EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.8.2017

COM(2017) 427 final

2017/0193(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření dohody jménem Evropské unie mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Obchodní systémy stanovující stropy emisí jsou nástroje politiky, které nákladově efektivním způsobem snižují emise skleníkových plynů. Strop pro emise skleníkových plynů zajišťuje, aby byla politika účinná z hlediska životního prostředí, a obchodování s povolenkami na emise umožňuje flexibilitu při dosahování snížení emisí. EU má více než desetiletou zkušenost se systémem EU pro obchodování s emisemi, s největším obchodním systémem stanovujícím stropy emisí na světě.

Jsou-li systémy obchodování s emisemi propojeny, umožňují účastníkům v rámci jednoho systému za účelem dodržování pravidel používat jednotky z propojeného systému. Očekává se, že toto propojení povede k širšímu stanovování cen uhlíků. Propojování prostřednictvím rozšíření trhu a zvýšení dostupnosti příležitostí pro snižování zvyšuje nákladovou efektivitu při obchodování s emisemi.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Rozvoj dobře fungujícího mezinárodního trhu s uhlíkem prostřednictvím propojování systémů obchodování s emisemi zdola je dlouhodobým cílem politiky EU a mezinárodního společenství, zejména jako prostředek směřující k dosažení cílů v oblasti klimatu, a to včetně cílů v rámci Pařížské dohody.

Článek 25 směrnice o vytvoření systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) 1 umožňuje, aby byl systém EU ETS propojen s jinými systémy obchodování s emisemi, a to za předpokladu, že jsou tyto systémy závazné, mají stanovený absolutní strop pro emise a jsou slučitelné. Dne 20. prosince 2010 Rada přijala rozhodnutí, kterým se Komise pověřuje, aby zahájila jednání se Švýcarskou konfederací týkající se propojení mezi systémem EU a švýcarským systémem pro obchodování s emisemi skleníkových plynů.

Švýcarský systém obchodování s emisemi (švýcarský ETS) se stal v roce 2013 povinným pro velké energeticky náročné subjekty a stanoví absolutní strop pro emise skleníkových plynů, čímž splňuje dvě ze základních podmínek pro propojení s EU ETS.

Švýcarský ETS má celkově velmi podobné rysy jako EU ETS. EU ETS a švýcarský ETS zahrnují stejné plyny a průmyslová odvětví, mají stejné prahy pro zahrnutí a definují odpovědné subjekty na úrovni zařízení. Množství povolenek, které jsou každý rok v rámci švýcarského ETS vydávány, se každoročně snižuje v souladu se snižováním množství povolenek v celé EU. Postupy pro přidělování povolenek jsou slučitelné: standardní metodou je dražba a pro přidělování povolenek odvětvím, která dostávají přechodné bezplatné povolenky, se používají podobné referenční hodnoty. Kvantitativní a kvalitativní normy pro mezinárodní kredity jsou obdobné. Aktuální obchodovací období obou systémů pokrývá roky 2013–2020. Období souladu v obou systémech pokrývá kalendářní roky, přičemž subjekty mají čas do 31. března a do 30. dubna následujícího roku, aby podaly zprávy o emisích a vyřadily povolenky. Sankce za nevyřazení dostatečného množství povolenek jsou v obou systémech podobné.

Švýcarský ETS dosud nezahrnuje leteckou dopravu, ačkoliv letecké činnosti jsou jedním z největších zdrojů skleníkových plynů ve Švýcarsku a zahrnutí letecké dopravy do švýcarského ETS je považováno za nezbytné pro propojení s EU ETS. Švýcarsko na zahrnutí letecké dopravy do švýcarského ETS pracuje, tak aby švýcarská pravidla v oblasti letecké dopravy odpovídala pravidlům v rámci EU ETS.

Obdobně jako EU ETS i švýcarský ETS v současnosti prochází přezkumem pro své další období od roku 2021 do roku 2030. Dohoda týkající se propojení švýcarského ETS a EU ETS (Dohoda o propojení) obsahuje ustanovení pro zajištění toho, aby systémy byly i nadále slučitelné, tak aby mohlo být propojení zachováno i v období let 2021–2030.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navzdory stále většímu využívání obchodování s emisemi v Asii a Severní Americe dosud neexistuje mezinárodní trh s uhlíkem s jednotnými globálními cenami uhlíku. Země přijímají různé druhy zmírňovacích opatření, a to jak tržní opatření, tak i tradičnější politiky „velení a řízení“. Tím vzniká riziko úniku uhlíku v případě energeticky nejnáročnějších odvětví, tj. přesun činnosti do zemí s méně ambiciózními cíli a politikami. Propojení povede ke sbližování cen uhlíků v propojených systémech, což přispěje ke zlepšení rovných podmínek. Pokud jde o leteckou dopravu, jakmile bude zahrnuta do švýcarského ETS, bude se s lety mezi Švýcarskem a EU a lety mezi členskými státy EU zacházet obdobně.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na čl. 192 odst. 1 spolu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

V souladu s čl. 192 odst. 1 a článkem 191 Smlouvy o fungování EU přispívá Evropská unie mimo jiné ke sledování následujících cílů: zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu.

Článek 218 SFEU stanoví postup pro sjednávání a uzavírání dohod mezi Evropskou unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Odstavec 5 uvedeného článku stanoví, že Rada přijme na návrh Komise jakožto vyjednavače rozhodnutí, kterým dá zmocnění k podpisu dohody jménem Evropské unie. Ustanovení čl. 218 odst. 6 písm. a) SFEU stanoví, že Rada přijme na návrh Komise jakožto vyjednavače rozhodnutí, kterým dá po obdržení souhlasu od Evropského parlamentu zmocnění k uzavření dohody jménem Evropské unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Směrnice o EU ETS je stávajícím politickým nástrojem EU, jenž bude platit i po roce 2020. V souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 SFEU může být cílů dohody o propojení dosaženo pouze prostřednictvím návrhu Komise na úrovni EU, jelikož dohoda umožní účastníkům systému EU za účelem dodržování pravidel používat jednotky ze švýcarského systému.

