18.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 17/4

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. června 2015 o svých prioritách pro období 2015–2020 a na své usnesení ze dne 4. prosince 2015 k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2016 a s ohledem na protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012;

—

s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality považuje za důležité, aby činnost Komise i nadále vyjadřovala úsilí o dodržování těchto zásad a aby se prováděl integrovaný a víceúrovňový politický přístup, a doufá, že místní a regionální orgány budou stále více zapojovány do evropského rozhodovacího procesu;

1.

vyzývá Komisi, aby v brzké době předložila novou dlouhodobou strategii pro udržitelný rozvoj EU (evropskou strategii pro udržitelný rozvoj) v časovém horizontu do roku 2030, a to na základě přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období a realizace cílů udržitelného rozvoje OSN;

2.

vyzdvihuje úlohu, kterou při řešení otázky překážek v oblasti investic hrají místní a regionální orgány, jak bylo zdůrazněno ve zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních pro jednotlivé země v roce 2016, a skutečnost, že by všechny úrovně správy v jednotlivých zemích měly při zjišťování a odstraňování těchto překážek partnersky spolupracovat;

3.

naléhavě vyzývá Komisi a EIB, aby podnikly další kroky s cílem zajistit doplňkovost a adicionalitu mezi Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) i jinými programy financovanými EU. Opakuje svůj požadavek, aby byl VR zapojen do provádění, monitorování a hodnocení investičního plánu, zejména pokud jde o podporu investičních platforem a analýzu skutečného dopadu EFSI na řešení problému investiční mezery na regionální a místní úrovni;

4.

zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropská komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou upřesnila úlohu regionálních podpůrných bank a jiných finančních institucí v systému zřizovaných investičních platforem jakožto nástrojů k provádění investičního plánu pro Evropu (1);

5.

zdůrazňuje, že v zájmu posílení dopadu programů ESI fondů a v zájmu jejich lepšího využívání je nutné zjednodušení, a navrhuje, aby pro stávající programové období byla urychleně přijata řada zjednodušujících opatření. Současně navrhuje pro příští programové období zintenzivnění práce na důkladném přezkumu systému provádění politiky soudržnosti prostřednictvím zvýšení intenzity činnosti skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, a to zahájením komplexních víceúrovňových dialogů, především s místními a regionálními orgány;

6.

navrhuje vypracovat rozsáhlé výjimky na výdaje z ESI fondů z pravidel státní podpory;

7.

vítá „přeshraniční přezkum“ s cílem odstranit právní a administrativní překážky bránící přeshraniční spolupráci a vybízí Komisi, aby v roce 2017 prezentovala konkrétní kroky ke zrušení těchto překážek, a to mimo jiné na základě zohlednění návrhu lucemburského předsednictví týkajícího se evropské přeshraniční úmluvy o zvláštních ustanoveních v příhraničních regionech. Vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala provádění směrnice 2011/24/EU o přeshraniční zdravotní péči s cílem řešit její případné nedostatky;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že přezkumy několika programů a iniciativ EU v polovině období, jež mají být dokončeny ve třetím čtvrtletí roku 2017, nejsou sladěny s přezkumem/revizí stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období. Vyzývá tudíž Komisi, aby uvedené přezkumy dokončila do 1. července 2017 a přikročila ke komplexnímu návrhu příštího VFR, jenž má být předložen do 1. ledna 2018. V této souvislosti doufá, že prodlevy v přezkumech těchto programů nepovedou ke zpoždění přijetí legislativních návrhů týkajících se příštího VFR;

9.

podtrhuje význam provádění městské agendy EU, schválené hlavami států a předsedy vlád, v partnerství s místními a regionálními orgány. Zdůrazňuje, že je důležité zajistit soulad městské agendy EU s programem zlepšování právní úpravy EU. Vyzývá k tomu, aby městská agenda EU byla zahrnuta do pracovního programu Komise na rok 2017, a navrhuje, aby do tohoto programu bylo rovněž zařazeno vypracování bílé knihy o provádění městské agendy EU;

10.

