EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.7.2017

COM(2017) 384 final

2017/0162(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném na základě Dohody mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu
k přijetí společných pokynů pro provádění dohody

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dohoda mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu 1 vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014. Dohoda stanovila na základě vzájemnosti právně závazná práva a povinnosti za účelem zjednodušení postupů při vydávání víz arménským občanům. Článkem 12 uvedené dohody byl zřízen smíšený výbor, jehož úkolem je mimo jiné sledovat provádění dohody. Smíšený výbor konstatoval, že jsou zapotřebí společné pokyny, aby bylo zajištěno plně harmonizované provádění dohody ze strany konzulátů členských států schengenského prostoru a aby byl vyjasněn vztah mezi dohodou a jinými ustanoveními smluvních stran vztahujícími se nadále na vízové záležitosti, které dohoda neupravuje.

Tyto pokyny nejsou součástí dohody a nejsou právně závazné. Velmi se však doporučuje, aby se jimi pracovníci diplomatických misí a konzulárních úřadů důsledně řídili.

•Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky

Dohoda má přednost před nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) 2 v záležitostech, jež upravují oba tyto akty.

Na všechny záležitosti, které dohoda neupravuje, například určení členského státu schengenského prostoru příslušného pro vyřízení žádosti o vízum, důvody pro zamítnutí víza, právo odvolat se proti zamítavému rozhodnutí nebo obecná pravidla pro osobní pohovor se žadatelem, se použije vízový kodex.

Na záležitosti, které dohoda neupravuje, například uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků na obživu, zamítnutí vstupu na území členských států a vyhoštění ze země, se také nadále použijí schengenská pravidla a případně vnitrostátní právní předpisy.

Podle čl. 2 odst. 1 dohody se zjednodušený vízový režim, který stanoví dohoda, vztahuje na občany Arménie pouze tehdy, pokud nebyli osvobozeni od vízové povinnosti na základě nařízení č. 539/2001 3 . Pokud by Arménská republika měla být převedena do přílohy II nařízení č. 539/2001 obsahující seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti, dohoda by pozbyla platnosti. Jelikož by však tato výjimka byla udělena pouze držitelům biometrických pasů (osvobození, které má být specifikováno v poznámce pod čarou v příloze II), dohoda by se nadále vztahovala na občany Arménie, kteří jsou držiteli nebiometrických pasů.

2.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Pokyny, které mají být přijaty smíšeným výborem po přijetí postoje EU na základě tohoto návrhu, mají podrobně vysvětlit ustanovení dohody za účelem jejího řádného a důsledného provádění.

Pokyny zohledňují vízový kodex a další legislativní akty v oblasti vízové politiky EU. Cílem je zajistit, aby zaměstnanci konzulátů členských států při provádění dohody jednali v souladu s acquis EU v oblasti vízové politiky.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ A POSOUZENÍ DOPADŮ

Komise projednala tento návrh pokynů s odpovědnými orgány Arménské republiky na zasedáních smíšeného výboru ve dnech 10. září 2014, 29. dubna 2015 a 15. června 2016 a rovněž prostřednictvím výměny e-mailů mezi smluvními stranami v období mezi zasedáními smíšeného výboru. Několik nevyřešených otázek vyžadovalo hlubší analýzu, než bylo možné dosáhnout vzájemně uspokojivého kompromisu, zejména ve věci profesních organizací novinářů a dopravců (viz bod 2.2.1 písm. e) a k) pokynů).

Návrh pokynů připojený k tomuto návrhu rozhodnutí Rady byl konzultován s členskými státy v rámci místní schengenské spolupráce v Jerevanu a pracovní skupiny pro víza (poslední konzultace: 26. listopadu 2016). Smíšený výbor schválil konečnou verzi pokynů na svém třetím zasedání, které se konalo dne 15. června 2016.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

2017/0162 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném na základě Dohody mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu
k přijetí společných pokynů pro provádění dohody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Článkem 12 Dohody mezi Evropskou unií a Arménií o zjednodušení vízového režimu 4 (dále jen „dohoda“) se stanoví zřízení smíšeného výboru. Uvedený článek stanoví zejména, že smíšený výbor má sledovat provádění dohody.

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 5 stanovilo postupy a podmínky udělování víz pro průjezd přes území členských států nebo předpokládané pobyty na tomto území nepřesahující 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

(3)Společné pokyny jsou nezbytné, aby se zajistilo plně harmonizované provádění dohody konzuláty členských států a aby se vyjasnil vztah mezi dohodou a ustanoveními smluvních stran, která se nadále použijí na vízové záležitosti, jež dohoda neupravuje.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve smíšeném výboru k přijetí společných pokynů pro provádění dohody.

(5) Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis 6 . Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(6)Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis 7 . Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(7)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném článkem 12 Dohody mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu k přijetí společných pokynů pro provádění dohody, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

(1) Dohoda mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu, Úř. věst. L 289, 31.10.2013, s. 2.

(2) Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

(4) Úř. věst. L 289, 31.10.2013, s. 2.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

(6) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(7) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.7.2017

COM(2017) 384 final

PŘÍLOHA

návrhu ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném na základě Dohody mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu
k přijetí společných pokynů pro provádění dohody

NÁVRH

ROZHODNUTÍ č. ../201.. SMÍŠENÉHO VÝBORU

ZŘÍZENÉHO DOHODOU

MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ARMÉNSKOU REPUBLIKOU

O ZJEDNODUŠENÍ VÍZOVÉHO REŽIMU

ze dne …….

o přijetí společných pokynů pro provádění dohody

VÝBOR,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu 1 (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 12 uvedené dohody,

vzhledem k tomu, že dohoda vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Společné pokyny pro provádění Dohody mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Evropskou unii                    Za Arménskou republiku

Účelem dohody mezi Evropskou unií a Arménskou republikou o zjednodušení vízového režimu, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014, je usnadnit na základě vzájemnosti postupy pro udělování víz občanům Arménie k zamýšlenému pobytu v délce nejvýše 90 dnů během období 180 dnů.