Opatření na úrovni EU, a pokud možno na celosvětové úrovni, je účinnější než opatření na úrovni členských států, a to vzhledem k přeshraničním účinkům změny klimatu. Opatření na úrovni EU nejúčinněji přispěje k dosažení domácích a mezinárodních cílů EU v oblasti klimatu a zároveň zachová rovné podmínky na vnitřním trhu EU.

•Proporcionalita

3.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

4.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Dohoda objasňuje, že Švýcarsko použije ve švýcarském ETS obdobná ustanovení, jaká platí v rámci EU ETS, pokud jde o leteckou dopravu, předtím, než dohoda vstoupí v platnost. Provozovatelé letecké dopravy budou spravováni státem EHP nebo Švýcarskem v rámci přístupu využívajícího „jednotné správní místo“, aby tak odpovědnost za provádění obou systémů nesl jediný orgán.

Smíšený výbor zřízený článkem 12 dohody je hlavní řídící strukturou dohody. Skládá se ze zástupců obou stran a je odpovědný za správu a řádné provádění dohody. Hraje základní úlohu zejména v procesu pro sdílení informací a koordinaci, jakož i v posuzování toho, zda strany nadále splňují základní kritéria. Smíšený výbor může navrhovat změny článků dohody a provádět změny příloh. Smíšený výbor začne být prozatímně funkční od data podpisu dohody.

Článek 14 dohody stanoví mechanismus pro řešení sporů. Spory týkající se výkladu nebo použití dohody může kterákoliv ze stran předat k vyřešení smíšenému výboru. Pokud smíšený výbor nedokáže spor vyřešit do šesti měsíců, může být spor na žádost kterékoliv ze stran předán Stálému rozhodčímu soudu.

Dohoda může být kteroukoliv stranou trvale ukončena (článek 16). Článek 15 stanoví způsoby prozatímního pozastavení, které jsou schopny v krátké lhůtě ochránit integritu systémů obchodování s emisemi. Navrhovaný mechanismus pozastavení zabraňuje vyřazení povolenek z propojeného systému za účelem dodržování pravidel. Mechanismus pozastavení může být spuštěn pouze ve vymezených případech, na stanovené časové období a může být prodloužen až do ukončení.

Kromě zásad, cílů a institucionálního uspořádání dohoda obsahuje rovněž technická ustanovení pro operacionalizaci propojení v souvislosti s registry (článek 3), evidencí (článek 4), dražbou povolenek (článek 5) a s citlivými informacemi a zabezpečením (články 8 a 9).

Bude zřízeno přímé propojení registrů, aby bylo umožněno obchodování v rámci registru, které bude založeno na technických normách pro propojování odrážejících zásady stanovené v příloze II dohody. Za správu propojení registrů budou odpovědní správce švýcarského registru pro Švýcarsko a ústřední správce registru pro EU. Společné provozní postupy pro propojení registrů určují spolu s technickými normami pro propojování správci propojení registrů. Ti mohou samostatně nebo společně propojení dočasně uzavřít za účelem údržby systému nebo kvůli narušení bezpečnosti či bezpečnostnímu riziku.

Držitelé účtů v registrech budou po propojení schopni určit původ povolenek na emise. Alespoň jednou ročně se musí strany vzájemně informovat o celkovém množství povolenek na emise pocházejících z propojeného ETS, které drží v rámci svých systémů ETS. Obdobně se musí alespoň jednou ročně vzájemně informovat o povolenkách na emise pocházejících z propojeného ETS, které byly vyřazeny za účelem dodržování pravidel nebo které byly v rámci druhého ETS dobrovolně zrušeny. Dohoda stanoví, že EU a Švýcarsko musí započítat čisté toky povolenek mezi propojenými systémy obchodování s emisemi v souladu s budoucími pravidly evidence, která se v současné době vypracovávají v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Rovněž jsou stanovena ustanovení pro převádění a získávání jednotek přiděleného množství pro případ, že vstoupí v platnost druhé období plnění závazků Kjótského protokolu. Smíšený výbor v přílohách dohody vypracuje podrobnosti týkající se zúčtování a případně převádění a získávání jednotek přiděleného množství.

Dohoda stanoví, že povolenky, které nejsou přiděleny bezplatně, mají být draženy otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem. Subjekty včetně hospodářských subjektů, které jsou přijaty k podávání nabídek při dražbách v rámci jednoho systému, jsou rovněž způsobilé k podávání nabídek při dražbách prováděných v rámci druhého systému. Dohoda umožňuje, aby ve Švýcarsku i nadále platila současná opatření pro obchodování formou dražby, pokud se celkový počet švýcarských povolenek (stacionární zařízení a letecká doprava), které se ročně vydraží, nachází pod hranicí 1 000 000 švýcarských povolenek. Jakmile bude hranice dosaženo, Švýcarsko uplatní stejná opatření pro obchodování formou dražby, která se uplatňují v EU a která jsou uvedena v příloze I dohody.

Strany musí chránit citlivé informace. Každá strana zůstává odpovědná za označování informací, které uvolní, jako citlivé a za rozhodnutí o úrovni citlivosti, jakož i za snížení nebo odstranění klasifikace citlivých informací a je povinna o tom druhou stranou informovat. EU a Švýcarsko se dohodnou na označování a na úrovni citlivosti informací, které vydaly společně.

2017/0193 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření dohody jménem Evropské unie mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu 2 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s rozhodnutím Rady [XXX] ze dne […] byla dne [… listopadu 2017] podepsána dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů, s výhradou uzavření dohody k pozdějšímu datu.

