5. Jestliže orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro cenné papíry a trhy přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejní se přitom totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo účastníka finančního trhu a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy účastníků finančního trhu nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“;

25)článek 40 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) členové výkonné rady na plný úvazek uvedení v čl. 45 odst. 1, kteří nemají hlasovací právo;“

b)v odstavci 6 se zrušuje druhý pododstavec;

c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vynucování pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení v tomto písmeni rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, tyto orgány se dohodnou na společném zástupci.“;

26)článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41

Vnitřní výbory

27)Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu.“;

28)v článku 42 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, jakož i členové s hlasovacím právem specifičtí pro ústřední protistrany a stálí členové s hlasovacím právem v rámci výkonného zasedání pro ústřední protistrany nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.“;

29)článek 43 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro cenné papíry a trhy.

Přijímá stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy a poskytuje rady podle kapitoly II s výjimkou těch úkolů a pravomocí, za něž podle článku 44b odpovídá výkonné zasedání pro ústřední protistrany a za něž podle článku 47 odpovídá výkonná rada. Rozhoduje na návrh výkonné rady.“;

b)odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro cenné papíry a trhy pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

d)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.“;

e)odstavec 8 se zrušuje;

30)článek 44 se mění takto:

a)v odst. 1 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Členové výkonné rady na plný pracovní úvazek a předseda o těchto rozhodnutích nehlasují.“;    

b)v odstavci 1 se třetí a čtvrtý pododstavec zrušují;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nepoužije na předsedu, členy, kteří jsou rovněž členy výkonné rady, a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.“;

31)v kapitole III se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Výkonná rada“;

32)článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

Složení

1. Výkonná rada je složena z předsedy a pěti členů na plný úvazek. Předseda každému členovi na plný úvazek přidělí jednoznačně vymezené odborné a manažerské úkoly. Jednomu z členů na plný úvazek se přidělí odpovědnost za rozpočtové záležitosti a záležitosti související s pracovním programem orgánu pro cenné papíry a trhy („pověřený člen“). Jeden z členů na plný úvazek jedná jako místopředseda a v případě nepřítomnosti předsedy, nebo pokud odůvodněné okolnosti brání předsedovi ve výkonu jeho funkce, plní jeho úkoly v souladu s tímto nařízením. Všech zasedání výkonné rady se účastní předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany jako pozorovatel.

2. Členové na plný úvazek jsou vybíráni na základě zásluh, dovedností, znalostí účastníků finančního trhu a trhů a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací. Členové na plný úvazek musí mít značnou praxi v oblasti řízení. Výběr probíhá na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, po níž Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů.

Komise tento užší seznam předloží Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování členů výkonné rady na plný úvazek, včetně pověřeného člena. Výkonná rada musí být vyvážená a poměrná a musí odrážet Unii jako celek.

3. Pokud člen výkonné rady na plný pracovní úvazek již nesplňuje podmínky uvedené v článku 46, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.

4. Funkční období členů na plný úvazek trvá pět let a může být jednou prodlouženo. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období člena na plný úvazek rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;

b) povinnosti a potřeby orgánu pro cenné papíry a trhy v nadcházejících letech.

Komise s přihlédnutím k uvedenému hodnocení předá Radě seznam členů na plný úvazek, jejichž funkční období má být prodlouženo. Na základě tohoto seznamu a s přihlédnutím k uvedenému hodnocení může Rada funkční období členů na plný úvazek prodloužit.“;

33)vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a

Rozhodování

1. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

2. Zasedání výkonné rady se účastní zástupce Komise, jenž nemá hlasovací právo, s výjimkou záležitostí uvedených v článku 63.

3. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Zasedání výkonné rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho člena rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání výkonné rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to výkonná rada považuje za nutné. Zasedání výkonné rady se koná alespoň pětkrát ročně.

5. Členům výkonné rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Účastníci bez hlasovacího práva se v rámci výkonné rady neúčastní jednání týkajících se jednotlivých účastníků finančního trhu.“;

34)vkládá se nový článek 45b, který zní:

„Článek 45b

Vnitřní výbory

Výkonná rada může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává.“;

35)článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Nezávislost

Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy výkonné rady při výkonu jejich úkolů.“;

36)článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47

Úkoly

1. Výkonná rada zajišťuje, aby orgán pro cenné papíry a trhy plnil svou úlohu a úkoly jemu svěřené v souladu s tímto nařízením. Činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením.

2. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program, který obsahuje část týkající se záležitostí ústředních protistran.

3. Výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64.

Výkonná rada je příslušná jednat a přijímat rozhodnutí pro účely článků 17, 19, 22, 29a, 30, 31a, 32 a 35b až 35h s výjimkou případů, kdy se jedná o záležitosti ústředních protistran, pro něž je příslušné výkonné zasedání pro ústřední protistrany. Výkonná rada informuje o rozhodnutích, která přijímá, radu orgánů dohledu.

3a. Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, výkonná rada prostuduje, vydá k nim stanovisko a předloží návrh.

4. Výkonná rada zkoumá a připravuje rozhodnutí, která přijímá rada orgánů dohledu, týkající se všech záležitostí v případech, kdy byly orgánu pro cenné papíry a trhy svěřeny akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 funkce povolování nebo dohledu a odpovídající pravomoci. Výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro cenné papíry a trhy a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství („služební řád“).

5. Výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 72.

6. Výkonná rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 53 odst. 7 a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7. Výkonná rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5.

8. Členové výkonné rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem. .

