EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.7.2017

COM(2017) 407 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Devátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii

{SWD(2017) 278 final}

I.    ÚVOD

Tato zpráva je devátou měsíční zprávou o pokroku, jehož bylo dosaženo na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii. Pojednává o vývoji v rámci dvou hlavních pilířů, z nichž prvním je boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, jakož i proti prostředkům, které tyto jevy podporují, a druhým je posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným hrozbám.

Tato zpráva obsahuje závěry, které Komise vyvozuje z komplexního posouzení činnosti Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti zveřejněného společně s touto zprávou 1 . V tomto posouzení, zahájeném v prosinci 2016, byla zkoumána relevantnost a účinnost politik a nástrojů EU na podporu členských států v boji proti terorismu a prevenci radikalizace, potírání organizované trestné činnosti a boji proti kyberkriminalitě. Posouzení, které se zabývá činností na úrovni EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, vychází z interní analýzy, kterou provedly útvary Komise, z průzkumů prováděných spolu s orgány členských států a agenturami EU a z inkluzivních dialogů s mnoha zainteresovanými subjekty, včetně Evropského parlamentu, národních parlamentů, občanské společnosti, expertních skupin typu „think tank“, akademické obce a zástupců odvětví.

I když celkový výsledek komplexního posouzení je pozitivní a potvrzuje ocenění a význam hlavních nástrojů bezpečnostní politiky EU, při posouzení byly rovněž zjištěny problémy a nedostatky, které mají vliv na účinnou spolupráci v bezpečnostní unii. Tato zpráva uvádí, jak si Komise představuje řešení těchto problémů a nedostatků s cílem dále zvýšit účinnost bezpečnostní politiky EU. To zahrnuje nutnost dále rozvíjet a přizpůsobovat stávající politiky a nástroje, aby reagovaly na vyvíjející se hrozbu představovanou terorismem, jak je rovněž zdůrazněno v závěrech Evropské rady 2 ze dne 22. a 23. června 2017, v akčním plánu skupiny G20 zaměřeném na boj proti terorismu 3 ze dne 7. července 2017 a v prohlášení ze summitu skupiny G7 v Taormině o boji proti terorismu a násilnému extremismu 4  ze dne 26. května 2017.

Tato zpráva rovněž obsahuje aktualizované informace o pokroku dosaženém při provádění priorit v oblasti bezpečnosti, o dalších krocích k zamezení financování terorismu prostřednictvím nedovoleného obchodu s kulturními statky a k prohloubení výměny informací prostřednictvím interoperability informačních systémů a jejich úplného provedení. Pokud jde o nelegislativní opatření, tato zpráva poskytuje aktualizované informace o opatřeních, která byla přijata k prevenci radikalizace na internetu, posílení ochrany snadno zranitelných cílů a podpoře vnitrostátní opatření prostřednictvím financování ze strany EU pro politiky v oblasti vnitřní bezpečnosti. Tato zpráva se dále zabývá nejnovějším vývojem v souvislosti s vnější dimenzí, který je důležitý pro práci na vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie.

II.    KOMPLEXNÍ POSOUZENÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY EU

1. Celkové posouzení: opatření EU vytváří přidanou hodnotu při podpoře členských států

Z komplexního posouzení vyplývá, že zainteresované subjekty považují opatření Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a použité nástroje za vhodné, relevantní a účinné pro dosažení pozitivních výsledků. Politiky EU týkající se vnitřní bezpečnosti jsou v souladu s operační odpovědností členských států za zajištění bezpečnosti a podpůrnou úlohou, kterou Smlouvy svěřují orgánům EU a agenturám EU, vnímány jako přidaná hodnota při podpoře opatření členských států. Nebyly zjištěny závažné negativní vedlejší účinky ani významné zdvojování nebo překrývání.

Komplexní posouzení zejména zdůrazňuje přidanou hodnotu opatření EU při usnadňování výměny informací a operativní spolupráce. Mechanismy a nástroje, jako jsou Schengenský informační systém, společné vyšetřovací týmy, Evropský zatýkací rozkaz nebo vzájemná právní pomoc, podporují vnitrostátní orgány při shromažďování a výměně informací a důkazů, umožňují jim koordinovat operativní činnost a pomáhají jim postavit pachatele před soud. Kromě toho závěrem celkového posouzení je, že opatření EU přispěla ke zlepšení schopností jednotlivých států bojovat proti terorismu, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy, výměny osvědčených postupů a přeshraniční spolupráce. Rámce pro spolupráci, jako je politický cyklus EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti, pomáhají stanovit společné priority operativní činnosti orgánů členských států na úrovni členských států a na přeshraniční úrovni. Agentury EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se staly ústředními aktéry ve svých příslušných oblastech působnosti, jak dokládá podpora poskytovaná Europolem prostřednictvím jeho specializovaných center 5 nebo úloha Eurojustu při usnadňování provádění evropského zatýkacího rozkazu a evropského vyšetřovacího příkazu.

