EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.5.2017

COM(2017) 217 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

Přezkum přechodných opatření týkajících se nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení Chorvatska k EU z roku 2011

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

Přezkum přechodných opatření týkajících se nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení Chorvatska k EU z roku 2011

Úvod

Komise předkládá Radě tuto zprávu v souladu s aktem o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky z roku 2011 1 (dále jen „akt o přistoupení“). Uvedený akt zavádí sedmileté přechodné období do roku 2020 s možností prodloužení o další tři roky, v jehož průběhu může Chorvatsko ve svých vnitrostátních právních předpisech 2 zachovat stávající omezení týkající se nabývání zemědělské půdy. Týká se to nabývání půdy právnickými i fyzickými osobami z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.

Podle smlouvy o přistoupení je Komise povinna podat Radě ve třetím roce po přistoupení zprávu o možnosti zkrátit nebo ukončit přechodné období poskytnuté podle smlouvy o přistoupení před datem stanoveným v této smlouvě.

Obecně platí, že právní předpisy Evropské unie a zásada volného pohybu kapitálu podporují přeshraniční investice. Volný pohyb kapitálu je jednou ze základních zásad, podle níž investoři z EU mohou v zásadě volně působit na vnitřním trhu. Zahraniční investice mohou mít řadu přínosů pro rozvoj zemědělství a venkova. Přeshraniční investice tak například v Evropě umožnily šíření nových zemědělských technologií a znalostí a poskytly kapitál na zemědělskou produkci v oblastech s nedostatečnou vybaveností kapitálem. Přeshraniční investice mohou také přispívat k racionalizaci využití půdy, zvláště v oblastech, v nichž jsou vlastnické struktury velmi fragmentované.

Zároveň je třeba připomenout, že smlouvy EU nezavazují členské státy k liberalizaci trhu se zemědělskou půdou bez možnosti zavést vhodná pravidla k dosažení legitimních cílů veřejné politiky. Zásada volného pohybu kapitálu umožňuje vnitrostátní omezení pohybu kapitálu pravidly k regulaci trhů s půdou, jsou-li nezbytná, odůvodněná a přiměřená z hlediska podpory legitimních cílů ve veřejném zájmu a politik. Hledá se tedy rovnováha mezi volným pohybem kapitálu a potřebou členských států zajistit, aby trhy s půdou umožnily udržitelný rozvoj venkova a zemědělskou produkci.

Přechodné období, během něhož může Chorvatsko zachovat omezení platná v době přistoupení k EU, mu bylo poskytnuto s cílem dovolit nově přistupujícímu členskému státu řešit nedostatky trhu se zemědělskou půdou a odvětví zemědělství a zvýšit jeho konkurenceschopnost na vnitřním trhu. Cílem této zprávy je posoudit situaci na trhu se zemědělskou půdou a přezkoumat potřebu uvedených přechodných opatření. Na základě celkové situace v odvětví zemědělství v Chorvatsku tři roky po jeho přistoupení k EU tato zpráva vyvozuje závěr, že přechodné období by se zkracovat nemělo.

1. Právní základ zprávy Komise

Akt o přistoupení z roku 2011 poskytl Chorvatsku přechodné období, během něhož může odchylně od článku 63 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který upravuje pohyb kapitálu, zachovat stávající omezení nabývání zemědělské půdy. Podle článku 18 aktu o přistoupení jsou tato restriktivní přechodná opatření použitelná na základě podmínek stanovených v příloze V (Přechodná opatření) aktu o přistoupení. Kapitola o volném pohybu kapitálu v této příloze stanoví, že „obecné přezkoumání těchto přechodných opatření se uskuteční do konce třetího roku po dni přistoupení. K tomuto účelu předloží Komise zprávu Radě. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období […].“

2. Přechodná opatření

Volný pohyb kapitálu je jednou ze základních svobod zaručených právem Evropské unie. Článek 63 SFEU stanoví, že „jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.“ Do pohybu kapitálu spadají i investice do nemovitostí a zemědělské půdy. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že výkon práva nabývat, užívat a zcizovat zemědělskou půdu na území jiného členského státu způsobuje pohyb kapitálu 3 . Proto musí právní předpisy členských států týkající se nabývání zemědělské půdy splňovat zásadu volného pohybu kapitálu podle práva EU.