požaduje po Komisi, aby do svého pracovního programu na rok 2017 zahrnula vytvoření územní vize do roku 2050. Zdůrazňuje, že nová územní vize je nutná, jelikož je třeba aktualizovat Perspektivu evropského územního rozvoje z roku 1999, jak je zdůrazněno v závěrech ministerské schůzky na téma územní soudržnosti a městské politiky ze dne 27. listopadu 2015;

11.

vyzývá Komisi, aby věnovala úsilí odstranění problematických míst v dopravě a zajistila náležitá přeshraniční spojení, zejména řešením problému chybějících přeshraničních dopravních spojení na místní a regionální úrovni. Náležité financování by mělo být poskytnuto především menším infrastrukturám přeshraničního významu. Očekává, že Evropská komise představí konkrétní návrh a časový harmonogram zavedení přeshraničního multimodálního plánování cest a interoperabilních integrovaných systémů prodeje jízdenek;

12.

znovu Evropskou komisi vyzývá, aby zveřejnila zelenou knihu o mobilitě v zeměpisně a demograficky znevýhodněných regionech;

13.

vybízí Komisi, aby obnovila diskusi o jiných ukazatelích, než je HDP, a prozkoumala potřebu a proveditelnost vytvoření doplňkových ukazatelů ekonomické výkonnosti, kvality života a udržitelného rozvoje;

14.

doporučuje, aby Evropská komise zavedla „záruku získání minimálních kvalifikací a dovedností“, která by byla uznána a schválena ve všech členských státech, aniž by byla dotčena odpovědnost členských států za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů podle článku 165 SFEU, a očekává, že opatření zaměřená na uznání neformálního a informálního učení budou zavedena nejpozději v roce 2018. Zdůrazňuje nutnost přizpůsobit kvalifikaci pracovní síly potřebám trhu, přičemž v pracovním programu Komise na rok 2017 musí být náležitě zohledněny potřeby nezaměstnaných mladých lidí v oblasti odborné přípravy;

15.

vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii EU týkající se demografických změn, zahrnula do přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období stěžejní iniciativu týkající se demografických otázek a aby v rané fázi této činnosti vedla dialog s VR o budoucí definici regionů zasažených závažnými a trvalými demografickými znevýhodněními;

16.

očekává, že Komise začátkem roku 2017 předloží legislativní návrh ohledně evropského pilíře sociálních práv s cílem řešit asymetrii mezi ekonomickými svobodami a sociálními právy;

17.

naléhá na Komisi, aby předložila právní rámec, který by obsahoval soubor společných definic různých evropských forem sociální ekonomiky, např. družstevních společností, nadací, vzájemných pojišťoven a sdružení, aby podniky sociální ekonomiky mohly provozovat svoji činnost na jistém právním základě, a využily tak výhody vnitřního trhu a volného pohybu;

18.

naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla novou strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen na období 2016–2020 a aby připravila legislativní návrh týkající se revize směrnice Rady 92/85/EHS o mateřské dovolené;

19.

vyzývá Komisi, aby – za spoluúčasti VR a členských států – předložila druhou zprávu k Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 a posoudila možnost dalšího rozvoje této strategie;

20.

vyzývá Komisi, aby se věnovala problematice tzv. „letterbox companies“;

21.

hodlá přispět k Evropskému roku kulturního dědictví, jímž byl vyhlášen rok 2018, přiblížením znalostí o kulturním dědictví širšímu publiku na místní úrovni;

22.

zdůrazňuje potřebu obnovené evropské strategie v oblasti cestovního ruchu a upozorňuje, že začal s přípravou stanoviska na téma „Cestovní ruch jakožto hybná síla regionální spolupráce v celé EU“ a že Evropské komisi k této obnovené evropské strategii předloží své návrhy;

23.

vyzývá Komisi, aby systematičtěji zohledňovala venkovský rozměr všech oblastí politik EU a aby připravila bílou knihu o venkovských oblastech, jež by sloužila jako výchozí bod politiky rozvoje venkova v období po roce 2020;

24.

vyzývá Komisi, aby dále podporovala modrý růst, a to prostřednictvím nového komplexního plánu pro rozvoj modré ekonomiky v Evropě založené především na společné evropské strategii pro pobřežní mapování a údaje o mořích, s cílem napomoci rozvoji modré ekonomiky na základě lepší dostupnosti údajů a zároveň zabránit roztříštěnosti a využívat přeshraniční synergie. Požaduje také zřízení znalostního a inovačního společenství pro modrou ekonomiku;

