EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.3.2017

COM(2017) 147 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Urychlení unie kapitálových trhů: odstranění vnitrostátních překážek toků kapitálu

1.Úvod

Úspěch investičního plánu pro Evropu v tom, aby financování směřovalo k projektům s přidanou hodnotou pro evropské hospodářství, částečně závisí na společné schopnosti EU a jejích členských států překonat překážky pro přeshraniční investice. Komise se proto zavázala, že coby součást třetího pilíře investičního plánu zaměřeného na odstranění překážek pro investice urychlí proces vytváření unie kapitálových trhů.

Vytváření integrovaných finančních trhů jakožto součásti unie kapitálových trhů se neobejde bez důležitých rozhodnutí na úrovni EU, ale také bez rozhodného závazku každého členského státu odstranit vnitrostátní překážky. Na vnitrostátní úrovni je zapotřebí vytvořit jasné, předvídatelné a stabilní prostředí, jež posílí investice, umožní účinnější rozložení kapitálu a vposled podpoří financování podnikání a infrastruktury.

Na základě výzvy Rady ECOFIN z června 2015 Komise a odborná skupina složená ze zástupců členských států za účasti Evropského parlamentu jako pozorovatele společně mapovaly překážky pro přeshraniční toky kapitálu a hledaly nejlepší možnosti odstranění těch z nich, které nejsou ospravedlnitelné veřejným zájmem nebo jsou nepřiměřené. Z této práce by měl vzniknout společný plán k odstranění těchto překážek, který bude doplněn dalšími iniciativami týkajícími se stávajících překážek pro investice, které Komise s pomocí Útvaru na podporu strukturální reformy identifikuje v souvislosti s evropským semestrem a prací na unii kapitálových trhů zaměřenou na rozvoj kapitálových trhů 1 .

Komise je přesvědčena, že tato metoda spolupráce s členskými státy založená na vzájemném hodnocení vnitrostátních požadavků, vzájemném posuzování a výměně osvědčených postupů může přinést nemalý užitek. Odborná skupina se v tomto duchu začala zabývat řadou překážek spadajících převážně do pravomoci členských států, jež byly vybrány na základě informací členských států a odpovědí zainteresovaných subjektů na různé konzultace týkající se unie kapitálových trhů 2 . Tato zpráva představuje výklad Komise týkající se právního stavu v členských státech na základě dostupných důkazů a informací. Po přijetí prvního znění této zprávy dne 27. února 2017 byla Komise upozorněna na některé nepřesnosti způsobené zejména neúplnými nebo protikladnými informacemi, a proto se rozhodla přijmout toto pozměněné znění.

První soubor překážek zjištěných odbornou skupinou zahrnoval problémy komplikující přeshraniční operace investorů ve všech fázích investičního cyklu. Tato zpráva rozlišuje překážky ex ante (jež musí investoři řešit již při zvažování přeshraniční činnosti), in itinere (které investorům brání pokračovat v přeshraniční činnosti nebo ji rozšiřovat) a ex post (působící komplikace na konci procesu investování).

U každého z výše uvedených druhů překážek zpráva vychází z diskusí v odborné skupině a navrhuje další kroky, aniž by nutně odrážela názorovou shodu mezi členskými státy u jednotlivých témat. Komise předpokládá, že členské státy se dohodnou na navrženém plánu a přijmou příslušná opatření. Hodlá monitorovat jeho provádění a za pokračující spolupráce s členskými státy při shromažďování úplných a aktualizovaných informací vybízí odbornou skupinu, aby identifikovala další překážky v oblastech významných pro unii kapitálových trhů. Uvedený plán považuje za živý dokument, který se bude muset na základě dalších kroků, jež je třeba provést do roku 2019, aktualizovat o překážky zjištěné v druhé fázi.