Avšak během jednání o přistoupení s Chorvatskem Evropská unie souhlasila s některými přechodnými opatřeními týkajícími se nabývání zemědělské půdy, která umožňují Chorvatsku dočasnou úpravu odchylnou od základní svobody pohybu kapitálu. Zejména příloha V aktu o přistoupení dovoluje Chorvatsku „po dobu sedmi let ode dne přistoupení ponechat v platnosti omezení stanovená v zákoně o zemědělské půdě (úřední věstník č. 152/08), ve znění platném ke dni podpisu smlouvy o přistoupení, týkající se nabývání zemědělské půdy státními příslušníky jiného členského státu nebo států, jež jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a právnickými osobami zřízenými podle práva jiného členského státu nebo státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru“. Zároveň akt o přistoupení stanoví výjimku z přechodných opatření pro „samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v Chorvatsku“ a na něž „se nebudou vztahovat přechodná opatření (…) ani jiná pravidla a postupy než ty, které se vztahují na státní příslušníky Chorvatska“.  4

Hlavní důvody chorvatské žádosti o povolení přechodných opatření byly podobné důvodům, které měla většina členských států EU-12 (EU-10 a EU-2 5 ) v době přistoupení k EU, a většinou se vztahují k potřebě chránit socioekonomické prostředí pro zemědělské činnosti po zavedení vnitřního trhu a přechodu na společnou zemědělskou politiku. Přechodná opatření jsou určena zejména k tomu, aby zmírnila nepříznivý vliv, který by v Chorvatsku mohlo mít náhlé otevření trhu vzhledem k velkým rozdílům cen půdy a kupní síly zemědělců oproti EU-15 a vzhledem k tomu, že trh se zemědělskou půdou stále ovlivňují institucionální faktory, jež brání ve využívání zemědělské půdy, například nedokončená privatizace a restituce půdy, nejisté vlastnické vztahy nebo nedokončený proces budování systému pozemkových knih a katastru nemovitostí. Kromě toho Chorvatsko zdůraznilo, že v důsledku občanské války (1991–1995) velkou část zemědělské půdy nelze využívat, neboť je zaminovaná a probíhá na ní odminování 6 .

Kromě toho Chorvatsko zdůraznilo, že během přechodného období budou provedena některá opatření za účelem rozvoje trhu se zemědělskou půdou, zvýšení produktivity zemědělství a zlepšení schopnosti chorvatských zemědělců pohybovat se v budoucnu na otevřenějším trhu s půdou. Chorvatsko za tímto účelem plánovalo různé střednědobé a dlouhodobé projekty, které měly být provedeny během přechodného období. Tyto projekty se týkaly:

·úpravy vlastnických práv a uvedení údajů v pozemkových knihách a katastru nemovitostí do náležitého stavu,

·scelování pozemků,

·rozvoje trhu se zemědělskou půdou pro účely nájmu a posílení práv nájemců,

·restrukturalizace zemědělské produkce,

·zlepšení technologie a kapitalizace a

·odminování zemědělské půdy.

Přechodné období mělo rovněž poskytnout čas potřebný k privatizaci pozemků ve vlastnictví státu a k dokončení restituce pozemků.

3. Cíl zprávy a metodika

Tato zpráva v souladu s aktem o přistoupení přezkoumává nedávný vývoj v chorvatském odvětví zemědělství. Jejím cílem je posoudit potřebu zkrátit nebo ukončit přechodná opatření týkající se nabývání půdy státními příslušníky jiných členských států nebo EHP před datem stanoveným v aktu o přistoupení. Za tímto účelem Komise posuzuje důvody předložené Chorvatskem při jednáních o přistoupení jako odůvodnění dočasné odchylky a zkoumá, zda prvotní obavy zmírnil následující vývoj.