9. Pověřený člen má tyto úkoly:

a) provádí roční pracovní program orgánu pro cenné papíry a trhy pod vedením rady orgánů dohledu a pod vedením výkonného zasedání pro ústřední protistrany v souvislosti s úkoly a pravomocemi uvedenými v čl. 44b odst. 1 a pod kontrolou výkonné rady;

b) činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením;

c) připravuje víceletý pracovní program uvedený v odstavci 2;

d) každý rok do 30. června připraví pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2 na následující rok;

e) vypracovává předběžný návrh rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 63 a plní rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 64;

f) vypracovává návrh výroční zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí;

g) pokud jde o zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, vykonává pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.

Avšak s ohledem na část týkající se záležitostí ústředních protistran podle odstavce 2 vykonává úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) výkonné zasedání pro ústřední protistrany.

S ohledem na návrh výroční zprávy uvedený v prvním pododstavci písm. f) vykonává úkoly v souvislosti se záležitostmi ústředních protistran výkonné zasedání pro ústřední protistrany

.“;

37)název oddílu 3 kapitoly III se nahrazuje tímto:

„Předseda, předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany“;

38)článek 48 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i výkonné rady.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí účastníků finančního trhu a trhů a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise předloží užší seznam kandidátů na pozici předsedy Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování předsedy.

Pokud předseda již nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.“;

c)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada může na základě návrhu Komise a s přihlédnutím k uvedenému hodnocení funkční období předsedy jednou prodloužit.“;

d)odstavec 5 se zrušuje;

39)vkládá se nový článek 49a, který zní:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

40)články 51, 52 a 53 se zrušují;

41)v čl. 54 odst. 2 se doplňuje nová odrážka, která zní:

„ — otázky ochrany spotřebitelů a investorů;“

42)v článku 55 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Jeden člen výkonné rady, zástupce Komise a zástupce ESRB jsou zváni na zasedání společného výboru a všech podvýborů uvedených v článku 57 jako pozorovatelé.“

43)článek 58 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro cenné papíry a trhy z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro cenné papíry a trhy nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“;

44)v článku 59 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro cenné papíry a trhy, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.“;

45)v článku 60 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy uvedenému v článku 17, 18, 19 nebo 35 či jinému rozhodnutí přijatému tímto orgánem v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.“;

46)článek 62 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjmy orgánu pro cenné papíry a trhy tvoří v různých kombinacích, aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů:

a) vyrovnávací příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise), jenž nepřekročí 40 % odhadovaných příjmů orgánu pro cenné papíry a trhy;

b) roční příspěvky od finančních institucí vycházející z ročních odhadovaných výdajů v souvislosti s činnostmi vyžadovanými tímto nařízením a akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 u každé kategorie účastníků, na něž se vztahuje pravomoc orgánu pro cenné papíry a trhy;

c) poplatky placené orgánu pro cenné papíry a trhy v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

d) dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby vyžádané příslušnými orgány.“;

b)doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Roční příspěvky uvedené v odst. 1 písm. b) od jednotlivých finančních institucí každý rok vybírají orgány určené každým členským státem. Každý členský stát do 31. března každého rozpočtového roku uhradí orgánu pro cenné papíry a trhy částku, kterou má povinnost vybrat v souladu s kritérii stanovenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v článku 62a.

6. Dobrovolné příspěvky od členských států a pozorovatelů podle odst. 1 písm. d) nebudou přijaty, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

47)vkládá se nový článek 62a, který zní:

„Článek 62a

Akty v přenesené pravomoci týkající se výpočtu ročních příspěvků od finančních institucí

Komise je v souladu s článkem 75a zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž se určí způsob výpočtu ročních příspěvků od jednotlivých finančních institucí uvedených v čl. 62 písm. e) a které stanoví:

a) metodiku přidělení odhadovaných výdajů jednotlivým kategoriím finančních institucí jako základ pro stanovení podílu příspěvků, jež mají finanční instituce v každé kategorii poskytnout;

b) vhodná a objektivní kritéria pro stanovení ročních příspěvků splatných jednotlivými finančními institucemi, na něž se vztahují akty Unie uvedené v čl. 1 odst. 2, podle jejich velikosti, aby přibližně odrážely jejich význam na trhu.

Kritéria uvedená v prvním pododstavci písm. b) mohou stanovit buď minimální prahové hodnoty, při jejichž nedosažení není příspěvek splatný, nebo minimální hodnoty, pod něž nesmí příspěvky poklesnout.“;

48)článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Sestavování rozpočtu

1. Pověřený člen každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro cenné papíry a trhy na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o personálu z ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

Výdaje a poplatky orgánu ESMA týkající se úkolů a pravomocí uvedených v čl. 44b odst. 1 jsou v rámci odhadu uvedeného v prvním pododstavci samostatně identifikovatelné. Návrh vypracovaný pověřeným členem týkající se uvedených výdajů a poplatků schvaluje před přijetím odhadu výkonné zasedání pro ústřední protistrany.

Roční účetní závěrky orgánu ESMA zpracované a zveřejněné v souladu s čl. 64 odst. 6 obsahují příjmy a výdaje spojené s úkoly uvedenými v čl. 44b odst. 1.

1a. Výkonná rada přijme na základě návrhu, který byl schválen radou orgánů dohledu a výkonným zasedáním pro ústřední protistrany z hlediska výdajů a poplatků týkajících se úkolů a pravomocí uvedených v čl. 44b odst. 1, návrh jednotného programového dokumentu na následující tři rozpočtové roky.