Dohoda stanoví právně závazná práva a povinnosti pro účely zjednodušení postupů při vydávání víz arménským občanům.

Cílem těchto pokynů přijatých smíšeným výborem zřízeným článkem 12 dohody je zajistit harmonizované provádění ustanovení dohody ze strany diplomatických misí a konzulárních úřadů členských států. Tyto pokyny nejsou součástí dohody, a nejsou tedy právně závazné. Velmi se však doporučuje, aby se jimi pracovníci diplomatických misí a konzulárních úřadů při provádění ustanovení dohody důsledně řídili.

Pokyny by měly být pod vedením smíšeného výboru aktualizovány na základě zkušeností s prováděním dohody.

S cílem zajistit nepřetržité a harmonizované provádění dohody a v souladu s jednacím řádem smíšeného výboru pro zjednodušení vízového režimu se strany dohodly, že mezi formálními zasedáními smíšeného výboru budou udržovat neformální kontakty pro řešení naléhavých otázek. Podrobné zprávy o těchto otázkách a neformálních kontaktech budou předloženy na příštím zasedání smíšeného výboru pro zjednodušení vízového režimu.

I.    OBECNÉ OTÁZKY

1.1    Účel a oblast působnosti

V čl. 1 odst. 1 dohody se stanoví: „Účelem této dohody je zjednodušení vízového režimu pro občany Arménie pro předpokládaný pobyt, jehož délka v období 180 dní nepřekračuje 90 dní.“

Dohoda se vztahuje na všechny občany Arménie, kteří žádají o krátkodobá víza, bez ohledu na zemi, v níž mají bydliště.

Dohoda se nevztahuje na osoby bez státní příslušnosti, které jsou držiteli povolení k pobytu vydaného Arménií. Na tuto kategorii osob se vztahují běžná pravidla acquis EU v oblasti vízové politiky.

Od 10. ledna 2013 jsou všichni občané EU a občané zemí přidružených k Schengenu zproštěni vízové povinnosti při cestách do Arménie, jejichž délka nepřekročí 90 dnů.

V čl. 1 odst. 2 dohody se stanoví: „Pokud by Arménie pro občany Unie nebo určité kategorie občanů Unie znovu zavedla vízovou povinnost, vztahovala by se na dotyčné občany Unie na základě vzájemnosti automaticky stejná zjednodušení, jaká se podle této dohody vztahují na občany Arménie.“

1.2    Oblast působnosti dohody

V článku 2 dohody se stanoví:

„1.    Zjednodušený vízový režim, který stanoví tato dohoda, se vztahuje na občany Arménie pouze tehdy, pokud nebyli osvobozeni od vízové povinnosti na základě právních předpisů Unie nebo členských států, této dohody či jiných mezinárodních dohod.

2.    Na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jako je zamítnutí udělení víz, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu a opatření týkající se vyhoštění, se vztahují vnitrostátní právní předpisy Arménie nebo členských států nebo právní předpisy Unie.“

Aniž je dotčen článek 10 dohody (který stanoví osvobození od vízové povinnosti pro držitele arménských diplomatických pasů), dohoda neovlivňuje stávající pravidla týkající se vízové povinnosti či osvobození od vízové povinnosti. Například článek 4 nařízení Rady č. 539/2001 2 umožňuje členským státům osvobodit od vízové povinnosti civilní letecké a námořní posádky a další kategorie osob.

V této souvislosti je třeba doplnit, že v souladu s článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody 3 musí všechny strany úmluvy uznávat dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná navzájem jako platná pro krátkodobé pobyty na jejich území. Všechny strany úmluvy uznávají povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza zemí přidružených k Schengenu pro vstup a krátkodobý pobyt a naopak.

Na všechny záležitosti, které dohoda neupravuje, například určení strany Úmluvy k provedení Schengenské dohody příslušné pro vyřízení žádosti o víza, odůvodnění zamítnutí víza, právo na odvolání proti zamítavému rozhodnutí nebo obecné pravidlo osobního pohovoru se žadatelem a poskytnutí informací v souvislosti s žádostí o vízum, se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (vízový kodex) 4 . Kromě toho se na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, nadále použijí také schengenská pravidla 5 (např. pokud jde o zamítnutí vstupu na území členských států či prokazování dostatečných prostředků k živobytí), případně vnitrostátní právní předpisy (uznávání cestovních dokladů, opatření týkající se vyhoštění).

Dokonce i v případě, že by byly splněny podmínky stanovené v dohodě, například pokud by žadatel o vízum předložil doklad dosvědčující účel cesty pro kategorie osob uvedené v článku 4, může mu být udělení víza přesto odmítnuto, jestliže nejsou splněny podmínky stanovené v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 6 (Schengenský hraniční kodex), tj. pokud dotyčná osoba není držitelem platného cestovního dokladu, má záznam v Schengenském informačním systému (SIS) nebo je považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost atd.

Nadále se použijí další možnosti pružného postupu při udělování víz, které umožňuje vízový kodex. Například vízum pro více vstupů s dlouhou dobou platnosti – až do pěti let – lze udělit kategoriím osob, které nejsou uvedeny v článku 5 dohody, pokud jsou splněny podmínky stanovené ve vízovém kodexu (článek 24). Stejně tak se nadále použijí ustanovení obsažená ve vízovém kodexu umožňující upustit od vízového poplatku nebo jej snížit (čl. 16 odst. 5 a 6 vízového kodexu).