Za tímto účelem Komise zaslala chorvatským orgánům dotazník, aby shromáždila komplexní informace o vývoji, k němuž došlo v odvětví zemědělství ode dne přistoupení. Odpovědi Chorvatska na tento dotazník spolu s analýzou provedenou Eurostatem a dalšími údaji umožnily Komisi posoudit:

·socioekonomické vlastnosti odvětví zemědělství a vývoj příslušných hospodářských ukazatelů včetně příjmu a cen půdy a stupně jejich konvergence s jinými členskými státy,

·legislativní změny týkající se vlastnictví zemědělské půdy zahraničními osobami,

·pokrok, kterého se podařilo dosáhnout střednědobými a dlouhodobými projekty, které Chorvatsko plánovalo zahájit za účelem zlepšení fungování trhu se zemědělskou půdou a zvýšení efektivnosti zemědělských činností, zejména pokud jde o privatizaci půdy, restituční programy a odminování, a

·aktuální stav zahraničních investic do chorvatského odvětví zemědělství.

4. Rozbor situace po třech letech členství v EU

V červnu 2016 Komise ve své dvouleté konvergenční zprávě 7 uvedla, že Chorvatsko čtyři po sobě jdoucí roky čelilo zápornému hospodářskému růstu. Toto nepříznivé hospodářské prostředí z poslední doby mělo nepříznivý dopad na konvergenci příjmů a produktivity, a to i v odvětví zemědělství.

a)Socioekonomické proměnné v odvětví zemědělství

Po období rychlého hospodářského růstu v letech 2007 a 2008 na chorvatské hospodářství dopadla hospodářská a finanční krize. Ta měla vliv i na zemědělství, v němž došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH), příjmu z výrobních faktorů a počtu zaměstnávaných osob. Pokud jde o strukturální ukazatele, chorvatské odvětví zemědělství se stále vyznačuje menšími zemědělskými podniky, nižší produktivitou práce, nižší efektivností a nižším příjmem z výrobních faktorů a nižší kupní silou, než je průměr EU.

Mezi lety 2007 a 2013 činila HPH v chorvatském zemědělství v průměru 2,88 % hrubého domácího produktu (HDP) země. V roce 2014 představovala HPH v zemědělství (ve výši 1,03 miliardy EUR) 2,38 % HDP země. To je pokles o 33 % ve srovnání s nejvyšší hodnotou v tomto období, která byla zaznamenána v roce 2008, a pokles o 9 % ve srovnání s rokem 2013. Zemědělská činnost vytvořila v roce 2014 produkci 8 ve výši 2,28 miliardy EUR, tedy o 10 % méně, než kolik bylo zaznamenáno v roce 2013, a u tohoto ukazatele byl stejně jako u HPH od roku 2008 zaznamenán negativní trend.

Podle zákona o zemědělské půdě zahrnuje v Chorvatsku zemědělská půda ornou půdu, zahrady, louky, pastviny, sady, olivové háje, vinice, rybníky, rákosiště, močály a další pozemky, které lze využít k zemědělské produkci. Podle údajů poskytnutých chorvatskými orgány je většina zemědělských podniků menšího rozsahu a nejsou vhodné pro moderní zemědělství, což znamená, že jejich efektivnost a produktivita jsou nízké.

Od roku 2007 sice došlo k určitému scelování pozemků, fragmentace zemědělských podniků je však jedním z hlavních faktorů omezujících rozvoj odvětví zemědělství. Celkem 69,4 % zemědělských podniků jsou malé podniky obhospodařující půdu o ploše do 5 ha a pouze 6,9 % podniků využívá půdu o ploše více než 20 ha. Průměrná plocha pozemků využívaných jedním zemědělským podnikem se v Chorvatsku v letech 2007 až 2013 téměř zdvojnásobila z 5,4 ha na 10 ha. Stále je to však méně než průměr EU, který činí 16,1 ha.

V roce 2015 byla produktivita práce v chorvatském zemědělství na úrovni 44 % průměru EU, výrazně se však zvyšovala od roku 2013, kdy Chorvatsko přistoupilo k EU (viz Graf 1 níže). Nadále zůstává pod úrovněmi produktivity EU-15 a blíží se produktivitě novějších členských států.