25.

vyzývá Komisi, aby ve svých politikách a fondech zohlednila zásadu investic ke zvýšení odolnosti vůči katastrofám. Vyzývá Komisi, aby na základě konzultací a spolupráce s místními, regionálními a vnitrostátními orgány veřejné správy a se zúčastněnými stranami vypracovala pokyny ohledně toho, jaký význam má pro Evropu Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a jak jej nejlépe provést;

26.

vyzývá Komisi, aby plně provedla akční plán pro oběhové hospodářství a aby vyhodnotila, je-li třeba v roce 2017 předložit nezbytné návrhy včetně ambiciózní strategie pro plasty v rámci oběhového hospodářství a právních předpisů stanovujících minimální požadavky na kvalitu opětovně využívané vody, jakož i navrhnout nové iniciativy týkající se stavebního a demoličního odvětví;

27.

vyzývá Komisi, aby provedla posouzení územního dopadu u všech stávajících závazných cílů v oblasti životního prostředí;

28.

naléhá na Komisi, aby přezkoumala cíle EU v oblasti klimatu a nezbytné prostředky pro jejich realizaci v souladu s celosvětovými cíli přijatými v Paříži na konferenci COP 21. Připomíná Komisi svoje původní doporučení 50 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Je přesvědčen, že veškeré nové cíle by měly podléhat posouzení územního dopadu a neměly by omezovat právo členských států stanovit svou skladbu zdrojů energie;

29.

vyzývá Komisi, aby uvedla v praxi preambuli 15 k celosvětové dohodě o klimatu uznávající důležitost přístupu založeného na víceúrovňové správě, který nezahrnuje pouze města, ale také regiony;

30.

žádá, aby byl přidružen k fóru EU pro energetickou infrastrukturu jako představitel názorů místních a regionálních orgánů v rámci procesu tvorby politiky, co se týče investic do energetické infrastruktury, zejména v oblasti decentralizované výroby energie, včetně mikroprodukce a distribuce;

31.

žádá, aby byl od počátku plánování politiky zapojen do přezkumu směrnic EU o energetické účinnosti, podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a uspořádání trhu s elektřinou;

32.

vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétnější iniciativy v oblasti kombinované výroby tepla a elektřiny a sítí pro dálkové vytápění a chlazení zaměřené na ještě větší snížení emisí CO2 a na zvýšení energetické bezpečnosti;

33.

domnívá se, že by Komise měla zvýšit úroveň ambicí, pokud jde o politiku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a sice tím, že bude dále podporovat, uzpůsobovat a rozšiřovat model Paktu starostů a primátorů v EU i mimo ni a na základě toho důsledněji a udržitelněji přispívat k transformaci správy a řízení měst, opatřením v oblasti klimatu a zapojení občanů;

34.

volá po plném provedení 7. akčního programu Evropské unie pro životní prostředí na období 2014–2020 a naléhá na Komisi, aby předložila návrh směrnice EU, jež by pro celé acquis EU v oblasti životního prostředí zavedla ustanovení, která by se týkala zajištění dodržování právních předpisů (2);

35.

žádá úplné provedení strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, a proto naléhá na Komisi, aby v roce 2017 předložila svoji dlouho odkládanou iniciativu týkající se nulové čisté ztráty biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. Také znovu opakuje svůj požadavek Komisi, aby nepředkládala k přezkumu směrnice o ochraně přírody, ale aby brzy prezentovala sdělení, které by obsahovalo konkrétní opatření na podporu jejich lepšího provádění (3);

36.

vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o udržitelných potravinách, v němž bude stanoven celoevropský rámec politiky s cílem řešit udržitelnost zemědělství, výroby potravin a dodavatelského řetězce a obchodní aspekty, a připomíná Evropské komisi svoji předchozí výzvu, aby byly stanoveny konkrétnější cíle pro snížení množství potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 (4). Opakuje také svou výzvu, aby bylo zřízeno nové logo a vymyšlena společná symbolika a vnější identita místních potravin;

