EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.12.2016

COM(2016) 750 final

2016/0392(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o definici, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin a ochraně zeměpisných označení lihovin

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Cílem tohoto návrhu Komise je uvést nařízení (ES) č. 110/2008 do souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). Návrh hlavně rozděluje ustanovení přijatá Komisí v rámci uvedeného nařízení do aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Stávající právní rámec EU v oblasti lihovin umožňuje volný pohyb zboží na jednotném trhu tím, že stanoví definice výrobků, pravidla pro označování a ustanovení související s ochranou zeměpisných označení lihovin. Proto by neměl být měněn.

Z tohoto důvodu se v návrhu kromě uvedení do souladu se SFEU zavádí pouze několik menších technických změn, aby byly odstraněny nedostatky zjištěné při provádění nařízení (ES) č. 110/2008 a aby se právní předpisy sjednotily s novými právními nástroji EU. Výlučně v zájmu zjednodušení předpisů a zlepšení jejich čitelnosti byly v souladu s programem Komise na zlepšování právní úpravy provedeny změny ve struktuře a formulacích.

Změny ve struktuře a formulacích a několik technických úprav se netýkají podstaty práva, které zůstává stejné jako v nařízení (ES) č. 110/2008. Z tohoto důvodu se nepovažovalo za nutné provádět posouzení dopadů.

Sdružení výrobců lihovin byla konzultována. Jejich hlavní obavy byly zohledněny.

Tato iniciativa není součástí programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Návrh však byl vypracován s přihlédnutím k očekávání členských států a zúčastněných stran, pokud jde o zjednodušení právních předpisů, a při zohlednění základních zásad zlepšování právní úpravy.

Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin je vhodné ponechat nařízení o lihovinách pro zvláštní pravidla týkající se popisu a obchodní úpravy lihovin, která jdou nad rámec obecných pravidel stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 1 , avšak zároveň jsou s těmito obecnými pravidly v souladu. Nařízení o lihovinách by se mělo i nadále zaměřovat na definice lihovin roztříděných do kategorií a přispívat k co nejvyšší úrovni ochrany spotřebitele a zamezení klamavým praktikám.

Je třeba rovněž poznamenat, že nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin 2 byla aktualizována a harmonizována pravidla ochrany chráněných označení původu (CHOP), chráněných zeměpisných označení (CHZO) a zaručených tradičních specialit (ZTS). Postupy pro správu CHOP, CHZO a ZTS (žádost, změna, zápis, námitka, zrušení) byly zcela zrevidovány a racionalizovány. Aby se postupy pro správu zeměpisných označení v odvětví lihovin více sjednotily s postupy platnými pro potraviny, předloha návrhu, kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 110/2008, zahrnuje změnu kapitoly III o zeměpisných označeních.

Návrh nemění specifičnost režimu zeměpisných označení lihovin.

Pokud jde o postupy, návrh také obsahuje ustanovení týkající se společných žádostí a námitek, které odrážejí ustanovení z nařízení Komise (EU) č. 664/2014 3 a nařízení Komise (EU) č. 668/2014 4 . Zařazením těchto ustanovení je návrh jednotný a úplný. Pokud by se mělo revidovat nařízení (EU) č. 1151/2012, použil by se stejný přístup.

Závěrem lze uvést, že některé prvky, které jsou nyní zahrnuty do nařízení Komise (EU) č. 716/2013 5 a které se týkají definic a pravidel souvisejících se složenými výrazy a narážkami, jsou považovány za základní, a byly proto v návrhu zavedeny jako součást základního aktu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Návrh vychází z čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 1SFEU, zatímco nařízení (ES) č. 110/2008 je založeno pouze na článku 95 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES) (nyní článku 114 SFEU). Přidání čl. 43 odst. 2 SFEU odráží skutečnost, že líh používaný pro výrobu lihovin a jiných alkoholických nápojů musí být zemědělského původu, což zajišťuje odbytiště pro základní zemědělské produkty. Tato silná vazba na zemědělské odvětví je v novém právním rámci zdůrazněna.

Tento návrh slaďuje právní předpisy EU o lihovinách se Smlouvou o fungování Evropské unie. Dále obsahuje drobné technické úpravy těchto předpisů a nahrazuje stávající postupy pro správu zeměpisných označení v odvětví lihovin novými postupy vytvořenými na základě důkladnějších a dobře vyzkoušených postupů pro zemědělské produkty a potraviny.

Cílů tohoto návrhu nemůže být dosaženo opatřeními prováděnými členskými státy samostatně.

V souladu s článkem 291 SFEU jsou však členské státy odpovědné za provádění režimu vymezeného normotvůrcem. Je nezbytné zajistit jednotné provádění pravidel týkajících se lihovin ve všech členských státech s cílem:

zamezit klamavým praktikám,

zajistit ochranu spotřebitelů a

zabránit nekalé hospodářské soutěži.

Normotvůrce tudíž v souladu s čl. 291 odst. 2 SFEU uděluje Komisi prováděcí pravomoc, konkrétně pokud jde o:

jednotné uplatňování pravidel týkajících se lihovin,

procesní pravidla týkající se ochrany zeměpisných označení,

kontroly a ověření prováděné členskými státy a

nezbytnou výměnu informací mezi Komisí a členskými státy k provádění tohoto nařízení.

3.HODNOCENÍ, KONZULTACE A POSOUZENÍ DOPADŮ

Mezi výrobci lihovin panuje shoda, že je třeba zachovat stávající právní rámec týkající se lihovin.

Pokud jde o oddíl týkající se zeměpisných označení, jeho ustanovení pouze uvádí postupy zápisu více do souladu s postupy platnými pro zápis jiných potravin, avšak nemá vliv na specifičnost režimu pro zeměpisné označení lihovin.

Účel a oblast působnosti stávajícího nařízení zůstanou tedy beze změny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné finanční důsledky pro rozpočet EU.

2016/0392 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o definici, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin a ochraně zeměpisných označení lihovin

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise 6 ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 8 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 9 se při regulaci odvětví lihovin osvědčilo. Vzhledem k nedávným zkušenostem a technologickým inovacím je však nezbytné aktualizovat pravidla pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin a přezkoumat způsoby zápisu zeměpisných označení lihovin.

(2)V zájmu sladění pravomocí svěřených Komisi podle nařízení (ES) č. 110/2008 s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) je nezbytné provést v uvedeném nařízení další změny.

(3)Opatření platná pro lihoviny by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zabránění klamavým praktikám a vytvoření průhlednějšího trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Tato opatření by měla chránit dobrou pověst, kterou unijní lihoviny získaly v Unii i na světovém trhu, neboť budou nadále zohledněny tradiční postupy používané při výrobě lihovin a navíc zvýšeny požadavky na ochranu a informování spotřebitele. U lihovin by se mělo rovněž přihlížet k technologickým inovacím, pokud tyto inovace přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčné lihoviny. Výroba lihovin je silně spojena se zemědělským odvětvím Unie. Toto spojení je kromě toho, že představuje důležité odbytiště pro zemědělství Unie, určující pro jakost a pověst lihovin vyrobených v Unii. Tato silná vazba na zemědělské odvětví by proto měla být zdůrazněna právním rámcem.

(4)K zajištění jednotnějšího přístupu v právních předpisech o lihovinách by měla být v tomto nařízení jasně stanovena kritéria pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin, jakož i pro ochranu zeměpisných označení. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit pravidla pro používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a pro používání obchodních označení lihovin v obchodní úpravě a označování potravin.

(5)V zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny lihoviny, které se uvádějí na trh Unie, bez ohledu na to, zda se vyrábějí v členských státech nebo ve třetích zemích. S cílem udržet a zlepšit dobrou pověst lihovin vyrobených v Unii na světovém trhu by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na lihoviny vyrobené v Unii pro vývoz.

(6)Aby bylo možné splnit očekávání spotřebitelů a dosáhnout souladu s tradičními postupy, líh používaný při výrobě lihovin a jiných alkoholických nápojů by měl být výhradně zemědělského původu. Tímto způsobem by měl být rovněž zajištěn odbyt pro základní zemědělské produkty.

(7)Toto nařízení by se mělo i nadále zaměřovat na definice lihovin roztříděných do kategorií s ohledem na tradiční jakostní postupy. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro některé lihoviny, které nejsou zahrnuty do seznamu kategorií.

(8)Je třeba vyjasnit, že novou kategorii lze přidat pouze v případě, že lihovina má významný podíl na trhu alespoň v jednom členském státě. Název vybraný pro novou kategorii musí být navíc buď široce používaný, nebo pokud to není možné, mít popisnou povahu, zejména odkazovat na surovinu použitou k výrobě lihoviny.

(9)Na lihoviny se vztahuje také nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 10 . Je však nezbytné stanovit dodatečná pravidla týkající se látek určených k aromatizaci, která se budou vztahovat pouze na lihoviny.

(10)Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin je vhodné stanovit zvláštní pravidla týkající se obchodní úpravy a označování lihovin, zejména pro používání obchodních a zeměpisných označení, složených výrazů a narážek.

(11)Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, mělo by se na obchodní úpravu a označování lihovin vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 11 .

(12)Aby bylo zajištěno jednotné používání složených výrazů a narážek v členských státech, je nutné přijmout ustanovení týkající se jejich užívání pro účel obchodní úpravy lihovin a jiných potravin.

(13)Ve snaze náležitě informovat spotřebitele by se měla přijmout ustanovení týkající se obchodní úpravy a označování lihovin, které lze využít do míchaných lihovin.

(14)Přestože je důležité zajistit, aby byly doby zrání nebo stáří v zásadě uvedeny pouze u nejmladší alkoholové složky, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci by mělo být možné stanovit odchylku, která by zohlednila tradiční procesy staření v členských státech.

(15)V některých případech mohou mít provozovatelé potravinářských podniků povinnost nebo si mohou přát uvést původ lihovin, aby spotřebitele upozornili na kvality svého výrobku. Tato označení původu by měla splňovat harmonizovaná kritéria. Z toho důvodu by měla být uvedena zvláštní ustanovení o uvádění země původu nebo místa provenience při obchodní úpravě a označování lihovin.

(16)Používání kapslí vyráběných na bázi olova k obalení uzávěrů nádob, v nichž jsou uchovávány lihoviny, by mělo být zakázáno, aby se zabránilo riziku kontaminace, zejména náhodným kontaktem s těmito kapslemi, a nebezpečí znečištění životního prostředí odpadem obsahujícím olovo z těchto kapslí.

(17)Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je důležité řádně zohlednit Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví („dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 uvedené dohody, a Všeobecnou dohodu o clech a obchodu („dohoda GATT“), které byly schváleny rozhodnutím Rady 94/800/ES 12 . 

(18)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 13 se na lihoviny nevztahuje. Měla by proto být stanovena pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Zeměpisná označení identifikující lihoviny jako výrobky pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu, by Komise měla zapsat.

(19)Měly by být stanoveny postupy pro zápis, změnu a případné zrušení zeměpisných označení Unie nebo třetích zemí v souladu s dohodou TRIPS a zároveň by měl být automaticky uznán status stávajících chráněných zeměpisných označení Unie. V zájmu sjednocení procesních pravidel pro zeměpisná označení napříč všemi příslušnými odvětvími, by měly být tyto postupy pro lihoviny vytvořeny na základě důkladnějších a dobře vyzkoušených postupů pro zemědělské produkty a potraviny stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 a zároveň by měly zohledňovat specifika lihovin. S cílem zjednodušit postup zápisu a zajistit, aby informace pro provozovatele potravinářských podniků a spotřebitele byly dostupné v elektronické podobě, by měl být zaveden elektronický rejstřík zeměpisných označení.

(20)Za zajišťování souladu s tímto nařízením by měly být odpovědné orgány členských států a Komise by měla mít možnost dodržování souladu sledovat a ověřovat. Komise a členské státy by proto měly mít povinnost sdílet příslušné informace.

(21)Při uplatňování politiky jakosti a s cílem umožnit dosažení vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v odvětví lihovin by členským státům mělo být umožněno, aby pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na svém území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.