1.3    Druhy víz, které spadají do oblasti působnosti dohody

V čl. 3 písm. d) dohody je „vízum“ vymezeno jako „povolení vydané členským státem za účelem průjezdu přes území členských států nebo zamýšleného pobytu na tomto území, jehož délka nepřesáhne 90 dnů v období 180 dnů“.

Zjednodušení podle dohody platí jak pro jednotná víza platná pro celé území členských států, tak pro víza s omezenou územní platností 7 .

1.4    Výpočet délky pobytu stanovené ve vízu

Schengenský hraniční kodex 8 definuje krátkodobý pobyt takto: „90 dní během jakéhokoli období 180 dnů, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu“.

Jako den vstupu se započítává první den pobytu na území členských států a jako den výstupu poslední den pobytu na území členských států. Slovo „jakéhokoli“ znamená, že se uplatní „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a počítá se zpětně každý den pobytu v období posledních 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v období 180 dnů. To znamená, že nepřítomnost na území členského státu po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.

Tato definice vstoupila v platnost dne 18. října 2013. Pro výpočet doby povoleného pobytu podle nových pravidel lze použít „kalkulačku krátkodobých pobytů“ na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/border-crossing/index_en.htm .

Příklad výpočtu délky pobytu na základě nové definice

Osoba, která je držitelem víza pro více vstupů s platností jednoho roku (18. dubna 2014 – 18. dubna 2015) uskuteční první vstup dne 19. dubna 2014 s délkou pobytu 3 dny. Následně tato osoba uskuteční další vstup dne 18. června 2014 s délkou pobytu 86 dnů. Jaká je situace k příslušným datům? Kdy bude moci tato osoba uskutečnit další vstup?

Dne 11. září 2014: během posledních 180 dnů (16. března 2014 – 11. září 2014) osoba pobývala 3 dny (19.–21. dubna 2014) plus 86 dnů (18. června 2014 – 11. září 2014) = 89 dnů = povolená délka pobytu nebyla překročena. Osoba může ještě uskutečnit pobyt v délce jednoho dne.

Ke dni 16. října 2014: osoba může vstoupit k pobytu na 3 další dny. Dne 16. října 2014 se nepočítá pobyt ze dne 19. dubna 2014 (je už mimo období 180 dnů); dne 17. října 2014 se nepočítá pobyt ze dne 20. dubna 2014 (je už mimo období 180 dnů) atd.

Ke dni 15. prosince 2014: osoba může vstoupit k pobytu na dalších 86 dnů (dne 15. prosince 2014 se nepočítá pobyt ze dne 18. června 2014, neboť je už mimo období 180 dnů; dne 16. prosince 2014 se nepočítá pobyt ze dne 19. června 2014 atd.).

1.5    Situace týkající se členských států, které ještě plně neuplatňují schengenské acquis, členských států, které se neúčastní společné vízové politiky EU, a přidružených zemí

Členské státy, které k EU přistoupily v roce 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), 2007 (Bulharsko a Rumunsko) a 2013 (Chorvatsko) jsou vázány dohodou od jejího vstupu v platnost.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko dosud schengenské acquis plně neprovádějí. Tyto státy budou nadále vydávat vnitrostátní víza s platností omezenou na jejich vlastní území. Jakmile tyto členské státy plně provedou schengenské acquis, budou uplatňovat tuto dohodu.

Až do dne úplného provedení schengenského acquis těmito členskými státy platí pro všechny záležitosti, které tato dohoda neupravuje, jejich vnitrostátní právní předpisy. Od uvedeného data se na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, použijí schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko mohou uznávat povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza vydaná všemi stranami Úmluvy k provedení Schengenské dohody a přidruženými zeměmi pro krátkodobé pobyty na jejich území 9 .

Podle článku 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích musí všechny strany uvedené úmluvy uznávat dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná navzájem jako platná pro krátkodobé pobyty na jejich území. Uznávají povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza přidružených zemí pro vstup a krátkodobý pobyt a naopak.

Dohoda se nevztahuje na Dánsko, Irsko a Spojené království, ale zahrnuje společná prohlášení, že je žádoucí, aby tyto členské státy uzavřely s Arménií dvoustranné dohody o zjednodušení vydávání víz.

Přestože jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko zeměmi přidruženými k Schengenu, nejsou touto dohodou vázány. Dohoda nicméně obsahuje společné prohlášení, že je žádoucí, aby tyto země přidružené k Schengenu s Arménií bezodkladně uzavřely dvoustranné dohody o zjednodušení vydávání víz.

1.6    Dohoda / dvoustranné dohody

V článku 13 dohody se stanoví:

„Tato dohoda má od svého vstupu v platnost přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné nebo mnohostranné dohody či ujednání uzavřených mezi jednotlivými členskými státy a Arménií, pokud ustanovení těchto dohod či ujednání upravují záležitosti, na které se vztahuje tato dohoda.“

Ke dni vstupu dohody v platnost skončila použitelnost ustanovení platných dvoustranných dohod mezi členskými státy a Arménií týkajících se záležitostí, které jsou upraveny dohodou. V souladu s právem EU musí členské státy přijmout nezbytná opatření k odstranění nesrovnalostí mezi svými dvoustrannými dohodami a dohodou.

Pokud členský stát uzavřel dvoustrannou dohodu nebo ujednání s Arménií ohledně záležitostí, které dohoda neupravuje, bude tato dvoustranná dohoda nebo ujednání platit i poté, co dohoda vstoupí v platnost.

II.    POKYNY TÝKAJÍCÍ SE SPECIFICKÝCH USTANOVENÍ

2.1    Nová pravidla platná pro všechny žadatele o víza

Důležité: Upozorňujeme, že níže uvedená zjednodušení týkající se vízového poplatku, lhůty pro vyřízení žádostí o vízum, odjezdu v případě ztracených či odcizených dokladů a prodloužení víz za mimořádných okolností platí pro všechny arménské žadatele o víza a držitele víz, včetně např. turistů.