Z hlediska práva Evropské unie komplexní posouzení ukazuje, že zainteresované subjekty jsou obecně spokojeny s rámcem EU v oblasti vnitřní bezpečnosti a s právní jistotou, kterou přináší. Právní rámec EU pro vnitřní bezpečnostní politiku se v průběhu času vyvíjel a prokázal schopnost přizpůsobit se měnícím se hrozbám. I když nebyly zjištěny výrazné nedostatky v právních předpisech, komplexní posouzení naznačuje, že jsou zapotřebí cílené změny a doplnění rámce EU, aby byly řešeny vyvíjející se hrozby nebo zjednodušeny stávající pravidla s cílem snížit složitost pro ty, kdo je v terénu uplatňují (viz oddíl II.2 níže, včetně závěrů Komise z uvedených zjištění).

Komplexní posouzení potvrzuje, že dodržování základních práv je v souladu s právní povinností podle Smluv hlavní charakteristikou bezpečnostní politiky EU. Kromě účinné soudní kontroly ze strany Soudního dvora Evropské unie existuje několik mechanismů vytvořených Komisí k začlenění problematiky základních práv do vypracovávání legislativních návrhů a návrhů politiky. Patří k nim posouzení dopadu plánovaných opatření politiky na základní práva jako součást posouzení dopadů v rámci zlepšování právní úpravy 6 nebo zahrnutí evropského inspektora ochrany údajů a Agentury EU pro základní práva EU do prací na konkrétních iniciativách v jejich raných fázích. Probíhající práce na interoperabilitě informačních systémů jsou jedním z příkladů, kdy se vklad a pokyny evropského inspektora ochrany údajů a Agentury EU pro základní práva zohledňují v rané fázi vypracovávání nového přístupu politiky 7 . Základní práva se rovněž berou v úvahu při hodnocení dopadu a účinnosti nástrojů a politik EU, v němž se prověřuje, zda jsou stále nezbytné, proporcionální a vhodné pro daný účel. Komise rovněž pomáhá vnitrostátním orgánům zajistit dodržování základních práv při provádění relevantních právních předpisů EU. Komise bude i nadále používat a dále rozvíjet tyto mechanismy, aby zajistila plné dodržování základních práv v bezpečnostní politice EU, a to v souladu s vědomím toho, že ochrana bezpečnosti občanů a dodržování základních práv se vzájemně doplňují.

2. Hlavní výzvy pro účinnou bezpečnostní politiku EU a jak je řešit

I když celkový závěr komplexního posouzení je pozitivní, při posouzení byly také zjištěny problémy a nedostatky, které mají negativní dopad na spolupráci v bezpečnostní unii. Tyto problémy a nedostatky lze shrnout takto:

·neúplné provedení některých politik a nástrojů EU na vnitrostátní úrovni omezuje jejich účinnost,

·složitost některých nástrojů a prostředků EU ztěžuje vnitrostátním orgánům plně využít jejich účinek,

·omezené kapacity na vnitrostátní úrovni vyžadují další sdílení zdrojů a odborných znalostí na úrovni EU a synergie mezi oblastmi politiky,

·vyvíjející se hrozby, jež vyžadují, aby EU aktualizovala své nástroje a prostředky.

Určení těchto problémů a nedostatků v komplexním posouzení je potvrzením řady iniciativ politiky, které Komise nedávno zahájila, a výzvou k další činnosti. Komise v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy bude na tato jištění reagovat.

Podpora pro úplné provedení opatření EU

Komplexní posouzení ukazuje, že členské státy na vnitrostátní úrovni neprovedly plně řadu klíčových politik a nástrojů EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Příkladem toho jsou právní předpisy v oblasti organizované trestné činnosti 8 nebo prümský rámec 9 pro výměnu údajů o DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel. Neúplné provedení těchto nástrojů omezuje jejich účinnost a brání členským státům ve využívání jejich plného potenciálu.

Komise bude i nadále podporovat členské státy při provádění právních předpisů EU během lhůty pro provedení do vnitrostátního práva. Příkladem toho je podpora provádění směrnice EU o jmenné evidenci cestujících 10 , která musí být provedena do 25. května 2018. Komise předložila prováděcí plán 11 , poskytla další finanční prostředky a pořádá pravidelná setkání s odborníky z členských států ke sdílení souvisejících znalostí, know-how a osvědčených postupů (viz oddíl III.1 níže). Dalším příkladem je probíhající provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací, která musí být provedena do 9. května 2018 12 . V souladu se zjištěními komplexního posouzení bude Komise věnovat zvláštní pozornost provádění směrnice o boji proti terorismu 13 a nedávno přijatých právních předpisů o financování terorismu 14 , protože podle komplexního posouzení některé zainteresované subjekty zdůraznily riziko obtíží při provádění těchto nástrojů.