37.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila novou strategii týkající se alkoholu na období 2016–2025, jež by byla založena na nejnovějších poznatcích a brala by v potaz společenské změny a podpůrné programy, které již fungují na úrovni členských států a na regionální a místní úrovni;

38.

podporuje požadavek Evropského parlamentu začlenit do evropského semestru pilíř jednotného trhu společně se systémem pro pravidelné sledování a hodnocení;

39.

vítá nadcházející balíček zjednodušujících opatření v souvislosti s DPH pro malé a střední podniky a iniciativu pro začínající podniky coby konkrétní kroky směrem k omezení regulační a administrativní zátěže pro tyto podniky. Podtrhuje, že je nutné další podstatné regulační zjednodušení, zejména pokud jde o přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám a o jejich účast na projektech financovaných z ESI fondů;

40.

vítá skutečnost, že Komise věnuje pozornost ekonomice sdílení, avšak opakuje, že jakákoli striktní regulační iniciativa by měla zachovat odvětvový přístup a měla by zohlednit rozsah iniciativy jakožto kritérium pro naznačení směrů regulace;

41.

je přesvědčen, že Komise musí více reagovat na závažné výzvy v oblasti financování, kterým čelí služby obecného zájmu, a vyzývá ji tudíž, aby posoudila územní dopad právních předpisů EU na poskytování těchto služeb, přičemž by se měla zvláště zaměřit na pravidla státní podpory a pravidla pro zadávání veřejných zakázek a na veškeré možnosti pro zjednodušení, které se jí nabízejí, včetně zjednodušení finančních nástrojů EU. V této souvislosti očekává, že při příležitosti přezkumu tzv. balíčku Almunia v roce 2017 s ním bude vedena řádná konzultace týkající se financování služeb obecného hospodářského zájmu;

42.

navrhuje, aby probíhající hodnocení směrnice o právních prostředcích v oblasti zadávání veřejných zakázek prováděné Komisí bylo následováno přezkumem této směrnice s cílem vyřešit její nedostatky z pohledu místních a regionálních orgánů;

43.

znovu vyzývá Komisi a Parlament, aby zavedly kodex chování, který zaručí, aby byly místní a regionální orgány systémově zapojeny do evropského semestru, a zavazuje se, že bude vést s Komisí v této otázce dialog;

44.

opakuje svou výzvu Komisi, aby posoudila dopad nových pravidel systému ESA 2010 na schopnost místních a regionálních orgánů investovat;

45.

žádá Komisi, aby VR zapojila do přípravy bílé knihy týkající se reformy HMU, která by se měla zabývat konkurenceschopností a sociálním rozměrem HMU;

46.

domnívá se, že jednou z hlavních výzev pro jednotný digitální trh je vytvoření udržitelné ekonomiky založené na datech, a to i v průmyslovém kontextu (Industry 4.0). Vyslovuje se pro to, aby byly vytvořeny podmínky, které umožní pokrytí všech oblastí vysokorychlostním širokopásmovým připojením, a pro spolupráci s Komisí a Evropskou investiční bankou, pokud jde o využívání financování a systémů podpory infrastruktury v oblasti IKT. Vyzývá Komisi k tomu, aby v rámci provádění jednotného digitálního trhu pravidelně informovala o pokroku při překonávání digitální propasti, zejména na regionální a místní úrovni;

47.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy zaměřené na lepší využívání výzkumných programů financovaných ze zdrojů EU tím, že vytvoří synergie mezi programem Horizont 2020, ESI fondy a EFSI a posílí propojení se strategiemi inteligentní specializace na regionální úrovni. Navrhuje, aby byl zvláštní důraz kladen na dopad financování z programu Horizont 2020 na růst a aby se při provádění průběžného hodnocení řešila otázka rozdílů v oblasti inovací (tzv. „inovační propasti“);

48.

navrhuje intenzivní zapojení VR do přezkumu strategie pro biohospodářství v roce 2017;

49.

zdůrazňuje, že provádění nových nástrojů EU, jako je např. Evropská rada pro inovace, a iniciativ týkajících se veřejně přístupných dat a otevřených inovací musí zohlednit regionální rozměr a přispívat ke stírání rozdílů v oblasti inovací;

50.