2.1.1    Poplatek za vyřízení žádosti o vízum

V čl. 6 odst. 1 dohody se stanoví:

„1.Poplatek za vyřízení žádosti o vízum činí 35 EUR.“

V souladu s čl. 6 odst. 1 činí poplatek za vyřízení žádosti o vízum 35 EUR. Tento poplatek se vztahuje na všechny arménské žadatele o víza (včetně turistů) a týká se krátkodobých víz, bez ohledu na počet vstupů.

V čl. 6 odst. 2 dohody se stanoví (pozn.: veškerá prováděcí ustanovení se vztahují ke stejným kategoriím):

„2.    Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, jsou od poplatků za vyřízení žádostí o víza osvobozeny tyto kategorie osob:

a)    důchodci;“ 

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit doklad prokazující jejich postavení důchodce, např. potvrzení o pobírání důchodu. Výjimka není odůvodněná v případech, kdy je účelem cesty výdělečná činnost.

„b)    děti mladší 12 let;“

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit doklad prokazující jejich věk.

„c)    členové národních a regionálních vlád a členové ústavních a nejvyšších soudů, pokud nejsou touto dohodou od vízové povinnosti osvobozeni;“

Členy regionálních vlád se rozumějí členové orgánů územní správy, např. nejvyšší představitelé provincií (marzpet) a jejich zástupci, jakož i starosta Jerevanu a jeho zástupce. Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit doklad vydaný arménskými orgány prokazující jejich funkci.

„d)    osoby se zdravotním postižením a osoby, jež jim poskytují nezbytný doprovod;“ 

Aby mohli být osvobozeni od poplatku, musí oba žadatelé o vízum prokázat, že spadají do této kategorie. V případě zdravotního postižení musí žadatelé o vízum předložit výpis z lékařského potvrzení o zdravotním postižení. Tam, kde je zdravotní postižení zřejmé (slepci, osoby bez končetiny), je přijatelné vizuální uznání na konzulárním úřadě.

V odůvodněných případech může žádost o vízum podat zástupce nebo opatrovník zdravotně postižené osoby.

„e)    blízcí příbuzní – manžel/manželka, děti (včetně osvojených), rodiče (včetně opatrovníků), prarodiče a vnuci/vnučky – občanů Arménie oprávněně pobývajících na území členských států nebo občanů Unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky;

f)    členové oficiálních delegací, včetně stálých členů těchto delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Arménii účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území některého členského státu;

g)    žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří cestují za účelem studia nebo odborného vzdělávání, včetně výměnných programů a jiných školských činností;

h)    novináři a technický personál, který je doprovází v rámci profesní činnosti;“ 

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit důkaz, že jsou členy profesních organizací novinářů nebo sdělovacích prostředků – souvislost s článkem 4 dohody a bodem 2.2.1 písm. e) pokynů.

„i)    účastníci mezinárodních sportovních akcí a jejich odborný doprovod;“ 

Fanoušci se nepovažují za doprovázející osoby.

„j)    zástupci organizací občanské společnosti a osoby přicházející na pozvání neziskových organizací arménské komunity registrovaných v členských státech, pokud cestují za účelem odborného vzdělávání nebo účasti na seminářích či konferencích, včetně v rámci výměnných programů nebo panarménských a komunitních podpůrných programů;“ 

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit důkaz, že jsou členy organizací občanské společnosti nebo neziskových organizací – souvislost s článkem 4 dohody.

„k)    účastníci vědeckých, akademických, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů;

l)    osoby, které předložily doklady dosvědčující, že jejich cesta je nutná z humanitárních důvodů, včetně potřeby naléhavého lékařského ošetření, a osoby, jež jim poskytují doprovod, nebo osoby cestující na pohřeb blízkého příbuzného nebo na návštěvu vážně nemocného blízkého příbuzného.“

Výše uvedené kategorie osob jsou od poplatku osvobozeny v plné výši. Kromě toho se v souladu s čl. 16 odst. 4 vízového kodexu od poplatku upustí u těchto kategorií osob:

-vědečtí pracovníci cestující v rámci Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, jak je definován v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/761/ES ze dne 28. září 2005;

-zástupci neziskových organizací do věku 25 let, kteří se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi.

Jak je uvedeno v čl. 16 odst. 6 vízového kodexu, „v jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů“.

V čl. 16 odst. 7 vízového kodexu se uvádí, že vízový poplatek se hradí v eurech, v národní měně třetí země nebo v měně běžně užívané ve třetí zemi, kde se žádost podává. Poplatek je nevratný, kromě případů, kdy je žádost nepřípustná nebo kdy je konzulát nepříslušný.

Aby se předešlo nesrovnalostem, které by mohly vést k spekulativnímu podávání žádostí o víza, členské státy by měly v Arménii zajistit podobné vízové poplatky pro všechny arménské žadatele o víza, jsou-li hrazeny v cizích měnách.

Arménští žadatelé obdrží potvrzení o zaplacení vízového poplatku v souladu s čl. 16 odst. 8 vízového kodexu.

V čl. 6 odst. 3 dohody se stanoví:

„3.    Jestliže členský stát při udělování víz spolupracuje s externím poskytovatelem služeb, může externí poskytovatel služeb účtovat poplatek za služby. Tento poplatek je přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při plnění jeho úkolů, a nepřekročí 30 EUR. Členské státy všem žadatelům i nadále umožní podávat žádosti přímo na svých konzulárních úřadech.“

Pokud jde o způsoby spolupráce s externími poskytovateli služeb, článek 43 vízového kodexu uvádí podrobné informace o jejich úkolech.