Komise bude také i nadále plnit svou úlohu strážkyně Smluv a zahájí řízení o nesplnění povinnosti, kdykoli to bude nezbytné k zajištění plného uplatňování právních předpisů EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. V souladu se zjištěními komplexního posouzení bude Komise i nadále kombinovat použití těchto donucovacích pravomocí s opatřeními ke sdílení znalostí a know-how s dotčenými členskými státy. Příkladem toho je technická pomoc poskytovaná Komisí souběžně s řízeními o nesplnění povinnosti vedenými proti několika členským státům, které dosud neprovedly prümský rámec (viz oddíl III.1 níže).

Orgány členských států uvedly chybějící odborné know-how a finanční zdroje jako významné důvody pro zpoždění v procesu provádění, zejména v případech nových nebo vylepšených informací. Komise poukazuje na to, že finanční prostředky EU jsou k dispozici v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie, ale absorpce členských států by se měla zlepšit vzhledem k tomu, že míra čerpání k 15. červnu 2017 činila 26 % (viz také oddíl III.2 níže). Komise bude členské státy při využívání dostupných finančních prostředků i nadále podporovat.

Omezit složitost nástrojů a prostředků EU

Komplexní posouzení ukazuje, že u některých nástrojů EU složitost právních předpisů EU upravujících tyto nástroje brání vnitrostátním orgánům v jejich účinném využívání. Příkladem toho je soubor odlišných pravidel EU pro přístup donucovacích orgánů k informačním systémům EU nebo nynější právní rámec pro přeshraniční přístup k elektronickým důkazům, které odrážejí tradiční pojetí teritoriality a jsou zpochybňovány povahou elektronických služeb a toků údajů přesahujících jednotlivé jurisdikce. Je tomu tak částečně proto, že různé nástroje byly vypracovávány po delší dobu, což v některých případech vyústilo ve složitou síť nástrojů, která vnitrostátním orgánům ztěžuje využití těchto nástrojů. Navíc právní předpisy Evropské unie neměly vždy nezbytnou jasnost, pokud jde o definice, což mělo za následek odlišná pravidla v členských státech, která brání operativní spolupráci. Bylo tomu tak zejména v oblasti boje proti terorismu 15 před přijetím směrnice o boji proti terorismu, která kriminalizuje činy, jako jsou financování terorismu, vycestování za účelem terorismu, jakož i organizování nebo usnadňování takového vycestování.

Komise již přijala opatření k řešení problému složitosti právních předpisů EU, který zdůraznilo komplexní posouzení. Pokud jde o výměnu informací, Komise zjistila, že složitý terén odlišně řízených informačních systémů je překážkou, která brání činnosti vnitrostátních orgánů 16 . Komise navrhla způsob, jak tuto překážku překonat na základě interoperability informačních systémů 17 , mimo jiné s jednoduššími pravidly pro přístup donucovacích orgánů k údajům, která respektují základní práva, zejména ochranu osobních údajů. Komise rovněž přezkoumala mechanismy pro přeshraniční přístup k elektronickým důkazům. Na tomto základě Komise provádí praktická opatření ke zlepšení uvedeného přístupu v stávajícím legislativním rámci a zároveň pracuje na posouzení dopadů, které bude utvářet možná budoucí legislativní opatření 18 .

Komise rovněž přezkoumá legislativní akty označené v komplexním posouzení jako možná již zastaralé nebo přežité. V listopadu 2014 Komise navrhla zrušit 24 aktů v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech 19 . Spolunormotvůrci návrhy přijali dne 20. ledna 2016 a všech 26 aktů bylo zrušeno 20 .

Komplexní posouzení rovněž dokládá důležitost odborné přípravy pro rozšíření znalostí konečných uživatelů o stávajících nástrojích EU a zvětšení jejich schopnosti je účinně využívat. Zainteresované subjekty také poukázaly na přidanou hodnotu výměnných programů a programů vysílání pro úředníky členských států jako způsobů sdílení osvědčených postupů při využívání nástrojů EU. Komise úzce spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) s cílem zajistit, aby její program odborné přípravy byl v souladu s prioritami Unie v oblasti bezpečnosti a aby agentura přispívala k vybavení vnitrostátních úředníků znalostmi a dovednostmi nutnými k tomu, aby účinně spolupracovali se svými protějšky v jiných členských státech, a to za plného využití nového mandátu agentur od 1. července 2016 21 . Komise podporuje řadu programů odborné přípravy, které vypracovala Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN) pro státní zástupce a soudce uplatňující právní předpisy Unie v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech.