2.Překážky ex ante

2.1.Překážky pro přeshraniční distribuci investičních fondů

Pas EU opravňující k nabízení přispěl k vytvoření úspěšného přeshraničního trhu, o čemž svědčí skutečnost, že 80 % fondů subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a 40 % alternativních investičních fondů je nabízeno přeshraničně. Distribuce fondů však zůstává geograficky omezená. Třetina fondů nabízených přeshraničně se prodává pouze v jediném dalším členském státě a další třetina nejvýše ve čtyřech dalších členských státech. Důvodem může být koncentrace distribučních kanálů fondů v jednotlivých členských státech, kulturní preference a absence pobídek k přeshraniční hospodářské soutěži. Odpovědi z různých konzultací nicméně poukazují také na dodatečné vnitrostátní požadavky, jež členské státy přijaly při provádění směrnice o správcích alternativních investičních fondů 3 a směrnice o SKIPCP 4 .

Práce odborné skupiny se v této oblasti zaměřila na zjištění a odstranění překážek vyplývajících z vnitrostátních ustanovení nebo postupů. Kromě toho Komise se zřetelem k potřebě jednat na úrovni EU zahájila veřejnou konzultaci o překážkách pro přeshraniční distribuci investičních fondů, která se těmito tématy také zabývá 5 . Další práce navazující na tuto konzultaci Komise, jež přihlédne rovněž k této zprávě, bude oznámena v náležitý čas.

2.1.1.Požadavky týkající se nabízení

Několik členských států uvedlo, že závažnou překážkou pro plné fungování pasu EU v odvětví správy aktiv byla značná odlišnost vnitrostátních předpisů a rozdílné přístupy v oblasti dohledu.

Právní nejistota je zvláště vysoká:

i)    ve fázích na samém počátku životního cyklu fondu, například ve fázi předcházející zahájení jeho činnosti, v níž může být potřeba, aby si správci aktiv ověřili zájem potenciálních investorů, a

ii)    po zahájení činnosti fondu, kdy se na správce fondu mohou obracet potenciální klienti.

Správcovské společnosti musí vynaložit prostředky na seznámení s vnitrostátními režimy nabízení, finanční podpory a ochrany spotřebitelů a na zajištění souladu s nimi, což mimo jiné zahrnuje také časově náročný překlad a nutné změny jejich marketingových materiálů.

V zájmu ujasnění členské státy v odborné skupině také diskutovaly o tom, zda by předběžné nabízení potenciálním profesionálním klientům či jejich rozhodnutí investovat z vlastního podnětu bylo možno chápat tak, že se nejedná o „nabízení“ podílových jednotek nebo akcií fondu, a tudíž se na ně nevztahují vnitrostátní požadavky týkající se nabízení.

Odborná skupina byla toho názoru, že jako předběžné nabízení by se měly chápat situace, kdy je omezenému počtu profesionálních klientů poskytnut návrh dokumentace fondu, ale nikoliv dokumenty týkající se upisování, tedy kdy nedochází k rozhodování o možném úpisu.

Rozhodnutím investovat z vlastního podnětu 6 se pak podle ní rozumí žádost profesionálního klienta o podílové jednotky nebo akcie výslovně určeného stávajícího fondu bez předchozí přímé nebo nepřímé nabídky nebo umístění (tj. podnětu) ze strany správcovské společnosti nebo jejím jménem. Kontakt je tudíž navázán výhradně z podnětu investora a nepředstavuje reakci na předchozí nabídky nebo umístění.

2.1.2.Správní předpisy

Ačkoliv směrnice o SKIPCP povoluje, aby hostitelské členské státy měly rozdílné vnitrostátní správní předpisy, jejich existenci lze chápat jako překážku pro přeshraniční nabízení fondů, která není vždy zdůvodnitelná přidanou hodnotou pro místní investory, zejména s ohledem na rozvoj nových technologií.

Většina členských států požaduje, aby zařízení pro vyplácení, úpis a příjem plateb byla provozována na jejich území. Některé členské státy uplatňují stejný požadavek na alternativní investiční fondy nabízené retailovým investorům nebo požadují, aby z důvodu ochrany spotřebitele funkce platebního zprostředkovatele plnila místní úvěrová instituce. Několik členských států také požaduje, aby v případě, že jsou SKIPCP nebo alternativní investiční fondy nabízeny retailovým investorům, byl jmenován místní distributor.