2.1.2    Lhůty pro vyřízení žádostí o vízum

V článku 7 dohody se stanoví:

„1.    Diplomatické mise a konzulární úřady členských států rozhodnou o žádosti o udělení víza do 10 kalendářních dnů ode dne obdržení žádosti a dokladů potřebných k udělení víza.

2.    Lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum lze v jednotlivých případech prodloužit až na 30 kalendářních dnů, zvláště pokud je třeba dalšího prozkoumání žádosti.

3.    V naléhavých případech lze lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum zkrátit na dva pracovní dny i méně.“

O žádosti o vízum se v zásadě rozhodne do 10 kalendářních dnů ode dne podání přípustné žádosti.

Tato lhůta může být v jednotlivých případech prodloužena nejvýše na dobu 30 kalendářních dnů, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení nebo v případě zastoupení, při němž jsou konzultovány orgány zastupovaného členského státu.

Všechny tyto lhůty začínají běžet, až když je spis se žádostí úplný, tj. od data přijetí žádosti o vízum a podkladů.

V případě diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají systém pro sjednávání schůzek, se do doby vyřizování zpravidla nezapočítává doba před sjednaným termínem schůzky. Tuto otázku, jakož i další praktické postupy pro podávání žádostí o víza, upravuje vízový kodex (článek 9).

Jak je stanoveno v čl. 7 odst. 4 dohody, je-li pro podání žádosti vyžadováno sjednání schůzky, tato schůzka „se zpravidla uskuteční do dvou týdnů ode dne, kdy o ni bylo požádáno“.

V odůvodněných naléhavých případech (nebylo-li možné podat žádost o vízum dříve z důvodů, jež žadatel nemohl předvídat) „může konzulární úřad žadatelům umožnit podat žádost bez schůzky nebo uskutečnit schůzku neprodleně“.

Při sjednávání termínu schůzky by měla být zohledněna případná naléhavost, na kterou upozornil žadatel o vízum. Rozhodnutí o zkrácené lhůtě pro rozhodnutí o žádosti o vízum přijímá konzulární úředník.

2.1.3 Prodloužení víza za mimořádných okolností

V článku 9 dohody se stanoví:

„Občanům Arménie, kteří z důvodů vyšší moci nebo z humanitárních důvodů nemohou opustit území členských států do doby uvedené v jejich vízech, se platnost víz bezplatně prodlouží v souladu s právními předpisy uplatňovanými přijímacím členským státem na dobu potřebnou k jejich návratu do státu, kde mají trvalý pobyt.“

Pokud jde o prodloužení platnosti víza v případech oprávněných osobních důvodů, jestliže držitel víza nemá možnost opustit území členského státu ve lhůtě uvedené na vízovém štítku, použijí se ustanovení článku 33 vízového kodexu, jsou-li slučitelná s dohodou. Podle dohody se proto vízum v případě vyšší moci nebo humanitárních důvodů prodlužuje bezplatně.

2.2 Nová pravidla platná pro určité kategorie žadatelů o víza

2.2.1    Doklady potvrzující účel cesty

Kategorie osob uvedené v čl. 4 odst. 1 musí účel cesty prokazovat jen určenými doklady. Jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3, nebude se vyžadovat další zdůvodnění, pozvání či jiné potvrzení účelu cesty. Neznamená to však upuštění od požadavku osobní přítomnosti při podávání žádosti o vízum nebo předložení podpůrných dokladů týkajících se např. prostředků na obživu.

Pokud v určitých individuálních případech přetrvávají pochybnosti o pravosti dokladu prokazujícího účel cesty, může být podle čl. 21 odst. 8 vízového kodexu žadatel o vízum předvolán k dalšímu důkladnému pohovoru na velvyslanectví či konzulátu, kde může být vyslechnut ohledně skutečného účelu návštěvy nebo svého záměru vrátit se. V těchto individuálních případech může žadatel o vízum předložit další dokumenty nebo o ně může výjimečně požádat konzulární úředník. Smíšený výbor bude tuto záležitost pečlivě sledovat.

Pro kategorie osob, které nejsou uvedeny v článku 4 (například turisty), zůstávají v platnosti obecná pravidla týkající se dokladů prokazujících účel cesty. Totéž platí pro dokumenty týkající se souhlasu rodičů s cestou dětí mladších 18 let.

Schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy se použijí na záležitosti, jež tato dohoda neupravuje, jako jsou uznávání cestovních dokladů, záruky týkající se návratu a dostatečné prostředky na obživu.

V zásadě se spolu s žádostí o vízum předkládá originál dokladu vyžadovaného podle čl. 4 odst. 1. Konzulát však může začít vyřizovat žádost o vízum s použitím faksimile nebo kopií dokladu. Konzulát ovšem může požadovat originální doklad v případě první žádosti o vízum a vyžádá si ho v individuálních případech, kdy má pochybnosti.

„Článek 4 – Doklady potvrzující účel cesty

1.U níže uvedených kategorií občanů Arménie dostačují níže uvedené dokumenty pro doložení účelu cesty na území druhé smluvní strany:

a)    u blízkých příbuzných – manželů/manželek, dětí (včetně osvojených), rodičů (včetně opatrovníků), prarodičů a vnuků/vnuček navštěvujících občany Arménie oprávněně pobývající ve členských státech nebo občany Unie pobývající na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky:

–    písemná žádost od hostitelské osoby;“

Toto písmeno upravuje situaci arménských blízkých příbuzných, kteří cestují do členských států za účelem návštěvy občanů Arménie oprávněně pobývajících v členských státech nebo občanů Evropské unie pobývajících na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky.

Pravost podpisu zvoucí osoby musí být potvrzena příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy země pobytu. Pozvání by mělo být potvrzeno příslušnými orgány. V případě členů diplomatických misí, technických a administrativních pracovníků a jiných zaměstnanců vyslaných vládou Arménské republiky do členských států bude pravost popisu potvrzena dopisem nebo verbální nótou vydanou vedoucím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu.

