Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Korejskou republikou byla podepsána dne 6. října 2010 a byla uzavřena v roce 2015 přijetím rozhodnutí Rady 2015/2169 o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (dále jen „rozhodnutí“). Protokol o kulturní spolupráci (dále jen „protokol“), uzavřený mezi stranami v rámci dohody o volném obchodu, stanovil rámec pro spolupráci mezi stranami k usnadnění výměny kulturních činností, statků a služeb, včetně audiovizuálního odvětví, a ke zlepšování podmínek pro takovou výměnu.

Tento nárok byl původně stanoven na dobu tří let (od 1. července 2011 do 30. června 2014). Následně byl prováděcím rozhodnutím Rady 2014/226/EU k prodloužení platnosti nároku audiovizuálních koprodukcí stanovenému v článku 5 Protokolu o kulturní spolupráci připojeného k Dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé obnoven na další tři roky do 30. června 2017. Nyní se navrhuje, aby byl tento nárok znovu obnoven na další tři roky.

Podle protokolu se strany v souladu se svými právními předpisy mimo jiné dohodly, že audiovizuální koprodukce mezi tvůrci z EU a Koreje mohou podle určitých zvláštních podmínek využívat programů na podporu místního a regionálního kulturního obsahu.

Takové koprodukce lze považovat za evropská díla v rámci EU a za korejská díla v rámci Koreje za předpokladu, že respektují podmínky stanovené v článku 5 protokolu (viz zejména odst. 8 písm. a) až c)).

Kreativní Evropa – dílčí program MEDIA podporuje rozvoj a distribuci evropských audiovizuálních děl zúčastněných evropských zemí. Příjemci ze třetích zemí se mohou účastnit v rámci některých programů, jsou-li splněny určité podmínky.

Některé programy pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro koprodukce – zejména programy zaměřené na přístup na trh a vzdělávání, jež finančně podporují trhy, schůzky za účelem navazování kontaktů a pracovní semináře – včetně koprodukcí s Koreou. Mezinárodní program koprodukcí navíc napomáhá tomu, aby se evropští a mezinárodní koprodukční partneři, včetně partnerů z Koreje, setkávali, a poskytuje nepřímou podporu audiovizuálním dílům koprodukovaným mezinárodními koprodukčními fondy.

Protokol o kulturní spolupráci uzavřely EU a Korea v roce 2015 v rámci dohody o volném obchodu. Konkrétně byl považován za nástroj na podporu Úmluvy Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Stávající nárok předpokládá, že koprodukce podporují uskupení vnitrostátních programů a fondů pro audiovizuální produkce. Nárok rovněž umožňuje, aby byla koprodukční díla považována za evropská díla podle definice evropských děl v souladu s čl. 1 písm. n) bodem ii) směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

Postup pro obnovení nároku je stanoven v článku 5 protokolu. Požadované kroky byly učiněny.

V čl. 5 odst. 8 protokolu se stanoví, že pokud se rozhodne, že uvedený nárok by měl být obnoven, může být prodloužen na další tři roky a dále se bude obnovovat automaticky vždy o tři roky, neukončí-li jej některá ze stran písemným oznámením nejméně tři měsíce před koncem období. Koprodukce, které předcházely takovému ukončení, mohou nadále využívat příslušných programů na podporu místního a regionálního kulturního obsahu.

Vzhledem ke zvláštním okolnostem a politické citlivosti spolupráce v této oblasti je vhodné předložit návrh rozhodnutí Rady o obnovení nároku. Tento návrh by měl vycházet z čl. 218 odst. 6 SFEU, jelikož se týká prodloužení uplatňování části mezinárodní dohody. Pravidla tvorby rozhodnutí unijních orgánů jsou stanovena ve Smlouvách a členské státy ani samotné orgány s nimi nemohou disponovat. Rozhodnutí Rady, kterými se uzavírají mezinárodní dohody, se v otázce způsobu prodloužení povinností z nich vyplývajících nesmí odchylovat od Smluv.

Druhé obnovení nároku bude pro evropské audiovizuální odvětví představovat příležitost k setrvání na rychle rostoucím korejském trhu a rozšíření tržního podílu, zkušeností a znalostí.

Zatímco některé členské státy úspěšně realizovaly audiovizuální koprodukce na dvoustranném základě, mnohé jiné tak dosud neučinily, a nárok na úrovni EU má proto stále potenciál umožnit účast většího počtu zemí.

Evropská komise má s ohledem na produkci filmů omezené pravomoci, jelikož toto je úlohou vnitrostátních filmových fondů, a to i pokud jde o mezinárodní koprodukce. K uplatňování protokolu v praxi bude proto nezbytné větší zapojení vnitrostátních filmových fondů.