2.1.3.Regulační poplatky za přeshraniční nabízení

Na přeshraniční činnost všech investičních fondů EU se vztahuje formální postup pro oznamování, který je v mnoha případech příslušnými vnitrostátními orgány zpoplatněn.

Dotyčná ustanovení se do značné míry liší jak z hlediska absolutní výše poplatků, tak i způsobu jejich výpočtu, a zahrnují tyto faktory: právní forma fondu, cílový trh (profesionální nebo retailový), množství dílčích fondů a spravovaná aktiva. Například jednorázový registrační poplatek pro samostatný SKIPCP může činit 115 EUR až 1 100 EUR, zatímco jednorázový registrační poplatek pro samostatný alternativní investiční fond může činit 200 EUR až 2 520 EUR. Roční poplatky za samostatné SKIPCP nebo alternativní investiční fondy mohou dosahovat výše od 200 EUR po více než 4 000 EUR.

Rozpětí regulačních poplatků vybíraných hostitelskými členskými státy a netransparentnost metod jejich výpočtu nebo platných regulačních rámců brání rozvoji přeshraničního nabízení fondů v celé EU. V postupech pro oznamování obsažených v různých právních předpisech nejsou v současnosti zmíněny žádné regulační poplatky. V některých případech, například EuVECA a EuSEF, 7 jsou veškeré pravomoci v oblasti dohledu vyhrazeny příslušnému orgánu domácího členského státu a orgánům hostitelského členského státu je výslovně zakázáno stanovovat jakékoliv požadavky nebo správní postupy týkající se nabízení. Komise již ve svých návrzích, kterými se mění nařízení o EuVECA a EuSEF, navrhla snížit náklady správců tím, že příslušným vnitrostátním orgánům hostitelských členských států bude výslovně zakázáno stanovovat poplatky.

Odborná skupina poukázala na rozdíly mezi vnitrostátními předpisy o dohledu vztahujícími se ke směrnicím o SKIPCP a o správcích alternativních investičních fondů a uvedla, že poplatky mohou sloužit k pokrytí nákladů na dohled a správních nákladů příslušných vnitrostátních orgánů nebo je lze chápat jako opatření vytvářející rovné podmínky pro domácí a zahraniční subjekty a předcházející regulační arbitráži.

Správní poplatky by sice samy o sobě nemusely znamenat významnou překážku, ale spolu s právními náklady a náklady na konzultace při působení na různých vnitrostátních trzích představují významnou zátěž, zejména pro malé správce. Členské státy proto uznaly, že je zapotřebí zvýšit přehlednost, transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních poplatků.

2.2.Požadavky na investice penzijních fondů

Odborná skupina se zabývala otázkou možného upřednostňování domácích investic kvůli vnitrostátním omezením investic penzijních fondů. To by mohlo mít význam u fondů v tzv. „pilíři 1 bis“ (působících v rámci systému sociálního zabezpečení, ale spravovaných soukromě) a „pilíři 2“ (plány zaměstnaneckého penzijního pojištění). Na „pilíř 3“ (systémy osobního penzijního pojištění) se vztahují převážně právní předpisy o pojištění a je méně pravděpodobné, že se jej tento druh omezení dotkne. Dosavadní práce potvrdila, že mnoho členských států uplatňuje omezení na různé třídy aktiv, na akcie obchodované na neregulovaných trzích a na nekótované akcie. Velká většina geografických omezení se týká pouze investic mimo EU, EHS nebo OECD. Všechny se zdají být odůvodněné obecnými obezřetnostními pravidly 8 a nejsou hlavním faktorem omezujícím přeshraniční investice v EU.