„b)    u členů oficiálních delegací, včetně stálých členů těchto delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Arménii účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území některého členského státu:

–    dopis od příslušného arménského orgánu potvrzující, že žadatel je členem, případně stálým členem, jeho delegace, který cestuje na území druhé smluvní strany za účelem účasti na výše uvedených akcích, s přiloženou kopií oficiálního pozvání;“

Jméno žadatele musí být uvedeno v dopise příslušného orgánu, v němž se potvrzuje, že daná osoba je členem delegace, která cestuje na území druhé strany za účelem účasti na oficiálním zasedání. Jméno žadatele nemusí být uvedeno v oficiálním pozvání k účasti na zasedání, i když pokud je oficiální pozvání adresováno konkrétní osobě, její jméno tam zřejmě bude.

Toto ustanovení platí pro členy oficiálních delegací bez ohledu na typ jejich pasu.

„c)    u žáků, studentů, postgraduálních studentů a doprovázejících učitelů, kteří cestují za účelem studia nebo vzdělávacích kursů, včetně těch, které jsou organizovány v rámci výměnných programů a jiných školských činností:

–    písemná žádost nebo osvědčení o přijetí vydané hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, anebo studentský průkaz či osvědčení o předmětech, které mají být navštěvovány;“

Studentský průkaz se přijímá jako zdůvodnění účelu cesty pouze tehdy, byl-li vydán hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, kde se má studium či vzdělávací kurs uskutečnit.

„d)    u osob cestujících ze zdravotních důvodů a u osob, jež jim poskytují nezbytný doprovod:

–    úřední dokument zdravotnického zařízení potvrzující nezbytnost lékařského ošetření v tomto zařízení, nezbytnost doprovodu a doklad o dostatečných finančních prostředcích na úhradu lékařského ošetření;“

Předloží se dokument zdravotnického zařízení potvrzující zmíněné tři prvky (nezbytnost lékařského ošetření v tomto zařízení, nezbytnost doprovodu a doklad o dostatečných finančních prostředcích na úhradu lékařského ošetření, např. doklad o předběžné platbě).

„e)    u novinářů a technického personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti:

–    osvědčení či jiný doklad vydaný profesní organizací nebo zaměstnavatelem žadatele, který prokazuje, že dotyčná osoba je kvalifikovaným novinářem, a v němž je uvedeno, že účelem cesty je výkon novinářské práce, nebo který prokazuje, že osoba patří k technickému personálu, který novináře doprovází v rámci profesní činnosti;“

Do této kategorie nepatří novináři na volné noze a jejich asistenti.

Předloženo musí být osvědčení či jiný doklad prokazující, že žadatel je profesionálním novinářem nebo osobou, která jej doprovází v rámci profesní činnosti, a originál dokladu vydaného jeho zaměstnavatelem, v němž je uvedeno, že účelem cesty je výkon novinářské práce nebo odborná podpora při této práci.

V Arménii existuje řada profesních organizací, které zastupují zájmy novinářů nebo osob, které je doprovází v rámci profesní činnosti, a mohou vydávat osvědčení prokazující, že dotyčná osoba je profesionálním novinářem nebo osobou, která je doprovází v rámci profesní činnosti v určité oblasti. Pro účely posouzení profesního statusu těchto organizací mohou konzulární úřady navštívit stránky www.e-register.am . Konzuláty mohou rovněž přijímat osvědčení vydané zaměstnavatelem žadatele.

„f)    u účastníků mezinárodních sportovních akcí a jejich odborného doprovodu:

–    písemná žádost hostitelské organizace, příslušných orgánů, národních sportovních federací či národních olympijských výborů členských států;“

Seznam doprovázejících osob v případě mezinárodních sportovních akcí bude omezen na osoby, které doprovázejí sportovce v rámci profesní činnosti: trenéry, maséry, manažera, zdravotnický personál a předsedu sportovního klubu. Fanoušci se tudíž za doprovázející osoby nepovažují.

„g)    u podnikatelů a zástupců obchodních organizací:

–    písemná žádost hostitelské právnické osoby nebo společnosti, organizace nebo kanceláře či pobočky takové právnické osoby nebo společnosti, státních či místních orgánů členských států nebo organizačních výborů nebo obchodních a průmyslových výstav, konferencí a sympózií pořádaných na území některého z členských států, potvrzená příslušnými orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy;“

Pro účely ověření existence obchodních organizací mohou konzulární úřady navštívit stránky www.e-register.am.

„h)    u členů svobodných povolání účastnících se mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo jiných podobných akcí:

–    písemná žádost hostitelské organizace potvrzující, že se daná osoba účastní této akce;

i)    u zástupců organizací občanské společnosti a u osob přicházejících na pozvání některé z neziskových organizací arménské komunity registrovaných v členských státech, pokud cestující za účelem odborného vzdělávání nebo účasti na seminářích či konferencích, včetně v rámci výměnných programů nebo panarménských a komunitních podpůrných programů:

–    písemná žádost vydaná hostitelskou organizací, potvrzení, že dotyčná osoba zastupuje organizaci občanské společnosti nebo že spolupracuje na některé panarménské nebo komunitní podpůrné činnosti, a zakládající listinu této organizace z příslušného rejstříku vydanou státním orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;“

Musí být předložen doklad od organizace občanské společnosti potvrzující, že žadatel tuto organizaci zastupuje.

Příslušným arménským státním orgánem vydávajícím zakládající listinu organizace občanské společnosti je Ministerstvo spravedlnosti.