(2)Obchodní systémy stanovující stropy emisí jsou politické nástroje, které nákladově efektivním způsobem snižují emise skleníkových plynů. Očekává se, že propojení obchodních systémů stanovujících stropy emisí povede k širšímu stanovování cen uhlíku, zvýší dostupnost příležitostí pro snižování a zvýší nákladovou efektivitu obchodování s emisemi. Rozvoj dobře fungujícího mezinárodního trhu s uhlíkem prostřednictvím propojování systémů obchodování s emisemi zdola je dlouhodobým cílem politiky EU a mezinárodního společenství, zejména jako prostředek směřující k dosažení cílů v oblasti klimatu, a to včetně cílů v rámci Pařížské dohody.

(3)Dohoda by měla být schválena jménem Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarkou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů se tímto schvaluje jménem Unie.

Znění dohody je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou učinit jménem Unie výměnu schvalovacích listin stanovených článkem 21 dohody, a vyjádřit tím souhlas Unie, aby byla touto dohodou vázána.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne […] 32.

V Bruselu dne

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

(2)

2 Datum vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.8.2017

COM(2017) 427 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o uzavření dohody jménem Evropské unie mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů

DOHODA mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů

EVROPSKÁ UNIE

(dále jen „Unie“)

na jedné straně a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

(dále jen „Švýcarsko“)

na straně druhé

(dále jen „strany“),

VĚDOMY SI celosvětové výzvy, již představuje změna klimatu, a mezinárodního úsilí nezbytného pro snížení emisí skleníkových plynů za účelem boje proti změně klimatu,

ZAZNAMENÁVAJÍCE mezinárodní závazky, zejména Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, týkající se snížení emisí skleníkových plynů,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že Švýcarsko a Unie sdílejí cíl do roku 2020 a později výrazně snížit emise skleníkových plynů,

VĚDOMY SI TOHO, že revize budoucích obchodovacích období systémů obchodování s emisemi Unie a Švýcarska mohou vyžadovat přezkoumání dohody přinejmenším za účelem zachování integrity závazků stran v oblasti zmírňování,

UZNÁVAJÍCE, že systémy obchodování s emisemi představují účinný nástroj, jak nákladově efektivním způsobem snižovat emise skleníkových plynů,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že propojení systémů obchodování s emisemi za účelem umožnění obchodování s emisními povolenkami mezi systémy pomůže vytvořit rozsáhlý mezinárodní trh s uhlíkem a dále posílí úsilí stran, které propojily své systémy, o snižování emisí,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že propojením systémů obchodování s emisemi by měl být vyloučen únik uhlíku a narušení hospodářské soutěže mezi propojenými systémy a mělo by být zajištěno řádné fungování propojených trhů s uhlíkem,

S OHLEDEM NA systém Unie pro obchodování s emisemi zřízený směrnicí 2003/87/ES ve znění pozdějších předpisů a na švýcarský systém obchodování s emisemi zřízený zákonem o CO2 a s ním souvisejícím nařízením,

PŘIPOMÍNAJE, že systému Unie pro obchodování s emisemi se účastní Norsko, Island a Lichtenštejnsko,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že v závislosti na načasování ratifikace by propojení mělo být funkční od 1. ledna 2019 nebo od 1. ledna 2020, aniž jsou dotčena základní kritéria dříve uplatňovaná Švýcarskem nebo Unií a prozatímní uplatňování,

VĚDOMY SI, že propojení systémů obchodování s emisemi vyžaduje přístup k citlivým informacím, jakož i jejich výměnu mezi stranami, a tudíž odpovídající bezpečnostní opatření,

ZAZNAMENÁVAJÍCE, že tato dohoda neovlivňuje ustanovení, pomocí nichž si strany stanoví své cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, které nejsou pokryty jejich systémy obchodování s emisemi,

UZNÁVAJÍCE, že touto dohodou nejsou dotčeny žádné dvoustranné dohody mezi Švýcarskem a Francií – pokud jde o mezistátní status euroletiště Basel-Mulhouse-Freiburg stanovený úmluvou „Convention franco-suisse du 4 juillet 1949 relative à la construction et à l’exploitation de l’aéroport de Bâle-Mulhouse“, pokud dvoustranná dohoda dodržuje základní kritéria a technická ustanovení určená v této dohodě,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení této dohody jsou navržena s ohledem na úzké vazby a zvláštní vztah mezi Švýcarskem a Unií,

Vítaje dohodu dosaženou na 21. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které bylo dosaženo v Paříži dne 12. prosince 2015, a uznávajíce, že otázky z oblasti evidence vyplývající z uvedené dohody budou ve vhodnou dobu řešeny, 

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíl

Tato dohoda propojuje systém Unie pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“) se systémem Švýcarska (dále jen „švýcarský ETS“).

Článek 2

Základní kritéria

Systémy obou stran pro obchodování s emisemi (dále jen „ETS“) musí splňovat alespoň základní kritéria stanovená v příloze I.

KAPITOLA II

TECHNICKÁ USTANOVENÍ

Článek 3

Registry

1.Registry stran musí splňovat kritéria definovaná v příloze I části C.

2.Za účelem operacionalizace propojení mezi EU ETS a švýcarským ETS se zřídí přímé propojení mezi protokolem transakcí Evropské unie (EUTL) registru Unie a švýcarským doplňkovým protokolem transakcí (SSTL) švýcarského registru, které umožní převádět mezi registry povolenky na emise vydané v rámci kteréhokoliv systému.

3.Propojení registrů musí být mimo jiné:

a.pro Švýcarsko spravováno švýcarským správcem registru a pro Unii ústředním správcem Unie;

b.provozováno v souladu s právními předpisy použitelnými v dané jurisdikci;

c.podporováno automatizovanými procesy integrovanými do švýcarského registru a registru Unie, aby byly umožněny transakce;

d.prováděno tak, aby se pro uživatele švýcarského registru a registru Unie zajistilo v co nejvyšší možné míře konzistentní fungování.