Některé penzijní fondy mohou do jisté míry upřednostňovat vnitrostátní investice, což by spíše než vnitrostátními regulačními omezeními mohlo být vysvětlitelné jinými faktory ovlivňujícími jejich investiční rozhodnutí, např. podnikatelským prostředím, projektovými zárukami a správními a daňovými překážkami 9 . Některé penzijní fondy investují přeshraničně, ale zdá se, že tak činí převážně mimo EU.

Investiční plán pro Evropu prostřednictvím Evropského investičního fondu a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) skýtá možnost rozšířit přeshraniční investice penzijních fondů v EU. Příkladem společné investice penzijních fondů do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Německu a Spojeném království s podporou EFSI je projekt Kodaňská infrastruktura II 10 . Komise nedávno zahájila iniciativu v oblasti celoevropského fondu fondů rizikového kapitálu s cílem přilákat více investic soukromých institucí, včetně penzijních fondů. 

Komise vyzývá členské státy, aby se v dílčí skupině zaměřily na úspěšné příklady přeshraničních investic v EU s účastí odvětví penzijních fondů s cílem:

2.3.Odlišné vnitrostátní přístupy ke skupinovému financování

Komise v současnosti sleduje 13 rozvoj skupinového financování založeného na investicích a skupinového financování na bázi úvěrů a konstatuje, že dostupné studie ukazují, že přeshraniční činnost v této oblasti zůstává omezená 14 .

Jak se zdá, jsou to mimo jiné rozdílné předpisy o ochraně spotřebitelů a investorů, jež vedou mnohé platformy k tomu, že odmítají poskytovat své služby osobám bez sídla nebo bydliště v daném státě, a umožňují rozšiřování na nové trhy jen prostřednictvím nových provozoven.

Dalšími možnými vnitrostátními překážkami přeshraniční činnosti jsou rozdíly:

ve vymezení skupinového financování a rozsahu činností u modelů založených na investicích,

ve vnitrostátních pravidlech pro zprostředkování úvěrů u modelů na bázi úvěrů,

v podmínkách schválení (například kapitálové požadavky) a

v požadavcích na podnikání (například odborná kvalifikace, informování a upozornění na rizika, hloubková kontrola, střet zájmů, investiční omezení).

Uvedené rozdíly vzbuzují pochybnosti ohledně toho, zda platformy mohou vstoupit na jiné vnitrostátní trhy, aniž by se tam musely usadit, jak jsou spotřebitelé chráněni u dočasně poskytovaných přeshraničních služeb a zda mohou orgány zohlednit splnění požadavků v jiných členských státech (například pokud jde o minimální kapitál nebo organizační strukturu).

Pochybnosti vzbuzuje také požadavek některých členských států, aby platformy založené na investicích byly povolovány ve vnitrostátních režimech, i když by poskytování přeshraničních investičních služeb mělo být v případě finančních nástrojů MiFID povoleno na základě pasu MiFID. Komise bude tento vývoj pozorně sledovat.

3.Překážky in itinere

3.1.Požadavky na bydliště a umístění týkající se vedoucích pracovníků subjektů finančního trhu

Požadavek, aby podmínkou jmenování do určitých funkcí bylo bydliště v dané zemi, brání místním společnostem snažit se přivést zkušené zahraniční odborníky. Dopadá také na zahraniční společnosti, které chtějí, aby se na řízení dceřiné společnosti podíleli jejich vlastní zaměstnanci.

Podle informací, jež má Komise k dispozici, platí takovéto požadavky v omezeném počtu členských států a mohly být nalezeny v právních předpisech nebo postupech dohledu. Mohou se týkat většiny členů správní rady nebo pouze jednoho či dvou jejích členů. Mohou se vztahovat na všechny druhy finančních služeb nebo jen na některé, například na pojištění, banky nebo správce fondů usazené v daných zemích.

Několik členských států požaduje, aby vedoucí pracovníci odpovědní za každodenní řízení byly trvale přítomni ve vnitrostátních prostorech daného subjektu.

Takové požadavky by sice nemusely pro velké banky nebo pojišťovací společnosti představovat problém, ale spornou věcí je jejich vhodnost a mohou mít negativní dopad na menší poskytovatele finančních služeb a osobní svobodu dotčených osob.