Podle předběžných údajů od chorvatského správce daně činila v roce 2014 průměrná cena za hektar zemědělské půdy v Chorvatsku 4 935 EUR, což je ve srovnání s většinou členských států EU-12 relativně vysoká částka, je však výrazně nižší než ve většině členských států EU-15. Ceny pozemků v Chorvatsku mezi lety 2000 a 2006 trvale rostly (podle údajů poskytnutých Chorvatskem při jednáních o přistoupení) a v roce 2012 byly ve srovnání s obdobím o deset let dříve přibližně pětkrát vyšší. Přistoupení k EU v roce 2013 však výrazně nezvýšilo ani ceny pozemků, ani počet a celkovou plochu převedených parcel. Ceny pozemků nedávno naopak mírně klesly v souvislosti s nedávným nárůstem dostupné využívané zemědělské půdy (viz Tabulka 1 v příloze). Údaje o historických cenách za prodej pozemků v celé EU nejsou k dispozici, a proto je třeba k analýze přistupovat s určitou obezřetností, přesto se však zdá být zřejmé, že rozdíly v cenách zemědělské půdy v Chorvatsku a v EU-15 se od přistoupení výrazně nezměnily.

Rozdíl v HDP na obyvatele měřeném ve standardech kupní síly v Chorvatsku a ve zbytku EU přetrvává. Podle údajů Eurostatu byl v roce 2014 chorvatský hrubý domácí produkt na obyvatele měřený ve standardech kupní síly jedním z nejnižších v celé EU; konkrétně byl podle odhadů na úrovni 58,8 % průměru EU. Kromě toho příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor 9 klesá setrvale od roku 2009. V roce 2014 zaznamenal ve srovnání s rokem 2008 další pokles o 35,7 % a ve srovnání s rokem 2013 o 11,9 %.

Od roku 2011 poklesl v Chorvatsku reálný příjem z výrobních faktorů v zemědělství pod průměrný reálný příjem z výrobních faktorů v EU-15. Znamená to, že chorvatský příjem ze zemědělství se již nepřibližuje úrovni příjmu ze zemědělství v EU-15 (viz Graf 1 v příloze). Reálná kupní síla v chorvatském odvětví zemědělství tak byla v roce 2014 výrazně nižší než v předvstupním období.

Proto byla finanční dostupnost zemědělské půdy pro chorvatské zemědělce vzhledem k jejich kupní síle nadále relativně nízká. Podle údajů poskytnutých chorvatskými orgány byl v Chorvatsku v roce 2014, tedy rok po přistoupení k EU EU, index cenové dostupnosti (vycházející z příjmu z výrobních faktorů v zemědělství a cen půdy v Chorvatsku ve stálých cenách roku 2010) na úrovni 0,79. Znamená to, že v rámci EU byla zemědělská půda v Chorvatsku pro chorvatské zemědělce ve srovnání s jinými zemědělci z EU méně cenově dostupná (viz Tabulka 2 v příloze). Kromě toho, jak dokládá Graf 2 v příloze, konvergence cenové dostupnosti chorvatské zemědělské půdy pro zemědělce v Chorvatsku je od roku 2012 v průměru nižší, a to nejen ve srovnání s průměrem EU jako celku, ale i ve srovnání s většinou z 12 nejnovějších členských států EU.

b)Právní omezení nabývání zemědělských nemovitostí

Podle platných chorvatských právních předpisů je od přistoupení země k EU zakázáno zahraničním právnickým a fyzickým osobám nabývat vlastnictví zemědělské půdy právním úkonem, nestanoví-li mezinárodní dohoda jinak. V roce 2013 byl zákon o zemědělské půdě z roku 2008 (úřední věstník č. 152/08), na který odkazuje akt o přistoupení, nahrazen novým zákonem o zemědělské půdě (úřední věstník č. 39/2013) a v roce 2015 byl dále pozměněn (úřední věstník č. 48/2015). Zákon z roku 2013 zachoval většinu dříve platných omezení, zavedl však pro zahraniční fyzické a právnické osoby možnost nabývat majetková práva k zemědělské půdě dědictvím.

Podle aktu o přistoupení samostatně hospodařící zemědělci, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v Chorvatsku, mohou nabýt zemědělskou půdu, jestliže splní podmínky stanovené vnitrostátním právem, které se vztahují na chorvatské státní příslušníky. Kromě toho mohou státní příslušníci EU/EHP nakupovat zemědělskou půdu prostřednictvím právnických osob, které jsou zapsané a mají sídlo v Chorvatsku.