žádá Komisi, aby každá významná iniciativa v oblasti obchodní politiky byla doprovázena posouzením územního dopadu a aby nové obchodní dohody nezaváděly nová omezení pro místní a regionální orgány, co se týče poskytování služeb obecného zájmu;

51.

požaduje po Komisi, aby systematicky prováděla hodnocení ex post s cílem měřit pozitivní a negativní hospodářské, sociální a územní dopady obchodních dohod;

52.

žádá Komisi, aby v zájmu řešení problémů souvisejících s transparentností při tvorbě obchodní politiky na úrovni členských států EU vydala pokyny ohledně toho, jakým způsobem by měly být formulovány cíle obchodní politiky před zahájením jednání, tj. ve fázi, kdy 28 členských států stanovuje mandát;

53.

pokud jde o spravedlnost, vyzývá Komisi, aby podporovala takové formy pobídek, jež by pomohly členským státům zlepšit podmínky, v nichž ve věznicích žijí zadržené osoby, a podpořily vytváření systémů mediace v trestních věcech zaměřených na restorativní justici, zdůraznění alternativ k trestu odnětí svobody a na vzdělávací proces, který by napomáhal vymanění se ze sociálního prostředí založeného na nezákonných činech a kriminalitě;

54.

vítá skutečnost, že Evropská komise usiluje o řešení problémů vyplývajících z bezprecedentního přílivu žadatelů o azyl, uprchlíků a ekonomických migrantů do Evropy a návrhy, jak reformovat dublinský systém, považuje v tomto směru za významný krok. Očekává však, že v roce 2017 budou následovat další konkrétní návrhy, aby vznikla komplexní migrační a azylová politika EU, jež bude založena na respektování základních práv a mezinárodních závazků a na zásadě solidarity;

55.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy pokračovala v hledání konsenzu ohledně společného evropského seznamu bezpečných zemí původu a aby spolupracovala se zeměmi původu a tranzitu, které jsou považovány za bezpečné, za účelem provádění účinné a rychlé návratové politiky při plném dodržování lidských práv a mezinárodních závazků;

56.

vyzývá Komisi, aby navrhla zřízení mechanismu, jenž by žadatelům o azyl dával možnost žádat o humanitární víza ze zemí mimo EU, což by jim umožnilo legální vstup do EU;

57.

uznává, že migrace významně přispívá k růstu evropského hospodářství, a vyzývá k tomu, aby evropský semestr tento rozměr zohlednil, a to především pokud jde o výdaje k zajištění integrace migrantů;

58.

domnívá se, že zachování schengenského prostoru je nyní důležitější než kdy jindy, a naléhá na Komisi, aby společně s členskými státy vyvinula veškeré možné úsilí o to, aby tomuto systému byla navrácena potřebná stabilita. Připomíná, že pozastavení schengenské dohody o volném pohybu přes hranice má dalekosáhlé důsledky, pokud jde o fyzické kontroly, a může způsobit závažné hospodářské dopady, aniž by vyřešilo problém migračního tlaku;

59.

naléhá na Komisi, aby místním a regionálním orgánům poskytla více finančních prostředků, aby mohly účinněji plnit svou důležitou úlohu v rámci podpory a integrace žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů;

60.

domnívá se, že lepší přidělování evropských strukturálních a investičních fondů na regionální a místní úrovni představuje nezbytnou podmínku pro podporu integračních politik. V této souvislosti žádá, aby bylo v příštích letech na řešení otázek žadatelů o azyl, uprchlíků a migrace přiděleno více zdrojů, a také žádá jejich lepší rozdělení a vyšší účinnost jejich využívání;

61.

vyzývá Komisi, aby 1) podpořila místní a regionální orgány při rozvoji místních, regionálních a celostátních strategií prevence zaměřených na boj proti radikalizaci, 2) pokračovala ve shromažďování osvědčených postupů v oblasti předcházení radikalizaci a zveřejnila je v příručce a 3) podporovala spolupráci mezi jednotlivými městy zaměřenou na řešení problému radikalizace;

62.