4.Správce švýcarského registru, ústřední správce Unie nebo oba správci společně mohou propojení registrů dočasně uzavřít za účelem údržby systému nebo kvůli narušení bezpečnosti či bezpečnostnímu riziku, a to v souladu s použitelnými právními předpisy Švýcarska a Evropské unie. Strany dočasné uzavření propojení registrů za účelem údržby systému nebo kvůli narušení bezpečnosti či bezpečnostnímu riziku co nejdříve oznámí a omezí je na co nejkratší dobu.

5.Strany jednají neprodleně a v úzké spolupráci za použití opatření dostupných v jejich příslušných jurisdikcích, aby zamezily podvodům a zachovaly tržní integritu propojených ETS. V rámci propojených ETS správce švýcarského registru, ústřední správce Unie a vnitrostátní správci z členských států Evropské unie spolupracují, aby minimalizovali riziko podvodu, zneužití nebo trestné činnosti týkajících se registrů, aby na takovéto incidenty reagovali a aby chránili integritu propojení registrů. Opatření schválená správci za účelem řešení rizika podvodu, zneužití nebo trestné činnosti se přijímají rozhodnutím smíšeného výboru.

6.Správce švýcarského registru a ústřední správce Unie určí společné provozní postupy týkající se technických nebo jiných záležitostí nezbytných pro fungování propojení a zohlední priority vnitrostátních právních předpisů. Společné provozní postupy vypracované správci nabývají účinnosti poté, co byly přijaty rozhodnutím smíšeného výboru.

7.Správce švýcarského registru a ústřední správce Unie vypracují technické normy pro propojování založené na zásadách stanovených v příloze II, které popisují podrobné požadavky na zřízení stabilního a zabezpečeného spojení mezi SSTL a EUTL. Technické normy pro propojování vypracované správci nabývají účinnosti poté, co byly přijaty rozhodnutím smíšeného výboru.

8.Záležitosti vyplývající z provádění a provozování propojení registrů, které vyžadují řešení, se vyřeší prostřednictvím včasné konzultace správce švýcarského registru a ústředního správce Unie a v souladu se stanoveným společným provozním postupem.

Článek 4

Povolenky na emise a evidence

1.Povolenky na emise, které mohou být za účelem dodržování pravidel použity v rámci ETS jedné strany, se za účelem dodržování pravidel uznávají i v rámci ETS druhé strany.

Povolenkou na emise se rozumí povolení vypouštět jednu tunu ekvivalentu oxidu uhličitého po určené období, přičemž toto povolení bylo vydáno v rámci EU ETS nebo švýcarského ETS a je platné pro účely splnění požadavků v rámci švýcarského nebo unijního ETS.

2.Existující omezení využívání konkrétních povolenek v jednom systému lze uplatnit i v druhém systému.

3.ETS, v rámci něhož byla povolenka na emise vydána, musí být pro správce registru a držitele účtů identifikovatelný minimálně na základě kódu země ze sériového čísla povolenky na emise.

4.Strany se alespoň jednou ročně vzájemně informují o celkovém počtu držených povolenek na emise vydaných v rámci druhého systému a o počtu povolenek na emise vydaných v rámci druhého systému, které byly vyřazeny za účelem dodržování pravidel nebo dobrovolně zrušeny.

5.Strany započítají čisté toky povolenek v souladu se zásadami a pravidly pro evidenci schválenými UNFCCC poté, co vstoupí v platnost. Tento mechanismus se stanoví v příloze této dohody přijaté rozhodnutím smíšeného výboru.

6.Po vstupu druhého období plnění závazků Kjótského protokolu v platnost strany v dohodnutém intervalu převedou nebo získají dostatečný počet jednotek přiděleného množství (AAU) platných pro druhé období plnění závazků Kjótského protokolu, a v případě ukončení v souladu s článkem 16 započítají čisté toky povolenek mezi stranami v rozsahu, v jakém hospodářské subjekty ETS tyto povolenky vyřadily za účelem dodržování pravidel, a v rozsahu, v jakém tyto povolenky představují emise zahrnuté do přílohy A Kjótského protokolu. Mechanismus pro tyto transakce se stanoví v příloze této dohody přijaté rozhodnutím smíšeného výboru, a to po vstupu změny Kjótského protokolu v platnost. Příloha musí rovněž obsahovat dohodu o správě podílu na výnosech uplatněnou na první mezinárodní převod AAU. 

Článek 5

Dražby povolenek

1.Povolenky mohou být stranami prodávány pouze prostřednictvím dražby.

2.Hospodářské subjekty v rámci kteréhokoliv ETS jsou způsobilé požádat o povolení k podávání nabídek při dražbách povolenek. Přístup k dražbám povolenek se hospodářským subjektům v rámci kteréhokoliv ETS uděluje na nediskriminačním základě. Za účelem zajištění integrity dražeb může být způsobilost k žádosti o povolení k účasti v dražbách rozšířena pouze na jiné kategorie účastníků, kteří jsou regulováni právem jedné ze stran nebo kteří mají výslovné pověření se dražeb účastnit.

3.Prodej prostřednictvím dražby se provádí otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a podle kritérií uvedených v příloze I části D.

Kapitola III

LETECKÁ DOPRAVA

Článek 6

Zahrnutí leteckých činností

Strany do svých příslušných ETS zahrnou letecké činnosti v souladu se základními kritérii stanovenými v příloze I části B. Zahrnutí leteckých činností do švýcarského ETS odráží stejné zásady jako EU ETS, zejména pokud jde o pravidla týkající se pokrytí, stropů a přidělování povolenek.

Článek 7

Přezkum dohody v případě změn týkajících se leteckých činností

1.V případě změn v EU ETS týkajících se leteckých činností smíšený výbor podle čl. 13 odst. 2 přezkoumá odpovídající přílohu I část B.