1b. Výkonná rada návrh jednotného programového dokumentu do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

2.    Komise na základě návrhu jednotného programového dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, jež se má účtovat na vrub souhrnného rozpočtu Unie podle článků 313 a 314 Smlouvy.

3.    Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu pro cenné papíry a trhy. Rozpočtový orgán schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro cenné papíry a trhy.

4. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

5. Výkonná rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.“;

49)článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1. Pověřený člen vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 148 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro cenné papíry a trhy konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Pověřený člen ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pověřený člen zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď výkonné radě a Komisi.

9. Pověřený člen v souladu s ustanovením čl. 165 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro cenné papíry a trhy před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.“;

50)článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro cenné papíry a trhy. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013* pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro cenné papíry a trhy a pouze s předchozím souhlasem Komise.

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).“;

51)v článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na orgán pro cenné papíry a trhy bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013*.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“;

52)článek 68 se mění takto:

a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně členů výkonné rady na plný úvazek, jejího předsedy, předsedy výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitele podle čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

53)článek 70 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro cenné papíry a trhy na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Výkonná rada, výkonné zasedání pro ústřední protistrany a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle předchozích odstavců.

Tytéž požadavky na zachování služebního tajemství se rovněž vztahují na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady, výkonného zasedání pro ústřední protistrany a rady orgánů dohledu, kteří se účastní činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

d)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.“;

54)článek 71 se nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro cenné papíry a trhy týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU) při plnění jeho povinností.“;

55)v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“;

56)v článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro cenné papíry a trhy rozhoduje výkonná rada.“;

57)v článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro cenné papíry a trhy zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.“;

58)vkládá se nový článek 75a, který zní:

„Článek 75a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 35c a 62a je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 35c a 62a kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 35c nebo čl. 62 odst. 2a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

59)článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76

Vztahy s CESR

Orgán pro cenné papíry a trhy je považován za právního nástupce CESR. Ke dni zřízení orgánu pro cenné papíry a trhy budou veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CESR automaticky převedeny na orgán pro cenné papíry a trhy. CESR vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen CESR a Komisí.“

60)vkládá se nový článek 77a, který zní:

„Článek 77a

Přechodná ustanovení

Úkoly a pozice výkonného ředitele jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [OP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.

Úkoly a pozice předsedy jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [OP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], trvají do uplynutí jejich platnosti.

Úkoly a pozice členů správní rady jmenovaných v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, kteří jsou ve funkci ke dni [OP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.“

Článek 4

Změny nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu

Nařízení (EU) č. 345/2013 se mění takto:

1)Článek 2 se mění takto:

a)v odstavci 1 se zrušuje písmeno c);

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Ustanovení článků 3 až 6, článku 12, čl. 13 odst. 1 písm. c) a i), článků 14a až 19, článků 19a až 19c, článku 20, článků 20a až 20c, článku 21, článků 21a až 21d a článku 25 tohoto nařízení se použijí na správce subjektů kolektivního investování s povolením podle článku 6 směrnice 2011/61/EU, kteří spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a hodlají při nabízení těchto fondů v Unii používat označení „EuVECA.“;

2)v článku 3 se první odstavec mění takto:

a)písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)    „příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. f) a h) směrnice 2011/61/EU;“;

b)písmeno n) se zrušuje;

3)v článku 7 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní kritéria, která se použijí k posouzení toho, zda správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu plní své povinnosti podle odst. 1 písm. a) až g), a zajistí, aby byly v souladu s čl. 12 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [[ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost]].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

4)v článku 8 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.    Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, ve kterých upřesní požadavky na pověření uvedené v odstavci 2 a zajistí soulad s požadavky vztahujícími se na pověření uvedenými v článku 20 směrnice 2011/61/EU.“;

5)Článek 10 se mění takto:

a)ve druhé a poslední větě odstavce 3 se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgán pro cenné papíry a trhy“;

b)v odstavci 5 se slova „příslušný orgán domovského členského státu“ nahrazuje slovy „orgán pro cenné papíry a trhy“;

c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.    Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní přiměřené lidské a technické zdroje nezbytné pro řádnou správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu ve smyslu odstavce 1.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

6)V článku 11 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3.    Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní pravidla a postupy pro oceňování aktiv uvedená v odstavci 1, a zajistí soulad s požadavky vztahujícími se na oceňování aktiv uvedenými v článku 19 směrnice 2011/61/EU.“;

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

7)Článek 12 se mění takto:

a)v odstavci 1 se v první větě prvního pododstavce slova „příslušnému orgánu domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgánu pro cenné papíry a trhy“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Orgán pro cenné papíry a trhy na požádání včas zpřístupní příslušným orgánům informace shromážděné na základě tohoto článku.“;

8)Článek 14 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)v úvodu se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgán pro cenné papíry a trhy“;

ii)vkládá se nové písmeno -a), které zní:

„-a)    členský stát, ve kterém má správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu sídlo“;

iii)    písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)    totožnost a sídlo kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž podílové jednotky či akcie mají být nabízeny, a jejich investiční strategie“;

b)v odstavci 2 se úvodní slova „Příslušný orgán domovského členského státu“ nahrazují slovy „Orgán pro cenné papíry a trhy“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Orgán pro cenné papíry a trhy vyrozumí všechny níže uvedené subjekty o tom, zda správce uvedený v odstavci 1 byl do dvou měsíců poté, co tento správce poskytl všechny informace podle uvedeného odstavce, registrován jako správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu:

a)    správce uvedeného v odstavci 1;

b)    příslušné orgány členských států uvedených v odst. 1 písm. -a);

c)    příslušné orgány členských států uvedených v odst. 1 písm. d).“;

d)odstavec 6 se mění takto:

i)v prvním pododstavci se slova „příslušnému orgánu domovského členského státu“ nahrazuje slovy „orgánu pro cenné papíry a trhy“;

ii)druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Pokud orgán pro cenné papíry a trhy vznese proti změnám uvedeným v prvním pododstavci námitky, vyrozumí o tom správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu do dvou měsíců od obdržení oznámení o těchto změnách a uvede důvody pro jejich vznesení. Změny uvedené v prvním pododstavci lze provést pouze tehdy, pokud proti nim orgán pro cenné papíry a trhy během uvedené lhůty nevznese námitky.“;

e)odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7.    Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní kritéria pro posouzení dostatečně dobré pověsti a dostatečných zkušeností uvedených v odst. 2 písm. a).

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

8.    Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy prováděcích technických norem, jimiž stanoví formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 1, včetně informací poskytovaných pro účely odst. 2 písm. a).

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

9)Článek 14a se mění takto:

a)v úvodu odstavce 2 se slova „příslušnému orgánu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu“ nahrazují slovy „orgánu pro cenné papíry a trhy“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Pro účely posouzení žádosti o registraci podle odstavce 1 orgán pro cenné papíry a trhy požádá příslušný orgán správce podávajícího žádost o informaci, zda kvalifikovaný fond rizikového kapitálu spadá do působnosti povolení uvedeného správce ke správě subjektů kolektivního investování a zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2 písm. a).

Orgán pro cenné papíry a trhy může požadovat vysvětlení a informace týkající se dokumentace a informací uvedených v prvním pododstavci.

Příslušný orgán správce odpoví do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržel žádost podanou orgánem pro cenné papíry a trhy podle prvního nebo druhého pododstavce“.;

c)v odstavci 5 se slova „příslušný orgán kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu“ nahrazují slovy „orgán pro cenné papíry a trhy“;

d)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.    Orgán pro cenné papíry a trhy vyrozumí všechny níže uvedené subjekty, zda byl fond zaregistrován jako kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, do dvou měsíců poté, co správci uvedených fondů poskytli všechny dokumenty uvedené v odstavci 2:

a)    správce uvedeného v odstavci 1;

b)    příslušné orgány členského státu uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. -a),

c)    příslušné orgány členských států uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. d);

d)    příslušné orgány členských států uvedené v čl. 14a odst. 2 písm. d).“;

e)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy prováděcích technických norem, jimiž stanoví standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 2.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

f)odstavce 9 a 10 se zrušují.

10)Článek 14b se nahrazuje tímto:

„Článek 14b

Orgán pro cenné papíry a trhy oznámí rozhodnutí o odmítnutí registrace správce uvedeného v článku 14 nebo fondu uvedeného v článku 14a správcům uvedeným ve zmíněných článcích.“;

11)Vkládá se nový článek 14c, který zní:

„Článek 14c

1.    Aniž je dotčen článek 20, orgán pro cenné papíry a trhy zruší registraci označení EuVECA, pokud správce uvedeného označení EuVECA splňuje některou z těchto podmínek:

a)    správce se povolení výslovně vzdal nebo povolení nevyužil do šesti měsíců poté, co bylo uděleno;

b)    správce získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)    EuVECA již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povoleno.

2.    Odnětí povolení nabývá účinku okamžitě v celé Unii.“;

12)v článku 15 se slova „příslušný orgán domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgán pro cenné papíry a trhy“;

13)Článek 16 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Každou registraci nebo zrušení registrace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, každé doplnění nebo zrušení registrace kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a každé zařazení členského státu na seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu hodlá tento fond nabízet, nebo vyřazení členského státu z tohoto seznamu oznámí orgán pro cenné papíry a trhy neprodleně příslušným orgánům uvedeným v čl. 14 odst. 4 a čl. 14a odst.6.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem, jimiž stanoví formát oznámení podle tohoto článku.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v odstavci 3 tohoto článku postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

c)odstavce 4 a 5 se zrušují.

14)Článek 16 a se zrušuje;

15)Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

1.    Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby toto nařízení bylo průběžně uplatňováno.

2.    Pokud jde o správce uvedené v čl. 2 odst. 1, orgán pro cenné papíry a trhy vykonává dohled nad dodržováním požadavků uvedených v tomto nařízení.

3.    Pokud jde o správce uvedené v čl. 2 odst. 2, orgán pro cenné papíry a trhy vykonává dohled nad dodržováním pravidel stanovených v ustanoveních čl. 2 odst. 2 a příslušných požadavků směrnice 2011/61/EU ve vztahu ke kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu.

Orgán pro cenné papíry a trhy odpovídá za dohled nad tím, zda kvalifikovaný fond rizikového kapitálu dodržuje povinnosti stanovené ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu.

4.    Pro účely plnění úkolů, jež mu jsou svěřeny tímto nařízením, a s cílem zajistit vysoké standardy dohledu uplatňuje orgán pro cenné papíry a trhy všechny příslušné právní předpisy Unie a, pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice.

5.    Příslušné orgány sledují, zda subjekty kolektivního investování zřízené nebo nabízené na jejich územích nepoužívají označení „EuVECA“ nebo zda nevyvolávají dojem, že se jedná o EuVECA, aniž by byly registrovány v souladu s tímto nařízením.