Členské státy uvedly pro tyto požadavky různé důvody, například usnadnění dohledu, zajištění efektivního řízení, zeměpisné rysy a předcházení podvodům. Tato omezení základních svobod jednotného trhu však podle všeho nejsou odůvodněná, vhodná a omezená na nezbytnou míru, neboť jsou formulována obecně. Ve většině situací by navíc bylo možné považovat moderní metody komunikace za dostačující k dosažení některých z těchto cílů.

Příslušné vnitrostátní orgány mohou nicméně požadovat, aby vedoucí pracovníci věnovali dostatek času svým úkolům, byli přítomni, když je to třeba, a měli potřebné znalosti, dovednosti a praxi pro danou pozici. I když bydliště samo o sobě není určující, mohlo by být jedním z aspektů, které je třeba mít v tomto ohledu na zřeteli.

3.2.Nedostatečná finanční gramotnost

Vzhledem ke stále větší složitosti finančních produktů mohou spotřebitelé a malé a střední podniky bez náležité znalosti hrozících rizik činit neuvážená finanční rozhodnutí nebo si nechat ujít optimální investiční příležitosti či možnosti financování, zejména přeshraniční.

Členské státy přijaly různé programy zvyšování finanční gramotnosti 15 . Většina opatření se zaměřuje na základní finanční vzdělávání klíčových sociálních skupin (například mladých lidí nebo důchodců) a zranitelných skupin (například přistěhovalců a mladých matek), aniž by nutně zmiňovala přeshraniční možnosti, jejichž celková znalost mezi veřejností je nevyrovnaná a neúplná.

Většina členských států přijala zvláštní iniciativy na pomoc malým a středním podnikům. Jednou z klíčových oblastí prosazování unie kapitálových trhů je proto doplnění financování EU pro malé a střední podniky 16 o účinnější podporu subjektů hledajících tržní financování, a to i v jiných členských státech, založenou na určení a sdílení inovativních (většinou online) řešení. V této souvislosti síť Enterprise Europe Network poskytuje přesně cílené poradenství evropským malým a středním podnikům k různým tématům, včetně zlepšování finanční gramotnosti.

Všechna tato řešení by měla vzít v potaz značné rozdíly v úrovni finančního vzdělávání v různých členských státech i uvnitř nich 17 . Měla by zvážit jiné přístupy, než je formální vzdělávání, a nechat prostor pro inovativní formy praktické zkušenosti.

3.3.Další otázky

Komise konstatuje, že některé členské státy zmínily překážky týkající se bankovnictví, včetně možných překážek pro pohyb likvidity uvnitř přeshraničních bankovních skupin, jejž příslušné vnitrostátní orgány zařadily mezi nejdůležitější stávající obezřetnostní požadavky. Tyto problémy by měly přestat existovat nejpozději ode dne 1. ledna 2018 po plném zavedení ukazatele krytí likvidity ve výši 100 %, který je pravidelně sledován Evropským orgánem pro bankovnictví 19 . Některé členské státy také uvedly, že pro vnitrostátní orgány dohledu je problémem udělit přeshraniční výjimky z požadavků na likviditu instituci a jejím dceřiným podnikům v EU a vykonávat nad nimi dohled jako nad jedinou podskupinou pro účely likvidity. Tato otázka se projednává na jiných fórech.

4.Překážky ex post

4.1.Rozdíly mezi vnitrostátními insolvenčními režimy

Nejnovější sdělení o unii kapitálových trhů 20 zdůraznilo negativní dopad rozdílů mezi některými vnitrostátními insolvenčními režimy a jejich nedostatků na přeshraniční investice a poskytování úvěrů. Tyto rozdíly a nedostatky vedou k právní nejistotě a dalším nákladům a vytvářejí překážky pro účelnou restrukturalizaci životaschopných společností v EU včetně přeshraničních skupin.