Restriktivní podmínky právního rámce jsou tedy zmírněny možností poskytnutou samostatně hospodařícím zemědělcům z EU/EHP a právnickým osobám usazeným v Chorvatsku nabývat půdu za podmínek stanovených vnitrostátním právem. Kromě toho neexistují žádná omezení pro občany a právnické osoby z EU/EHP, pokud jde o pronájem zemědělské půdy.

Platný právní rámec, který nezakazuje veškeré nabývání půdy zahraničními osobami, by měl Chorvatsku umožnit dosažení cílů sledovaných v přechodném období a napomoci mu k postupnému přechodu k otevřenějšímu systému nabývání půdy státními příslušníky EU/EHP.

c)Privatizace, restituce a dostupná zemědělská půda

Na fungování trhů se zemědělskou půdou má vliv privatizace a nedořešené případy restituce. Podle údajů poskytnutých chorvatskými orgány bylo v rámci různých privatizačních programů v letech 2001 až 2013 prodáno 62 765 ha půdy ve vlastnictví státu a zbytek byl pronajat. To představuje pouze čtvrtinu půdy ve vlastnictví státu. Od zájemců bylo přijato přibližně 50 000 žádostí o restituci majetku a 9 000 případů stále zbývá vyřídit.

Změny množství dostupné zemědělské půdy rovněž mohou mít vliv na fungování trhů se zemědělskou půdou. V roce 2013 bylo přeměněno na pozemky jiné než zemědělská půda 17 922 ha, což je o 6,1 % více než v roce 2012. Celková plocha využívané zemědělské půdy se však zvýšila z 978 670 ha v roce 2007 na 1 571 200 ha v roce 2013.

K zemědělským účelům je stále k dispozici půda, na které však nejdříve musí proběhnout odminování. Podle údajů poskytnutých chorvatskými orgány má být v roce 2016 přeměněno na zemědělskou půdu ještě 6 040 ha. Vzhledem k tomu, že dosud bylo v průměru za rok odminováno 2 000 ha, odminování zbývající půdy by mohlo trvat ještě přibližně tři roky.

d)Zahraniční investice

Zahraniční investice do zemědělství mají obecně příznivý vliv na přístup ke kapitálu, přenos technologií, fungování trhů s půdou a produktivitu zemědělství. Podle údajů poskytnutých chorvatskými orgány činily v letech 2011 až 2014 přímé zahraniční investice do zemědělských činností, myslivosti a souvisejících služeb 2,6 milionu EUR. Chorvatské právní předpisy o nabývání půdy cizinci stanoví jasné limity pro zahraniční investice na chorvatském zemědělském trhu. O zemědělských podnicích v zahraničním, respektive chorvatském vlastnictví jako o samostatných kategoriích nejsou vedeny přesné údaje.

Vzhledem k omezením pro zahraniční fyzické osoby při nabývání majetkových práv k pozemkům však chorvatské orgány odhadují, že počet zemědělských podniků v přímém vlastnictví zahraničních osob je zanedbatelný. Současně jsou zahraniční vlastníci přítomni na trhu se zemědělskou půdou prostřednictvím právnických osob, zejména akciových společností a soukromých společností s ručením omezeným, které jsou zapsané a mají sídlo v Chorvatsku. Právnické osoby obecně, bez ohledu na státní příslušnost jejich vlastníků, využívají přibližně jednu třetinu veškeré zemědělské půdy.

e)Vliv přistoupení k EU

Přistoupení k EU obecně zlepšilo přístup zemědělců k úvěrům a pojištění. To může mít příznivý vliv na produktivitu zemědělství.

Kromě toho chorvatští zemědělci získali finanční podporu ze společné zemědělské politiky EU. Celkový objem této finanční podpory, kterou obdrželo odvětví zemědělství, v roce 2013 dosáhl 292 milionů EUR a v roce 2014 činil 295 milionů EUR. Tato podpora, která byla chorvatským zemědělcům poskytována soustavně, představovala významný podíl příjmů chorvatských zemědělských podniků. Mohla napomoci ke zvýšení efektivnosti a poptávky po půdě a může podpořit očekávaný nárůst cen zemědělské půdy.