(22)Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se poptávku spotřebitelů, technologický pokrok, vývoj příslušných mezinárodních norem a potřebu zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, tradiční procesy staření a ve výjimečných případech právo dovážející třetí země a aby byla zajištěna ochrana zeměpisných označení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změnu technických definic a požadavků pro kategorie lihovin nebo odchylky od nich a zvláštní pravidla pro některé z nich podle kapitoly I tohoto nařízení, označování a obchodní úpravu podle kapitoly II tohoto nařízení, zeměpisná označení podle kapitoly III tohoto nařízení a kontroly a výměnu informací podle kapitoly IV tohoto nařízení.

(23)V zájmu rychlé reakce na hospodářský a technický vývoj u lihovin, na něž se vztahuje toto nařízení a pro něž neexistují žádné kategorie ani technické specifikace, které by chránily spotřebitele a hospodářské zájmy výrobců a sjednocovaly dané požadavky na výrobu a jakost těchto lihovin, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o přidání nové kategorie lihovin a jejich technických specifikací ke kategoriím uvedeným v části I, resp. II přílohy II tohoto nařízení s výhradou určitých podmínek.

(24)Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 14 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(25)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(26)Prováděcí pravomoci týkající se označování a obchodní úpravy podle kapitoly II tohoto nařízení, zeměpisných označení podle kapitoly III tohoto nařízení a kontrol a výměny informací podle kapitoly IV tohoto nařízení by měly být vykonávány v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 15 .

(27)Při přechodu z pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 na pravidla stanovená v tomto nařízení by mohly vzniknout potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. K přijímání opatření nezbytných v tomto ohledu by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy.

(28)S cílem chránit oprávněné zájmy dotčených výrobců nebo zúčastněných stran na využití publicity, kterou poskytují jednotné dokumenty podle nového právního rámce, by mělo být umožněno, aby jednotné dokumenty týkající se zeměpisných označení zapsaných v souladu s nařízením (ES) č. 110/2008 byly na žádost dotčených členských států zveřejněny. 

(29)K usnadnění hladkého přechodu z pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 na pravidla stanovená v tomto nařízení by se toto nařízení mělo začít používat dva roky po svém vstupu v platnost. Jakmile začne být tohoto nařízení uplatňováno, mělo by uvádění stávajících zásob na trh být povoleno až do vyčerpání zásob,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ROZSAH PŮSOBNOSTI, DEFINICE, ZEMĚDĚLSKÝ PŮVOD LIHU A DESTILÁTŮ A KLASIFIKACE LIHOVIN

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin, jakož i pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Toto nařízení rovněž upravuje používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin.

2.Toto nařízení se vztahuje na výrobky podle odstavce 1 uváděné na trh v Unii bez ohledu na to, jsou-li vyrobeny v Unii nebo ve třetích zemích, jakož i na výrobky vyrobené v Unii pro vývoz.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„lihovinou“ se rozumí alkoholický nápoj, který splňuje tyto požadavky:

a)je určen k lidské spotřebě;

b)má určité organoleptické vlastnosti;

c)má minimální obsah alkoholu 15 % objemových, s výjimkou lihovin uvedených v kategorii 42 v části I přílohy II;

d)byl vyroben:

i)buď přímo jednou z těchto metod:

–destilací přírodně zkvašených surovin s přidanými látkami určenými k aromatizaci nebo bez nich,

–macerací nebo podobným zpracováním částí rostlin v lihu zemědělského původu, v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách či míchaných lihovinách ve smyslu tohoto nařízení,

–přidáním některého z těchto prvků do lihu zemědělského původu, destilátů zemědělského původu nebo lihovin:

–látek určených k aromatizaci,

–barviv,

–cukrů nebo jiných sladidel,

–jiných zemědělských produktů,

–potravin nebo

ii)přidáním některého z těchto prvků do lihoviny:

–jiných lihovin,

–lihu zemědělského původu,

–destilátů zemědělského původu,

–jiných potravin;

e)není zařazen pod kódy KN 2203, 2204, 2205, 2206 a 2207;

2)„obchodním označením“ se rozumí název, pod kterým je lihovina prodávána;

3)„míchanou lihovinou“ se rozumí lihovina uvedená v části I přílohy II nebo odpovídající zeměpisnému označení smísená s některým z těchto výrobků:

a)jinými lihovinami, které nepatří do stejné kategorie uvedené v části I přílohy II;

b)destiláty zemědělského původu;

4)„složeným výrazem“ se rozumí kombinace výrazů obchodního označení lihoviny uvedené v části I přílohy II nebo výrazů zeměpisného označení popisujících lihovinu, z níž pochází veškerý alkohol v konečném výrobku, s některým z těchto prvků:

a)názvem jedné nebo více potravin, kromě potravin použitých při výrobě této lihoviny v souladu s přílohou II, nebo přídavnými jmény odvozenými od těchto názvů,

b)s výrazem „likér“;

5)„narážkou“ se rozumí přímý nebo nepřímý odkaz na jednu či více lihovin uvedených v části I přílohy II nebo zeměpisná označení, kromě odkazu ve složeném výrazu nebo seznamu složek uvedeném v čl. 8 odst. 6;

6)„zeměpisným označením“ se rozumí údaj, který označuje lihovinu jako výrobek pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, dobrou pověst nebo jinou vlastnost této lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu;

7)„specifikací produktu“ se rozumí dokumentace přiložená k žádosti o ochranu zeměpisného označení uvádějící specifikace, které lihovina musí splňovat;

8)„obchodní úpravou“ se rozumějí výrazy použité v označení a na baleních, včetně výrazů použitých při reklamě a při propagaci prodeje, na vyobrazeních a podobně, jakož i na nádobách včetně lahve a uzávěru;

9)„označením“ se rozumí jakékoli slovo, údaj, ochranná známka, obchodní značka, vyobrazení nebo symbol, které se vztahují k lihovině a jsou umístěny na obalu, dokladu, nápisu nebo etiketě, a to i krčkové nebo rukávové, které lihovinu provázejí nebo na ni odkazují;

10)„etiketou“ se rozumí jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, který je napsán, vytištěn, natištěn pomocí šablony, vyznačen, proveden jako reliéf nebo vytlačen na obalu nebo nádobě potraviny nebo k nim připojen;

11)„názvem, který zdruhověl“ se rozumí název lihoviny, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal v Unii běžným názvem určité lihoviny.

2.Použijí se rovněž technické definice uvedené v příloze I.

Článek 3

Původ lihu a destilátů používaných v alkoholických nápojích

1.Alkohol použitý při výrobě alkoholických nápojů a k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě alkoholických nápojů musí být líh zemědělského původu.

2.Destiláty použité při výrobě alkoholických nápojů a k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě alkoholických nápojů musí být výlučně zemědělského původu.

Článek 4

Klasifikace lihovin

1.Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie lihovin 1 až 14 uvedené v části I přílohy II, lihoviny z těchto kategorií:

a)se vyrábějí alkoholovým kvašením a destilací výhradně ze surovin stanovených v příslušné kategorii;

b)se vyrábějí bez přidání alkoholu, zředěného či nikoliv, definovaného v bodě 4 přílohy I;

c)neobsahují látky určené k aromatizaci definované v bodě 8 přílohy I;

d)obsahují karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení;

e)se sladí pouze v souladu s bodem 3 přílohy I a k dotvoření konečné chuti výrobku.

2.Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie lihovin 15 až 47 uvedené v části I přílohy II, lihoviny z těchto kategorií mohou:

a)být získány z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy;

b)být vyráběny s přidáním alkoholu definovaného v bodě 4 přílohy I;

c)obsahovat látky určené k aromatizaci definované v bodě 8 přílohy I;

d)obsahovat barviva definovaná v bodě 14 přílohy I;

e)být slazeny v souladu s bodem 3 přílohy I a s přihlédnutím k příslušným právním předpisům členských států tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku.

3.Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v části II přílohy II, ostatní lihoviny, které nesplňují zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedené v části I přílohy II, mohou:

a)být získány z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy nebo potraviny vhodné k lidské spotřebě nebo z obou;

b)být vyráběny s přidáním alkoholu definovaného v bodě 4 přílohy I;

c)obsahovat látky určené k aromatizaci definované v bodě 8 přílohy I;

d)obsahovat barviva definovaná v bodě 13 přílohy I;

e)být slazeny tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku, a v souladu s bodem 3 přílohy I.

Článek 5

Přenesené pravomoci

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:

a)změnu technických definic stanovených v příloze I;

b)změnu požadavků pro kategorie lihovin stanovených v části I přílohy II a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedené v části II přílohy II. 

Akty v přenesené pravomoci uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce musí být omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického vývoje, vývoje příslušných mezinárodních norem nebo potřeby inovovat výrobek.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se přidávání nových kategorií lihovin do přílohy II. 

Novou kategorii lze přidat za těchto podmínek:

a)    uvádění lihoviny na trh pod konkrétním názvem a v souladu s jednotnými technickými specifikacemi je ekonomicky a technicky nezbytné pro ochranu zájmů spotřebitelů a výrobců;

b)    lihovina má významný podíl na trhu alespoň v jednom členském státě;

c)    název vybraný pro novou kategorii musí být buď široce používaný, nebo pokud to není možné, mít popisnou povahu, zejména odkazovat na surovinu použitou k výrobě lihoviny;

d)    technické specifikace nové kategorie se stanoví na základě hodnocení stávajících ukazatelů jakosti a výrobních parametrů používaných na trhu v Unii. Při stanovování technických specifikací se dodržují platné právní předpisy Unie o ochraně spotřebitele a zohledňují se všechny příslušné mezinárodní normy. Specifikace zajišťují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi unijními výrobci, jakož i výbornou pověst unijních lihovin.

3. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, je Komisi rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o odchylky od požadavků v rámci technických definic uvedených v příloze I, požadavků stanovených v rámci kategorií lihovin uvedených v části I přílohy II a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedených v části II přílohy II.

KAPITOLA II

OBCHODNÍ ÚPRAVA A OZNAČOVÁNÍ LIHOVIN A POUŽÍVÁNÍ NÁZVŮ LIHOVIN V OBCHODNÍ ÚPRAVĚ A OZNAČOVÁNÍ JINÝCH POTRAVIN

Článek 6

Označování

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, musí výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1, které jsou uváděny na trh Unie, splňovat požadavky na označování uvedené v nařízení (EU) č. 1169/2011.

Článek 7

Obchodní označení

Lihoviny jsou při obchodní úpravě a označování opatřeny obchodním označením.

Článek 8

Všeobecná pravidla pro obchodní označení

1.Obchodní označení lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorie lihovin uvedené v části I přílohy II, jsou názvy příslušných kategorií, ledaže jsou v těchto kategoriích stanovena jiná obchodní označení.

2.Obchodním označením lihoviny, která nesplňuje požadavky stanovené pro kategorie lihovin uvedené v části I přílohy II, je „lihovina“.

3.Jestliže lihovina splňuje požadavky více než jedné kategorie lihovin 15 až 47 uvedené v části I přílohy II, může být prodávána pod jedním nebo více příslušnými obchodními označeními stanovenými pro tyto kategorie.

4.Obchodní označení nesmí být nahrazena ani pozměněna. Mohou být pouze:

a)doplněna nebo nahrazena zeměpisným označením podle kapitoly III nebo doplněna v souladu s vnitrostátními předpisy jiným zeměpisným označením, pokud to neuvádí spotřebitele v omyl, nebo

b)nahrazena složeným výrazem, který obsahuje výraz „likér“, pokud konečný výrobek splňuje požadavky uvedené v kategorii 32 v části I přílohy II.

Je-li obchodní označení doplněno nebo nahrazeno v souladu s písm. a) prvního pododstavce, může být zeměpisné označení podle uvedeného písmene doplněno pouze:

a)výrazy, které se k 20. únoru 2008 již používaly pro existující zeměpisná označení ve smyslu čl. 34 odst. 1, nebo

b)výrazy uvedenými v příslušné specifikaci produktu.