Pokud se příslušný orgán domnívá, že subjekt kolektivního investování používá označení „EuVECA“ nebo vyvolává dojem, že se jedná o EuVECA, aniž by byl registrován v souladu s tímto nařízením, oznámí to ihned orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

16)Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Pravomoci svěřené podle článků 19a až 19c orgánu pro cenné papíry a trhy či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem pro cenné papíry a trhy nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.“;

17)Vkládají se články 19a, 19b a 19c, které znějí:

„Článek 19a

1. Orgán pro cenné papíry a trhy si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností orgánu pro cenné papíry a trhy podle tohoto nařízení od těchto osob:

a) správců kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

b) osob zapojených do správy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

c) třetích stran, jež správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu pověřil výkonem některých úkolů;

d) osob jinak úzce a podstatně spřízněných či spojených se správou kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

2. Prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ uvedené žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) bude obsahovat prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící;

e) uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 20a, pokud poskytnuté informace jsou nesprávné nebo zavádějící.

3. V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán pro cenné papíry a trhy:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ uvedené žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) upozorní na penále stanovená v článku 20b, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 20a, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g) upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu pro cenné papíry a trhy a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 19b

1. V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán pro cenné papíry a trhy provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 19a odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 19a odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2. Úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 20b, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 19a odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 20, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 19a odst. 1 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3. Osoby uvedené v čl. 19a odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 20b, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o předběžné opatření.

6. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v čl. 1 písm. e), uvedený orgán ověří že:

a)    rozhodnutí přijaté orgánem pro cenné papíry a trhy uvedené v odstavci 3 je pravé;

b)    opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nadbytečná.

7. Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán pro cenné papíry a trhy o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán pro cenné papíry a trhy podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu pro cenné papíry a trhy. Zákonnost rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v článku 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 19c

1. Orgán pro cenné papíry a trhy může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 19a odst. 1.

2. Úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem pro cenné papíry týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 19b odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán pro cenné papíry a trhy o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území má probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán pro cenné papíry a trhy po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že příslušný orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky.

4. Úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 20b pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

5. Osoby uvedené v čl. 19a odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 20b, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

6. Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci uvedeného příslušného orgánu se mohou na požádání kontrol na místě také účastnit.

7. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 19b odst. 1 jeho jménem. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako Evropský orgán pro cenné papíry a trhy podle tohoto článku a čl. 19b odst. 1.

8. Pokud úředníci orgánu pro cenné papíry a trhy a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a v příslušných případech požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim provedení kontroly na místě umožnil.

9. Pokud kontrola na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7 vyžaduje podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o předběžné opatření.

10. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:

a)    rozhodnutí přijaté orgánem pro cenné papíry a trhy uvedené v odstavci 4 je pravé;

b)    opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nadbytečná.

11. Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán pro cenné papíry a trhy o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán pro cenné papíry a trhy podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu pro cenné papíry a trhy. Zákonnost rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v článku 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

18)Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

1. Pokud v souladu s čl. 21 odst. 5 orgán pro cenné papíry a trhy zjistí, že se osoba dopustila některého z případů porušení povinností uvedených v čl. 20a odst. 2, přijme jedno nebo více z těchto opatření:

a) zruší registraci správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

b) přijme rozhodnutí, které osobě nařizuje porušování povinnosti ukončit;

c) přijme rozhodnutí o uložení pokuty;

d) vydá veřejná oznámení.

2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 orgán pro cenné papíry a trhy zohlední povahu a závažnost porušení povinností, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) trvání a četnost porušení povinností;

b) zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinností;

c) zda k porušení povinností došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d) míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

e) finanční sílu osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f) vliv porušení na zájmy drobných investorů;

g) výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, jestliže je lze určit;

d) míru spolupráce osoby odpovědné za porušení s orgánem pro cenné papíry a trhy, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

i) předchozí porušení ze strany osoby odpovědné za porušení;

j) opatření, která po porušení přijala osoba odpovědná za porušení, aby zabránila jeho opakování.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy bez zbytečného odkladu oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

4. Poskytování informací veřejnosti uvedené v prvním pododstavci zahrnuje alespoň:

a)    prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení se proti rozhodnutí odvolat;

b)    v příslušných případech prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek;

c)    prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu pro cenné papíry a trhy může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

19)vkládají se články 20a, 20b a 20c, které znějí:

„Článek 20a

1. Pokud v souladu s čl. 21 odst. 8 orgán pro cenné papíry a trhy zjistí, že se osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila alespoň jednoho z porušení povinností uvedených v odstavci 2, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 3 tohoto článku.

Porušení povinností se považuje za úmyslné, pokud orgán pro cenné papíry a trhy zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že osoba jednala úmyslně s cílem porušit povinnosti.

2. Seznam porušení uvedených v odstavci 1:

a)    v rozporu s článkem 5 neplnění požadavků na složení portfolia;

b)    v rozporu s článkem 6 nabízení podílových jednotek a akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu jiným než kvalifikovaným investorům;

c)    používání označení „EuVECA“ aniž by byla provedena registrace v souladu s článkem 14 nebo aniž by byl zaregistrován subjekt kolektivního investování v souladu s článkem 14a;

d)    používání označení „EuVECA“ pro nabízení fondů, které nejsou usazeny v souladu s čl. 3 písm. b) bodem iii) prvním pododstavcem;

e)    registrace získaná v rozporu s článkem 14 nebo 14a na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

f)    v rozporu s čl. 7 prvním pododstavcem písm. a) není při výkonu činností jednání čestné, poctivé nebo s patřičnou dovedností, péčí či opatrností;

g)    v rozporu s čl. 7 prvním pododstavcem písm. b) neuplatňování vhodných zásad a postupů k zabránění nekalým praktikám;

h)    opakované neplnění požadavků podle článku 12 týkajících se výroční zprávy;

i)    opakované neplnění povinnosti informovat investory v souladu s článkem 13.

