EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.10.2017

COM(2017) 612 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán na podporu ochrany veřejných prostor

I.    ÚVOD    

Při nedávných teroristických útocích se terčem opakovaně staly veřejné prostory a byla využita přirozená zranitelnost těchto tzv. „snadno zranitelných cílů“, která je důsledkem jejich otevřené a veřejné povahy. Šlo o pěší zóny, turistické lokality, dopravní uzly, nákupní střediska, místa bohoslužeb, venkovní trhy, koncertních síně a náměstí, jak tomu bylo například při útocích v Barceloně, Berlíně, Bruselu, Londýně, Manchesteru, Nice a ve Stockholmu. Kromě složitějších „vysoce intenzivních“ útoků, při nichž se výbušniny kombinují s palnými zbraněmi, je Evropa terčem rostoucího počtu „technologicky nenáročných“ útoků na veřejné prostory, které jsou prováděny předměty každodenní potřeby; tak se například vozidlo používá k vrážení nebo nůž k bodání. Cíle jsou často voleny s úmyslem způsobit velký počet obětí. Hodnocení hrozeb ze strany Europolu a Střediska EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN) potvrzují toto zaměření při výběru cílů, k němuž také otevřeně podněcují teroristické publikace na internetu 1 .

Ochrana veřejných prostor představuje pro členské státy obzvláštní problém. Je tomu tak vzhledem k velké rozmanitosti veřejných míst, která byla nebo by mohla být terčem útoku, k jejich různé povaze (od plně otevřených prostor po oblasti s jistou formou ochrany), k různým aktérům zapojeným do ochrany těchto lokalit, k riziku velkého počtu obětí a – co je důležité – k nutnosti nalézt rovnováhu mezi zvyšováním bezpečnosti a zachováním otevřeného charakteru veřejných prostor, kterou se zajistí, aby občané mohli pokračovat ve svém každodenním životě.

Za ochranu veřejných prostor jsou primárně odpovědné členské státy, ale EU může a měla by učinit více pro podporu tohoto úsilí. Jak bylo oznámeno v prohlášení o záměru 2 adresovaném Evropskému parlamentu a předsednictví Rady a v připojeném plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie, tento akční plán stanoví opatření, která mají poskytnout pokyny a podporu členským státům na celostátní, regionální a místní úrovni při ochraně veřejných prostor. Je součástí širšího balíčku protiteroristických opatření, která mají být přijata v následujících šestnácti měsících 3 . Ačkoli nikdy nemůže být „nulové riziko“, tato operační opatření podpoří členské státy při odhalování hrozeb, snižování zranitelnosti veřejných prostor, zmírňování následků teroristického útoku a zlepšování spolupráce.

Podpora, kterou může poskytnout EU při ochraně veřejných prostor, je dvojí. Za prvé, může podporovat přeshraniční výměnu osvědčených postupů prostřednictvím cíleného financování (kapitola II), jakož i sítí odborníků z praxe a pokynů (kapitola III). Za druhé, EU může do této činnosti zapojit širokou škálu zainteresovaných stran na místní úrovni i ze soukromého sektoru (kapitola IV). Tento akční plán, využívající společný, síťový přístup, zavádí řadu fór k systematičtější a strukturované výměně informací a sdílení osvědčených postupů na ochranu veřejných prostor. Ve vhodných případech bude úsilí o ochranu veřejných prostor vycházet z opatření a získaných poznatků v oblastech, jako jsou ochrana kritické infrastruktury nebo připravenost na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika 4 , z čehož budou plynout synergie mezi těmito souvisejícími oblastmi.

II.    FINANČNÍ PROSTŘEDKY EU NA OCHRANU VEŘEJNÝCH PROSTOR

Financování z EU představuje další způsob, jak podporovat členské státy při ochraně veřejných prostor, který vychází z odborných znalostí a osvědčených postupů v jiných členských státech a posiluje přeshraniční spolupráci. To může zahrnovat například opatření k prosazování a podpoře vývoje inovativní infrastruktury s cílem zabezpečit veřejné prostory, aniž se změní jejich otevřená povaha. Za tímto účelem Komise zvyšuje dostupnost financování z EU, a to jak v krátkodobém, tak střednědobém horizontu.