Rejstříkem, v němž jsou zakládající listiny organizací občanské společnosti registrovány, je Státní rejstřík právnických osob. Ministerstvo spravedlnosti spravuje elektronickou databázi nevládních organizací, která je přístupná prostřednictvím internetových stránek /https://www.e-register.am/ Ministerstva spravedlnosti.

Na jednotlivé členy organizací občanské společnosti se dohoda nevztahuje.

„j)    u účastníků vědeckých, akademických, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů:

–    písemná žádost hostitelské organizace o účast na těchto akcích;

„k)    u řidičů vozidel registrovaných v Arménii a provozujících mezinárodní přepravu zboží a osob na území členských států:

–    písemná žádost národního sdružení (svazu) dopravců Arménie zajišťujícího mezinárodní silniční dopravu s uvedením účelu, itineráře, trvání a četnosti cest.“

Arménským národním sdružením dopravců, které je příslušné k poskytování písemných žádostí profesionálním řidičům, je Sdružení mezinárodních silničních dopravců Arménie (AIRCA).

„l)    u účastníků oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty:

–    písemná žádost nejvyššího správního úředníka/starosty těchto měst nebo obcí;“

Nejvyšším správním úředníkem/starostou města nebo obce, který je oprávněn vydávat písemné žádosti, je nejvyšší správní úředník/starosta hostitelského města nebo obce, kde se mají partnerské činnosti uskutečnit. Tato kategorie zahrnuje pouze oficiální partnerské činnosti.

„m)    u osob navštěvujících vojenské a občanské hřbitovy:

–    úřední doklad potvrzující existenci a udržování hrobu, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbeným.“

V dohodě není upřesněno, zda by výše zmíněný úřední doklad měly vydat orgány země, kde se nachází hřbitov, nebo orgány země, kde má bydliště osoba, jež si přeje hřbitov navštívit. Je třeba připustit, že takový úřední doklad mohou vydat příslušné orgány obou zemí.

Musí být předložen výše zmíněný úřední doklad potvrzující existenci a udržování hrobu, jakož i příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbeným.

Důležité: Dohoda nevytváří žádná nová pravidla odpovědnosti fyzických nebo právnických osob vydávajících písemné žádosti. V případě vydání nepravdivé žádosti se použijí právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy.

2.2.2    Vydávání víz pro více vstupů

V případech, kdy žadatel o vízum musí cestovat často na území členských států, mohou se udělovat krátkodobá víza pro několik návštěv za předpokladu, že jejich celková délka nepřekročí 90 dnů během období 180 dnů.

V článku 5 dohody se stanoví:

„1.    Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností pěti let těmto kategoriím osob:

a)    manželům/manželkám a dětem (včetně osvojených), které nedosáhly věku 21 let nebo nejsou zaopatřené, a rodičům (včetně opatrovníků) navštěvujícím občany Arménie oprávněně pobývající ve členských státech nebo občany Unie pobývající na území členského státu, jehož jsou státními příslušníky;

b)    členům národních a regionálních vlád a ústavních a nejvyšších soudů, pokud nejsou touto dohodou od vízové povinnosti osvobozeni, při výkonu jejich funkcí;

c)    stálým členům oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Arménii pravidelně účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území členských států.

Odchylně od první věty, jsou-li potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně zjevně omezeny na kratší období, platnost víza pro více vstupů se omezí na uvedené období, a to zejména pokud:

–    v případě osob uvedených v písmenu a) doba platnosti povolení k pobytu pro občany Arménie oprávněně pobývající v Unii,

–    v případě osob uvedených v písmenu b) funkční období,

–     v případě osob uvedených v písmenu c) doba, po kterou jsou tyto osoby v postavení stálého člena oficiální delegace,

je kratší pěti let.“

S přihlédnutím k profesnímu postavení těchto kategorií osob nebo k jejich rodinným vztahům s občanem Arménie, který oprávněně pobývá na území členských států, nebo s občanem EU pobývajícím v členském státě, jehož je státním příslušníkem, je oprávněné udělit vízum pro více vstupů s platností pěti let, nebo s platností omezenou na dobu jejich funkčního období nebo oprávněného pobytu, pokud je tato doba kratší než pět let.

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody, musí být předložen důkaz o oprávněném pobytu hostitelské osoby.

Osoby, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b) dohody, by měly předložit potvrzení o svém profesním postavení a délce svého funkčního období.

Toto ustanovení se nevztahuje na osoby spadající pod čl. 5 odst. 1 písm. b), pokud jsou podle dohody od vízové povinnosti osvobozeny, tj. pokud jsou držiteli diplomatického pasu.

Osoby, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. c), musí předložit důkaz o svém postavení stálého člena delegace a potřebě pravidelně se účastnit setkání, konzultací, jednání či výměnných programů.

V případech, kdy je potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezena na kratší období, platnost víza pro více vstupů se omezí na toto období.

„2.    Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností jednoho roku těmto kategoriím osob za podmínky, že v průběhu předchozího roku získali nejméně jedno vízum a využili ho v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu:

a) členům oficiálních delegací, kteří se na oficiální pozvání adresované Arménii pravidelně účastní setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí organizovaných mezivládními organizacemi na území členských států;

b) zástupcům organizací občanské společnosti a osobám přicházejícím na pozvání neziskových organizací arménské komunity registrovaných v členských státech, pokud cestující za účelem odborného vzdělávání nebo účasti na seminářích či konferencích, včetně v rámci výměnných programů nebo panarménských a komunitních podpůrných programů;

c) příslušníkům svobodných povolání účastnícím se mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů nebo obdobných akcí, kteří pravidelně cestují do členských států;

d) účastníkům vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů, kteří pravidelně cestují do členských států;

e) studentům a postgraduálním studentům, kteří pravidelně cestují za účelem studia nebo odborného vzdělávání, včetně výměnných programů;

f) účastníkům oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy a jinými obecními subjekty;

g) osobám pravidelně cestujícím ze zdravotních důvodů a osobám, jež jim poskytují nezbytný doprovod;

h) novinářům a technickému personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti;

i) podnikatelům a zástupcům obchodních organizací, kteří pravidelně cestují do členských států;

j) účastníkům mezinárodních sportovních akcí a jejich odbornému doprovodu;

k) řidičům vozidel registrovaných v Arménii provozujícím mezinárodní přepravu zboží a osob na území členských států.