5.Aniž je dotčen odstavec 6 a články 9 a 10, nesmějí být obchodní označení podle odstavce 1 nebo zeměpisná označení používána v obchodní úpravě nebo označení nápojů nesplňujících požadavky pro příslušné kategorie uvedené v části I přílohy II nebo pro příslušná zeměpisná označení, včetně použití spojení slov nebo obratů, jako jsou „druh“, „typ“, „styl“, „značka“, „aroma“ nebo jakékoli jiné výrazy podobné těmto obchodním označením nebo zeměpisným označením.

Obchodní označení podle odstavce 1 doplněná výrazem „aroma“ nebo jakýmikoli podobnými výrazy lze používat pouze pro účely odkazu na látky určené k aromatizaci, které imitují lihoviny nebo jejich použití při výrobě potraviny jiné než nápoje. Zeměpisná označení se k popisu látek určených k aromatizaci nesmí používat.

6.Obchodní označení podle odstavce 1 mohou být zahrnuta do seznamu složek pro potraviny, pokud je tento seznam v souladu s články 18 až 21 nařízení (EU) č. 1169/2011.

Článek 9

Složené výrazy a narážky

1.V obchodní úpravě a označování potravin se používání obchodních označení stanovených v rámci kategorií lihovin uvedených v části I přílohy II nebo zeměpisného označení ve složeném výrazu nebo narážce na některé z nich povoluje za těchto podmínek:

a)alkohol použitý při výrobě potravin pochází výhradně z lihovin uvedených ve složeném výrazu nebo narážce (narážkách), s výjimkou lihu, jenž může být obsažen v látkách určených k aromatizaci používaných pro výrobu této potraviny, a 

b)lihoviny, které byly použity při výrobě potraviny, nebyly zředěny pouze vodou tak, aby byl obsah alkoholu snížen pod minimální úroveň stanovenou v rámci příslušné kategorie lihovin uvedené v části I přílohy II.

2.Součástí složeného výrazu popisujícího alkoholický nápoj nesmí být výraz „lihovina“.

3.Složený výraz popisující alkoholický nápoj nesmí sestávat z kombinace výrazu „likér“ s obchodními označeními uvedenými v jedné z kategorií 33 až 41 v části I přílohy II.

4.Složený výraz popisující alkoholický nápoj musí být uveden jednotným písmem stejného typu, velikosti a barvy. Tento výraz nesmí být přerušen jiným textem nebo vyobrazením, jež nejsou jeho součástí, a nesmí být uveden větším písmem než obchodní označení.

5.Narážka na kategorii lihovin nebo zeměpisné označení při obchodní úpravě potraviny nesmí být uvedena na stejném řádku jako obchodní označení. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 druhý pododstavec, při obchodní úpravě alkoholických nápojů je narážka uvedena menším písmem, než je písmo použité pro obchodní označení a složený výraz.

Článek 10

Obchodní úprava a označování míchaných lihovin

1.Míchaná lihovina nese obchodní označení „lihovina“.

V obchodní úpravě nebo označování míchaných lihovin mohou být uvedeny názvy podle části I přílohy II nebo zeměpisná označení, která odpovídají lihovinám, jež byly použity v míchané lihovině za těchto podmínek:

a)tyto názvy nebo zeměpisná označení se vyskytují výhradně ve výčtu všech alkoholových složek obsažených v míchané lihovině a předcházejí jim slova „míchaná lihovina“ a 

b)výraz „míchaná lihovina“ je uveden ve stejném zorném poli jako obchodní označení jednotným písmem stejného typu a barvy, jako je písmo použité pro obchodní označení, a písmeny, která nesmějí být větší než poloviční velikost písmen použitých pro obchodní označení.

2.Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud míchaná lihovina splňuje požadavky jedné z kategorií přílohy II, nese obchodní označení stanovené podle příslušné kategorie.

V případě uvedeném v prvním pododstavci mohou být v obchodní úpravě nebo označování míchané lihoviny uvedeny názvy podle části I přílohy II nebo zeměpisná označení, která odpovídají lihovinám, jež byly smíchány, za předpokladu, že tyto názvy jsou uvedeny:

a)výhradně ve výčtu všech alkoholových složek obsažených v míchané lihovině a

b)alespoň jednou ve stejném zorném poli jako obchodní označení.

3.Výčet alkoholových složek uvedených v odstavcích 1 a 2 musí uvádět alespoň jednou procentní podíl vyjádřený v procentech objemových čistého alkoholu, který každá alkoholová složka představuje v celkovém obsahu čistého alkoholu v míchané lihovině vyjádřeném v procentech objemových. Alkoholové složky se uvádějí v sestupném pořadí podle tohoto procentuálního podílu.

Tento seznam alkoholových složek je uveden jednotným písmem stejného typu a barvy, jako je písmo použité pro obchodní označení, a písmeny, která nesmějí být větší než poloviční velikost písmen použitých pro obchodní označení.

Článek 11

Další pravidla pro označování a obchodní úpravu

1.Pokud je v obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedena surovina použitá k výrobě lihu, musí být každý použitý druh lihu zemědělského původu uveden v sestupném pořadí podle použitého množství.

2.Obchodní úprava nebo označení lihoviny mohou být doplněny výrazem „směska“, „směšování“ nebo „smíseno“, pouze pokud byla lihovina získána směšováním ve smyslu bodu 6 přílohy I.

3.Doba zrání nebo stáří mohou být v označení nebo obchodní úpravě uvedeny pouze za předpokladu, že se vztahují k nejmladší alkoholové složce a výrobek zrál pod dozorem daňových orgánů členského státu nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky.

Článek 12

Označení původu

1.Je-li uveden původ lihoviny, musí odpovídat zemi nebo území původu v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 16 .

2.Uvedení země nebo území původu složek lihovin se nevyžaduje.

Článek 13

Jazyk použitý v názvech lihovin

Výrazy uvedené v příloze II kurzívou a zeměpisná označení se ani na etiketě ani na obchodní úpravě lihoviny nepřekládají.

Článek 14

Používání symbolu Unie pro chráněná zeměpisná označení

K označování a obchodní úpravě lihovin lze použít symbol Unie pro chráněné zeměpisné označení.

Článek 15

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Lihoviny nesmějí být drženy za účelem prodeje nebo uváděny do oběhu v nádobách opatřených uzávěry obsahující kapsle nebo fólie na bázi olova.

Článek 16

Přenesené pravomoci

1.Aby byly zohledněny vyvíjející se poptávka spotřebitelů, technologický pokrok, vývoj příslušných mezinárodních norem a potřeba zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se:

a)změn pravidel o označení na etiketě lihovin, pokud jde o složené výrazy nebo narážky;

b)změn pravidel o obchodní úpravě a označování míchaných lihovin a 

c)aktualizace a doplnění referenčních metod Unie pro rozbor lihovin.

2.S cílem zohlednit tradiční procesy staření v členských státech je Komisi svěřena pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 ohledně odchylek od čl. 11 odst. 3 týkajících se specifikace doby zrání nebo stáří v obchodní úpravě nebo označování lihoviny.

3. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se odchylek od ustanovení o obchodní úpravě a označování obsažených v této kapitole.

Článek 17

Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout:

a)pravidla pro způsoby využití symbolu Unie podle článku 14 v obchodní úpravě a označování lihovin;

b)pravidla pro způsoby případného uvádění země nebo území původu na etiketě lihovin.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

KAPITOLA III

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 18

Ochrana zeměpisných označení

1. Chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh lihovinu vyrobenou v souladu s příslušnou specifikací produktu.

2.Chráněná zeměpisná označení a lihoviny s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací produktu jsou chráněna proti:

a)jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu:

i)u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci produktu s chráněným názvem, nebo

ii)pokud toto používání umožňuje těžit z dobré pověsti daného zeměpisného označení;

b)jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c)jakémukoli jinému lživému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu;

d)všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

3.Chráněná zeměpisná označení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 32 odst. 1.

4.Členské státy učiní kroky nezbytné k ukončení neoprávněného používání chráněných zeměpisných označení podle odstavce 2.

Článek 19

Specifikace produktu

Zeměpisné označení musí být v souladu se specifikací produktu, která obsahuje alespoň:

a) název, který má být chráněn jako zeměpisné označení, v podobě používané při obchodování nebo v běžném jazyce a pouze v jazycích, které jsou nebo byly v minulosti používány k popisu konkrétního produktu ve vymezené zeměpisné oblasti;

b) kategorii lihoviny;

c) popis lihoviny, včetně případných surovin, jakož i hlavní fyzikální, chemické nebo organoleptické vlastnosti výrobku a zvláštní vlastnosti výrobku ve srovnání s lihovinami stejné kategorie;

d) definici zeměpisné oblasti vymezené s ohledem na souvislost uvedenou v písmeni f);

e) popis metody získání lihoviny a případně autentických a neměnných místních metod, jakož i údaje o balení, pokud tak stanoví seskupení žadatelů a ve vztahu k danému produktu dostatečně odůvodní, proč musí být produkt v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb;

f) údaje vytvářející souvislost mezi danou jakostí, pověstí či jinou vlastností lihoviny a zeměpisnou oblastí podle písmene d);

g) názvy a adresy orgánů nebo, jsou-li k dispozici, názvy a adresy subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu podle článku 35, a jejich konkrétní úkoly;

h) jakékoli zvláštní pravidlo týkající se označování dotyčné lihoviny.

Článek 20

Obsah žádosti o zápis

1. Žádost o zápis zeměpisného označení podle čl. 21 odst. 2 nebo 5 musí obsahovat alespoň:

a) názvy a adresy seskupení žadatelů a orgánů nebo, jsou-li k dispozici, subjekty, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu;

b) specifikaci produktu podle článku 19;

c)    jednotný dokument obsahující tyto údaje:

i) hlavní body specifikace produktu: název, popis lihoviny, případně včetně zvláštních pravidel o balení a označování, a stručné vymezení zeměpisné oblasti,

ii) popis souvislosti mezi lihovinou a zeměpisnou oblastí podle čl. 2 odst. 1 bodu 6, případně včetně zvláštních údajů týkajících se popisu produktu nebo metody produkce, které souvislost odůvodňují.

Žádost uvedená v čl. 21 odst. 5 musí také obsahovat doklad, že název produktu je v zemi původu chráněn.

2. Dokumentace žádosti podle čl. 21 odst. 4 musí obsahovat:

a) název a adresu seskupení žadatelů;

b)    jednotný dokument podle odst. 1 písm. c) tohoto článku;

c) prohlášení členského státu, že žádost, kterou seskupení žadatelů předložilo a která je způsobilá pro vyhovění, splňuje podle jeho názoru podmínky tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě;

d) odkaz na zveřejnění specifikace produktu.

Článek 21

Žádost o zápis názvů

1. Žádosti o zápis názvů jako zeměpisných označení v rámci režimu stanoveného tímto nařízením mohou podávat pouze seskupení, která pracují s názvem lihoviny, který má být zapsán.

V případě názvu zeměpisného označení, který označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, může několik seskupení z různých členských států nebo třetích zemí podat společnou žádost o zápis.

Společnou žádost podává Komisi dotčený členský stát nebo seskupení žadatelů v dotčené třetí zemi přímo nebo prostřednictvím orgánů této třetí země. Žádost obsahuje prohlášení od všech dotčených členských států podle čl. 20 odst. 2 písm. c). Požadavky stanovené v článku 20 musí být splněny ve všech dotčených členských státech a třetích zemích.

V případě společných žádostí proběhnou ve všech dotčených členských státech související vnitrostátní námitková řízení.

2. Pokud se žádost týká zeměpisné oblasti v členském státě, zašle se žádost orgánům tohoto členského státu.

Členský stát žádost vhodným způsobem přezkoumá, aby ověřil, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky této kapitoly.