K řešení okamžitých, krátkodobých potřeb Komise společně s tímto akčním plánem dnes zveřejňuje výzvu k předkládání návrhů projektů prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie (ISF – policie) v celkové výši 18,5 milionu EUR. Toto financování bude podporovat nadnárodní projekty zlepšující ochranu veřejných prostor.

Uvedené financování z EU může rovněž podpořit operativní spolupráci na místní úrovni. Aby EU zlepšila spolupráci mezi složkami první reakce po teroristických útocích, zpřístupní financování v rámci této výzvy pro projekty spolupráce s cílem posílit koordinaci mezi donucovacími orgány, civilní ochranou a lékařskými službami v akutní fázi po útoku.

Toto krátkodobé financování bude v roce 2018 doplněno financováním v rámci iniciativy Městská inovativní opatření jako součásti Evropského fondu pro regionální rozvoj. Opatřeními, která mohou být způsobilými k financování, jsou zajištění fyzické odolnosti budov, fyzická ochrana míst s vysokou koncentrací lidí a podpora bezpečnosti již od návrhu. Mohlo by jít o opatření ke zvýšení bezpečnosti a k podpoře veřejné bezpečnosti prostřednictvím koncepce veřejných prostor, osvětlení a kampaní k zvyšování informovanosti jako součásti opatření na obnovu měst. S cíle prozkoumat zájem a případné představy měst ohledně zkoušení inovativních řešení v souvislosti s bezpečnostními problémy ve veřejných prostorách zveřejnila Komise dne 15. září 2017 výzvu k vyjádření zájmu o Městská inovativní opatření. To Komisi pomůže utvářet budoucí výzvy k předkládání návrhů v této oblasti. V návaznosti na to Komise v říjnu 2018 zveřejní výzvu s celkovým rozpočtem až do výše 100 milionů EUR v rámci Městských inovativních opatření, jejímž hlavním tématem bude bezpečnost.

Je důležité zvýšit informovanost řídících orgánů, místních orgánů a příjemců odpovědných za správu těchto fondů o zranitelnosti veřejných prostor, jakož i zlepšit znalosti o osvědčených postupech a jejich šíření při podpoře „bezpečnosti už od návrhu“. Komise vyzývá členské státy, města a regiony, aby lépe začleňovaly ochranu veřejných prostor do infrastrukturních investic Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.

Územní plánování a projektování měst mohou přispět k ochraně veřejných prostor. Amsterodamský pakt, na němž se dohodli ministři EU odpovědní za záležitosti měst v roce 2016, stanovil městskou agendu pro EU, integrovaný a koordinovaný přístup k městské dimenzi politik a právních předpisů EU a členských států 5 . V současné době má 12 priorit. V říjnu 2017 Komise navrhne téma bezpečnosti ve veřejných prostorách jako nové partnerství s členskými státy, zaměřené na zlepšování znalostí, zlepšování právní úpravy a zlepšování financování. Komise vyzývá členské státy a místní orgány, aby tuto iniciativu podpořily.

Jelikož se hrozba pro veřejné prostory vyvíjí, potřebujeme lépe chápat vývojové tendence, rizika a případná zmírňující opatření. To vyžaduje větší využívání souvisejících příležitostí pro výzkum. EU v rámci sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020 dosud financovala 48 projektů bezpečnostního výzkumu souvisejících s ochranou veřejných prostor, a to v celkové výši 195 milionů EUR 6 . Mnoho těchto projektů nyní přináší výsledky, které musí být šířeny a tam, kde je to vhodné, musí po nich následovat investice, aby byly převedeny do praktických opatření. Na podporu využití výsledků výzkumu souvisejících s ochranou veřejných prostranství zavede Komise výměnu mezi fórem odborníků z praxe a evropskou sítí technologických služeb pro vymáhání práva (ENLETS), jakož i se sítí odborníků z praxe v rámci programu Horizont 2020.

Ke zvýšení schopnosti odhalovat výbušniny, palné zbraně a jiné zbraně nebo chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály přemísťované do veřejných prostor je nezbytný další výzkum. Výzkum by také měl zkoumat účinnost různých zmírňujících opatření a určit strategie ke snížení zranitelnosti a posílení odolnosti různých potenciálních cílů. V tomto ohledu hraje důležitou roli testování. Bude vyvinuto úsilí přizpůsobit výzkumné projekty v rámci programu Horizont 2020 tak, aby byly řešeny tyto potřeby.