2.Smíšený výbor musí v každém případě do konce roku 2018 svolat zasedání za účelem přezkumu příslušných ustanovení dohody týkajících se rozsahu pokrytí leteckých činností podle čl. 13 odst. 2.

KAPITOLA IV

CITLIVÉ INFORMACE A ZABEZPEČENÍ

Článek 8

Citlivé informace

1.„Citlivými informacemi“ se rozumí informace a materiály v ústní, obrazové, elektronické, magnetické nebo listinné podobě včetně vybavení a technologie, které si strany v souvislosti s touto dohodou vyměnily nebo poskytly a i) jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit nebo způsobit újmu zájmům Švýcarska, Unie nebo jednoho či více členských států Unie, ii) jež vyžadují ochranu proti neoprávněnému zveřejnění v zájmu bezpečnosti jedné ze stran a iii) jimž jedna ze stran přiřadila označení citlivosti.

2.Aniž by byly dotčeny příslušné právní a správní předpisy stran, každá strana musí chránit citlivé informace, zejména před neoprávněným vyzrazením nebo ztrátou integrity, a to v souladu s bezpečnostními požadavky definovanými v příloze II, úrovněmi citlivosti definovanými v příloze III a s pokyny pro nakládání definovanými v příloze IV. „Nakládání“ zahrnuje vytváření, zpracovávání, uchovávání, předávání nebo likvidaci citlivých informací nebo jakýchkoliv informací v nich obsažených.

Článek 9

Úrovně citlivosti

1.Každá ze stran je výhradně odpovědná za označování informací, které vydává, za citlivé, jakož i za snížení nebo zrušení úrovně citlivosti vydávaných informací. Jsou-li citlivé informace stranami vydávány společně, strany se společně dohodnou na označování a úrovni citlivosti, jakož i na snížení nebo zrušení úrovně citlivosti.

2.Citlivé informace se označí ETS KRITICKÉ, ETS CITLIVÉ nebo ETS OMEZENÉ v souladu s úrovní citlivosti uvedenou v příloze III.

3.Původce citlivé informace poskytující strany by měl snížit klasifikaci citlivé informace na nižší úroveň citlivosti, jakmile přestane být pro tuto informaci zapotřebí vyššího stupně ochrany, nebo zrušit status citlivosti, jakmile již informace nevyžaduje ochranu proti neoprávněnému zveřejnění nebo ztrátě integrity.

4.Vydávající strana informuje přijímající stranu o jakýchkoliv nových citlivých informacích a o související úrovni citlivosti, jakož i o jakémkoliv snížení úrovně citlivosti nebo o odstranění statusu citlivosti.

5.Strany zřídí a budou spravovat seznam sdílených citlivých informací.

KAPITOLA V

VÝVOJ PRÁVA

Článek 10

Vývoj práva

1.Touto dohodou není dotčeno právo každé ze stran měnit nebo přijímat právní předpisy týkající se této dohody včetně práva přijímat přísnější ochranná opatření.

2.Strany si vzájemně písemně a včas oznámí, pokud jedna ze stran vypracovává právní předpisy v oblastí týkající se této dohody. Za tímto účelem smíšený výbor zřídí proces pravidelného informování a konzultací.

3.Po oznámení podle odstavce 2 může kterákoliv ze stran požádat o výměnu názorů k dané věci v rámci smíšeného výboru podle čl. 13 odst. 4, zejména za účelem posouzení, zda právní předpisy přímo ovlivní kritéria stanovená v příloze I.

4.Poté, co jedna strana přijme návrh legislativního aktu týkajícího se této dohody, předá kopii tohoto návrhu zástupci (zástupcům) druhé strany ve smíšeném výboru.

5.Poté, co jedna strana přijme legislativní akt týkající se této dohody, předá kopii tohoto legislativního aktu zástupci (zástupcům) druhé strany ve smíšeném výboru.

6.Pokud smíšený výbor dospěje k závěru, že právní předpis přímo ovlivňuje kritéria stanovená v příloze I, rozhodne smíšený výbor o odpovídající změně příslušné části přílohy I. Toto rozhodnutí musí být přijato předtím, než uplyne šest měsíců od data předání smíšenému výboru.

7.Pokud nelze rozhodnutí týkajícího se změny přílohy I dosáhnout v časovém rámci uvedeném v odstavci 6, smíšený výbor do osmi měsíců od předání přezkoumá veškeré další možnosti, jak zachovat řádné fungování dohody, a přijme veškerá rozhodnutí, která jsou pro tento účel nezbytná.

Článek 11

Koordinace

1.Strany provádějí koordinaci v oblastech týkajících se této dohody a zejména v oblasti kritérií stanovených v přílohách, aby se zajistilo řádné provádění dohody, pokračující integrita ETS obou stran a aby se zabránilo úniku uhlíku a nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže mezi propojenými ETS.

2.Tato koordinace musí probíhat především prostřednictvím formální a neformální výměny nebo poskytování informací a na žádost strany prostřednictvím konzultací ve smíšeném výboru.

KAPITOLA VI

SMÍŠENÝ VÝBOR

Článek 12

Složení a fungování smíšeného výboru

1.Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců stran.

2.Kterákoliv ze stran může požádat o svolání zasedání a smíšený výbor se sejde do 30 dnů od takovéto žádosti.

3.Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem v případech uvedených v této dohodě jsou po jejich vstupu v platnost pro strany závazná a strany přijmou nezbytné kroky k zajištění provádění a použití těchto rozhodnutí.

4.Smíšený výbor přijme svůj jednací řád. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem musí být dohodnuta oběma stranami.

5. Smíšený výbor může rozhodnout o zřízení podvýborů nebo pracovních skupin, které mu při plnění úkolů pomáhají.

Článek 13

Funkce smíšeného výboru

1.Smíšený výbor odpovídá za správu této dohody a její řádné provádění.