vyjadřuje své znepokojení s obtížným sledováním přítomnosti nezletilých osob bez doprovodu a s rizikem, že budou vtaženy do obchodování s lidmi a zneužívání. Vyzývá, aby se prováděly programy v oblasti začleňování a odborné přípravy, zejména pro nezletilé, kteří se již na daném území nacházejí, a aby se zavedly postupy přijímání, do nichž budou zapojeny komunity s původem ve stejné zemi, jako dotyčné nezletilé osoby, avšak již zakořeněné v hostitelské zemi, což nezletilým zajistí možnost žít v rodině nebo v prostředí podobném rodinnému;

63.

zdůrazňuje, že při provádění přezkoumané evropské politiky sousedství (EPS) je třeba dát vysokou prioritu iniciativám na podporu procesů decentralizace, navazování partnerství a budování kapacit na nižší než celostátní úrovni správy. Naléhá na Komisi, aby obnovila nástroj pro místní správu (LAF) a rozšířila jej na všechny sousední země, a opakuje svůj návrh začlenit metodiku, koncepce a nástroje evropské politiky soudržnosti do provádění přezkoumané EPS;

64.

naléhá na Komisi, aby v rámci vypracovávání svých výročních zpráv o procesu rozšíření důkladněji zkoumala proces decentralizace a také situaci místní samosprávy v zemích procesu rozšíření;

65.

trvá na tom, že má-li být dosaženo udržitelných výsledků, je nutné, aby v oblasti rozvojové spolupráce, včetně činnosti v návaznosti na konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III), odpovídající měrou přispěly i místní a regionální orgány EU;

66.

vyzývá Komisi, aby věnovala mimořádnou pozornost ochraně uprchlíků v oblastech, z nichž pocházejí, coby důležitý prvek toho, jak se vypořádat s rostoucím počtem osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Vítá v této souvislosti návrh Evropské komise na zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi, které ubytovávají vysoký počet uprchlíků. Je třeba, aby tyto země vybudovaly udržitelné příjímací kapacity a poskytly milionům osob prchajícím před válkou a pronásledováním dlouhodobé vyhlídky blízko místu bydliště. V tomto ohledu uznává potřebu plánu vnějších investic prostřednictvím mobilizace investic ve třetích zemích, a vyzývá místní a regionální orgány v Evropě, aby byly do tohoto procesu plně zapojeny. Místní a regionální orgány by měly být pobízeny k tomu, aby podporovaly své protějšky mimo EU starající se o uprchlíky, a to tím, že jim budou poskytovat odbornou pomoc a budou se zasazovat o systematičtější přístup k ochraně uprchlíků;

67.

opakuje svou výzvu ke zjednodušení a zlepšení právního rámce evropské občanské iniciativy jakožto jediného nástroje pro přímé zapojení na úrovni EU;

68.

upozorňuje Komisi na svou úspěšnou činnost v oblasti pořádání decentralizovaných komunikačních aktivit týkajících se záležitostí souvisejících s EU v úzké spolupráci s místními a regionálními sdělovacími prostředky, občanskou společností a orgány a institucemi EU a naléhá na Evropskou komisi, aby zintenzivnila své úsilí na tomto poli, a to se značným předstihem před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019;

69.

vyzývá Komisi, aby vypracovala standardní definici tzv. gold-platingu platnou pro celou EU, a sice v zájmu právní jistoty při provádění a uplatňování právních předpisů EU a v zájmu omezení nadměrné administrativní zátěže;

70.

vyzývá k posílení transparentnosti, spolupráce a efektivity orgánů a institucí EU v návaznosti na přijetí nové interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů a k zapojení VR do všech fází legislativního procesu s cílem plně využít jejich potenciál v rámci legislativního cyklu a konzultací;

71.

vyzdvihuje dobrou spolupráci s Komisí v rámci pilotního testování posuzování územního dopadu provedeného v průběhu let 2015 a 2016. Vycházeje z této dobré spolupráce, VR vyzývá Komisi, aby posuzování územního dopadu začlenila coby běžnou praxi do posuzování dopadu právních předpisů, jež by potenciálně mohly mít asymetrický územní dopad, a do širšího programu zlepšování právní úpravy;

72.

očekává ještě užší spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem při monitorování subsidiarity a také v souvislosti se svou konferencí věnovanou problematice subsidiarity, jež proběhne v roce 2017;

73.

pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a předsedovi Evropské rady.