III.    SÍTĚ ODBORNÍKŮ Z PRAXE A POKYNY EU K OCHRANĚ VEŘEJNÝCH PROSTOR

Pokud jde o ochranu veřejných prostor, mají členské státy různé přístupy a různé zkušenosti. EU je může podporovat při řešení rostoucích výzev při ochraně veřejných prostor tím, že poskytne fóra pro výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů. Mělo by se tak dít na všech příslušných úrovních – na úrovni politiky, úrovni odborníků z praxe v oblasti prosazování práva a na operativnější úrovni specializovaných donucovacích orgánů, které se zabývají ochranou veřejných prostor. Jak bylo oznámeno v deváté zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii 7 a jak na to poukázalo komplexní posouzení bezpečnostní politiky EU, tato výměna vychází ze síťového přístupu, který má umožnit strukturovanější sdílení osvědčených postupů, aby byla vyvozena poučení z minulých teroristických útoků, vypracovány pokyny a sdílena inovativní řešení pro posílení ochrany veřejných prostor.

Na úrovni politiky ustavila Komise nedávno skupinu EU pro politiku ochrany snadno zranitelných cílů, aby zintenzívnila spolupráci a koordinaci mezi členskými státy. Skupina, která sdružuje tvůrce politik členských států, bude shromažďovat osvědčené postupy, zajišťovat jejich výměnu, šířit je a bude Komisi poskytovat poradenství ohledně dalších opatření na ochranu veřejných prostor. Skupina bude řídit práci ve dvou oblastech činnosti: fórum odborníků z praxe a fórum provozovatelů (pokud jde o toto fórum, viz kapitola IV).

Fórum odborníků z praxe sdružuje odborníky z praxe v oblasti prosazování práva z členských států a sítě pro prosazování práva, jako jsou AIRPOL 8 , ATLAS 9 , ENLETS 10 RAILPOL 11 , za účelem výměny odborných znalostí o ochraně veřejných prostor. Doplní jej nově zřízená bezpečnostní síť pro vysoce rizikové veřejné prostory, která bude sdružovat zástupce specializovaných donucovacích orgánů odpovědných za ochranu vysoce rizikových veřejných prostor. Síť se bude snažit podporovat členské státy při zlepšování jejich připravenosti na útoky a posilování jejich schopnosti reagovat v případě útoku tím, že poskytne platformu pro společnou odbornou přípravu a společná cvičení.

Jelikož ochrana veřejných prostor je globálním problémem, je důležité si vyměňovat související osvědčené postupy na mnohostranných fórech a s partnerskými zeměmi mimo EU. Globální fórum pro boj proti terorismu (GCTF) se zabývalo ochranou veřejných prostor a vypracovalo příručky osvědčených postupů s cílem sdílet získané poznatky. Aby se v této práci pokročilo, je zapotřebí mezinárodní spolupráce, zejména s klíčovými partnery, jako jsou Spojené státy americké. Měla by se také rozšiřovat již navázaná spolupráce mezi EU a USA v oblastech, jako je detekce výbušnin.

Spolupráce v rámci EU při ochraně veřejných prostor může rovněž vytvářet přidanou hodnotu vypracováním společných pokynů, testováním vybavení, podporou pro sbližování norem a výměnu osvědčených postupů. Pokyny EU, vycházející ze zavedených osvědčených postupů v členských státech, se mohou zabývat širokou škálou otázek souvisejících s ochranou veřejných prostor, sahajících od fyzické ochrany budov a míst, cílených pokynů pro konkrétní akce (sportovní a kulturní) a místa (veřejně přístupné oblasti na letištích) až po hodnocení zranitelnosti a posílenou schopnost odhalování a reakce. Pokyny EU mohou rovněž pomoci členským státům zvyšovat informovanost veřejnosti. Větší informovanost veřejnosti pomůže zajistit, aby bylo podezřelé chování rychle oznamováno. Některé členské státy vytvořily účinné informační materiály, jako jsou videa, letáky a plakáty. Tyto osvědčené postupy by měly být sdíleny s jinými členskými státy.