3. Členský stát zahájí v rámci přezkumu podle odstavce 2 druhého pododstavce vnitrostátní námitkové řízení, kterým se zajistí náležité zveřejnění žádosti a poskytne přiměřená lhůta, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, podat proti žádosti námitku.

Členský stát posoudí přípustnost obdržených námitek s ohledem na kritéria uvedená v článku 25.

4. Pokud se členský stát po posouzení všech obdržených námitek domnívá, že požadavky této kapitoly jsou splněny, může žádosti vyhovět a předat dokumentaci žádosti Komisi. V tomto případě informuje Komisi o přípustných námitkách obdržených od fyzických nebo právnických osob, které dané produkty uváděly na trh v souladu s právem a používaly dotyčné názvy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle odstavce 3. Členské státy rovněž Komisi informují o vnitrostátních soudních řízeních, která mohou mít vliv na postup zápisu.

Členský stát zajistí, aby jeho vyhovění žádosti bylo zveřejněno a aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost odvolání.

Členský stát zajistí zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě bylo žádosti vyhověno, a zajistí přístup k této specifikaci produktu elektronickou cestou.

Členský stát rovněž zajistí náležité zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě Komise přijme rozhodnutí podle čl. 23 odst. 2.

5. Pokud se žádost vztahuje k zeměpisné oblasti ve třetí zemi, podává se Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země.

6. Dokumentace uvedená v tomto článku zaslaná Komisi musí být vyhotovena v některém z úředních jazyků Unie.

Článek 22

Přechodná vnitrostátní ochrana

1.    S účinkem ode dne podání žádosti Komisi, ale pouze na přechodnou dobu, může členský stát poskytnout názvu ochranu podle tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.

2.    Tato vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o zápisu do rejstříku podle tohoto nařízení nebo dnem stažení žádosti o zápis.

3.    Pokud název není zapsán podle této kapitoly, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.

4.    Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

Článek 23

Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení

1. Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 21, aby ověřila, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky této kapitoly. Doba přezkumu by neměla přesáhnout 12 měsíců. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.

2. Domnívá-li se Komise na základě přezkumu provedeného podle odst. 1 prvního pododstavce, že podmínky stanovené v této kapitole jsou splněné, zveřejní jednotný dokument podle čl. 20 odst. 1 písm. c) a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24

Námitkové řízení

1.Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem a usazená ve třetí zemi podat Komisi námitku.

Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána, může podat námitku členskému státu, ve kterém je usazena, ve lhůtě stanovené pro podání námitky podle prvního pododstavce.

Podání námitky musí obsahovat prohlášení, že by žádost mohla znamenat porušení podmínek stanovených v této kapitole.

Podání námitky, které toto prohlášení neobsahuje, je neplatné.

Komise podání námitky neprodleně předá orgánu nebo subjektu, které žádost předložily.

2. Pokud je Komisi podána námitka a do dvou měsíců předloženo příslušné odůvodněné prohlášení o námitce, ověří Komise přípustnost tohoto odůvodněného prohlášení o námitce.

3. Do dvou měsíců od obdržení přípustného odůvodněného prohlášení o námitce vyzve Komise orgán nebo osobu, které námitku podaly, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, aby po dobu nejvýše tří měsíců vedly náležité konzultace. Lhůta začíná běžet dnem, kdy je zúčastněným stranám elektronickou cestou doručena pozvánka.

Orgán nebo osoba, které podaly námitku, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, zahájí tyto náležité konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace, aby mohly posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky této kapitoly. Pokud se nedosáhne dohody, poskytnou se tyto informace i Komisi.

Pokud zúčastněné strany dohody dosáhnou, orgány členského státu nebo třetí země, z něhož/níž byla žádost podána, oznámí Komisi všechny skutečnosti, které dosažení uvedené dohody umožnily, včetně stanovisek žadatele a orgánů členského státu nebo třetí země nebo dalších fyzických a právnických osob, které podaly námitku.

Ať už je či není dohody dosaženo, oznámení Komisi musí být učiněno ve lhůtě jednoho měsíce od skončení konzultací.

Během těchto tří měsíců může Komise kdykoli na žádost žadatele prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce.

4. Jestliže po náležitých konzultacích uvedených v odstavci 3 dojde k podstatné změně údajů zveřejněných v souladu s čl. 23 odst. 2, Komise znovu provede přezkum podle článku 23.

5.Podání námitky, odůvodněné prohlášení o námitce a související dokumenty zaslané Komisi v souladu s odstavci 1 až 4 musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.

Článek 25

Důvody námitek

1. Odůvodněné prohlášení o námitce podle čl. 24 odst. 2 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží ve lhůtě stanovené v uvedeném ustanovení a pokud prokazuje, že:

a) nejsou dodrženy podmínky podle čl. 2 odst. 1 bodu 6 a článku 19;

b)    zápis navrženého názvu do rejstříku by byl v rozporu s články 31 nebo 32 nebo

c) zápis navrhovaného názvu by ohrožoval existenci zcela nebo zčásti totožného názvu nebo ochranné známky nebo existenci produktů, které se po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 23 odst. 2 nacházely na trhu v souladu s právem.

2. Důvody námitek se posuzují ve vztahu k území Unie.

Článek 26

Přechodná období pro používání zeměpisných označení

1. Aniž je dotčen článek 18, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit lihovinám pocházejícím z členského státu nebo třetí země a nesoucím název, jenž je v rozporu s čl. 18 odst. 2, aby i nadále používaly označení, s nímž byly uváděny na trh, za podmínky, že přípustné prohlášení o námitkách podle čl. 21 odst. 3 nebo článku 24 dokládá, že zápis názvu do rejstříku by ohrozil existenci:

a) zcela totožného názvu nebo složeného názvu, jehož jeden výraz je totožný s názvem, který má být zapsán, nebo

b) jiných názvů podobných názvu, jenž má být zapsán, které odkazují na lihoviny, jež se nacházely na trhu v souladu s právem již nejméně pět let před datem zveřejnění podle čl. 23 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2. Aniž je dotčen článek 33, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží přechodné období uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo umožní další používání v řádně odůvodněných případech, kdy je prokázáno, že:

a) označení podle odstavce 1 bylo v souladu s právem používáno nepřetržitě a řádně po dobu nejméně 25 let před dnem, kdy byla Komisi podána žádost o ochranu;

b) označení podle odstavce 1 nebylo nikdy používáno za účelem využívání pověsti zapsaného názvu a spotřebitel nebyl ani nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

3. Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být na etiketě jasně a viditelně uvedeno označení země původu.

Článek 27

Rozhodnutí o zápisu

1. Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky pro zápis, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

2. Pokud Komise neobdrží žádné podání námitky ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 24, přijme bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.

3. Pokud Komise obdrží přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, po náležitých konzultacích podle čl. 24 odst. 3 a s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací buď:

a) v případě, že bylo dosaženo dohody, zapíše název prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu uvedeného v čl. 44 odst. 2 a v případě potřeby změní informace zveřejněné podle čl. 23 odst. 2 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo

b) v případě, že dohody dosaženo nebylo, přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o zápisu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

4. Akty týkající se zápisu a rozhodnutí o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Akt týkající se zápisu poskytuje zeměpisnému označení ochranu podle článku 18.

Článek 28

Změna specifikace produktu

1. Seskupení, které má oprávněný zájem, může požádat o schválení změny specifikace produktu.

V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

2.    Změny musí schválit členský stát, na jehož území se nachází zeměpisná oblast dotčeného výrobku.

Pokud však žádosti o změnu specifikace zahrnují jednu nebo více změn specifikace produktu, které se týkají základních charakteristik produktu, mění souvislost uvedenou v čl. 19 písm. f), zahrnují změnu názvu nebo jakékoli části názvu lihoviny, mají vliv na vymezenou zeměpisnou oblast nebo představují nárůst omezení obchodu s daným produktem nebo jeho surovinami, členský stát podá žádost o změnu Komisi ke schválení a na žádost se použije postup stanovený v článcích 21 až 27.

3.    Přezkum žádosti se zaměří na navrhovanou změnu.

Článek 29

Zrušení

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty s cílem zrušit zápis zeměpisného označení v těchto případech:

a)    pokud není zajištěn soulad s podmínkami specifikace produktu;

b)    pokud po dobu nejméně sedmi let není na trh uveden žádný produkt nesoucí toto zeměpisné označení.

Komise může příslušný zápis zrušit na žádost producentů produktu uváděného na trh pod zapsaným názvem. Na postup zrušení se použijí články 21, 23, 24 a 27.

Prováděcí akty uvedené v prvním odstavci jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 44 odst. 2.

Článek 30

Rejstřík zeměpisných označení lihovin

Komise přijme bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 prováděcí akty týkající se zřízení a správy veřejně přístupného aktualizovaného elektronického rejstříku zeměpisných označení lihovin uznaných v rámci tohoto režimu („rejstřík“).

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podoby a obsahu rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

V rejstříku mohou být jako zeměpisná označení zapsána zeměpisná označení lihovin vyrobených ve třetích zemích, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou.

Článek 31

Homonymní zeměpisná označení

1.Pokud je název, pro který byla podána žádost, zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle tohoto nařízení, zapíše se s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k jakémukoli riziku záměny.

2. Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu těchto výrobků odpovídá.

3.Zapsané homonymní zeměpisné označení lze použít pouze tehdy, jestliže je v praxi dostatečný rozdíl mezi homonymním názvem zapsaným později a názvem již v rejstříku zapsaným, a to s ohledem na potřebu zacházet s dotyčnými producenty rovným způsobem a neuvádět spotřebitele v omyl.

Článek 32

Zvláštní důvody pro zamítnutí ochrany

1.Název, který zdruhověl, nesmí být chráněn jako zeměpisné označení.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, zejména:

a)ke stávající situaci v Unii, především v oblastech spotřeby;

b)k příslušným právním předpisům Unie nebo vnitrostátním právním předpisům.

2.Název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity lihoviny.

3.    Název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení, pokud fáze produkce nebo přípravy, které jsou pro příslušnou kategorii lihoviny povinné, neprobíhají v příslušné zeměpisné oblasti.

Článek 33

Vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními

1. Zápis ochranné známky, která obsahuje zeměpisné označení uvedené v rejstříku nebo se z něho skládá, se zamítne nebo prohlásí za neplatný, jestliže by použití takové ochranné známky vedlo k jedné ze situací uvedených v čl. 18 odst. 2.

2.Ochrannou známku, jejíž užívání odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 18 odst. 2, o jejíž zapsání bylo požádáno, jež je zapsána anebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, jež je zavedena používáním v dobré víře na území Unie, buď před datem ochrany zeměpisného označení v zemi původu, nebo před 1. lednem 1996, je možné bez ohledu na zápis zeměpisného označení nadále používat, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES 17 nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 18 .

Článek 34

Prováděcí pravomoci s ohledem na stávající chráněná zeměpisná označení

1.Aniž je dotčen odstavec 2, zeměpisná označení lihovin, na něž se vztahuje ochrana podle nařízení (ES) č. 110/2008, jsou automaticky chráněna jako zeměpisná označení podle tohoto nařízení. Komise je uvede v rejstříku.

2. Komise může z vlastního podnětu na dobu do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost prostřednictvím prováděcích aktů zrušit ochranu zeměpisných označení uvedených v článku 20 nařízení (EU) č. 110/2008, nejsou-li v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 35

Ověření souladu se specifikací produktu

1.Pokud jde o zeměpisná označení v rámci Unie, zajišťuje ověření souladu se specifikací produktu před uvedením výrobku na trh alespoň jeden:

a)příslušný orgán podle čl. 40 odst. 1 nebo

b)kontrolní subjekt ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 19 , jenž působí jako subjekt pro certifikaci výrobku.

Bez ohledu na vnitrostátní právní předpisy členských států nesou náklady na toto ověření souladu se specifikací produktu provozovatelé potravinářských podniků, kterých se tyto kontroly týkají.

2.Pokud jde o zeměpisná označení v rámci třetí země, zajišťuje ověření souladu se specifikací produktu před uvedením výrobku na trh alespoň jeden:

a)příslušný orgán veřejné správy určený třetí zemí nebo

b)subjekt pro certifikaci výrobku.