2.Smíšený výbor může přijmout novou přílohu nebo změnit stávající přílohu této dohody.

3.Smíšený výbor projedná změny článků této dohody navrhované jednou ze stran. Pokud smíšený výbor s návrhy souhlasí, předá je k přijetí stranám v souladu s jejich příslušnými vnitřními postupy.

4.Na žádost podle čl. 10 odst. 3 smíšený výbor uspořádá výměnu názorů o navrhovaných právních předpisech, zejména o tom, zda by tyto právní předpisy vedly k tomu, že ETS dané strany již nesplňuje kritéria stanovená v přílohách.

5.Při pozastavení této dohody nebo před oznámením ukončení této dohody v souladu s články 15 a 16 smíšený výbor uspořádá výměnu názorů a usiluje o dosažení dohody, jak pozastavení ukončit nebo jak zamezit ukončení.

6.Smíšený výbor usiluje o řešení sporů, které mu strany postoupily v souladu s článkem 14.

7.Smíšený výbor pravidelně přezkoumává tuto dohodu s ohledem na podstatný vývoj v obou ETS včetně dohledu nad trhem nebo zahájení nového obchodovacího období, aby se zejména zajistilo, že propojení nenarušuje domácí cíle kterékoliv strany v oblasti snižování emisí nebo integritu a řádné fungování trhů s uhlíkem.

8.Funkce smíšeného výboru jsou omezeny na funkce uvedené v této dohodě.

KAPITOLA VII

ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 14

Řešení sporů

1.Spory týkající se výkladu nebo použití této dohody, které mezi stranami vznikly, strany předají k řešení smíšenému výboru.

2.Pokud smíšený výbor při řešení sporu do šesti měsíců ode dne, kdy mu byl spor postoupen, neuspěje, postoupí se spor na žádost kterékoliv ze stran Stálému rozhodčímu soudu k řešení v souladu s pravidly Stálého rozhodčího soudu z roku 2012.

3.Mechanismus pro řešení sporů se po pozastavení nebo ukončení dohody nadále použije pro řešení sporů podle odstavce 1, které vznikly během používání dohody.

KAPITOLA VIII

POZASTAVENÍ A UKONČENÍ

Článek 15

Pozastavení čl. 4 odst. 1

1.Aniž je dotčen článek 16, může kterákoliv stran za následujících okolností pozastavit uplatňování čl. 4 odst. 1 dohody:

a.Pokud se jedna strana domnívá, že druhá strana plně nebo z části neplní povinnosti stanovené podle článku 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 3, článku 6, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 5 a čl. 18 odst. 2 této dohody.

b.Pokud druhá strana první straně písemně oznámí svůj úmysl propojit svůj ETS s ETS třetí strany.

c.Pokud druhá strana první straně písemně oznámí svůj úmysl ukončit tuto dohodu.

2.Strana své rozhodnutí pozastavit čl. 4 odst. 1 dohody druhé straně oznámí písemně spolu s odůvodněním pro toto pozastavení. Rozhodnutí se zveřejní neprodleně poté, co bylo oznámeno druhé straně.

3.Pozastavení čl. 4 odst. 1 dohody je dočasné. Je-li čl. 4 odst. 1 pozastaven podle odst. 1 písm. a) tohoto článku, pozastavení končí vyřešením sporu v souladu s článkem 14. Je-li čl. 4 odst. 1 pozastaven podle odst. 1 písm. b) nebo podle odst. 1 písm. c) tohoto článku, je pozastavení dočasné a trvá po dobu tří měsíců. Strana se může rozhodnout délku trvání pozastavení zkrátit či prodloužit.

4.Během pozastavení nemohou být vyřazeny za účelem dodržování pravidel povolenky v ETS, z něhož nepocházejí. Veškeré další transakce jsou nadále povoleny.

5.Pokud od okamžiku předání legislativního návrhu podle čl. 10 odst. 3 do lhůty stanovené v čl. 10 odst. 6 nebylo požádáno o výměnu názorů ve smíšeném výboru nebo pokud k této výměně došlo a smíšený výbor dospěl k závěru, že nový právní předpis přímo neovlivňuje kritéria, strana nesmí pozastavit uplatňování čl. 4 odst. 1 z důvodu, že druhá strana již neplní povinnost splňovat kritéria stanovená v příloze I.

Článek 16

Ukončení

1.Strana může tuto dohodu kdykoliv ukončit písemným oznámením svého rozhodnutí druhé straně po konzultaci v rámci smíšeného výboru. Ukončení nabývá účinku šest měsíců poté, co bylo oznámeno druhé straně. Rozhodnutí se zveřejní poté, co bylo oznámeno druhé straně.

2.V případě neprodloužení nebo zrušení ETS jedné ze stran se tato dohoda automaticky ukončí k poslednímu dni, kdy je daný ETS v provozu.

3.V případě ukončení se strany dohodnou na pokračování používání a uchovávání informací, které si již vzájemně sdělily, s výjimkou údajů uchovávaných v jednotlivých registrech. Pokud nedojde k dohodě, kterákoliv ze stran je oprávněna požadovat, aby byly sdělené informace vymazány.

KAPITOLA IX

   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Provádění

1.Strany přijmou veškerá vhodná opatření s cílem zabezpečit splnění závazků vyplývajících z této dohody, a to včetně rozhodnutí smíšeného výboru.

2.Strany se zdrží veškerých opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody.

Článek 18

Propojování se třetími stranami

1.Strany této dohody mohou jednat s třetí stranou s cílem propojit jejich příslušné systémy obchodování s emisemi.

2.Pokud strana této dohody jedná o propojení se třetí stranou, musí to oznámit druhé straně této dohody a pravidelně jí sdělovat aktuální informace o stavu jednání.