Kromě toho existují technická řešení, která mohou napomoci tomu, aby byly veřejné prostory učiněny bezpečnějšími a aby byla zároveň zachována jejich otevřená a veřejná povaha. „Bezpečnost už od návrhu“ by se měla stát základní zásadou od velmi rané fáze jejich vývoje. Například projekční koncepce týkající se vchodu do budov mohou napomáhat tomu, aby se zabránilo vniknutí teroristů (např. pásma pro kontrolu přístupu, která mají zmírnit riziko) a zajistila ochrana obvodu budov před proniknutím vozidel. Aby byla zajištěna náležitá rovnováha mezi zachováním otevřené povahy veřejných prostor a zajištěním účinné ochrany, musí pokračovat a dále se rozvíjet praktický výzkum, testování a poskytování pokynů. Ochranná opatření, jako jsou zátarasy nebo detekční zařízení, by měla být co nejnenápadnější, aby se minimalizoval jejich dopad na společnost a zabránilo se vytvoření sekundární zranitelnosti.

Odvětví dopravy je již po mnoho let terčem teroristických činů i prostředkem k provádění útoků (např. únosy letadel nebo vrážení nákladním autem). Komise pracuje na vytvoření souboru osvědčených postupů a bezpečnostních pokynů pro odvětví komerční silniční dopravy. Tento soubor bude zaměřen na zlepšení bezpečnosti nákladních aut na základě zmírnění rizika neoprávněného vniknutí, včetně únosu nebo krádeže, do nákladního auta s cílem jej použít při teroristickém útoku vrazením. Soubor bude k dispozici do konce roku 2017 a poskytne pokyny pro vnitrostátní odvětví silniční dopravy. Je třeba zkoumat nová technologická řešení, např. systémy pro prevenci střetů, automatické nouzové brzdění nebo možnosti dálkového zastavení vozidel donucovacími orgány.

EU může poskytnout velmi praktickou podporu pro posílení schopnosti členských států zlepšit ochranu veřejných prostor. S podporou Komise byl vyvinut nástroj EU pro posouzení snadno zranitelných lokalit, který se nyní testuje pro ochranu veřejných prostor a který zahrnuje hodnocení zranitelnosti všech druhů veřejných prostor. Komise je připravena podporovat členské státy dobrovolnými posouzeními na místě. K usnadnění těchto posouzení zranitelnosti bude vyvinuta elektronická žádost.

Protože teroristické organizace se neustále snaží inovovat své metody a postupy, EU musí být stejně inovativní ve své reakci, využívat technologii a sdílet odborné znalosti v celé Unii s cílem zjišťovat a zmírňovat vznikající hrozby. To se týká například možných hrozeb představovaných bezpilotními leteckými prostředky, jež by mohli použít teroristé. V probíhajících pracích na pravidlech EU k zajištění bezpečnosti a zabezpečení civilních operací bezpilotních systémů bude tato hrozba řešena, a to i opatřeními k usnadnění detekce nepřátelských bezpilotních leteckých prostředků.

IV.    ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH AKTÉRŮ A SOUKROMÉHO SEKTORU

Při ochraně veřejných prostor mohou hrát určitou roli různí aktéři. EU může podporovat spolupráci s celou řadou zainteresovaných stran, což se považuje za zásadní pro posílení ochrany veřejných prostor.

Veřejné prostory, jako jsou nákupní střediska nebo koncertní síně, často vlastní nebo provozují soukromé subjekty. Proto je nutné je zapojit do práce na posílení ochrany veřejných prostor. Komise zřídí fórum provozovatelů, aby tyto soukromé subjekty a další příslušné zainteresované strany ze soukromého sektoru, jako jsou půjčovny automobilů atd., do uvedené činnosti zapojila. To usnadní vytvoření společného povědomí o stávajících bezpečnostních problémech a podpoří partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem zlepšení ochrany.

Důležitými zainteresovanými stranami při ochraně veřejných prostor jsou také místní a regionální orgány. Komise posílí zapojení těchto zainteresovaných stran a bude iniciovat dialog s regionálními i místními orgány, např. starosty velkých měst, za účelem sdílení informací a osvědčených postupů při ochraně veřejných prostor. V návaznosti na niceské prohlášení 12 ze dne 29. září 2017 Komise spolu s Výborem regionů na začátku příštího roku uspořádá zasedání na vysoké úrovni s účastí starostů, kteří podepsali niceské prohlášení, a dalších zainteresovaných stran na místní a regionální úrovni s cílem pokračovat ve výměně osvědčených postupů při ochraně veřejných prostor.

