EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.9.2016
COM(2016) 605 final
2016/0282(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Finanční nařízení stanoví zásady a postupy, které upravují sestavování a plnění souhrnného rozpočtu EU a kontrolu finančních prostředků EU. V posledních 30 letech počet obecných finančních pravidel, která jsou obsažena ve finančním nařízení, významně vzrostl. Mimoto se objevila řada odvětvových finančních pravidel: pravidla pro účast v rámcovém programu pro výzkum a inovace, společná ustanovení o evropských strukturálních a investičních fondech a společná pravidla pro provádění vnější činnosti.
Uživatelé finančních prostředků EU si opakovaně stěžovali na nadměrné množství pravidel na obecné i odvětvové úrovni, jejich různorodost a složitost vzhledem ke skutečnosti, že tato pravidla sledují strukturu programu a několik úrovní kontrol. Složitost souboru finančních pravidel mimoto zpomalila vynakládání finančních prostředků EU a má za následek, že jejich využívání je nákladné a náchylné k chybám.
První krok směrem k soudržnějším a jednodušším finančním pravidlům byl učiněn v roce 2012: Komise předložila návrhy týkající se programů zahrnutých ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, které snížily počet programů a nástrojů, seskupily je do jednoho rámce se společnými pravidly, zjednodušily postupy podávání žádostí a vykazování nákladů ze strany konečných příjemců, usnadnily zavádění inovativních finančních nástrojů, umožnily zřizování svěřenských fondů EU a zvýšily nákladovou efektivnost kontrol. Poslední revize sladily finanční nařízení s výsledky jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 (revize v roce 2013) a s novou směrnicí o zadávání veřejných zakázek (revize v roce 2015).
Existuje však prostor pro další zjednodušení. To potvrzují zkušenosti, které byly získány od roku 2014, a práce skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni pro otázky monitorování zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů. Veřejná konzultace o revizi finančního nařízení ukázala rovněž jednoznačná očekávání zúčastněných stran v této oblasti.
Je proto zapotřebí další úsilí, aby se odstranily překážky, zajistily synergie a doplňkovost mezi ESI fondy a ostatními fondy EU, zvýšila efektivnost provádění a zlepšily požadavky na kontrolu. Jednodušší a pružnější finanční pravidla přispějí k optimalizaci výdajů a dopadů víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a jako taková představují jeden z klíčových prvků iniciativy Komise týkající se rozpočtu zaměřeného na výsledky, která má zajistit, aby byly zdroje přiděleny na priority a aby každé opatření vedlo k maximální výkonnosti a přidané hodnotě. To navíc sníží náklady spojené s uplatňováním pravidel EU i počet chyb.
Jednodušší a pružnější finanční pravidla EU mají zásadní význam pro posílení schopnosti rozpočtu EU přizpůsobit se měnícím se podmínkám a reagovat na neočekávaný vývoj.
Tento legislativní návrh je nedílnou součástí přezkumu/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období. Přispívá ke dvěma hlavním cílům: zjednodušení a flexibilitě.
Komise proto v rámci jednoho aktu navrhuje ambiciózní revizi obecných finančních pravidel spojenou s odpovídajícími změnami odvětvových finančních pravidel obsažených v patnácti legislativních aktech týkajících se víceletých programů. Zahrnutí odvětvových změn do téhož legislativního návrhu má zajistit soudržný proces jednání a také umožnit urychlené přijetí normotvůrcem. Pozornost je věnována těmto klíčovým oblastem:
1.
Zjednodušení pro příjemce finančních prostředků EU: mnoho opatření se snaží zjednodušit život příjemcům finančních prostředků EU. Tato opatření se týkají grantů (zrušení kontroly zákazu kumulace u grantů nízké hodnoty a zásady neziskovosti; jednodušší pravidla pro oceňování „příspěvku ve formě věcného plnění“; uznání práce dobrovolníků; udělování grantů bez výzev k podávání návrhů za určitých podmínek) a zjednodušených forem grantů (hlava VIII).
2.
Přechod z několikastupňových kontrol na křížové spoléhání se na audit, posouzení nebo povolení a harmonizace požadavků na podávání zpráv: cílem těchto opatření je pokud možno podporovat spoléhání se na jediný audit, posouzení nebo povolení (například soulad s pravidly státních podpor), pokud audit, posouzení nebo povolení splňuje potřebné podmínky pro zohlednění v systému EU. Pravidla pro partnery při plnění rozpočtu (mezinárodní organizace, EIB/EIF, národní podpůrné banky, národní agentury, nevládní organizace) budou zjednodušena tím, že se bude ve větší míře spoléhat na jejich postupy a politiky, jakmile budou vyhodnoceny kladně. Dohody o finančním rámcovém partnerství uzavřené s dlouhodobými partnery umožní dosáhnout pokroku v oblasti harmonizace požadavků na audit a podávání zpráv a jiných správních požadavků u dárců (hlava V články 122, 123 a 126).
3.
Umožnění uplatňování pouze jednoho souboru pravidel pro hybridní opatření nebo v případě kombinace opatření nebo nástrojů: cílem návrhu je dosáhnout pro partnery EU dalšího zjednodušení prostřednictvím řady opatření, která mají zamezit souběžnému uplatňování různých pravidel a postupů, zejména usnadněním kombinace financování z evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) s finančními nástroji a Evropským fondem pro strategické investice (hlava V).
4.
Účinnější využívání finančních nástrojů: optimální využívání zpětných toků, zajištění rovných podmínek pro klíčové partnery EU při plnění rozpočtu, snížení obtížných požadavků souvisejících se zveřejňováním individuálních údajů konečných příjemců nebo s kritérii pro vyloučení (hlava X).
5.
Flexibilnější správa rozpočtu: návrh stanoví řadu způsobů dosažení větší flexibility v rámci rozpočtu, aby mohla Unie účinněji reagovat na nepředvídané problémy a nové úkoly a dosáhnout rychlejšího řešení krizí – mimo jiné vytvoření „flexibilní rezervy“ pro nepředvídané potřeby a nové krize v rozpočtu na zeměpisně zaměřené nástroje určené na vnější akce, účinnější aktivaci Fondu solidarity a Fondu pro přizpůsobení se globalizaci a rozšíření svěřenských fondů na vnitřní politiky (články 14 a 227), vytvoření krizové rezervy EU s opětovným využitím prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, a u příštího víceletého finančního rámce možnost, aby i jiné finanční operace než finanční nástroje vytvářely pro Unii podmíněný závazek přesahující finanční aktiva poskytnutá na krytí finanční odpovědnosti Unie (článek 203), a vytvoření společného rezervního fondu obsahujícího zdroje přidělené na finanční operace (článek 205). Nedávné iniciativy (např. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)) skutečně ukázaly, že je nutné plně využívat potenciál rozpočtu EU aktivovat mimorozpočtové zdroje vytvořením podmíněných závazků, na něž nejsou tvořeny rezervy. Hlava X stanoví rámec pro schvalování, řízení a kontrolu těchto finančních rizik.
6.
Zaměření na výsledky a zefektivnění systémů pro podávání zpráv: větší zaměření se na výsledky prostřednictvím jednorázových částek, cen, plateb založených na výstupu a výsledcích místo na proplacení nákladů, plateb na základě splnění podmínek (článek 121, hlava XIII). To by mělo přispět k dalšímu snížení nákladů na využívání finančních prostředků EU a rovněž počtu chyb. Pokud jde o podávání zpráv, zprávy jsou seskupeny podle návrhu rozpočtu a začleněny do balíčku finančních zpráv s cílem zvýšit účinnost a transparentnost jak vůči široké veřejnosti, tak i vůči rozpočtovému orgánu (články 39 a 239–245).
7.
Jednodušší a štíhlejší správa EU: usnadnění dohod nebo přenesení pravomocí mezi orgány nebo subjekty s cílem spojit vynakládání správních prostředků v evropských úřadech nebo v rámci výkonných agentur (články 57, 58, 64, 65 a 68); sloučení poradních komisí příslušných pro řešení finančních nesrovnalostí (čl. 73 odst. 6) s komisí pro systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (článek 139) a přechod od každoročních rozhodnutí o financování k víceletým rozhodnutím (článek 108).
8.
Umožnění zapojení občanů: návrh umožňuje Komisi, členským státům a jiným subjektům plnícím rozpočet Unie konzultovat plnění rozpočtu s občany (článek 54).
Zjednodušením finančních pravidel EU a zajištěním jejich větší flexibility připravuje tento návrh půdu pro vypracování další generace výdajových programů (po roce 2020).
•Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky
Při navrhování jednodušších a pružnějších finančních pravidel EU Komise zajistila, aby nebylo oslabeno řádné finanční řízení, které je i nadále hlavním cílem. Právě naopak, tento návrh posiluje rovněž pravidla týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem, která musí dodržovat partneři EU při plnění rozpočtu, a objasňuje, že se na všechny způsoby vynakládání finančních prostředků EU (včetně na úrovni členských států) vztahuje plně povinnost zabránit střetu zájmů. Návrh konsoliduje také zavedené systémy na ochranu rozpočtu EU před podvody a finančními nesrovnalostmi (rozšiřuje pravomoc schvalující osoby přijímat opatření s ohledem na systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů při nepřímém plnění). Zjednodušení finančních pravidel EU přispěje rovněž jak k omezení nákladů a zkrácení doby potřebné pro využití finančních prostředků EU, tak i k snížení počtu chyb. Měl by také zvýšit dopad politik a jejich výsledky v praxi.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Návrh je založen na článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o část týkající se revize finančního nařízení, a na odvětvovém právním základě legislativních aktů, které jsou pozměněny v druhé části.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Přijetí obecných finančních pravidel EU a navrhovaných změn odvětvových legislativních aktů spadá do výlučné pravomoci EU.
•Proporcionalita
Tento návrh se zaměřil na zjednodušení a neobsahuje pravidla, která by nebyla nezbytná k dosažení cílů Smlouvy. Změny odvětvových legislativních aktů navrhované v souhrnné části jsou konkrétně omezeny na změny, jež jsou nezbytné k tomu, aby zjednodušení navrhovaná ve finančním nařízení dosáhla plně svého účinku v praxi.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Veřejná konzultace k revizi finančního nařízení se uskutečnila v dubnu/květnu 2016. Od široké škály zúčastněných stran bylo obdrženo celkem 111 příspěvků.
Odpovědi ukázaly celkovou podporu navrhovaných opatření pro zjednodušení (65 %) a flexibilitu (79 %). Co se týká zjednodušení pravidel EU týkajících se grantů, zúčastněné strany upřednostňují i nadále proplácení skutečných nákladů, nemají však námitek proti zjednodušené úhradě prostřednictvím jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb či úhradě na základě předem stanovených výsledků, pakliže tyto nejsou závazné. Tyto obavy jsou v návrhu zohledněny. Zjednodušená úhrada nákladů bude představovat i nadále pouze dodatečnou možnost, kterou může schvalující osoba využít s ohledem na povahu podporovaných akcí a příjemců. Partneři EU při plnění rozpočtu (národní rozvojové agentury, mezinárodní organizace, EIB/EIF, nevládní organizace) požadují, aby se Komise více spoléhala na jejich pravidla a politiky, jakmile byly vyhodnoceny kladně. Tito partneři si stěžují na několikanásobná předchozí hodnocení jejich systémů nebo postupů či opakované audity týchž činností ze strany EU a ostatních dárců v případě, kdy by bylo možné křížové spoléhání se na tato posouzení a audity. Kritizují rovněž různé požadavky dárců na podávání zpráv.
Dne 6. dubna 2016 se v Bruselu konala informační akce, aby mohly zúčastněné strany vyslovit své obavy a předložit návrhy týkající se finančního nařízení. Jejich připomínky jsou v souladu s odpověďmi na veřejnou konzultaci.
Opatření obsažená v tomto návrhu se zmíněnými obavami zabývají.
•Posouzení dopadů
V souvislosti s touto revizí finančního nařízení nebylo provedeno žádné posouzení dopadů. Finanční nařízení jako takové má omezené hospodářské, environmentální nebo sociální dopady (stanoví obecná pravidla pro provádění výdajových programů, konkrétní hospodářské nebo sociální dopady se však projevují při přijímání politických rozhodnutí za účelem provedení odvětvových programů). Navrhované změny odvětvových legislativních aktů jsou pouze důsledkem zjednodušení navrhovaných ve finančním nařízení.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušování
Ačkoli revize finančního nařízení a příslušné změny odvětvových legislativních aktů nespadají do Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů, jsou v souladu s programem zlepšování právní úpravy a významně k němu přispívají: tento návrh ve skutečnosti snižuje celkový počet obecných finančních pravidel vztahujících se na rozpočet EU přibližně o 25 % a seskupuje je do jednoho souboru pravidel, který nahradí finanční nařízení i jeho prováděcí pravidla.
·Klíčová ustanovení prováděcích pravidel jsou přesunuta do finančního nařízení, přičemž méně důležité prvky budou v každém jednotlivém případě začleněny do vnitřních předpisů Komise nebo do pokynů, které Komise zveřejní, bude-li to nezbytné.
·Podrobná pravidla pro zadávání veřejných zakázek platná pro orgány a subjekty EU jsou konsolidována v příloze revidovaného finančního nařízení, kterou lze pozměnit aktem v přenesené pravomoci.
·Ustanovení části druhé finančního nařízení týkající se zvláštních ustanovení pro Evropský zemědělský záruční fond, výzkum, vnější činnost a jiné konkrétní fondy EU jsou vložena v příslušných částech finančního nařízení, ledaže již nejsou nadále podstatná.
Návrh na revizi finančního nařízení zdůrazňuje rovněž shodnost a omezuje specifika na minimum, aby bylo uplatňování pravidel pro uživatele snazší: důraz se klade na společná pravidla platná pro všechny způsoby plnění (přímé, nepřímé a sdílené) a pro všechny právní nástroje jejich seskupením ve zvláštních kapitolách. Ustanovení o evropských úřadech, výkonných agenturách, decentralizovaných agenturách a subjektech partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež jsou v současnosti ve finančním nařízení rozptýlena, jsou zařazena do téže kapitoly. Pravidla pro svěřenské fondy EU, rozpočtovou podporu a odborníky (včetně v oblasti výzkumu) jsou seskupena v rámci nové hlavy „Ostatní nástroje pro plnění rozpočtu“.
Návrh klade velký důraz rovněž na dosažení podstatného zjednodušení stávajících finančních pravidel EU. Jak je uvedeno v bodě 1 výše, obsahuje řadu prvků snižujících administrativní zátěž u žadatelů a příjemců finančních prostředků EU.
Návrh nevyjímá ze své oblasti působnosti mikropodniky. Tyto podniky mohou být příjemci finančních prostředků EU, a musí proto podléhat pravidlům. V určitých oblastech však snižuje náklady pro společnosti, které jsou často malými a středními podniky (nahrazením zveřejňování individuálních údajů o příjemcích souhrnnými statistikami v oblasti finančních nástrojů) a četná opatření ke zjednodušení by měla obecněji přinést prospěch všem podnikům.
•Základní práva
Návrh je v souladu s ochranou základních práv.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádný dopad na rozpočet.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
1. Zjednodušení pro příjemce finančních prostředků EU
1.1 Zjednodušení využití grantů, jednorázových částek a výpočtů nákladů
Mnoho opatření má příjemcům finančních prostředků EU zjednodušit život. Tato opatření souvisejí s obsahem žádostí o grant, hodnotou příspěvků ve formě věcného plnění, uznáváním práce dobrovolníků, podmínkami pro udělování grantů bez výzvy k podávání návrhů členským státům za určitých podmínek, zásadou neziskovosti, zákazem kumulace a postupným ukončováním rozhodnutí o udělení grantu. Ostatní opatření prokazují přechod k jednodušší a štíhlejší správě.
1.1.1 Obecná finanční pravidla
Návrh prosazuje využívání zjednodušených forem grantů, které jsou dostupné pro všechny programy financované EU, pokud povaha akcí a související výdaje umožňují takovýto přístup (např. opatření v oblasti odborné přípravy a mobility, cestovní výlohy atd.). To by snížilo administrativní zátěž, posílilo jistotu ohledně částky proplacené příjemcům grantů a podpořilo využívání zjednodušených forem grantů a jejich kombinování (článek 175).
Využití odborného úsudku: uplatňování zjednodušených forem grantů brání chybějící údaje ke stanovení přiměřeného přibližného odhadu skutečných nákladů. To je často zapříčiněno inovativní povahou dotčených akcí nebo skutečností, že akce jsou prováděny pouze v určitých zemích a pro ostatní země nejsou k dispozici žádné údaje. K odstranění tohoto nedostatku se navrhuje využití odborného úsudku jako doplňku či alternativy statistických nebo historických údajů v závislosti na povaze opatření (článek 175).
Jednodušší schvalování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb: s cílem nahradit zdlouhavý a obtížný postup schvalování (rozhodnutí kolegia u částek vyšších než 60 000 EUR na grant) je umožněno, aby příslušná schvalující osoba přijímala rozhodnutí povolující zjednodušené formy. Tato úroveň je vhodnější vzhledem k vysoce technickému obsahu (metodiky výpočtu, přehledy údajů atd.) rozhodnutí (článek 175).
Zjednodušení a objasnění obsahu žádostí o grant včetně připojených podkladů: neexistence povinnosti poskytnout informace, které prokazují finanční a provozní způsobilost žadatelů, nepodléhají-li tito ověření (např. v případě veřejných subjektů); sladění povinnosti předložit zprávu o auditu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy v oblasti účetnictví (článek 189).
Zjednodušení zákazu kumulace: granty jako stipendia vyplácená fyzickým osobám, přímá podpora vyplácená uprchlíkům, nezaměstnaným a jiným nejpotřebnějším osobám budou z tohoto pravidla vyňaty, jelikož jejich hodnota je obvykle poměrně nízká (článek 185).
Zrušení zásady neziskovosti: praktický význam zásady neziskovosti se významně snížil: finančními nástroji jsou v zásadě podporovány projekty vytvářející příjem. U projektů, které v zásadě nevytvářejí příjem, je zásada neziskovosti demotivující: příjemci grantů nejsou vybízeni k tomu, aby zajistili udržitelnost či ziskovost svých projektů. To má zase negativní dopad na hospodářství.
Jednodušší stanovení hodnoty příspěvků ve formě věcného plnění: tyto příspěvky nepředstavují způsobilé náklady. Jejich přesná hodnota proto není podstatná. Mohou však být i nadále přijímány v rámci spolufinancování. Hodnota přiměřeně stanovená schvalující osobou v době schválení odhadovaného rozpočtu může prokazovat, že kromě grantu EU existují i jiné zdroje financování akcí a že je dodržena zásada spolufinancování (článek 184).
Uznávání práce dobrovolníků: aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik EU v případě omezené dostupnosti zdrojů je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace mohou proto využívat ve větším rozsahu práci dobrovolníků za účelem zajištění spolufinancování akce (články 175, 180 a 184).
Zjednodušení a harmonizace podmínek pro udělování grantů bez výzvy k podávání návrhů: navrhuje se rozšířit možnost udělování přímých grantů subjektům pověřeným členskými státy na případy, kdy tyto subjekty mají de facto nebo de jure monopol nebo kdy byli přímí příjemci grantů vybráni pro své technické kompetence, vysokou odbornost či správní pravomoc. Schvalující osoba by mimoto mohla spojit hodnotící zprávu a rozhodnutí o udělení grantu do jednoho dokumentu. To sníží administrativní zátěž a urychlí udělování přímých grantů (článek 188).
Jednodušší uchovávání dokladů: lhůta pro uchovávání dokladů bude činit jednotně pět let (tři roky v případě financování s částkou nejvýše 60 000 EUR), a to i v případě nepřímého plnění (článek 128).
Nominální přístup u grantů: jsou-li granty vyjádřeny pouze v absolutní hodnotě (nikoli jako procentní podíl způsobilých nákladů), je způsobilost nákladů ověřena nejpozději v době výplaty zůstatku (článek 180). U tohoto ověření lze využít zjednodušený („nominální“) přístup (článek 150). Postupné ukončování rozhodnutí o udělení grantu: navrhuje se rozhodnutí o udělení grantu postupně ukončit a používat především grantové dohody s výhradou přezkumu pokroku, jehož bylo dosaženo s ohledem na elektronické granty, na konci stávajícího víceletého finančního rámce (článek 277).
1.1.2 Odvětvová pravidla
Zlepšení s ohledem na využívání zjednodušeného vykazování nákladů ve finančním nařízení doplňují navrhované změny odvětvových právních předpisů, které rozšiřují využívání zjednodušeného vykazování nákladů v
·nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu,
·nařízení (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu,
·nařízení (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.
2. Přechod z několikastupňových kontrol na křížové spoléhání se na audit, posouzení nebo povolení a harmonizace požadavků na podávání zpráv
Cílem těchto opatření je podporovat pokud možno spoléhání se na jediný audit, posouzení nebo povolení (např. soulad s pravidly státních podpor), pokud splňují potřebné podmínky k zohlednění v systému EU. Aby se zabránilo několikastupňovým kontrolám, prosazuje Komise uznávání mezinárodně uznávaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů v této oblasti, jakož i společné požadavky dárců na podávání zpráv:
·Křížové spoléhání se na posouzení ex ante a kontroly příjemců finančních prostředků, které již provedly jiné subjekty (dárci), s ohledem na podmínky, které jsou rovnocenné podmínkám EU (článek 122).
·Vždy se podporuje rovněž křížové spoléhání se na audity provedené v souladu s mezinárodně uznávanými standardy s cílem předejít několika auditům u týchž osob/subjektů, které se týkají stejných činností. To by Komisi umožnilo spoléhat se na nezávislé audity využívání finančních prostředků EU provedené mezinárodními partnery (OSN, Světová banka atd.) nebo členskými státy (článek 123).
·Harmonizace jejích požadavků na podávání zpráv s požadavky ostatních dárců: Komise prosazuje přijetí společných požadavků na podávání zpráv prostřednictvím dohod o finančním rámcovém partnerství uzavřených s hlavními mezinárodními partnery (článek 126).
·Možnost Komise spoléhat se na systémy a postupy partnerů EU v rámci nepřímého plnění, pokud byly vyhodnoceny kladně (článek 149), a uložení nápravných opatření, jestliže určitá pravidla/postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů EU; vyžaduje-li Komise použití vlastních nebo zvláštních postupů, nebude se posouzení provádět. Úroveň dohledu/kontroly by měla být každopádně přizpůsobena podle zásady proporcionality.
·Posílení dohod o finančním rámcovém partnerství (článek 126): tyto dohody uzavřené s důvěryhodnými partnery za účelem dlouhodobé spolupráce se budou v budoucnu vztahovat na veškeré akce v rámci přímého a nepřímého plnění a budou zohledňovat rozsah, v jakém se Komise může spolehnout na systémy a postupy vyhodnocené kladně, jakož i uplatňování jednotného souboru pravidel pro všechny právní nástroje. Dohody o dlouhodobém partnerství poskytnou pružný rámec pro křížové spoléhání se na posouzení a audity, je-li to možné, a rovněž pro harmonizaci požadavků na audit, podávání zpráv a jiných správních požadavků mezi dárci.
3. Umožnění uplatňování pouze jednoho souboru pravidel pro hybridní opatření nebo v případě kombinace opatření nebo nástrojů
Cílem návrhu je dosáhnout v rámci nepřímého plnění v maximálním možném rozsahu dalšího zjednodušení u partnerů EU.
3.1 Obecná finanční pravidla
·V určitých případech by bylo umožněno uplatňování pouze jednoho souboru pravidel na prováděcího partnera Komise namísto dvou – bez ohledu na povahu akce a úlohu partnera jako správce finančních prostředků nebo „realizátora“. Pokud hybridní opatření kombinují přímé a nepřímé plnění a v současnosti znamenají dva soubory pravidel, dodržovaly by vedlejší prvky, jež v současnosti podléhají pravidlům přímého plnění (velmi často v případě technické pomoci), pravidla hlavních prvků opatření (např. uplatňování finančního nástroje se zárukami či jinak (čl. 208 odst. 2).
·Aby se usnadnilo kombinování grantů a finančních nástrojů, uplatňuje se v případě spojení v rámci jednoho opatření na granty doplňující finanční nástroje jeden soubor pravidel (pravidla vztahující se na finanční nástroje) (čl. 208 odst. 2).
·Lhůta pro uchovávání dokladů bude u grantů a finančních nástrojů sladěna na pět let (tři roky v případě částek do výše 60 000 EUR (článek 128)).
3.2 Odvětvová pravidla
·Omezení ověření s ohledem na státní podporu na kontrolu souladu s pravidly státní podpory u finančních nástrojů na úrovni EU, které se předpokládají ve finančním nařízení, pokud k finančním nástrojům na úrovni EU přispívají i ESI fondy (žádné dvojí ověřování): příspěvky členských států na finanční nástroje na úrovni EU, které jsou poskytnuty bez dodatečných podmínek, pokud jde o využití příspěvků, vyjma ve vztahu k zeměpisné oblasti pro využití příspěvků, nevyžadují další zvláštní ověření pravidel státní podpory, jelikož finanční nástroj je již v souladu s pravidly státní podpory podle finančního nařízení. To bude objasněno v příslušných pokynech.
·Prodloužení iniciativy na podporu malých a středních podniků umožňující využívat tuto iniciativu i po roce 2016, takže členské státy budou moci přidělovat finanční prostředky na tuto iniciativu až do roku 2020.
·Rozšíření a objasnění ustanovení nařízení o společných ustanoveních na kombinace finančních nástrojů a grantů s cílem usnadnit jejich společné využívání.
·Zavedení nové možnosti kombinovat ESI fondy / EFSI a nové struktury pro kombinování ESI fondů s EIB a EIF: programy ESI fondů by měly mít možnost přispívat na finanční nástroje kombinované s financováním EIB v rámci EFSI.
4. Účinnější využívání finančních nástrojů
4.1 Obecná finanční pravidla
Zkušenosti s finančními nástroji, a zejména informace od klíčových prováděcích partnerů (EIB/EIF) ukazují tyto možnosti dalšího zlepšení jejich řízení a zvýšení jejich účinnosti:
·všechny zpětné toky (příjmy + splátky) vytvořené finančním nástrojem by se měly v zájmu vyšší efektivnosti využít pro týž nástroj; prostřednictvím zpráv je zaručena úplná transparentnost (čl. 202 odst. 2);
·EIB /EIF si ponechají své postavení klíčových partnerů EU při provádění, měla by však být povolena přímá jednání mezi Komisí a vyšším počtem potenciálních subjektů, aby byly zajištěny rovné podmínky mezi nimi (článek 149);
·vzhledem k tomu, že nelze uložit plné dodržování pravidel EU, pokud se EU účastní finančního nástroje jako menšinový podílník fondu, navrhuje se umožnit v těchto případech přiměřené uplatňování pravidel EU (čl. 208 odst. 4);
·zveřejňování individuálních údajů o konečných příjemcích finančních prostředků by bylo nahrazeno statistickými údaji shrnutými podle příslušných kritérií navrhovaných u konečných příjemců, kteří od EU získali podporu nižší než 500 000 EUR (oblast politiky, druh podpory, kategorie příjemce, geografické zastoupení (čl. 36 odst. 5);
·koneční příjemci a zprostředkovatelé nebudou muset předkládat čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení, pokud partner při plnění rozpočtu uplatňuje politiku týkající se vyloučení, která se považuje za rovnocennou politice EU (článek 131);
·navrhují se dva nové oddíly, které upravují ostatní nástroje znamenající finanční riziko, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země (hlava X kapitola 2 oddíly 2 a 3);
·byla zavedena pravidla pro schvalování, řízení a kontrolu podmíněných závazků, na něž nejsou tvořeny rezervy (články 203 až 206).
4.2 Odvětvová pravidla
V zájmu další optimalizace řízení a využívání finančních nástrojů v rámci sdíleného plnění se navrhují změny nařízení č. 1303/2013 o společných ustanoveních:
·Objasnění možnosti řídicích orgánů členských států zadat zakázku přímo, včetně technické pomoci, EIB/EIF, jiným mezinárodním finančním institucím, jakož i národním podpůrným bankám.
·Správa pokladny: pokud dočasné investování finančních prostředků z ESI fondů vložených do finančního nástroje před investicemi ve prospěch konečných příjemců finančních prostředků vytvoří záporné úroky, je povoleno jejich splacení z vrácených prostředků po uskutečnění nejméně jednoho cyklu investic.
·Budou zrušena určitá pravidla vztahující se na opatření EZFRV, která bránila programování finančních nástrojů v oblasti rozvoje venkova a jejich uplatňování správci fondu, s cílem zvýšit aktivační účinek finančních prostředků z EZFRV vyšším využíváním finančních nástrojů.
5. Flexibilnější správa rozpočtu
5.1 Obecná finanční pravidla
Návrh stanoví řadu způsobů dosažení větší flexibility v rámci rozpočtu, aby mohla Unie účinněji reagovat na nepředvídané problémy a nové úkoly:
·Možnost zřizovat svěřenské fondy EU rovněž pro akce v případě mimořádných událostí, akce pro odeznění mimořádných událostí a pro tematicky zaměřené akce v rámci EU (a nikoli pouze pro třetí země). Nedávné události v Evropské unii ukazují potřebu větší flexibility financování v rámci EU. Jelikož se hranice mezi vnějšími a vnitřními politikami stále více stírají, poskytlo by to rovněž nástroj umožňující reagovat na přeshraniční problémy (článek 227).
·Zvýšení „záporné rezervy“ z 200 milionů EUR na 400 milionů EUR, a tudíž vyhovění žádosti Rady o omezení počtu návrhů opravného rozpočtu v souvislosti s platbami (článek 48).
·Vytvoření flexibilní rezervy na vnější činnost prostřednictvím přenosu nepřidělených finančních prostředků pro nástroj předvstupní pomoci (NPP II), evropský nástroj sousedství a finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na rok N+1 v rámci limitu 10 % původních prostředků každého nástroje (článek 12).
·Předpokládání větší flexibility u grantů v případě krizových a mimořádných situací a humanitární pomoci: správní postupy jsou zjednodušeny s cílem umožnit rychlou a účinnou reakci (např. zpětná platnost způsobilosti před podáním žádosti, o níž rozhodne příslušná schvalující osoba, článek 186).
·V delegacích Unie bude s ohledem na vyplacení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů přípustné využívání zálohových účtů. Tyto účty by mohli spravovat nestatutární zaměstnanci v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, kteří by mohli podepisovat právní závazky plněné prostřednictvím těchto účtů až do výše 2 500 EUR (článek 109).
·Větší flexibilita u samostatných převodů ze strany Komise rozšířením stávající oblasti působnosti, tj. povolení převodů operačních výdajů mezi různými hlavami, pokud se na ně vztahuje stejný základní právní akt, včetně kapitol týkajících se podpory, a z položek na administrativní podporu do odpovídajících provozních položek (článek 28).
·Jednodušší uvolňování prostředků z Fondu solidarity EU (FSEU) prostřednictvím samostatného převodu z rezervy do rozpočtové položky, jakmile Evropský parlament a Rada přijaly rozhodnutí o uvolnění prostředků (článek 28).
·Jednodušší uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) prostřednictvím automatického schválení převodů z rezervy do rozpočtové položky po přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu rozpočtovým orgánem (článek 30).
·Objasnění toho, že částky odpovídající prostředkům na závazky pro rezervu na pomoc při mimořádných událostech a Fond solidarity EU (FSEU) jsou přeneseny automaticky (článek 12).
·Zrušení povinnosti využívat nejprve prostředky schválené pro běžný rozpočtový rok, dokud nejsou vyčerpány, a až poté použít přenesené prostředky.
·Možnost využít vnitřní účelově vázané příjmy k jinému účelu, než je účel, na nějž jsou přiděleny, pokud nebyly zjištěny žádné potřeby umožňující použít tyto příjmy ke stejnému účelu (čl. 30 odst. 3).
·Možnost orgánů a subjektů přijímat v případě určitých událostí nebo činností (tj. nikoli recepcí nebo jiných výhradně společenských událostí) podnikové sponzorství ve formě věcného plnění. Za účelem uplatňování tohoto ustanovení schválí každý orgán nejprve zásadu akceptace sponzorství ve formě věcného plnění a vydá zvláštní pokyny týkající se zejména etických aspektů (článek 24).
·Předpoklad, že v rámci postupu schvalování prodeje budov nebo pozemků může rozpočtový orgán v každém jednotlivém případě souhlasit s tím, aby se výnosy z tohoto prodeje pokládaly za účelově vázané příjmy, s cílem zlepšit správu zařízení ze strany Komise u usnadnit pořizování jiných staveb (čl. 20 odst. 3 písm. g)).
·Vytvoření krizové rezervy EU s opětovným využitím prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno.
·U dalšího víceletého finančního rámce stanovení možnosti, aby i jiné finanční operace než finanční nástroje vytvářely pro Unii podmíněný závazek přesahující finanční aktiva poskytnutá na krytí finanční odpovědnosti Unie (článek 203), a společného rezervního fondu obsahujícího prostředky, jež představují rezervy na finanční operace (článek 205).
5.2 Odvětvová pravidla
·V nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je zavedena možnost členských států poskytnout pomoc i v případě člověkem způsobených katastrof, jako je uprchlická krize, a využít okamžitě dostupné finanční prostředky (aniž by bylo nutno čekat na předložení změny programu). V nařízení (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj je přidána zvláštní investiční priorita týkající se migrantů a uprchlíků s cílem zjednodušit programování opatření na pomoc migrantům a uprchlíkům.
·Program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (nařízení č. 1296/2013 o EaSI): s cílem zvýšit schopnost EaSI přizpůsobit se krizi a měnícím se politickým prioritám je zapotřebí flexibilita, pokud jde o předpokládanou orientační výši výdajů na každou ze tří os programu a každou tematickou prioritu v rámci těchto os. V současné hospodářské situaci by měla být mimoto zachována odchylka umožňující využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.
·Nařízení č. 1316/2013 o Nástroji pro propojení Evropy: vzhledem k úspěchu víceletých pracovních programů je nutné zvýšit flexibilitu tak, aby bylo možno 95 % vynaložit na víceleté programy a další podporované projekty s nejvyšší přidanou hodnotou pro transevropskou dopravní síť (koridory hlavní sítě, přeshraniční projekty a projekty na ostatních částech hlavní sítě).
·Řízení výdajů na potravinový řetězec, zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat (nařízení (EU) č. 652/2014): vzhledem k pozitivním zkušenostem s uplatňováním tohoto pravidla a významnému snížení související pracovní zátěže na straně příjemců i útvarů Komise se navrhuje rozšířit možnost využití rozpočtových závazků rozdělených na roční splátky.
·V nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova bude přípustné zaměření vzájemných fondů na pomoc zemědělcům v případě prudkého poklesu příjmů v určitých odvětvích a dotování počátečního kapitálu těchto fondů.
6. Zaměření na výsledky a zefektivnění podávání zpráv
Návrh zahrnuje řadu opatření usilujících o lepší zaměření rozpočtu na výsledky, stanovení jednoznačného výkonnostního rámce, zvýšení transparentnosti a zefektivnění podávání zpráv.
6.1 Zaměření na výsledky
Řada návrhů dostupných pro všechny oblasti politiky a zaměření se na výsledky místo na skutečné výdaje. To prokazuje odhodlání Komise zajistit potřebné podmínky pro přístup zaměřený na výsledky:
·Umožnění plateb založených na splnění podmínek, výstupu nebo výkonnosti u všech způsobů řízení (např. platby na přesídleného uprchlíka v rámci finančních prostředků z AMIF nebo podpora pro nové zemědělce zahajující činnost, článek 121). V těchto případech je financování projektů odděleno od proplacení nákladů vynaložených příjemci finančních prostředků EU: závisí přímo na výsledcích, jichž bylo dosaženo v praxi. Rozhodující je splnění určitých podmínek stanovených předem v základním právním aktu nebo rozhodnutích Komise a/nebo dosažení výsledků měřené prostřednictvím ukazatelů výkonnosti (ex post). Tento systém posiluje vlastní odpovědnost / odhodlanost příjemců finančních prostředků, pokud jde o dosažení výsledků. Takovéto systémy umožňují významné snížení administrativní zátěže a nákladů na kontroly. Kontroly mohou být ve skutečnosti omezeny na ověření toho, zda jsou splněny podmínky / dohodnuté výsledky, a na ověření administrativní zátěže. To snižuje riziko chyb týkajících se legality a správnosti. Evropský účetní dvůr to prosazoval pod názvem „nároky“.
·Usnadnění „cen“ (hlava IX): hlava týkající se „cen“ se zkrátila a zjednodušila; povinnost uvádět ceny o hodnotě nejméně 1 milionu EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu je nahrazena předchozím informováním Evropského parlamentu a výslovným uvedením těchto cen v rozhodnutí o financování.
·Jednorázová částka (článek 176): „jednorázová částka“ by mohla v budoucnu pokrývat veškeré způsobilé náklady akce. Ověření a kontroly se budou zaměřovat výhradně na výstupy / očekávané výsledky. Jednorázová částka je založena na posouzení rozpočtu navrhovaného žadatelem o grant s ohledem na zásady efektivnosti, hospodárnosti a účinnosti, včetně odkazu na příslušné údaje a/nebo odborný úsudek.
·Upřednostnění zjednodušených forem grantů v případě platby na základě výstupu a výsledků (článek 175): přístup založený na vstupech by se měl uvážit pouze tehdy, není-li přístup založený na výstupech možný nebo vhodný. V současnosti se zjednodušené formy využívají především k pokrytí hodnoty vstupů (např. počet osobodnů, počet cest, počet dnů strávených na misi atd.). Obdobně se podporuje možnost platby na základě zjednodušených forem v případě zajištění konkrétních výstupů (např. uskutečněná konference, uspořádaný festival, zhotovený prototyp atd.).
·Objasnění rozsahu kontrol zjednodušených forem grantů a důsledků v případě nedodání výstupů (článek 177): kontroly se soustředí na splnění podmínek pro provedení platby (např. to, zda byl podporovaný evropský film vyroben v požadované kvalitě a distribuován v potřebném množství, zda student využívající program Erasmus skutečně studoval v zahraničí atd.). Nevyžaduje se podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud nebyly podmínky pro provedení platby splněny nebo pokud byly dohodnuté činnosti provedeny nedostatečně, částečně či pozdě, sníží Komise výši grantu úměrně selhání a neoprávněně vyplacené částky získá zpět.
6.2 Jednoznačný výkonnostní rámec
Jako doplněk většího zaměření na výsledky se navrhuje jednoznačný výkonnostní rámec:
·spojení výkonnosti, stanovování cílů, ukazatelů, výsledků a zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti při využívání prostředků (článek 31),
·stanovení poplatků založených na výkonnosti při odměňování organizací za správu finančních prostředků EU (článek 150),
·pokládání programových prohlášení za hlavní zdroj informací o výkonnosti programu (článek 39),
·spojení „souhrnných zpráv“ a „zpráv podle článku 318 Smlouvy o fungování EU“ do jedné „výroční zprávy o řízení a výkonnosti pro rozpočet EU“ za účelem každoročního předložení jediné zprávy o výkonnosti pro rozpočet EU (od rozpočtového roku 2015, článek 239),
·sladění terminologie týkající se hodnocení s ustanoveními interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016 a vytvoření vazby mezi hodnoceními ex ante podle finančního nařízení a posouzeními dopadů (článek 32).
6.3 Zefektivnění podávání zpráv
6.3.1 Obecná finanční pravidla
Postupné revize finančního nařízení významně zvýšily počet požadovaných zpráv a informací, včetně o účetnictví: podávání zpráv je nyní zajištěno prostřednictvím jednotlivých dokumentů předkládaných podle nejednotného časového rozvrhu. S cílem zvýšit efektivnost a transparentnost nejen vůči rozpočtovému orgánu, nýbrž i široké veřejnosti, aniž by však byla dotčena úroveň informací, jež jsou poskytovány v současnosti, se navrhuje:
·spojit povinnosti týkající se podávání zpráv podle dvou klíčových okamžiků: zpráv připojených k
·návrhu rozpočtu: veškeré zprávy týkající se finančních nástrojů na úrovni EU by byly sloučeny do jednoho dokumentu připojeného k návrhu rozpočtu (článek 39),
·a zpráv předložených v rámci postupu udělování absolutoria: „integrovaný soubor finančních zpráv“ – zvláštní kapitola se bude zabývat podáváním zpráv o rozpočtu a jiných finančních zpráv (články 239–245),
·jako hlavní prvek integrovaného souboru zpráv stanovit od rozpočtového roku 2015 novou výroční zprávu o řízení a výkonnosti pro rozpočet EU vyplývající ze sloučení souhrnné zprávy a zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování EU (článek 239),
·upřesnit, že externí audit Účetního dvora zohledňuje víceletou povahu programů (čl. 247 odst. 1).