Dotace celkově napomohly ke zlepšení sociálních podmínek chorvatských zemědělců a ve spojení s lepším přístupem k úvěrům mohou poskytnout pobídky k tomu, aby chorvatští zemědělci v budoucnosti nakupovali zemědělskou půdu a rozvíjeli zemědělské činnosti. To by pomohlo posílit produktivitu práce v odvětví zemědělství a vedlo by to k dalšímu zvýšení příjmu zemědělských podniků.

Komise poznamenává, že chorvatské projekty, které měly za cíl zlepšit fungování trhu s půdou tím, že se soustředí na konkrétní oblasti určené při jednáních o přistoupení, dosud nebyly plně provedeny. Zatímco některé projekty, například systém IT související s katastrálními údaji o půdě ve státním vlastnictví již byl zaveden, další vývoj systémů se plánuje, například možnost sledovat historii smluv a možnost výměny údajů s příslušnými orgány. Mezi další plánované projekty na podporu rozvoje odvětví zemědělství patří strategie ochrany venkova; operační program pro scelování zemědělských pozemků; a projekt zavlažování a hospodaření se zemědělskou půdou a vodou.

5. Závěry

Akt o přistoupení z roku 2011 vyžaduje, aby tato zpráva byla vydána do tří let od přistoupení. Studované období je relativně krátké 10 , a proto nebylo možné v plném rozsahu shromáždit rozsáhlé empirické informace, pokud jde o otázku, jak přistoupení Chorvatska k EU ovlivnilo vývoj trhu se zemědělskou půdou a odvětví zemědělství jako celek.

Z dostupných údajů však vyplývá, že ne všechny obavy vyjádřené během jednání o přistoupení byly tři roky po přistoupení zmírněny, a to především z toho důvodu, že některá z opatření plánovaných na přechodné období dosud nebyla dokončena, konkrétně například scelování půdy, dobudování systému pozemkových knih, dokončení privatizace a odminování pozemků.

Kromě toho hodnocení chorvatského zemědělského trhu naznačuje, že je stále velký rozdíl v cenách půdy a příjmu zemědělců mezi Chorvatskem a zbytkem EU. Plná konvergence by se však neočekávala ani by nebyla pokládána za nezbytnou podmínku ukončení přechodného období. Kromě toho analýza Komise naznačuje pokles cenové dostupnosti půdy pro chorvatské zemědělce: ve srovnání s rokem 2013 zemědělská půda rok po přistoupení k EU v roce 2014 nebyla pro chorvatské zemědělce cenově dostupnější zejména v důsledku poklesu průměrného příjmu zemědělců.

Celkově z analýzy současné situace v odvětví zemědělství v Chorvatsku vyplývá, že trh s půdou nadále ovlivňuje několik faktorů, například: obecně nepříznivé hospodářské klima, fragmentace vlastnictví, relativně nízké příjmy zemědělců, nedokončená privatizace a restituce pozemků a stále probíhající odminování.

Proto Komise vyvozuje závěr, že časové omezení pro přechodná opatření stanovená v aktu o přistoupení by se nemělo zkracovat.

Komise rovněž vyzývá Chorvatsko, aby postupně dokončilo přípravu trhu s půdou na plné uplatnění volného pohybu kapitálu po skončení přechodného období. Omezení v právním rámci týkající se nabývání půdy zahraničními fyzickými a právnickými osobami ani nyní nepředstavují úplný zákaz, neboť právnické osoby vlastněné státními příslušníky EU/EHP mohou nakupovat půdu a samostatně hospodařící zemědělci z EU/EHP mohou nabývat půdu, chtějí-li se usadit a bydlet v Chorvatsku. Kromě toho nový zákon o půdě z roku 2013 zavedl možnost nabývat vlastnická práva k zemědělské půdě dědictvím. Stejně důležité je poznamenat, že trh s půdou k pronájmu je otevřený zahraničním investorům, kteří se tak mohou v Chorvatsku usazovat a provozovat tam zemědělské podniky. Navíc přistoupení k EU již místním zemědělcům zlepšilo přístup ke kapitálu.