Tyto vnitrostátní rozdíly navíc mají dopad na poskytování úvěrů bankami, neboť vytvářejí různé podmínky, pokud jde o opožděné splácení, náklady a zpětné získávání hodnoty. Aby Komise získala podrobný a spolehlivý přehled, zahájila iniciativu zaměřenou na srovnávací hodnocení vnitrostátních režimů vymáhání úvěrů, včetně insolvenčních řízení.

4.2.Diskriminační a zatěžující postupy při poskytování úlevy ze srážkové daně

Investoři na kapitálových trzích a členské státy opakovaně poukazují na to, že postupy při poskytování úlevy ze srážkové daně jsou hlavní překážkou přeshraničního investování. Rada ECOFIN na podporu iniciativ v oblasti unie kapitálových trhů v listopadu 2015 zdůraznila, že jsou zapotřebí „pragmatická řešení dlouhodobých daňových překážek, jako je dvojí zdanění související se stávajícími mechanismy srážkové daně“.

Odborná skupina na základě tohoto politického mandátu diskutovala o povaze uvedeného problému a stávajících osvědčených postupech. Vzala na vědomí stanovisko, že dobře fungující unie kapitálových trhů musí tuto záležitost řešit, a konstatovala, že veškeré kroky nad rámec mapování důležitých překážek a osvědčených postupů by měly provádět příslušné pracovní skupiny v oblasti daní.

Aby se zamezilo dvojímu zdanění přeshraničních investic, většina dvoustranných daňových smluv upravuje vracení srážkové daně. V praxi se však investoři setkávají se složitými, vyčerpávajícími, na zdroje náročnými a nákladnými postupy.

Kromě toho, že investoři působící v EU musí prokázat své místo pobytu splněním složitých požadavků na předložení dokladů, musí také vyplnit až 56 různých vnitrostátních formulářů. V mnoha členských státech není možné tyto postupy vyřídit elektronicky. Investoři navíc obvykle musí žádosti vyřizovat prostřednictvím místního zástupce a vnitrostátní zvyklosti jim neumožňují využít pomoci své domácí finanční instituce.

V důsledku toho vrácení srážkové daně některým členským státům trvá i léta, což je nepřijatelné, když ji jiné členské státy zvládnou vrátit během několika týdnů 22 .

Zabývat se zatěžujícími postupy vracení srážkové daně je o to naléhavější, že se týkají všech druhů finančních nástrojů (dluhopisy, akcie, deriváty) a zainteresovaných subjektů. Nadměrně vysoké náklady na splnění podmínek brání retailovým investorům, aby žádali o vrácení, a pro institucionální investory znamenají nemalé administrativní výdaje. Podle odhadu z ledna 2016 dosahují celkové náklady na postupy vracení srážkové daně 8,4 miliardy EUR ročně, což zahrnuje ušlou daňovou úlevu (kvůli složitým postupům pro splnění podmínek a nákladnému odbornému poradenství), náklady na vyřízení žádosti o vrácení a náklady obětované příležitosti (vrácení se zpožděním znamená, že dané peníze nemohou být využity k jinému účelu) 23 .

Ve svém doporučení ohledně postupů při poskytování úlevy ze srážkové daně z roku 2009 24 Komise požádala všechny členské státy, aby zavedly funkční postupy poskytnutí daňové úlevy u zdroje nebo, pokud to není možné, zrychlené standardizované postupy vrácení daně.

Doprovodná studie k doporučení z roku 2009 ukázala, že zjednodušení postupů při poskytování úlevy ze srážkové daně má pozitivní vedlejší dopady. Finsko a Irsko potvrdily, že po zavedení poskytování úlevy u zdroje fungovaly postupy vracení spolehlivěji a efektivněji, snížila se administrativní zátěž a uvolnily zdroje, a to jak daňové správy, tak finančních zprostředkovatelů. Podobně Německo a Nizozemsko uvedly, že nový elektronický systém zvýšil účinnost jejich kontrolních mechanismů a významně snížil daňové úniky ve zdrojových zemích.