6.3.2 Podávání zpráv
·Povinnosti týkající se práv jsou zjednodušeny odstraněním určitých nadbytečných požadavků (nařízení o společných ustanoveních).
7.
Jednodušší a štíhlejší správa EU
7.1
Obecná finanční pravidla
Řada opatření ke zjednodušení má umožnit, aby orgány EU fungovaly efektivněji, zejména společným vynakládáním správních prostředků k dosažení úspor z rozsahu:
·Stanovení výslovného právního základu pro meziútvarové dohody mezi odděleními orgánů EU, subjekty EU a evropskými úřady a rozšíření možnosti uzavírat meziútvarové dohody usnadňující vynakládání správních prostředků na všechny orgány. V budoucnu bude rovněž možné pověřit vynakládáním správních prostředků úřad zřízený Komisí.
·Objasnění rozdílu mezi povinnými a nepovinnými úkoly úřadů (články 64 a 65): závazné úkoly musí být pokryty prostředky zapsanými v oddíle rozpočtu týkajícím se dotyčného úřadu. Nepovinné úkoly, s jejichž plněním úřad souhlasí dobrovolně na žádost jiného orgánu či subjektu, jsou pokryty z rozpočtu příslušného orgánu nebo subjektu.
·Možnost víceletého rozhodnutí o financování a snížení počtu povinných prvků v rozhodnutí o financování (článek 108). Mimoto se navrhuje, aby rozhodnutí o financování současně představovalo roční nebo víceletý pracovní program. Tyto změny urychlí plnění rozpočtu ve druhém roce a následujících letech provádění programu.
·Objasnění pravidel týkajících se výkonných agentur (článek 68): výkonné agentury obdrží roční příspěvek, jejich ředitel jedná při vynakládání operačních prostředků jako pověřená schvalující osoba; svěření operačního programu výkonné agentuře může zahrnovat pilotní projekty a přípravné akce i vynakládání správních výdajů za účelem dosažení synergií a úspor z rozsahu.
·Sloučení komise podle článku 139 finančního nařízení s komisí pro řešení finančních nesrovnalostí (článek 90): kvůli efektivnosti bude komise podle finančního nařízení, která doporučuje vyloučení hospodářských subjektů a uložení finančních sankcí, příslušná i pro řešení finančních nesrovnalostí ze strany zaměstnanců EU, zatímco důsledky těchto nesrovnalostí podle služebního řádu bude vyvozovat i nadále disciplinární komise.
7.2 Odvětvová pravidla
·Navrhuje se řada změn nařízení o společných ustanoveních s cílem usnadnit řízení programů a celostátní programy, jakož i společné akční plány zahrnující projekty, které se zaměřují na výstupy a výsledky.
·V oblasti přímých plateb pro zemědělce je podpora poskytována aktivním zemědělcům a některá opatření se zaměřují na podporu mladých zemědělců. Je zavedena přiměřenost finančních oprav souvisejících s chybami při zadávání veřejných zakázek s cílem zabránit tomu, aby se vždy mělo za to, že tyto chyby ovlivňují dotyčnou podporu v plné výši.
8.
Další změny
Příjmové operace: navrhují se tyto změny:
·Ustanovení o záporných úpravách u vlastních zdrojů pro účely účetnictví je pozměněno kvůli transparentnosti (článek 94).
·Nové ustanovení stanoví lhůtu, ve které se dlužníkovi zasílá výzva k úhradě (čl. 96 odst. 2), přičemž je zohledněna nejnovější judikatura Soudního dvora.
·Nový článek 107 stanoví pravidla týkající se sazby, která se použije u vyrovnávacích úroků v případech, kdy je určitá částka proplacena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie nebo v rámci smírného řešení.
·Ustanovení týkající se pokut a dalších sankcí je pozměněno s cílem objasnit, že částky prozatímně inkasované jsou dotyčné třetí osobě vráceny se zohledněním výnosů a že se finanční nařízení vztahuje i na pokuty, které uloží jiné orgány než Komise (např. Rada v souladu s nařízením č. 1173/2011) (v současnosti je omezeno na pokuty uložené Komisí, článek 106).
·Znění týkající se účelově vázaných příjmů je pozměněno tak, aby zohledňovalo příspěvky na opatření, jako je nástroj pro uprchlíky v Turecku (čl. 20 odst. 2).
Seznam odvětvových aktů, které jsou návrhem pozměněny:
·nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace ( „EaSI“ ) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289–302),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487–548),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 ((Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855–864),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129–171),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1–41),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14–26),
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1–32),
·rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227–234).
2016/0282 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 4 písm. b), články 172, 175, 177, 178, čl. 189 odst. 2, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2, čl. 322 odst. 2 a článek 349 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Jelikož po třech letech uplatňování finančních pravidel pro souhrnný rozpočet Unie je třeba provést do těchto pravidel další změny s cílem odstranit překážky při jejich uplatňování zvýšením flexibility, zjednodušit provádění pro zúčastněné strany a útvary a zaměřit se více na výsledky, mělo by být nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.
(2)Za účelem snížení složitosti finančních pravidel vztahujících se na souhrnný rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) a zahrnutí příslušných pravidel do jediného nařízení (dále jen „jediný soubor pravidel“) by mělo být nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 zrušeno. V zájmu jasnosti by měla být hlavní pravidla obsažená v nařízení (EU) č. 1268/2012 zahrnuta do tohoto nařízení a ostatní by měla být zařazena do pokynů pro útvary.
(3)Hlavní rozpočtové zásady by měly zůstat zachovány. Odchylky od těchto hlavních zásad pro konkrétní oblasti, jako jsou výzkum, vnější akce a strukturální fondy, by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno přihlédnout k jejich trvalému významu, přínosu pro rozpočet a k zátěži, kterou představují pro zúčastněné strany.
(4)Až 10 % finančních prostředků nástroje předvstupní pomoci (NPP II), evropského nástroje sousedství a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci může zůstat na počátku rozpočtového roku nepřiděleno, aby bylo možné nad rámec již naplánovaných částek zajišťovat další financování v reakci na naléhavé nepředvídané potřeby, nové krizové situace nebo významné politické změny ve třetích zemích. Tyto nepřidělené prostředky by měly být v případě, nejsou-li přiděleny na závazky během roku, přeneseny rozhodnutím Komise.
(5)Pravidla pro přenos prostředků by měla být stanovena jednoznačněji a měla by rozlišovat mezi jejich automatickým a neautomatickým přenosem.
(6)S cílem optimalizovat plnění rozpočtu je důležité umožnit přenos a využití vnějších účelově vázaných příjmů pro potřeby následného programu nebo akce. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.
(7)Pravidla upravující převod prostředků by měla umožňovat větší flexibilitu, aby bylo zajištěno lepší plnění rozpočtu. Za tímto účelem je důležité, aby měla Komise možnost rozhodovat o převodech mezi jednotlivými hlavami až do výše 10 % operačních prostředků, pokud se na ně vztahuje stejný základní právní akt. Komise by měla provádět samostatně rovněž převody z položek na administrativní podporu do souvisejících položek s operačními prostředky.
(8)S cílem zvýšit dynamiku uplatňování zvláštních nástrojů jsou zapotřebí zjednodušené postupy pro uvolňování a převod prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a z Fondu solidarity Evropské unie.
(9)Co se týká vnitřních účelově vázaných příjmů, měla by být zavedena odchylka od zásady specifikace, aby bylo možno optimálně využívat všechny druhy dostupných prostředků. V této souvislosti by mělo být v případě, že neexistují zjištěné potřeby umožňující využít tyto příjmy pro účely, pro něž byly přiděleny, přípustné jejich využití k jinému účelu.
(10)Orgány Unie by měly mít možnost přijímat darované částky poskytnuté Unii.
(11)Mělo by být zavedeno zmocňovací ustanovení, které právnickým osobám povoluje sponzorovat formou věcného plnění určitou událost nebo činnost EU, a to pro propagační účely nebo pro účely sociální odpovědnosti podniků.
(12)Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet EU pojem „výkonnost“. Výkonnost by měla být popsána jako přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Měla by existovat souvislost mezi výkonností, stanovováním cílů, ukazateli, výsledky a hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Aby se zamezilo rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů, měly by být odkazy s ohledem na terminologii týkající se výkonnosti omezeny na cíle a sledování pokroku při jejich dosahování.
(13)Právní předpisy Unie by měly být vysoce kvalitní, měly by se zaměřovat na oblasti, kde evropským občanům přinášejí největší přidanou hodnotu, a co nejúčinněji a nejefektivněji přispívat k dosahování společných cílů politik Unie. Plnění těchto cílů může napomoci, budou-li stávající a nové výdajové programy a činnosti znamenající značné výdaje podrobeny hodnocení.
(14)Zásada transparentnosti zakotvená v článku 15 Smlouvy o fungování EU, jež požaduje, aby orgány jednaly co nejotevřeněji, předpokládá, že pokud jde o plnění rozpočtu, mohou občané vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskusi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie a posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie. Těchto cílů by mělo být dosaženo zveřejněním relevantních informací týkajících se všech příjemců finančních prostředků Unie, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy všech těchto příjemců finančních prostředků s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány by proto měly při zveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí zveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.
(15)Informace o použití finančních prostředků Unie v rámci přímého plnění rozpočtu by měly být zveřejňovány na internetové stránce orgánů a měly by uvádět alespoň jméno či název a lokalitu příjemce a výši a účel použití těchto prostředků. Tyto informace by měly zohledňovat příslušná kritéria, jako je periodicita, druh a význam opatření.
(16)V souladu se zásadami Smlouvy o fungování EU, a zejména se zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, by měly být jméno či název a lokalita příjemců finančních prostředků Unie zveřejňovány v případě cen, grantů a veřejných zakázek zadaných na základě veřejných výběrových řízení, jak je tomu zejména v případě soutěží o návrh, výzev k podávání návrhů a zadávacích řízení. Zveřejňování těchto údajů by dále mělo přispívat k tomu, aby kontrolu nad veřejnými výběrovými řízeními měli uchazeči, kteří byli v řízení odmítnuti.
(17)Osobní údaje fyzických osob by neměly být zveřejňovány po dobu delší, než po jakou příslušní příjemci využívají finančních prostředků, a tyto údaje by tedy měly být po dvou letech vymazány. Tatáž zásada by měla platit pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.
(18)Ve většině případů upravených tímto nařízením se zveřejňování údajů týká právnických osob.
(19)Mají-li být zveřejňovány údaje fyzických osob, mělo by se tak dít v souladu se zásadou proporcionality mezi významem poskytnuté částky a potřebou kontrolovat nejlepší využití finančních prostředků. V případě fyzických osob je zveřejnění jejich regionu na úrovni NUTS 2 v souladu s cílem zveřejňování příjemců finančních prostředků, zajišťuje rovné zacházení mezi různě velkými členskými státy a respektuje právo příjemce na soukromý život, a zejména na ochranu jeho osobních údajů.
(20)Ze zveřejňování by měly zůstat vyňaty informace o stipendiích a další přímé podpoře vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám.
(21)V zájmu dodržení zásady rovného zacházení s příjemci finančních prostředků by mělo být zveřejňování údajů o fyzických osobách rovněž v souladu s povinností členských států zajistit důslednou transparentnost veřejných zakázek, jejichž hodnota překračuje částku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
(22)Jméno či název a lokalita příjemce finančních prostředků ani výše a účel finančních prostředků by neměly být zveřejňovány v případě, že by mohla být ohrožena nedotknutelnost příjemce chráněná Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny jeho legitimní obchodní zájmy.
(23)V případě nepřímého a sdíleného plnění rozpočtu by měly informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků poskytovat osoby, subjekty nebo určené subjekty vynakládající finanční prostředky Unie. Úroveň podrobnosti a kritéria by měla být případně stanovena v příslušných odvětvových pravidlech a mohou být blíže vymezena v dohodách o finančním rámcovém partnerství. Komise by měla zpřístupnit odkaz na internetové stránky, na nichž jsou k dispozici informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků.
(24)V zájmu lepší srozumitelnosti a větší transparentnosti údajů o finančních nástrojích uplatňovaných v rámci přímého a nepřímého plnění rozpočtu je vhodné sloučit všechny požadavky na podávání zpráv do jednoho pracovního dokumentu, který je připojen k návrhu rozpočtu.
(25)Je vhodné, aby mohla Komise uzavírat s ostatními orgány meziútvarové dohody v zájmu snazšího vynakládání správních prostředků a aby existovala výslovná možnost uzavírat takovéto dohody mezi útvary orgánů, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo plnění smluv v oblasti nemovitostí.
(26)Je vhodné vymezit evropské úřady a rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými úkoly těchto úřadů. Orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady by měly mít možnost přenést na ředitele evropského úřadu pravomoci schvalující osoby. Evropské úřady by měly mít rovněž možnost uzavírat meziútvarové dohody za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo plnění smluv v oblasti nemovitostí. Je vhodné přijmout zvláštní pravidla pro poskytování účetních záznamů, ustanovení, která zmocňují účetního Komise přenést některé z jeho úkolů na zaměstnance těchto úřadů, a operační postupy pro bankovní účty, jež mohou evropské úřady případně zřídit jménem Komise.
(27)S cílem dále zvýšit nákladovou efektivnost výkonných agentur by vzhledem k praktickým zkušenostem získaným s ostatními subjekty Unie měla existovat možnost svěřit účetnímu Komise veškeré úkoly účetního výkonné agentury nebo část těchto úkolů.
(28)Z důvodu právní jistoty je nutné objasnit, že ředitelé výkonných agentur jednají při správě operačních prostředků programů svěřených agentuře jako pověřené schvalující osoby. K tomu, aby se zvýšení efektivity v důsledku globální centralizace určitých podpůrných služeb mohlo projevit naplno, měla by být výslovně zmíněna možnost výkonných agentur vynakládat správní výdaje.
(29)Je nutné stanovit pravidla týkající se pravomocí a povinností účastníků finančních operací, zejména schvalujících osob a účetních.
(30)Evropský parlament a Rada by měly být do dvou týdnů informovány o jmenování pověřené schvalující osoby, interního auditora a účetního i o ukončení výkonu jejich funkce.
(31)Schvalující osoby by měly plně odpovídat za veškeré příjmové a výdajové operace provedené v rámci jejich odpovědnosti, včetně z hlediska systémů vnitřní kontroly, a měly by se považovat za odpovědné za svou činnost, v případě potřeby prostřednictvím disciplinárního řízení.
(32)Měly by být tedy vymezeny též úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které je třeba dodržovat. Je rovněž nutné stanovit, že pověřené schvalující osoby zajistí, aby dále pověřené schvalující osoby a jejich zaměstnanci obdrželi informace o standardech kontroly a příslušných metodách a postupech a aby byla přijata opatření k zajištění fungování kontrolního systému, což by mělo nahradit povinnost stanovit zvláštní kodex profesních standardů vztahující se pouze na finanční ověření. O přijatých povinnostech je podána informace ve výroční zprávě pro orgán, která obsahuje požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností, včetně informací o celkové výkonnosti provedených operací. K provedeným operacím by měly být uchovávány podklady. V neposlední řadě by měly být všechny formy jednacího řízení v rámci zadávání veřejných zakázek předmětem zvláštní zprávy pro orgán a sdělení Evropskému parlamentu a Radě, neboť tato řízení představují odchylku od běžných udělovacích řízení.
(33)Je třeba zohlednit dvojí úlohu, kterou vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti zástupci těchto vedoucích plní jako dále pověřené schvalující osoby pro Evropskou službu pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) a, pokud jde o operační prostředky, pro Komisi.
(34)Přenesení rozpočtových pravomocí Komise s ohledem na operační prostředky v jejím vlastním oddíle na zástupce vedoucích delegací je omezeno na případy, kdy je plnění těchto úkolů zástupci vedoucích delegací naprosto nezbytné k zajištění kontinuity činnosti po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací. Zástupci vedoucích delegací nemohou vykonávat tyto pravomoci systematicky nebo z důvodu vnitřní dělby práce.
(35)Účetní je nadále odpovědný za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Účetní spravuje pokladnu, bankovní účty a soubory údajů o třetích osobách, vede účty a odpovídá za sestavení finančních výkazů orgánu. Pouze účetní Komise je oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní všech ostatních orgánů Unie vymezují postupy účtování pro své příslušné orgány.
(36)Upraveny by měly být též bližší podmínky jmenování účetního a ukončení výkonu jeho funkce.
(37)Je vhodné, aby účetní stanovil postupy, které zajišťují, aby účty zřízené s ohledem na požadavky správy pokladny a zálohové účty nevykazovaly záporný zůstatek.
(38)Měly by být stanoveny podmínky pro používání zálohových účtů, jejichž systém správy představuje odchylku od běžných rozpočtových postupů, a dále úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních při kontrole těchto účtů. O jmenování a ukončení výkonu funkce těchto osob by měly být informovány Evropský parlament a Rada. Z důvodu efektivnosti by měly být při delegacích Unie zřízeny zálohové účty, na nichž budou spravovány prostředky z rozpočtových oddílů Komise i ESVČ. Je rovněž vhodné umožnit za určitých podmínek využívání zálohových účtů v delegaci Unie k vyplácení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů. Co se týká jmenování správců zálohových účtů, ukázalo se, že je nezbytné volit je i z řad personálu, jejž Komise zaměstnává v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici statutární zaměstnanci Komise.
(39)Aby se zohlednila situace v oblasti operací humanitární pomoci v případě, nejsou-li k dispozici příslušní statutární zaměstnanci Komise a vyskytují-li se s ohledem na podepsání všech právních závazků příslušnou schvalující osobou technické problémy, mělo by být přípustné, aby právní závazky velmi nízké hodnoty do výše 2 500 EUR, které jsou spojeny s platbami prováděnými ze zálohových účtů, podepisovali zaměstnanci Komise v této oblasti a aby vedoucí delegací Unie nebo jejich zástupci podepisovali právní závazky na pokyn příslušné schvalující osoby.
(40)Jakmile jsou definovány úkoly a odpovědnost jednotlivých účastníků finančních operací, mohou být tyto osoby povolány k odpovědnosti pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu úředníků Evropské unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. V orgánech Unie byly zřízeny specializované komise pro řešení finančních nesrovnalostí, kvůli omezenému počtu postoupených případů a z důvodu efektivnosti je však vhodné převést jejich funkce na nově zřízenou interinstitucionální komisi, jež bude posuzovat žádosti, které ji předloží Komise či jiné orgány Unie a subjekty Unie, a vydávat doporučení v souvislosti s ukládáním správních sankcí (vyloučení a finanční sankce). Tento přesun má zamezit rovněž zdvojování práce a snížit rizika protichůdných doporučení či stanovisek v případech, které se týkají jak hospodářského subjektu, tak i zaměstnance EU. Je třeba zachovat postup, jímž může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, o němž se domnívá, že je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, a být tak zproštěna odpovědnosti, k níž by mohla být povolána. Složení této komise by se mělo změnit, pokud komise plní tuto úlohu.
(41)Co se týká příjmů, je nutné zabývat se zápornými úpravami vlastních zdrojů, na něž se vztahuje nařízení Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie. S výjimkou zvláštního případu vlastních zdrojů je nutné zachovat úkoly a kontroly spadající do odpovědnosti schvalujících osob v různých fázích procesu: sestavení odhadu pohledávek, vydání inkasního příkazu a zaslání výzvy k úhradě, jíž je dlužník informován o stanovení pohledávky, výpočet případných úroků z prodlení a případné rozhodnutí o vzdání se nároku v souladu s kritérii, která v zájmu efektivního výběru příjmů zajišťují soulad se zásadou řádného finančního řízení.
(42)Schvalující osoba by měla mít možnost upustit zcela nebo částečně od inkasa stanovené pohledávky, pokud dlužník vstoupil do insolvenčního řízení, jak je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, zejména v případě soudního vyrovnání nebo jiného podobného řízení.
(43)Měla by se uplatňovat zvláštní ustanovení o postupech pro úpravu nebo zrušení odhadů pohledávek.
(44)Kvůli nejnovějšímu vývoji na finančních trzích a sazbě ECB uplatňované na její hlavní refinanční operace je nutné revidovat ustanovení týkající se úrokových sazeb u pokut nebo jiných sankcí a stanovit pravidla pro případ záporné úrokové sazby.
(45)K zohlednění zvláštní povahy pohledávek v podobě pokut a jiných sankcí uložených orgány podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu je nutné zavést zvláštní ustanovení o úrokových sazbách vztahujících se na splatné částky, které však nebyly dosud uhrazeny, v případě, že Soudní dvůr Evropské unie tyto částky navýší.
(46)Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména je třeba upřesnit, že účetní inkasuje částky započtením i proti částkám, které dlužníkovi dluží výkonná agentura při plnění rozpočtu Unie.
(47)V zájmu právní jistoty by měla být stanovena pravidla týkající se prodlev při zasílání výzvy k úhradě.
(48)Pro účely správy aktiv, při níž by byl současně generován finanční výnos, je nutno provádět předběžné inkaso daných částek, například pokut ukládaných v soutěžních věcech, proti nimž je podán opravný prostředek, tyto částky investovat do finančních aktiv a u výnosů z nich určit účel jejich dalšího použití. Jelikož Komise není jediným orgánem, který je oprávněn ukládat pokuty nebo jiné sankce, je nutné zavést ustanovení týkající se těchto pokut či jiných sankcí ukládaných ostatními orgány a stanovit pravidla pro jejich vymáhání, která by měla být rovnocenná pravidlům vztahujícím se na pokuty nebo sankce ukládané Komisí.
(49)K tomu, aby měla Komise všechny informace potřebné k přijímání rozhodnutí o financování, je nutné stanovit minimální požadavky na obsah těchto rozhodnutí v případě grantů, zadávání veřejných zakázek, svěřenských fondů, cen, finančních nástrojů, nástrojů kombinujících zdroje financování a rozpočtových záruk. Současně je třeba umožnit, aby byla rozhodnutí o financování přijímána na dobu delší než jeden rok s cílem poskytnout potenciálním příjemcům dlouhodobější perspektivu, s tím, že by však provádění bylo současně podmíněno dostupností rozpočtových prostředků na příslušný rok. K zajištění takovéto dlouhodobější perspektivy je nutné snížit počet náležitostí vyžadovaných u rozhodnutí o financování. V zájmu zjednodušení by mělo rozhodnutí o financování představovat současně i roční nebo víceletý program. Jelikož příspěvek pro subjekty uvedené v článcích 69 a 70 je stanoven již v ročním rozpočtu, nemělo by se v této souvislosti vyžadovat přijetí zvláštního rozhodnutí o financování.
(50)Pokud jde o výdaje, je třeba objasnit vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými závazky a individuálními závazky a pojmy rozpočtový a právní závazek, aby se vymezil jednoznačný rámec pro jednotlivé fáze plnění rozpočtu.
(51)S cílem zohlednit zejména počet právních závazků přijímaných v delegacích a zastoupeních Unie a kolísání směnných kurzů u těchto závazků by předběžné závazky měly být možné i v případě, jsou-li známí koneční příjemci a příslušné částky.
(52)V zájmu lepšího využití prostředků, které jsou k dispozici na provádění vnějších akcí, by měla být zrušena lhůta, během níž lze přijímat individuální právní závazky na základě souhrnného rozpočtového závazku, jakož i povinnost uzavřít dohodu o přiznání příspěvku do 31. prosince roku n+1 v případech, kdy dohoda o financování uzavřená se třetí zemí představuje souhrnný rozpočtový závazek vztahující se i na dohodu o přiznání příspěvku.
(53)Pokud jde o kategorie plateb, které mohou provádět schvalující osoby, v souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb. Měla by být blíže objasněna pravidla pro zúčtování plateb předběžného financování, zejména v případech, kdy není možné prozatímní zúčtování. Za tímto účelem by měla být v podepsaných právních závazcích zahrnuta odpovídající příslušná ustanovení.
(54)Toto nařízení by mělo stanovit, že se platby musí uskutečnit ve stanovené lhůtě a že v případě nedodržení této lhůty budou mít věřitelé nárok na úroky z prodlení, které jdou k tíži rozpočtu, s výjimkou členských států a nově rovněž s výjimkou Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.
(55)Považuje se vhodné začlenit ustanovení týkající se potvrzování a schvalování výdajů do jednoho článku a zavést definici zrušení přidělení prostředků na závazek. Jelikož jsou operace prováděny v počítačových systémech, byl pojem „podpis doložky „předáno k platbě““ s výjimkou omezeného počtu případů nahrazen pojmem „zabezpečený elektronický podpis“. Je rovněž nutné objasnit, že se potvrzování výdajů týká všech způsobilých nákladů, tj. i náklady, které nejsou spojeny s žádostí o platbu, jak je tomu v případě zúčtování předběžného financování.
(56)V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení by měla být stanovena pravidla, která jsou společná více než jednomu nástroji pro plnění rozpočtu. Z těchto důvodů by měla být některá ustanovení přeskupena, znění a oblast působnosti ostatních ustanovení by měly být sladěny a zbytečná opakování a křížové odkazy by se měly odstranit.
(57)Větší důraz je nutno klást na výkonnost a výsledky. Je tudíž vhodné stanovit kromě forem příspěvku Unie, které již jsou náležitě zavedeny (proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů, jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální financování), další formu financování nesouvisejícího s náklady na příslušné operace. Tato forma financování by měla být založena na splnění určitých podmínek ex ante, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.
(58)Pokud Komise posuzuje provozní a finanční způsobilost příjemců finančních prostředků EU nebo jejich systémů a postupů, měla by mít možnost spolehnout se na posouzení, která již provedly jiné subjekty nebo dárci, jako jsou mezinárodní organizace, aby se zamezilo dvojímu posuzování týchž příjemců. Možnost křížového spoléhání se na posouzení provedená jinými subjekty by se měla využít v případě, byla-li tato posouzení provedena s ohledem na podmínky, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro příslušný způsob plnění rozpočtu. Na podporu křížového spoléhání se na posouzení mezi dárci by proto Komise měla prosazovat uznávání mezinárodně uznávaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.
(59)Je rovněž důležité zamezit několika auditům u příjemců finančních prostředků EU prováděným různými subjekty s ohledem na využití těchto finančních prostředků. Je proto třeba stanovit možnost spoléhání se na audity, které již provedli nezávislí auditoři, pokud jsou založeny na mezinárodně uznávaných standardech, poskytují přiměřenou jistotu a týkaly se finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie. Tyto audity by pak měly být základem celkové jistoty ohledně využití finančních prostředků EU.
(60)Je důležité umožnit členským státům požádat o to, aby prostředky, které jim byly přiděleny v rámci sdíleného plnění rozpočtu, byly převedeny na úroveň Unie a vynaloženy Komisí v rámci přímého nebo nepřímého plnění rozpočtu, pokud možno ve prospěch dotčeného členského státu. To by optimalizovalo využití těchto prostředků a nástrojů zřízených podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení, včetně nařízení o EFSI, na něž by měly být tyto prostředky na žádost členských států převedeny. Aby bylo zaručeno efektivní uplatňování těchto nástrojů, je třeba stanovit, že jsou-li prostředky převedeny na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení, včetně nařízení o EFSI, použijí se pravidla těchto nařízení.
(61)K zajištění mechanismu dlouhodobé spolupráce s příjemci finančních prostředků Unie by mělo být umožněno podepisovat dohody o finančním rámcovém partnerství. Finanční rámcová partnerství by měla být zaváděna prostřednictvím grantů nebo dohod o spolupráci uzavřených se subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie. Za tímto účelem by měl být stanoven minimální obsah těchto dohod. Finanční rámcová partnerství by neměla nepatřičně omezovat přístup k finančním prostředkům Unie.
(62)Podmínky a postupy pro pozastavení, ukončení a snížení výše příspěvku Unie by měly být v rámci jednotlivých nástrojů pro plnění rozpočtu (např. granty, veřejné zakázky, nepřímé plnění rozpočtu, ceny atd.) harmonizovány. Je třeba uvést důvody tohoto pozastavení, ukončení nebo snížení.
(63)Toto nařízení by mělo stanovit standardní lhůty, po které jsou příjemci finančních prostředků povinni uchovávat dokumenty týkající se příspěvků Unie, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně poskytl Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Účetnímu dvoru dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a dokumentům a k provedení kontrol ex post a auditů. Účastníkům a příjemcům finančních prostředků by měla být mimoto uložena povinnost spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie.
(64)Aby byly účastníkům a příjemcům finančních prostředků poskytnuty náležité informace a aby měli možnost uplatnit své právo na obhajobu, mělo by jim toto nařízení dát možnost předložit připomínky před tím, než bude přijato opatření s nepříznivým dopadem na jejich práva, a měli by být informováni o opravných prostředcích, kterými lze toto opatření napadnout.
(65)Na ochranu finančních zájmů Unie by Komise měla zřídit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.
(66)Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl vztahovat na účastníky, příjemce finančních prostředků, subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, nebo na subdodavatele zhotovitele, poskytovatele nebo dodavatele, dále na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn nepřímým způsobem, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě přímo uplatňovaných finančních nástrojů, jakož i na účastníky nebo příjemce finančních prostředků subjektů plnící rozpočet sdíleným způsobem.
(67)Je třeba objasnit, že je-li rozhodnutí o registraci určité osoby nebo subjektu v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů přijato v důsledku situací zakládajících vyloučení, v nichž se nachází fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídicího nebo dozorčího orgánu dotyčné osoby nebo subjektu nebo která má práva k zastupování, rozhodování nebo kontrole ve vztahu k této osobě nebo subjektu anebo k fyzické či právnické osobě, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dotyčné osoby nebo subjektu anebo fyzické osoby, která je nezbytná pro udělení nebo pro splnění právního závazku, pak by měly informace zaevidované v databázi zahrnovat údaje týkající se těchto osob.
(68)Rozhodnutí o vyloučení určité osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení finanční sankce a rozhodnutí o zveřejnění souvisejících informací by měla přijímat příslušná schvalující osoba s ohledem na její samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by příslušné schvalující osoby měly přijmout své rozhodnutí s ohledem na doporučení komise na základě předběžné právní kvalifikace. Uvedená komise by měla posoudit rovněž dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.
(69)Úlohou komise by mělo být zajištění konzistentního fungování systému vylučování z účasti na udělovacím řízení. Tato komise by měla být složena ze stálého předsedy, zástupců Komise a zástupce příslušné schvalující osoby.
(70)Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení komise, jakož i rozhodnutí příslušné schvalující osoby by proto mělo být po oznámení tohoto konečného posouzení přezkoumáno.
(71)Příslušná schvalující osoba by měla osobu nebo subjekt vyloučit z účasti na udělovacím řízení, pokud byl vydán pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí ve věci vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, podvodu týkajícího se rozpočtu, korupce, účasti na zločinném spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů, dětské práce nebo jiných forem obchodování s lidmi nebo ve věci nesrovnalostí. Osoba nebo subjekt by z řízení měly být vyloučeny rovněž v případě závažného porušení právního závazku nebo úpadku.
(72)Při rozhodování o vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení finanční sankce a zveřejnění tohoto rozhodnutí anebo při rozhodování o odmítnutí určité osoby nebo subjektu by měla příslušná schvalující osoba zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu s příslušným orgánem a jejich přínos pro vyšetřování.
(73)Příslušná schvalující osoba by měla mít rovněž možnost vyloučit určitou osobu nebo subjekt z účasti na udělovacím řízení v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.
(74)Rozhodnutí o vyloučení z účasti na udělovacím řízení by nemělo být proti určité osobě nebo subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázaly svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.
(75)S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat případy, kdy lze jako alternativu k vyloučení z účasti na udělovacím řízení uložit finanční sankci, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného příjemce finančních prostředků, který se pokusil získat finanční prostředky Unie neoprávněně, odůvodňuje uložit finanční sankci spolu s vyloučením z řízení k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat také minimální a maximální výši finanční sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.
(76)Finanční sankce by měla být uložena pouze příjemci finančních prostředků, a nikoli účastníkovi, jelikož výše finanční sankce, která má být uložena, se vypočítává na základě hodnoty dotyčného právního závazku.
(77)Možností použít správní a/nebo finanční sankce na základě právních předpisů není dotčena možnost uplatnit smluvní sankce, např. náhradu škody, a na tuto skutečnost je třeba upozornit.
(78)Doba vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.
(79)Je třeba určit počátek běhu a dobu trvání promlčecí doby pro uložení správních sankcí.
(80)Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením z účasti na udělovacím řízení a finančními sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení z řízení a/nebo finanční sankce, plně v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES (7). To by mělo přispět k zajištění toho, aby se stejné jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by ke zveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by příslušná schvalující osoba měla zohledňovat případná doporučení komise. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být zveřejňovány pouze ve výjimečných případech odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.
(81)Informace týkající se vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo finanční sankce by měly být zveřejněny pouze v případě vážného profesního pochybení, podvodu, závažných nedostatků při plnění hlavních povinností vyplývajících ze zakázky financované z rozpočtu nebo v případě nesrovnalostí.
(82)Kritéria pro vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v daném řízení.
(83)Informace týkající se včasného odhalování rizik a ukládání správních sankcí osobám nebo subjektům by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v plném souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.
(84)Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce a všechny subjekty, které plní rozpočet přímým, sdíleným a nepřímým způsobem, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi. Příslušná schvalující osoba a komise by měly hospodářským subjektům zaručovat právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být osobě nebo subjektu přiznána v rámci včasného odhalování rizik, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by se mohlo nepříznivě dotýkat práv dotčené osoby nebo subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožují finanční zájmy Unie, avšak dosud nejsou předmětem pravomocného rozsudku, by měly mít příslušná schvalující osoba a komise možnost odložit příležitost, aby se dotyčná osoba nebo subjekt mohly vyjádřit. Tento odklad by měl být odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování.
(85)V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování Evropské unie by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se sankcí uložených podle tohoto nařízení.
(86)Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie v rámci všech způsobů plnění rozpočtu by subjekty podílející se na plnění rozpočtu sdíleným a nepřímým způsobem měly zohlednit případné vyloučení z účasti na udělovacím řízení, o němž rozhodly schvalující osoby na úrovni Unie.
(87)Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické správy, a zejména využívání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány a třetími osobami.
(88)V zájmu stability právního prostředí by pokrok při používání elektronické výměny informací a předkládání dokumentů elektronickou cestou, které představují významné zjednodušení, měl být doprovázen nastavením jednoznačných podmínek pro uznávání systémů, jež mají být používány, přičemž současně by měla být zachována možnost účastníků, příjemců finančních prostředků a schvalujících osob postupovat při správě finančních prostředků Unie pružně, jak je stanoveno v tomto nařízení.
(89)Je třeba stanovit pravidla týkající se složení a úkolů výboru pověřeného posuzováním dokumentace žádosti v rámci zadávacího řízení, řízení o udělení grantu a soutěží o ceny. Výbor může být složen z externích odborníků, je-li to stanoveno v základním právním aktu.
(90)V souladu se zásadou řádné správy by si schvalující osoba měla vyžádat vysvětlení či chybějící dokumenty, přičemž by měla být dodržena zásada rovného zacházení a dokumentace žádosti by se neměla podstatně změnit. Schvalující osoba se může rozhodnout, že tak neučiní, pouze v řádně odůvodněných případech. Schvalující osoba by měla mít mimoto možnost opravit zjevné administrativní chyby, nebo požádat o jejich opravu účastníka.
(91)Řádné finanční řízení by mělo vyžadovat, aby se Komise chránila požadováním záruk při vyplacení předběžného financování. Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé a příjemci grantů poskytovali záruku, by již neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik. Pokud schvalující osoba během plnění zjistí, že ručitel již není oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měla by mít schvalující osoba možnost požádat o nahrazení záruky.
(92)Různé soubory pravidel pro přímé a nepřímé plnění rozpočtu, zejména vymezení úkolů v rámci plnění rozpočtu, vedly k dezorientaci a riziku chybné kvalifikace jak u Komise, tak i u partnerů, a tato pravidla by proto měla být zjednodušena a harmonizována.
(93)Ustanovení týkající se posouzení pilířů, které je prováděno ex ante, by měla být revidována, aby se Komise mohla pokud možno spoléhat na systémy a postupy partnerů, které se pokládají za rovnocenné systémům a postupům, jež používá Komise. Mimoto je důležité objasnit, že pokud posouzení odhalí oblasti, v nichž zavedené postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů Unie, může Komise podepsat dohody o přiznání příspěvku a současně uložit dodatečná opatření v oblasti dohledu. Je rovněž důležité objasnit, kdy Komise nevyžaduje posouzení pilířů za účelem podepsání dohod o přiznání příspěvku.
(94)Je vhodné uvést, že by odměna organizací plnících rozpočet EU měla být založena na výkonnosti, je-li to důležité a možné.
(95)Komise navazuje se třetími zeměmi partnerství prostřednictvím dohod o financování. Je důležité objasnit obsah dohody o financování, zejména pro části, které provádí třetí země v rámci nepřímého plnění rozpočtu.
(96)Je důležité uznat zvláštní povahu nástrojů kombinujících zdroje financování, kdy Komise kombinuje svůj příspěvek s příspěvky finančních institucí, a ujasnit uplatňování hlavy X týkající se finančních nástrojů.
(97)Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, by měly být založeny na pravidlech ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU a směrnici 2014/24/EU.
(98)V případě smíšených zakázek by měla být objasněna metodika veřejných zadavatelů pro určení použitelných pravidel.
(99)V případech veřejných zakázek, jejichž hodnota je vyšší, nebo nižší než finanční limity stanovené směrnicí 2014/24/EU, a u veřejných zakázek nespadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice by měla být objasněna opatření týkající se uveřejňování informací ex ante a ex post, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.
(100)Toto nařízení by mělo obsahovat úplný seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.
(101)V zájmu zjednodušení správy a s cílem podporovat účast malých a středních podniků by pro veřejné zakázky střední hodnoty mělo být stanoveno jednací řízení.
(102)Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo i toto nařízení umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace. S cílem zajistit, aby bylo inovační partnerství využíváno pouze v případě, neexistuje-li na trhu požadovaný výrobek, měla by být v tomto nařízení stanovena povinnost provést takovéto předběžné tržní konzultace před využitím inovačního partnerství.
(103)Je třeba objasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, a zároveň zaručit, aby byli schopni pro své veřejné zakázky získat nejlepší poměr kvality a ceny, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.
(104)Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, měly by být tyto povinnosti součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.
(105)Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází subjekt nebo osoba odpovědná za plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu či úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie. Pokus hospodářského subjektu nepřípustně ovlivnit určité řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by k provedení veřejné zakázky neměly být vybrány z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například určitá společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo by auditor neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval.
(106)V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné, aby ověření, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnění kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky a ověření souladu se zadávací dokumentací bylo provedeno v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky, aniž by předtím proběhla kontrola kritérií pro vyloučení nebo kritérií pro výběr daného uchazeče.
(107)Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU. Mělo by být upřesněno, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek.
(108)Zadávání veřejných zakázek Unie by mělo zajistit, aby byly finanční prostředky využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem. V této souvislosti by mělo elektronické zadávání zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a k zlepšení přístupu všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám.
(109)V rámci každého řízení je nutno objasnit existenci fáze otevírání nabídek a žádostí o účast a hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.
(110)Zájemci a uchazeči by v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, měli být vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a měli by obdržet podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.
(111)Jelikož kritéria nejsou uplatňována v žádném konkrétním pořadí, měly by být odmítnutým uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, na jejich žádost sděleny vlastnosti a relativní výhody přijaté nabídky.
(112)V případě rámcových smluv s opětovným vyhlášením soutěže by povinnost sdělit neúspěšným uchazečům vlastnosti a relativní výhody přijaté nabídky neměla být uložena z toho důvodu, že pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při opětovném vyhlášení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.
(113)Veřejný zadavatel by měl mít možnost zrušit zadávací řízení před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že může být v souladu s obecnými zásadami práva Unie činěn odpovědným za škody.
(114)Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze měnit veřejnou zakázku během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. Minimální požadavky původního řízení se nemění zejména v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách či opčních práv. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o podstatných podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.
(115)Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb záruku za splnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v těchto odvětvích.
(116)Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a nemohou mezi svými útvary uzavírat smlouvy, nýbrž pouze meziútvarové dohody.