3.Členské státy zveřejní názvy a adresy orgánů a subjektů uvedených v odstavci 1 a pravidelně tyto údaje aktualizují.

Komise zveřejní název a adresu orgánů a subjektů uvedených v odstavci 2 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.

4.Subjekty pro certifikaci výrobku uvedené v odst. 1 písm. b) a v odst. 2 písm. b) musí splňovat evropskou normu ISO/IEC 17065:2012 a být akreditovány v souladu s touto normou.

5.Příslušné orgány nebo subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 ověřující soulad chráněného zeměpisného označení se specifikací produktu musí být objektivní a nestranné. Musí mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 36

Dohled nad užíváním názvu na trhu

1.Členské státy provádějí na základě analýzy rizik kontroly užívání zapsaných názvů zeměpisných označení na trhu a v případě porušení požadavků této kapitoly přijmou veškerá nezbytná opatření.

2.Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy příslušných orgánů odpovědných za kontroly užívání názvu na trhu, které byly určeny v souladu s článkem 40. Komise názvy a adresy těchto orgánů zveřejní.

Článek 37

Postup a požadavky, programování a hlášení kontrolních činností

1.Na kontroly stanovené v článcích 35 a 36 tohoto nařízení se obdobně použijí postupy a požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004.

2.Členské státy zajistí, aby činnosti na kontrolu povinností podle této kapitoly byly výslovně uvedeny v samostatném oddíle víceletých vnitrostátních plánů kontrol v souladu s články 41 až 43 nařízení (ES) č. 882/2004.

3.Výroční zprávy podle čl. 44 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004 obsahují v samostatném oddíle informace podle uvedeného ustanovení týkající se kontroly povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 38

Přenesené pravomoci 

1.Za účelem zohlednění specifik výroby ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:

a)další kritéria pro vymezení zeměpisné oblasti a

b)omezení a odchylky týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.K zajištění jakosti a vysledovatelnosti výrobků může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 43 stanovit podmínky, za nichž může specifikace produktu obsahovat údaje o balení podle čl. 19 písm. e) nebo jakékoli zvláštní pravidlo pro označování podle čl. 19 písm. h).

3.Aby se zajistila práva nebo oprávněné zájmy producentů nebo provozovatelů potravinářských podniků, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 43 stanovit:

a)ve kterých případech může jednotlivý výrobce požádat o ochranu zeměpisného označení;

b)podmínky, které je třeba splnit s ohledem na žádost o ochranu zeměpisného označení, předběžná vnitrostátní řízení, přezkum prováděný Komisí, námitkové řízení a zrušení zeměpisných označení, včetně případů, kdy zeměpisná oblast zahrnuje více než jednu zemi.

4. Aby bylo možné zajistit, že specifikace produktu poskytují relevantní a stručné informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci produktu, pokud je toto omezení nezbytné s cílem zamezit nadměrně objemným žádostem o zápis.

5.Za účelem usnadnění administrativního procesu v souvislosti se žádostí o změnu, včetně situací, kdy změna spočívá v dočasné změně specifikace produktu vyplývající z uložení povinných hygienických a rostlinolékařských opatření stanovených orgány veřejné moci nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které byly formálně uznány příslušnými orgány, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými stanoví pravidla a požadavky pro postup týkající se změn, které mají být schváleny členskými státy i Komisí.

6.S cílem zabránit neoprávněnému používání zeměpisných označení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o vhodná opatření, která mají v tomto ohledu provést členské státy.

7.V zájmu zajištění účinnosti kontrol stanovených v této kapitole je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o nezbytná opatření týkající se oznamování provozovatelů potravinářských podniků podávaných příslušným orgánům.

Článek 39

Prováděcí pravomoci 

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobná pravidla ohledně:

a)formy specifikace a opatření týkajících se informací poskytovaných ve specifikaci produktu s ohledem na souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem;

b) postupů, formy a předkládání žádostí, a to i v případě žádostí týkajících se více než jednoho vnitrostátního území;

c)postupů, formy a předkládání námitek;

d) formy a předkládání žádostí o změnu;

e)postupů a formy týkajících se zrušení zápisu, jakož i ohledně předkládání žádostí o zrušení zápisu;

f)kontrol a ověření, jež mají provést členské státy, včetně testování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

KAPITOLA IV

KONTROLY, VÝMĚNA INFORMACÍ, PRÁVNÍ PŘEDPISY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 40

Kontroly lihovin

1.Členské státy odpovídají za kontroly lihovin. Přijmou opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením a určí příslušné orgány odpovědné za soulad s tímto nařízením.

2.Komise zajistí jednotné používání tohoto nařízení a v případě potřeby přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro správní a fyzické kontroly prováděné členskými státy týkající se plnění povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 41

Výměna informací

1.Členské státy a Komise si sdělují informace nezbytné k uplatňování tohoto nařízení.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se povahy a druhu vyměňovaných informací.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se způsobů výměny informací.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.

Článek 42

Právní předpisy členských států

1.Členské státy mohou v rámci uplatňování politiky jakosti lihovin vyrobených na svém území, a zejména pro zeměpisná označení uvedená v rejstříku nebo pro ochranu nových zeměpisných označení, stanovit přísnější pravidla pro výrobu, obchodní úpravu a označování než ta, která jsou uvedena v příloze II, pokud jsou tato pravidla slučitelná s právem Unie.

2.Členské státy nesmějí zakázat ani omezit dovoz, prodej nebo spotřebu lihovin, které jsou v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA V

Přenesení pravomoci, prováděcí ustanovení, zrušení a změna, přechodná a závěrečná ustanovení

ODDÍL 1

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

Článek 43

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 5, 16, 38, 41 a čl. 46 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 5, 16, 38, 41 a čl. 46 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 5, 16, 38, 41 a čl. 46 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 44

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro lihoviny zřízený nařízením Rady (EHS) č. 1576/89 20 . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Oddíl 2

ZRUŠOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Zrušení

Nařízení (ES) č. 110/2008 se zrušuje.

Odkazy na nařízení (ES) č. 110/2008 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 46

Přechodná opatření

1. Lihoviny, které splňují požadavky nařízení (ES) č. 110/2008 a byly vyrobeny před prvním dnem uplatňování tohoto nařízení, mohou být dále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

2. Za účelem usnadnění přechodu od pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 k pravidlům stanoveným tímto nařízením může Komise případně přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci opatření ke změně tohoto nařízení či odchylce od něj do tří let od prvního dne jeho uplatňování.

3. Na žádosti o ochranu, žádosti o změnu a zrušení zápisu, které byly podány po prvním dni uplatňování tohoto nařízení, se použijí články 19 až 23, 28 a 29.

Příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 110/2008 se nadále použijí na žádosti o ochranu a o změnu specifikace produktu a na žádosti o zrušení zápisu, o kterých nebylo ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost rozhodnuto.

Na postupy týkající se žádosti o ochranu, žádosti o změnu a žádosti o zrušení zápisu, pro něž ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebyl zveřejněn(a) jednotný dokument, žádost o změnu nebo žádost o zrušení, se použijí ustanovení týkající se námitkového řízení podle článků 24 až 26. Na postupy týkající se žádosti o ochranu, žádosti o změnu a žádosti o zrušení zápisu, pro něž ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost byl(a) zveřejněn(a) jednotný dokument, žádost o změnu nebo žádost o zrušení, se nadále použijí příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 110/2008.

4.Pokud jde o zeměpisná označení zapsaná v souladu s nařízením (ES) č. 110/2008, Komise na žádost členského státu zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jednotný dokument předložený tímto členským státem. Při zveřejnění se uvede odkaz na zveřejnění specifikace produktu a po něm nesmí následovat námitkové řízení.

Článek 47

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od […].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.

(2) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 21).

(6) Úř. věst. C […], […], s. […].

(7) Úř. věst. C , , p. .

(8) Úř. věst. C […], […], s. […].

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(12) Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(14) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).

(18) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1).

(20) Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.12.2016

COM(2016) 750 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

o definici, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin a ochraně zeměpisných označení lihovin

PŘÍLOHA I

TECHNICKÉ DEFINICE

Technické definice uvedené v čl. 2 odst. 2 jsou tyto:

1)„lihem zemědělského původu“ se rozumí alkoholická tekutina, která má tyto vlastnosti:

a)    organoleptické vlastnosti: bez zjistitelné cizí příchuti kromě příchuti surovin použitých při výrobě;

b)minimální obsah alkoholu v % objemových: 96,0 %;

c)nejvyšší přípustná množství zbytkových látek:

i)obsah volných kyselin vyjádřený v gramech kyseliny octové na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 1,5;

ii)estery vyjádřené v gramech octanu ethylnatého na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 1,3;

iii)aldehydy vyjádřené v gramech acetaldehydu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 0,5;

iv)vyšší alkoholy vyjádřené v gramech 2-methyl-1-propanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 0,5;

v)methanol vyjádřený v gramech na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 30;

vi)odparek vyjádřený v gramech na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 1,5;

vii)těkavé dusíkaté látky vyjádřené v gramech dusíku na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových: 0,1;

viii)furfural: nedetekovatelný;

2)„destilátem zemědělského původu“ se rozumí alkoholická tekutina, která je získána destilací po alkoholovém kvašení zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, ale nemá vlastnosti lihu nebo lihoviny, avšak stále si zachovává aroma a chuť použitých surovin.

Jestliže se odkazuje na použité suroviny, musí být destilát získán výhradně z těchto surovin;

3)„slazením“ se rozumí použití jednoho nebo více z těchto produktů při přípravě lihoviny:

a)cukr polobílý, cukr bílý, cukr extra bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr, sirup z invertního cukru podle definic ve směrnici Rady 2001/111/ES 1 ;

b)rektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt, čerstvý hroznový mošt;

c)karamelizovaný cukr, tj. produkt získaný výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek;

d)med ve smyslu definice směrnice Rady 2001/110/ES 2 ;

e)sirup z karubinu;

f)jiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako produkty uvedené v písm. a) až e);

4)„přidáním alkoholu“ se rozumí přidávání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu nebo obou do lihoviny;

5)„přidáním vody“ se rozumí přidávání vody, která může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená, při přípravě lihovin. Přidání vody je povoleno, pokud je jakost vody v souladu se směrnicí Rady 98/83/ES 3 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES 4 a pokud obsah alkoholu v lihovině po přidání vody stále splňuje minimální obsah alkoholu v % objemových stanovený podle příslušné kategorie lihoviny;

6)„směšováním“ se rozumí postup, při kterém jsou smíseny dvě nebo více lihovin stejné kategorie, které vykazují pouze nepatrné odchylky způsobené jedním nebo více z těchto faktorů:

a)výrobním postupem;

b)použitou destilační aparaturou;

c)dobou zrání nebo stárnutí;

d)zeměpisnou oblastí produkce.

Takto vyrobená lihovina patří do stejné kategorie lihoviny jako původní lihoviny před směšováním;

7)„zráním nebo stařením“ se rozumí postup, při kterém ve vhodné nádobě probíhají přirozeně procesy, jejichž účelem je dodat příslušné lihovině organoleptické vlastnosti, které předtím neměla;

8)„látkami určenými k aromatizaci“ se rozumí „látky určené k aromatizaci“ podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1334/2008;

9)„aromatickou látkou“ se rozumí „aromatická látka“ podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1334/2008;

10)„přírodní aromatickou látkou“ se rozumí „přírodní aromatická látka“ podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1334/2008;

11)„aromatickým přípravkem“ se rozumí „aromatický přípravek“ podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1334/2008;

12)„jinou látkou určenou k aromatizaci“ se rozumí „jiná látka určená k aromatizaci“ podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1334/2008;

13)„barvivy“ se rozumí „barviva“ podle definice v bodě 2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 5 ;

14)„barvením“ se rozumí postup, kdy se při přípravě lihoviny použije jedna nebo více barviv podle definice v bodě 2 přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008;

15)„obsahem alkoholu v % objemových“ se rozumí poměr objemu čistého alkoholu přítomného v dotyčném výrobku při 20 °C a celkového objemu tohoto výrobku při stejné teplotě;

16)„obsahem těkavých látek“ se rozumí množství těkavých látek jiných než ethanol a methanol, které jsou obsaženy v lihovině získané výhradně destilací a které jsou výhradně výsledkem destilace nebo redestilace použitých surovin;

17)„balením“ se rozumí ochranné obaly, krabice, bedny, nádoby a lahve používané při přepravě nebo prodeji lihovin.