V.    ZÁVĚRY

Vzhledem k měnícím se hrozbám se Evropa musí semknout a spojit síly, aby vypracovala inovativní, udržitelná a účinná řešení, která by posílila ochranu veřejných prostor. Ačkoli nemůže být nikdy „nulové riziko“, operativní opatření, koordinační kroky a pokyny stanovené v tomto akčním plánu mohou členským státům pomoci při řešení závažných slabin, jež byly odhaleny nedávnými teroristickými útoky, a být skutečným přínosem pro ochranu veřejných prostor.

Opatření stanovená v tomto sdělení mají tak připravit cestu k účinné spolupráci v EU při ochraně veřejných prostor. Komise vybízí členské státy, aby využily různé možnosti uvedené v tomto akčním plánu, včetně dostupného financování z EU. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tento akční plán schválily a aktivně se zapojily do jeho provádění v úzké spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. Komise přezkoumá pokrok dosažený v souvislosti s tímto akčním plánem do konce roku 2018.

(1) Europol, Changes in Modus Operandi of IS revisited (Ještě ke změnám v operačních postupech IS, 2.12.2016): https://www.europol.europa.eu/ newsroom/news/islamic-state-changing-terror-tactics-to-maintain-threat-in-europe a Terrorism Situation and Trend report 2017 (Zpráva o situaci a trendech v oblasti terorismu, 15.6.2017): https://www.europol.europa.eu/tesat/2017/index.html .

(2) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/letter-of-intent-2017_en.pdf .

(3) Viz Jedenáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 608 final ze dne 18. října 2017).

(4) Viz akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika (COM (2017) 610 final ze dne 18. října 2017).

(5) Městská agenda EU – Amsterodamský pakt: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/themes/urban-development/portal/ .

(6) Některé příklady projektů: SECUR-ED (Zabezpečená městská doprava) – demonstrační projekt v hodnotě téměř 40 milionů EUR, v němž se spojili významní dopravci, odvětví a akademická obec, aby vyvinuli konzistentní a interoperabilní soubor technologií a postupů validovaných prostřednictvím demonstrací ke zlepšení bezpečnosti hromadné dopravy; DESURBS (Projektování bezpečnějších městských prostor) – dvouletý projekt v hodnotě 3,2 milionu EUR, který vedl k novým metodikám, databázím a softwarovým nástrojům, jako je portál systému pro podporu rozhodování, který má pomáhat urbanistům, projektantům a stavebním inženýrům zjistit a napravit bezpečnostní nedostatky v projektování měst; SURVEIRON (Systém včasné ostrahy pro ochranu snadno zranitelných městských cílů a městské kritické infrastruktury) je projekt malých a středních podniků v hodnotě 2,5 milionu EUR, který poskytuje inovativní řešení pro ochranu těchto prostorů a těm, kdo mají na starosti veřejnou a soukromou bezpečnost, poskytuje službu inteligentní ostrahy a rozhodování v kritických situacích. Úplný seznam výzkumných projektů sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020 v oblasti bezpečnosti je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/industry -for-security/index_en.htm.

(7) COM(2017) 407 final (26.7.2017).

(8) Síť AIRPOL, financovaná EU, je koordinační subjekt donucovacích orgánů na evropských letištích.

(9) Síť ATLAS, financovaná EU, sdružuje zvláštní zásahové jednotky členských států.

(10) Evropská síť technologických služeb pro vymáhání práva (viz rovněž kapitola V).

(11) Evropská síť železničních policejních složek, financovaná EU, se zabývá bezpečností v železniční dopravě v souvislosti s rostoucí internacionalizací železniční dopravy v Evropě.

(12) Niceské prohlášení bylo přijato na konferenci starostů evropsko-středomořského regionu v Nice dne 29. září 2017, která byla uspořádána na podnět starosty Nice a za účasti Komise k výměně osvědčených postupů mezi městy a subjekty na místní a regionální úrovní při předcházení radikalizaci a ochraně veřejných prostor.