Ačkoli bylo dosaženo určitých zlepšení, řešení jsou známa a byla v některých členských státech úspěšně zavedena, celková situace zůstává neuspokojivá. V tabulkách níže, jež vycházejí z mapování provedeného odbornou skupinou, je uveden seznam devíti osvědčených postupů (kromě úlevy u zdroje) a vždy jeden členský stát, který je zvláště vhodným kandidátem ke sdílení svých zkušeností s ostatními.

Zrychlené vracení

Klasický postup vrácení

5.Závěr a shrnutí navrhovaných opatření

Tato spolupráce s členskými státy byla zaměřena na překážky, jež spadají do oblastí ve vnitrostátní pravomoci, mohou být odstraněny dobrovolnými opatřeními a členské státy jsou ochotny na jejich řešení spolupracovat. Posuzované překážky byly vybrány na základě svojí povahy s cílem zajistit, aby kumulativní opatření na vnitrostátní úrovni mohla přinést pozitivní dopady na přeshraniční investice.

Ačkoliv tyto překážky mají tu větší, tu menší dopad na přeshraniční investice, jejich posouzení zatím nebylo podloženo ekonomickým posouzením dopadu každé z překážek identifikovaných na úrovni EU nebo vnitrostátní úrovni.

Překážky lze na základě toho, jak často byly uvedeny v odpovědích na konzultace a zmíněny členskými státy v odborné skupině, rozdělit v pořadí od nejméně často uváděných (x) po nejčastěji uváděné (xxx), jak je uvedeno níže.

S ohledem na svůj závazek urychlit reformy za účelem vytvoření unie kapitálových trhů Komise vybízí členské státy, aby diskutovaly o níže uvedených opatřeních, jež by se měla stát společným plánem (Komise / členských států) pro odstranění vnitrostátních překážek toků kapitálu, a dohodly se na nich.

To však neznamená, že Komise nemůže zvažovat možné legislativní návrhy nebo jiné nástroje k odstranění zjištěných překážek.

V souvislosti s unií kapitálových trhů Komise hodlá pokračovat v konzultacích se všemi zainteresovanými stranami, včetně odvětvových a institucionálních zainteresovaných subjektů (např. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond), aby shromáždila co nejvíce kvalifikovaných názorů na stávající překážky a možná řešení. Přezkum unie kapitálových trhů v polovině období také přinese poznatky v tomto směru.

Komise ve spolupráci s členskými státy v souvislosti s pokrokem na cestě k realizaci unie kapitálových trhů posoudí dopad opatření dohodnutých v plánu na přeshraniční investice. K výsledku tohoto posouzení se přihlédne, až bude vyhodnocována potřebnost dalších opatření. Komise nepovažuje seznam níže navržených opatření za vyčerpávající a vybízí členské státy, aby v odborné skupině identifikovaly další překážky v oblastech významných pro unii kapitálových trhů. Mezi možná témata patří vnitrostátní požadavky na podávání zpráv nad rámec stávajících právních předpisů EU, překážky pro online distribuci investičních fondů, překážky, jež postihují menší institucionální investory, kteří nejsou způsobilí získat pas MiFID, nebo překážky týkající se distribuce retailových finančních produktů.

Plán Komise týkající se navrhovaných opatření

(1) Útvar na podporu strukturální reformy byl zřízen v červenci 2015, aby členským státům poskytoval na jejich žádost technickou podporu při provádění prorůstových strukturálních reforem. Komise navrhla program na podporu strukturálních reforem s cílem posílit celkovou kapacitu členských států pro přípravu a provádění institucionálních, strukturálních a správních reforem. Součástí tohoto úsilí je poskytování technické pomoci členským státům v oblasti rozvoje kapitálových trhů.