3.Předtím, než dojde k propojení jedné strany této dohody se třetí stranou, se druhá strana této dohody rozhodne, zda dohodu se třetí stranou o propojení přijímá, nebo zda ukončí platnost této dohody. Pokud dohodu o propojení se třetí stranou přijme, pozastavení čl. 4 odst. 1 končí.

4.V návaznosti na propojení se třetí stranou mohou být ustanovení této dohody přezkoumána.

Článek 19

Přílohy

Přílohy této dohody jsou její nedílnou součástí.

Článek 20

Jazyky

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 21

Ratifikace a vstup v platnost

1.Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, pokud nebude vypovězena v souladu s článkem 16.

2.Strany tuto dohodu ratifikují nebo schválí v souladu se svými vnitřními postupy.

3.Strany ratifikují nebo si vymění své listiny o ratifikaci pouze tehdy, pokud se domnívají, že jsou splněny veškeré podmínky pro propojení stanovené v této dohodě.

4.Tato dohoda vstupuje v platnost dne 1. ledna poté, co si strany vymění listiny o ratifikaci. 

5.Vstup čl. 4 odst. 6 v platnost závisí na ratifikaci změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá přijaté na 8. zasedání stran (rozhodnutí 1/CMP.8, druhé období plnění závazků) oběma stranami a na datu, kdy pro obě strany vstoupí v platnost.

Článek 22

Prozatímní provádění

Před vstupem dohody v platnost se od data podpisu této dohody prozatímně použijí články 11 až 13.

V … dne ...

Za Švýcarskou konfederaci:            Za Evropskou unii:

Příloha I

Základní kritéria

A.Základní kritéria pro stacionární zařízení

B.Základní kritéria pro leteckou dopravu

C.Základní kritéria pro registry

ETS každé strany musí zahrnovat registr a protokol transakcí, které musí splňovat následující základní kritéria, pokud jde o bezpečnostní mechanismy a postupy a o otevírání účtů.

Základní kritéria pro bezpečnostní mechanismy a postupy:

Registry a protokoly transakcí musí chránit důvěrnost, integritu, dostupnost a pravost údajů uložených v systému. Za tímto účelem strany uplatní následující bezpečnostní mechanismy:

Základní kritéria pro otevření a správu účtů:

Při otevírání účtů musí být respektována následující základní kritéria:

D.Základní kritéria pro dražební platformy a dražební činnosti

Subjekty provádějící dražby povolenek v rámci ETS stran musí splňovat následující základní kritéria a provádět dražby s ohledem na ně.

Příloha II

Technické normy pro propojování

Technické normy pro propojování stanoví:

·architekturu komunikačního spojení,

·zabezpečení přenosu dat,

·seznam funkcí (transakce, sesouhlasení …),

·definici internetových služeb,

·požadavky na evidenci údajů,

·provozní opatření (telefonická linka, podpora),

·plán pro aktivaci komunikace a testovací postup,

·postup pro ověřování bezpečnosti.

Technické normy pro propojování stanoví, že správci přijmou přiměřená opatření k zajištění toho, že SSTL, EUTL a propojení jsou provozuschopné dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu a že přerušení provozu SSTL, EUTL a propojení jsou omezena na minimum.

Technické normy pro propojování stanoví, že komunikace mezi švýcarským doplňkovým protokolem transakcí (SSTL) a protokolem transakcí Evropské unie (EUTL) spočívá v zabezpečených výměnách vzkazů přístupového protokolu SOAP (simple object access protocol) založených na následujících technologiích 1 :

·internetové služby využívající přístupový protokol SOAP,

·technické vybavení založené virtuální soukromé sítě (VPN),

·XML (rozšířený značkovací jazyk, Extensible Markup Language),

·digitální podpis a

·protokoly pro synchronizaci systémového času.

Technické normy pro propojování stanoví dodatečné bezpečnostní požadavky pro švýcarský registr, SSTL, registr Unie a EUTL a zdokumentuje je v „plánu pro řízení bezpečnosti“. Technické normy pro propojování konkrétně uvedou, že:

·Existuje-li podezření, že zabezpečení švýcarského registru, SSTL, registru Unie nebo EUTL bylo ohroženo, obě strany se neprodleně vzájemně informují a pozastaví propojení mezi SSTL a EUTL.

·V případě narušení bezpečnosti se strany zavazují, že budou bezodkladně vzájemně sdílet informace. V rozsahu, v jakém jsou dostupné technické podrobnosti, správce švýcarského registru a ústřední správce Unie vzájemně sdílí zprávu popisující daný incident (datum, příčina, dopad, opravné prostředky), a to do 24 hodin od narušení bezpečnosti.

Postup pro ověřování bezpečnosti stanovený v technických normách pro propojování musí být dokončen předtím, než je zřízeno komunikační spojení mezi SSTL a EUTL a když je nutná nová verze nebo vydání SSTL nebo EUTL.

Technické normy pro propojování kromě prostředí produkce poskytnou také dvě testovací prostředí: prostředí pro testování vývojářů a prostředí schvalování.

Strany prostřednictvím správce švýcarského registru a ústředního správce Unie poskytnou důkazy, že v posledních dvanácti měsících bylo provedeno nezávislé hodnocení zabezpečení jejich systémů v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými v technických normách pro propojování. V rámci veškerých nových vydání důležitého softwaru se provede ověřování bezpečnosti a zejména zkouška penetrace, a to v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými v technických normách pro propojování. Zkouška penetrace nesmí být prováděna vývojářem softwaru ani subdodavatelem vývojáře softwaru.

Příloha III

Úrovně citlivosti a pokyny pro nakládání s informacemi

Strany se dohodly, že pro identifikaci citlivých informací, s nimiž je nakládáno nebo které jsou vyměňovány v rámci této dohody, použijí následující úrovně citlivosti:

·ETS omezené

·ETS citlivé

·ETS kritické

Informace označené jako „ETS kritické“ jsou citlivější než informace označené jako „ETS citlivé“, které jsou citlivější než informace označené jako „ETS omezené“.