3. V případech porušení povinností uvedených v odst. 2 písm. a) až i) dosahuje výše pokut podle odstavce 1 nejméně 500 000 EUR, přičemž nepřesáhne 5 milionů EUR.

4. Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 3 orgán pro cenné papíry a trhy zohlední kritéria uvedená v čl. 20 odst. 2.

5. Bez ohledu na odstavec 3, pokud osoba měla z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Jestliže se osoba svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho z porušení povinností uvedených v odstavci 2, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavce 4 vztahující se k jednomu z těchto porušení.

Článek 20b

1. Orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) osobu porušování povinnosti ukončit v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 20 odst. 1 písm. b);

b) osobu uvedenou v čl. 19a odst. 1, aby:

i)    poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 19a,

ii)    aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 19b;

iii)    aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 19c.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy. Po skončení této doby orgán pro cenné papíry a trhy opatření přezkoumá.

Článek 20c

1. Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 20a a 20b s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu.

2. Pokuty a penále uložené podle článků 20 a a 20b jsou správní povahy.

3. Rozhodne-li se orgán pro cenné papíry a trhy neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

4. Pokuty a penále uložené podle článků 20a a 20b jsou vynutitelné.

Vynucování se řídí platnými předpisy občanského procesního práva členského státu nebo třetí země, na jehož území se provádí.

5. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.“;

20)Články 21 a 21a se nahrazují tímto:

„Článek 21

1. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinností uvedených v čl. 20a odst. 2, jmenuje v rámci orgánu pro cenné papíry a trhy nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se nesměl přímo či nepřímo účastnit schválení prospektu, jehož se porušení týká, a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu dohledu orgánu pro cenné papíry a trhy.

3. Za účelem plnění svých úkolů má vyšetřující úředník pravomoc vyžádat si informace podle článku 19a a provést šetření a kontroly na místě podle článků 19b a 19c.

4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán pro cenné papíry a trhy shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu pro cenné papíry a trhy, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6. V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu.

7. Jakmile je spis s nálezem předán orgánu dohledu orgánu pro cenné papíry a trhy, vyšetřující úředník o tom uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran.

8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 20b orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinností uvedených v čl. 20a odst. 2, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 20.

9. Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu orgánu pro cenné papíry a trhy neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje.

10. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25 do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost], v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání sankcí a penále.

11. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům k trestnímu stíhání. Orgán pro cenné papíry a trhy kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.“

„Článek 21a

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 20, 20a a 20b poskytne orgán pro cenné papíry a trhy účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán pro cenné papíry a trhy založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.

První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření podle článku 20 s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisů orgánu pro cenné papíry a trhy, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu pro cenné papíry a trhy.

21)Vkládají se nové články 21b, 21c a 21d, které znějí:

„Článek 21b

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán pro cenné papíry a trhy uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 21c

1. Orgán pro cenné papíry a trhy účtuje správcům kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci povolení správců kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a dohled nad nimi a veškeré náklady, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 21d.

2. Výše individuálního poplatku účtovaného konkrétnímu správci kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu pro cenné papíry a trhy v souvislosti s registrací a průběžným dohledem nad správcem kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu. Musí být přiměřený aktivům spravovaným v rámci dotčeného kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo v příslušných případech vlastním fondům správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25 do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost], v nichž upřesní typy poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým mají být uhrazeny.

Článek 21d

1. Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán pro cenné papíry a trhy konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku19a a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 19b a článku 19c.

Odchylně od prvního pododstavce registrace podle článků 14 a 14a přenést nelze.

2. Před přenesením úkolu v souladu s odstavcem 1 orgán pro cenné papíry a trhy konzultuje s relevantním příslušným orgánem:

a) rozsah úkolu, jenž má být přenesen;

b) harmonogram pro splnění úkolu; a

c) předávání potřebných informací orgánem pro cenné papíry a trhy a tomuto orgánu.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 21c odst. 3.

4. Přenesení úkolu podle odstavce 1 orgán pro cenné papíry a trhy v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli odvolat.

5. Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost orgánu pro cenné papíry a trhy a neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni.

22)Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 3, čl. 21 odst. 10 a čl. 21c odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou [ÚP: vložte datum vstupu v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3, čl. 21 odst. 10 a čl. 21c odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.    

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 3, čl. 21 odst. 10 a čl. 21c odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

23)Článek 26 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) účinnosti, přiměřenosti a uplatňování pokut a penále stanovených v souladu s tímto nařízením;“

ii) doplňuje se písmeno k), které zní:

„k)    vyhodnocení úlohy orgánu pro cenné papíry a trhy, jeho vyšetřovacích pravomocí, přenášení úkolů na příslušné orgány a účinnosti přijatých opatření v oblasti dohledu.“;

b)v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) do [ÚP: vložte prosím datum 84 měsíců po vstupu v platnost], pokud jde o písmena f) a k).“;

24)Vkládá se nový článek 27 a, který zní:

„Článek 27 a

1.     Všechny kompetence a povinnosti související s dohledovou a donucovací činností v oblasti kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které byly svěřeny příslušným orgánům, budou ukončeny dne [ÚP: vložte prosím datum 36 měsíců po vstupu v platnost]. Uvedené kompetence a povinnosti převezme k témuž datu orgán pro cenné papíry a trhy.