(117)Je vhodné doplnit do tohoto nařízení odkaz na oba finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby. Tyto finanční limity by se měly použít též na koncese, a to z důvodu zjednodušení a řádného finančního řízení a s přihlédnutím ke specifikům potřeb orgánů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnici 2014/24/EU, by tedy měla být na zadávání veřejných zakázek orgány Unie přímo použitelná.
(118)Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim dle směrnice 2014/24/EU. Finanční limit pro nákupy realizované v rámci zjednodušeného režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.
(119)Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta.
(120)Pravidla vztahující se na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnějších akcí by měla být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2014/23/EU a směrnici 2014/24/EU.
(121)V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba přeskupit obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek a zvláštní ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnějších akcí a odstranit zbytečná opakování a křížové odkazy.
(122)Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek orgány Unie, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.
(123)K dosažení rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a větší vzájemné provázanosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek na straně jedné a potřebou umožnit flexibilitu s ohledem na určité technické aspekty těchto pravidel na straně druhé by technická pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla být shrnuta v příloze tohoto nařízení a Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny této přílohy.
(124)Měla by být upřesněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména pokud jde o druhy akcí či subjektů, jež jsou k udělení grantu způsobilé, a pokud jde o právní závazky, jež lze ke krytí grantů použít. Přijímání rozhodnutí o udělení grantu by mělo být postupně ukončeno vzhledem k jejich omezenému používání a postupnému zavádění elektronických grantů. Strukturu je nutno zjednodušit přesunutím ustanovení o jiných nástrojích než granty do ostatních částí nařízení. Je třeba objasnit povahu subjektů, které mohou obdržet granty na provozní náklady, jelikož pojem „subjekty sledující cíl, jenž je v obecném zájmu Unie“ je zahrnut v pojmu „subjekty sledující cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporuje ji“. Mimoto je třeba odstranit restriktivní definici subjektu sledujícího cíl, jenž je v obecném zájmu Unie.
(125)V zájmu zjednodušení postupů a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení je nutno zjednodušit a zefektivnit ustanovení o obsahu žádosti o grant, výzvy k podávání návrhů a grantové dohody.
(126)S cílem usnadnit provádění akcí financovaných více dárci, u nichž v době, kdy jsou pro účely příspěvku Unie přidělovány prostředky na závazek, není známo celkové financování dotyčné akce, je třeba objasnit způsob stanovení příspěvku Unie a metodu ověřování jeho využití.
(127)Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušily správní postupy a podstatně snížily riziko chyb. Jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady představují vhodnou formu financování bez ohledu na oblast zásahu Unie, a zejména v případě standardizovaných a opakujících se akcí, jako jsou mobilita, dvoustranná institucionální partnerství, vzdělávací činnosti atd. V tomto ohledu by podmínky pro využití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb měly být pružnější. Je nutné výslovně umožnit stanovení jednorázových částek pokrývajících způsobilé náklady akce nebo pracovního programu v plné výši. Na podporu zaměření se na výsledky by mělo být mimoto upřednostněno financování založené na výstupech. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založené na vstupech by měly představovat alternativní možnost v případě, není-li použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb založených na výstupech možné nebo vhodné.
(128)Správní postupy povolování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by se měly zjednodušit svěřením pravomoci udělovat toto povolení schvalující osobě. Toto povolení může případně vydat Komise vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.
(129)K odstranění nedostatečné dostupnosti údajů používaných ke stanovení jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by mělo být přípustné využití odborného úsudku.
(130)Je třeba objasnit rozsah ověření a kontrol na rozdíl od pravidelného posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb. Tato ověřování a kontroly by se měly zaměřit na splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů. Tyto podmínky by neměly vyžadovat podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud o výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování rozhodla předem příslušná schvalující osoba nebo Komise, neměla by být tato výše během kontrol ex post zpochybněna. Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb může vyžadovat přístup k účtům příjemce grantu pro statistické a metodické účely. Pravidelné posuzování může vést k aktualizaci jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které se použijí na budoucí dohody, nemělo by se ho však využívat ke zpochybnění hodnoty jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které již byly sjednány. Přístup k účtům příjemce grantu je nutný i za účelem předcházení podvodům a jejich odhalování.
(131)Aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik EU v situaci omezené dostupnosti zdrojů, je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace mohou proto ve větším rozsahu využívat práci dobrovolníků za účelem spolufinancování akce. Aniž by byla dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu, musí být grant Unie v těchto případech omezen na odhadované způsobilé náklady, u nichž se nejedná o náklady na práci dobrovolníků. Jelikož dobrovolnickou práci vykonávají třetí osoby, aniž by jim příjemce grantu vyplácel odměnu, zabraňuje toto omezení proplacení nákladů, které příjemce nevynaložil.
(132)Je třeba usnadnit využívání cen jakožto cenné formy finanční podpory nesouvisející s předpokládanými náklady a ujasnit příslušná pravidla. Ceny by se měly považovat za doplněk, nikoli náhradu jiných nástrojů financování, jako jsou granty.
(133)Aby bylo možné pružnější využívání cen, měla by být povinnost uvádět ceny o hodnotě nejméně 1 000 000 EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu nahrazena předchozím informováním Evropského parlamentu a výslovným uvedením těchto cen v rozhodnutí o financování.
(134)Při udělování cen by měly být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. V této souvislosti by měly být stanoveny minimální požadavky na soutěže, zejména podmínky pro vyplacení ceny vítězům v případě udělení ceny a příslušné způsoby uveřejnění. Je rovněž zapotřebí jednoznačně vymezit postup udělovacího řízení od podání příspěvků až po vyrozumění účastníků a oznámení vítězi, který je obdobou řízení o udělení grantu.
(135)Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a podávání zpráv.
(136)V minulých letech využívala Unie v rostoucí míře finanční nástroje, které umožňují dosáhnout vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů prostřednictvím rozpočtu EU, současně však pro tento rozpočet znamenají finanční riziko. K těmto finančním nástrojům patří nejen nástroje, na něž se již finanční nařízení vztahuje, nýbrž také další nástroje, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc, jež byly dříve upraveny pouze pravidly stanovenými v příslušných základních právních aktech. Je důležité stanovit společný rámec v zájmu zajištění jednotnosti zásad vztahujících se na tento soubor nástrojů a seskupit je v rámci nové hlavy, která kromě stávajících pravidel platných pro finanční nástroje obsahuje i oddíly týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci pro členské státy nebo třetí země.
(137)Finanční nástroje mohou významně přispívat k multiplikaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky sdruženy s dalšími zdroji a mají aktivační účinek. Finanční nástroje by měly být uplatňovány pouze tehdy, neexistuje-li riziko narušení trhu nebo nesouladu s pravidly státní podpory.
(138)V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje využívat na základě hodnocení ex ante, které prokáže, že z hlediska dosažení politických cílů Unie jsou tyto finanční nástroje účinné.
(139)Finanční nástroje, rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly být schváleny prostřednictvím základního právního aktu. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.
(140)Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně do působnosti hlavy X, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení úvěrového posílení v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu v rámci určitého projektu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě úvěrového posílení ve formě půjčky nebo záruky.
(141)Finanční toky, které z finančního nástroje plynou nazpět, by se měly použít pro potřeby nástroje, který je generoval, a to v zájmu jeho vyšší efektivnosti a případně snížení objemu nových prostředků, které jsou na něj přiděleny z rozpočtu, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak.
(142)Je vhodné uznat sladění zájmů při sledování cílů politik Unie, a zejména skutečnost, že Evropská investiční banka a Evropský investiční fond mají zvláštní odborné znalosti pro uplatňování finančních nástrojů.
(143)Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, které jednají jako skupina, by měly mít možnost na sebe vzájemně přenášet část úkolů souvisejících s plněním, pokud to může mít přínosné pro provedení dané akce a v souladu s bližším vymezením v příslušné dohodě s Komisí.
(144)Je třeba objasnit, že jsou-li finanční nástroje kombinovány s jinými formami podpory poskytované z rozpočtu Unie, měla by se uplatňovat pravidla vztahující se na finanční nástroje. Tato pravidla by měla být případně doplněna zvláštními požadavky vyplývajícími z odvětvových právních předpisů.
(145)Uplatňování finančních nástrojů a rozpočtových záruk by mělo být mimoto v souladu s cíli daňové politiky Unie a dosaženými výsledky, pokud jde o vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména agresivní daňové plánování a řádnou správu v oblasti daní. V tomto ohledu je nutno věnovat pozornost doporučení Komise o agresivním daňovém plánování (C(2012) 8806), doporučení Komise týkajícímu se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní (C(2012) 8805), sdělení Komise o balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem: další kroky k dosažení efektivního zdaňování a větší daňové transparentnosti v EU (COM(2016) 23), zejména včetně sdělení Komise s názvem „Vnější strategie pro efektivní zdanění“ (COM(2016) 24), a souvisejícímu vývoji na úrovni Unie.
(146)Rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země představují mimorozpočtové operace, které mají značný dopad na rozvahu Unie. Ačkoli i nadále zůstávají mimorozpočtovými operacemi, jejich zařazení do finančního nařízení zajišťuje silnější ochranu finančních zájmů Unie a jednoznačnější rámec pro jejich schvalování, řízení a účtování.
(147)Unie nedávno zahájila důležité iniciativy založené na rozpočtových zárukách, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD). K vlastnostem těchto nástrojů patří to, že vytvářejí pro Unii podmíněný závazek a vyžadují tvorbu rezerv s cílem vytvořit rezervu likvidity, která umožňuje, aby rozpočet reagoval náležitě na platební závazky, jež mohou z těchto podmíněných závazků vyplývat. Aby byl zaručen úvěrový rating Unie, a tudíž její schopnost poskytovat účinně finanční prostředky, je nezbytné, aby byl při schvalování a sledování podmíněných závazků, jakož i při tvorbě rezerv na tyto závazky dodržován solidní soubor pravidel, který by se měl vztahovat na všechny rozpočtové záruky.
(148)Podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk mohou pokrývat širokou škálu finančních a investičních operací. Možnost uplatnění rozpočtové záruky nelze každoročně plánovat s úplnou jistotou, například v případě půjček se stanoveným splátkovým kalendářem. Proto je nezbytné stanovit rámec pro schvalování a sledování podmíněných závazků, který zajišťuje, aby byl neustále plně dodržován roční strop pro platby stanovený v rozhodnutí (ES, Euratom) 2007/436 o systému vlastních zdrojů Unie.
(149)Tento rámec by měl umožňovat rovněž řízení a kontrolu, včetně podávání pravidelných zpráv o finanční expozici Unie. Míra tvorby rezerv na finanční závazky by měla být stanovena na základě náležitého posouzení finančních rizik plynoucích z příslušného nástroje. Udržitelnost podmíněných závazků by měla být posouzena každoročně v rámci ročního rozpočtového procesu. Je nutno zřídit mechanismus včasného varování, aby se zamezilo nedostatečným rezervám na pokrytí finančních závazků.
(150)Rostoucí využívání finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci vyžaduje uvolnění značného objemu prostředků na platby a vytvoření příslušných rezerv. K zajištění aktivace mimorozpočtových zdrojů a současně zajištění náležité úrovně ochrany před finančními závazky je důležité optimalizovat výši potřebných rezerv a dosáhnout vyšší efektivnosti sdružením těchto rezerv ve společném rezervním fondu. Pružnější využívání těchto sdružených rezerv mimoto umožňuje efektivní celkovou míru tvorby rezerv, která zajišťuje potřebnou ochranu s optimálním množstvím prostředků.
(151)Pravidla pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla zajistit důkladný rámec pro vnitřní kontrolu. Pokyny k řízení aktiv tohoto fondu by měly být stanoveny na úrovni Komise po konzultaci s účetním. Schvalující osoby by měly aktivně sledovat finanční závazky v rámci své odpovědnosti a schvalující osoba pro společný rezervní fond by měla spravovat hotovost a aktiva ve fondu podle pravidel a postupů, které stanoví účetní.
(152)Rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly dodržovat stejný soubor zásad, jaký byl stanoven již pro finanční nástroje. Rozpočtové záruky by měly dodržovat konkrétně tyto zásady: měly by být neodvolatelné, bezpodmínečné a vyplatitelné na požádání; měly by být uplatňovány nepřímo, nebo výjimečně přímo; mohou se vztahovat pouze na finanční a investiční operace a protistrany by měly na příslušné operace přispět z vlastních zdrojů.
(153)Finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země by měla mít podobu půjčky, úvěrové linky či jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Prostředky, které mají být poskytnuty, si vypůjčuje Komise (jíž by měla být za tímto účelem svěřena pravomoc) na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, přičemž Unie se nepodílí na změně splatnosti, která by ji vystavila úrokovému riziku či jinému tržnímu riziku.
(154)Ustanovení týkající se finančních nástrojů by se měla uplatňovat co nejdříve, nejpozději však od 1. ledna 2018, aby bylo dosaženo požadovaného zjednodušení a účinnosti. Ustanovení týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci, jakož i společného rezervního fondu by se měla uplatňovat od víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Tento harmonogram umožní důkladnou přípravu nových nástrojů pro řízení podmíněných závazků. Umožní rovněž sladění zásad stanovených v hlavě X a návrhu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 na straně jedné a zvláštních programech souvisejících s tímto rámcem na straně druhé.
(155)Evropský parlament a Rada přijaly dne 22. října 2014 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (5), kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2004/2003 a stanoví nová pravidla mimo jiné pro financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni, zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a transparentnost. Uvedené nařízení se použije ode dne 1. ledna 2017.
(156)Do tohoto nařízení by měla být zahrnuta pravidla pro příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie určené pro evropské politické strany, jak se předpokládá v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Tato pravidla by měla politickým stranám na evropské úrovni poskytnout v souladu s povahou jejich činnosti větší míru flexibility, pokud jde o dobu pro využívání těchto příspěvků.
(157)Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na specifické potřeby evropských politických stran.
(158)I když je finanční podpora poskytována bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně řádné využívání finančních prostředků Unie odůvodnit. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich poskytnutí, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky příslušnou schvalující osobou získány zpět.
(159)Prostředky Unie poskytované na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, nikoli tedy k přímému nebo nepřímému financování jiných subjektů, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.
(160)Přiznání příspěvků by mělo být rovněž zjednodušeno a přizpůsobeno specifikům evropských politických stran, zejména tím, že nebudou stanovována kritéria pro výběr, bude zavedena jediná platba předběžného financování v plné výši jako obecné pravidlo a stanovena možnost využívat jednorázové částky, paušální financování, financování jednotkových nákladů a financování nesouvisející s náklady příslušných operací.
(161)Vyplácení příspěvků ze souhrnného rozpočtu Unie by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší povinnosti vyplývající z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
(162)Sankce vyplývající jak z finančního nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou non bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nesmí být správní a/nebo finanční sankce podle finančního nařízení uloženy v některém z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
(163)Toto nařízení by mělo stanovit obecný rámec, na jehož základě lze rozpočtovou podporu využít jako nástroj v oblasti vnější činnosti, včetně povinnosti třetí země poskytovat Komisi odpovídající a včasné informace pro vyhodnocení dodržení dohodnutých podmínek a ustanovení, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie.
(164)Komise by měla mít pravomoc vytvářet a spravovat svěřenské fondy Unie pro akce v případě mimořádných událostí, po odeznění těchto událostí nebo pro tematicky zaměřené akce nejen v oblasti vnějších, nýbrž i vnitřních akcí Unie. Nedávné události v Evropské unii ukazují na potřebu větší flexibility financování v rámci EU. Jelikož se hranice mezi vnějšími a vnitřními politikami stále více stírají, poskytlo by to rovněž nástroj umožňující reagovat na přeshraniční problémy. Je nutné upřesnit zásady platné pro příspěvky do svěřenských fondů Unie, objasnit povinnosti účastníků finančních operací a správní rady svěřenského fondu. Je též nutno stanovit pravidla, která zajišťují, aby byli zúčastnění dárci ve správní radě svěřenského fondu zastoupeni spravedlivým způsobem a aby bylo využití finančních prostředků fondu podmíněno kladným hlasováním Komise.
(165)V souladu se zefektivněním stávajících pravidel a s cílem zabránit přílišnému opakování by měla být část druhá finančního nařízení, která je vyhrazena pro zvláštní ustanovení o Evropském zemědělském záručním fondu, výzkumu, vnější činnosti a zvláštních fondech EU, zrušena. Ustanovení této části druhé by měla být vložena do příslušných částí finančního nařízení, nebo pokud se nepoužívají nebo již nejsou důležitá, měla by být jednoduše zrušena.
(166)Ustanovení o předkládání účetních závěrek a účetnictví je třeba zjednodušit a ujasnit. Je proto důležité sloučit všechna ustanovení o ročních účetních závěrkách a podávání ostatních finančních zpráv do zvláštní hlavy.
(167)Způsob, jakým orgány v současnosti hlásí Evropskému parlamentu a Radě projekty v oblasti nemovitostí, by měl být zachován. Orgány by měly mít možnost financovat nové projekty v oblasti nemovitostí z prostředků obdržených za již prodané budovy, a je tudíž nutno vložit odkaz na ustanovení o účelově vázaných příjmech. To umožní uspokojit měnící se potřeby v rámci politiky orgánů týkající se nemovitostí a současně ušetřit náklady a zajistit větší flexibilitu.
(168)Za účelem přizpůsobení technických prvků a podrobných pravidel, jež platí pro zadávání veřejných zakázek a pravidla platná pro určité subjekty Unie, by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přílohu tohoto nařízení, rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu a vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(169)S cílem zvýšit dynamiku uplatňování zvláštních nástrojů je vhodné zjednodušit postupy pro uvolňování a převod prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Fondu solidarity Evropské unie s využitím interních převodů uskutečňovaných Komisí.
(170)Aby bylo zajištěno, že program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) poskytuje rychle přiměřené zdroje na podporu měnících se politických priorit, měly by orientační podíly pro každou ze tří os a minimální procentní podíly každé tematické priority v rámci jednotlivých os umožnit větší flexibilitu. To by mělo zlepšit řízení programu a umožnit zaměření rozpočtových prostředků na akce, které zajišťují vyšší zaměstnanost a lepší výsledky v sociální oblasti.
(171)Aby se usnadnily investice do infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu, aniž by bylo dotčeno plné uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, zejména směrnic o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, případně o posuzování vlivů na životní prostředí, je třeba odstranit určitá omezení, pokud jde o rozsah podpory těchto investic.
(172)S cílem reagovat na problémy způsobené rostoucím přílivem migrantů a uprchlíků je třeba vysvětlit cíle, k nimž může EFRR přispívat v rámci podpory migrantů a uprchlíků.
(173)Jelikož změna ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 zajišťuje výhodnější podmínky pro určité operace vytvářející příjem, u nichž jsou částky nebo míry podpory stanoveny v příloze II nařízení o ENRF, je nutné stanovit jiné datum vstupu těchto ustanovení v platnost, aby bylo zajištěno rovné zacházení s operacemi podpořenými na základě nařízení (EU) č. 1303/2013.
(174)V zájmu snazšího provádění operací by se měl rozšířit okruh potenciálních příjemců grantů. Pro podporu v rámci politiky soudržnosti by proto měly být způsobilé i fyzické osoby.
(175)K zajištění řádného finančního řízení ESI fondů, jež jsou spravovány v rámci sdíleného plnění rozpočtu, a objasnění povinností členských států by měly obecné zásady výslovně odkazovat na zásady vnitřní kontroly plnění rozpočtu a zabránění střetu zájmů, které jsou stanoveny ve finančním nařízení.
(176)Za účelem maximalizace synergií mezi všemi fondy Unie k účinnému řešení problémů spojených s migrací a azylem by mělo být zajištěno, aby v případě, že se do priorit ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy promítají tematické cíle, zahrnovaly tyto priority náležité využití každého fondu pro tyto oblasti.
(177)K zajištění vzájemné provázanosti programování by měly být jednou ročně vzájemně sladěny dohody o partnerství a operační programy.
(178)V zájmu optimálního využívání finančních prostředků přidělených členským státům v rámci politiky soudržnosti by členským státům mělo být umožněno převést přidělené prostředky z ESI fondů na nástroje zřízené podle finančního nařízení nebo podle odvětvových nařízení.
(179)K usnadnění přípravy a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje by mělo být možné pokrýt z hlavního fondu náklady na přípravné činnosti, provozní náklady a náklady na propagaci.
(180)Aby se usnadnilo provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic, je nutno ujasnit úlohu a povinnosti místních akčních skupin v případě strategií komunitně vedeného místního rozvoje a úlohu a povinnosti místních orgánů, orgánů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací v případě integrovaných územních investic ve vztahu k ostatním orgánům programu. Určení zprostředkujícího subjektu by se mělo vyžadovat pouze v případech, kdy příslušné subjekty plní úkoly nad rámec úkolů popsaných v příslušném článku, nebo pokud to vyžadují pravidla pro daný fond.
(181)Je nutné objasnit, že by řídicí orgány měly mít možnost uplatňovat finanční nástroje zadáváním přímých zakázek Evropské investiční bance a mezinárodním finančním institucím.
(182)Mnoho členských států zřídilo banky nebo finanční instituce ve veřejném vlastnictví, které na základě veřejného politického mandátu podporují hospodářský rozvoj. Tyto banky nebo finanční instituce mají zvláštní charakteristiky, které je odlišují od soukromých obchodních bank z hlediska vlastnictví, mandátu v oblasti rozvoje a skutečnosti, že neusilují o dosažení maximálního zisku. Úlohou těchto bank je zejména zmírňovat selhání trhu, pokud v určitých regionech nebo určitých oblastech politiky či odvětvích jsou finanční služby poskytovány obchodními bankami nedostatečně. Tyto banky nebo finanční instituce ve veřejném vlastnictví mají vhodné předpoklady k tomu, aby podporovaly přístup k ESI fondům a současně zachovávaly neutralitu z hlediska hospodářské soutěže. Jejich zvláštní úloha a charakter mohou členským státům pomoci více využívat finanční nástroje při provádění ESI fondů s cílem zajistit maximální dopad těchto fondů na reálnou ekonomiku. Tento výsledek by byl v souladu s politikou Komise, která má usnadnit úlohu těchto bank nebo institucí jakožto správců fondů při provádění ESI fondů, jakož i při kombinování ESI fondů s financováním z EFSI, jak je stanoveno zejména v investičním plánu pro Evropu. Je proto odůvodněné umožnit řídicím orgánům, aby těmto veřejným bankám nebo finančním institucím zadávaly veřejné zakázky přímo. Aby však bylo zajištěno, že tato možnost přímého zadávání veřejných zakázek je v souladu se zásadami vnitřního trhu, měly by být stanoveny přísné podmínky, které musí veřejné banky nebo instituce splňovat, aby bylo možno toto ustanovení použít.
(183)Aby byla zachována možnost iniciativy na podporu malých a středních podniků jakožto nástroje, který má pomoci zvýšit konkurenceschopnost těchto podniků, je třeba stanovit, že členské státy mohou přispívat na společnou neomezenou záruku a sekuritizační finanční nástroje ve prospěch malých a středních podniků během celého programového období, a je třeba aktualizovat příslušná ustanovení týkající se této možnosti, například ustanovení o předběžném posouzení a o hodnocení.
(184)Při přijímání nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů – Evropský fond pro strategické investice (EFSI) – se usilovalo o to, aby mohly členské státy využívat ESI fondy s cílem přispět na financování způsobilých projektů, které jsou podpořeny zárukou EU, která je kryta prostřednictvím EFSI. Mělo by být přijato zvláštní ustanovení, které objasňuje podmínky umožňující lepší vzájemné působení a doplňkovost, aby bylo možno snáze kombinovat ESI fondy s finančními produkty EIB na základě záruky Unie ve prospěch EFSI.
(185)S cílem zjednodušit a harmonizovat požadavky na kontrolu a audit a zvýšit odpovědnost finančních nástrojů, které uplatňuje EIB a ostatní mezinárodní finanční instituce, je nutné pozměnit ustanovení o řízení a kontrole finančních nástrojů, aby se usnadnil proces potvrzování věrohodnosti.
(186)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vzor kontrolních zpráv a výročních zpráv o auditu, jak je uvedeno v čl. 40 odst. 1 tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(187)Aby byl zajištěn soulad se způsobem, jakým se přistupuje k finančním opravám v programovém období 2007–2013, je nutné objasnit, že by v případě finančních nástrojů mělo být možné, aby byla jednotlivá nesrovnalost nahrazena oprávněnými výdaji v rámci téže operace, takže související finanční oprava nebude mít pro danou operaci finančního nástroje za následek čistou ztrátu.
(188)S cílem podnítit soukromé investory ke společným investicím do projektů v oblasti veřejné politiky by měla být zavedena koncepce rozdílného zacházení s investory, jež za určitých podmínek umožňuje, aby ESI fondy mohly vůči soukromému investorovi a finančním produktům EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI zaujmout podřízenou pozici. Současně by měly být stanoveny podmínky pro použití tohoto rozdílného zacházení při provádění ESI fondů.
(189)Vzhledem k přetrvávajícím nízkým úrokovým sazbám je v zájmu toho, aby nebyly subjekty uplatňující finanční nástroje nepatřičně penalizovány, nutné umožnit s výhradou aktivní a pečlivé správy pokladny financování záporných úroků vzniklých v důsledku investic ESI fondů podle článku 43 nařízení o společných ustanoveních z prostředků vrácených finančnímu nástroji.
(190)S cílem sladit požadavky na podávání zpráv s novým čl. 43 písm. a) o rozdílném zacházení s investory a zamezit duplicitě mezi „hodnotou investic“ v čl. 46 odst. 2 písm. h) a „kapitálovými investicemi“ v čl. 46 odst. 2 písm. i) je třeba článek 46 nařízení o společných ustanoveních aktualizovat.
(191)V zájmu snazšího provádění ESI fondů je nutné umožnit členským státům přímé zadávání v souvislosti s opatřeními technické pomoci, která provádějí EIB/EIF, jiné mezinárodní finanční instituce a banky nebo finanční instituce ve veřejném vlastnictví.
(192)Aby se usnadnilo provádění operací vytvářejících příjem, mělo by být kdykoli během provádění programu přípustné snížit míru spolufinancování a mělo by být umožněno stanovit paušální procentní podíly čistých příjmů na vnitrostátní úrovni.
(193)Kvůli pozdnímu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 a skutečnosti, že v uvedeném nařízení byly stanoveny úrovně intenzity podpory, je nutné povolit určité výjimky s ohledem na ENRF, pokud jde o operace vytvářející příjem.
(194)K snížení administrativní zátěže u příjemců grantů by se měl zvýšit finanční limit pro vynětí určitých operací z výpočtu s přihlédnutím k příjmům vytvořeným během jejich provádění.
(195)K usnadnění synergií mezi ESI fondy a ostatními nástroji Unie mohou být vynaložené výdaje proplaceny z různých ESI fondů a nástrojů Unie podle předem stanoveného poměru.
(196)Na podporu využívání jednorázových částek a vzhledem k tomu, že jednorázové částky musí být založeny na přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metodě výpočtu, jež by měla zajistit řádné finanční řízení, by se měl platný horní limit pro jejich použití zrušit.
(197)V zájmu snížení administrativní zátěže při provádění projektů ze strany příjemců grantů by měla být zavedena nová forma zjednodušeného vykazování nákladů pro financování založené na jiných podmínkách, než jsou náklady operací.
(198)Vzhledem ke skutečnosti, že podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 platí povinnost týkající se zajištění trvalosti investičních operací od provedení poslední platby pro příjemce grantu a že v případě, že investice spočívá v pořízení nového strojního zařízení a vybavení na leasing, k poslední platbě dochází na konci smluvního období, neměla by se tato povinnost na dotyčný typ investic vztahovat.
(199)V zájmu širokého uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů by mělo být v případě EFRR a ESF u operací nedosahujících určitého finančního limitu povinné používat standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby. Současně by mělo být zavedeno používání návrhů rozpočtů jako další metodiky pro stanovení zjednodušených nákladů.
(200)S cílem usnadnit dřívější a cílenější uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o definici standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování, o přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodu pro jejich stanovení a o financování založené na splnění podmínek souvisejících s dosažením pokroku při provádění nebo se splněním cílů programů, a nikoli na nákladech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(201)K snížení administrativní zátěže by se mělo rozšířit využívání paušálních sazeb, které od členských států nevyžadují stanovení metodiky. Proto by měly být zavedeny dvě dodatečné paušální sazby; jedna pro výpočet přímých nákladů na zaměstnance a druhá pro výpočet zbývajících způsobilých nákladů, které vycházejí z nákladů na zaměstnance. Měly by být blíže vysvětleny metody výpočtu nákladů na zaměstnance.
(202)K zvýšení účinnosti a dopadů operací by se mělo usnadnit provádění celostátních operací nebo operací zahrnujících různé programové oblasti a měly by se zvýšit možnosti, pokud jde o výdaje na určité investice vynaložené mimo Unii.
(203)S cílem podnítit členské státy k využívání hodnocení velkých projektů nezávislými odborníky by mělo být přípustné předložení výkazu výdajů v souvislosti s velkým projektem Komisi před kladným hodnocením ze strany nezávislého odborníka, jakmile byla Komise informována o poskytnutí příslušných informací nezávislému odborníkovi.
(204)Na podporu využívání společných akčních plánů, které sníží administrativní zátěž u příjemců grantů, je nutné snížit regulatorní požadavky související s vypracováním společného akčního plánu.
(205)Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži u příjemců grantů, měla by pravidla týkající se informování a komunikace dodržovat zásadu proporcionality. Je proto důležité objasnit oblast působnosti pravidel týkajících se informování a komunikace.
(206)V zájmu snížení administrativní zátěže a zajištění účinného využívání technické pomoci v rámci fondů a kategorií regionů by se měla zvýšit flexibilita při výpočtu a sledování příslušných limitů vztahujících se na technickou pomoc členských států.
(207)K zefektivnění prováděcích struktur by mělo být ujasněno, že možnost, aby byly řídicí orgán, certifikační orgán a auditní orgán součástí téhož veřejného subjektu, je dostupná i u programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.
(208)Povinnosti řídicích orgánů s ohledem na ověřování výdajů v případě využívání zjednodušeného vykazování nákladů je třeba stanovit podrobněji.
(209)Aby bylo zajištěno, že příjemci grantů mohou při provádění ESI fondů a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) využít plně potenciál k zjednodušení vyplývající z řešení v oblasti elektronické správy, zejména v zájmu snazší úplné elektronické správy dokumentů, je třeba objasnit, že se papírová stopa nevyžaduje, jsou-li splněny určité podmínky.
(210)K zajištění rovného zacházení s operacemi podporovanými na základě tohoto nařízení je nutné stanovit datum použitelnosti určitých změn nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.
(211)Za účelem snazšího přístupu určitých cílových skupin k ESF by sběr údajů pro některé ukazatele měl být založen na reprezentativních vzorcích a měl by se během programového období provést dvakrát.
(212)V zájmu právní jistoty a harmonizovaného a nediskriminačního poskytování podpory mladým zemědělcům je nutné stanovit, že v rámci rozvoje venkova se „datem zahájení činnosti“, na něž se odkazuje v příslušných pravidlech, rozumí datum začátku postupu pro zahájení činnosti prostřednictvím úkonu žadatele a že žádost o podporu je nutno podat do 24 měsíců od tohoto dne. Zkušenosti se sjednáváním programů mimoto ukazují, že je nutno ujasnit pravidla pro zahájení společné činnosti mladých zemědělců a prahové hodnoty pro přístup k podpoře, jak se vyžaduje v čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013, a že by se měla zjednodušit ustanovení týkající se doby trvání podnikatelského plánu.
(213)Aby byly finanční nástroje dostatečně atraktivní pro soukromý sektor, je důležité, aby byly koncipovány a využívány pružně. Zkušenosti však ukazují, že určitá pravidla způsobilosti vztahující se na jednotlivá opatření omezují využívání finančních nástrojů v programech rozvoje venkova i pružné využívání finančních nástrojů ze strany správců fondů. Je proto vhodné stanovit, že se na finanční nástroje určitá pravidla způsobilosti pro jednotlivá opatření nevztahují. Z téhož důvodu je rovněž vhodné stanovit, že podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce podle článku 19 nařízení (EU) č. 1305/2013 lze poskytnout i ve formě finančních nástrojů. Vzhledem k těmto změnám by mělo být stanoveno, že je-li podpora investic podle článku 17 nařízení (EU) č. 1305/2013 poskytována ve formě finančních nástrojů, musí investice přispět k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova.
(214)Zemědělci jsou v současnosti kvůli vývoji na trhu vystaveni rostoucím ekonomickým rizikům. Tato ekonomická rizika se však nedotýkají všech zemědělských odvětví stejně. Členské státy by proto měly mít možnost v řádně odůvodněných případech zemědělcům pomoci prostřednictvím odvětvových nástrojů ke stabilizaci příjmu, zejména v případě odvětví postižených výrazným poklesem příjmů, jenž by měl významný hospodářský dopad na určitou venkovskou oblast, pokud jsou dodrženy mezinárodní závazky Unie. Za účelem sledování výdajů vynaložených v souvislosti s tímto novým nástrojem je nutno upravit obsah finančního plánu programu. Zvláštní požadavek na podání zprávy o opatření k řízení rizik v roce 2018 podle čl. 36 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 je již zahrnut ve zprávě pro Evropský parlament a Radu týkající se monitorování a hodnocení společné zemědělské politiky podle čl. 110 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013. V čl. 36 odst. 5 by se proto měl druhý pododstavec zrušit.
(215)Pokud jde o vzájemné fondy, zdá se, že účinnému fungování těchto fondů brání zákaz přispívat z veřejných prostředků do počátečního základního kapitálu stanovený v čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013. Tento zákaz by se měl proto zrušit.
(216)Podpora investic do obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi podle čl. 18 odst. 1 písm. b) a čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013 je obvykle poskytována všem způsobilým žadatelům. Členským státům by proto neměla být uložena povinnost stanovit kritéria pro výběr operací v rámci obnovy. V řádně odůvodněných případech, kdy kritéria pro výběr nelze vzhledem k povaze operací stanovit, by členské státy měly mít mimoto možnost stanovit jiné způsoby výběru.
(217)V článku 59 nařízení (EU) č. 1305/2013 jsou stanoveny maximální sazby příspěvku z EZFRV. K snížení tlaku na státní rozpočet některých členských států a v zájmu urychlení velmi potřebných investic na Kypru by se platnost maximální sazby příspěvku ve výši 100 % stanovená v čl. 59 odst. 4 písm. f) měla prodloužit do doby uzavření programu. V čl. 59 odst. 4 je mimoto nutné uvést odkaz na zvláštní sazbu příspěvku stanovenou v nařízení (EU) č. 1303/2013 s ohledem na nový finanční nástroj podle čl. 38 odst. 1 písm. c) téhož nařízení.
(218)Podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 mohou být v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof výdaje spojené se změnami programu způsobilé ode dne, kdy k přírodní katastrofě došlo. Tato možnost zavést způsobilost výdajů vynaložených před předložením změny programu by se měla rozšířit i na ostatní situace, například katastrofické události nebo významné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek v členském státě nebo regionu, včetně náhlých a významných demografických změn v důsledku migrace nebo přijímání uprchlíků.
(219)Podle čl. 60 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 jsou s ohledem na investiční operace v zemědělství způsobilé pouze výdaje, jež vznikly po předložení žádosti. Členské státy by měly mít možnost ve svých programech stanovit, že pokud investice souvisí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či významné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu, jsou způsobilé výdaje, které vznikly po výskytu události.
(220)V zájmu většího využívání zjednodušeného vykazování nákladů, na něž se odkazuje v čl. 67 odst. 1 písm. b) až d) nařízení (EU) č. 1303/2013, je nutné omezit zvláštní pravidla EZFRV obsažená v čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 na podporu poskytnutou podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), co se týká ušlých příjmů a nákladů na údržbu, a článků 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013.
(221)Článek 74 nařízení (EU) č. 1305/2013 vyžaduje, aby členské státy konzultovaly monitorovací výbor programu rozvoje venkova ohledně kritérií pro výběr do čtyř měsíců od schválení programu. To členským státům ukládá nepřímou povinnost stanovit v této lhůtě všechna kritéria pro výběr i pro výzvy k podávání žádostí, které budou zveřejněny posléze. S cílem snížit zbytečnou administrativní zátěž a současně zajistit, aby byly finanční prostředky využity co nejlépe, by členské státy měly mít možnost stanovit kritéria pro výběr a vyžádat si stanovisko monitorovacího výboru kdykoli před zveřejněním výzev k podávání žádostí.
(222)K zajištění toho, aby byl rozpočet Evropského zemědělského záručního fondu v souladu s příslušnými ročními stropy, a k vytvoření rezervy na krize v zemědělství se uplatňuje finanční kázeň. Vzhledem k technické povaze stanovení míry úpravy a souvisejícím vazbám na odhady Komise týkající se výdajů, které jsou uvedeny v návrhu ročního rozpočtu, by se měl postup stanovení míry úpravy zjednodušit tím, že Komise je zmocněna k přijetí této míry poradním postupem. Nové finanční nařízení nestanoví soubor příjemců, kteří jsou způsobilí pro úhradu úprav vyplývajících z použití mechanismu finanční kázně. Toto nařízení by mělo být tomuto přizpůsobeno, přičemž by současně měla být zachována stávající definice způsobilých příjemců.
(223)S cílem harmonizovat pravidla automatického zrušení závazků stanovená v článku 87 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 38 nařízení (EU) č. 1306/2013 je nutno upravit datum, k němuž musí členské státy zaslat Komisi informace o výjimkách ze zrušení závazků, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 3.
(224)V zájmu právní jasnosti, pokud jde o zacházení s částkami získanými zpět v důsledku dočasného snížení plateb podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, by tyto měly být uvedeny v seznamu zdrojů účelově vázaných příjmů podle článku 43 uvedeného nařízení.
(225)Zkušenosti ukazují, že pravidlo rovnoměrného rozdělení rizika nedostatečného inkasa částek splatných v důsledku nesrovnalostí mezi rozpočet a členské státy, pokud tyto částky nebyly vráceny v přiměřených lhůtách, které bylo poprvé zavedeno v nařízení (EU) č. 1290/2005 (tzv. pravidlo 50/50), funguje s ohledem na ochranu rozpočtu dobře. Tento systém však znamená velkou administrativní zátěž a zátěž spojenou s vedením účetnictví jak pro Evropskou komisi, tak i pro členské státy. Proto se považuje za vhodné tento přístup dále pozměnit a účtovat příslušné částky po uplynutí stanovených lhůt v plné výši dotčeným členským státům, přičemž jim je na druhou stranu umožněno ponechat ve vnitrostátních rozpočtech částky inkasované následně na konci příslušného řízení o jejich zpětném získání.
(226)Aby bylo zajištěno, že odmítnutí nebo zpětné získávání plateb dotčených nedodržením pravidel pro zadávání veřejných zakázek zohledňuje závažnost tohoto nedodržení a respektuje zásadu proporcionality, mělo by být toto odmítnutí nebo zpětné získávání omezeno na výši, kterou Komise stanovila pro ukládání finančních oprav za nedodržení těchto pravidel v případě výdajů v rámci sdíleného plnění rozpočtu. Je rovněž vhodné ujasnit, že toto nedodržení má vliv na legalitu a správnost operací pouze ve stejné výši.
(227)Dosavadní zkušenosti ukazují, že uplatňování tří kritérií pro určení aktivního zemědělce, která jsou stanovena v čl. 9 odst. 2 třetím pododstavci nařízení Evropského parlamentu a (EU) č. 1307/2013, je pro mnoho členských států obtížné. K snížení administrativní zátěže spojené s uplatňováním těchto tří kritérií by měly mít členské státy možnost používat pouze jedno či dvě z těchto kritérií. Zkušenosti rovněž prokazují, že v některých členských státech převažují správní náklady na uplatňování ustanovení týkajícího se aktivních zemědělců jako celku nad přínosy plynoucími z vyloučení velmi omezeného počtu neaktivních příjemců z režimů přímé podpory. Aby se mohly členské státy zabývat těmito situacemi v dalších rocích podání žádostí, mělo by být uplatňování celého článku 9 nepovinné.
