52017DC0524

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2017

a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2017

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise 2 ,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 3 ,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu 4 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. a 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování 5 , ve které není Slovensko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny. Toto doporučení potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada a dne 21. března jej přijala Rada 6 .

(2)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Slovensko jakožto země, jejíž měnou je euro, mělo zajistit, aby bylo doporučení pro eurozónu, které je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 a 2, plně a včas provedeno.

(3)Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Slovensku 7 pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Slovensko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(4)Dne 26. dubna 2017 předložilo Slovensko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)Relevantní doporučení pro jednotlivé země jsou zohledňována v programech členských států v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) na období 2014–2020. Právní předpisy, jimiž se ESI fondy řídí 8 , stanoví, že je-li to nezbytné k podpoře provádění příslušných doporučení, může Komise členský stát požádat, aby své relevantní programy v rámci ESI fondů přezkoumal a změnil. Komise formulovala bližší pokyny k uplatňování těchto ustanovení 9 .

(6)Na Slovensko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda plánuje zlepšit celkový schodek na 1,3 % HDP v roce 2017 a dále jej postupně zlepšovat na 0 % HDP v letech 2019 a 2020. Střednědobého rozpočtového cíle – strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP – by mělo být dosaženo v roce 2018. Podle programu stability se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat a do roku 2020 bude činit 46 %. Makroekonomický scénář, na němž jsou tyto rozpočtové projekce založeny, je realistický.

(7)Rada dne 12. července 2016 Slovensku doporučila, aby za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 dosáhlo roční fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko určitého odchýlení od tohoto požadavku.

(8)S ohledem na fiskální situaci se očekává, že Slovensko v roce 2018 provede další korekci při dosahování svého střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se uvedená korekce promítne do požadavku na nominální tempo růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí 10 , které nepřekročí 2,9 %. To by odpovídalo strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko výrazného odchýlení od uvedeného požadavku ve společně posuzovaném období 2017–2018. Celkově se Rada domnívá, že Slovensko musí být připraveno přijmout další opatření pro zajištění souladu v roce 2017 a že v roce 2018 budou zapotřebí další opatření, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 zohledňovalo řádně cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Slovenska. V této souvislosti má Komise s ohledem na cyklickou situaci na Slovensku v úmyslu využit příslušný prostor pro uvážení.

(9)Slovenské veřejné finance stále čelí rizikům v dlouhodobém horizontu. Výdaje na zdravotní péči i nadále představují riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, neboť zvýšení nákladové efektivity zdravotnictví na Slovensku zůstává i nadále problematické. Byly podniknuty určité kroky k racionalizaci nemocniční péče a snížení nákladů, avšak konkrétní výsledky ještě nejsou viditelné. Přezkum výdajů z roku 2016 identifikoval potenciální úspory. Pokrok v realizaci komplexní reformy zdravotní péče a výdajů na zdravotnictví v praxi však zatím není velký, jelikož zavádění systému plateb na základě skupin diagnóz a spouštění systému elektronického zdravotnictví postupovalo jen pomalu. Schodek veřejného důchodového systému se kromě toho má v dlouhodobém horizontu zdvojnásobit a věková hranice pro odchod do důchodu na Slovensku patří k nejnižším v EU. Nedávné úpravy důchodového systému měly do značné míry příležitostnou a krátkodobou povahu.

(10)Počet daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem poklesl a je vyvíjeno úsilí zaměřené na zvýšení dobrovolného dodržování předpisů. Zlepšení v oblasti výběru daní významně snížila výpadek příjmů z DPH, který byl v minulosti vysoký. Omezení podvodů v oblasti DPH mělo také podle všeho kladný vliv na výběr daně z příjmů právnických osob. Finanční správa se zaměřuje na lepší dodržování předpisů o DPH, zejména prostřednictvím auditů. Zároveň se zvažují i jiné neauditní činnosti k posílení dobrovolného dodržování daňových předpisů.