Budování kapacit na úrovni EU prostřednictvím sdílení zdrojů a odborných znalostí a využívání synergií

Z komplexního posouzení vyplývá, že existuje prostor pro další sdružování zdrojů na úrovni EU. Potenciální přínos vytváření sdílené kapacity na úrovni EU je tam, kde jednotlivé členské státy postrádají specifické odborné znalosti nebo zdroje. Zainteresované subjekty se zmínily zejména o technologicky náročných oblastech, jako jsou kybernetická bezpečnost, chemické, biologické, radiologické nebo jaderné (CBRN) materiály nebo analýza dat velkého objemu či otevřených zdrojů. Agentury EU hrají ústřední roli při poskytování sdílených zdrojů jednotlivým členským státům. Například Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) při Europolu podporuje vnitrostátní orgány v oblasti boje proti počítačové kriminalitě a reakce donucovacích orgánů na rozsáhlé počítačové útoky, a to forenzními odbornými znalostmi nebo informacemi souvisejícími s kyberkriminalitou z veřejných, soukromých a otevřených zdrojů. Evropské centrum pro boj proti terorismu a Evropské středisko pro boj proti převaděčství při Europolu plní podobné podpůrné funkce ve svých příslušných oblastech. Dalším příkladem je role, kterou hraje Agentura EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) při podpoře spolupráce mezi členskými státy podle směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů. Komplexní posouzení ukazuje, že zainteresované subjekty považují podporu poskytovanou agenturami EU za velmi cennou. Komise se snažila zajistit, aby agentury EU měly k dispozici prostředky, jež potřebují k plnění této podpůrné funkce.

Sítě na úrovni EU jsou dalším způsobem, jak sdílet odborné znalosti v konkrétních oblastech vnitřní bezpečnosti. Komplexní posouzení zdůrazňuje přidanou hodnotu evropských sítí nebo struktur spolupráce, které doplňují činnost agentur EU a napomáhají rozvoji operativní spolupráce. To zahrnuje sítě specializované na trestnou činnost proti životnímu prostředí (EnviCrimeNet), obchod s drogami (Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika), předcházení trestné činnosti (Evropská síť pro předcházení trestné činnosti), zvláštní zásahové jednotky (síť ATLAS), chemické, biologické, radiologické nebo jaderné (CBRN) materiály (poradní skupina pro CBRN) nebo ochranu dopravy před protiprávními činy (Airpol a Railpol). Komise bude i nadále uplatňovat tento přístup založený na sítích tam, kde to bude nutné, jak je tomu v případě nedávno zřízené skupiny EU pro politiku ochrany snadno zranitelných cílů, která má umožnit strukturovanější výměnu informací a sdílení osvědčených postupů, pokud jde o operativní činnost na ochranu snadno zranitelných cílů.

Z komplexního posouzení vyplývá, že vzhledem k průřezové povaze problémů souvisejících s terorismem, závažnou trestnou činností a kyberkriminalitou existuje prostor pro další využití synergií na úrovni EU mezi bezpečnostní politikou a souvisejícími oblastmi politiky. Jako příklady lze uvést potřebu užší spolupráce mezi policejními orgány, pohraniční stráží a celními orgány nebo vazby mezi bezpečnostní politikou a dopravní policií v oblastech, jako jsou ochrana letectví před protiprávními činy nebo námořní bezpečnost. Komise reagovala na tuto potřebu meziodvětvového opatření vytvořením specifického portfolia komisaře pro bezpečnostní unii, kterému je nápomocna průřezová pracovní skupina využívající odborné znalosti celé Komise.

Komplexní hodnocení rovněž zdůrazňuje, že úroveň EU poskytuje přidanou hodnotu vnitrostátním orgánům tím, že spojuje různé subjekty z oblastí mimo veřejný sektor. Zainteresované subjekty poukazují na význam spolupráce mezi veřejnými orgány a odvětvím v boji proti kyberkriminalitě nebo radikalizaci na internetu nebo význam zapojení místních odborníků z praxe, akademických a výzkumných pracovníků do snah o prevenci násilné radikalizace v komunitách. Komise bude i nadále tuto činnost podporovat prostřednictvím subjektů, jako jsou internetové fórum EU či centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Komise rovněž zváží pořádání pravidelných strategických dialogů o bezpečnostní politice se širokou škálou zainteresovaných subjektů.

Řešení vyvíjejících se hrozeb

Obecným problémem bezpečnostní politiky EU je potřeba zajistit, aby nástroje a prostředky byly na aktuální úrovni, aby dokázaly řešit vyvíjející se bezpečnostní hrozby. Komplexní posouzení ukazuje, že si nové a vznikající hrozby opakovaně vyžádaly cílenou revizi stávajících nástrojů EU nebo právních předpisů týkajících se vnitřní bezpečnosti. V oblasti boje proti terorismu je celkový koncepční rámec pro činnost EU v oblasti vnitřní bezpečnosti i nadále opodstatněný a umožňuje přizpůsobení jednotlivých nástrojů a prostředků v reakci na rychle se měnící bezpečnostní situaci.