(228)Zkušenosti získané v prvním roce uplatňování nařízení (EU) č. 1307/2013 ukazují, že určité členské státy, které uplatňují režim jednotné platby na plochu, nevyužívají celý objem finančních prostředků, jež jsou dostupné v rámci rozpočtových stropů stanovených v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1089. Členské státy, které uplatňují režim základní platby, již mohou v rámci určitých mezí přidělit platební nároky vyšší hodnoty, než je částka dostupná pro jejich režim základní platby, aby bylo zajištěno efektivnější využívání finančních prostředků. Rovněž členské státy, které uplatňují režim jednotné platby na plochu, by měly mít možnost v rámci stejných společných mezí, a aniž by bylo dotčeno dodržování čistých stropů u přímých plateb, vypočítat potřebnou částku, o kterou lze navýšit strop jejich režimu jednotné platby na plochu.
(229)Aby byl zajištěn maximální dosah platby pro mladé zemědělce podle nařízení (EU) č. 1307/2013, je vhodné, aby členské státy omezily počet platebních nároků nebo způsobilých hektarů, avšak pouze v případech, kdy má toto omezení zajistit dodržení příslušných ustanovení týkajících se financování platby pro mladé zemědělce.
(230)Podle článku 52 nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy za určitých podmínek poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům činným ve zvláštních zemědělských odvětvích nebo věnujícím se zvláštním druhům zemědělské činnosti, a to v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech. Aby se zabránilo zachování úrovně produkce v případě, kdy to není vzhledem k strukturální nerovnováze na trhu vhodné, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které umožňují vyplácet dobrovolnou podporu vázanou na produkci až do roku 2020 na základě výrobních jednotek, na něž byla podpora poskytována v minulém referenčním období. V souvislosti se současnou krizí má tato dočasná výjimka dosáhnout v dlouhodobém horizontu cíle dobrovolné podpory vázané na produkci, který spočívá v zachování úrovně produkce v dotyčných oblastech.
(231)Zdá se, že jednou z hlavních překážek zakládání organizací producentů, zejména v členských státech, které zaostávají, pokud jde o stupeň organizovanosti, je nedostatečná vzájemná důvěra a minulé zkušenosti. V této souvislosti by mohlo tuto překážku odstranit odborné vedení, kdy fungující organizace producentů ukazují cestu ostatním organizacím producentů, seskupením producentů či jednotlivým producentům v odvětví ovoce a zeleniny, a mělo by být tudíž zařazeno mezi cíle organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny.
(232)Kromě stažení produktů z trhu k jejich bezplatnému rozdělení je rovněž vhodné poskytnout financování Unie v plné výši na opatření v oblasti odborného vedení, která mají vybízet producenty k zakládání organizací splňujících kritéria pro uznání, a to v rámci operačních programů stávajících organizací producentů.
(233)Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala doplnění vzájemných fondů, které by mohly jako nové nástroje pomoci bojovat proti krizím.
(234)V členských státech se slabou organizací produkce v odvětví ovoce a zeleniny by mělo být umožněno poskytování dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků.
(235)Aby byla zajištěna efektivní, cílená a udržitelná podpora organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny a jejich sdružení, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o seznam členských států, které mohou organizacím producentů poskytovat vnitrostátní finanční podporu.
(236)V zájmu zjednodušení stávajícího postupu spočívajícího za prvé v udělení povolení členským státům poskytovat dodatečnou vnitrostátní finanční podporu organizacím producentů v regionech Unie, kde je stupeň organizovanosti obzvláště nízký, a za druhé v proplacení části vnitrostátní finanční podpory, jsou-li splněny další podmínky, by mohl být zaveden nový systém. Členské státy, v nichž je stupeň organizovanosti obzvláště nízký a v roce 2013 byl na vnitrostátní úrovni nižší než 20 %, by mohly jako vnitrostátní podporu poskytnout dodatečný procentní podíl hodnoty produkce uvedené na trh, přičemž výsledek by měl být podobný stávajícímu systému předchozího povolení a následného proplacení podpory ze strany Unie. Komise by měla seznam členských států, které mohou poskytovat dodatečnou vnitrostátní podporu, pravidelně revidovat za účelem jeho aktualizace.
(237)Zkušenosti získané při uplatňování článku 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ukázaly, že potřeba přijmout prováděcí akty za účelem řízení jednoduchých, matematických procesů spojených se způsobem přidělování kvót je zatěžující a náročná na zdroje, aniž by tento přístup přinášel zvláštní výhody. Komise nemá v tomto ohledu ve skutečnosti žádný prostor pro uvážení, jelikož příslušný vzorec je již stanoven v čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006. K snížení související administrativní zátěže a zefektivnění procesu by mělo být stanoveno, že Komise zveřejní výsledky přidělení dovozních celních kvót prostřednictvím příslušných internetových stránek. Mimoto by mělo být přijato zvláštní ustanovení, podle něhož by měly členské státy vydávat licence až poté, co Komise zveřejní výsledky přidělení kvót.
(238)EFG by měl i po dni 31. prosince 2017 dočasně poskytovat pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“) a kteří pobývají v regionech způsobilých v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, neboť uvedené regiony jsou neúměrně zasaženy rozsáhlým propouštěním.
(239)Aby se zvýšila efektivita zásahu, lze v rámci Nástroje pro propojení Evropy zřídit nástroj nebo nástroje kombinující zdroje financování. Tyto nástroje kombinující zdroje financování by měly financovat operace kombinování zdrojů, což jsou opatření kombinující nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie, včetně kombinace kapitálových a dluhových nástrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy, na straně jedné a financování od skupiny EIB (včetně financování ze strany EIB v rámci EFSI) nebo od rozvojových či jiných finančních institucí, jakož i od investorů na straně druhé.
(240)Cílem nástroje kombinujícího zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy by mělo být zvýšení multiplikačního účinku výdajů Unie tím, že přiláká další zdroje od soukromých investorů. Mimoto by mělo být zajištěno, aby se podporované akce staly ekonomicky a finančně životaschopnými.
(241)Na podporu provádění projektů s nejvyšší přidanou hodnotou pro transevropskou dopravní síť, pokud jde o koridory hlavní sítě, přeshraničních projektů a projektů týkajících se ostatních částí hlavní sítě je nutné umožnit flexibilitu při využívání víceletého pracovního programu, kdy je možné dosáhnout až 95 % rozpočtových prostředků podle nařízení (EU) č. 1316/2013.
(242)V současnosti lze na podporu akcí v oblasti infrastruktur pro digitální služby využít pouze granty a veřejné zakázky. Aby byla zajištěna co nejvyšší efektivita, měly by být na podporu těchto akcí k dispozici i finanční nástroje.
(243)Intervence v oblasti infrastruktur pro digitální služby by měla být založena na jednoduchých a pružných zásadách, aby mohla Unie reagovat na nové politické priority a související potřeby v oblasti financování. K dosažení cílů intervence v dané oblasti může být zejména nezbytné financovat „vstupní služby“, které spojují jednu či více vnitrostátních infrastruktur s platformou nebo platformami hlavních služeb a jejichž součástí jsou prvky dané infrastruktury pro digitální služby: výpočty, uchovávání a řízení dat a připojení.
(244)Aby se zamezilo zbytečné administrativní zátěži u řídicích orgánů, která by mohla bránit efektivnímu provádění FEAD, je vhodné zjednodušit a usnadnit postup změny nepodstatných prvků operačních programů.
(245)V zájmu dalšího zjednodušení využívání FEAD je vhodné přijmout dodatečná ustanovení zejména s ohledem na způsobilost výdajů, pokud jde o používání standardních stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb.
(246)Aby se zabránilo nespravedlivému zacházení s partnerskými organizacemi, neměly by nesrovnalosti, které lze přičíst pouze jednomu subjektu pověřenému pořízením pomoci, ovlivnit způsobilost výdajů partnerských organizací.
(247)Je vhodné objasnit definici „pravidel způsobilosti“, aby byla u operací podporovaných z FEAD zaručena právní jistota.
(248)S cílem zjednodušit provádění FEAD a zabránit právní nejistotě by měly být objasněny určité povinnosti členských států v oblasti řízení a kontroly.
(249)S cílem zjednodušit provádění ESI fondů a FEAD a zabránit právní nejistotě by měly být objasněny určité povinnosti členských států v oblasti řízení a kontroly.
(250)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 umožňuje rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky pouze v případě schválení víceletých programů eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz, programů průzkumů zaměřených na zjišťování výskytu škodlivých organismů a programů ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie. V zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by se tato možnost měla rozšířit i na ostatní opatření stanovená v nařízení (EU) č. 652/2014.
(251)Rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (dále jen „SST“) zřízený rozhodnutím č. 541/2014/EU je financován z rozpočtů tří finančních programů Unie, programu Copernicus zřízeného nařízením (EU) č. 377/2014, programů družicové navigace zřízených nařízením (EU) č. 1285/2013 a zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont 2020, zřízeného rozhodnutím Rady 2013/743/EU. Rámec pro podporu SST proto podléhá třem souborům platných pravidel. To vede k neefektivnímu uplatňování rámce a pro Komisi i příjemce grantu to znamená nepřiměřenou administrativní zátěž. Ačkoliv je třeba respektovat účely, cíle a oblast působnosti každého z těchto tří finančních programů, v zájmu jednoduššího uplatňování rámce pro podporu SST v budoucnu by se měl na udělování a řízení grantů na základě rámce pro podporu SST vztahovat pouze jeden soubor pravidel.
(252)Toto nařízení by mělo být revidováno jen tehdy, je-li to nezbytné, nejpozději však dva roky před uplynutím platnosti každého víceletého finančního rámce. Příliš časté revize jsou spojeny s nepřiměřenými náklady na přizpůsobení správních struktur a postupů novým pravidlům. Platná pravidla mohou být navíc uplatňována příliš krátkou dobu na to, aby z toho bylo možné vyvodit platné závěry.
(253)Měla by se přijmout přechodná ustanovení. Aby se nebránilo uplatňování příslušných odvětvových pravidel, která se mohou vztahovat na rozhodnutí o udělení grantu, je vhodné upřesnit, že rozhodnutí o udělení grantu lze i nadále přijímat v souladu s příslušným základním právním aktem. Aby byl zajištěn přechod na nový mechanismus přijímání rozhodnutí povolujících použití jednorázové částky, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, je vhodné umožnit příslušné schvalující osobě provést změny platných existujících rozhodnutí,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
ČÁST PRVNÍ
FINANČNÍ NAŘÍZENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a Euratomu a pro předkládání účetnictví a jeho audit.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1.„žadatelem“ se rozumí fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou či bez ní, které podají žádost v řízení o udělení grantu či v soutěži o ceny;
2.„dokumentací žádosti“ se rozumí nabídka, žádost o účast, žádost o grant nebo přihláška v rámci soutěže o ceny;
3.„udělovacím řízením“ se rozumí zadávací řízení, řízení o udělení grantu, soutěž o ceny nebo postup výběru odborníků či subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c);
4.„základním právním aktem“ se rozumí právní akt, který stanoví právní základ pro určitou akci a pro plnění odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu nebo pro uplatnění rozpočtové záruky či finanční pomoci, které jsou podpořeny z rozpočtu.
Základní právní akt může mít kteroukoli z těchto forem:
a)při uplatňování Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU, nebo
b)při uplatňování hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) jednu z forem uvedených v čl. 28 odst. 1, čl. 31 odst. 2, článku 33, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU.
Doporučení a stanoviska se nepovažují za základní právní akty;
5.„příjemcem grantu“ se rozumí fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou či bez ní, s nimiž byla podepsána grantová dohoda;
6.„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření provedené v rámci nástroje kombinujícího zdroje financování, které kombinuje nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU a finanční nástroje od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů. Operace kombinování zdrojů mohou zahrnovat přípravnou akci vedoucí k potenciálním investicím ze strany finančních institucí;
7.„nástrojem kombinujícím zdroje financování“ se rozumí nástroj zřízený jako rámec pro spolupráci mezi Komisí a rozvojovými či jinými veřejnými finančními institucemi, jakož i komerčními finančními institucemi a investory, který usiluje o dosažení určitých prioritních cílů a politik Unie při využívání operací kombinování zdrojů a jiných individuálních akcí;
8.„rozpočtovým závazkem“ se rozumí operace, jejímž prostřednictvím příslušná schvalující osoba vyhrazuje prostředky v rozpočtu na následné platby;
9.„rozpočtovou zárukou“ se rozumí právní závazek Unie podpořit program akcí přijetím finančního závazku v rozpočtu Unie pro případ, že by se během provádění programu vyskytla určitá konkrétní událost;
10.„veřejnou zakázkou na nemovitosti“ se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup pozemků, budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich dlouhodobý nájem, právo užívání, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něj. Jejím předmětem jsou stávající budovy i budovy před dokončením, pokud na ně zájemce získal platné stavební povolení, vyjma případu, kdy byla stavba navržena podle specifikací veřejného zadavatele;
11.„zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším řízení, v soutěžním řízení s jednáním, v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, v soutěži o návrh nebo v jednacím řízení;
12.„centrálním zadavatelem“ se rozumí veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;
13.„ověřením“ se rozumí ověření konkrétního aspektu příjmové nebo výdajové operace;
14.„koncesí“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 168 a 172, kterou je hospodářskému subjektu svěřeno provedení stavebních prací nebo poskytnutí a řízení služeb (dále jen „koncese“). Odměna spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací či poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou. Udělením koncese se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při předmětném provozování stavby nebo poskytování služeb;
15.„podmíněným závazkem“ je potenciální finanční závazek, který může vzniknout v závislosti na výsledku budoucí události;
16.pojem „veřejná zakázka“ nebo „smlouva na veřejnou zakázku“ může zahrnovat též koncesi;
17.„zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem“ se rozumí hospodářský subjekt, s nímž byla podepsána smlouva na veřejnou zakázku;
18.„kontrolou“ se rozumí jakékoli opatření přijaté za účelem poskytnutí přiměřené jistoty o účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací, o spolehlivosti výkaznictví, o ochraně majetku a informací, o předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravě a následných opatřeních reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti, jakož i o náležitém řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotyčných plateb. Kontroly mohou zahrnovat různá ověření, jakož i provádění strategií a postupů k dosažení cílů uvedených v první větě;
19.„dohodou o přiznání příspěvku“ se rozumí dohoda uzavřená se subjekty a osobami podle čl. 61 odst. 1 písm. c) bodů ii) až viii);
20.„protistranou“ je druhá strana, které je udělena rozpočtová záruka Unie;
21.„krizovými situacemi“ se rozumějí situace bezprostředního nebo nastávajícího nebezpečí, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země. Krizovými situacemi se rozumí rovněž situace nastalé v důsledku přírodních pohrom, krize způsobené člověkem, například války a jiné konflikty, nebo mimořádné okolnosti se srovnatelnými důsledky, jež mohou být spojeny mj. se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, neexistencí přístupu k energii a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou;
22.„dynamickým nákupním systémem“ se rozumí plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu;
23.„hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba včetně veřejného subjektu nebo skupiny takových osob, která nabízí dodání výrobků, provedení stavebních prací, poskytování služeb či zcizování nemovitostí;
24.„kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu společnosti investorem přímo či nepřímo výměnou za celkové nebo částečné vlastnictví této společnosti, při němž může investor převzít určitou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na jejím zisku;
25.„konečným správním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí správního orgánu, které má konečnou a závaznou platnost v souladu s použitelným právem;
26.„finančním aktivem“ se rozumí jakékoli aktivum ve formě hotovosti, kapitálového nástroje jiného subjektu nebo smluvního nároku na obdržení hotovosti či jiného finančního aktiva od jiného subjektu;
27.„finančními nástroji“ se rozumí opatření finanční podpory Unie poskytovaná z rozpočtu a zaměřená na plnění jednoho nebo více konkrétních politických cílů Unie. Tyto nástroje mohou mít formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů ke sdílení rizik a tam, kde je to vhodné, mohou být spojeny s jinými formami finanční podpory nebo s finančními prostředky v rámci sdíleného plnění rozpočtu nebo s finančními prostředky z ERF;
28.„finančním závazkem“ se rozumí jakýkoli závazek ve formě smluvní povinnosti dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jinému subjektu;
29.„rámcovou smlouvou“ se rozumí smlouva na veřejnou zakázku mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit jednotlivé zakázky, jež na ní budou založeny a mají být zadávány během daného období;
30.„zárukou“ se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny či některé závazky či povinnosti třetí osoby anebo nebo za úspěšné splnění povinností touto třetí osobou, nastane-li událost, která vede k uplatnění takové záruky, například prodlení při splácení půjčky;
31.„zárukou na požádání“ se rozumí záruka, kterou musí ručitel vyplatit na žádost protistrany, a to bez ohledu na případné vady s ohledem na vymahatelnost podkladového závazku;
32.„právním závazkem“ se rozumí akt, jímž příslušná schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, která vede k následné platbě či platbám a uznání výdaje zapsaného k tíži rozpočtu. Pro účely části první hlavy V s výjimkou článku 134 zahrnuje „právní závazek“ rovněž dohody o finančním rámcovém partnerství a rámcové smlouvy;
33.„aktivačním účinkem“ se rozumí podíl objemu financování poskytnutého způsobilým konečným příjemcům a výše příspěvku Unie;
34.„půjčkou“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, již je příjemce půjčky povinen splatit v dohodnuté době;
35.„grantem nízké hodnoty“ se rozumí grant do výše 60 000 EUR;
36.„způsobem plnění rozpočtu“ se rozumí způsob plnění rozpočtu popsaný v článcích 61, 62 nebo 149, tj. přímé plnění, nepřímé a sdílené plnění;
37.„akcí financovanou větším počtem dárců“ se rozumí akce, na niž jsou finanční prostředky Unie sdruženy s prostředky přinejmenším jednoho dalšího dárce;
38.„multiplikačním účinkem“ se rozumí objem investic uskutečněných způsobilými konečnými příjemci finančních prostředků vydělený výší příspěvku Unie;
39.výrazem „pari passu“ se rozumí stejný nárok na určité právo;
40.„účastníkem“ se rozumí zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení, žadatel v řízení o udělení grantu, odborník v postupu pro výběr odborníků, účastník v soutěži o ceny nebo subjekt či osoba účastnící se řízení o vynakládání finančních prostředků Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c);
41.„zadávací dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty, jež vypracoval nebo na něž odkazuje veřejný zadavatel, aby popsal nebo určil prvky zadávacího řízení, mezi něž patří:
a)opatření týkající se uveřejňování informací podle článku 157;
b)výzva k podání nabídky;
c)specifikace pro nabídky, včetně technických specifikací a příslušných kritérií, nebo popisná dokumentace v případě soutěžního dialogu;
d)návrh smlouvy na veřejnou zakázku;
42.„veřejnou zakázkou“ nebo „smlouvou na veřejnou zakázku“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 168 a 172, jejímž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu.
43.Předmětem veřejných zakázek mohou být:
a)nemovitosti;
b)dodávky;
c)stavební práce;
d)služby;
44.„cenou“ se rozumí finanční příspěvek udílený jako odměna za úspěch v soutěži;
45.„zadáváním veřejných zakázek“ se rozumí pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb a nabývání nebo pronájem pozemků, budov nebo jiných nemovitostí prostřednictvím veřejné zakázky, a to jedním nebo více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli;
46.„kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice. Kvazikapitálové investice mohou mít buď strukturu dluhu, obvykle nezajištěného a podřízeného, který lze převést na kapitál, anebo strukturu preferenčního kapitálu;
47.„příjemcem finančních prostředků“ se rozumí příjemce grantu, zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, placený externí odborník, osoba nebo subjekt získávající cenu nebo finanční prostředky na základě finančního nástroje nebo vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c);
48.„repem“ se rozumí prodej cenných papírů za hotovost s dohodou o jejich zpětném odkupu ke stanovenému budoucímu datu nebo na požádání;
49.„prostředky na výzkum a technický rozvoj“ se rozumějí prostředky zapsané buď do jedné z hlav rozpočtu, které se týkají oblastí politiky spojených s „nepřímým výzkumem“ a „přímým výzkumem“, nebo do některé kapitoly týkající se výzkumných činností v jiné hlavě;
50.„nástrojem ke sdílení rizik“ se rozumí finanční nástroj, který umožňuje sdílet definované riziko mezi dvěma či více subjekty, případně výměnou za dohodnutou odměnu;
51.„veřejnou zakázkou na služby“ se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování všech služeb intelektuálního a neintelektuálního charakteru, které nejsou předmětem veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a nemovitosti;
52.„služebním řádem“ se rozumí služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68;
53.„subdodavatelem“ se rozumí hospodářský subjekt, kterého zájemce, uchazeč nebo zhotovitel, dodavatel či poskytovatel navrhuje za tím účelem, aby plnil část smlouvy, anebo kterého příjemce grantu navrhuje za tím účelem, aby plnil část úkolů, které jsou spolufinancovány z grantu;
54.„členským příspěvkem“ se rozumí částky hrazené organizacím, jichž je Unie členem, a to v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a platebními podmínkami, jež daná organizace stanoví;
55.„veřejnou zakázkou na dodávky“ se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup, leasing, nájem či koupě výrobků na splátky, ať již s možností následné koupě nebo bez ní. Veřejná zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umísťovací a instalační práce;
56.„technickou pomocí“ se rozumí (aniž by byla dotčena odvětvová pravidla) podpůrné činnosti a činnosti zaměřené na budování kapacit, jež jsou nutné k provedení určitého programu či akce, zejména činnosti přípravné, řídicí, monitorovací, hodnotící, auditní a kontrolní;
57.„uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;
58.„Unií“ se rozumí Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii nebo obojí, podle souvislostí;
59.„orgánem Unie“ se rozumí Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů a Evropská služba pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“); Evropská centrální banka se za orgán Unie nepovažuje;
60.„prodejcem“ se rozumí hospodářský subjekt zapsaný do seznamu prodejců, kteří mají být vybídnuti k podání žádostí o účast nebo k podání nabídek;
61.„stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;
62.„veřejnou zakázkou na stavební práce“ se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek anebo realizace stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby, za použití libovolných prostředků.
Článek 3
Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením
1.Ustanovení, která se týkají plnění příjmů a výdajů rozpočtu a jsou obsažena v základním právním aktu, musí být v souladu s rozpočtovými zásadami stanovenými v hlavě II.
2.Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení obsahující odchylky od ustanovení jiných než hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.
Článek 4
Lhůty, data a termíny
Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty stanovené tímto nařízením nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71.
Článek 5
Ochrana osobních údajů
Osobní údaje shromážděné podle tohoto nařízení se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001. Zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení, žadatel v řízení o udělení grantu, odborník v postupu pro výběr odborníků, účastník v soutěži o ceny nebo subjekt či osoba účastnící se řízení o vynakládání finančních prostředků Unie v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. c), jakož i příjemce grantu, zhotovitel, dodavatel či poskytovatel, placený externí odborník či jakékoli osoba nebo subjekt získávající cenu nebo vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) jsou o této skutečnosti odpovídajícím způsobem informováni.
HLAVA II
ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ ZÁSADY
Článek 6
Dodržování rozpočtových zásad
Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, musí být rozpočet sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a efektivní vnitřní kontrolu a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.
KAPITOLA 1
Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu
Článek 7
Oblast působnosti rozpočtu
1.Pro každý rozpočtový rok rozpočet stanovuje prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro Unii považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Rozpočet zahrnuje:
a)příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vznikají z ustanovení Smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování uvedených ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu;
b)příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii.
2.Rozpočet obsahuje jednak rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby, jednak nerozlišené prostředky.
Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:
a)prostředků uvedených v rozpočtu včetně opravných rozpočtů;
b)přenesených prostředků;
c)prostředků daných znovu k dispozici v souladu s článkem 14;
d)prostředků plynoucích z plateb předběžného financování, jež byly vráceny v souladu s čl. 12 odst. 3 písm. b);
e)prostředků poskytnutých po přijetí účelově vázaných příjmů v průběhu rozpočtového roku nebo předchozích rozpočtových let, jež dosud nebyly použity.
3.S výhradou čl. 112 odst. 2 kryjí prostředky na závazky celkové náklady právních závazků přijatých v průběhu rozpočtového roku.
4.Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.
5.Odstavci 2 a 3 tohoto článku není dotčena možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, jak je stanoveno v čl. 110 odst. 1 písm. b) a odst. 2.
Článek 8
Zvláštní pravidla o zásadách jednotnosti a správnosti rozpočtu
1.Veškeré příjmy a výdaje se zaúčtují do příslušné položky rozpočtu.
2.Výdaje mohou být přiděleny na závazek nebo schváleny pouze v rámci schválených prostředků.
3.Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dohod o přiznání příspěvku nebo dohod o financování.
KAPITOLA 2
Zásada ročního rozpočtu
Článek 9
Rozpočtový rok
Prostředky v rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Článek 10
Rozpočtové účtování příjmů a prostředků
1.Příjmy rozpočtového roku se do tohoto rozpočtového roku zaúčtují na základě částek vybraných v průběhu tohoto rozpočtového roku. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku však lze poskytnout předem podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014.
2.Vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty a hrubého národního důchodu mohou být účetně upraveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 609/2014
3.Závazky se zaúčtují na základě právních závazků přijatých do 31. prosince. Výjimkou jsou souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 110 odst. 4, které se zaúčtují na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince.
4.Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince uvedeného roku.
5.Odchylně od odstavců 3 a 4:
a)výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) se zaúčtovávají do určitého rozpočtového roku na základě vrácení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, za předpokladu, že účetní obdrží příslušný platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku;
b)výdaje řízené v rámci sdíleného plnění rozpočtu s výjimkou EZZF se zaúčtovávají do určitého rozpočtového roku na základě proplacení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince daného rozpočtového roku, včetně výdajů zaúčtovaných do 31. ledna následujícího rozpočtového roku, jak je stanoveno v článcích 28 a 29.
Článek 11
Přidělení prostředků na závazky
1.Prostředky zapsané v rozpočtu lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet schválen.
2.Běžné správní výdaje a běžné výdaje na řízení EZZF mohou být od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok.
Tyto závazky však nesmějí překročit:
a)čtvrtinu prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok na běžné správní výdaje za předpokladu, že tyto výdaje byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu;
b)tři čtvrtiny celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro běžný rozpočtový rok na běžné výdaje na řízení EZZF, je-li zásada týkající se těchto výdajů stanovena v existujícím základním právním aktu.
Článek 12
Zrušení a přenos prostředků
1.Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší, ledaže jsou přeneseny v souladu s odstavci 2 a 3.
2.Prostředky mohou být přeneseny výlučně do následujícího rozpočtového roku, a to na základě rozhodnutí, které do 15. února dotčený orgán přijme s ohledem na:
a)částky odpovídající prostředkům na závazky a nerozlišeným prostředkům na závazky, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince. Tyto částky lze poté přidělit na závazky do 31. března následujícího roku, s výjimkou nerozlišených prostředků na projekty v oblasti nemovitostí, které mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;
b)částky, které jsou nezbytné, poněvadž legislativní orgán přijal základní právní akt v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a Komise nebyla schopna prostředky určené na tento účel přidělit na závazky do 31. prosince. Tyto částky mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;
c)prostředky na platby nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům;
d)prostředky, které nejsou přiděleny na závazky a týkají se opatření uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1306/2013.
Celková výše přenášených prostředků nesmí v rámci limitu 2 % původních prostředků schválených rozpočtovým orgánem převýšit částku úprav přímých plateb podle článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 provedených v předchozím rozpočtovém roce. Přenesené prostředky se vracejí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013;
e)prostředky, které jsou vedeny jako nepřidělené na začátku rozpočtového roku a které se týkají finančních prostředků uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020, a to v rámci limitu 10 % původních prostředků každého nástroje.
O přijatém rozhodnutí o přenosu prostředků uvědomí dotčený orgán Evropský parlament a Radu do 15. března. Pro každou rozpočtovou položku rovněž uvede způsob uplatnění kritérií uvedených v písmenech a), b) a c) na každý přenos.
3.Prostředky se přenášejí automaticky, jedná-li se o:
a)částky odpovídající prostředkům na závazky a prostředkům na platby týkajícím se rezervy na pomoc při mimořádných událostech a krizové rezervy EU a částky odpovídající prostředkům na závazky týkajícím se Fondu solidarity Evropské unie;
b)částky odpovídající vnitřním účelově vázaným příjmům.
Částky uvedené v písmenech a) a b) mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje budov a pozemků, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 3 písm. g), které lze přenášet až do doby jejich úplného využití. Prostředky na závazky uvedené v nařízení (EU) č. 1303/2013 a v nařízení (EU) č. 514/2014, které jsou k dispozici k 31. prosinci a které plynou z vrácení plateb předběžného financování, lze přenášet až do doby uzavření programu a využívat je podle potřeby za podmínky, že žádné jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici.
c)částky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům.
Tyto částky se přenášejí automaticky a musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly tyto příjmy účelově vázány, nebo mohou být přeneseny a využity pro následující program nebo akci.
Uvedené se nevztahuje na příjmy uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. g) bodu iii), u nichž se prostředky, které nejsou přiděleny na závazky do pěti let, zruší.
Zacházení s vnějšími účelově vázanými příjmy plynoucími z účasti států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) na některých programech Unie, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 2 písm. e), musí být v souladu s protokolem 32 připojeným k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“);
d)prostředky na platby, jež se týkají EZZF a plynou z pozastavení plateb v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013.
4.Nerozlišené prostředky, v jejichž případě jsou na konci rozpočtového roku přijaty právní závazky, se vyplatí do konce následujícího rozpočtového roku.
5.Aniž je dotčen odstavec 3, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů, na které se vztahuje služební řád.
Článek 13
Zrušení přidělení prostředků na závazky
1.Pokud je přidělení prostředků na závazek v kterémkoli rozpočtovém roce, který následuje po jejich přidělení na závazek, zrušeno, protože akce, na niž byly prostředky určeny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, odpovídající prostředky se zruší, není-li v odstavci 3 a článku 14 stanoveno jinak.
2.Částky, které mají být přiděleny na závazky do 31. března v souladu s čl. 12 odst. 2, se zruší, je-li přidělení odpovídajících prostředků na závazek po 31. březnu zrušeno.
3.Přidělení prostředků uvedených v nařízení (EU) č. 1303/2013 na závazek je automaticky zrušeno v souladu s uvedeným nařízením.
4.Přidělení prostředků uvedených v nařízení (EU) č. 514/2014 na závazek je automaticky zrušeno v souladu s uvedeným nařízením.
5.Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se nevztahují na vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 20 odst. 2.
Článek 14
Opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno
1.Prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno a které jsou uvedeny v nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, mohou být znovu dány k dispozici v případě zjevného omylu, který lze připisovat pouze Komisi.
Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení přidělení prostředků na závazky učiněná během předchozího rozpočtového roku a do 15. února běžného rozpočtového roku rozhodne, zda je vzhledem k potřebám nutné dát odpovídající prostředky znovu k dispozici.
2.Prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, mohou být znovu dány k dispozici v případě:
a)zrušení přidělení na závazek u prostředků z určitého programu v rámci pravidel pro využívání výkonnostní rezervy podle článku 20 nařízení (EU) č. 1303/2013;
b)zrušení přidělení na závazek u prostředků ze specializovaného programu zvláštního finančního nástroje ve prospěch malých a středních podniků poté, co některý členský stát ukončí účast na tomto finančním nástroji, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 2 sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.
3.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno v roce n–2, jsou znovu dány k dispozici na krizovou rezervu Evropské unie v rámci rozpočtového procesu pro rok n.
Pokud se Komise domnívá, že je nutno tuto rezervu čerpat, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do odpovídajících rozpočtových položek v souladu s čl. 30 odst. 4.
4.Prostředky na závazky odpovídající objemu prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění příslušných výzkumných projektů, mohou být v rámci ročního rozpočtového procesu rovněž dány znovu k dispozici na výzkumný program, do něhož projekty náležejí, nebo na následný program.
Článek 15
Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu
1.Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, použije se postup stanovený v čl. 315 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU (systém prozatímních dvanáctin). Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku.
2.Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.
Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena.
Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.
3.Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.
4.Pokud to kontinuita činnosti Unie vyžaduje, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, s výjimkou řádně odůvodněných případů, schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, vyjma jedné dvanáctiny, která je dána k dispozici automaticky, pro závazky i pro platby nad rámec prostředků poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Rozhodnutí o schválení výdajů předá Rada neprodleně Evropskému parlamentu.
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci vstupuje v platnost 30 dnů od jeho přijetí, pokud Evropský parlament nepřijme jedno z těchto opatření:
a)v této lhůtě rozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů, přičemž v tomto případě Komise předloží nový návrh;
b)informuje Radu a Komisi o tom, že tyto výdaje snížit nechce, přičemž v tomto případě rozhodnutí vstoupí v platnost před uplynutím 30 dnů.
Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.
5.Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Evropský parlament a Rada v takovém případě postupují podle odstavce 4. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu však nesmí být v žádném případě překročena.
KAPITOLA 3
Zásada vyrovnanosti
Článek 16
Definice a oblast působnosti
1.Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.
2.Unie a subjekty Unie uvedené v článcích 69 a 70 si nesmějí v rámci rozpočtu brát půjčky.
Článek 17
Zůstatek rozpočtového roku
1.Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku.
2.Odhady takových příjmů nebo prostředků na platby se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého v souladu s článkem 40. Odhady se vypracovávají v souladu s článkem 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014.
3.Po předložení předběžné účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl mezi touto závěrkou a odhady zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu. V tomto případě Komise předloží návrh opravného rozpočtu do patnácti dnů po předložení předběžné účetní závěrky současně Evropskému parlamentu a Radě.
KAPITOLA 4
Zásada zúčtovací jednotky
Článek 18
Používání eura
1.Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 76 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách.
2.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vyplývající z používání zvláštních odvětvových pravidel nebo z konkrétních smluv na veřejné zakázky, grantových dohod, dohod o přiznání příspěvku a dohod o financování, provede příslušná schvalující osoba přepočet eura na jinou měnu podle denních směnných kurzů eura zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské Unie platného ke dni, k němuž schvalující oddělení vyhotoví platební nebo inkasní příkaz.
Není-li takovýto denní kurz zveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3.
3.Pro účely účetnictví uvedené v článcích 80 a 81 se přepočet eura na jinou měnu uskutečňuje pomocí měsíčního účetního kurzu eura. Tento účetní směnný kurz stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován.
4.Měnové přepočty se provádějí tak, aby neměly významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nežádoucí dopad na rozpočet Unie. Přepočítací kurz eura na jiné měny se případně vypočte s pomocí průměrného denního směnného kurzu platného v daném období.
KAPITOLA 5
Zásada univerzálnosti
Článek 19
Oblast působnosti
Aniž je dotčen článek 20, celkové příjmy pokrývají celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 25, všechny příjmy a výdaje se vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.
Článek 20
Účelově vázané příjmy
1.Pro financování specifických výdajů se vyčlení vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.
2.Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:
a)finanční příspěvky, které členské státy, třetí země a subjekty, které nebyly zřízeny podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, poskytly na určité akce nebo programy financované Unií, jakož i na doplňkové programy v oblasti výzkumu a technického rozvoje a které jejich jménem řídí Komise;
b)prostředky související s příjmy, které plynou z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, jenž byl zřízen Protokolem č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU;
c)úroky z vkladů a pokuty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1467/97;
d)příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, darů a odkazů, včetně vlastních účelově určených příjmů orgánů;
e)finanční příspěvky třetích zemí nebo subjektů mimo Unii, které nespadají pod písmeno b), určené na činnost Unie;
f)vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém jsou doplňkem jiných příjmů uvedených v tomto odstavci;
g)příjmy z činností soutěžní povahy vykonávaných Společným výzkumným střediskem (JRC), které sestávají z:
i)řízení o udělení grantu a zadávacích řízení, jichž se JRC účastní;
ii)činností JRC prováděných jménem třetích osob;
iii)činností vykonávaných v rámci správních dohod o poskytování vědecko-technických služeb uzavřených s jinými orgány nebo útvary Komise v souladu s článkem 57.
3.Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:
a)příjmy od třetích osob za dodávky zboží, poskytnutí služeb nebo stavební práce provedené na jejich žádost;
b)výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů;
c)příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 99;
d)příjmy z úrokových výnosů z plateb předběžného financování, s výhradou čl. 8 odst. 3;
e)výnosy z dodávek zboží a poskytnutí služeb a stavebních prací ostatním útvarům uvnitř orgánu, orgánům nebo subjektům, včetně náhrad poskytnutých těmito orgány nebo subjekty za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem;
f)přijaté platby pojistného plnění;
g)příjmy plynoucí z pronájmu a z prodeje budov a pozemků;
h)příjmy z prodeje tiskovin a filmů, včetně tiskovin a filmů na elektronických nosičích;
i)příjmy a splátky plynoucí z jiných finančních operací, než jsou výpůjční a úvěrové operace včetně aktiv ve společném rezervním fondu, která s těmito výpůjčními a úvěrovými operacemi souvisejí;
j)příjmy plynoucí z následného vrácení daní podle čl. 25 odst. 3 písm. b). Účelově vázané příjmy se přenášejí a převádějí v souladu s ustanoveními čl. 12 odst. 3 písm. b) a c) a článku 30.
4.Základní právní akt může také stanovit, že příjmy, které stanoví, jsou účelově vázány na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li základní právní akt jinak.
5.V rozpočtu jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, uvedena odpovídající částka.
Článek 21
Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků
1.Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 písm. c) tohoto článku a článku 22, jsou účelově vázané příjmy zaznamenávány do rozpočtu takto:
a)ve výkazu příjmů v oddílu jednotlivých orgánů do rozpočtové položky vytvořené pro tento účel;
b)ve výkazu výdajů jsou v poznámkách k rozpočtu – včetně obecných poznámek – uvedeny položky, do nichž lze zapsat poskytované prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům.
V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy jsou pro informaci uvedeny v poznámkách.
2.Jakmile orgán účelově vázané příjmy obdrží, jsou jim odpovídající prostředky automaticky poskytovány jako prostředky na závazky i prostředky na platby, s výjimkou těchto případů:
a)v případě stanoveném v čl. 20 odst. 2 písm. a) mohou být s ohledem na členské státy, u nichž je dohoda o přiznání příspěvku vyjádřena v eurech, prostředky na závazky dány k dispozici po podpisu dohody o přiznání příspěvku členským státem;
b)v případě stanoveném v čl. 20 odst. 2 písm. b) a písm. g) bodech i) a iii) jsou prostředky na závazky poskytnuty poté, co byla odhadnuta příslušná pohledávka;
c)v případě stanoveném v čl. 20 odst. 2 písm. c) jsou na základě zápisu těchto částek ve výkazu příjmů vykázány prostředky na závazky a na platby ve výkazu výdajů.
Prostředky uvedené v písm. c) tohoto odstavce jsou vynakládány v souladu s článkem 19.
3.Odhady pohledávek uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b) a h) se předávají účetnímu k zaevidování.
Článek 22
Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti zemí ESVO na některých programech Unie
1.Příjmy stanovené v čl. 20 odst. 2 písm. e) se do rozpočtu zaznamenávají takto:
a)ve výkazu příjmů je vytvořena rozpočtová položka s označením „pro memoria“, v níž se zaznamenává celková výše příspěvků států ESVO za uvedený rozpočtový rok;
b)ve výkazu výdajů se v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvádějí veškeré rozpočtové položky, které se týkají činností Unie, jichž se státy ESVO účastní.
2.Podle článku 82 Dohody o EHP jsou částky ročních příspěvků států ESVO, které Komisi potvrdil Smíšený výbor Evropského hospodářského výboru v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu 32 připojeného k Dohodě o EHP, zapsány hned od počátku rozpočtového roku v plné výši jako odpovídající prostředky na závazky a prostředky na platby.
Článek 23
Darované částky
1.Orgány Unie smějí přijímat jakékoli částky darované Unii, jako jsou příjmy od nadačních fondů, dotace, dary a odkazy.
2.Přijetí darovaných částek v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty darované částky, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou. S ohledem na toto schválení se Evropský parlament a Rada usnesou na této záležitosti do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Pokud v této lhůtě nejsou vzneseny námitky, přijmou orgány Unie konečné rozhodnutí o přijetí darované částky. Orgány Unie odůvodní finanční náklady spojené s přijetím darovaných částek určených Unii.
Článek 24
Podnikové sponzorství
1.Podnikovým sponzorstvím se rozumí dohoda, na jejímž základě podpoří právnická osoba formou věcného plnění určitou událost nebo činnost, a to pro propagační účely nebo účely související se sociální odpovědností podniků.
2.Na základě zvláštních vnitřních předpisů mohou orgány a subjekty Unie výjimečně souhlasit s podnikovým sponzorstvím ve formě věcného plnění, pokud:
a)jsou náležitě zohledněny zásady zákazu diskriminace, proporcionality, rovného zacházení a transparentnosti;
b)toto sponzorství přispívá k pozitivnímu obrazu Unie a přímo souvisí s hlavním cílem dotyčné události nebo akce;
c)toto sponzorství nevede ke střetu zájmů ani se netýká výhradně společenských událostí.