(11)Navzdory zlepšením na trhu práce, jež plynou ze silného hospodářského oživení a intenzivního vytváření pracovních míst, zůstává i nadále problémem dlouhodobá nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti je stále jednou z nejvyšších v EU. Postihuje zejména marginalizované Romy, osoby s nízkou kvalifikací a mladé lidi. Kromě toho přetrvávají regionální rozdíly – míra nezaměstnanosti na východním Slovensku je ve srovnání s Bratislavou stále dvakrát vyšší. Účast dospělých na celoživotním vzdělávání a vzdělávání druhé šance zůstává nízká. Navzdory opatřením na podporu zapojení osob s nízkými příjmy do pracovního procesu a probíhající reformě veřejných služeb zaměstnanosti přetrvávají potíže při zavádění individualizované podpory dlouhodobě nezaměstnaným a skupinám zranitelných osob, mimo jiné v důsledku velkého počtu takových případů. Slovenský akční plán týkající se začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce, který je z velké části financován z Evropského sociálního fondu, usiluje o nápravu pomocí komplexního přístupu k individualizovaným službám. Tohoto cíle bude dosaženo poskytováním odborného poradenství, novým systémem profilování, spoluprací se soukromými pracovními agenturami a poskytováním cílených programů odborné přípravy, které vypracuje zaměstnavatel na základě regionálních potřeb trhu práce. Účast Romů na slovenském trhu práce zůstává velmi nízká a míra jejich zaměstnanosti se zvyšuje pomalu. Faktory, které přispívají k jejich slabému zastoupení na trhu práce, jsou nízká úroveň vzdělání a dovedností a diskriminace. Nízká míra zaměstnanosti žen v reprodukčním věku je důsledkem dlouhé rodičovské dovolené (až tři roky), kterou si zřídkakdy vybírají muži, nedostatku zařízení péče o děti, zejména pro děti mladší tří let, a omezeného využívání pružné pracovní doby.

(12)Koncepce vzdělávacího systému není dostatečně zaměřená na zvyšování hospodářského potenciálu Slovenska. Výsledky v oblasti vzdělávání a úrovně základních dovedností jsou podle mezinárodních norem stále neuspokojivé a v letech 2012–2015 se dále zhoršily. Kromě toho přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Slabá výkonnost souvisí především se silným vlivem socioekonomického zázemí a etnického původu studentů, otázkami rovnosti, přístupu a začlenění, jakož i s relativně nízkou atraktivností učitelského povolání. Navzdory zvýšení platů učitelů o 6 %v roce 2016 a dalším zvýšením plánovaným na období 2017–2020 patří nekonkurenceschopné platové podmínky a nedostatečná průběžná odborná příprava učitelů mezi faktory, které činí tuto profesi stále velmi neatraktivní, zejména pro potenciální mladé učitele a osoby žijící v rozvinutějších regionech země. Nedávno přijaté právní předpisy proti segregaci týkající se marginalizované romské komunity musí být plně zavedeny do praxe, aby přinesly pozitivní změny a zvýšily účast Romů ve všeobecném vzdělávání podporujícím začlenění se zvláštním zaměřením na vzdělávání a péči v raném věku a předškolní vzdělávání.

(13)Slovenská veřejná správa se modernizuje, ale problémem zůstává korupce. Vnímání korupce zůstává na vysoké úrovni a je významnou překážkou podnikání. Kontrolní mechanismy a prosazování protikorupčních právních předpisů se nadále jeví jako nedostatečné a politické iniciativy týkající se oznamování nekalých praktik (whistleblowing) a společností s fiktivním sídlem zřejmě nepostačují k vyřešení tohoto problému. Kromě toho praxe zadávání veřejných zakázek v mnoha oblastech neodpovídá osvědčeným postupům. Pracuje se na opatřeních v oblasti odborné přípravy, která by zaměstnancům umožnila používat účinnější systém zadávání veřejných zakázek. Střety zájmů, na míru šité podmínky veřejných zakázek a nadužívání kritéria nejnižší ceny při jejich zadávání však představují nadále problém a vedou k omezení soutěže založené na kritériích kvality. Opakovaně bylo hlášeno, že nedostatky v zadávání veřejných zakázek negativně ovlivňují účinnost alokace veřejných zdrojů.