Komise bude nadále posuzovat, zda jsou nutné cílené změny stávajících nástrojů a prostředků v oblasti vnitřní bezpečnosti. K nedávným příkladům patří zřízení expertní skupiny na vysoké úrovni pro radikalizaci 22 , jež má usnadnit další rozpracování politik EU v reakci na bezprecedentní rozsah radikalizace a nadcházející přezkum strategie kybernetické bezpečnosti z roku 2013 s cílem zajistit aktuální a účinnou reakci na rostoucí hrozbu kyberkriminality.

Nový zvláštní výbor Evropského parlamentu pro terorismus 23 poskytuje další prostor dále analyzovat, zda stávající protiteroristická opatření EU jsou vhodnou reakcí na vyvíjející se teroristickou hrozbu, a určit praktické a právní překážky, jimiž je třeba se zabývat. Komise bude aktivně přispívat k práci zvláštního výboru a usilovat o dosažení výsledku, který bude sloužit jako základ pro další společnou činnost s Výborem Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Radou.

III.    PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍCH DOKUMENTŮ V OBLASTI BEZPEČNOSTI

1. Legislativní podněty

Dne 13. července 2017 Komise přijala návrh 24 nařízení k předcházení dovozu kulturních statků nelegálně vyvezených ze třetí země do EU a jejich uskladnění v EU, a tak zajistit omezení nedovoleného obchodu s kulturními statky, boj proti financování terorismu a ochranu kulturního dědictví. Je to další krok v provádění akčního plánu z února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu 25 a je to i reakce na výzvu Rady bezpečnosti OSN 26 k přijetí opatření proti nezákonnému a nedovolenému obchodu s kulturními statky, zejména v případě, pocházejí-li z oblastí ozbrojeného konfliktu a obchodují-li s nimi či mají-li z takového obchodu prospěch teroristické skupiny. Jakmile jej spolunormotvůrci přijmou, návrh Komise zavede společnou definici kulturních statků při dovozu, zajistí, aby dovozci postupovali s řádnou péčí při nákupu kulturních statků ze třetích zemí, stanoví standardizované informace k osvědčení legálního původu kulturních statků a poskytnou účinné prostředky odrazující od nedovoleného obchodu. Komise vyzývá oba spolunormotvůrce, aby na jejím návrhu pracovali přednostně.

Dosaženo bylo i dalšího pokroku v práci na lepších a inteligentnějších informačních systémech pro hranice a bezpečnost. Dne 12. července 2017 Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výbor stálých zástupců vlád členských států v Radě (COREPER) potvrdily, že bylo dosaženo dohody o systému vstupu/výstupu (EES). Systém, který Komise navrhla v dubnu 2016 27 , bude registrovat údaje o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice EU, a tudíž přispívat k posilování správy vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti. Politická shoda ohledně systému vstupu/výstupu (EES) je důležitým krokem k dosažení plné interoperability informačních systémů EU do roku 2020 v souladu s novým přístupem Komise ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost 28 . Na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Tallinnu dne 6. a 7. července 2017 členské státy opětovně potvrdily své odhodlání prioritně usilovat o interoperabilitu informačních systémů. Komise vyzývá spolunormotvůrce, aby urychlili práci na souvisejících legislativních návrzích týkajících se informačních systémů, které jsou v současné době projednávány 29 .

Rovněž pokračuje práce na provádění stávajících systémů a maximalizaci jejich přínosů – jde o další klíčovou oblast činnosti, která má zlepšit informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost a učinit je inteligentnějšími. Jako součást podpory poskytované provádění směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) uspořádaly útvary Komise dne 22. června 2017 páté setkání s odborníky z členských států za účelem sdílení souvisejících znalostí, know-how a osvědčených postupů. Jelikož do uplynutí lhůty pro provedení (25. května 2018) zbývá méně než rok, Komise opět vybídla členské státy, aby zvýšily úsilí k zajištění včasného vytvoření funkčního systému jmenné evidence cestujících jako důležitého nástroje pro reakci na hrozbu terorismu. Komise zaslala dopisy těm členským státům, které v procesu provádění – jak se zdá – pokročily méně, za účelem odstranění případných překážek, s nimiž se mohou setkávat, a posouzení, zda je možná další podpora, včetně dvoustranné podpory nabízené řadou členských států, které jsou v pokročilé fázi provádění směrnice o PNR.

Třebaže některé členské státy dosáhly pokroku při provádění prümských rozhodnutí 30 , Komise musela využít svých pravomocí v případech nesplnění povinnosti, aby zajistila úplné provedení. Za tímto účelem Komise dne 18. května 2017 zaslala odůvodněná stanoviska Chorvatsku, Irsku a Itálii. Vedle využití svých pravomocí podle Smluv Komise nadále podporuje členské státy tím, že poskytuje finanční prostředky pro provádění podle národních programů v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie. Komise poskytne na tyto národní programy dalších 22 milionů EUR pro rok 2017 a tyto finanční prostředky mohou být použity na provedení prümských rozhodnutí.