Článek 25
Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů
1.Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:
a)sankce uložené stranám zadaných veřejných zakázek nebo příjemcům grantů;
b)slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;
c)úrokové výnosy z plateb předběžného financování;
d)úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami.
Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.
Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie.
2.Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, jsou do rozpočtu zaúčtovány bez daně.
3.Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat ve výši:
a)bez daně, nebo
b)včetně daně. V tomto případě se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem.
4.Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.
KAPITOLA 6
Zásada specifikace
Článek 26
Obecná ustanovení
1.Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.
2.Komise a ostatní orgány mohou převádět prostředky v rámci rozpočtu s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článcích 27 až 30.
Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.
Procentní podíly uvedené v článcích 27 a 28 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných.
Vychází se z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky, po úpravě o výši prostředků již převedených. K výši prostředků, jež Komise nebo dotčený orgán převádí samostatně bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží.
Aniž jsou dotčeny doplňující podmínky pro žádosti o převod stanovené v článku 30, k návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 27, 28 a 29 musí být připojeny příslušné podrobné podklady, jež obsahují poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku, a to jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.
Článek 27
Převody uskutečňované orgány s výjimkou Komise
1.Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:
a)z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;
b)z jedné kapitoly do druhé bez omezení.
2.Dotčený orgán uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převod uvedený v odstavci 1 tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 29.
3.Každý orgán s výjimkou Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout ve svém oddíle rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 29.
4.Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu provádět převody v rámci jednotlivých článků a v rámci každé kapitoly bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady. Bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady může v rámci téže hlavy převádět rovněž prostředky z jedné kapitoly do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí.
Článek 28
Převody uskutečňované Komisí
1.Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně provádět:
a)převody prostředků v rámci kapitol;
b)pokud jde o výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, převody prostředků z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do maximální výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí;
c)pokud jde o operační výdaje, převody prostředků mezi kapitolami v rámci jedné hlavy nebo mezi různými hlavami, na něž se vztahuje stejný základní právní akt, včetně kapitol týkajících se administrativní podpory, do maximální výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;
d)pokud jde o prostředky na výzkum a technický rozvoj vynakládané JRC, Komise může v rámci hlavy rozpočtu týkající se oblasti politiky „Přímý výzkum“ provádět převody mezi kapitolami do výše 15 % prostředků v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;
e)pokud jde o Fond solidarity Evropské unie (FSEU), převody prostředků z rezervy do rozpočtové položky poté, co Parlament a Rada přijaly rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu;
f)pokud jde o operační výdaje fondů spravovaných v rámci sdíleného plnění rozpočtu s výjimkou EZZF, převody prostředků z jedné hlavy do druhé, pokud jsou dotyčné prostředky určeny na stejný cíl ve smyslu dotyčného nařízení nebo pokud se jedná o výdaje na technickou pomoc;
g)převody prostředků z rozpočtové položky pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtové položky pro jinou rozpočtovou záruku, pokud zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) jsou přípustné samostatné převody z položek administrativní podpory do odpovídajících operačních položek.
Příslušná rozhodnutí přijme Komise do 31. ledna následujícího rozpočtového roku.
Výdaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto článku pokrývají v případě všech oblastí politiky body uvedené v čl. 45 odst. 3.
Pokud Komise převede prostředky z EZZF podle odstavce 1 po 31. prosinci, přijme toto rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.
Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto článku tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 29.
Výjimkou z druhého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.
2.Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé:
a)o převodech prostředků z hlavy „předběžné prostředky“, jak je uvedeno v článku 47 tohoto nařízení, přičemž jediná podmínka pro použití rezervy spočívá v přijetí základního právního aktu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU;
b)v řádně odůvodněných výjimečných případech, jako jsou mezinárodní humanitární katastrofy a krize, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, o převodech nevyčerpaných prostředků pro tento rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v rozpočtových hlavách spadajících do okruhu 4 víceletého finančního rámce, do rozpočtových hlav týkajících se operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci.
K návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 27 a 28 musí být připojeny příslušné podrobné podklady, jež uvádějí čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku, a to jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.
Článek 29
Návrhy na převody předložené orgány
Evropskému parlamentu a Radě
1.Každý orgán předloží své návrhy na převod současně Evropskému parlamentu a Radě.
2.Komise může návrhy na převody prostředků na platby do fondů spravovaných v rámci sdíleného plnění rozpočtu s výjimkou EZZF předložit Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. Převod prostředků na platby lze provést z kteréhokoli rozpočtového bodu. Lhůta v délce šesti týdnů uvedená v odstavci 3 se zkrátí na tři týdny.
Jestliže Evropský parlament a Rada převod neschválí nebo jej schválí jen zčásti, zaúčtuje se odpovídající část výdajů uvedených v čl. 10 odst. 5 písm. b) k tíži prostředků na platby následujícího rozpočtového roku.
3.Evropský parlament a Rada rozhodnou o převodech prostředků v souladu s odstavci 4 až 8.
4.S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Evropský parlament a Rada, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, o každém návrhu na převod do šesti týdnů ode dne jeho obdržení oběma orgány.
5.Pokud Komise převádí prostředky EZZF v souladu s tímto článkem, předloží návrhy na převod Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku.
Lhůta v délce šesti týdnů uvedená v odstavci 4 se zkrátí na tři týdny.
6.Návrh na převod je schválen, pokud během uvedených šesti týdnů nastane některý z těchto případů:
a)Evropský parlament a Rada jej schválí;
b)schválí jej buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;
c)Evropský parlament i Rada se zdrží jednání nebo nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod pozměnily nebo zamítly.
7.Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů:
a)převod činí méně než 10 % prostředků rozpočtové položky, z níž se převod provádí, nebo nepřesahuje 5 000 000 EUR;
b)převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100 000 000 EUR.
8.Pokud Evropský parlament nebo Rada pozmění výši převodu, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud výši převodu pozmění Evropský parlament i Rada, považuje se nižší z obou částek za schválenou, ledaže dotčený orgán svůj návrh na převod vezme zpět.
Článek 30
Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení
1.Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.
2.Rozpočtová položka, v níž nejsou zapsány prostředky schválené na základě zvláštní žádosti Komise, se označí výrazem „pro memoria“. Schvalování žádosti Komise se řídí pravidly stanovenými v článku 29.
3.Odstavec 1 se nevztahuje na vnitřní účelově vázané příjmy v případě, že nebyly zjištěny potřeby umožňující použít takový příjem k účelu, na který je vázán.
4.O převodech, které umožňují použít rezervu na pomoc při mimořádných událostech a krizovou rezervu Evropské unie, rozhodují na návrh Komise Evropský parlament a Rada.
Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 29 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou-li dospět ke společnému postoji o použití této rezervy, upustí od rozhodnutí o návrhu Komise na převod.
K návrhům na převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech a krizové rezervy Evropské unie musí být připojeny odpovídající podrobné podklady, které prokazují:
a)poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku pro rozpočtovou položku, v jejíž prospěch má být převod uskutečněn;
b)rozbor možností k přerozdělení prostředků.
5.Převody z rezervy na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci se považují za schválené Evropským parlamentem a Radou po přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.
KAPITOLA 7
Zásada řádného finančního řízení a výkonnosti
Článek 31
Výkonnost a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti
1.Prostředky dodržují zásadu řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad:
a)zásady hospodárnosti, která vyžaduje, aby zdroje používané orgánem k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu;
b)zásady efektivnosti, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji a dosažením výsledků;
c)zásady účinnosti, která se týká rozsahu, v jakém bylo dosaženo zamýšlených cílů.
2.V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost a za tímto účelem:
a)cíle programů a činností jsou stanoveny předem;
b)pokrok při plnění cílů se sleduje pomocí ukazatelů výkonnosti;
c)o dosažených výsledcích se podává zpráva Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 39 odst. 3 písm. h) a čl. 239 odst. 1 písm. b) bodem ii).
Článek 32
Hodnocení
1.U programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, se provádí hodnocení ex ante a zpětné hodnocení (dále jen „hodnocení“), které je úměrné cílům a výdajům.
2.Hodnocení ex ante, která mají podpořit přípravu programů a činností, jsou založena na dokladech o výkonnosti souvisejících programů nebo činností a určují a analyzují problémy, jimiž je třeba se zabývat, přidanou hodnotu EU, cíle, očekávané účinky jednotlivých možností a opatření související s monitorováním a hodnocením.
3.Zpětná hodnocení posuzují výkonnost programu nebo činnosti, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance a přidaná hodnota EU. Tato hodnocení se provádějí pravidelně a s dostatečným předstihem, aby bylo možno jejich zjištění zohlednit v hodnoceních ex ante na podporu přípravy souvisejících programů a činností.
Článek 33
Povinné sestavování finančního výkazu
1.Ke každému návrhu nebo podnětu, který legislativnímu orgánu předloží Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) nebo členský stát a který by mohl mít vliv na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz a hodnocení ex ante podle článku 32.
Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značné dopady na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz vypracovaný orgánem, který tuto změnu navrhuje.
Finanční výkaz uvádí finanční a ekonomické údaje, na jejichž základě může legislativní orgán vyhodnotit nezbytnost zásahu Unie. Uvádí příslušné informace o souladu s dalšími činnostmi Unie a případné synergii.
V případě víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb prostředků a pracovních míst, včetně míst externích zaměstnanců, a hodnocení jejich střednědobého finančního dopadu.
2.V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise v návaznosti na vývoj jednání o návrhu nebo podnětu, který byl legislativnímu orgánu předložen, informace nezbytné pro srovnání změn požadovaných prostředků s původními odhady uvedenými ve finančním výkazu.
3.Ke snížení nebezpečí podvodů, nesrovnalostí a nedosažení cílů se ve finančním výkazu podle odstavce 1 uvádějí informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, které takový systém obnáší, posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb a dále informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim.
V této analýze se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují.
4.Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů a přínosů kontrolních systémů a odhad míry rizika výskytu chyb, jak je uvedeno v odstavci 3.
Článek 34
Vnitřní kontrola plnění rozpočtu
1.Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet plněn s uplatněním účinné a efektivní vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům plnění rozpočtu, a v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly.
2.Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:
a)účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací;
b)spolehlivosti výkazů;
c)ochrany majetku a informací;
d)předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti;
e)náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.
3.Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména:
a)oddělení úkolů;
b)vhodné řízení rizik a strategii kontroly zahrnující kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;
c)zabránění střetu zájmů;
d)přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;
e)postupy sledování účinnosti a efektivnosti a přijímání následných opatření reagujících na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;
f)pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly.
4.Základem efektivní vnitřní kontroly je:
a)provádění vhodné strategie kontroly a řízení rizik koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;
b)poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;
c)tam, kde je to vhodné, spolehnutí se na prohlášení řídícího subjektu od partnerů v plnění rozpočtu a na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;
d)včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;
e)jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ politik;
f)odstranění několikanásobných kontrol;
g)zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol.
5.V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu nebo prováděcího rámce.
KAPITOLA 8
Zásada transparentnosti
Článek 35
Zveřejňování účtů a rozpočtů
1.Rozpočet se sestavuje a plní a účetní závěrky se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.
2.Rozpočet a opravné rozpočty přijaté s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie.
Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností.
Co nejdříve poté, co je rozpočet přijat s konečnou platností, nejpozději však čtyři týdny po tomto termínu jsou před oficiálním vyhlášením rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny z podnětu Komise na internetových stránkách orgánů ve všech jazycích podrobné číselné údaje.
Konsolidované roční účetní závěrky se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 36
Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací
1.Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků a o povaze a účelu opatření financovaného z rozpočtu, je-li prováděno přímo v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a).
Povinnost stanovená v prvním pododstavci platí i pro ostatní orgány, pokud plní rozpočet Unie.
Informace o příjemcích finančních prostředků Unie, jež jsou vynakládány v rámci přímého plnění rozpočtu, se zveřejňují na internetové stránce orgánů Unie do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byl na tyto finanční prostředky přijat právní závazek.
2.Informace uvedené v odst. 1 prvním pododstavci jsou zpřístupněny s náležitým přihlédnutím k požadavkům týkajícím se důvěrné povahy a bezpečnosti informací, zejména ochraně osobních údajů, a zahrnují tyto údaje:
a)jméno nebo název příjemce finančních prostředků;
b)lokalita příjemce;
c)částka, v jejíž výši byl přijat právní závazek;
d)povaha a účel opatření.
Pojem „lokalita“ pro účely prvního pododstavce písm. b) znamená:
i)adresu příjemce finančních prostředků, je-li příjemcem právnická osoba,
ii)region na úrovni NUTS 2, je-li příjemcem fyzická osoba.
Tyto informace jsou zveřejňovány pouze v případě cen, grantů a veřejných zakázek, jež byly uděleny, resp. zadány na základě soutěže, řízení o udělení grantu či zadávacího řízení, a v případě odborníků, kteří byli vybráni podle čl. 230 odst. 2. Tyto informace se nezveřejňují v případě:
a)podpor na vzdělávání vyplacených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám podle čl. 185 odst. 4 písm. b);
b)zakázek velmi nízké hodnoty zadaných odborníkům, kteří byli vybráni podle čl. 230 odst. 2, a zakázek velmi nízké hodnoty, která nedosahuje částky uvedené v bodě 14.4 přílohy tohoto nařízení.
Internetová stránka orgánů Unie musí obsahovat alespoň odkaz na internetovou adresu, kde lze tyto informace nalézt, nejsou-li tyto informace zveřejněny přímo na vyhrazeném místě na internetových stránkách orgánů Unie.
3.Co se týká fyzických osob, zveřejněné údaje jsou omezeny na jméno a lokalitu příjemce finančních prostředků, částku, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a účel opatření. Zveřejňování těchto údajů je založeno na příslušných kritériích, jako je periodicita nebo druh či význam opatření. Pokud jde o osobní údaje, zveřejněné informace se odstraní dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byl na dotyčnou částku přijat právní závazek. Tatáž zásada platí pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.
4.Od zveřejnění informací je upuštěno v případě rizika, že by u příslušných jednotlivců byla ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků.
5.Osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) a subjekty určené podle čl. 62 odst. 3 zpřístupňují vhodným způsobem včas informace o příjemcích těchto finančních prostředků.
Informace o konečných příjemcích finančních prostředků poskytnutých prostřednictvím finančních nástrojů, kteří z rozpočtu Unie obdrží podporu nedosahující 500 000 EUR, jsou omezeny na statistické údaje, které jsou agregovány v souladu s příslušnými kritérii, jako je geografická situace, ekonomické kategorie příjemců, druh obdržené podpory a oblast politiky Unie, v jejímž rámci byla tato podpora poskytnuta.
Úroveň podrobnosti a kritéria jsou případně stanovena v příslušných odvětvových pravidlech a mohou být blíže vymezena v dohodách o finančním rámcovém partnerství.
Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o internetové stránce, na níž jsou k dispozici informace uvedené v prvním pododstavci.
HLAVA III
SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU
KAPITOLA 1
Sestavování rozpočtu
Článek 37
Odhady příjmů a výdajů
1.Každý orgán s výjimkou Komise sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který do 1. července předá Komisi a současně pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.
2.Vysoký představitel vede konzultace se členy Komise, kteří zodpovídají za rozvojovou politiku, politiku sousedství a mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na krize, ohledně věcí spadajících do jejich působnosti.
3.Komise sestaví své vlastní odhady, které také předá ihned po přijetí Evropskému parlamentu a Radě.
Při přípravě svých odhadů použije Komise informace uvedené v článku 38.
Článek 38
Odhad rozpočtu subjektů uvedených v článku 69
Každý subjekt uvedený v článku 69 předává Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každoročně do 31. ledna v souladu se svým zřizujícím aktem návrh jednotného programového dokumentu.
Článek 39
Návrh rozpočtu
1.Komise předkládá návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě do 1. září roku, který předchází roku plnění rozpočtu. Pro informaci tento návrh předá rovněž vnitrostátním parlamentům.
Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 37. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů učiněných orgány.
Skladba a předkládání návrhu rozpočtu se řídí články 45 až 50.
Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem.
Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce.
2.V zájmu přesnějších a spolehlivějších předpovědí dopadu platných právních předpisů a dosud nepřijatých legislativních návrhů na rozpočet připojuje Komise k návrhu rozpočtu orientační finanční plán na následující roky, který je členěn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Úplný finanční plán uvádí všechny výdajové kategorie s výjimkou zemědělství, politiky soudržnosti a administrativy, k nimž jsou uváděny pouze souhrnné údaje.
Tento orientační finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něj začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí.
3.K návrhu rozpočtu Komise přikládá:
a)důvody toho, proč návrh rozpočtu obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány;
b)každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů. Každý takový pracovní dokument, v němž bude uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst, zachycuje:
i)veškeré zaměstnance Unie, rozčleněné podle druhu smlouvy,
ii)prohlášení o obecném přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen,
iii)počet skutečně obsazených pracovních míst na začátku roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, v členění podle platové třídy a správního útvaru,
iv)seznam pracovních míst podle oblastí politiky,
v)u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků a počet osob, které na začátku roku, v němž je návrh rozpočtu předkládán, místo skutečně zastávají, v členění podle jednotlivých funkčních skupin a případně platových tříd;
c)v případě subjektů uvedených v článcích 69 a 70 pracovní dokument, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje a rovněž veškeré informace o zaměstnancích podle písm. b) bodů i) až v).
Pokud partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 4;
d)pracovní dokument týkající se plánovaného vynakládání prostředků na daný rozpočtový rok a zbývajících závazků;
e)pokud se jedná o prostředky na správu, pracovní dokument, který uvádí správní výdaje, jež má Komise vynaložit v rámci svého oddílu rozpočtu;
f)pracovní dokument týkající se pilotních projektů a přípravných akcí, který obsahuje rovněž posouzení výsledků a plánovaná následná opatření;
g)pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, pracovní dokument obsahující:
i)souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů nebo fondů Unie a podle mezinárodních organizací;
ii)vysvětlení, proč bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky než jednat přímo;
h)programová prohlášení či jakýkoli jiný důležitý dokument obsahující:
i)údaj o politikách a cílech Unie, k nimž program přispívá;
ii)jasné odůvodnění zásahu na úrovni Unie, mimo jiné v souladu se zásadou subsidiarity;
iii)aktuální údaje o plnění cílů programu;
iv)plné odůvodnění navrhovaných změn ve výši prostředků, včetně analýzy nákladů a přínosů;
v)informace o míře plnění programu v běžném roce a v předchozím roce;
i)souhrnný výkaz časového rozpisu plateb splatných v následujících rozpočtových letech a určených ke splnění rozpočtových závazků přijatých v předchozích rozpočtových letech.
4.Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž pro každý finanční nástroj uvede:
a)odkaz na finanční nástroj a jeho základní právní akt spolu s obecným popisem nástroje, jeho dopadem na rozpočet a přidanou hodnotou příspěvku Unie;
b)finanční instituce zapojené do používání finančního nástroje, včetně všech otázek týkajících se uplatňování čl. 150 odst. 2;
c)příspěvek k dosažení cílů dotčeného programu, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace;
d)plánované operace, včetně cílových objemů založených na cílové aktivaci mimorozpočtových zdrojů, nebo, není-li tento údaj k dispozici, na aktivačním účinku v důsledku působení stávajících finančních nástrojů;
e)rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím a celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu;
f)průměrnou dobu, která uplyne mezi vznikem rozpočtového závazku k finančním nástroji a vznikem právního závazku vůči jednotlivým projektům ve formě kapitálových účastí nebo dluhu, pokud tato doba přesahuje tři roky. Komise vysvětlí příslušné důvody, a je-li to vhodné, předloží v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán na zkrácení této doby;
g)příjmy a splátky podle čl. 202 odst. 2, včetně hodnocení jejich využití;
h)hodnotu kapitálových investic oproti předchozím rokům;
i)celkovou výši rezerv na rizika a závazky a veškeré informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena;
j)znehodnocení aktiv a uplatněné záruky za předchozí rok a příslušné kumulované hodnoty;
k)výkonnost finančního nástroje, včetně uskutečněných investic, cílového a dosaženého aktivačního účinku;
l)přidělené zdroje ve společném záručním fondu a případně zůstatek na svěřenském účtu.
Tento pracovní dokument obsahuje rovněž přehled správních výdajů vyplývajících ze správních poplatků a jiných finančních a provozních poplatků vyplácených za správu finančních nástrojů, a to celkově i podle jednotlivých spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů.
5.Pokud Komise poskytla rozpočtovou záruku, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, který pro každou rozpočtovou záruku a společný záruční fond uvádí:
a)odkaz na rozpočtovou záruku a její základní právní akt spolu s obecným popisem záruky, jejím dopadem na finanční závazky rozpočtu a přidanou hodnotou podpory Unie;
b)protistrany u záruky, včetně záležitostí týkajících se uplatňování čl. 150 odst. 2;
c)příspěvek k dosažení cílů rozpočtové záruky, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace a uvolnění prostředků soukromého sektoru;
d)informace o operacích, na něž se záruka vztahuje, v agregované podobě a členění podle odvětví, zemí a nástroje, případně včetně portfolií a kombinované podpory s ostatními akcemi Unie;
e)finanční částku převedenou příjemcům a posouzení aktivačního účinku dosaženého u projektů podpořených na základě záruky;
f)informace agregované stejným způsobem, jaký je uveden v písmenu d), které se týkají uplatnění záruky, ztrát, výnosů, zpětně získaných částek a jiných obdržených plateb;
g)informace o finančním řízení, výkonnosti a riziku společného záručního fondu na konci předchozího kalendářního roku;
h)efektivní míru tvorby rezerv pro potřeby společného záručního fondu a případně následné převody podle čl. 206 odst. 3;
i)finanční toky ve společném rezervním fondu během předchozího kalendářního roku a rovněž významné operace a veškeré relevantní informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena;
j)posouzení udržitelnosti podmíněných závazků hrazených z rozpočtu Unie, které vyplývají z finančních operací, podle čl. 203 odst. 3.
6.Pokud Komise využívá svěřenské fondy Unie, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument týkající se činností podporovaných svěřenskými fondy Unie, jejich provádění a výsledků.
7.K návrhu rozpočtu Komise přiloží také jakékoli další pracovní dokumenty, které považuje za užitečné pro podporu svých rozpočtových požadavků.
8.V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EU a s cílem zajistit transparentnost rozpočtu v oblasti vnější činnosti Unie předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje:
a)veškeré správní a operační výdaje financované z rozpočtu, které souvisejí s vnějšími akcemi Unie, včetně úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky;
b)celkové správní výdaje ESVČ za předchozí rok, rozčleněné na výdaje jednotlivých delegací Unie a výdaje ústředí ESVČ, společně s operačními výdaji v členění podle zeměpisných oblastí (regionů, zemí), tematických oblastí, delegací Unie a misí.
9.V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 6 se rovněž uvádí:
a)počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a počet stálých a dočasných pracovních míst, včetně smluvních a místních zaměstnanců, která byla v mezích rozpočtových prostředků povolena jednotlivým delegacím Unie i ústředí ESVČ;
b)zvýšení nebo snížení počtu pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích v ústředí ESVČ a ve všech delegacích Unie na základě údajů z předchozího rozpočtového roku.
Článek 40
Návrh na změnu návrhu rozpočtu
Na základě jakýchkoli nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování návrhu rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého jiného orgánu, pokud jde o jeho oddíl, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu návrhu rozpočtu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Tyto návrhy mohou obsahovat návrh na změnu rozpočtu aktualizující zejména odhady výdajů na zemědělství.
Článek 41
Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu
1.Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za přijatý s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 314 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a v článku 106a Smlouvy o Euratomu.
2.Jakmile je rozpočet prohlášen za přijatý s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o přijetí rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Unii částky splatné podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.
Článek 42
Návrh opravného rozpočtu
1.Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, s některým z těchto cílů:
a)zapsat do rozpočtu postupem stanoveným v článku 17 zůstatek z předchozího rozpočtového roku;
b)přehodnotit odhad vlastních zdrojů na základě aktualizovaných hospodářských prognóz;
c)aktualizovat upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů a přehodnotit dostupnost a potřebu prostředků na platby.
Je-li to možné a odůvodněné, může Komise navrhnout změny ve výdajích spojené se změnami v příjmech uvedenými v prvním pododstavci.
V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích.
2.Žádosti o opravný rozpočet, jež za týchž okolností jako v odstavci 1 předloží jiné orgány než Komise, se podávají Komisi.
Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a ostatní orgány možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nižšímu čerpání prostředků.
Na opravné rozpočty se použije článek 41. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.
3.S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností předkládá Komise své návrhy opravného rozpočtu současně Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 15. října každého rozpočtového roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů může přiložit své stanovisko.
4.K návrhu opravného rozpočtu je připojeno odůvodnění a informace k plnění rozpočtu za předchozí a běžný rozpočtový rok, jež jsou v okamžiku sestavování návrhu k dispozici.
Článek 43
Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu
Komise se s Evropským parlamentem a Radou může dohodnout na zkrácení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání návrhu rozpočtu. Toto ujednání však nesmí vést ke zkrácení nebo prodloužení lhůt stanovených pro posouzení těchto textů v článku 314 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu.
KAPITOLA 2
Skladba a předkládání rozpočtu
Článek 44
Skladba rozpočtu
Rozpočet se skládá z:
a)celkového výkazu příjmů a výdajů;
b)jednotlivých oddílů pro každý orgán, s výjimkou Evropské rady a Rady, které mají společný oddíl, rozdělený na výkazy příjmů a výdajů.
Článek 45
Rozpočtová nomenklatura
1.Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů zařadí Evropský parlament a Rada do hlav, kapitol, článků a bodů podle druhu nebo použití, ke kterému jsou určeny.
2.Výkaz výdajů oddílu „Komise“ se sestavuje podle nomenklatury přijaté Evropským parlamentem a Radou a je rozčleněn podle účelu.
Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla programu nebo oblasti činnosti.
Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky. Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole.
Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, transparentnosti a řádného finančního řízení. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, snadnou identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účinné plnění rozpočtu.
3.Pokud jsou správní prostředky uváděny podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto:
a)výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést výši prostředků a počet pracovních míst odpovídající uvedeným výdajům;
b)výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 28 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a financované z okruhu „Správa“ víceletého finančního rámce;
c)výdaje na budovy a ostatní související výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;
d)výdaje na externí pracovníky a technickou pomoc bezprostředně související s prováděním programů.
Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.
Článek 46
Záporné příjmy
1.Rozpočet nesmí obsahovat záporné příjmy vyjma případu, kdy jsou výsledkem záporného úročení vkladů.
2.Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.
Článek 47
Předběžné prostředky
1.Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné prostředky“. Prostředky se do uvedené hlavy zapisují v některém z těchto případů:
a)v době sestavování rozpočtu neexistuje pro dotyčnou činnost základní právní akt;
b)existují závažné důvody k pochybnostem o tom, zda jsou prostředky dostačující nebo zda mohou být prostředky zapsané v daných rozpočtových položkách použity v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu postupem podle čl. 28 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 29 tohoto nařízení v ostatních případech.
2.V případě závažných obtíží při plnění rozpočtu může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly prostředky převedeny do hlavy „předběžné prostředky“. Evropský parlament a Rada rozhodnou o tomto převodu v souladu s článkem 29.
Článek 48
Záporná rezerva
Oddíl rozpočtu „Komise“ může obsahovat „zápornou rezervu“, jejíž maximální výše činí 400 000 000 EUR. Tato rezerva, která bude zapsána ve zvláštní hlavě, obsahuje pouze prostředky na platby.
Tato záporná rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 28 a 29.
Článek 49
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech a krizová rezerva Evropské unie
1.Oddíl rozpočtu „Komise“ obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech a krizovou rezervu Evropské unie.
2.Rezervy uvedené v odstavci 1 musí být vyčerpány před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 28 a 30.
Článek 50
Předkládání rozpočtu
1.Rozpočet uvádí:
a)v celkovém výkazu příjmů a výdajů:
i)odhadované příjmy Unie za daný rozpočtový rok („rok n“);
ii)odhadované příjmy za rok n–1 a příjmy za rozpočtový rok n–2;
iii)prostředky na závazky a na platby za rok n,
iv)prostředky na závazky a na platby za rok n–1;
v)výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n–2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu pro rok n;
vi)patřičné poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 45 odst. 1. Poznámky k rozpočtu obsahují odkazy na základní právní akt, pokud byl základní právní akt přijat, a náležité vysvětlení k povaze a účelu prostředků;
b)v jednotlivých oddílech příjmy a výdaje ve stejné skladbě jako v písmenu a);
c)pokud se jedná o zaměstnance:
i)pro každý oddíl plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích prostředků;
ii)plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technický rozvoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou členěny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích prostředků;
iii)plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty uvedené v článku 69, které obdrží příspěvek z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok rovněž počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok. Pracovní místa Zásobovací agentury Euratomu jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně;
d)co se týká finanční pomoci a rozpočtových záruk:
i)v celkovém výkazu příjmů rozpočtové položky, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců finančních prostředků, kteří byli původně v prodlení. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ a jsou doplněny patřičnými poznámkami;
ii)v oddíle „Komise“:
–rozpočtové položky obsahující záruky Unie, které se týkají dotčených operací. Tyto položky se označují výrazem „pro memoria“ za podmínky, že rozpočet není zatížen konkrétní částkou, která z něj musí být s konečnou platností uhrazena,
–poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, dobu trvání i na finanční záruku poskytnutou Unií na tyto operace;
iii)v dokumentu přiloženém k oddílu „Komise“ jako informativní údaje (i o odpovídajících rizicích):
–probíhající kapitálové operace a správu dluhu,
–kapitálové operace a správu dluhu v roce n;
e)pokud jde o financování prováděné subjekty podle čl. 61 odst. 1 písm. c):
i)odkaz na základní právní akt příslušného programu;
ii)odpovídající rozpočtové položky;
iii)obecný popis akce, včetně doby její platnosti a jejího dopadu na rozpočet;
f)celkovou výši výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zapsanou do jedné kapitoly rozpočtu nazvané „Společná zahraniční a bezpečnostní politika“, jež se člení na konkrétní rozpočtové články. Tyto články pokrývají výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obsahují konkrétní rozpočtové položky, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise.
2.Vedle dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada k rozpočtu připojit jakékoli jiné související dokumenty.
Článek 51
Pravidla pro plány pracovních míst
1.Plány pracovních míst uvedené v čl. 50 odst. 1 písm. c) stanoví pro každý orgán nebo subjekt pevný limit. Nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.
Každý orgán nebo subjekt však může, s výjimkou platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:
a)není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;
b)není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst;
c)orgán nebo subjekt se zúčastnil srovnávání s jinými orgány a subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí.
Tři týdny před provedením změn uvedených ve druhém pododstavci informují orgány o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud Evropský parlament nebo Rada uvede v této lhůtě závažné důvody, orgány změny neprovedou a použije se postup podle článku 42.
2.Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky práce na částečný úvazek, kterou orgán oprávněný ke jmenování povolil v souladu se služebním řádem, vyváženy provedením jiných jmenování.
KAPITOLA 3
Rozpočtová kázeň
Článek 52
Soulad s víceletým finančním rámcem
Rozpočet musí být v souladu s víceletým finančním rámcem.
Článek 53
Soulad právních aktů Unie s rozpočtem
Je-li v důsledku provádění právního aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, může být takový právní akt finančně proveden až po odpovídající změně rozpočtu.
HLAVA IV
PLNĚNÍ ROZPOČTU
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 54
Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení a stanoviskem občanů
1.Komise plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.
2.Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.
3.Komise, členské státy nebo jiné subjekty plnící rozpočet Unie mohou plnění rozpočtu Unie konzultovat s občany.
Článek 55
Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu
Ve výzvě učiněné v souvislosti s granty, veřejnými zakázkami nebo cenami v rámci přímého plnění rozpočtu musí být potenciální příjemci grantů, zájemci, uchazeči a účastníci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 vyrozuměni o tom, že pro účely ochrany finančních zájmů Unie mohou být jejich osobní údaje předány útvarům interního auditu, Evropskému účetnímu dvoru nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo že si tyto údaje mohou předat schvalující osoby při Komisi a výkonné agentury a subjekty Unie uvedené v článku 70.
Článek 56
Základní právní akt a výjimky
1.Prostředky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Unie mohou být použity pouze po přijetí základního právního aktu.
2.Odchylně od odstavce 1 mohou být bez základního právního aktu použity následující prostředky, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie:
a)prostředky na pilotní projekty experimentální povahy určené k posouzení proveditelnosti a užitečnosti určité akce. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po dva po sobě následující rozpočtové roky.
Celková výše prostředků na pilotní projekty nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku ve výši 40 000 000 EUR;
b)prostředky na přípravné akce v oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích činností. Přípravné akce mohou mít různou formu a řídí se vnitřně provázaným přístupem. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po tři po sobě následující rozpočtové roky. Postup pro přijetí příslušného základního právního aktu musí být ukončen před koncem třetího rozpočtového roku. V průběhu tohoto procesu musí přidělování prostředků na závazky odpovídat zvláštním rysům přípravných akcí, pokud jde o plánované činnosti, sledované cíle a příjemce finančních prostředků. Vynaložené finanční prostředky proto nesmějí svým objemem odpovídat finančním prostředkům navrhovaným pro financování samotné konečné činnosti.
Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v tomto písmenu nepřekročí v žádném rozpočtovém roce částku ve výši 50 000 000 EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nepřekročí částku ve výši 100 000 000 EUR;
c)prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU. Tato opatření se omezují na krátké období a jsou určena na vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přijetí potřebných právních nástrojů.
Pro účely operací Unie pro řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace.
Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele.
K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby zajistila rychlé uvolnění finančních prostředků.
Financování opatření, jež Rada schválí k přípravě operací Unie v rámci řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii, zahrnuje doplňkové náklady přímo vyplývající ze skutečnosti, že v prostoru operace je nasazena konkrétní mise nebo tým, jejichž členové pocházejí mimo jiné z řad personálu orgánů Unie; tyto náklady zahrnují též pojištění pro případ zvýšeného rizika, náklady na cestování a ubytování a denní diety;
d)prostředky na jednorázové akce nebo akce s neurčitou dobou trvání prováděné Komisí na základě úkolů vyplývajících z jejích institucionálních výsad podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu jiných, než je její právo legislativní iniciativy podle písmene b), a na základě zvláštních pravomocí, které jí uvedené smlouvy přímo svěřují a jejichž seznam má být uveden v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení;
e)prostředky na provoz každého orgánu v rámci jeho správní samostatnosti.
Článek 57
Plnění rozpočtu jinými orgány než Komisí
1.Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají.
2.Komise může uzavírat s ostatními orgány Unie dohody s cílem usnadnit vynakládání prostředků, zejména správní dohody upravující poskytování služeb, dodávky zboží, provádění stavebních prací nebo provádění veřejných zakázek na nemovitosti.
3.Takovéto meziútvarové dohody mohou být uzavírány i mezi útvary orgánů Unie, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol. Tyto dohody umožňují náhradu nákladů vzniklých v důsledku jejich provádění.
Článek 58
Pověření výkonem rozpočtových pravomocí
1.Komise a každý z ostatních orgánů mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení a v jejich vnitřních předpisech a v mezích, které samy stanoví v pověřovacím aktu. Pověřené osoby jednají pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.
2.Komise však může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu k operačním prostředkům zapsaným v jejím oddíle pověřit vedoucí delegací Unie a v zájmu zajištění kontinuity činnosti v době jejich nepřítomnosti zástupce vedoucích delegací. Pokud vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti jejich zástupci jednají jako dále pověřené schvalující osoby Komise, jsou povinni dodržovat pravidla Komise pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba Komise.
Komise může v souladu se svými vlastními pravidly toto pověření odejmout.
Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise.
3.ESVČ může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu ke správním prostředkům zapsaným v jejím oddíle výjimečně pověřit zaměstnance Komise v delegaci, je-li to nezbytné k zajištění kontinuity správy delegací v případě nepřítomnosti příslušné schvalující osoby v ESVČ. Pokud v těchto výjimečných případech zaměstnanci Komise v delegacích Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby ESVČ, jsou povinni dodržovat vnitřní pravidla ESVČ pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba ESVČ.
ESVČ může v souladu se svými vlastními pravidly toto pověření odejmout.
Článek 59
Střet zájmů
1.Účastníci finančních operací definovaní v hlavě IV kapitole 4 a jiné osoby podílející se na přímém, nepřímém a sdíleném plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která se zabývají situacemi, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.
2.Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.
Článek 60
Střet zájmů zaměstnanců
Pokud se nebezpečí střetu zájmů uvedené v článku 59 týká zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, postoupí tento zaměstnanec tuto záležitost pověřené schvalující osobě, která písemně potvrdí, zda střet zájmů existuje. Dotčený zaměstnanec informuje rovněž svého přímého nadřízeného. Je-li zjištěn střet zájmů, orgán oprávněný ke jmenování zprostí dotyčného úředníka odpovědnosti za tuto záležitost. Pověřená schvalující osoba osobně zajistí, aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky.
KAPITOLA 2
Způsoby plnění rozpočtu
Článek 61
Způsoby plnění rozpočtu
1.Komise plní rozpočet těmito způsoby:
a)přímo (dále jen „přímé plnění rozpočtu“) prostřednictvím svých útvarů, včetně svých zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 58 odst. 2, nebo prostřednictvím výkonných agentur podle článku 68;
b)v rámci sdíleného plnění s členskými státy (dále jen „sdílené plnění rozpočtu“);
c)nepřímo (dále jen „nepřímé plnění rozpočtu“) v případech, kdy tak stanoví základní právní akt, nebo v případech uvedených v čl. 56 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d), a to s:
i)třetími zeměmi nebo subjekty určenými těmito zeměmi;
ii)mezinárodními organizacemi či jejich agenturami, jež jsou vymezeny v článku 151;
iii)Evropskou investiční bankou nebo Evropským investičním fondem (dále jen „skupina EIB“);
iv)subjekty uvedenými v článcích 69 a 70;
v)veřejnoprávními subjekty;
vi)soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
vii)soukromoprávními subjekty členského státu pověřenými uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytujícími dostatečné finanční záruky;
viii)subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určenými v příslušném základním právním aktu.
2.Komise odpovídá za plnění rozpočtu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a nesmí pověřit plněním rozpočtu třetí osoby, pokud je s těmito úkoly spojena značná míra uvážení, která předpokládá politickou volbu.
Komise nezajišťuje externě prostřednictvím smluv v souladu s hlavou VII úkoly, které zahrnují výkon veřejné moci a použití pravomoci volného uvážení.
Článek 62
Sdílené plnění s členskými státy
1.Je-li rozpočet plněn v rámci sdíleného plnění, dodržují Komise a členské státy zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou obsažena v odvětvových pravidlech.
2.Členské státy přijmou veškerá opatření, včetně legislativních, regulačních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména:
a)zajistí, aby byly činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s platnými odvětvovými pravidly, určí pro tento účel v souladu s odstavcem 3 subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie a na tyto subjekty dohlížejí;
b)předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují.
Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí kontroly ex ante a ex post, včetně, je-li to vhodné, kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.
Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla a zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů.
Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své kontrolní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika.
3.V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových pravidlech určí členské státy subjekty na vhodné úrovni, které mají odpovídat za správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto subjekty mohou plnit také úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie a mohou plněním některých úkolů pověřit jiné subjekty, včetně subjektů uvedených v čl. 61 odst. 1 písm. c) bodě ii) a iii).
Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda účinně fungují.
Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší.
Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci.
4.Subjekty určené podle odstavce 3:
a)zřídí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly a zajistí jeho fungování;
b)používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;
c)poskytují informace požadované podle odstavce 5;
d)v souladu s čl. 36 odst. 2 zajišťují následné zveřejňování. Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s vnitrostátními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.
5.Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty:
a)výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k proplacení. Tento výkaz zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:
i)jsou tyto informace vykázány řádně a jsou úplné a přesné;
ii)výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezen v odvětvových pravidlech;
iii)zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;
b)roční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.
K výkazu uvedenému v prvním pododstavci písm. a) a k souhrnu uvedenému v prvním pododstavci písm. b) se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda výdaje, o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. Tento výrok rovněž uvede, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. a).
Lhůtu stanovenou na 15. únor může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.