PŘÍLOHA II

ČÁST I

Kategorie lihovin

1. Rum

a)Rum je jednou z těchto lihovin:

i)lihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací melasy nebo sirupu vznikajících při výrobě třtinového cukru nebo ze samotné šťávy z cukrové třtiny, destilovaná na méně než 96 % objemových, takže destilát má zřetelné specifické organoleptické vlastnosti rumu;

ii)lihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, která má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsah těkavých látek nejméně 225 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových. Tato lihovina může být uváděna na trh se slovem „zemědělský“, upřesňujícím obchodní označení „rum“, vedle něhož je uvedeno jakékoli ze zapsaných zeměpisných označení francouzských zámořských departementů a autonomní oblasti Madeira.

b)Minimální obsah alkoholu v rumu je 37,5 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Rum nesmí být aromatizován.

e)Rum může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)Kterékoli zapsané zeměpisné označení této kategorie může být doplněno výrazem „traditionnel“ tam, kde se rum vyrábí destilací na méně než 90 % objemových po alkoholovém kvašení výchozích látek, které pocházejí výlučně z daného území výroby. Tento rum musí obsahovat těkavé látky v množství nejméně 225 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových a nesmí být slazen. Použití výrazu „traditionnel“ nebrání používání výrazů „vyrobeno z cukru“ nebo „zemědělský“, které mohou být doplněny k obchodnímu označení „rum“ ve spojení se zeměpisnými označeními podle písm. a) bodu ii).

Tímto ustanovením není dotčeno použití výrazu „traditionnel“ pro všechny výrobky, na které se tato kategorie nevztahuje, v souladu s jejich zvláštními kritérii.

2. Whisky nebo whiskey

a)Whisky nebo whiskey je lihovina vyrobená výhradně způsobem, při němž se provedou tyto výrobní postupy:

i)destilace obilné nebo kukuřičné zápary nebo zápary ze směsi obilí a kukuřice, která byla:

–zcukřena v ní přítomnou sladovou amylázou s přídavkem nebo bez přídavku dalších přírodních enzymů,

–zkvašena účinkem kvasinek;

ii)jedna nebo více destilací na méně než 94,8 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitých surovin;

iii)zrání konečného destilátu po dobu minimálně tří let v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů.

Konečný destilát, k němuž lze přidat výhradně vodu a karamel (za účelem zbarvení), si zachovává barvu, aroma a chuť pocházející z výrobního procesu uvedeného v bodech i), ii) a iii).

b)Minimální obsah alkoholu ve whisky nebo whiskey je 40 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 54 přílohy I je zakázáno.

d)Whisky nebo whiskey se nesmí sladit nebo aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel použitý pro úpravu zbarvení.

3. Obilná pálenka

a)Obilná pálenka je lihovina vyrobená výhradně destilací zkvašené zápary vyrobené z celých zrn obilí a vykazující organoleptické vlastnosti výchozích surovin.

b)S výjimkou lihoviny „Korn“ je minimální obsah alkoholu v obilné pálence 37 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Obilná pálenka nesmí být aromatizována.

e)Obilná pálenka může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)Obilná pálenka může nést obchodní označení „obilná brandy“, pokud je získána destilací zkvašené zápary celých zrn obilí na méně než 95 % objemových a má organoleptické vlastnosti použitých surovin.

4. Vínovice

a)Vínovice je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)je vyrobena výhradně destilací vína nebo alkoholizovaného vína, nebo opakovanou destilací na méně než 86 % objemových alkoholu;

ii)obsahuje těkavé látky v množství nejméně 125 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iii)obsahuje nejvýše 200 g methanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)Minimální obsah alkoholu ve vínovici je 37,5 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Vínovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)Vínovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)Pokud vínovice zrála, může být dále uváděna na trh jako „vínovice“ za předpokladu, že zrála přinejmenším po tak dlouhou dobu, jaká je stanovena pro lihoviny definované v kategorii 5.

5. Brandy nebo Weinbrand

a)Brandy nebo Weinbrand je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)je vyrobena z vínovice, s přídavkem vinného destilátu nebo bez něj, destilovaného na méně než 94,8 % objemových za předpokladu, že tento vinný destilát netvoří více než 50 % alkoholového složení konečného výrobku;

ii)zraje v dubových nádržích nejméně jeden rok anebo půl roku, jestliže byl obsah dubových nádrží menší než 1 000 litrů;

iii)obsahuje těkavé látky v množství nejméně 125 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových, které pocházejí výhradně z destilace nebo redestilace použitých surovin;

iv)obsahuje nejvýše 200 g methanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)Minimální obsah alkoholu v brandy nebo Weinbrandu je 36 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Brandy nebo Weinbrand nesmí být aromatizován. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)Brandy nebo Weinbrand může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

6. Matolinová pálenka nebo matolinovice

a)Matolinová pálenka nebo matolinovice je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)vyrábí se výhradně ze zkvašených vinných matolin buď destilací s vodní párou, nebo po přidání vody,

ii)k vinným matolinám mohou být přidány vinné kaly v množství nejvýše 25 kg na 100 kg použitých matolin,

iii)množství alkoholu pocházejícího z kalů nesmí překročit 35 % z celkového množství alkoholu v konečném výrobku,

iv)destilace samotných matolin se provádí na méně než 86 % objemových,

v)redestilace na stejný obsah alkoholu je povolena,

vi)obsahuje těkavé látky v množství nejméně 140 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových a methanol v množství nejvýše 1 000 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)Minimální obsah alkoholu v matolinové pálence nebo matolinovici je 37,5 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Matolinová pálenka nebo matolinovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)Matolinová pálenka nebo matolinovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

7. Matolinovice ovocná

a)Matolinovice ovocná je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)vyrábí se výhradně kvašením a destilací výlisků z ovoce, kromě vinných matolin, přičemž destilace se provádí na méně než 86 % objemových;

ii)obsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

iii)obsahuje methanol v množství nejvýše 1 500 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iv)v případě matolinovice z peckovin obsahuje nejvýše 7 g kyseliny kyanovodíkové na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

v)redestilace na stejný obsah alkoholu podle bodu i) je povolena.

b)Minimální obsah alkoholu v matolinovici ovocné je 37,5 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Matolinovice ovocná nesmí být aromatizována.

e)Matolinovice ovocná může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)Obchodní označení obsahuje název ovoce a výraz „matolinovice“. Jestliže jsou použity výlisky z několika různých druhů ovoce, použije se obchodní označení „matolinovice ovocná“.

8. Korintská pálenka nebo raisin brandy

a)Korintská pálenka nebo raisin brandy je lihovina vyrobená výhradně z polotovaru získaného destilací zkvašeného extraktu sušených černých korintských hrozinek odrůdy „Černý korint“ nebo „Alexandrijský muškát“, destilovaná na méně než 94,5 % objemových, která vykazuje aroma a chuť použitých surovin.

b)Minimální obsah alkoholu v korintské pálence nebo raisin brandy je 37,5 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Korintská pálenka nebo raisin brandy nesmí být aromatizována.

e)Korintská pálenka nebo raisin brandy může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

9. Ovocný destilát

a)Ovocný destilát je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)je vyrobena výhradně alkoholovým kvašením a destilací dužnatého ovoce nebo moštu takového ovoce, bobulovin nebo zeleniny, s peckami nebo bez pecek,

ii)je destilována na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť destilovaných surovin,

iii)obsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

iv)v případě destilátů z peckovin obsahuje kyselinu kyanovodíkovou v množství nejvýše 7 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)Maximální obsah methanolu v ovocném destilátu je 1 000 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

i) V případě ovocných destilátů získaných z ovoce nebo bobulovin uvedených níže je obsah methanolu nejvýše 1 200 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových:

–slívy (Prunus domestica L.),

–mirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),

–švestky (Prunus domestica L.),

–jablka (Malus domestica Borkh.),

–hrušky (Pyrus communis L.), s výjimkou hrušek odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),

–maliny (Rubus idaeus L.),

–ostružiny (Rubus fruticosus auct. aggr.),

–meruňky (Prunus armeniaca L.),

–broskve (Prunus persica (L.) Batsch);

ii)V případě ovocných destilátů získaných z ovoce nebo bobulovin uvedených níže je obsah methanolu nejvýše 1 350 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových:

–hruška odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),

–červený rybíz (Ribes rubrum L.),

–černý rybíz (Ribes nigrum L.),

–plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.),

–bezinka (Sambucus nigra L.),

–kdoule (Cydonia oblonga Mill.),

–bobule jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.);

c)Minimální obsah alkoholu v ovocném destilátu je 37,5 % objemových.

d)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

e)Ovocný destilát nesmí být aromatizován.

f)V obchodním označení ovocného destilátu se před výrazem „destilát“ uvádí název ovoce, bobulovin nebo zeleniny, jako například: třešňový destilát, jenž se také nazývá kirsch, švestkový destilát nazývaný též slivovitz, mirabelkové, broskvové, jablečné, hruškové, meruňkové, fíkové, citrusové nebo hroznové destiláty či jiné ovocné destiláty.

Tyto destiláty mohou být také nazývány wasser s názvem ovoce.

Výraz „destilát“ a u něj uvedený název použitého ovoce lze nahradit názvem ovoce u těchto druhů ovoce nebo bobulovin:

–mirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),

–slívy (Prunus domestica L.),

–švestky (Prunus domestica L.),

–plodů planiky obecné (Arbutus unedo L.),

–jablka „Golden delicious“.

Pokud existuje riziko, že konečný spotřebitel nepochopí snadno jedno z těchto obchodních označení, která neobsahují slovo „destilát“, musí označení a obchodní úprava uvést výraz „destilát“, který může být doplněn vysvětlující poznámkou.

g)Výraz Williams lze použit pouze pro označení hruškového destilátu vyrobeného výhradně z hrušek odrůdy „Williams“.

h)Jestliže jsou destilovány dva nebo více druhů ovoce, bobulovin nebo zeleniny, musí být výrobek prodáván pod názvem „ovocný destilát“ nebo případně „zeleninový destilát“. Název může být doplněn druhy ovoce, bobulovin nebo zeleniny v sestupném pořadí jejich použitých množství.

10. Destilát z cidru a destilát z perry

a)Destilát z cidru a destilát z perry jsou lihoviny, které splňují tyto podmínky:

i)jsou vyrobeny výhradně destilací cidru nebo perry na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce;

ii)obsahují těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iii)obsahují nejvýše 1 000 g methanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)Minimální obsah alkoholu v destilátech z cidru a perry je 37,5 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Destilát z cidru ani destilát z perry nesmí být aromatizován.

e)Destilát z cidru a destilát z perry mohou obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

11. Pálenka z medoviny

a)Pálenka z medoviny je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)je vyrobena výhradně kvašením a destilací medového roztoku,

ii)je destilována na méně než 86 % objemových, takže destilát má příslušné organoleptické vlastnosti použitých surovin.

b)Minimální obsah alkoholu v pálence z medoviny je 35 %.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Pálenka z medoviny nesmí být aromatizována.

e)Pálenka z medoviny může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)Pálenka z medoviny může být slazena pouze medem.