Dne 7. července 2017 ministři spravedlnosti na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Tallinnu projednali návrh Komise týkající se vzájemného uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci 31 . Komise vyzývá spolunormotvůrce, aby se urychleně zabývali tímto návrhem s cílem zlepšit vymáhání majetku z trestné činnosti v přeshraničních případech.

2. Provádění nelegislativních opatření

Prioritou v boji proti terorismu je i nadále boj proti radikalizaci na internetu a Komise zrychluje svou činnost na podporu členských států při řešení tohoto problému. Po zasedání internetového fóra EU 32 na úrovni vyšších úředníků dne 27. června 2017 členové tohoto fóra EU dne 17. července 2017 stanovili akční plán pro boj proti teroristickému obsahu on-line. Ten zahrnuje opatření k posílení automatického zjišťování nezákonného teroristického obsahu on-line, ke sdílení související technologie a nástrojů s menšími společnostmi, k dosažení úplného provedení a používání v plném rozsahu „databáze hašů“ a k posílení alternativní argumentace občanské společnosti. Vzhledem k naléhavosti této záležitosti útvary Komise svolají v září další zasedání internetového fóra EU na úrovni vyšších úředníků a budou informovat o pokroku v provádění akčního plánu v jedné z nadcházejících zpráv o pokroku na cestě k bezpečnostní unii.

Nedávné teroristické útoky znovu zvýraznily potřebu posílit ochranu snadno zranitelných cílů a inovativní řešení pro ochranu míst s vysokou koncentrací lidí. Ve dnech 30. a 31. května 2017 útvary Komise uspořádaly seminář s odborníky z členských států a třetích zemí k výměně osvědčených postupů a získaných poznatků ohledně ochrany snadno zranitelných cílů. Tento seminář, zorganizovaný v rámci Globálního fóra pro boj proti terorismu, byl doplňkem činnosti zahájené v únoru 2017 zaměřené na vytvoření politiky EU a platformy pro odborníky z praxe ke zvýšení odolnosti EU vůči útokům na snadno zranitelné cíle. Kromě toho zvláštní zásahové jednotky belgické a nizozemské policie jako praktické opatření podporované Komisí provedly dne 29. června 2017 přeshraniční cvičení týkající se snadno zranitelných cílů, při němž byly simulovány synchronizované teroristické útoky na veřejné školy. Účelem tohoto cvičení, jehož se zúčastnily policejní jednotky, složky první reakce a skupiny pro odezvu státu na mimořádné situace, bylo určit stupeň připravenosti a schopnosti řešit krize v případě útoků probíhajících současně v sousedních zemích. Útvary Komise uspořádají pro všechny členské státy zvláštní informační setkání k šíření osvědčených postupů stanovených na základě tohoto cvičení.

Financování z EU je významným nástrojem na podporu členských států při provádění kroků nezbytných k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie. S ohledem na vyvíjející se hrozbu terorismu, organizované trestné činnosti a kyberkriminality poskytne Komise v roce 2017 na podporu opatření Unie v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie 33  90 milionů EUR, což je dvakrát více než v roce 2016. Příslušný roční pracovní program 34 , který stanoví priority financování pro cílené přeshraniční akce v oblasti vnitřní bezpečnosti, má podpořit členské státy v boji proti terorismu prostřednictvím projektů na prevenci financování terorismu, boj proti radikalizaci, podporu občanské společnosti při šíření alternativní argumentace a posílení ochrany kritické infrastruktury. Komise také hodlá poskytnout financování pro přeshraniční projekty k řešení prioritních hrozeb trestné činnosti, jako jsou obchodování s lidmi, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod s palnými zbraněmi a trestná činnost proti životnímu prostředí 35 .

Poprvé v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie má roční pracovní program na rok 2017 financovat projekty boje proti kyberkriminalitě. Je to odrazem vyvíjející se kybernetické hrozby, o níž svědčí nedávné kybernetické útoky, a skutečnosti, že téměř u všech druhů organizované trestné činnosti používají zločinci technologie se stále větší dovedností a stále účinněji. Pro posílení výměny informací hodlá Komise financovat projekty, jejichž cílem je maximalizace přínosů stávajících informačních systémů EU. To je prioritou práce na silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost 36 . Podporovány budou i snahy o interoperabilitu informačních systémů EU 37 . Komise dále zamýšlí financovat posílení přeshraniční policejní spolupráce, a to v souladu s jejím doporučením z května 2017 o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru 38 .

Toto financování doplňuje podporu poskytovanou členskými státy prostřednictvím jejich vnitrostátních programů v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie. V období od roku 2014 do roku 2020 dá Komise k dispozici 26 členským státům celkem 754 milionů EUR na opatření v oblasti boje proti trestné činnosti, řízení rizik a řešení krizí 39 . Tyto finanční prostředky lze využít pro celou řadu iniciativ k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v EU, jako jsou vytváření informačních systémů, pořizování provozních zařízení, podpora programů odborné přípravy a zajištění operativní spolupráce. Je však zřejmé, že existuje prostor pro zlepšení způsobu, jakým členské státy čerpají tyto finanční prostředky. Komise proto vyzývá členské státy, aby plně využily toto financování k provádění priorit bezpečnostní Unie.