Členské státy mohou na vhodné úrovni zveřejnit informace uvedené v tomto odstavci.
Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v tomto odstavci vydat prohlášení podepsané na patřičné úrovni.
6.Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise:
a)uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky určených subjektů, aby zajistila, aby byla tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;
b)vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platným právem;
c)přeruší běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech.
Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 73 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto pododstavce.
7.Odvětvová pravidla vezmou v úvahu potřeby programů v rámci cíle evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah prohlášení řídícího subjektu, o postup stanovený v odstavci 3 a o funkci auditu.
8.Komise sestaví rejstřík subjektů, které jsou podle odvětvových pravidel odpovědné za řízení, osvědčování a audit.
S cílem prosazovat osvědčené postupy při využívání prostředků ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského rybářského fondu může dát Komise subjektům odpovědným za činnosti v oblasti řízení a kontroly pro informaci k dispozici metodické pokyny, jež objasňují její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny jsou podle potřeby aktualizovány.
9.Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění rozpočtu mohou být využity i v kombinaci s operacemi a nástroji prováděnými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013.
KAPITOLA 3
EVROPSKÉ ÚŘADY A SUBJEKTY UNIE
Oddíl 1
Evropské úřady
Článek 63
Definice a oblast působnosti
1.„Evropskými úřady“ jsou správní struktury vytvořené Komisí nebo Komisí s jedním či více orgány k plnění zvláštních průřezových úkolů, je-li to odůvodněno rozborem nákladů a přínosů a posouzením souvisejících rizik.
2.Evropské úřady v rámci své působnosti:
a)plní povinné úkoly stanovené v jejich zřizovacím aktu či jiných právních předpisech Unie;
b)mohou plnit nepovinné úkoly schválené jejich řídicími výbory po uvážení nákladů a přínosů a souvisejících rizik pro dotčené strany. Za účelem plnění těchto úkolů mohou být úřadu svěřeny pravomoci schvalující osoby, nebo může úřad uzavírat ad hoc meziútvarové dohody s orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady nebo třetími stranami.
3.Tento oddíl se vztahuje na činnost Evropského úřadu pro boj proti podvodům s výjimkou odstavce 4 tohoto článku, článku 65 a čl. 66 odst. 1, 2 a 3.
4.Veškeré povinnosti uvedené v kapitole 8 této hlavy vykonává interní auditor Komise.
Článek 64
Prostředky evropských úřadů
1.Prostředky schválené pro plnění povinných úkolů jednotlivých evropských úřadů se zapisují ve zvláštní rozpočtové položce v oddíle rozpočtu „Komise“ a podrobně se rozepisují v příloze k uvedenému oddílu.
Příloha uvedená v prvním pododstavci má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu.
Prostředky zapsané v uvedené příloze:
a)pokrývají veškeré finanční potřeby jednotlivých evropských úřadů při plnění povinných úkolů stanovených v jejich zřizovacím aktu nebo v jiných právních předpisech Unie;
b)mohou pokrývat finanční potřeby evropského úřadu při plnění úkolů vyžadovaných orgány Unie, subjekty Unie, evropskými úřady a agenturami zřízenými Smlouvami nebo podle Smluv a schválených v souladu se zřizovacím aktem daného úřadu.
2.V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze pro jednotlivé evropské úřady pověří Komise ředitele dotčeného evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby v souladu s článkem 72.
3.Plány pracovních míst jednotlivých evropských úřadů se připojují k plánu pracovních míst Komise.
4.Ředitelé jednotlivých evropských úřadů rozhodují o převodech v rámci přílohy uvedené v odstavci 1. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu.
Článek 65
Nepovinné úkoly
Za účelem plnění nepovinných úkolů uvedených v čl. 63 odst. 2 písm. b) může evropský úřad:
a)přijmout přenesení pravomocí ze strany orgánů Unie, subjektů Unie a jiných evropských orgánů na ředitele spolu s přenesením pravomocí schvalující osoby v souvislosti s prostředky zapsanými v oddíle rozpočtu týkajícím se daného orgánu Unie, subjektu Unie nebo jiného evropského úřadu. Dotčené orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady stanoví meze a podmínky tohoto přenesení pravomocí. Toto přenesení pravomocí je schváleno v souladu se zřizovacím aktem evropského úřadu, zejména pokud jde o podmínky a způsoby přenesení pravomocí;
b)uzavírat ad hoc meziútvarové dohody. V těchto případech přijme ředitel evropského úřadu v souladu se zřizovacím aktem zvláštní předpisy upravující plnění těchto úkolů, náhradu vzniklých nákladů a vedení příslušných účtů. Úřad podává dotčeným orgánům, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům zprávu o výsledcích těchto účtů.
Článek 66
Účetnictví evropských úřadů
1.Každý evropský úřad vede účetní záznamy o svých výdajích, které umožňují určit podíl služeb poskytovaných jednotlivým orgánům, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům. Ředitel evropského úřadu stanoví po schválení řídícím výborem kritéria pro tyto účetní záznamy.
2.Poznámky ke konkrétní rozpočtové položce, ve které jsou zapsány celkové prostředky každého evropského úřadu, s ohledem na něž byly v souladu s čl. 65 písm. a) přeneseny pravomoci schvalující osoby, uvádějí odhad nákladů na služby poskytované uvedeným úřadem dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie a jiným evropským úřadům. Odhad je založen na účetních záznamech uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
3.Každý evropský úřad, na nějž byly v souladu s čl. 65 písm. a) přeneseny pravomoci schvalující osoby, oznamuje dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie a jiným evropským úřadům výsledky účetních záznamů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
4.Účetní závěrky jednotlivých evropských úřadů tvoří nedílnou součást účetní závěrky Unie v souladu s článkem 234.
5.Na návrh řídícího výboru dotyčného evropského úřadu může účetní Komise pověřit výkonem některých svých úkolů v souvislosti s výběrem příjmů a úhradou výdajů, které uskutečňuje přímo tento evropský úřad, zaměstnance tohoto úřadu.
6.Pro potřeby pokladny evropského úřadu může Komise na návrh řídícího výboru zřizovat jménem úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty. Konečný stav hotovosti za daný rok je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným evropským úřadem a Komisí sesouhlasen a vypořádán.
Oddíl 2
Subjekty Unie
Článek 67
Použitelnost na Zásobovací agenturu Euratomu
Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu.
Článek 68
Výkonné agentury
1.Komise může v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 svěřit výkonným agenturám pravomoc provádět jejím jménem a na její odpovědnost určitý program nebo projekt Unie anebo část takového programu nebo projektu, včetně pilotních projektů a přípravných akcí a vynakládání správních údajů. Výkonné agentury se zřizují rozhodnutím Komise a jsou právnickými osobami podle práva Unie. Agentury dostávají roční příspěvek.
2.Ředitelé výkonných agentur jednají jako pověřené schvalující osoby, pokud jde o vynakládání operačních prostředků na programy Unie, které zcela nebo zčásti řídí.
3.Řídící výbor výkonných agentur se může s Komisí dohodnout na tom, že účetní Komise jedná rovněž jako účetní výkonné agentury. Řídící výbor může rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního výkonné agentury, přičemž přihlíží k analýze nákladů a přínosů. V obou případech jsou přijata nezbytná opatření proti střetu zájmů.
Článek 69
Subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu
1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 261, pokud jde o doplnění finančního nařízení o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu.
2.Uvedené rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení.
3.Finanční pravidla těchto subjektů se smějí odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s předchozím souhlasem Komise.
4.Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. Subjekty uvedené v odstavci 1 plně spolupracují s orgány zapojenými do postupů udělování absolutoria a v případě potřeby poskytnou veškeré další nezbytné informace, mimo jiné i prostřednictvím účasti na schůzích příslušných subjektů.
5.Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči Komisi.
6.Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce každého ze subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku řádně zaznamenány jeho příjmy, výdaje a finanční situace před konsolidací v rámci konečné účetní závěrky Komise. Není-li v základním právním aktu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr v případě každého subjektu zvláštní výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Při vypracovávání této zprávy Účetní dvůr vezme v úvahu auditní činnost nezávislého externího auditora a opatření přijatá na základě jeho zjištění.
Článek 70
Subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru
Subjekty s právní subjektivitou, jež jsou zřízeny základním právním aktem a jsou pověřeny realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, přijmou finanční pravidla své činnosti.
Tato pravidla zahrnují soubor zásad nezbytných pro zajištění řádného finančního řízení při správě finančních prostředků Unie.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 261, pokud jde o doplnění finančního nařízení o vzorové finanční nařízení, jež stanoví zásady, které jsou nezbytné pro zajištění řádného finančního řízení finančních prostředků Unie a které budou založeny na článku 149.
Finanční pravidla těchto subjektů se smějí odchýlit od vzorového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné z hlediska jejich zvláštních potřeb a s předchozím souhlasem Komise.
Na subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru se vztahují ustanovení čl. 69 odst. 2, 3 a 4.
KAPITOLA 4
Účastníci finančních operací
ODDÍL 1
ZÁSADA ODDĚLENÍ FUNKCÍ
Článek 71
Oddělení funkcí
1.Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.
2.Jednotlivé orgány poskytnou všem účastníkům finančních operací zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.
ODDÍL 2
SCHVALUJÍCÍ OSOBA
Článek 72
Schvalující osoba
1.Každý orgán vykonává povinnosti schvalující osoby.
2.Pro účely této hlavy se „zaměstnancem“ rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád.
3.Každý orgán pověří v souladu s podmínkami svého jednacího řádu plněním úkolů schvalující osoby zaměstnance na náležité pozici. Ve svých vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby.
4.Plněním úkolů schvalující osoby mohou být pověřeni nebo dále pověřeni pouze zaměstnanci.
5.Příslušné schvalující osoby jednají pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Příslušné schvalující osobě může být nápomocen jeden či více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o řízení v rámci odpovědnosti schvalující osoby.
6.Každý orgán nebo každý subjekt uvedený v článku 69 informuje Účetní dvůr, Evropský parlament, Radu a účetního Komise do dvou týdnů o jmenování a odvolání pověřených schvalujících osob, interních auditorů a účetních a o veškerých vnitřních předpisech, které přijme s ohledem na finanční záležitosti.
7.Každý orgán informuje Účetní dvůr o jmenování správců zálohových účtů a o rozhodnutích o pověření podle článků 78 a 85.
Článek 73
Pravomoci a povinnosti schvalující osoby
1.Schvalující osoba je v každém orgánu odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků v rámci programu.
2.Pro účely odstavce 1 tohoto článku pověřená schvalující osoba v souladu s článkem 34 a minimálními standardy přijatými jednotlivými orgány a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu.
3.K plnění výdajů přijímá příslušná schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.
4.Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, stanovení inkasních nároků a vydávání inkasních příkazů. Případně zahrnuje vzdání se stanovených nároků.
5.U každé operace se provede alespoň kontrola ex ante týkající se operativních a finančních hledisek operace, a to na základě víceleté kontrolní strategie, která přihlíží k rizikům. Účelem kontrol ex ante je předcházet chybám a nesrovnalostem před schválením operací.
Četnost a hloubku kontrol ex ante určuje příslušná schvalující osoba s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku efektivnosti nákladů. V případě pochybností si tato osoba k potvrzení příslušných operací vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby v rámci kontroly ex ante získala přiměřenou jistotu.
Ověření určité operace provádějí jiní zaměstnanci než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří ověření provádějí, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří danou operaci zahájili.
6.Pověřená schvalující osoba může zavést kontroly ex post, které mají odhalit a napravit chyby a nesrovnalosti anebo operace po jejich schválení. V závislosti na riziku mohou být tyto kontroly prováděny na vzorku a přihlížejí k výsledkům předchozích kontrol a hledisku efektivnosti nákladů.
Kontroly ex post nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex ante. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.
Pokud pověřená schvalující osoba provádí v rámci kontrol ex post finanční audity u příjemců grantu, používá jasná, důsledná a transparentní auditní pravidla a dodržuje práva Komise i auditovaného subjektu.
7.Příslušné schvalující osoby a zaměstnanci odpovědní za plnění rozpočtu musí mít nezbytné odborné znalosti.
V každém orgánu pověřená schvalující osoba zajišťuje, aby:
a)dále pověřeným schvalujícím osobám a jejich zaměstnancům byly poskytovány pravidelně aktualizované a náležité informace o kontrolních standardech a o metodách a technikách, jež byly pro tyto účely vyvinuty;
b)byla v případě potřeby přijata opatření, která zajišťují účinné a efektivní fungování kontrolních systémů v souladu s odstavcem 2.
8.Pokud se zaměstnanec zapojený do finančního řízení a kontroly operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Učiní-li tak písemně, přímý nadřízený mu také odpoví písemně. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom zaměstnanec písemně pověřenou schvalující osobu. Pokud tato osoba neodpoví v přiměřené lhůtě vzhledem k okolnostem daného případu, nejpozději však do jednoho měsíce, informuje zaměstnanec příslušnou komisi uvedenou v článku 139.
V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec orgány a subjekty určené ve služebním řádu a rozhodnutích orgánů Unie, jež se týkají podmínek interních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje zájmy Unie. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakémkoli podezřelém protiprávním jednání, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.
9.Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že:
a)údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;
b)zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení;
c)zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.
Výroční zpráva o činnosti obsahuje informace o provedených operacích, s odkazem na cíle stanovené ve strategických plánech, rizika spojená s těmito operacemi, využití poskytnutých zdrojů a efektivitu a účinnost systémů vnitřní kontroly. To zahrnuje celkové posouzení nákladů a přínosů kontrol a informace o tom, do jaké míry přispěly schválené operační výdaje k dosažení strategických cílů EU a vytvořily přidanou hodnotu EU. Komise vypracuje shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok.
10.Pověřená schvalující osoba zaznamenává za každý rozpočtový rok smlouvy na veřejné zakázky uzavřené na základě jednacích řízení podle bodu 11.1 písm. a) až f) a bodu 39 přílohy tohoto nařízení. Pokud se poměr jednacích řízení k počtu veřejných zakázek, jež zadala táž pověřená schvalující osoba, oproti minulým letům značně zvýší nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr za daný orgán, podá o tom příslušná schvalující osoba danému orgánu zprávu, v níž uvede opatření přijatá k odvrácení tohoto vývoje. Zprávu o jednacích řízeních zasílá Evropskému parlamentu a Radě každý orgán. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v odstavci 9 tohoto článku.
Článek 74
Uchovávání podkladů schvalujícími osobami
Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu a příslušnými opatřeními, jakož i s navazujícími fázemi. Tyto podklady jsou uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.
Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou uchovávány do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.
Osobní údaje uvedené v podkladech se vymažou, je-li to možné a nejsou-li tyto údaje potřebné pro účely udělení rozpočtového absolutoria, kontroly nebo auditu. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 75
Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie
1.Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle
čl. 58 odst. 2
, podléhají Komisi jako orgánu odpovědnému za stanovení, výkon, sledování a hodnocení jejich úkolů a povinností jakožto dále pověřených schvalujících osob a úzce spolupracují s Komisí v zájmu náležitého vynakládání finančních prostředků s ohledem na zajištění zejména legality a správnosti finančních operací, dodržování zásady řádného finančního řízení při správě finančních prostředků a účinné ochrany finančních zájmů Unie. Vztahují se na ně vnitřní předpisy Komise a statut Komise při provádění úkolů v oblasti finančního řízení, kterými byli dále pověřeni. Při plnění jejich úkolů jim mohou být nápomocni zaměstnanci Komise.
Za tímto účelem přijmou potřebná opatření, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit odpovědnost Komise za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni.
Pokud vyvstanou situace nebo střet priorit uvedené ve druhém pododstavci, vedoucí delegací Unie o nich neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace.
2.Pokud se vedoucí delegací Unie ocitnou v situaci uvedené v čl. 73 odst. 8, obrátí se na komisi uvedenou v článku 139. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.
3.Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle
čl. 58 odst. 2
podávají zprávu své pověřené schvalující osobě, která tuto zprávu zahrne do své výroční zprávy o činnosti podle čl. 73 odst. 9. Zprávy vedoucích delegací Unie obsahují informace o efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, které byly v delegaci zavedeny, jakož i o řízení operací, jimiž byli dále pověřeni, a obsahují rovněž prohlášení o věrohodnosti uvedené v
čl. 89 odst. 5
třetím pododstavci. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby o činnosti a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu.
Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě.
Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle
článku 58 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, ať již na žádost Komise samotné nebo v souvislosti s udělováním absolutoria na žádost Evropského parlamentu
.
Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319
Smlouvy o fungování EU
.
4.Odstavce 1, 2 a 3 se vztahují i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.
ODDÍL 3
ÚČETNÍ
Článek 76
Pravomoci a povinnosti účetního
Každý orgán jmenuje účetního, který v daném orgánu odpovídá za:
a)řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;
b)přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou XIII;
c)vedení účetnictví v souladu s články 80 a 81;
d)stanovení účetních pravidel, postupů a účtové osnovy v souladu s články 79 až 81;
e)stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů; v tomto ohledu je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci;
f)správu pokladny.
Účetní ESVČ odpovídá pouze za oddíl rozpočtu „ESVČ“, který ESVČ plní. Účetní Komise nadále odpovídá za celý oddíl rozpočtu „Komise“, včetně účetních operací s prostředky, jejichž správou jsou dále pověřeni vedoucí delegací Unie.
Účetní Komise jedná rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu „ESVČ“.
Článek 77
Jmenování účetního a ukončení výkonu funkce účetního
1.Jednotlivé orgány jmenují svého účetního z řad úředníků, kteří podléhají služebnímu řádu úředníků Evropské unie.
Účetního vybírá orgán na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.
2.Dva nebo více orgánů či subjektů mohou jmenovat téhož účetního.
V tomto případě přijmou tyto orgány a subjekty nezbytná opatření proti střetu zájmů.
3.V případě ukončení výkonu funkce účetního je bezodkladně vypracována předvaha.
4.Účetní, který ukončuje výkon své funkce, zašle tuto předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu, nebo, není-li to možné, učiní tak úředník ze stejného útvaru.
Do jednoho měsíce ode dne zaslání předvahy nový účetní předvahu podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom může vyjádřit své výhrady.
Předávací zpráva uvádí též výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.
Článek 78
Pověření výkonem pravomocí účetního
Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance a správce zálohových účtů jmenované podle čl. 86 odst. 1.
Tyto úkoly musí být uvedeny v pověřovacím aktu.
Článek 79
Účetní pravidla
1.Účetní pravidla uplatňovaná všemi orgány Unie, evropskými úřady uvedenými v této hlavě kapitole 3 oddíle 1 a subjekty Unie uvedenými v článku 234 jsou založena na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor. Tato pravidla přijímá účetní Komise po konzultaci s účetními ostatních orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie.
2.Od těchto standardů se účetní může odchýlit, považuje-li to za nezbytné k zajištění poctivého obrazu aktiv a pasiv, nákladů, výnosů a peněžních toků. Jestliže se určité účetní pravidlo od uvedených standardů významně odchýlí, uvede se tato skutečnost spolu s odůvodněním v příloze k finančním výkazům.
3.Účetní pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví strukturu a obsah finančních výkazů a rovněž účetní zásady, na nichž je účetnictví založeno.
4.Rozpočtové účty uvedené v článku 234 se řídí rozpočtovými zásadami stanovenými v tomto nařízení. Tyto účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu. Rozpočtové účty zaznamenávají veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace stanovené v této hlavě a podávají o nich poctivý obraz.
Článek 80
Vedení účetnictví
1.Účetní Komise odpovídá za stanovení harmonizovaných účtových osnov, které používají všechny orgány Unie, evropské úřady uvedené v této hlavě kapitole 3 oddíle 1 a subjekty Unie uvedené v článku 234.
2.Účetní získávají od schvalujících osob veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících poctivý obraz finanční situace orgánů a plnění rozpočtu. Schvalující osoby zaručují spolehlivost poskytovaných informací.
3.Než orgán nebo subjekt uvedený v
článku
69 přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje poctivý obraz finanční situace orgánu nebo subjektu uvedeného v
článku
69.
K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v
článku
79 a účetními postupy uvedenými v čl. 76 prvním pododstavci písm. d) a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.
4.Pověřená schvalující osoba předává účetnímu v souladu s pravidly, jež účetní přijal, finanční informace a informace o řízení, jež jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů.
Schvalující osoba účetnímu pravidelně a alespoň pro účely uzávěrky účtů sděluje relevantní finanční údaje ke svěřenským bankovním účtům, tak aby použití finančních prostředků Unie bylo možno zachytit v účetní závěrce Unie.
Schvalující osoby nesou i nadále plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.
5.Příslušná schvalující osoba informuje účetního o vývoji či podstatných změnách systému finančního řízení, inventárního systému a systému oceňování aktiv a pasiv, pokud jsou z daného systému přebírány údaje do účetnictví daného orgánu nebo pokud tento systém slouží k dokládání těchto údajů, tak aby účetní mohl ověřit, že jsou dodržena kritéria pro validaci tohoto systému.
Účetní může již validovaný systém finančního řízení kdykoliv přezkoumat a může požádat, aby příslušná schvalující osoba sestavila akční plán s cílem napravit v přiměřené lhůtě případné nedostatky.
Příslušná schvalující osoba odpovídá za úplnost informací, jež jsou účetnímu předávány.
6.Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací a jakoukoli další kontrolu, kterou považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.
V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.
7.Účetní systém orgánu slouží k organizaci rozpočtových a finančních informací tak, aby bylo možné vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.
8.Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech a za kalendářní rok.
9.Pověřená schvalující osoba může rovněž vést podrobné provozní účty.
10.Účetní podklady a podklady, jež slouží k přípravě účetní závěrky uvedené v
článku 234
, jsou uchovávány po dobu alespoň pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium pro rozpočtový rok, k němuž se tyto podklady vztahují.
Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou však uchovávány do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny. Na uchovávání provozních údajů se použije
čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001
.
Článek 81
Obecné účty
1.Obecné účty zachycují v chronologickém pořadí s využitím metody podvojného zápisu všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou a finanční situaci a aktiva a pasiva orgánů a subjektů uvedených v článku 234.
2.Zůstatky účtů a pohyby na obecných účtech se zapisují do účetních knih.
3.Každý účetní zápis, včetně oprav v účetních záznamech, se provádí na základě účetních dokladů, na které odkazuje.
4.Účetní systém musí umožnit při kontrole bez potíží vyhledat všechny účetní zápisy.
Článek 82
Bankovní účty
1.Pro účely správy pokladny může účetní jménem orgánu otevřít nebo nechat otevřít účty u finančních institucí nebo národních centrálních bank. Účetní odpovídá rovněž za rušení těchto účtů nebo za to, aby bylo jejich zrušení zajištěno.
2.Podmínky pro otevírání, vedení a používání účtů v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly stanoví, že šeky, bankovní převodní příkazy a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců. Instrukce vystavené ručně mimo elektronický systém musí podepsat alespoň dva řádně zmocnění zaměstnanci nebo účetní osobně.
3.Při provádění programu nebo akce mohou být jménem Komise zřízeny svěřenské účty, aby je mohl spravovat subjekt podle
čl. 61 odst. 1 písm. c)
bodu ii), iii), v) nebo vi).
Za zřízení těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise.
Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba.
4.Účetní Komise stanoví pravidla pro otevírání, správu, uzavírání a používání svěřenských účtů.
Článek 83
Správa pokladny
1.Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, spravovat hotovost a ekvivalenty hotovosti je oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu.
2.Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán k dispozici dostatečné finanční prostředky na hotovostní potřeby, jež vyplývají z plnění rozpočtu, v rámci ustanovení platného regulačního rámce, a zavede postupy, které zajišťují, aby žádný z účtů otevřených v souladu s čl. 82 odst. 1 a čl. 86 odst. 2 nevykazoval záporný zůstatek.
3.Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem nebo – v případě zálohového účtu či v případě výslovného schválení účetním – debetní kartou, přímým inkasem nebo jiným platebním prostředkem v souladu s pravidly stanovenými účetním.
4.Účetní může provádět platby pouze v případě, že byly předem do společného souboru orgánu, za který odpovídá, zapsány údaje o právním subjektu příjemce platby a jeho platební údaje.
Před přijetím závazku vůči třetí osobě zjistí účetní údaje o právním subjektu a platební údaje příjemce platby a zaznamená je do společného souboru orgánu, za který odpovídá, aby byla zajištěna transparentnost, odpovědnost a řádné provedení platby.
Schvalující osoby informují účetního o všech změnách právních a platebních údajů, jež jim sdělí příjemce platby, a před schválením platby ověřují platnost těchto údajů.
Článek 84
Inventární soupis majetku
1.Každý orgán a subjekt Unie uvedený v článku 234 vede v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Unie.
Každý orgán a subjekt Unie podle článku 234 ověřuje, zda zápisy v inventárním soupisu odpovídají skutečnosti.
Do inventárního soupisu se zapisuje a na účty dlouhodobých aktiv zaznamenává veškerý nabytý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který není klasifikován jako drobný hmotný majetek a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady přesahují limit, jejž stanoví účetní postupy uvedené v článku 76.
2.Prodej hmotného majetku Unie se vhodným způsobem vyhlašuje.
3.Jednotlivé orgány a subjekty Unie uvedené v článku 234 přijmou předpisy, jimiž se bude řídit uchovávání majetku vykazovaného v jejich rozvaze, a rozhodnou, který správní útvar bude odpovídat za inventární systém.
ODDÍL 4
SPRÁVCE ZÁLOHOVÝCH ÚČTŮ
Článek 85
Zálohové účty
1.Pro vybírání jiných příjmů než vlastních zdrojů a pro úhradu výdajů lze v případě, je-li vzhledem k omezené výši dotčených částek fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace prostřednictvím rozpočtových postupů, zřídit zálohové účty.
V oblasti operací pro řešení krizí a v oblasti operací humanitární pomoci však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení výše prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok v souladu s vnitřními předpisy Komise.
V delegacích Unie mohou být zálohové účty používány rovněž k provádění plateb v omezené výši prostřednictvím rozpočtových postupů, je-li to efektivní a účelné vzhledem k místnímu požadavku.
2.Při delegacích Unie jsou zálohové účty zřizovány pro účely úhrady výdajů jak z rozpočtového oddílu vyhrazeného Komisi, tak z rozpočtového oddílu „ESVČ“ a musí zajišťovat, aby bylo možno k výdajům dohledat všechny údaje.
Článek 86
Vytváření a správa zálohových účtů
1.Vytvoření zálohového účtu a jmenování jeho správce jsou předmětem rozhodnutí, jež přijímá účetní orgánu na základě řádně odůvodněného návrhu příslušné schvalující osoby. Toto rozhodnutí stanoví odpovědnost a povinnosti správce zálohových účtů a schvalující osoby.
Správci zálohových účtů jsou vybíráni z řad úředníků nebo – v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech – z řad ostatních zaměstnanců nebo s výhradou limitů stanovených ve vnitřních předpisech Komise ze zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, pokud jejich pracovní smlouvy zaručují rovnocennou úroveň ochrany z hlediska odpovědnosti, jaká se vztahuje na zaměstnance podle článku 93. Správci zálohových účtů jsou vybíráni na základě svých znalostí, schopností a zvláštní kvalifikace, jež prokazují diplomy, odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.
V rozhodnutí o vytvoření zálohového účtu účetní stanoví podmínky pro vedení a používání zálohových účtů.
Na základě řádně odůvodněného návrhu příslušné schvalující osoby rozhoduje účetní též o změně podmínek vedení zálohového účtu.
2.Bankovní účty pro zálohové účty zřizuje účetní, který schvaluje rovněž podpisové právo k účtům, a to na základě odůvodněného návrhu schvalující osoby.
3.Finanční prostředky na zálohové účty poskytuje účetní daného orgánu a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů.
4.Poté, co je platba provedena, následuje formální rozhodnutí o konečném potvrzení nebo platební příkaz, které podepíše příslušná schvalující osoba.
Zálohové operace vypořádává schvalující osoba nejpozději do konce následujícího měsíce, tak aby bylo možno účetní zůstatek odsouhlasit se zůstatkem na bankovním účtu.
5.Účetní provádí nebo nechává provádět příslušně zmocněného zaměstnance ve svém útvaru nebo ve schvalujícím útvaru kontroly, jež musí zpravidla probíhat na místě a případně bez předchozího upozornění a jejichž účelem je ověřit existenci finančních prostředků, jež byly přiděleny správcům zálohových účtů, ověřit vedení účetnictví a zkontrolovat, zda jsou zálohové transakce zúčtovávány ve stanovených lhůtách. Výsledky těchto kontrol sdělí účetní příslušné schvalující osobě.
KAPITOLA 5
Odpovědnost účastníků finančních operací
ODDÍL 1
OBECNÁ PRAVIDLA
Článek 87
Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení povinností
1.Příslušným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností pověření odejmout.
2.Účetní nebo správce zálohových účtů nebo oba mohou být kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni svých povinností orgánem, který je jmenoval.
3.Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena žádná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací, kteří jsou v těchto odstavcích uvedeni.
Článek 88
Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci
1.Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 87 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.
2.Aniž jsou dotčeny články 89, 92 a 93 tohoto nařízení, nese každá příslušná schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem nebo v případě zaměstnanců uvedených v článku 86 v jejich pracovních smlouvách. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.
ODDÍL 2
PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA PŘÍSLUŠNÉ SCHVALUJÍCÍ OSOBY
Článek 89
Pravidla vztahující se na schvalující osoby
1.Příslušná schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.
2.Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:
a)stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením;
b)opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost orgánu vůči třetím osobám.
3.Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí uvedeného rozhodnutí, je tato pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti.
4.V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za efektivnost a účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.
5.V případě dalšího pověření vedoucích delegací Unie a jejich zástupců je pověřená schvalující osoba odpovědná za vymezení zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly, jakož i jejich efektivnost a účinnost. Vedoucí delegací Unie odpovídají za náležité nastavení a fungování těchto systémů podle pokynů pověřené schvalující osoby, za správu finančních prostředků a za operace, které v rámci své odpovědnosti při vedení delegace Unie provádějí. Před tím, než se ujmou funkce, absolvují zvláštní školení zaměřené na úkoly a povinnosti schvalujících osob a plnění rozpočtu.
Vedoucí delegací Unie podávají zprávu v souladu s čl. 75 odst. 3 o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby mohla schvalující osoba vypracovat prohlášení uvedené v čl. 73 odst. 9.
Tento odstavec se vztahuje i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.
Článek 90
Řešení finančních nesrovnalostí na straně zaměstnance
1.Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského úřadu pro boj proti podvodům, je jakékoli porušení ustanovení finančního nařízení nebo ustanovení týkajícího se finančního řízení nebo ověřování operací v důsledku jednání či opomenutí zaměstnance postoupeno komisi uvedené v článku 139 tohoto nařízení za účelem získání stanoviska:
a)orgánu oprávněného ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi;
b)zaměstnance v souladu s čl. 73 odst. 8. V tomto případě předá komise spis orgánu oprávněnému ke jmenování a informuje o tom dotyčného zaměstnance. Orgán oprávněný ke jmenování může komisi požádat o stanovisko k tomuto případu;
c)příslušné schvalující osoby, včetně vedoucích delegací Unie a zástupců v době jejich nepřítomnosti, kteří jednají jako dále pověřené schvalující osoby v souladu s čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.
2.V případech uvedených v odstavci 1 je komise podle článku 139 tohoto nařízení oprávněná rozhodnout, zda došlo k finanční nesrovnalosti. Na základě stanoviska komise uvedené v článku 139 k případům podle odstavce 1 rozhodne dotčený orgán o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, vydá schvalující osobě a pověřené schvalující osobě, není-li tato zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi doporučení.
3.Před vydáním stanoviska v případech nesrovnalostí podle odstavce 1 tohoto článku dá komise dotyčnému zaměstnanci možnost se vyjádřit.
4.Pokud komise vydává stanovisko uvedené v odstavci 1, má složení stanovené v čl. 139 odst. 2 a další dva členy:
a)zástupce orgánu oprávněného ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi v dotčeném orgánu nebo subjektu, a
b)dalšího člena jmenovaného Výborem zaměstnanců dotčeného orgánu nebo subjektu. Při jmenování těchto dodatečných členů se zohlední nutnost zabránit střetu zájmů.
5.Pokud komise vydá stanovisko uvedené v odstavci 1 tohoto článku, je toto určeno disciplinární komisi, kterou zřídí každý orgán nebo subjekt podle svých vnitřních předpisů.
6.Členské státy plně podporují Unii při vyvozování důsledků z odpovědnosti dočasných zaměstnanců podle článku 22 služebního řádu úředníků Evropské unie, na něž se vztahuje čl. 2 písm. e) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.
Článek 91
Potvrzení pokynů
1.Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že závazný pokyn, který dostala, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména protože nemůže být vykonán v rámci jí svěřených zdrojů, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil nebo dále pověřil. Pokud je tento pokyn písemně potvrzen a toto potvrzení je doručeno v odpovídající lhůtě a je dostatečně jasné v tom smyslu, že výslovně odkazuje na body, které pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zpochybnila, nelze tuto osobu již povolat k odpovědnosti. Tato osoba pokyn provede, není-li pokyn zjevně v rozporu s právními předpisy nebo nepředstavuje-li porušení příslušných bezpečnostních norem.
2.Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého závazného pokynu dozví, že dotyčná operace vykazuje nesrovnalosti.
Pokyny, jež byly potvrzeny podle čl. 89 odst. 3, příslušná pověřená schvalující osoba zaznamená a uvede ve své výroční zprávě o činnosti.
ODDÍL 3
PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA ÚČETNÍ A SPRÁVCE ZÁLOHOVÝCH ÚČTŮ
Článek 92
Pravidla vztahující se na účetní
Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Účetní může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:
a)ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;
b)neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;
c)inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na odpovídajících inkasních nebo platebních příkazech;
d)opomenutí vybrat splatné příjmy.
Článek 93
Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů
Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 88 odst. 2, může být správce zálohových účtů odpovědný zejména za tato svá pochybení:
a)ztrátu nebo poškození finančních prostředků, majetku nebo dokladů, které mu byly svěřeny;
b)nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;
c)uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců těchto plateb;
d)opomenutí vybrat splatné příjmy.
KAPITOLA 6
Příjmové operace
ODDÍL 1
POSKYTOVÁNÍ VLASTNÍCH ZDROJŮ
Článek 94
Vlastní zdroje
1.Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie jsou do rozpočtu zapsány v eurech. Poskytují se v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 609/2014.
2.Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, který stanoví termíny, v nichž mají být vlastní zdroje vymezené v rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropské unie poskytnuty Komisi.
Vlastní zdroje jsou stanovovány a inkasovány v souladu s pravidly, jež jsou přijata na základě rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci.
Pro účely účetnictví vydá schvalující osoba inkasní příkaz za účelem připsání prostředků na účet vlastních zdrojů nebo čerpání z tohoto účtu podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.
ODDÍL 2
ODHADY POHLEDÁVEK
Článek 95
Odhady pohledávek
1.Jakmile má příslušná schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může Unii vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky.
2.Příslušná schvalující osoba upraví odhad pohledávky, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden.
Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.
Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.
3.Odchylně od odstavce 1 se nemusí provádět odhad pohledávek před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.
ODDÍL 3
STANOVENÍ POHLEDÁVEK
Článek 96
Stanovení pohledávek
1.Stanovení pohledávky je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:
a)ověřuje, zda dluh existuje;
b)určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu;
c)ověřuje podmínky splatnosti dluhu.
Znamená uznání práva Unie vůči dlužníkovi a stanovení nároku požadovat po dlužníkovi úhradu dluhu.
2.Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem předloženým účetnímu. Poté se zasílá dlužníkovi výzva k úhradě s výjimkou případů, kdy je neprodleně proveden postup pro upuštění od inkasa. Inkasní příkaz a výzvu k úhradě vyhotoví příslušný účetní.
Schvalující osoba zašle výzvu k úhradě neprodleně po stanovení pohledávky, nejpozději však ve lhůtě pěti let od okamžiku, kdy orgán mohl za normálních okolností pohledávku uplatnit. Tyto lhůty se nepoužijí v případě, pokud příslušný účetní zjistí, že i přes řádnou péči, kterou orgán vynaložil, lze jeho opožděné jednání přičíst chování dlužníka, zejména jeho liknavosti nebo zlému úmyslu.
Inkasní příkaz je operace, kterou příslušná schvalující osoba dává pokyn účetnímu k inkasu stanovené pohledávky.
3.Za účelem stanovení pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že:
a)pohledávka je jistá, tedy není ničím podmíněna;
b)pohledávka zní na pevnou a přesně vyjádřenou peněžitou částku;
c)pohledávka je splatná a neběží lhůta k její úhradě;
d)údaje o dlužníkovi jsou správné;
e)částka, jež má být inkasována, je zapsána ve správném rozpočtovém bodu;
f)podklady jsou v pořádku a
g)je dodržena zásada řádného finančního řízení, zejména z hlediska kritérií uvedených v čl. 99 odst. 2 druhém pododstavci písm. a) nebo b).
4.Výzvou k úhradě je dlužník informován o tom, že:
a)Unie stanovila pohledávku;
b)bude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě, nenabíhají úroky z prodlení;
c)nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b), nabíhají z ní úroky z prodlení, jejichž sazba je uvedena v článku 97; tím nejsou dotčeny zvláštní platné předpisy;
d)nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b), provede orgán inkaso buď započtením, nebo propadnutím předem složených záruk;
e)účetní je ve výjimečných situacích oprávněn provést inkaso započtením před uplynutím lhůty uvedené v písmenu b) v případě, že je to nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie a že se důvodně domnívá, že by pohledávka Komise mohla být nedobytná; o důvodech a datu inkasa započtením je účetní povinen dlužníka předem vyrozumět;
f)nelze-li po provedení všech kroků podle písmene a) až e) tohoto pododstavce inkasovat celou částku, provede orgán inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 98 odst. 2 nebo na základě žaloby.
Je-li po ověření údajů o dlužníkovi nebo na základě jiných příslušných informací, které jsou v té době k dispozici, zřejmé, že pohledávka spadá do jednoho z případů uvedených v čl. 99 odst. 2 druhém pododstavci písm. a) nebo b) nebo že výzva k úhradě nebyla zaslána podle odstavce 2 tohoto článku, může schvalující osoba po stanovení pohledávky a po dohodě s účetním rozhodnout, že přikročí rovnou k upuštění od inkasa podle ustanovení článku 99 bez zaslání výzvy k úhradě.
Ve všech ostatních případech zašle schvalující osoba dlužníkovi vytištěnou výzvu k úhradě. O zaslání je prostřednictvím finančního informačního systému vyrozuměn účetní.
5.Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.
Článek 97
Úroky z prodlení
1.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, jež vyplývají z použití zvláštních nařízení, nabíhají z pohledávky, jež není ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) uhrazena, úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.
2.Kromě případu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o:
a)osm procentních bodů, pokud událostí, z jejíhož titulu pohledávka vznikla, je veřejná zakázka na dodávky a služby uvedené v hlavě V;
b)tři a půl procentních bodů ve všech ostatních případech.
3.Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta uvedená v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a specifikovaná ve výzvě k úhradě, až do kalendářního dne, kdy je pohledávka uhrazena v plné výši.
Inkasní příkaz na částku odpovídající úrokům z prodlení se vystaví až po skutečném obdržení těchto úroků.
4.V případě pokut nebo jiných sankcí se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšená o:
a)o jeden a půl procentního bodu, pokud dlužník složí finanční záruku, kterou účetní akceptuje namísto platby;
b)tři a půl procentních bodů ve všech ostatních případech.
Pokud Soudní dvůr Evropské unie při výkonu své pravomoci podle článku 261 Smlouvy o fungování EU pokutu či jinou sankci zvýší, započítávají se úroky z navýšené částky ode dne vynesení dotyčného rozsudku Soudního dvora.
Pokud by byly celkové úroky záporné, stanoví se na nulu.
ODDÍL 4
SCHVÁLENÍ INKASA
Článek 98
Schválení inkasa
1.Schválení inkasa je úkon, kterým příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydává pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku stanovenou příslušnou schvalující osobou.
2.Orgán může formálně stanovovat pohledávky za jinými subjekty než členskými státy formou rozhodnutí, které je vykonatelné ve smyslu článku 299 Smlouvy o fungování EU.
Je-li to nutné k efektivní a včasné ochraně finančních zájmů Unie, může Komise za výjimečných okolností přijmout takové vykonatelné rozhodnutí rovněž ve prospěch jiných orgánů na jejich žádost, a to s ohledem na pohledávky vyplývající ze vztahu k zaměstnancům, na něž se vztahuje služební řád, nebo ve vztahu k členům či bývalým členům orgánu Unie.