12. Hefebrand

a)Hefebrand nebo mlátovice je lihovina vyrobená výhradně destilací vinných nebo ovocných kvasnicových kalů na méně než 86 % objemových alkoholu.

b)Minimální obsah alkoholu v Hefebrandu nebo v mlátovici je 38 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Hefebrand nebo mlátovice nesmí být aromatizován.

e)Hefebrand nebo mlátovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)Obchodní označení Hefebrand nebo mlátovice se doplňuje názvem použité suroviny.

13. Bierbrand nebo eau de vie de bière

a)Bierbrand nebo eau de vie de bière je lihovina vyrobená výhradně přímou destilací čerstvého piva za běžného tlaku na méně než 86 % objemových alkoholu tak, že má organoleptické vlastnosti pocházející z piva.

b)Minimální obsah alkoholu v Bierbrandu nebo eau de vie de bière je 38 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Bierbrand nebo eau de vie de bière nesmí být aromatizován.

e)Bierbrand nebo eau de vie de bière může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

14. Topinambur

a)Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku je lihovina vyrobená výhradně kvašením a destilací hlíz slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus L.) na méně než 86 % objemových alkoholu.

b)Minimální obsah alkoholu v topinamburu nebo pálence z jeruzalémského artyčoku je 38 % objemových.

c)Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.

d)Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku nesmí být aromatizován.

e)Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

15. Vodka

a)Vodka je lihovina vyrobená z lihu zemědělského původu a získaná kvašením za přítomnosti kvasnic buď z:

–brambor, nebo obilovin, nebo z obou,

–jiných zemědělských surovin,

a vyrobená destilací nebo rektifikací nebo oběma postupy tak, aby byly organoleptické vlastnosti použitých surovin a vedlejší produkty kvašení selektivně zeslabeny.

Po tomto postupu může následovat redestilace nebo ošetření vhodnými pomocnými látkami nebo oboje, včetně ošetření aktivním uhlím, s cílem zajistit zvláštní organoleptické vlastnosti.

Nejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek pro líh zemědělského původu jsou množství stanovená v bodě I přílohy I, s výjimkou methanolu, jehož množství nesmí překročit 10 gramů na 100 litrů alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)Minimální obsah alkoholu ve vodce je 37,5 % objemových.

c)K aromatizaci lze použít pouze přírodní aromatické látky přítomné v destilátu z kvašených surovin. Kromě toho může výrobek nabýt zvláštní organoleptické vlastnosti odlišné od převažujícího aromatu.

d)Popis, obchodní úprava a označování vodky, která nebyla vyrobena výlučně z brambor nebo obilí, uvádějí poznámku „vyrobeno z…“, doplněnou o název surovin použitých při výrobě lihu zemědělského původu.

16. Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací a destilací

a)Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)je vyrobena macerací ovoce nebo bobulovin uvedených v bodě ii), též částečně zkvašených, s možným přidáním maximálně 20 litrů lihu zemědělského původu nebo pálenky nebo destilátu získaných ze stejného ovoce, nebo míchané lihoviny z nich, na 100 kg zkvašeného ovoce nebo bobulovin, s následnou destilací na méně než 86 % objemových alkoholu;

ii)je získána z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:

— ostružiny (Rubus fruticosus auct. aggr.),

— jahody (Fragaria spp.),

–– borůvky (Vaccinium myrtillus L.),

–– maliny (Rubus ideaes L.),

–– červený rybíz (Ribes rubrum L.),

–– bílý rybíz (Ribes niveum Lindl.),

–– černý rybíz (Ribes nigrum L.),

–– trnky (Prunus spinosa L.),

–– plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.),

–– plody jeřábu oskeruše (Sorbus domestica L.),

–– cesmína (Ilex aquifolium a Ilex cassine L.),

–– plody jeřábu břeku (Sorbus torminalis (L.) Crantz),

–– bezinky (Sambucus nigra L.),

–– angrešt (Ribes uva-crispa L. syn. Ribes grossularia),

–– klikva (Vaccinium L. subgenus Oxycoccus),

–– brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.),

–– kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum L.),

–– rakytník (Hippophae rhamnoides L.),

–– šípky (Rosa canina L.),

–– moruše (Rubus chamaemorus L.),

–– šicha (Empetrum nigrum L.),

–– ostružiny (Rubus arcticus L.),

–– myrta (Myrtus communis L.),

–– banány (Musa spp.),

–– plody mučenky (Passiflora edulis Sims),

–– mombín sladký (Spondias dulcis Sol. ex Parkinson),

–– mombín žlutý (Spondias mombin L.),

–– vlašský ořech (Juglans regia L.),

–– lískový ořech (Corylus avellana L.),

–– kaštany (Castanea sativa L.),

–– citrusové plody (Citrus spp. L.),

–– opuncie (Opuntia ficus-indica).

b)Minimální obsah alkoholu v pálence (s uvedením názvu ovoce) získané macerací nebo destilací je 37,5 % objemových.

c)Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací nesmí být aromatizována.

d)Pokud jde o označení a obchodní úpravu pálenky (s uvedením názvu ovoce) získané macerací nebo destilací, musí být slova „získaná macerací nebo destilací“ uvedena v obchodní úpravě nebo na etiketě písmem stejného typu, stejné velikosti a stejné barvy a na stejném místě etikety jako slova „pálenka (s uvedením názvu ovoce)“ a v případě lahví na přední etiketě.

17. Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny)

a)Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je lihovina vyrobená macerací nekvašeného ovoce a bobulovin uvedených v písm. a) bodě ii) kategorie 16 nebo zeleniny, ořechů, nebo jiných rostlinných produktů, např. bylin nebo růžových lístků, v lihu zemědělského původu s následnou destilací na obsah alkoholu menší než 86 % objemových.

b)Minimální obsah alkoholu v Geistu (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je 37,5 % objemových.

c)Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) nesmí být aromatizován.

18. Hořcová pálenka

a)Hořcová pálenka je lihovina vyrobená z destilátu, který byl získán destilací zkvašených kořenů hořce s přídavkem nebo bez přídavku lihu zemědělského původu.

b)Minimální obsah alkoholu v hořcové pálence je 37,5 % objemových.

c)Hořcová pálenka nesmí být aromatizována.

19. Jalovcové lihoviny

a)Jalovcové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu nebo obilné pálenky nebo obilného destilátu nebo míchané lihoviny z nich s bobulemi jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).

b)Minimální obsah alkoholu v jalovcových lihovinách je 30 % objemových.

c)Mohou být přidány aromatické látky, aromatické přípravky, aromatické rostliny nebo části aromatických rostlin nebo jejich kombinace, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené.

d)Jalovcové lihoviny mohou nést obchodní označení Wacholder nebo genebra.

20. Gin

a)Gin je jalovcová lihovina vyrobená aromatizací organolepticky vhodného lihu zemědělského původu jalovcovými bobulemi (Juniperus communis L.).

b)Minimální obsah alkoholu v ginu je 37,5 % objemových.

c)Při výrobě ginu lze použít pouze takové aromatické látky nebo aromatické přípravky nebo oboje, aby byla zachována převládající chuť jalovce.

d)Výraz „gin“ lze doplnit výrazem „dry“ v případě, že neobsahuje přidaná umělá sladidla v množství větším než 0,1 gramu cukru na litr konečného výrobku.

21. Destilovaný gin

a)Destilovaný gin je jednou z těchto lihovin:

i)jalovcová lihovina s převládající jalovcovou chutí vyrobená výhradně na periodických destilačních zařízeních destilací organolepticky vhodného lihu zemědělského původu o vhodné jakosti s počátečním obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových, pomocí destilačního přístroje tradičně používaného pro gin, s jalovcovými bobulemi (Juniperus communis L.), popřípadě s přidáním jiných rostlin;

ii)směs produktů takové destilace a lihu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu; k aromatizaci destilovaného ginu lze rovněž použít aromatické látky nebo aromatické přípravky uvedené v písm. c) kategorie 20 nebo oboje.

b)Minimální obsah alkoholu v destilovaném ginu je 37,5 % objemových.

c)Za destilovaný gin se nepovažuje gin získaný prostým přidáním trestí nebo látek určených k aromatizaci k lihu zemědělského původu.

d)Výraz „destilovaný gin“ lze doplnit výrazem „dry“ v případě, že neobsahuje přidaná umělá sladidla v množství větším než 0,1 gramu cukru na litr konečného výrobku.

22. London gin

a)London gin je druh destilovaného ginu:

i)vyrobený výhradně z lihu zemědělského původu, s obsahem methanolu nejvýše 5 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových, jehož aroma vzniká výhradně v důsledku redestilace lihu zemědělského původu, která se provádí za přítomnosti všech použitých přírodních rostlinných látek v tradičních destilačních přístrojích;

ii)jehož výsledný destilát obsahuje nejméně 70 % objemových alkoholu;

iii)v němž musí jakýkoli další přidaný líh zemědělského původu splňovat požadavky stanovené v bodě 1 přílohy I, přičemž maximální množství methanolu je 5 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iv)který neobsahuje přidaná umělá sladidla v množství větším než 0,1 gramu cukru na litr konečného výrobku ani žádná barviva;

v)který neobsahuje žádné přidané látky kromě vody.

b)Minimální obsah alkoholu v London ginu je 37,5 % objemových.

c)Výraz London gin lze doplnit výrazem „dry“.

23. Kmínové lihoviny

a)Kmínové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu kmínem (Carum carvi L.).

b)Minimální obsah alkoholu v kmínových lihovinách je 30 % objemových.

c)Mohou být doplňkově použity aromatické látky nebo aromatické přípravky nebo oboje, ale musí být zachována převládající chuť kmínu.

24. Akvavit nebo aquavit

a)Akvavit nebo aquavit je lihovina aromatizovaná semeny kmínu nebo kopru nebo obou vyrobená použitím lihu zemědělského původu a aromatizovaná destilátem z bylin nebo koření.

b)Minimální obsah alkoholu v akvavitu nebo aquavitu je 37,5 % objemových.

c)Doplňkově mohou být přidány přírodní aromatické látky nebo aromatické přípravky nebo oboje, ale aroma těchto nápojů musí převážně pocházet z destilace semen kmínu (Carum carvi L.) nebo kopru (Anethum graveolens L.) nebo obou, přičemž použití éterických olejů je zakázáno.

d)Chuť hořkých látek nesmí převládat; obsah odparku nesmí překročit 1,5 g na 100 mililitrů.

25. Anýzové lihoviny

a)Anýzové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu přírodními výluhy badyánu (Illicium verum Hook f.), anýzu (Pimpinella anisum L.), fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.) nebo jakékoli jiné byliny, která obsahuje stejnou hlavní aromatickou složku, jedním z následujících postupů či jejich kombinací:

i)macerací nebo destilací nebo oběma postupy;

ii)redestilací lihu za přítomnosti semen nebo jiných částí výše uvedených bylin;

iii)přidáním přírodních destilovaných výluhů bylin s aromatem anýzu.

b)Minimální obsah alkoholu v anýzových lihovinách je 15 % objemových.

c)Při výrobě anýzových lihovin lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

d)Mohou být také použity jiné přírodní bylinné výluhy nebo aromatická semena, avšak chuť po anýzu musí převládat.

26. Pastis

a)Pastis je anýzová lihovina, která obsahuje rovněž přírodní výtažky kořene lékořice (Glycyrrhiza spp.), a tím i barviva známá jako „chalkoné“ a kyselinu glycyrrhizovou v množství nejméně 0,05 gramu na litr a nejvýše 0,5 gramu na litr.

b)Minimální obsah alkoholu v pastisu je 40 % objemových.

c)Při výrobě pastisu lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

d)Pastis musí obsahovat méně než 100 g cukru na litr, vyjádřeno v invertním cukru, a obsah anetholu na litr musí být nejméně 1,5 gramu a nejvýše 2 gramy.