Ze studií a údajů Evropské audiovizuální observatoře vyplývá, že koprodukce vedou k větším počtům diváků. Od roku 2009 dosáhly filmy EU v Koreji (v kinech) 5% tržního podílu z hlediska počtu diváků a 20% podílu z hlediska počtu filmů uvedených do kin. Korejské filmy dosáhly v EU 1 % z hlediska počtu diváků a 2 % z hlediska počtu filmů uvedených do kin. Proto by uplatňování nároku koprodukcí pomohlo budovat podíl na trhu v době, kdy trh roste (celkový počet prodaných vstupenek se od roku 2011 v Koreji zvýšil o 41 %).

Zdá se, že dosavadní nedostatečné uplatňování protokolu je způsobeno nedostatkem konkrétních informací o dostupných pobídkách pro koprodukce na vnitrostátní úrovni. Je proto třeba přijmout cílená opatření (týkající se přístupu k financování, vzdělávání, vytváření sítí) na evropské i vnitrostátní úrovni.

Úspěch dvoustranných koprodukcí kromě toho svědčí o tom, že existuje kapacita a potenciál dosáhnout výraznějších výsledků. Při předběžných jednáních Pracovní skupiny pro audiovizuální média členské státy uvedly, že v zájmu podpory koprodukcí v rámci evropského protokolu jsou ochotné spolupracovat na evropské úrovni s využitím postupů, které se osvědčily na úrovni dvoustranné.

Nárok je nutno obnovit, aby bylo možné přijmout tato opatření.

Jakékoli výslovné rozhodnutí o nároku vyžaduje rozhodnutí Rady na základě čl. 218 odst. 6 SFEU, jelikož se týká prodloužení uplatňování části mezinárodní dohody.

Nevztahuje se na tento návrh.

Podle protokolu by měla každá strana ustanovit domácí poradní skupinu skládající se z představitelů kultury a audiovizuálního umění činných v oblastech, jichž se týká tento protokol. Zasedání domácí poradní skupiny EU se uskutečnilo 5. září 2016 v Bruselu, aby mohly být posouzeny důsledky uplatňování daného nároku pro posílení kulturní rozmanitosti a oboustranně prospěšné spolupráce při tvorbě koprodukčních děl.

Domácí poradní skupina konstatovala nedostatek audiovizuálních koprodukcí mezi EU a Koreou za podmínek uvedených v protokolu, ale shodla se na tom, že protokol by nicméně mohl být užitečným nástrojem. Byla otevřená obnovení nároku koprodukcí mezi EU a Koreou, ačkoli se objevily určité výhrady, pokud jde o jeho přidanou hodnotu v praxi, kterou bylo třeba příslušným subjektům objasnit. Komise poskytuje o protokolu obecné informace, ale nutné jsou operativnější a podrobnější informace pro odborníky. Domácí poradní skupina rovněž dospěla k závěru, že je nutné propagovat protokol na úrovni odvětví, států a na úrovni EU, aby se upozornilo na jeho výhody.

Nárok pro audiovizuální koprodukce byl projednán s členskými státy EU na zasedání Výboru pro kulturní otázky Rady Evropské unie dne 3. října 2016. Členské státy daly najevo ochotu na podpoře koprodukcí na evropské úrovni více spolupracovat.

Po konzultaci s členskými státy a s ohledem na stanovisko domácí poradní skupiny se nyní Komise vyzývá, aby potvrdila, že by tento nárok měl být obnoven.

Použity byly studie a údaje Evropské audiovizuální observatoře o koprodukcích.

•    Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh.

Nevztahuje se na tento návrh.

Nevztahuje se na tento návrh.

Žádné.

Komise bude průběžně monitorovat uplatňování nároku audiovizuálních koprodukcí s využitím údajů Evropské audiovizuální observatoře a údajů odvětví, zejména pokud jde o odvětví animovaných filmů.

Jednou do roka se za účelem sledování pokroku a projednání výzev a příležitostí bude scházet výbor pro kulturní spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé.

Nevztahuje se na tento návrh.

Nárok bude prodloužen na další tři roky do června 2020. Nárok je stanoven v článku 5 protokolu následovně:

Pro účely tohoto protokolu se koprodukcí rozumí audiovizuální dílo vytvořené tvůrci jak z Koreje, tak z EU, do nějž tito tvůrci investovali v souladu s podmínkami tohoto protokolu.

Strany podporují sjednávání nových a provádění stávajících koprodukčních dohod mezi jedním nebo více členskými státy Evropské unie a Koreou. Strany potvrzují, že členské státy Evropské unie a Korea mohou poskytnout finanční příspěvky koprodukovaným audiovizuálním dílům, jak jsou definována v příslušných stávajících nebo budoucích dvoustranných koprodukčních dohodách, jejímiž stranami jsou jeden nebo více členských států Evropské unie a Korea.