Výjimečné okolnosti jsou dány v případě, kdy dotyčný orgán vyčerpal možnosti k dobrovolné úhradě a k inkasu pohledávky započtením podle čl. 99 odst. 1 tohoto nařízení a kdy pohledávka dosahuje významné výše. V takovém případě jsou dotyčné orgány, u nichž se nejedná o orgány uvedené v článku 299 Smlouvy o fungování EU oprávněny požádat Komisi, aby přijala vykonatelné rozhodnutí.
Vykonatelné rozhodnutí ve všech případech stanoví, že je nárokované částky nutno zapsat do oddílu rozpočtu příslušného orgánu, který jedná jako schvalující osoba. Související příjmy se do rozpočtu zapisují jako obecné příjmy, s výjimkou specifikovaných případů, kdy se jedná o účelově vázané příjmy podle čl. 20 odst. 3.
Nastane-li situace, jež by mohla inkaso ovlivnit, žádající orgán Komisi vyrozumí a zasáhne na její podporu, bude-li proti vykonatelnému rozhodnutí podán opravný prostředek.
Komise a příslušný orgán se dohodnou na praktických opatřeních k provedení tohoto článku.
ODDÍL 5
INKASO
Článek 99
Pravidla pro inkaso
1.Účetní jedná na základě inkasních příkazů k pohledávkám řádně stanoveným příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby Unie obdržela své příjmy a aby byla zachována její práva.
Neurčí-li dlužník jinak, započte se jeho částečná úhrada na základě několika inkasních příkazů nejprve proti nejstarší pohledávce. Z částečné úhrady jsou hrazeny nejprve úroky.
Účetní inkasuje částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu Unie, jejich započtením proti případným odpovídajícím pohledávkám dlužníka vůči Unii nebo výkonné agentuře, která plní rozpočet Unie. Pohledávky související s těmito částkami musí být jisté, o stanovené pevné částce a splatné.
2.Pokud příslušná schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může rozhodováním o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu.
Příslušná schvalující osoba může od inkasa stanovené pohledávky nebo její části upustit pouze v těchto případech:
a)pokud by předvídatelné náklady na inkaso překročily výši částky k inkasu a pokud by upuštění od inkasa nepoškodilo pověst Unie;
b)pokud je inkaso pohledávky nemožné z důvodů jejího stáří, prodlevy při odeslání výzvy k inkasu za podmínek stanovených čl. 96 odst. 2 nebo platební neschopnosti dlužníka či v důsledku jiného insolvenčního řízení;
c)pokud je inkaso v rozporu se zásadou proporcionality.
3.V případě podle odst. 2 písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, jež předem stanoví daný orgán, a použije tato povinná a závazně použitelná kritéria:
a)povaha skutečností, s přihlédnutím k závažnosti nesrovnalosti, jež vedla ke stanovení pohledávky (podvod, opakování deliktu, úmysl, řádná péče, dobrá víra, zjevný omyl);
b)dopad, který by upuštění od inkasa pohledávky mělo na činnost Unie a její finanční zájmy (dotčená částka, riziko vytvoření precedentu, ohrožení autority právního předpisu).
4.Podle okolností případu může příslušná schvalující osoba vzít v úvahu tato doplňující kritéria:
a)narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo upuštění od inkasa pohledávky vyvolat;
b)hospodářskou a sociální škodu, kterou by způsobilo inkaso celé pohledávky.
5.Jednotlivé orgány zasílají Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o případech upuštění od inkasa uvedených v tomto odstavci, kdy dotčené částky dosahovaly nejméně 100 000 EUR. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 73 odst. 9.
6.Příslušná schvalující osoba může stanovenou pohledávku zcela nebo zčásti zrušit. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená vzdání se zbývajícího stanoveného nároku Unie.
Dojde-li k chybě, příslušná schvalující osoba s uvedením důvodů stanovenou pohledávku nebo její část zruší.
Jednotlivé orgány stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy, jimiž se řídí přenesení pravomoci zrušit stanovenou pohledávku.
7.Členské státy v první řadě odpovídají za provádění kontrol a auditů a za zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, jak je stanoveno v odvětvových pravidlech. V rozsahu, v jakém členské státy zjišťují a napravují nesrovnalosti vlastních účtů, jsou vyňaty z finančních oprav týkajících se těchto nesrovnalostí, které provádí Komise.
8.Komise činí finanční opravy u členských států s cílem vyloučit z financování Unií výdaje vynaložené v rozporu s platným právem. Komise své finanční opravy zakládá na zjištění neoprávněně vydaných částek a na finančním dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, může Komise v souladu s odvětvovými pravidly provést opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby.
Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, a to i v případě nedostatků v systémech řízení a kontroly.
Kritéria pro stanovení finančních oprav a postupy, které se přitom používají, mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech.
9.Metodika provádění oprav extrapolací nebo paušální sazbou se stanovuje v souladu s odvětvovými pravidly tak, aby Komise mohla chránit finanční zájmy Unie.
Článek 100
Inkaso započtením
1.Má-li dlužník vůči Unii nebo výkonné agentuře při plnění rozpočtu Unie jistou pohledávku ve smyslu čl. 96 odst. 3 písm. a), která zní na pevnou částku, je splatná a týká se částky stanovené v platebním příkazu, inkasuje účetní po uplynutí lhůty uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) stanovenou pohledávku započtením.
Za výjimečných okolností, kdy je nezbytné chránit finanční zájmy Unie a kdy se účetní důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná, může provést inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).
Souhlasí-li dlužník, provede účetní inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b).
2.Předtím, než účetní zahájí postup inkasa podle odstavce 1, konzultuje příslušnou schvalující osobu a informuje příslušné dlužníky, a to i o opravných prostředcích podle článku 129.
Je-li dlužníkem vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních subjektů, informuje účetní o svém úmyslu provést inkaso započtením rovněž příslušný členský stát, a to alespoň deset pracovních dní předem. Účetní však může po dohodě s příslušným členským státem či správním subjektem provést inkaso započtením ještě před uplynutím této lhůty.
3.Započtení podle odstavce 1 má stejný účinek jako platba a zprošťuje Unii povinnosti k úhradě ve výši pohledávky a případně splatných úroků.
Článek 101
Postup vymáhání částek neuhrazených dobrovolně
1.Není-li ve lhůtě uvedené v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a specifikované ve výzvě k úhradě inkasována celá částka, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup inkasa všemi právními prostředky, včetně případného uspokojení z předem složených záruk; tím není dotčen článek 100.
2.Nelze-li použít způsob inkasa uvedený v odstavci 1 tohoto článku a nezaplatí-li dlužník ani po obdržení upomínky od účetního, vymáhá účetní pohledávku výkonem rozhodnutí v souladu s čl. 98 odst. 2 nebo žalobou; tím není dotčen článek 100.
Článek 102
Dodatečná platební lhůta
Ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou může účetní poskytnout dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:
a)dlužník se zaváže, že za celou dodatečně poskytnutou lhůtu, počínaje původním dnem splatnosti uvedeným v čl. 96 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), uhradí úroky vypočtené podle sazby v článku 97;
b)v zájmu ochrany práv Unie složí dlužník finanční záruku, kterou účetní orgánu akceptuje a která kryje jistinu i úroky dluhu po splatnosti.
Záruku uvedenou v prvním pododstavci písm. b) může nahradit společné a nerozdílné ručení třetí osoby, jež schválí účetní orgánu.
Ve výjimečných případech může účetní na žádost dlužníka upustit od požadavku na složení záruky podle prvního pododstavce písm. b), dojde-li na základě posouzení k názoru, že je dlužník ochoten a schopen platbu během dodatečné lhůty uhradit, avšak není schopen složit záruku a nachází se v obtížné situaci.
Článek 103
Promlčecí lhůta
1.Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních nařízení a uplatňování rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, promlčují se nároky Unie vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Unii po pěti letech.
2.Promlčecí lhůta nároků Unie vůči třetím osobám počíná běžet dnem uplynutí lhůty oznámené dlužníkovi ve výzvě k úhradě podle čl. 96 odst. 4 prvního pododstavce písm. b).
Promlčecí lhůta nároků třetích osob vůči Unii počíná běžet dnem, kdy se podle odpovídajícího právního závazku stává nárok třetí osoby splatným.
3.Běh promlčecí lhůty nároků Unie vůči třetím osobám se přerušuje úkonem orgánu nebo členského státu jednajícího na žádost orgánu, který byl třetí osobě oznámen a jehož účelem je inkaso pohledávky.
Běh promlčecí lhůty nároků třetích osob vůči Unii se přerušuje úkonem, jejž Unii její věřitelé nebo osoby jednající jménem těchto věřitelů oznámili a jehož účelem je inkaso pohledávky.
4.Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni přerušení lhůty podle odstavce 3.
5.Běh promlčecí lhůty se přerušuje též zahájením právních kroků, jejichž předmětem je pohledávka uvedená v odstavci 2, včetně žalob podaných u soudu, jenž se později prohlásí za nepříslušný. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet až v okamžiku, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci nebo kdy v téže věci dojde mezi stranami k mimosoudnímu vyrovnání.
6.Za přerušení běhu promlčecí lhůty je pokládán rovněž případ, kdy účetní poskytne dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu podle článku 102. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni uplynutí prodloužené platební lhůty.
7.Po uplynutí promlčecí lhůty podle odstavců 2 až 6 nelze nároky Unie již vymáhat.
Článek 104
Řešení pohledávek Unie na vnitrostátní úrovni
V případě úpadkového řízení se s nároky Unie zachází stejně příznivě jako s nároky veřejných subjektů těch členských států, kde řízení o jejich vymáhání probíhá.
Článek 105
Pokuty, sankce a úroky uložené orgány
1.Částky z pokut a sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí se nezaznamenávají jako příjmy rozpočtu, dokud mohou být rozhodnutí, která je ukládají, zrušena Soudním dvorem Evropské unie.
2.Částky uvedené v odstavci 1 se zaznamenají jako příjem rozpočtu co nejdříve a nejpozději v roce, jenž následuje po vyčerpání všech opravných prostředků. Částky, jež mají být na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie vráceny tomu, kdo je zaplatil, se jako příjem rozpočtu nezaznamenávají.
3.Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebo o finančních opravách.
Článek 106
Inkaso pokut a jiných sankcí uložených orgány
1.Je-li u Soudního dvora Evropské unie podána žaloba proti rozhodnutí orgánu o uložení pokuty nebo jiné sankce podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, dlužník až do okamžiku vyčerpání všech opravných prostředků buď předběžně uhradí příslušnou částku na bankovní účet určený účetním Komise, nebo složí finanční záruku, kterou účetní Komise akceptuje. Záruka je nezávislá na povinnosti zaplatit pokutu, penále nebo jinou sankci a propadá na první požádání. Tato záruka musí krýt jistinu a splatný úrok stanovený v čl. 97 odst. 4.
2.S cílem zajistit bezpečnost a likvidnost těchto předběžně přijatých částek a generovat z nich kladný výnos Komise tyto částky investuje do finančních aktiv.
3.Poté, co jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, a v případě, že je pokuta či sankce potvrzena, je přijato některé z těchto opatření:
a)v souladu s článkem 105 se předběžně vybrané částky a výnosy z nich plynoucí zapíší do rozpočtu, a to nejpozději v rozpočtovém roce, jenž následuje po roce, v němž byly vyčerpány všechny opravné prostředky;
b)pokud byla složena finanční záruka, pak tato záruka propadá a odpovídající částka se zapíše do rozpočtu.
Pokud Soudní dvůr Evropské unie částku pokuty nebo sankce zvýšil, použijí se písmena a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce na částky podle původního rozhodnutí orgánu nebo případně na částku stanovenou v dřívějším rozsudku Soudního dvora Evropské unie v témže řízení. Účetní Komise vybere částku odpovídající navýšení a splatné úroky podle čl. 97 odst. 4 a tato částka se zapíše do rozpočtu.
4.Poté, co jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, a v případě, že pokuta či sankce byla zrušena nebo snížena, je přijato některé z těchto opatření:
a)předběžně vybrané částky nebo jejich část s přihlédnutím k případným výnosům se vrátí dotčené třetí osobě;
b)pokud byla složena finanční záruka, je tato záruka odpovídajícím způsobem uvolněna.
Článek 107
Vyrovnávací úroky
Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 97 odst. 2, je v jiných případech než podle článku 105, kdy je nutno částku vyplatit na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie nebo v rámci smírného řešení, úrokovou sazbou sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den měsíce, a to ode dne uhrazení této částky až do dne splatnosti náhrady, s navýšením o nula procent.
Pokud by byly celkové úroky záporné, stanoví se na nula procent.
KAPITOLA 7
Výdajové operace
Článek 108
Rozhodnutí o financování
1.Rozpočtovému závazku předchází rozhodnutí o financování přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil. To neplatí v případě prostředků na provoz každého orgánu v rámci jeho správní samostatnosti, které lze plnit bez základního právního aktu v souladu s čl. 56 odst. 2 prvním pododstavcem písm. e), výdajů na administrativní podporu a příspěvků pro subjekty uvedené v článcích 69 a 70. Rozhodnutí o financování je roční nebo víceleté.
2.Rozhodnutí o financování představuje současně roční nebo víceletý pracovní program a přijímá se co nejdříve po schválení návrhu rozpočtu, v zásadě však nejpozději do 31. března roku, v němž se pracovní program plní. Část, která obsahuje pracovní program, je zveřejněna na internetových stránkách dotyčného orgánu neprodleně po jeho přijetí a před jeho plněním. Rozhodnutí o financování uvádí celkovou částku, na níž se rozhodnutí o financování vztahuje, a obsahuje popis akcí, které mají být financovány. Rozhodnutí uvádí:
a)základní právní akt a rozpočtovou položku;
b)sledované cíle a očekávané výsledky;
c)způsoby plnění;
d)jakékoli další informace vyžadované v základním právním aktu nebo pracovním programu.
Mimoto stanoví:
a)v případě grantů: kategorii žadatelů, na niž se zaměřuje výzva k podávání návrhů nebo přímé udělení grantů; souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro granty;
b)v případě veřejných zakázek: souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro veřejné zakázky;
c)v případě příspěvků do svěřenských fondů podle článku 227: prostředky vyhrazené pro svěřenský fond na daný rok a výši částek plánovaných na dobu trvání fondu;
d)v případě cen: kategorii účastníků, jimž je soutěž určena, souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro soutěž a zvláštní odkaz na ceny s jednotkovou hodnotou přesahující 1 000 000 EUR;
e)v případě finančních nástrojů: částku přidělenou na finanční nástroj;
f)v případě nepřímého plnění: subjekt nebo osobu podle čl. 61 odst. 1 písm. c), nebo kritéria, která se použijí k výběru tohoto subjektu nebo osoby;
g)v případě příspěvků na nástroje kombinující zdroje financování: částku přidělenou na nástroj kombinující zdroje financování a seznam subjektů zapojených do nástroje kombinujícího zdroje financování;
h)v případě rozpočtových záruk: výši ročního financování a případně částku rozpočtové záruky, která má být uvolněna.
Pověřená schvalující osoba může připojit jakékoli další informace, které považuje za vhodné, buď v příslušném rozhodnutí o financování, které představuje pracovní program, nebo v jiném dokumentu zveřejněném na internetových stránkách orgánu.
Víceleté rozhodnutí o financování je v souladu s finančním plánem uvedeným v čl. 39 odst. 2 a uvádí, že provádění rozhodnutí je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků pro příslušné rozpočtové roky po přijetí ročního rozpočtu nebo podle systému prozatímních dvanáctin, není-li základ pro rozpočtové závazky rozdělen na roční splátky podle čl. 110 odst. 2.
3.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení základního právního aktu, uplatní se v případě podstatné změny již přijatého rozhodnutí o financování stejný postup jako u původního rozhodnutí.
Článek 109
Výdajové operace
1.Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.
Na konci období uvedených v článku 112 se nevyužitý zůstatek rozpočtových závazků zruší.
Při provádění operací příslušná schvalující osoba zajistí, aby byly výdaje v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením a jinými akty a nařízeními přijatými podle Smluv a se zásadou řádného finančního řízení.
2.S výjimkou řádně odůvodněných případů přijímá rozpočtový i právní závazek stejná schvalující osoba. Zejména v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci mohou právní závazky podepisovat vedoucí delegací Unie nebo v době jejich nepřítomnosti jejich zástupci, a to na pokyn příslušné schvalující osoby Komise, která má však i nadále odpovědnost za hlavní operaci. Zaměstnanci Komise v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci mohou podepisovat právní závazky spojené s platbou uskutečněnou ze zálohových účtů, jejíž hodnota nepřesahuje 2 500 EUR.
Příslušná schvalující osoba přijme rozpočtový závazek před přijetím právního závazku vůči třetím osobám nebo před převodem prostředků do svěřenského fondu podle článku 227.
Tato povinnost se nevztahuje na:
a)právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které Komise nebo kterýkoli jiný orgán přijal v rámci své správní samostatnosti;
b)operace humanitární pomoci, operace v oblasti civilní ochrany a pomoci pro řešení krizí, pokud je pro efektivní poskytování pomoci Unie nezbytné, aby Unie přijala právní závazek vůči třetím osobám okamžitě, a individuální rozpočtový závazek nelze zaúčtovat předem. Zaúčtování rozpočtového závazku se učiní co nejdříve po přijetí právního závazku vůči třetím osobám.
3.Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba schvaluje zaúčtování výdaje po ověření podkladů dokládajících věřitelův nárok podle podmínek stanovených v právním závazku, pokud byl právní závazek přijat. Za tímto účelem příslušná schvalující osoba:
a)ověřuje existenci věřitelova nároku;
b)určuje nebo ověřuje skutečnost a výši pohledávky vystavením doložky „správnost ověřena“;
c)ověřuje podmínky splatnosti pohledávky.
Bez ohledu na výše uvedené není potvrzení výdajů omezeno na výdaje, které jsou zaúčtovány do rozpočtu. Vztahuje se rovněž na průběžné nebo závěrečné zprávy nesouvisející s žádostí o platbu, přičemž v tomto případě bude dopad na účetní systém omezen na obecné účty. Rozhodnutí o potvrzení výdaje má podobu zabezpečeného elektronického podpisu podle článku 141, který připojuje schvalující osoba nebo odborně způsobilý zaměstnanec, jenž k tomu byl řádně zmocněn formálním rozhodnutím schvalující osoby, nebo výjimečně má v případě práce s papírovými doklady podobu razítka obsahujícího tento podpis.
Vystavením doložky „správnost ověřena“ příslušná schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec osvědčují, že:
a)v případě předběžného financování byly splněny podmínky, jež pro platbu předběžného financování stanoví právní závazek;
b)v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek byly řádně poskytnuty služby uvedené ve smlouvě resp. provedeny dodávky či stavební práce;
c)v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u grantů splňuje akce nebo pracovní program, které příjemce provedl, ve všech ohledech podmínky grantové dohody a případně náklady, jež příjemce vykázal, jsou způsobilé. Stejná zásada platí i pro průběžné a závěrečné zprávy, které nejsou spojeny s žádostí o platbu.
4.Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje, který byl předtím potvrzen.
Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa ze zálohového účtu, nebo pokud to výslovně schválí účetní v souladu s čl. 83 odst. 3.
5.Zrušení přidělení prostředků na závazek je operace, kterou příslušná schvalující osoba ruší zcela nebo částečně dřívější vyhrazení prostředků na základě rozpočtového závazku.
Článek 110
Druhy rozpočtových závazků
1.Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto skupin:
a)individuální: pokud je určen příjemce finančních prostředků i částka výdajů;
b)souhrnné: pokud není určen alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku;
c)předběžné: pokud je určen ke krytí výdajů na běžné řízení EZZF, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2, a běžných správních výdajů a buď částka výdajů, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.
Běžné správní výdaje týkající se delegací Unie a zastoupení Unie však mohou být kryty z předběžných závazků i v případě, je-li určena částka a konečný příjemce.
2.Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanovuje základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.
3.Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán na základě rozhodnutí o financování.
Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o příjemcích finančních prostředků a o částkách, a je-li k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program, nejdříve po přijetí tohoto programu.
4.Souhrnný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením dohody o financování, jež sama stanoví následné přijetí jednoho či více právních závazků, nebo přijetím jednoho či více právních závazků.
Na základě dohod o financování v oblasti přímé finanční pomoci třetím zemím včetně rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, lze provádět platby, aniž by bylo zapotřebí přijímat další právní závazky.
Ustanovení odst. 3 druhého pododstavce se nepoužije, pokud se souhrnný závazek provádí uzavřením dohody o financování.
5.Každý individuální právní závazek, který vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, před podpisem zaznamená příslušná schvalující osoba do centrálních rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.
6.Předběžné rozpočtové závazky se provádějí přijetím jednoho či více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby. V případě výdajů na řízení zaměstnanců nebo na informování veřejnosti ze strany orgánů o aktuálním dění v Unii nebo v případech uvedených v bodě 14.5 přílohy tohoto nařízení však mohou být provedeny přímo platbami.
Článek 111
Přidělování prostředků z EZZF na závazky
1.Prostředky EZZF obsahují pro každý rozpočtový rok nerozlišené prostředky, s výjimkou výdajů na opatření podle čl. 4 odst. 2 a článku 6 nařízení (ES) č. 1306/2013, opatření financovaných v rámci neprovozní technické pomoci a příspěvků pro výkonné agentury, které jsou kryty rozlišenými prostředky.
2.Rozhodnutí Komise o stanovení výše proplacení těchto výdajů zakládá předběžné souhrnné závazky, které nesmějí překročit celkovou výši prostředků zapsaných pro EZZF.
3.Předběžné souhrnné závazky pro EZZF přijaté v jednom rozpočtovém roce, ke kterým do 1. února následujícího rozpočtového roku nevznikl závazek v konkrétních položkách rozpočtové nomenklatury, se pro dotčený rozpočtový rok ruší.
4.Výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v pravidlech týkajících se EZZF se do dvou měsíců po obdržení výkazů zaslaných členskými státy přidělují na závazky podle kapitol, článků a bodů.
5.Takové závazky lze přijímat i po uplynutí této dvouměsíční lhůty, je-li k tomu nutný převod prostředků do příslušných rozpočtových položek. Kromě případů, kdy členské státy ještě neprovedly platbu nebo kdy je způsobilost nejistá, zaznamenají se tyto částky ve stejné dvouměsíční lhůtě jako platby.
Závazky uvedené v prvním pododstavci se odečtou od předběžných souhrnných závazků uvedených v odstavci 1.
6.Odstavce 2 a 3 se použijí s výhradou kontroly a schválení účetní závěrky.
Článek 112
Lhůty pro závazky
1.S výhradou čl. 109 odst. 2 a čl. 256 odst. 3 musí být právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n.
2.Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n+1.
Pokud souhrnný rozpočtový závazek vede k udělení ceny uvedené v hlavě IX, je právní závazek podle čl. 200 odst. 4 uzavřen do 31. prosince roku n+3.
Pokud v případě vnějších akcí souhrnný rozpočtový závazek vede k dohodě o financování uzavřené se třetí zemí, jsou dohody o financování uzavřeny do 31. prosince roku n+1, přičemž rokem n je rok, v němž byl přijat rozpočtový závazek. V tomto případě kryje souhrnný rozpočtový závazek náklady na právní závazky k provedení uzavřené dohody o financování do konce období provádění této dohody.
3.Individuální a předběžné rozpočtové závazky zaznamenané v souvislosti s akcemi, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiné než výdaje na zaměstnance, mají lhůtu pro plnění stanovenou v souladu s podmínkami uvedenými v právních závazcích, na něž se vztahují, a přihlížejí k zásadě řádného finančního řízení.
4.Části rozpočtových závazků, které nejsou provedeny platbami do šesti měsíců po uplynutí lhůty pro plnění, se zruší podle článku 13.
5.Částka rozpočtového závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 113 do dvou let od podpisu právního závazku, se zrušuje, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení, pokud má právní závazek podobu dohody o financování uzavřené se třetí zemí nebo pokud jsou v odvětvových pravidlech obsažena zvláštní ustanovení.
Článek 113
Druhy plateb
1.Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.
2.Platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:
a)platbu celé dlužné částky;
b)platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:
i)předběžným financováním poskytujícím prostředky v hotovosti, jež může být rozloženo na splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení a vyplácí se buď na základě smlouvy, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, že jsou dodrženy podmínky dané smlouvy nebo dohody,
ii)jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce nebo plnění smlouvy. Aniž je dotčen základní právní akt, lze průběžnou platbu v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním,
iii)výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce nebo smlouva provedena v plném rozsahu;
c)vložení prostředků do společného rezervního fondu zřízeného podle článku 205.
Výplatu zůstatku nelze opakovat a jsou jí zúčtovány všechny předchozí platby výdajů, k vrácení nevyužitých částek se vydá inkasní příkaz.
3.Platby uvedené v odstavci 2 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.
4.Účetní pravidla uvedená v článku 79 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů.
5.Příslušná schvalující osoba pravidelně zúčtovává platby předběžného financování podle ekonomické povahy a nejpozději na konci projektu. Zúčtování bude provedeno na základě údajů o vynaložených nákladech nebo potvrzení splnění podmínek pro platbu v souladu s článkem 121, jak je potvrzeno účetním podle čl. 109 odst. 3.
U grantových dohod, smluv nebo dohod o přiznání příspěvku s hodnotou přesahující 5 000 000 EUR získá schvalující osoba na konci každého roku alespoň informace potřebné pro výpočet přiměřeného odhadu těchto nákladů. Ačkoli to nelze použít při zúčtování předběžného financování, umožní to schvalující osobě i účetnímu splnit povinnosti stanovené v čl. 80 odst. 2.
Pro účely druhého pododstavce jsou do podepsaných právních závazků vložena příslušná ustanovení.
Článek 114
Platební lhůty
1.Platby se uskuteční do:
a)90 kalendářních dnů v případě dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvlášť složité a u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;
b)60 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;
c)30 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod.
2.Platební lhůtou se rozumí lhůta k provedení platby zahrnující potvrzení, schválení a úhradu výdaje.
Tato lhůta počíná běžet dnem doručení žádosti o platbu.
Žádost o platbu co nejdříve zaeviduje schválený útvar pověřené schvalující osoby; má se za to, že žádost byla doručena v den, kdy k zaevidování došlo.
Dnem platby se rozumí den, k němuž byla platba připsána k tíži účtu orgánu.
Žádost o platbu musí uvádět tyto základní údaje:
a)totožnost věřitele;
b)částku;
c)měnu;
d)datum.
Chybí-li alespoň jeden ze základních údajů, je žádost o platbu zamítnuta.
O zamítnutí a jeho důvodech je věřitel vyrozuměn písemně a co nejdříve, nejpozději však do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.
3.Příslušná schvalující osoba může platební lhůtu stavit, pokud:
a)příslušná částka není splatná nebo
b)nebyly předloženy požadované podklady.
Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může platební lhůtu stavit za účelem ověření, včetně prostřednictvím kontrol na místě, že výdaje jsou skutečně způsobilé. Zbytek platební lhůty počíná opětovně běžet dnem, kdy jsou doručeny požadované informace nebo revidované dokumenty nebo kdy proběhne další potřebné ověření včetně kontrol na místě.
Dotčení věřitelé musí být o důvodech stavení lhůty informováni písemně.
4.S výjimkou členských států, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu má věřitel po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nárok na úroky za těchto podmínek:
a)použijí se úrokové sazby uvedené v čl. 97 odst. 2;
b)úroky se platí za dobu, jež uplyne od kalendářního dne, který následuje po uplynutí platební lhůty uvedené v odstavci 1, až do dne zaplacení.
Činí-li však úroky vypočtené podle prvního pododstavce nejvýše 200 EUR, jsou věřiteli uhrazeny pouze na jeho žádost podanou do dvou měsíců od připsání opožděné platby.
5.Jednotlivé orgány předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování lhůt a o stavení lhůt podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Zpráva Komise se přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti podle čl. 73 odst. 9.
Kapitola 8
Interní auditor
Článek 115
Jmenování interního auditora
1.Každý orgán zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor odpovídá orgánu, který jej jmenoval, za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním.
2.Pro účely interního auditu ESVČ podléhají vedoucí delegací Unie jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 58 odst. 2 ve věcech finančního řízení, kterým byli dále pověřeni, ověřovací pravomoci interního auditora Komise.
Interní auditor Komise jedná rovněž jako interní auditor ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu „ESVČ“.
3.Jednotlivé orgány jmenují svého interního auditora v souladu s pravidly, jež jsou přizpůsobena jejich specifikům a požadavkům. O jmenování interního auditora informují orgány Evropský parlament a Radu.
4.Jednotlivé orgány stanoví v souladu se svými specifiky a požadavky rozsah kompetencí interního auditora a podrobně upraví cíle a postupy, jimiž se bude výkon funkce interního auditu řídit; přitom náležitě zohlední platné mezinárodní standardy v oblasti interního auditu.
5.Orgán může jmenovat interním auditorem úředníka nebo jiného zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád a jenž byl vybrán z řad státních příslušníků členských států, a to na základě zvláštní způsobilosti této osoby.
6.Jmenují-li dva nebo více orgánů téhož interního auditora, přijmou nezbytná opatření, aby bylo možno jej v souladu s článkem 119 povolat k odpovědnosti za jeho jednání.
7.Ukončí-li interní auditor výkon své funkce, informuje o tom dotčený orgán Evropský parlament a Radu.
Článek 116
Pravomoci a povinnosti interního auditora
1.Interní auditor radí svému orgánu v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.
Interní auditor odpovídá zejména:
a)za posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a za hodnocení práce útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;
b)za posuzování efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu.
2.Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům orgánu. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích.
Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu schvalujících osob o činnosti i ostatní získané informace.
3.Interní auditor podává orgánu zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Orgán zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Interní auditor dále orgánu předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá s ohledem na tato doporučení.
Jednotlivé orgány posuzují, jsou-li doporučení ve zprávách interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními orgány.
4.Interní auditor dále orgánu předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, hlavní vydaná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.
Výroční zpráva uvádí též systémové problémy, jež odhalila komise zřízená podle článku 139, pokud vydává stanovisko uvedené v článku 90.
5.Interní auditor se při vypracování své zprávy zaměřuje především na celkové dodržování zásady řádného finančního řízení a zajišťuje, aby byla přijímána vhodná opatření ke stále lepšímu a důslednějšímu uplatňování této zásady.
6.Komise každoročně v rámci postupu udělování absolutoria a v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU na žádost předá svou výroční zprávu o interním auditu ve smyslu odstavce 3 tohoto článku s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti.
7.Orgán zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.
8.Orgán vypracuje každoročně zprávu obsahující shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, vydaná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení a předá ji Evropskému parlamentu a Radě, jak je stanoveno v článku 239.
9.Zprávy a zjištění interního auditora i zpráva orgánu jsou veřejně dostupné poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.
10.Jednotlivé orgány poskytnou svým interním auditorům prostředky potřebné k řádnému výkonu jejich kontrolní funkce a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.
Článek 117
Pracovní program interního auditora
1.Interní auditor přijímá svůj pracovní program a předkládá jej orgánu.
2.Orgán může po interním auditorovi požadovat, aby provedl audit, jenž není zařazen v jeho pracovním programu podle odstavce 1.
Článek 118
Nezávislost interního auditora
1.Interní auditor je při provádění auditů plně nezávislý. Každý orgán stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna plná nezávislost interního auditora při výkonu jeho povinností a jasně vymezena odpovědnost interního auditora.
2.Při výkonu své funkce, která je mu na základě jmenování svěřena podle finančního nařízení, nesmí dostávat žádné pokyny ani být žádným způsobem omezován.
3.Je-li interní auditor zaměstnancem, vykonává své výlučné auditorské funkce zcela nezávisle a jeho odpovědnost vymezují služební řád a akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení.
Článek 119
Odpovědnost interního auditora
Interního auditora jakožto úředníka nebo jiného zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, může povolat k odpovědnosti za jeho činy pouze samotný orgán za podmínek uvedených v tomto článku.
Orgán přijme odůvodněné rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Toto rozhodnutí je oznámeno zúčastněné osobě. Orgán může pověřit vyšetřováním na svou přímou odpovědnost jednoho nebo více úředníků stejného nebo vyššího stupně, než je dotyčný zaměstnanec. V průběhu vyšetřování musí být vyslechnuta zúčastněná osoba.
Zpráva o vyšetřování je zaslána zúčastněné osobě, kterou poté ve věci této zprávy vyslechne orgán.
Na základě zprávy a slyšení přijme orgán buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 a přílohou IX služebního řádu. Rozhodnutí, jimiž se ukládají disciplinární opatření nebo finanční sankce, musí být oznámena zúčastněné osobě a zaslána pro informaci ostatním orgánům a Účetnímu dvoru.
Zúčastněná osoba může podat proti takovým rozhodnutím žalobu u Soudního dvora Evropské unie za podmínek stanovených ve služebním řádu.
Článek 120
Žaloba u Soudního dvora Evropské unie
Aniž jsou dotčeny opravné prostředky podle služebního řádu, může interní auditor podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropské unie ve věci jednání, jež se týká výkonu jeho funkce interního auditora. Žaloba musí být podána do tří měsíců od kalendářního dne, kdy bylo dotyčné jednání oznámeno.
O žalobách se jedná a rozhoduje způsobem podle čl. 91 odst. 5 služebního řádu úředníků Evropské unie.
HLAVA V
SPOLEČNÁ PRAVIDLA
KAPITOLA 1
PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ, NEPŘÍMÉ A SDÍLENÉ PLNĚNÍ
Článek 121
Formy příspěvku Unie
1.Příspěvky Unie v rámci přímého, sdíleného a nepřímého plnění podporují dosažení některého politického cíle Unie a stanovených výsledků a mohou mít jednu z těchto forem:
a)proplacení způsobilých nákladů, které skutečně vznikly;
b)jednotkové náklady, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, stanovenou pevnou částkou připadající na jednotku;
c)jednorázové částky, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, celkovou pevnou částkou;
d)paušální financování, které pokrývá konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, určitým procentním podílem;
e)financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace, na základě:
i)splnění podmínek stanovených v odvětvových právních předpisech nebo rozhodnutích Komise, nebo
ii)dosažení výsledků měřených pomocí předem stanovených milníků nebo ukazatelů výkonnosti;
f)kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).
Příspěvky Unie podle písmen b), c) a d) jsou stanoveny v souladu s článkem 175 nebo odvětvovými právními předpisy. Příspěvky Unie podle písmene e) se stanoví v souladu s článkem 175, odvětvovými právními předpisy nebo rozhodnutím Komise.
2.Při určování vhodné formy příspěvku je třeba v co nejvyšší možné míře vzít v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců finančních prostředků.
Článek 122
Křížové spoléhání se na posouzení
Komise se může zcela nebo částečně spolehnout na posouzení, která provedla ona sama či jiné subjekty, včetně dárců, pokud byla tato posouzení provedena s ohledem na podmínky, jež jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro platný způsob plnění rozpočtu. Za tímto účelem podporuje Komise uznání mezinárodně uznávaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.
Článek 123
Křížové spoléhání se na audity
Pokud byl audit finančních výkazů a zpráv, které dokládají využití finančního příspěvku Unie, založený na mezinárodně uznávaných standardech poskytujících přiměřenou jistotu proveden nezávislým auditorem, je tento audit základem celkové jistoty, jak je případně blíže upřesněno v odvětvových pravidlech.
Článek 124
Spolupráce při ochraně finančních zájmů Unie
1.Všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, spolupracují plně při ochraně finančních zájmů Unie a jako podmínku pro získání finančních prostředků udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a případně příslušným vnitrostátním orgánům, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF to zahrnuje právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě.
2.Všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie v rámci přímého a nepřímého plnění, souhlasí písemně s udělením nezbytných práv, jak je uvedeno v odstavci 1. To zahrnuje povinnost třetích osob podílejících se na vynakládání finančních prostředků Unie zajistit rovnocenná práva.
Článek 125
Převod prostředků na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení
Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění mohou být na jejich žádost převedeny na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení. Komise vynakládá tyto prostředky v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a) nebo c) pokud možno ve prospěch dotčeného členského státu. Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění mohou být mimoto na jejich žádost použity k posílení schopnosti EFSI nést riziko. V těchto případech se použijí pravidla EFSI.
KAPITOLA 2
PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ PLNĚNÍ
Oddíl 1
PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE POSTUPŮ A PROVÁDĚNÍ
Článek 126
Finanční rámcová partnerství
1.Komise může uzavírat dohody o finančním rámcovém partnerství za účelem dlouhodobé spolupráce s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo příjemci grantů. Dohody o finančním rámcovém partnerství jsou během každého víceletého finančního rámce nejméně jednou revidovány, aniž by byla dotčena ustanovení odst. 4 písm. c). Na základě těchto dohod mohou být podepisovány dohody o přiznání příspěvku nebo grantové dohody.
2.V dohodě o finančním rámcovém partnerství jsou stanoveny formy finanční spolupráce, společné cíle spolupráce a rovněž zásady, jimiž se tato spolupráce mezi Komisí a osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo příjemci grantů řídí. Tyto dohody zohledňují rovněž to, v jakém rozsahu se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo příjemců grantů, včetně auditních postupů.
3.Za účelem optimalizace nákladů a přínosů auditů a k usnadnění koordinace mohou být s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo příjemci grantů uzavírány dohody o auditu nebo ověření. V případě Evropské investiční banky se použije třístranná dohoda uzavřená s Komisí a Evropským účetním dvorem.
4.V případě finančních rámcových partnerství prováděných prostřednictvím zvláštních grantů:
a)dohoda kromě odstavce 2 specifikuje:
i)povahu předpokládaných akcí nebo pracovních programů,
ii)postup udělování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly uvedenými v hlavě VIII;
b)ustanovení dohody o finančním rámcovém partnerství a zvláštní grantové dohody společně splňují požadavky článku 194;
c)doba trvání partnerství nesmí s výjimkou řádně odůvodněných případů překročit čtyři roky;
d)finanční rámcové partnerství se využívá v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení se žadateli;
e)s ohledem na tvorbu programů, uveřejňování ex ante a zadávání se k finančnímu rámcovému partnerství přistupuje jako ke grantu;
f)zvláštní granty na základě takovéhoto partnerství se uveřejňují ex post postupy podle čl. 183 odst. 2.
5.Dohoda o finančním rámcovém partnerství prováděná prostřednictvím zvláštních grantů může upravovat spoléhání se na systémy a postupy příjemce grantu v souladu s odstavcem 2, pokud byly tyto systémy a postupy posouzeny podle čl. 149 odst. 2, 3 a 4. V tomto případě se nepoužije čl. 189 odst. 1 písm. d). Pokud byly postupy příjemce grantu pro poskytování financování třetím osobám podle čl. 149 odst. 4 písm. d) vyhodnoceny kladně, nepoužijí se články 197 a 198.
6.V případě dohody o finančním rámcovém partnerství prováděné prostřednictvím zvláštních grantů se ověření provozní a finanční způsobilosti podle článku 191 provádí před podpisem dohody o finančním rámcovém partnerství. Komise se může spolehnout na rovnocenné ověření finanční a provozní způsobilosti, které provedli ostatní dárci.
7.V případě finančních rámcových partnerství prováděných prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku splňují ustanovení dohody o finančním rámcovém partnerství a dohody o přiznání příspěvku společně požadavky čl. 150 odst. 4 a článku 124.
8.Komise se vynasnaží harmonizovat své požadavky na podávání zpráv s požadavky ostatních dárců.
Článek 127
Pozastavení, ukončení a snížení
1.Pokud v řízení o udělení grantu došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, přeruší příslušná schvalující osoba toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení dotyčného řízení. Na případy podezření z podvodu upozorní příslušná schvalující osoba ihned Evropský úřad pro boj proti podvodům.
2.Pokud se po udělení grantu ukáže, že v řízení o udělení grantu došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, může příslušná schvalující osoba:
a)odmítnout podepsat právní závazek nebo zrušit udělení ceny;
b)pozastavit platby;
c)pozastavit plnění právního závazku;
d)případně zrušit právní závazek úplně nebo s ohledem na jednoho příjemce peněžních prostředků.