3. Vnější dimenze

Vedoucí představitelé skupiny G20 přijali na summitu v Hamburku dne 7. a 8. července 2017 Akční plán boje proti terorismu. Akční plán vyzývá k přijetí opatření k řešení vyvíjející se hrozby vracejících se zahraničních teroristických bojovníků, usnadnění výměny informací, boji proti financování terorismu a boji proti radikalizaci a používání internetu pro teroristické účely, a tím potvrzuje stávající priority opatření EU ohledně bezpečnostní unie. Komise a Evropská služba pro vnější činnost budou při provádění těchto politik i nadále úzce spolupracovat se svými partnery mimo EU.

Dne 26. července 2017 Soudní dvůr Evropské unie vydal posudek ke slučitelnosti Dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o předávání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) se Smlouvami 40 . Dohoda byla podepsána v roce 2014 a Rada požádala Evropský parlament, aby ji schválil. Evropský parlament se rozhodl postoupit věc Soudnímu dvoru, aby zjistil, zda je zamýšlená dohoda slučitelná s právními předpisy EU zaručujícími respektování soukromého a rodinného života a ochranu osobních údajů. Komise se k této otázce vrátí v příští zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii v září 2017.

Neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a Východního partnerství v Tallinnu dne 7. července bylo zaměřeno na boj proti kyberkriminalitě, boj proti korupci a zásadní reformy justice. Ministři znovu potvrdili své společné odhodlání přijmout další opatření v boji proti kyberkriminalitě a posílit kybernetickou bezpečnost. Projednali legislativní a operativní výzvy v boji proti kyberkriminalitě s výhledem na posílení spolupráce na regionální i mezinárodní úrovni a provádění dalších opatření v rámci panelu Východního partnerství pro právní stát.

Dne 19. června 2017 přijala Rada pro zahraniční věci závěry o vnějších aspektech námořní bezpečnosti, které zdůrazňují úlohu EU jakožto globálního garanta námořní bezpečnosti a vyzývají k většímu sdílení informací, výměně osvědčených postupů, lepší koordinaci iniciativ EU a mezinárodní námořní spolupráci v reakci na nové výzvy a hrozby na moři.

Dne 17. července 2017 Rada pro zahraniční věci jednala o prioritách pro provádění globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU v letech 2017–2018. Ministři zdůraznili, že je třeba dále posilovat vazbu mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnosti, bojem proti terorismu a bojem proti hybridním hrozbám. Ministři se rovněž dohodli na dalších dvou oblastech pro další práci v oblasti globální správy a regionální spolupráce, mimo jiné pokud jde o posílení námořní bezpečnosti a zvýšení kybernetické bezpečnosti Unie.

Dne 19. července 2017 Komise a vysoká představitelka EU předložily zprávu 41 , která hodnotí pokrok dosažený při provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám 42 z dubna 2016. Zpráva konstatuje pokrok, pokud jde o 22 opatření ke zvyšování povědomí o hybridních hrozbách, posilování odolnosti vůči těmto hrozbám a zintenzivnění spolupráce mezi EU a NATO.

V souvislosti se strategickým partnerstvím a spoluprací mezi EU a NATO přijala Rada pro zahraniční věci na zasedání dne 19. června 2017 závěry o pokroku při provádění společného souboru návrhů (42 opatření) potvrzeného na zasedání ministrů EU a NATO dne 6. prosince 2016. Zpráva o pokroku zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi oběma organizacemi v současné strategické situaci, kdy EU i NATO čelí nebývalým problémům a ani jedna z těchto organizací nemá úplnou škálu nástrojů, aby mohl dané bezpečnostní problémy řešit samostatně. Zpráva ukazuje, že činnosti obou organizací se vzájemně doplňují a přispívají k dosažení společného cíle. Spolupráci mezi EU a NATO dále posiluje nově vytvořené Evropské středisko excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách a zřízení střediska EU pro hybridní hrozby a spolupráce mezi nimi.

IV.    ZÁVĚR

Tato zpráva se soustřeďuje na závěry, které Komise vyvozuje z komplexního posouzení činnosti Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti zveřejněného společně s touto zprávou. Třebaže celkový výsledek komplexního posouzení je pozitivní a potvrzuje význam a účinnost činnosti Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, Komise bude i nadále přijímat opatření k odstranění zjištěných překážek a nedostatků, a to tím, že: 1) bude podporovat úplné provedení opatření EU, 2) omezí složitost nástrojů a prostředků EU, 3) bude budovat další kapacity na úrovni EU prostřednictvím sdružování zdrojů a 4) se bude zabývat vyvíjejícími se hrozbami. Komise předloží komplexní posouzení Evropskému parlamentu a Radě a vyzývá oba tyto orgány, aby se zapojily do dialogu s cílem přezkoumat její zjištění.