Kromě toho se Chorvatsko zavázalo, že provede následující činnosti k tomu, aby umožnilo volný pohyb kapitálu do konce přechodného období:

1)úprava majetkových práv jako předpokladu pro aktualizaci pozemkových knih a jejich uvedení do náležitého stavu;

2)scelování pozemků;

3)rozvoj trhu se zemědělskou půdou pro účely nájmu a posílení práv nájemců;

4)restrukturalizace zemědělské produkce;

5)zlepšení technologie a investičního vybavení a

6)odminování zemědělské půdy.

Vše výše uvedené představuje dobrý základ k tomu, aby Chorvatsko dále řešilo výzvy, jimiž bylo zdůvodněno zavedení přechodného období, a zlepšovalo produktivitu a ekonomické postavení obyvatel Chorvatska zabývajících se zemědělstvím a rozvojem venkova.

(1)

Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 10.

(2)

Zákon o zemědělské půdě (úřední věstník č. 152/08).

(3)

 Věc C-370/05 (Festersen), body 21–23; věc C-452/01 (Ospelt), bod 24.

(4)

Akt o přistoupení dále stanoví, že „se státním příslušníkem členského státu nebo právnickou osobou založenou podle práva jiného členského státu však nesmí být v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy v žádném případě zacházeno méně příznivě, než jak by bylo s takovým státním příslušníkem nebo osobou zacházeno ke dni podpisu smlouvy o přistoupení, ani se na ně nesmí vztahovat větší omezení než na státní příslušníky nebo právnické osoby ze třetích zemí“.

(5)

Zkratka EU-12 označuje členské státy, které přistoupily k EU v roce 2004 (EU-10) a 2007 (EU-2). Přechodné období bylo dojednáno s Českou republikou, Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem (ze skupiny zemí EU-10) a dále s Bulharskem i Rumunskem (EU-2). Zkratka EU-15 označuje členské státy před rozšířením v roce 2004.

(6)

Podle údajů poskytnutých chorvatskými orgány probíhalo v roce 1998 odminování na 42 % až 54 % zemědělské půdy a celková plocha, které se přímo týkalo zaminování na konci roku 2006, činila 997 km2.

(7)

Evropská komise, konvergenční zpráva 2016, dostupné na internetových stránkách: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/convergence_reports/index_en.htm.

(8)

HPH se vypočítá jako rozdíl hodnoty produkce a meziproduktu.

(9)

Příjem z výrobních faktorů vyjadřuje čistou hodnotu vytvořenou využíváním všech výrobních faktorů v zemědělské produkci.

(10)

Statistické údaje dostupné ke dni přijetí této zprávy se vztahují k období pouze do roku 2014.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.5.2017

COM(2017) 217 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

Přezkum přechodných opatření týkajících se nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení Chorvatska k EU z roku 2011

PŘÍLOHA

Tabulka 1 Nákupní ceny a nájemné u zemědělské půdy v Chorvatsku, v EUR za hektar

Tabulka 2 Dostupnost chorvatské zemědělské půdy

pro zemědělce v Chorvatsku a ve zbytku EU, 2012–2014

Zdroj: Eurostat, souhrnný zemědělský účet, AMECO pro deflátory HDP a chorvatské orgány, pokud jde o ceny půdy v Chorvatsku.

Poznámka: Indexy dostupnosti se počítají jako poměr čisté příjmové složky v zemědělství na roční pracovní jednotku v každém členském státě ke kupní ceně v EUR za jeden hektar zemědělské půdy v Chorvatsku ve stálých cenách roku 2010 v EUR. Z indexů dostupnosti tedy vyplývá, kolik hektarů půdy v Chorvatsku si zemědělci v každém členském státě mohou koupit za svůj roční příjem ze zemědělství. Z vyšších hodnot indexu vplývá, že zemědělská půda je pro zemědělce dostupnější.

Například z indexu dostupnosti v Chorvatsku vyplývá, že roční čistá příjmová složka ze zemědělství chorvatských zemědělců nepostačovala k nabytí jednoho hektaru půdy (hodnota indexu pro Chorvatsko v roce 2014 byla 0,79). Naopak roční čistá příjmová složka zemědělců v Dánsku by jim umožnila koupit v roce 2014 více než 9 hektarů půdy v Chorvatsku (hodnota indexu pro tento rok byla pro Dánsko 9).