2. Veškeré spisy a pracovní dokumenty související s dohledovou a vynucovací činností v oblasti kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a vynucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie, převezme orgán pro cenné papíry a trhy k datu uvedenému v odstavci 1.

Žádost o registraci, kterou příslušné orgány obdržely do [ÚP: vložte prosím datum 30 měsíců po vstupu v platnost] se však orgánu pro cenné papíry a trhy nepostupuje a rozhodnutí o registraci či o zamítnutí žádosti o registraci přijme relevantní orgán.

3. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 zajistí, aby byly veškeré stávající záznamy a pracovní dokumenty nebo jejich ověřené kopie předány co nejdříve orgánu pro cenné papíry a trhy a v každém případě kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu. Tyto příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu pro cenné papíry a trhy veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné předání a převzetí dohledové a vynucovací činnosti v oblasti kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy jedná jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 v jakýchkoli správních nebo soudních řízeních, která vyplývají z dohledové a vynucovací činnosti vykonávané těmito příslušnými orgány ve vztahu k záležitostem, na něž se vztahuje toto nařízení.

5. Registrace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu udělená příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 zůstává v platnosti i po převodu pravomocí na orgán pro cenné papíry a trhy.“.

Článek 5

Změny nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání

Nařízení (EU) č. 346/2013 se mění takto:

1)Článek 2 se mění takto:

a)v odstavci 1 se zrušuje písmeno c);

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Články 3 až 6, články 10 a 13, čl. 14 odst. 1 písm. d), e) a f), články 15a až 20, 20a až 20c, 21, 21a až 21c, 22, 22a až 22d a 26 tohoto nařízení se použijí na správce subjektů kolektivního investování s povolením podle článku 6 směrnice 2011/61/EU, kteří spravují portfolia kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a hodlají při nabízení těchto fondů v Unii používat označení „EuSEF“.“;

2)v článku 3 se první odstavec mění takto:

a)písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)    „příslušným orgánem“ příslušný orgán podle čl. 4 odst. 1 písm. f) a h) směrnice 2011/61/EU;“

b)písmeno n) se zrušuje;

3)v článku 7 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví kritéria, která mají být použita pro posouzení toho, zda správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání plní své povinnosti podle odst. 1 písm. a) až g), čímž se zajistí soulad s čl. 12 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

4)v článku 8 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.    Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se stanoví požadavky na pověření uvedené v odstavci 2, čímž se zajistí soulad s požadavky na pověření stanovenými v článku 20 směrnice 2011/61/EU.“;

5)článek 11 se mění takto:

a)v druhé a v poslední větě odstavce 3 se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ v příslušném pádě nahrazují slovy „orgán ESMA“ v příslušném pádě;

b)v odstavci 5 se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ v příslušném pádě nahrazují slovy „orgán ESMA“ v příslušném pádě;

c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.    Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví lidské a technické zdroje nezbytné pro řádnou správu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zmíněnou v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

6)v článku 12 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3.    Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví pravidla a postupy pro oceňování aktiv uvedené v odstavci 1, čímž se zajistí soulad s požadavky na oceňování aktiv stanovenými v článku 19 směrnice 2011/61/EU.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

7)článek 13 se mění takto:

a)v odst. 1 prvním pododstavci první větě se slova „příslušnému orgánu domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgánu ESMA“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Orgán ESMA včas zpřístupní na požádání údaje shromážděné podle tohoto článku příslušným orgánům.“;

8)článek 15 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)v návětí se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgán ESMA“;

ii)vkládá se nové písmeno -a), které zní:

„-a)    členský stát, v němž má správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání své sídlo;“

iii)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)    totožnost a domicil kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jejichž podílové jednotky či akcie mají být nabízeny, a jejich investiční strategie;“

b)v návětí odstavce 2 se slova „příslušný orgán domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgán ESMA“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Nejpozději dva měsíce poté, co správce uvedený v odstavci 1 poskytl všechny informace podle uvedeného odstavce, informuje orgán ESMA o tom, zda byl tento správce zaregistrován jako správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, všechny níže uvedené strany:

a)    správce uvedeného v odstavci 1;

b)    příslušné orgány členských států podle odst. 1 písm. -a);

c)    příslušné orgány členských států podle odst. 1 písm. d).“;

d)odstavec 6 se mění takto:

i)v prvním pododstavci se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ v příslušném pádě nahrazují slovy „orgán ESMA“ v příslušném pádě;

ii)druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Má-li orgán ESMA námitku ke změnám uvedeným v prvním pododstavci, informuje o tom správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání do dvou měsíců od oznámení uvedených změn a svou námitku odůvodní. Změny uvedené v prvním pododstavci smějí být provedeny, pouze pokud orgán ESMA v uvedené lhůtě nevysloví proti těmto změnám námitku.“;

e)odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7.    Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví kritéria k posuzování dostatečně dobré pověsti a dostatečné zkušenosti podle odst. 2 písm. a).

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplňovat toto nařízení přijímáním regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 1, včetně informací poskytovaných pro účely odst. 2 písm. a).