Odchylně od první věty, jsou-li potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezeny na kratší období, platnost víza pro více vstupů se omezí na uvedené období.“

Víza pro více vstupů s platností jednoho roku se v zásadě udělují výše uvedeným kategoriím osob, pokud během předchozího roku (12 měsíců) žadatel o vízum získal alespoň jedno vízum a využil ho v souladu s právními předpisy navštíveného státu (navštívených států) o vstupu a pobytu (například osoba nepřekročila povolenou délku pobytu) a pokud existují důvody pro žádost o vízum pro více vstupů.

V případech, kdy není odůvodněné udělit vízum s platností jednoho roku (například když je výměnný program kratší než jeden rok nebo když osoba nepotřebuje cestovat po celý jeden rok), platnost víza bude kratší než jeden rok, jsou-li splněny ostatní požadavky pro udělení víza.

„3.    Diplomatické mise a konzulární úřady členských států udělí víza pro více vstupů s platností alespoň dva roky a nejvýše pět let kategoriím osob uvedeným v odstavci 2 tohoto článku za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využily jednoroční víza pro více vstupů v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu, pokud potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně nejsou výslovně omezeny na kratší období, přičemž v takovém případě se platnost víza pro více vstupů omezí na uvedené období.

4. Celková doba pobytu osob uvedených v odstavcích 1 až 3 tohoto článku na území členských států nepřekročí 90 dnů během období 180 dnů.“

Víza pro více vstupů s platností od dvou do pěti let se udělí kategoriím osob uvedeným v čl. 5 odst. 2 dohody za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let (24 měsíců) využily jednoroční víza pro více vstupů v souladu s právními předpisy pro vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států) a důvody pro žádost o vízum pro více vstupů jsou stále platné. Je třeba poznamenat, že vízum s platností od dvou do pěti let se udělí pouze tehdy, pokud žadateli o vízum byla během předchozích dvou let vydána dvě víza s platností jednoho roku – nikoli však méně – a pokud tato víza využil v souladu s právními předpisy pro vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států). Po posouzení každé žádosti o vízum rozhodnou diplomatické mise či konzulární úřady o době platnosti těchto víz, tj. od dvou do pěti let.

Neexistuje povinnost udělit vízum pro více vstupů, pokud žadatel nevyužil dříve udělené vízum.

2.2.3    Držitelé diplomatických pasů

V článku 10 dohody se stanoví:

„1.    Občané Arménie, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, smějí vstupovat na území členských států, projíždět jím a opouštět jej bez víz.

2.    Osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku smějí na území členských států pobývat bez víz nejdéle 90 dnů během období 180 dnů.“

Dohodou nejsou upraveny postupy pro vysílání diplomatů do členských států. Pro tyto případy se použije obvyklý akreditační postup.

III.    SPOLUPRÁCE V OBLASTI CESTOVNÍCH DOKLADŮ

Ve společném prohlášení připojeném k dohodě se smluvní strany dohodly, že smíšený výbor zřízený článkem 12 dohody posoudí dopad úrovně zabezpečení příslušných cestovních dokladů na fungování dohody. Proto se smluvní strany dohodly, že se budou pravidelně vzájemně informovat o opatřeních, která byla přijata s cílem vyhnout se vydávání různých cestovních dokladů a rozvíjet technické aspekty zabezpečení těchto dokladů, a o opatřeních souvisejících s procesem personalizace při jejich vydávání.

IV.    STATISTIKY

Aby mohl smíšený výbor zřízený dohodou účinně sledovat provádění dohody, měly by diplomatické mise a konzulární úřady členských států předkládat Komisi každých 6 měsíců statistiky. Tyto statistiky by měly být, pokud je to možné, předkládány za každý měsíc a měly by se týkat:

- počtu jednotlivých typů víz udělených různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje,

-počtu víz zamítnutých různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje,

-počtu udělených víz pro více vstupů,

-délky platnosti udělených víz pro více vstupů,

-počtu víz udělených bezplatně různým kategoriím osob, na které se dohoda vztahuje.

(1)

     Úř. věst. L 289, 30.10.2013, s. 2.

(2)

     Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, naposledy pozměněné nařízením (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 74.

(3)

     Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(4)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

(5)

     Zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.

(6)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.

(7)

     Viz články 2, 24 a 25 vízového kodexu.

(8)

     Viz zejména změny zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 610/2013, Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 1.

(9)

     Rozhodnutí č. 565/2014/EU ze dne 15. května 2014, které vstoupilo v platnost dne 16. června 2014 a kterým se Bulharsku, Chorvatsku, Kypru a Rumunsku povoluje jednostranně uznávat pouze ta jednotná krátkodobá víza, která jsou platná pro dva nebo více vstupů, a dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná stranami Schengenské dohody a víza s omezenou územní platností udělená držitelům pasů vydaných Kosovem, jakož i národní víza a povolení k pobytu vydaná Chorvatskem za rovnocenné jejich národním vízům pro průjezd i pro zamýšlené pobyty na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoliv období 180 dnů nepřekročí 90 dnů. Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko mohou od 14. července 2014 uplatňovat nová pravidla nahrazující rozhodnutí č. 895/2006/ES ze dne 14. června 2006 a č. 582/2008/ES ze dne 17. června 2008.