Strany v souladu se svými právními předpisy usnadní koprodukci mezi tvůrci z EU a Koreje, a to i prostřednictvím toho, že koprodukcím umožní využívat příslušné programy na podporu místního a regionálního kulturního obsahu.

Audiovizuální díla vytvořená v koprodukci mohou využít program EU na podporu místního a regionálního kulturního obsahu v tom smyslu, že jsou považována za evropská díla v souladu s čl. 1 písm. n) bodem i) směrnice 89/552/EHS ve znění směrnice 2007/65/ES nebo v platném znění pro účely požadavků na podporu audiovizuálních děl podle čl. 4 odst. 1 a čl. 3i odst. 1 směrnice 89/552/EHS ve znění směrnice 2007/65/ES nebo v platném znění.

Audiovizuální díla vytvořená v koprodukci mohou využít korejské programy na podporu místního a regionálního kulturního obsahu podle odstavce 3 v tom smyslu, že jsou považována za korejská díla pro účely článku 40 zákona o podpoře filmů a video výrobků (zákon č. 9676 ze dne 21. května 2009) v platném znění a článku 71 zákona o televizním a rozhlasovém vysílání (zákon č. 9280 ze dne 31. prosince 2008) v platném znění a oznámení o programovém poměru (oznámení korejského komunikačního úřadu č. 2008-135 ze dne 31. prosince 2008) v platném znění.

Koprodukce mohou využívat programy na podporu místního a regionálního kulturního obsahu za těchto podmínek:

a) koprodukční audiovizuální díla jsou realizována mezi podniky, které vlastní a nadále bude vlastnit, ať přímo, nebo většinovou účastí, členský stát Evropské unie nebo Korea nebo státní příslušníci členského státu Evropské unie nebo Koreje;

b) ředitelé nebo manažeři zastupující podniky provádějící koprodukci mají státní příslušnost členského státu Evropské unie nebo Koreje a mohou prokázat, že mají v dané zemi trvalé bydliště;

c) u každého audiovizuálního díla vytvořeného v koprodukci, kromě animovaných děl, bude nezbytná účast tvůrců ze dvou členských států Evropské unie. Pokud jde o animovaná díla, bude nezbytná účast tvůrců ze tří členských států Evropské unie. Podíl finančního příspěvku tvůrce nebo tvůrců z každého členského státu Evropské unie nesmí být nižší než 10 %;

d) minimální příslušný finanční příspěvek na audiovizuální dílo vyrobené v koprodukci, kromě animovaných děl, tvůrců z EU (dohromady) a tvůrců z Koreje (dohromady) nesmí být nižší než 30 % celkových výrobních nákladů na audiovizuální dílo. Pokud jde o animovaná díla, nesmí být tento podíl nižší než 35 % celkových výrobních nákladů;

e) příspěvek tvůrců každé ze stran (dohromady) zahrnuje skutečnou technickou a uměleckou účast a je zajištěna rovnováha mezi příspěvky obou stran. U audiovizuálních děl vyrobených v koprodukci kromě animovaných děl se zejména technická a umělecká účast tvůrců každé ze stran (dohromady) nesmí lišit více než o 20 procentních bodů ve srovnání s jejich finančním příspěvkem a nesmí v žádném případě představovat více než 70 % celkového příspěvku. Pokud jde o animovaná díla, technická a umělecká účast tvůrců každé ze stran (dohromady) se nesmí lišit více než o 10 procentních bodů ve srovnání s jejich finančním příspěvkem a nesmí v žádném případě představovat více než 65 % celkového příspěvku;

f) účast tvůrců ze třetích zemí, které ratifikovaly úmluvu UNESCO, na výrobě koprodukčních audiovizuálních děl se připouští do maximální výše 20 %, je-li to možné, celkových výrobních nákladů nebo technické a umělecké účasti na audiovizuálním díle.

Cílem těchto podmínek je zajistit prostřednictvím účasti alespoň dvou členských států evropský charakter koprodukcí, jakož i spravedlivé rozdělení, co se týče nákladů a přínosů koprodukce pro obě strany. Proto je pro obě strany stanoven minimální finanční příspěvek, přičemž technická a umělecká účast, jež spočívá v odborném vkladu, a představuje tudíž pracovní příležitosti, by se neměla oproti finančnímu příspěvku lišit více než o 10 %. Požadavky s ohledem na animovaná díla jsou vyšší kvůli citlivosti odvětví, které vyžaduje více technických vstupů a v němž mohou být mezi EU a Koreou výraznější rozdíly v nákladech.

Strany potvrzují, že skutečnost, že koprodukce mohou využívat jejich programy na podporu místního a regionálního kulturního obsahu, zajišťuje vzájemné výhody a že koprodukce splňující daná kritéria získají status evropských nebo korejských děl bez dalších podmínek.

Koprodukce mohou využívat programy na podporu místního a regionálního kulturního obsahu po dobu tří let.