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

9)článek 15a se mění takto:

a)v návětí odstavce 2 se slova „příslušný orgán kvalifikovaného fondu sociálního podnikání“ v příslušném pádě nahrazují slovy „orgán ESMA“ v příslušném pádě;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Pro účely posouzení žádosti o registraci podle odstavce 1 se orgán ESMA dotáže příslušného orgánu správce podávajícího žádost, zda kvalifikovaný fond sociálního podnikání spadá do oblasti působnosti povolení správce ke správě subjektů kolektivního investování a zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 2 písm. a).

Orgán ESMA může požadovat objasnění a informace, pokud jde o dokumentaci a informace poskytnuté podle prvního pododstavce.

Příslušný orgán správce podá odpověď do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti předložené orgánem ESMA podle prvního nebo druhého pododstavce.“;

c)v odstavci 5 se slova „příslušný orgán kvalifikovaného fondu sociálního podnikání“ v příslušném pádě nahrazují slovy „orgán ESMA“ v příslušném pádě;

d)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.    Nejpozději dva měsíce poté, co správci fondů sociálního podnikání poskytli veškerou dokumentaci uvedenou v odstavci 2, informuje orgán ESMA o tom, zda byl fond zaregistrován jako kvalifikovaný fond sociálního podnikání, všechny níže uvedené strany:

a)    správce uvedeného v odstavci 1;

b)    příslušné orgány členských států podle čl. 15 odst. 1 písm. -a);

c)    příslušné orgány členských států podle čl. 15 odst. 1 písm. d);

d)    příslušné orgány členských států podle čl. 15a odst. 2 písm. d).“;

e)v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví informace, jež mají být poskytnuty podle odstavce 2.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplňovat toto nařízení přijímáním regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

f)odstavce 9 a 10 se zrušují;

10)článek 15b se nahrazuje tímto:

„Článek 15b

Orgán ESMA oznámí každé rozhodnutí o odmítnutí zaregistrovat správce podle článku 15 nebo fond podle článku 15a správcům zmíněným v uvedených článcích.“;

11)vkládá se nový článek 15c, který zní:

„Článek 15c

1.    Aniž je dotčen článek21, zruší orgán ESMA registraci pro EuSEF v případě, že správce uvedeného EuSEF splňuje některou z těchto podmínek:

a)    správce se povolení výslovně vzdal nebo jej nevyužil do šesti měsíců poté, co bylo povolení uděleno;

b)    správce získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky;

c)    EuSEF již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo povolení uděleno.

2.    Zrušení povolení nabývá účinku okamžitě v celé Unii.“;

12)v článku 16 se slova „příslušný orgán svého domovského členského státu“ nahrazují slovy „orgán ESMA“;

13)článek 17 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Orgán ESMA neprodleně oznámí příslušným orgánům uvedeným v čl. 15 odst. 4 a v čl. 15a odst. 6 každou registraci nebo zrušení registrace správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, každou novou registraci nebo zrušení registrace kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a každé doplnění do seznamu členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání hodlá tyto fondy nabízet, nebo vyškrtnutí z tohoto seznamu.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem, v nichž stanoví formát oznámení podle tohoto článku.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do [ÚP: Vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v odstavci 3 tohoto článku postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

c)odstavce 4 a 5 se zrušují;

14)článek 17a se zrušuje;

15)článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

1.    Orgán ESMA zajistí, že toto nařízení bude uplatňováno průběžně.

2.    U správců podle čl. 2 odst. 1 orgán ESMA vykonává dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení.

3.    U správců podle čl. 2 odst. 2 orgán ESMA vykonává dohled nad dodržováním pravidel uvedených v ustanoveních podle čl. 2 odst. 2 a příslušných požadavků směrnice 2011/61/EU, pokud jde o kvalifikovaný fond sociálního podnikání.

Orgán ESMA odpovídá za dohled nad tím, aby kvalifikovaný fond sociálního podnikání dodržoval povinnosti stanovené ve statutu fondu a zakládacích dokumentech.

4.    Orgán ESMA pro účely plnění úkolů jemu svěřených tímto nařízením a s cílem zajistit vysoké standardy dohledu uplatňuje všechny příslušné právní předpisy Unie, a pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice.

5.    Příslušné orgány sledují, zda subjekty kolektivního investování zřízené nebo nabízené na jejich území nepoužívají označení „EuSEF“ nebo nevyvolávají dojem, že se jedná o EuSEF, aniž by k tomu byly registrovány podle tohoto nařízení.

Domnívá-li se příslušný orgán, že subjekt kolektivního investování používá označení „EuSEF“ nebo vyvolává dojem, že se jedná o EuSEF, aniž by byl registrován v souladu s tímto nařízením, neprodleně o tom informuje orgán ESMA.“;

16)článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Pravomoci svěřené podle článků 20a až 20c orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem ESMA nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.“;

17)Vkládají se nové články 20a, 20b a 20c, které znějí:

„Článek 20a

1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností orgánu ESMA podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a) správců kvalifikovaných fondů sociálního podnikání;

b) osob podílejících se na správě kvalifikovaných fondů sociálního podnikání;

c) třetích stran, na něž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání přenesl funkce;

d) osoby jinak úzce a významně spřízněné nebo propojené se správou kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

2. Prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) zahrne lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) obsahuje prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící;

f) uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 21a, pokud poskytnuté informace jsou nesprávné nebo zavádějící.

3. V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) uvede penále stanovené v článku 21b v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 21a, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g) upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 20b

1. V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 20a odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) zkoumat záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 20a odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 21b, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 20a odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 21, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 20a odst. 1 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3. Osoby uvedené v čl. 20a odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 21b, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o předběžné opatření.

6. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:

a)    rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 3 je pravé;