(2) Zejména konzultace k zelené knize o unii kapitálových trhů ( http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/capital-markets-union/index_en.htm ), konzultace k výzvě ke sdělení skutečností ( http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/financial-regulatory-framework-review/index_en.htm ) a konzultace k přeshraniční distribuci investičních fondů ( http://ec.europa.eu/finance/consultations/2016/cross-borders-investment-funds/index_en.htm ).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, Úř. věst. L 171, 1.7.2011, s. 1.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(5) Veřejná konzultace skončila dne 9. října 2016 ( http://ec.europa.eu/finance/consultations/2016/cross-borders-investment-funds/index_en.htm ).

(6) Rozhodnutí investovat z vlastního podnětu je praxí do značné míry spojenou s alternativními investičními fondy a zejména s profesionálními investory, nikoliv však omezenou výhradně na ně.

(7) Návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA) a nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání (EuSEF).

(8) V souladu s článkem 18 směrnice 2003/41/ES (o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění) a článkem 132 směrnice 2009/138/ES (Solventnost II).

(9)

   Komise nechala vypracovat studii zaměřenou na identifikaci možného diskriminačního zdanění přeshraničních investic penzijních fondů a společností poskytujících životní pojištění.

(10) http://cipartners.dk/

(11) Například Evropský investiční fond – kapitálová platforma národních podpůrných institucí, http://www.eif.org/what_we_do/equity/NPI/index.htm

(12) Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic, COM(2016) 581 final, ( http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52016DC0581&from=cs ).

(13)

   Crowdfunding in the EU capital markets union (Skupinové financování v rámci unie kapitálových trhů EU) (SWD(2016) 154 final), ( http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/10102/2016/EN/10102-2016-154-EN-F1-1.PDF ).

S cílem zlepšit finanční gramotnost malých a středních podniků, pokud jde o různé formy skupinového financování, Komise vypracovala příručku EU dostupnou na adrese:  https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/crowdfunding-guide_cs

(14) Například The European alternative finance benchmarking report (Srovnávací zpráva o alternativním financování v Evropě), University of Cambridge, 2015, ( http://www.jbs.cam.ac.uk/fileadmin/user_upload/research/centres/alternative-finance/downloads/2015-uk-alternative-finance-benchmarking-report.pdf ).

(15) Viz Financial education in Europe: trends and recent developments (Finanční vzdělávání v Evropě: trendy a nejnovější vývoj), OECD Publishing (2016), Paříž,
( http://dx.doi.org/10.1787/9789264254855-en ).

(16) Viz program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) na období 2014 až 2020.

(17) Eurobarometr (2012), http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/docs/policy/eb_special_373-report_en.pdf  

(18) Tuto práci bude provádět dílčí skupina členských států v čele s Chorvatskem.

(19)

   Ustanovení čl. 412 odst. 5 nařízení (EU) 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (CRR).

(20) Viz sdělení Komise ze dne 14. září 2016: Unie kapitálových trhů — urychlení reforem ( http://ec.europa.eu/finance/capital-markets-union/docs/20160913-cmu-accelerating-reform_cs.pdf ).

(21) Dne 22. listopadu 2016 Komise představila návrh směrnice o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (COM(2016) 723).

(22)

     Zpráva Poradní skupiny pro daňové překážky z roku 2013 „Workable solutions for efficient and simplified fiscal compliance procedures related to post-trading within the EU“ („Schůdná řešení pro efektivní a zjednodušené postupy plnění daňových požadavků v souvislosti s poobchodními operacemi v EU“ ( http://ec.europa.eu/info/publications/report-tax-barriers-business-advisory-group-tbag_en ) 

(23)  Zdroj: Společné výzkumné středisko Evropské komise.

(24)  Viz doporučení Komise ze dne 19. října 2009: O postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně ( http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009H0784 ).

(25) Viz akční plán Komise ze dne 30. září 2015: Vytváření unie kapitálových trhů ( http://ec.europa.eu/finance/capital-markets-union/docs/building-cmu-action-plan_cs.pdf ).

(26) Viz sdělení Komise ze dne 14. září 2016: Unie kapitálových trhů — urychlení reforem ( http://ec.europa.eu/finance/capital-markets-union/docs/20160913-cmu-accelerating-reform_cs.pdf ).