Příští zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii bude předložena v září 2017.

(1)

     SWD(2017) 278 final ze dne 26. července 2017.

(2)

      http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/european-council/2017/06/22-23-euco-conclusions_pdf/ .

(3)

      http://www.consilium.europa.eu/press-releases-pdf/2017/7/47244662401_en.pdf .

(4)

    http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/05/26-statement-fight-against-terrorism/ . 

(5)

     Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC), Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) a Evropské středisko pro boj proti převaděčství (EMSC).

(6)

     Viz pracovní dokument útvarů Komise o operačních pokynech pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí (Operational Guidance on taking account of Fundamental Rights in Commission Impact Assessments) (SEK (2011) 567 v konečném znění ze dne 6. května 2011).

(7)

     Viz Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 261 final ze dne 16. května 2017).

(8)

     Zejména rámcové rozhodnutí o boji proti organizované trestné činnosti (rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008).

(9)

     Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008.

(10)

     Směrnice (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016.

(11)

     SWD(2016) 426 final ze dne 28. listopadu 2016.

(12)

     Směrnice (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016.

(13)

     Směrnice (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017.

(14)

     Směrnice (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015.

(15)

     Směrnice (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017.

(16)

     Viz sdělení nazvané „Silnější a inteligentnější informační systémy pro hranice a bezpečnost“ (COM(2016) 205 final, 6.4.2016).

(17)

     Viz Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 261 final ze dne 16. května 2017).

(18)

     Viz Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 354 final ze dne 29. června 2017).

(19)

     COM(2014) 713 final, COM(2014) 714 final a COM(2014) 715 final ze dne 28. listopadu 2014. Tyto návrhy byly založeny na hodnocení právních aktů týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, které bylo provedeno v souvislosti s ukončením platnosti přechodných ustanovení obsažených v protokolu 36 k Lisabonské smlouvě.

(20)

     Nařízení (EU) 2016/93, nařízení (EU) 2016/94 a nařízení (EU) 2016/95 ze dne 20. ledna 2016.

(21)

     Nařízení (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015.

(22)

   Viz Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 354 final ze dne 29. června 2017).

(23)

      http://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20170629IPR78658/special-committee-to-tackle-deficiencies-in-the-fight-against-terrorism .

(24)

     COM(2017) 375 final ze dne 13. července 2017.

(25)

     COM(2016) 50 final ze dne 2. února 2016. Pro přehled o aktuálním stavu provádění tohoto akčního plánu viz Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 354 final z 29. června 2017).

(26)

     Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2347 ze dne 24. března 2017.

(27)

     COM(2016) 194 final ze dne 6. dubna 2016.

(28)

     Viz Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 261 final ze dne 16. května 2017).

(29)

     Jde o návrh na zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (COM(2016) 731 final ze dne 16. listopadu 2016), návrhy na posílení Schengenského informačního systému (COM(2016) 881 final, 882 final a 883 final ze dne 21. prosince 2016), návrh na zřízení systému Eurodac (COM(2016) 272 final ze dne 4. května 2016) a doplňující návrh usnadnit výměnu informací z rejstříku trestů v případě občanů třetích zemí v EU prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) (COM(2017) 344 final z 29. června 2017).

(30)

     Tato rozhodnutí Rady (rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008) se zaměřují zejména na boj proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Rozhodnutí zavedla pravidla a postupy, které umožňují členským státům urychleně vyhledávat v souborech analýzy DNA, systémech identifikace otisků prstů a databázích registrace vozidel jiných členských států. Členské státy měly tato rozhodnutí Rady provést v plném rozsahu do srpna 2011.

(31)

     COM(2016) 819 final ze dne 21. prosince 2016.

(32)

     Komise již dva roky spolupracuje s klíčovými internetovými platformami, členskými státy a dalšími zainteresovanými subjekty v rámci internetového fóra EU s cílem zajistit dobrovolné odstraňování teroristického obsahu on-line a podporu občanské společnosti při šíření alternativní argumentace.

(33)

     Nařízení (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014.

(34)

     Komise má v úmyslu přijmout roční pracovní program na rok 2017 pro opatření Unie v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie v září 2017.

(35)

     Viz prioritní hrozby trestné činnosti stanovené v Šesté zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 213 final ze dne 12. dubna 2017).

(36)

     COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016.

(37)

     Viz nový přístup Komise ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost, stanovený v Sedmé zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2017) 261 final ze dne 16. května 2017).

(38)

     COM(2017) 3349 final ze dne 12. května 2017.

(39)

     Všechny členské státy kromě Dánska a Spojeného království se účastní provádění Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie.

(40)

      https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2017-07/cp170084cs.pdf .

(41)

     JOIN (2017) 30 final ze dne 19. července 2017.

(42)

     JOIN (2016) 18 final ze dne 6. dubna 2016.