Strany se dohodly, že vypracují pokyny pro nakládání s informacemi, a to na základě stávající politiky EU pro klasifikaci ETS informací a v případě Švýcarska na základě nařízení o ochraně informací (IPO) a spolkového zákona o ochraně údajů (FADP). Tyto pokyny pro nakládání s informacemi se předloží ke schválení smíšenému výboru. Po schválení bude se všemi informacemi nakládáno podle úrovně citlivosti v souladu s těmito pokyny pro nakládání s informacemi.

V případě rozdílného posouzení úrovně stranami se použije vyšší úroveň.

Právní předpisy každé ze stran musí zahrnovat rovnocenné základní bezpečnostní požadavky pro následující kroky při nakládání zohledňující úrovně citlivosti ETS:

·Tvorba dokumentu

oZdroje

oÚroveň citlivosti

·Uchovávání

oElektronický dokument na síti

oElektronický dokument v místním prostředí

oFyzický dokument

·Elektronický přenos

oTelefon a mobilní telefon

oFax

oE-mail

oPřenos dat

·Fyzický přenos

oÚstní

oOsobní předání

oPoštovní systém

·Použití

oZpracování pomocí počítačových aplikací

oTisk

oKopírování

oOdstranění z trvalého stanoviště

·Správa informací

oPravidelné hodnocení klasifikace a příjemců

oArchivace

oVymazání a zničení

Příloha IV

Definice úrovní citlivosti ETS

A.1 – Hodnocení důvěrnosti a integrity

Důvěrností se rozumí důvěrný charakter informací nebo informačního systému jako celku či jeho části (např. algoritmů, programů a dokumentace), k nimž mají přístup pouze oprávněné osoby a subjekty v rámci daných postupů

Integritou se rozumí záruka, že informační systém a informace v něm zpracovávané bude možné změnit pouze záměrnými a legitimními zásahy a že systém zpracuje očekávaný výsledek přesně a v úplnosti.

Pro každou informaci ETS považovanou za citlivou musí být zvážen aspekt důvěrnosti (respektive integrity), a to z hlediska případného dopadu na úrovni podniků v případě, že je tato informace zveřejněna (respektive nedobrovolně upravena, částečně nebo zcela zničena).

Pro každý bezpečnostní aspekt je hodnocení důvěrnosti a integrity posouzeno na základě definice uvedené v oddíle A.2 a poté je pomocí tabulky uvedené v oddíle A.3 posouzena celková úroveň citlivosti informace.

A.2 – Hodnocení důvěrnosti a integrity

A.2.1 – Definice úrovně „nízká“

Veškeré informace týkající se systému obchodování s emisemi, u nichž by zveřejnění nepovolaným osobám a ztráta integrity způsobily mírnou újmu stranám nebo jiným institucím, které pravděpodobně:

–mírně ovlivní politické nebo diplomatické vztahy,

–způsobí místní negativní publicitu související s reputací či pověstí stran nebo jiných institucí,

–způsobí jednotlivcům obtíže a rozpaky,

–ovlivní morálku/produktivitu zaměstnanců,

–způsobí omezenou finanční ztrátu nebo mírně usnadní nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,

–mírně ovlivní účinný rozvoj nebo fungování politik stran,

–mírně ovlivní řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.2.2 – Definice úrovně „střední“

Veškeré informace týkající se systému obchodování s emisemi, u nichž by zveřejnění nepovolaným osobám a ztráta integrity způsobily újmu stranám nebo jiným institucím, které pravděpodobně:

–způsobí obtíže a rozpaky v oblasti politických a diplomatických vztahů,

–způsobí újmu na reputací či pověstí stran nebo jiných institucí,

–zavede jednotlivce do nesnází,

–způsobí závažné snížení morálky/produktivity zaměstnanců,

–způsobí stranám nebo jiným institucím obtíže a rozpaky při obchodních nebo politických jednáních s ostatními,

–způsobí finanční ztrátu nebo usnadní nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,

–ovlivní vyšetřování trestné činnosti,

–poruší právní nebo smluvní závazky týkající se důvěrnosti informací,

–ovlivní rozvoj nebo fungování politik stran,

–ovlivní řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.2.3 – Definice úrovně „vysoká“

Veškeré informace týkající se systému obchodování s emisemi, u nichž by zveřejnění nepovolaným osobám a ztráta integrity způsobily mimořádnou nebo nepředvídatelnou újmu stranám nebo jiným institucím, které pravděpodobně:

—nepříznivě ovlivní diplomatické vztahy,

—způsobí jednotlivcům značné nesnáze,

—zkomplikuje zachování operativní účinnosti nebo bezpečnosti ozbrojených sil stran nebo jiných přispěvatelů,

—způsobí finanční ztrátu nebo usnadní nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,

—poruší náležité úsilí o zachování důvěrnosti informací poskytnutých třetími stranami,

—poruší zákonná omezení týkající se zveřejňování informací,

—ohrozí vyšetřování nebo usnadní páchání trestné činnosti,

—znevýhodní strany při obchodních nebo politických jednáních s jinými stranami,

—brání účinnému rozvoji nebo fungování politik stran,

—naruší řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.3 – Posouzení úrovně citlivosti informací ETS

Na základě obou hodnocení důvěrnosti a integrity dokončených dle popisu ve výše uvedeném oddíle se stanoví citlivost informací s použitím následující mapovací tabulky:

* Možné rozdíly se posoudí zvlášť u každého případu.

(1)

Tyto technologie se v současné době používají pro navázání spojení mezi registrem Unie a mezinárodní evidencí transakcí, jakož i mezi švýcarským registrem a mezinárodním protokolem transakcí.