27. Pastis de Marseille

a)Pastis de Marseille je pastis s obsahem anetholu 2 gramy na litr.

b)Minimální obsah alkoholu v pastisu de Marseille je 45 % objemových.

c)Při výrobě pastisu de Marseille lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

28. Anis

a)Anis je anýzová lihovina, jejíž charakteristické aroma pochází výhradně z anýzu (Pimpinella anisum L.) nebo badyánu (Illicium verum Hook f.) nebo fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.) nebo z jejich kombinace.

b)Minimální obsah alkoholu v anisu je 37 % objemových.

c)Při výrobě anisu lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

29. Destilovaný anis

a)Destilovaný anis je anis obsahující líh destilovaný za přítomnosti semen uvedených v písm. a) kategorie 28 a v případě zeměpisných označení řečík lentišek (Pistacia lentisens L.) a jiná aromatická semena, rostliny nebo plody, pokud takto získaný alkohol tvoří alespoň 20 % obsahu alkoholu v destilovaném anisu.

b)Minimální obsah alkoholu v destilovaném anisu je 35 % objemových.

c)Při výrobě destilovaného anisu lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

30. Hořké lihoviny nebo bitter

a)Hořké lihoviny nebo lihoviny bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu aromatickými látkami.

b)Minimální obsah alkoholu v hořkých lihovinách nebo bitteru je 15 % objemových.

c)Hořké lihoviny nebo bitter mohou být prodávány pod názvy „hořká“ nebo „bitter“ s dalším výrazem nebo bez něj.

31. Aromatizovaná vodka

a)Aromatizovaná vodka je vodka, jejíž převažující aroma je jiné než aroma příslušných surovin.

b)Minimální obsah alkoholu v aromatizované vodce je 37,5 % objemových.

c)Aromatizovaná vodka může být slazena, smísena, aromatizována, zrána a barvena.

d)Aromatizovaná vodka může být prodávána také pod názvem jakéhokoli převažujícího aromatu spojeného se slovem „vodka“.

32. Likér

a)Likér je lihovina:

i)s obsahem cukru, vyjádřeno v invertním cukru, nejméně:

–70 g na litr pro třešňové likéry, jejichž ethanol pochází výhradně z třešňového destilátu,

–80 g na litr pro hořcovou pálenku nebo podobné likéry připravené s hořcem nebo podobnými rostlinami jako jedinou aromatickou látkou,

–100 g na litr ve všech ostatních případech;

ii)vyrobená použitím lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné nebo více lihovin nebo jejich směsí, která byla oslazena a do níž byla přidána jedna nebo více látek určených k aromatizaci, produkty zemědělského původu nebo potraviny.

b)Minimální obsah alkoholu v likéru je 15 % objemových.

c)Při výrobě likéru lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky. Při výrobě těchto likérů však lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky:

i)ovocné likéry:

–z černého rybízu,

–třešňový,

–malinový,

–ostružinový,

–borůvkový,

–z citrusových plodů,

–morušový,

–z arktických ostružin,

–klikvový,

–brusinkový,

–rakytníkový,

–ananasový;

ii)bylinné likéry:

–mentolový,

–hořcový,

–anýzový,

–pelyňkový,

–léčivý.

d)V obchodní úpravě likérů vyrobených v Unii mohou být tam, kde je líh zemědělského původu použit na základě zavedených výrobních metod, použity tyto složené výrazy:

–prune brandy,

–orange brandy,

–apricot brandy,

–cherry brandy,

–solbærrom, také nazývaný rum z černého rybízu.

Pokud jde o označování a obchodní úpravu uvedených likérů, musí být jejich složený název uveden na etiketě a v obchodní úpravě v jedné řádce, písmem stejného typu, velikosti a barvy a slovo „likér“ musí být uvedeno v bezprostřední blízkosti názvu písmem minimálně stejné velikosti. Pokud alkohol nepochází z ovoce uvedeného na etiketě, uvede se jeho původ na stejném místě etikety jako složený výraz a slovo „likér“, přičemž se uvádí buď údaj o druhu použitého zemědělského lihu, nebo slova „zemědělského lihu“, kterým předcházejí slova „vyrobený z/ze“ nebo „vyrobený za použití“.

33. Crème de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny)

a)Lihoviny známé jako Crème de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny), s výjimkou mléčných výrobků, jsou likéry s obsahem cukru nejméně 250 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)Minimální obsah alkoholu v Crème de (po němž následuje název ovoce nebo použitých surovin) je 15 % objemových.

c)Na tuto lihovinu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

34. Crème de cassis

a)Crème de cassis je likér z černého rybízu obsahující nejméně 400 g cukru na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)Minimální obsah alkoholu v crème de cassis je 15 % objemových.

c)Na crème de cassis se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

35. Guignolet

a)Guignolet je likér vyrobený macerací třešní v lihu zemědělského původu.

b)Minimální obsah alkoholu v guignoletu je 15 % objemových.

c)Na guignolet se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

36. Punch au rhum

a)Punch au rhum je likér, jehož obsah alkoholu pochází výhradně z rumu.

b)Minimální obsah alkoholu v punch au rhum je 15 % objemových.

c)Na Punch au rhum se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

37. Sloe gin

a)Sloe gin je likér vyrobený macerací trnek v ginu s možným přídavkem šťávy z trnek.

b)Minimální obsah alkoholu v sloe ginu je 25 % objemových.

c)Při výrobě sloe ginu lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

38. „Lihovina aromatizovaná trnkami nebo Pacharán“

Lihovina aromatizovaná trnkami nebo Pacharán je lihovina:

a) která má převažující trnkovou chuť a získává se macerací trnek (Prunus spinosa) v lihu zemědělského původu a přidáním přírodních výtažků z anýzu nebo destilátů anýzu nebo obou;

b) která má minimální obsah alkoholu 25 % objemových;

c) na jejíž výrobu bylo použito minimální množství 125 gramů trnek na litr konečného výrobku;

d) která má obsah cukru, vyjádřeno v invertním cukru, mezi 80 a 250 gramy na litr konečného výrobku;

e) jejíž organoleptické vlastnosti, barva a chuť pocházejí výhradně z použitého ovoce a anýzu.

Výraz „Pacharán“ může být použit jako obchodní označení pouze tehdy, pokud byl výrobek vyroben ve Španělsku. Pokud se výrobek vyrábí mimo Španělsko, lze výraz „Pacharán“ použít pouze k doplnění obchodního označení „Lihovina aromatizovaná trnkami“ a za podmínky, že je doplněn slovy: „vyrobeno v ...“, po nichž následuje název členského státu nebo třetí země, kde byl vyroben.

39. Sambuca

a)Sambuca je bezbarvý likér aromatizovaný anýzem, který splňuje tyto podmínky:

i)obsahuje destiláty anýzu (Pimpinella anisum L.), badyánu (Illicium verum L.) nebo jiných aromatických bylin;

ii)má minimální obsah cukru 370 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru;

iii)má obsah přírodního anetholu nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr.

b)Minimální obsah alkoholu v sambuce je 38 % objemových.

c)Na sambucu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

40. Maraschino, marrasquino nebo maraskino

a)Maraschino, marrasquino nebo maraskino je bezbarvý likér, jehož aroma je dáno převážně destilátem z třešní marasca nebo macerátu třešní nebo jejich částí v lihu zemědělského původu a který má obsah cukru nejméně 250 g na litr výrobku, vyjádřeno v invertním cukru.

b)Minimální obsah alkoholu v maraschinu, marrasquinu nebo maraskinu je 24 % objemových.

c)Na maraschino, marrasquino nebo maraskino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

41. Nocino

a)Nocino je likér, jehož aroma je dáno převážně macerací nebo destilací celých vlašských ořechů (Juglans regia L.) nebo oběma postupy a který má minimální obsah cukru 100 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)Minimální obsah alkoholu v nocinu je 30 % objemových.

c)Na nocino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

42. Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat

a)Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat je aromatizovaná nebo nearomatizovaná lihovina získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky či míchané lihoviny z nich, jejichž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah čistého vaječného žloutku musí být nejméně 140 g na litr konečného výrobku.

b)Minimální obsah alkoholu v advocaatu nebo avocatu nebo advokatu je 14 % objemových.

c)Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu lze použít výhradně aromatické látky a aromatické přípravky.

43. Likér s přídavkem vajec

a)Likér s přídavkem vajec je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo lihoviny či míchané lihoviny z nich, přičemž charakteristickými složkami této lihoviny jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného výrobku.

b)Minimální obsah alkoholu v likéru s přídavkem vajec je 15 % objemových.

c)Při výrobě likéru s přídavkem vajec lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

44. Mistrà

a)Mistrà je bezbarvá lihovina aromatizovaná anýzem nebo přírodním anetholem, která splňuje tyto podmínky:

i)obsahuje anethol v množství nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr;

ii)může obsahovat rovněž destilát z aromatických bylin;

iii)neobsahuje přidaný cukr.

b)Minimální obsah alkoholu v mistrà je 40 % objemových a maximální 47 % objemových.

c)Při výrobě lihoviny mistrà lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

45. Väkevä glögi nebo spritglögg

a)Väkevä glögi nebo spritglögg je lihovina vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu aromatem hřebíčku nebo skořice nebo obou, přičemž se používá jeden z těchto postupů: macerace nebo destilace, redestilace alkoholu za přítomnosti částí výše uvedených rostlin, přidáním přírodních aromatických látek z hřebíčku nebo skořice, či kombinací těchto metod.

b)Minimální obsah alkoholu ve väkevä glögi nebo spritglöggu je 15 % objemových.

c)Mohou být použity aromatické látky, aromatické přípravky nebo jiné látky určené k aromatizaci, ale chuť uvedeného koření musí převládat.

d)Obsah vína nebo vinařských výrobků nesmí v konečném výrobku přesáhnout 50 %.

46. Berenburg nebo Beerenburg

a)Berenburg nebo Beerenburg je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)je vyrobena použitím lihu zemědělského původu;

ii)je vyrobena macerací ovoce nebo bylin nebo jejich částí;

iii)    obsahuje specifické aroma z destilátu kořene hořce (Gentiana lutea L.), z jalovcových bobulí (Juniperus commusis L.) a z listů vavřínu (Laurus nobilis L.);

iv)je světle hnědé až tmavě hnědé barvy;

v)je případně slazena maximálně 20 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)Minimální obsah alkoholu v Berenburgu nebo Beerenburgu je 30 % objemových.

c)Při výrobě Berenburgu nebo Beerenburgu lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

47. Medový nebo medovinový nektar

a)Medový nebo medovinový nektar je lihovina vyrobená aromatizací směsi zkvašeného medového roztoku a destilátu z medu nebo lihu zemědělského původu nebo obou, která obsahuje alespoň 30 % objemových zkvašeného medového roztoku.

b)Minimální obsah alkoholu v medovém nebo medovinovém nektaru je 22 %.

c)Při výrobě medového či medovinového nektaru lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky za předpokladu, že chuť medu převládá.

d)Medový nebo medovinový nektar může být slazen pouze medem.

ČÁST II

Zvláštní pravidla pro některé lihoviny jiné než uvedené v části I

1. Rum-Verschnitt je výrobek vyrobený v Německu a získaný řezáním rumu a lihu, přičemž minimální podíl alkoholu, který pochází z rumu, musí v tomto výrobku činit 5 % z celkového množství alkoholu obsaženého v konečném výrobku. Minimální obsah alkoholu v Rum-Verschnittu je 37,5 % objemových. Pokud jde o označení a obchodní úpravu výrobku Rum-Verschnitt, musí být slovo Verschnitt v obchodní úpravě a na označení uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo „Rum“ a v případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Obchodní označení tohoto výrobku je „lihovina“. Jestliže je tento výrobek prodáván mimo Německo, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.

2. Slivovice se vyrábí v České republice a získává se tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu líh zemědělského původu, přičemž ze švestkového destilátu musí pocházet minimální podíl 70 % alkoholu obsaženého v konečném výrobku. Obchodní označení tohoto výrobku je „lihovina“. Lze přidat název slivovice, pokud je uveden ve stejném zorném poli na přední etiketě. Jestliže je slivovice prodávána mimo Českou republiku, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu slivovitz pro ovocné destiláty podle kategorie 9 v části I této přílohy.

(1) Směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53).

(2) Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).

(3) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).