(14)Časté změny právního prostředí způsobují, že dodržování právních předpisů je pro společnosti obtížné a nákladné, a legislativní a regulační postupy a režimy platební neschopnosti jsou často vnímány jako nedostatečně vstřícné vůči podnikatelům. Nedávno byla vytvořena mezirezortní pracovní skupina pro podnikání, kterou řídí tajemník ministerstva hospodářství a jež by měla do června 2017 předložit návrhy na opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí. Na Slovensku nadále existují významné regulační překážky v sektoru podnikatelských služeb. Komise ve snaze řešit tento problém vydala v lednu 2017 ve sdělení o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb v rámci balíčku opatření proti překážkám na trzích služeb 11 konkrétní pokyny pro jednotlivá povolání.

(15)Ačkoli je vyvíjeno úsilí zaměřené na řešení nedostatků, výzvou pro Slovensko zůstává zlepšování účinnosti, včetně nezávislosti soudního systému. Obavy ohledně účinnosti a nezávislosti soudnictví však přetrvávají. Veřejná správa se kromě toho nadále potýká s neefektivitou, nedostatečnou kapacitou a roztříštěností. Pozitivními kroky kupředu jsou přijetí strategie pro řízení lidských zdrojů v říjnu 2015 a nedávné přijetí zákona o státní službě. Nová, politicky nezávislá Rada pro veřejnou službu bude dohlížet na provádění zásad zákona, jakož i etického kodexu pro úředníky veřejné správy. Složitý a nepřehledný regulační rámec komplikuje vztahy mezi zúčastněnými stranami na trhu s energií. Nedávné změny ve stanovování distribučních tarifů naznačují pokračující ovlivňování ze strany politického a podnikatelského prostředí. Přijetí právních předpisů, které dávají vládě výhradní právo jmenovat předsedu regulačního orgánu a umožňují ministerstvu hospodářství a ministerstvu životního prostředí vstupovat do procesu stanovování cen, povede pravděpodobně k omezení nezávislosti regulátora cen energie.

(16)V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovenska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Slovensku pro rok 2017. Posoudila také program stability a národní program reforem, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Slovensku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a socioekonomickou politiku na Slovensku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v EU je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni EU.

(17)Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability, přičemž její stanovisko 12 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

DOPORUČUJE Slovensku v letech 2017 a 2018:

1.Provádět fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což se promítne do značného fiskálního úsilí pro rok 2018. Při přijímání politických opatření by se mělo zohlednit dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Slovenska. Zlepšit nákladovou efektivitu systému zdravotní péče, a to i realizací projektu týkajícího se zhodnocení vynakládaných finančních prostředků.

2.Zlepšit aktivační opatření pro znevýhodněné skupiny, a to i prováděním akčního plánu pro dlouhodobě nezaměstnané a poskytováním individualizovaných služeb a cílené odborné přípravy. Zvýšit pracovní příležitosti pro ženy, zejména rozšířením finančně dostupné a kvalitní péče o děti. Zlepšit kvalitu vzdělávání a zvýšit účast Romů ve všeobecném inkluzivním vzdělávání.

3.Zlepšit hospodářskou soutěž a transparentnost veřejných zakázek a posílit boj proti korupci důraznějším prosazováním stávajících právních předpisů. Přijmout a provádět komplexní plán na snížení administrativních a regulačních překážek, jimž čelí podniky. Zlepšit efektivnost systému soudnictví, mimo jiné zkrácením délky občanskoprávního a obchodního řízení.

V Bruselu dne

Za Radu

Choose the experimental features you want to try