3.Příslušná schvalující osoba může rovněž pozastavit platby nebo plnění právního závazku, pokud:
a)se ukáže, že při plnění právního závazku došlo k nesrovnalostem, podvodům či porušení povinností;
b)je nutno ověřit, zda skutečně došlo k domnělé nesrovnalosti, podvodu či porušení povinností;
c)nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností zpochybňují spolehlivost nebo účinnost systémů vnitřní kontroly u subjektu nebo osoby vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo legalitu a správnost uskutečněných operací.
Pokud se domnělá nesrovnalost, podvod nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci písm. b) nepotvrdí, obnoví se plnění nebo platby co nejdříve.
Příslušná schvalující osoba může právní závazek zrušit zcela nebo s ohledem na jednoho z příjemců finančních prostředků v případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c).
4.Kromě opatření uvedených v odstavcích 2 nebo 3 může příslušná schvalující osoba snížit výši grantu, ceny, příspěvku na základě dohody o přiznání příspěvku nebo cenu podle smlouvy úměrně závažnosti nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností, a to i tehdy, pokud dotyčné činnosti nebyly provedeny, nebo byly provedeny nedostatečně, částečně či pozdě.
V případě financování uvedeného v čl. 121 odst. 1 písm. e) může příslušná schvalující osoba výši příspěvku úměrně snížit, pokud bylo výsledků dosaženo nedostatečně, částečně či pozdě nebo pokud nebyly splněny příslušné podmínky.
5.Ustanovení odst. 2 písm. b), c) a d) a odstavce 3 se nevztahuje na účastníky soutěže o ceny.
Článek 128
Uchovávání dokladů
1.Příjemci finančních prostředků uchovávají záznamy, podklady, statistické záznamy a jiné doklady týkající se financování, včetně záznamů a dokladů v elektronické podobě, po dobu pěti let ode dne výplaty zůstatku, nebo pokud k takové platbě nedošlo, od uskutečnění operace. Činí-li financování nejvýše 60 000 EUR, je tato lhůta tříletá.
2.Záznamy a doklady týkající se auditů, opravných prostředků, soudních sporů, vymáhání pohledávek týkajících se právního závazku nebo vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům, pokud byl o něm příjemce vyrozuměn, musí být uchovávány až do doby uzavření těchto auditů, opravných prostředků, soudních sporů, pohledávek nebo vyšetřování.
3.Záznamy a doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě. V posledně uvedeném případě se originály nevyžadují, pokud tyto doklady splňují platné právní požadavky, aby se považovaly za shodné s originály a byly použity pro účely auditu.
Článek 129
Sporné řízení a opravné prostředky
1.Před přijetím opatření s nepříznivým dopadem na práva účastníka nebo příjemce finančních prostředků příslušná schvalující osoba zajistí, aby měl účastník nebo příjemce finančních prostředků příležitost předložit připomínky.
2.Dotýká-li se opatření schvalující osoby nepříznivě práv účastníka nebo příjemce finančních prostředků, musí akt, kterým se dotyčné opatření zavádí, obsahovat údaje o dostupných správních a/nebo soudních opravných prostředcích, kterými je možné tento akt napadnout.
Článek 130
Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky
1.Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky se poskytnou v souladu s hlavou X, pokud jsou spojeny v jednom opatření s finančními nástroji.
2.Nejsou-li snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky spojeny v jednom opatření s finančními nástroji, mohou být poskytnuty v souladu s hlavou VI nebo hlavou VIII.
Oddíl 2
SYSTÉM VČASNÉHO ODHALOVÁNÍ RIZIK A VYLUČOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ
Článek 131
Ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím odhalování rizik a ukládání správních sankcí
1.Na ochranu finančních zájmů Unie Komise zřídí a provozuje systém včasného odhalování rizik a vylučování účastníků a příjemců finančních prostředků.
Cílem tohoto systému je usnadnit:
a)včasné odhalení účastníků a příjemců finančních prostředků, kteří ohrožují finanční zájmy Unie;
b)vylučování účastníků a příjemců finančních prostředků, kteří se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 132 odst. 1;
c)ukládání finančních sankcí příjemcům finančních prostředků podle článku 134.
Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů se vztahuje rovněž na:
a)subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, nebo subdodavatele zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;
b)všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn podle čl. 61 odst. 1 písm. c), na základě informací oznámených podle čl. 150 odst. 4. Jestliže v případě finančních nástrojů neexistují pravidla a postupy, které plně odpovídají pravidlům a postupům uvedeným v čl. 149 odst. 4 písm. d), poskytnou koneční příjemci finančních prostředků a zprostředkovatelé osobě nebo subjektu vynakládajícímu peněžní prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. a), b), c) a d) nebo čl. 137 odst. 1 písm. b) a c) nebo v situaci, která se po posouzení podle čl. 149 odst. 4 považuje za rovnocennou;
c)všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů, jež jsou výjimečně vynakládány v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a). Koneční příjemci musí finančním zprostředkovatelům poskytnout podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. a), b), c) a d) nebo čl. 137 odst. 1 písm. b) a c);
d)účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet podle článku 62 poskytly informace v souladu s čl. 138 odst. 2 písm. d).
2.Rozhodnutí o registraci informací o včasném odhalení rizik, vyloučení a/nebo uložení finanční sankce přijímá příslušná schvalující osoba. Informace o těchto rozhodnutích jsou zaregistrovány v databázi uvedené v čl. 138 odst. 1. Je-li toto rozhodnutí přijato podle čl. 132 odst. 4, obsahují informace zaregistrované v databázi údaje o osobách uvedených v čl. 132 odst. 4.
3.Rozhodnutí o vyloučení nebo uložení finančních sankcí se může zakládat na pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí v situacích uvedených v čl. 132 odst. 1 nebo na předběžné právní kvalifikaci ze strany komise podle článku 139 v situacích uvedených v čl. 132 odst. 2, aby bylo zajištěno centralizované hodnocení těchto situací. V případech uvedených v článku 137 příslušná schvalující osoba odmítne účastníka v daném řízení.
Článek 132
Kritéria pro vyloučení a správní sankce
1.Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 z účasti na udělovacím řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo z výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, pokud:
a)osoba nebo subjekt je v úpadku, předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, pokud je jeho obchodní činnost pozastavena nebo pokud je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle unijních nebo vnitrostátních právních a správních předpisů;
b)v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že osoba nebo subjekt porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva;
c)bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení tím, že porušily platné právní nebo správní předpisy či etické zásady platné v oboru, v němž působí, případně tím, že se dopustily protiprávního jednání, jež má dopad na jejich profesní důvěryhodnost, pokud takové jednání vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, zejména (nikoliv však výlučně) následujícího jednání:
i)zkreslování, ať už úmyslného, či z nedbalosti, informací nezbytných k ověření neexistence důvodů pro vyloučení, k ověření splnění kritérií způsobilosti nebo kritérií pro výběr nebo požadovaných při plnění právního závazku,
ii)uzavření dohody s jinými osobami nebo subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž,
iii)porušení práv duševního vlastnictví,
iv)pokusu o ovlivnění rozhodnutí příslušné schvalující osoby během zadávacího řízení,
v)pokusu získat důvěrné informace, jež by je neoprávněně zvýhodnily v zadávacím řízení;
d)bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí, podle něhož jsou osoba nebo subjekt vinny z některého z následujících činů:
i)podvodu ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995,
ii)korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997 a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV, jakož i korupce, jak je vymezena v platném právu,
iii)účasti na zločinném spolčení, jak je vymezena v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV,
iv)praní peněz nebo financování terorismu, jak jsou vymezeny v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES,
v)teroristických trestných činů ve smyslu článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV, nebo trestných činů spojených s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, nebo návodu či pomoci při jejich spáchání nebo pokusu o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 4 uvedeného rozhodnutí,
vi)dětské práce a jiných forem obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU;
e)osoba nebo subjekt se při plnění právního závazku financovaného z rozpočtu dopustily závažných pochybení při dodržování hlavních povinností;
f)bylo vydáno pravomocné soudní nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95.
2.Pokud v případech uvedených v odst. 1 písm. c), d) a f) nebo v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) neexistuje pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 na základě předběžné právní kvalifikace chování podle uvedených ustanovení s ohledem na zjištěné skutečnosti nebo jiná zjištění uvedená v doporučení komise uvedené v podle článku 139.
Předběžná kvalifikace uvedená v prvním pododstavci nepředjímá posouzení chování dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 příslušnými orgány členských států podle vnitrostátního práva. Příslušná schvalující osoba přezkoumá své rozhodnutí vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 a/nebo uložit příjemci finančních prostředků finanční sankci neprodleně po oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí. Pokud pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí nestanoví dobu trvání vyloučení, stanoví příslušná schvalující osoba tuto dobu trvání na základě zjištěných skutečností a jiných zjištění a s ohledem na doporučení komise uvedené v článku 139.
Pokud z takového pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí vyplývá, že se osoba nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 nedopustily jednání, na které se vztahuje předběžná právní kvalifikace a na základě něhož byly vyloučeny, příslušná schvalující osoba neprodleně ukončí toto vyloučení a/nebo případně nahradí veškeré uložené finanční sankce.
Mezi skutečnosti a zjištění uvedené v prvním pododstavci patří zejména:
a)fakta zjištěná při auditech nebo vyšetřování Účetního dvora, Evropského úřadu pro boj proti podvodům nebo útvaru interního auditu nebo při jakékoli jiné prověrce, auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby;
b)správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a která mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným orgánem dohledu odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky;
c)rozhodnutí subjektů a osob vynakládajících finančních prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo subjektů plnících rozpočet podle článku 62;
d)rozhodnutí Komise týkající se porušení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže na úrovni Unie nebo členského státu;
3.Veškerá rozhodnutí příslušné schvalující osoby vydaná podle článků 131 až 138 nebo případně doporučení komise uvedené v článku 139 se přijímají v souladu se zásadou proporcionality, přičemž se zohlední zejména:
a)závažnost situace, včetně dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst;
b)doba, která uplynula od okamžiku, k danému chování došlo;
c)doba trvání a opakování;
d)úmysl nebo stupeň nedbalosti;
e)omezená částka, o kterou se jedná, podle odst. 1 písm. b) tohoto článku;
f)jiné zmírňující okolnosti, jako například míra spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 s příslušným orgánem a jejich přínos pro vyšetřování uznaný příslušnou schvalující osobou nebo zveřejnění situací zakládajících vyloučení prostřednictvím prohlášení podle čl. 133 odst. 1.
4.Příslušná schvalující osoba osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 vyloučí, pokud:
a)se fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídicího nebo dozorčího orgánu takovéto osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 nebo má ve vztahu k nim pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až f);
b)se fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dané osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b);
c)se fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro plnění právního závazku, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) nebo f).
5.V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku může příslušná schvalující osoba předběžně vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 bez předchozího doporučení komise uvedené v článku 139, pokud by jejich účast na zadávacím řízení nebo jejich výběr za účelem vynakládání finančních prostředků Unie představovaly závažné a bezprostřední ohrožení finančních zájmů Unie. V takových případech příslušná schvalující osoba předloží neprodleně celou záležitost komisi a nejpozději do čtrnácti dnů od obdržení doporučení komise přijme konečné rozhodnutí.
6.Příslušná schvalující osoba případně po přihlédnutí k doporučení komise uvedené v článku 139 nevyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 z účasti na zadávacím řízení a z výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, pokud:
a)dotyčná osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření stanovená v odstavci 7 v míře dostatečné k prokázání jejich spolehlivosti. Toto písmeno se nepoužije v případě uvedeném v odst. 1 písm. d) tohoto článku;
b)osoba nebo subjekt jsou nepostradatelné pro zajištění kontinuity služby, a to po omezenou dobu a do okamžiku přijetí nápravných opatření uvedených v odstavci 7;
c)takové vyloučení by bylo nepřiměřené s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3 tohoto článku.
Ustanovení odst. 1 písm. a) tohoto článku se nepoužije rovněž na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle unijních nebo vnitrostátních právních a správních předpisů.
V případě nevyloučení podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce příslušná schvalující osoba konkrétně uvede důvody pro nevyloučení příslušné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 a o těchto důvodech informuje komisi uvedenou v článku 139.
7.Opatření za účelem nápravy situace zakládající vyloučení uvedená v odstavci 6 mohou zahrnovat zejména:
a)opatření s cílem určit původ situace zakládající důvod pro vyloučení a konkrétní technická, organizační a personální opatření v dané oblasti podnikání nebo činnosti osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1, která jsou vhodná pro nápravu daného jednání a prevenci jeho dalšího výskytu;
b)doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 přijaly opatření s cílem nahradit nebo napravit škodu nebo újmu způsobenou finančním zájmům Unie na základě situace zakládající vyloučení;
c)doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 zaplatily veškeré sankce uložené příslušným orgánem nebo daně či příspěvky na sociální zabezpečení podle odst. 1 písm. b) nebo jejich platbu zajistily.
8.Příslušná schvalující osoba, případně s ohledem na revidované doporučení komise uvedené v článku 139, neprodleně reviduje své rozhodnutí o vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 z moci úřední nebo na žádost vyloučené osoby nebo subjektu, pokud tato osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření dostačující k prokázání jejich spolehlivosti nebo předložily nové prvky prokazující, že situace zakládající vyloučení podle odstavce 1 tohoto článku již neexistuje.
Článek 133
Prohlášení a doklady o neexistenci situace zakládající vyloučení
1.Účastník prohlásí, zda se nenachází v některé ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 nebo čl. 137 odst. 1 a případně zda přijal nápravná opatření podle čl. 132 odst. 6 písm. a).
Zájemce nebo uchazeč případně předloží totéž prohlášení podepsané subdodavatelem či jiným subjektem, jehož způsobilosti hodlá využít. Pokud se subjekt, jehož způsobilosti zájemce nebo uchazeč hodlá využít, nebo subdodavatel zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nachází v situaci zakládající vyloučení, příslušná schvalující osoba požaduje, aby je zájemce nebo uchazeč nahradil.
Příslušná schvalující osoba toto prohlášení nevyžaduje, jestliže již bylo předloženo pro účely jiného udělovacího řízení, pokud se situace nezměnila a doba, která uplynula od data jeho vydání, není delší než jeden rok.
Příslušná schvalující osoba může upustit od požadavků uvedených v prvním a druhém pododstavci u veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, které jsou vymezeny v příloze.
2.Kdykoli si to příslušná schvalující osoba vyžádá nebo pokud je to nezbytně nutné pro zajištění řádného vedení řízení, účastník, jehož způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, nebo subdodavatel tohoto zájemce nebo uchazeče předloží:
a)náležité doklady o tom, že se nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 132 odst. 1;
b)informace o fyzických nebo právnických osobách, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole, a náležité doklady o tom, že se jedna nebo více z těchto osob nenacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 132 odst. 1 písm. c) až f);
c)náležité doklady o tom, že se fyzické nebo právnické osoby, které v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného účastníka, nenacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 132 odst. 1 písm. a) nebo b).
3.Jako uspokojivý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v žádné ze situací podle čl. 132 odst. 1 písm. a), c), d) nebo f), přijme příslušná schvalující osoba aktuální výpis z trestního rejstříku, nebo – v případě jeho neexistence – aktuální rovnocenný doklad, jejž vydal soudní nebo správní orgán země, v níž je dotyčný účastník nebo subjekt usazen, a z nějž vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny.
Jako uspokojivý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v situaci podle čl. 132 odst. 1 písm. a) nebo b), přijme příslušná schvalující osoba aktuální osvědčení, jež vydal příslušný orgán dotčeného státu. V případě, že osvědčení není v dotčené zemi vydáváno, může účastník předložit místopřísežné prohlášení učiněné před soudním orgánem či notářem, anebo – v případě jeho neexistence – čestné prohlášení učiněné před správním orgánem či příslušnou profesní organizací země, v níž je tento účastník usazen.
4.Příslušná schvalující osoba může upustit od požadavku, aby účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 předložil písemné doklady podle odstavců 2 a 3:
a)má-li k těmto dokladům bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi;
b)byl-li jí tento doklad již předložen pro účely jiného řízení a za předpokladu, že předložené dokumenty jsou dosud platné a ode dne jejich vydání dosud neuplynul jeden rok;
c)pokud příslušná schvalující osoba potvrdí, že předložení takových dokladů není fakticky proveditelné.
5.Odstavce 1 až 4 se nevztahují na osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) nebo subjekty ve smyslu článků 69 a 70.
Článek 134
Finanční sankce
1.Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, může příslušná schvalující osoba, případně s přihlédnutím k doporučení komise uvedené v článku 139, uložit finanční sankci příjemci finančních prostředků, s nímž byl uzavřen právní závazek a který se nachází v jedné ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f).
V případě situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. c), d), e) a f) lze finanční sankci uložit jako alternativu k rozhodnutí o vyloučení příjemce finančních prostředků, pokud by takové vyloučení bylo nepřiměřené na základě kritérií uvedených v čl. 132 odst. 3.
V případě situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. c), d), e) a f) lze finanční sankci uložit navíc k vyloučení, které je nutné pro ochranu finančních zájmů Unie, pokud se příjemce finančních prostředků dopouští systematicky a opakovaně jednání se záměrem neoprávněně získat finanční prostředky Unie.
2.Výše finanční sankce nepřesáhne10 % celkové hodnoty právního závazku. V případě grantové dohody podepsané s řadou příjemců grantů nepřesáhne finanční sankce 10 % částky grantu, na kterou má dotyčný příjemce podle grantové dohody nárok.
Článek 135
Doba vyloučení a promlčecí lhůta
1.Doba vyloučení nesmí překročit žádnou z těchto dob:
a)dobu trvání vyloučení, pokud je stanovena v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí některého členského státu;
b)lhůtu pěti let v případech podle čl. 132 odst. 1 písm. d);
c)lhůtu tří let v případech podle čl. 132 odst. 1 písm. c), e) a f).
Osoba nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 jsou vyloučeny po dobu, po kterou se nachází v některé ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. a) a b).
2.Promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 a/nebo uložení finančních sankcí činí pět let a její běh počíná od jednoho z těchto okamžiků:
a)dne, kdy k jednání zakládajícímu důvod pro vyloučení došlo, nebo v případě jeho pokračování či opakování dne, kdy bylo takové jednání ukončeno, v případech uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. b), c), d) a e);
b)dne pravomocného rozsudku vnitrostátního soudu nebo konečného správního rozhodnutí v případech uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. b), c) a d).
Promlčecí lhůta se přeruší aktem vnitrostátního orgánu, Komise, Evropského úřadu pro boj proti podvodům, komise uvedené v článku 139 nebo jiného subjektu zapojeného do plnění rozpočtu Unie, pokud byl tento akt osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 131 odst. 1 oznámen a pokud se týká vyšetřování nebo soudního řízení. Nová promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po přerušení.
Pro účely čl. 132 odst. 1 písm. f) se uplatní promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 a/nebo uložení finančních sankcí příjemci finančních prostředků stanovená v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95.
Pokud je jednání osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 posouzeno jako splňující více předpokladů podle čl. 132 odst. 1, jako promlčecí lhůta se použije lhůta týkající se nejzávažnějšího důvodu.
Článek 136
Zveřejnění informací o vyloučení a finančních sankcích
1.Je-li případně nutné posílit odrazující účinek vyloučení a/nebo finanční sankce, zveřejní Komise na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby na svých internetových stránkách níže uvedené informace související s vyloučením a případně finanční sankce pro případy uvedené v čl. 132 odst. 1 písm. c), d), e) a f):
a)jméno dotčené osoby nebo název subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1;
b)situaci zakládající vyloučení;
c)dobu trvání vyloučení nebo výši finanční sankce.
Pokud je přijato rozhodnutí o vyloučení a/nebo finanční sankci na základě předběžné kvalifikace podle čl. 132 odst. 2, uvede se ve zveřejnění, že neexistuje pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí. V takových případech se neprodleně zveřejní informace o veškerých odvoláních, stavu jejich projednávání a jejich výsledku, jakož i o veškerých revidovaných rozhodnutích příslušné schvalující osoby. Pokud byla uložena finanční sankce, ve zveřejnění se rovněž uvede, zda byla sankce zaplacena.
Rozhodnutí o zveřejnění informací přijímá příslušná schvalující osoba buď v návaznosti na příslušný pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, či v návaznosti na doporučení komise uvedené v článku 139. Toto rozhodnutí nabývá účinku tři měsíce poté, co bylo dotčené osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 131 odst. 1 oznámeno.
Zveřejněné informace se odstraní okamžitě po skončení vyloučení. V případě finanční sankce se zveřejnění odstraní šest měsíců po zaplacení této sankce.
V případě osobních údajů informuje příslušná schvalující osoba v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 příslušnou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 o jejich právech vyplývajících z příslušných pravidel pro ochranu údajů a o postupech výkonu těchto práv.
2.Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nezveřejní, pokud existuje některá z níže uvedených okolností:
a)je nutné zachovat důvěrnost vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení;
b)zveřejnění by způsobilo nepřiměřené poškození dotyčné osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 131 odst. 1 nebo by bylo jinak nepřiměřené s ohledem na kritéria proporcionality uvedená v čl. 132 odst. 3 a s ohledem na výši finanční sankce;
c)jedná se o fyzickou osobu, ledaže by zveřejnění osobních údajů bylo výjimečně odůvodněno mimo jiné závažností daného jednání nebo jeho dopadu na finanční zájmy Unie. V takových případech zohlední rozhodnutí o zveřejnění informací řádným způsobem právo na soukromí a další práva zaručená nařízením (ES) č. 45/2001.
Článek 137
Odmítnutí v udělovacím řízení
1.Příslušná schvalující osoba odmítne v udělovacím řízení účastníka, který
a)se nachází v situaci zakládající vyloučení určené v souladu s článkem 132;
b)poskytl vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení, nebo takové informace vůbec neposkytl;
c)byl zapojen do přípravy zadávací dokumentace, znamená-li tato skutečnost narušení zásady rovného zacházení, včetně narušení hospodářské soutěže, které nelze napravit jiným způsobem.
Příslušná schvalující osoba sdělí ostatním účastníkům udělovacího řízení příslušné informace, které byly vyměněny v souvislosti se zapojením účastníka do přípravy udělovacího řízení, jak je uvedeno v písmenu c), nebo které vyplývají z jeho zapojení. Příslušná schvalující osoba stanoví přiměřené lhůty pro doručení nabídek nebo žádostí. Před odmítnutím účastníka je tomuto účastníkovi poskytnuta příležitost prokázat, že zapojení do přípravy udělovacího řízení neporušuje zásadu rovného zacházení.
2.Použijí se ustanovení čl. 129 odst. 1, ledaže je odmítnutí odůvodněno v souladu s odst. 1 písm. a) rozhodnutím o vyloučení tohoto účastníka přijatým po přezkoumání jeho připomínek.
Článek 138
Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů
1.Informace vyměněné v rámci systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů uvedeného v článku 131 se shromažďují v databázi zřízené Komisí (dále jen „databáze“) a jsou spravovány v souladu s právem na soukromí a s ostatními právy stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.
Informace o případech včasného odhalení rizik, vyloučení hospodářských subjektů a/nebo uložení finančních sankcí do databáze vkládá příslušná schvalující osoba poté, co tuto skutečnost oznámí dotčené osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 131 odst. 1. Toto oznámení lze ve výjimečných případech odložit, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, a to do okamžiku, kdy takové závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti pominou.
V souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 mají veškeré osoby nebo subjekty uvedené v čl. 131 odst. 1, na které se vztahuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, právo být informovány o údajích uchovávaných v databázi, a to na jejich žádost podanou účetnímu Komise.
Informace obsažené v této databázi se po opravě nebo vymazání nebo jakékoli úpravě údajů případně aktualizují. Informace se zveřejňují podle článku 136.
2.Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů podle čl. 131 odst. 1 tohoto nařízení je založen na informacích uvedených v čl. 132 odst. 2 čtvrtém pododstavci a na předávání informací Komisi, zejména:
a)Evropským úřadem pro boj proti podvodům v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, jestliže tento úřad v rámci ukončeného nebo probíhajícího vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní opatření nebo kroky k ochraně finančních zájmů Unie, s řádným ohledem na dodržování procesních a základních práv a na ochranu oznamovatelů;
b)schvalující osobou Komise, evropským úřadem zřízeným Komisí nebo výkonnou agenturou;
c)jiným orgánem, evropským úřadem nebo agenturou, než je uvedeno v písmenu b) tohoto odstavce, subjektem nebo osobou, které jsou pověřeny prováděním činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
d)subjekty plnícími rozpočet podle článku 62 v případech odhalených podvodů a/nebo nesrovnalostí a přijetí následných opatření, pokud je to požadováno odvětvovými pravidly;
e)subjekty nebo osobami vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) v případech odhalených podvodů a/nebo nesrovnalostí a přijetí následných opatření.
3.S výjimkou případů, kdy se informace předkládají v souladu s odvětvovými pravidly, zahrnují informace předávané podle odstavce 2 tohoto článku:
a)identifikaci dotčené osoby nebo subjektu;
b)shrnutí zjištěných rizik nebo příslušných skutečností;
c)informace, které by mohly schvalující osobě pomoci při provádění ověření podle odstavce 4 tohoto článku nebo při přijímání rozhodnutí o vyloučení podle čl. 132 odst. 1 nebo 2 či rozhodnutí o uložení finanční sankce podle článku 134;
d)veškerá případná zvláštní opatření nutná pro zajištění důvěrnosti předávaných informací, včetně opatření pro zabezpečení dokumentace s cílem chránit vyšetřování nebo vnitrostátní soudní řízení.
4.Komise neprodleně předá prostřednictvím databáze uvedené v odstavci 1 informace podle odstavce 3 tohoto článku svým schvalujícím osobám a schvalujícím osobám výkonných agentur, všem ostatním orgánům, subjektům, evropským úřadům a agenturám s cílem umožnit jim provést potřebné ověření týkající se jejich probíhajících udělovacích řízení a stávajících právních závazků.
Při provádění tohoto ověření příslušná schvalující osoba vykonává své pravomoci podle článku 73 a nesmí překročit rámec, jejž vymezují podmínky udělovacího řízení a smluvních ustanovení.
Doba uchovávání informací týkajících se včasného odhalení rizik, které jsou předávány v souladu s odstavcem 3, činí nejvýše jeden rok. Pokud během tohoto období příslušná schvalující požádá komisi o vydání doporučení ve věci vyloučení nebo uložení finanční sankce, může se doba uchování prodloužit až do přijetí rozhodnutí příslušnou schvalující osobou.
5.Příslušná schvalující osoba může přijmout rozhodnutí o vyloučení a/nebo o uložení finanční sankce a rozhodnutí o zveřejnění souvisejících informací pouze po obdržení doporučení komise, pokud je takové rozhodnutí založeno na předběžné kvalifikaci podle čl. 132 odst. 2.
6.Všem subjektům účastnícím se plnění rozpočtu podle článku 61 umožní Komise přístup k informacím o rozhodnutích o vyloučení podle článku 132, aby mohly ověřit, zda se v systému vyskytují vyloučení, a mohly tuto informaci vzít v úvahu při případném zadávání veřejných zakázek na svou odpovědnost v rámci plnění rozpočtu.
7.Jako součást výroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování EU poskytne Komise souhrnné informace o rozhodnutích, která přijaly schvalující osoby podle článků 131 až 138. V rámci této zprávy musí být rovněž poskytnuty další informace o veškerých rozhodnutích přijatých schvalujícími osobami podle čl. 132 odst. 6 písm. b) a čl. 136 odst. 2 a o rozhodnutích schvalujících osob odchýlit se od doporučení komise podle čl. 139 odst. 6 posledního pododstavce.
Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se poskytují s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti údajů a nesmějí zejména umožňovat identifikaci dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1.
Článek 139
Komise
1.Komise se svolává na žádost schvalující osoby kteréhokoliv orgánu, subjektů Unie, evropských úřadů a subjektů a osob pověřených prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU.
2.Komisi tvoří:
a)stálý nezávislý předseda na vysoké úrovni, kterého jmenuje Komise;
b)dva stálí zástupci Komise jakožto zřizovatele systému, kteří vyjadřují společný postoj, a
c)jeden zástupce žádající schvalující osoby.
Složení komise musí zajišťovat odpovídající právní a technickou odbornost. Komisi je nápomocen stálý sekretariát zřízený Komisí, který zajišťuje nepřetržitý administrativní chod komise.
3.Předseda je volen z řad bývalých členů Účetního dvora, Soudního dvora či bývalých úředníků, kteří zastávali funkci nejméně generálního ředitele v některém z orgánů Unie, přičemž se nesmí jednat o Komisi. Předseda je vybírán na základě svých osobních a profesních kvalit, rozsáhlých zkušeností v právní a finanční oblasti a prokázané kompetence, nezávislosti a integrity. Jeho funkční období je pětileté a nelze jej prodloužit. Předseda je jmenován na pozici zvláštního poradce ve smyslu článku 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Předseda předsedá všem schůzím výboru. Ve výkonu své funkce je nezávislý. Při výkonu funkce předsedy výboru a dalších oficiálních funkcí nesmí být ve střetu zájmů.
4.Jednací řád výboru přijímá Komise.
5.Komise dodrží právo dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1 předložit připomínky ke skutečnostem nebo zjištěním uvedeným v čl. 132 odst. 2 a předběžné právní kvalifikaci, a to před vydáním doporučení. Příležitost předložit připomínky lze ve výjimečných případech odložit, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, a to do okamžiku, kdy takové závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti pominou.
6.Doporučení komise o vyloučení a/nebo o uložení finanční sankce obsahuje případně tyto prvky:
a)skutečnosti nebo zjištění podle čl. 132 odst. 2 a jejich předběžnou právní kvalifikaci;
b)posouzení potřeby uložit finanční sankce a jejich výši;
c)posouzení potřeby vyloučit příslušnou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1, a v takovém případě i navrhovanou dobu trvání takového vyloučení;
d)posouzení potřeby zveřejnit informace týkající se osoby nebo subjektu uvedených v čl. 131 odst. 1, které jsou vyloučeny a/nebo na které se vztahuje finanční sankce;
e)posouzení případných nápravných opatření přijatých osobou nebo subjektem uvedeným v čl. 131 odst. 1.
Pokud příslušná schvalující osoba hodlá přijmout přísnější rozhodnutí, než jaké bylo doporučeno komisí, zajistí, aby takové rozhodnutí bylo přijato s řádným ohledem na právo být vyslyšen a na pravidla v oblasti ochrany osobních údajů.
Pokud se příslušná schvalující osoba rozhodne odchýlit od doporučení komise, musí takové rozhodnutí komisi odůvodnit.
7.Komise reviduje své doporučení během období vyloučení na žádost příslušné schvalující osoby v případech uvedených v čl. 132 odst. 8 nebo v návaznosti na oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí zakládajících důvod pro vyloučení v případech, kdy takový rozsudek nebo rozhodnutí nestanoví dobu trvání vyloučení podle čl. 132 odst. 2 druhého pododstavce.
8.Komise neprodleně oznámí žádající schvalující osobě své revidované doporučení a v návaznosti na to schvalující osoba své rozhodnutí přezkoumá.
9.Soudní dvůr Evropské unie má plnou jurisdikci ohledně přezkumu rozhodnutí, kterým schvalující osoba vylučuje osobu nebo subjekt uvedené v čl. 131 odst. 1 a/nebo ukládá finanční sankci příjemci finančních prostředků, včetně zrušení vyloučení, zkrácení nebo prodloužení jeho doby trvání a/nebo zrušení, snížení nebo zvýšení uložené finanční sankce. Je-li rozhodnutí schvalující osoby o vyloučení nebo uložení finanční sankce přijato na základě doporučení komise, nepoužije se čl. 22 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 58/2003.
Článek 140
Výjimky vztahující se na Společné výzkumné středisko
Na Společné výzkumné středisko se články 131 až 139 nevztahují.
Oddíl 3
SYSTÉMY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A ELEKTRONICKÁ SPRÁVA
Článek 141
Elektronické řízení operací
1.Jsou-li příjmové a výdajové operace nebo výměny dokumentů řízeny počítačovými systémy, mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky, přičemž je zajištěno dostatečné ověření totožnosti podepsané osoby. Tyto počítačové systémy zahrnují úplný a aktualizovaný popis systému, který stanoví obsah všech datových polí, upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace, a podrobně uvádí způsob, jakým počítačový systém zajišťuje, aby ke všem operacím existovala kompletní auditní stopa.
2.S předchozím souhlasem dotčených orgánů a členských států může být předání dokumentů mezi nimi provedeno elektronickou cestou.
Článek 142
Elektronická správa (e-Government)
1.Orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článcích 69 a 70 pro elektronickou výměnu informací s účastníky vypracují a uplatňují jednotné standardy. Zejména pak, nakolik je to možné, navrhnou a uplatňují řešení pro předkládání, uchovávání a zpracování údajů poskytnutých v rámci udělovacích řízení a za tímto účelem vytvoří pro účastníky jediný „prostor pro výměnu elektronických údajů“.
2.V případě sdíleného plnění probíhá veškerá oficiální výměna informací mezi členskými státy a Komisí prostředky uvedenými v odvětvových pravidlech. Tato pravidla zajistí interoperabilitu shromážděných či obdržených údajů předávaných v rámci správy rozpočtu.
Článek 143
Systémy elektronické výměny
1.Veškeré výměny s příjemci finančních prostředků, včetně uzavírání právních závazků a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny.
2.Systémy elektronické výměny musí splňovat následující požadavky:
a)přístup k systému a dokumentům, jež jsou jeho prostřednictvím předávány, smějí mít pouze oprávněné osoby;
b)právo elektronického podpisu a předávání dokumentů prostřednictvím systému smějí mít pouze oprávněné osoby;
c)systém musí identifikovat oprávněné osoby obvyklými prostředky;
d)musí být přesně určena hodina a datum elektronické transakce;
e)musí být zajištěna integrita dokumentů;
f)musí být zajištěna dostupnost dokumentů;
g)musí být zachována případná důvěrnost dokumentů;
h)musí být zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001.
3.Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a hodiny jejich odeslání či doručení, které systém uvádí.
Dokument, jenž je prostřednictvím takového systému zasílán či oznamován, je pokládán za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.
Elektronické podpisy podle odst. 2 písm. b) mají právní účinek rovnocenný účinku vlastnoručních podpisů.
Článek 144
Předkládání dokumentace žádosti
1.Pravidla předkládání dokumentace žádosti stanoví příslušná schvalující osoba, jež může zvolit výhradní způsob jejich podávání.
Zvolené komunikační prostředky musí zajišťovat řádnou hospodářskou soutěž a splnění těchto podmínek:
a)každé podání obsahuje veškeré informace nutné k jeho vyhodnocení;
b)je zachována integrita údajů;
c)je zachována důvěrnost dokumentace žádosti;
d)je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001.
2.Komise zajistí vhodnými prostředky a v souladu s čl. 142 odst. 1 možnost účastníků předkládat dokumentaci žádosti v elektronické podobě. Jakýkoli systém elektronické komunikace použitý na podporu komunikace a výměny informací musí být nediskriminační, obecně dostupný a interoperabilní s obecně využívanými produkty informačních a komunikačních technologií a nesmí omezovat přístup účastníků k zadávacímu řízení.
3.Zařízení, jež slouží elektronickému doručování dokumentace žádosti, zaručují za pomocí technických prostředků a náležitých postupů, že:
a)lze s jistotou ověřit identitu účastníka;
b)lze přesně určit hodinu a datum doručení dokumentace žádosti;
c)přístup k údajům předloženým podle těchto podmínek mají pouze oprávněné osoby, které mohou stanovit nebo měnit datum jejich otevírání;
d)přístup ke všem předloženým údajům mohou v jednotlivých fázích zadávacího řízení mít a pro potřeby řízení případně poskytovat pouze oprávněné osoby;
e)lze přiměřeně zajistit možnost odhalovat pokusy o porušení některé z podmínek podle písm. a) až e).
První pododstavec se nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů stanovených v čl. 169 odst. 1.
4.Pokud příslušná schvalující osoba povolí podávání dokumentace žádosti elektronickými prostředky, má se za to, že se u elektronických dokumentů podaných prostřednictvím takových systémů jedná o originály.
5.Je-li dokumentace žádosti podávána formou dopisu, mohou je účastníci podávat jedním z těchto způsobů:
a)buď poštou, nebo kurýrní službou, v kterémžto případě je podání doloženo datem poštovního razítka nebo datem potvrzení o převzetí;
b)osobně či prostřednictvím svého zmocněnce v prostorách příslušné schvalující osoby, v kterémžto případě je podání doloženo potvrzením o přijetí.
6.Podáním dokumentace žádosti účastníci vyjadřují souhlas s tím, aby jim bylo oznámení o výsledku řízení doručeno elektronickými prostředky.
7.Odstavce 1 až 6 se nevztahují na výběr osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c).
KAPITOLA 3
PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ PLNĚNÍ
Článek 145
Hodnotící výbor
1.Dokumentaci žádosti posuzuje hodnotící výbor.
2.Hodnotící výbor jmenuje příslušná schvalující osoba.
Výbor je složen nejméně ze tří osob.
3.Členové výboru hodnotícího žádosti o grant nebo nabídky zastupují alespoň dvě organizační jednotky orgánů nebo subjektů uvedených v článcích 67, 69 a 70, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti a z nichž alespoň jedna je zcela nezávislá na příslušné schvalující osobě. V zastoupeních a místních jednotkách mimo Unii a u subjektů uvedených v článcích 67, 69 a 70, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije. Místní jednotkou může být například delegace, kancelář nebo styčné pracoviště Unie ve třetí zemi.
Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být tomuto výboru nápomocni externí odborníci.
Členy výboru mohou být externí odborníci, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.
4.Členy výboru hodnotícího přihlášky do soutěže o ceny mohou být osoby uvedené v prvním pododstavci odstavce 3 nebo externí odborníci.
5.Členové hodnotícího výboru a externí odborníci plní povinností stanovené v článku 59.
Článek 146
Vysvětlení a oprava dokumentace žádosti
Příslušná schvalující osoba může opravit zjevné administrativní chyby v dokumentaci žádosti poté, co zamýšlenou opravu potvrdí účastník.
Pokud účastník opomene předložit průkazní materiály nebo poskytnout vyjádření, hodnotící výbor nebo případně příslušná schvalující osoba jej kromě řádně odůvodněných případů požádá, aby poskytl chybějící informace či podal vysvětlení k podkladům.
Tyto informace, vysvětlení nebo potvrzení dokumentaci žádosti podstatně nemění.
Článek 147
Záruky
1.S výjimkou veřejných zakázek nízké hodnoty a grantů nízké hodnoty může příslušná schvalující osoba, je-li to přiměřené a na základě analýzy rizik, požadovat složení záruky:
a)zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli nebo příjemci grantů k omezení finančních rizik spojených s platbami předběžného financování (dále jen „záruka za předběžné financování“);
b)zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli k zajištění souladu s podstatnými smluvními povinnostmi v případě stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb (dále jen „záruka za splnění“);
c) zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli k zajištění plnění smlouvy na veřejnou zakázku v plném rozsahu během období odpovědnosti za veřejnou zakázku (dále jen „záruka za uvolnění zádržného“).
JRC je od složení záruk osvobozeno.
Místo vyžadování záruky za předběžné financování v případě grantů může příslušná schvalující osoba rozhodnout o rozdělení platby do více splátek.
2.Příslušná schvalující osoba rozhodne o tom, zda je záruka vyjádřena v eurech či v měně uvedené ve smlouvě či grantové dohodě.
3.Záruku poskytuje banka nebo schválená finanční instituce, které jsou akceptovány příslušnou schvalující osobou.
Na žádost zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a za předpokladu, že to je akceptováno příslušnou schvalující osobou:
a)záruka uvedená v odst. 1 písm. a), b) a c) může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby;
b)záruka uvedená v odst. 1 písm. a) může být nahrazena společným neodvolatelným a bezpodmínečným ručením příjemců, kteří jsou stranami téže grantové dohody.
4.Záruka musí zavazovat banku, finanční instituci nebo třetí osobu k poskytnutí neodvolatelné záruky nebo plnění z titulu záruky na první výzvu pro účely splnění povinností zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu.
5.Pokud příslušná schvalující osoba v průběhu provádění veřejné zakázky nebo grantové dohody zjistí, že ručitel již není oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, požádá zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu, aby záruku poskytnutou tímto ručitelem nahradili.
Článek 148
Záruka za předběžné financování
1.Záruka pokrývá částku nepřesahující výši předběžného financování.
2.Záruka je uvolňována postupně s tím, jak je prováděn zápočet předběžného financování s průběžnými platbami nebo výplatou zůstatku ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu v souladu s podmínkami smlouvy na veřejnou zakázku nebo grantové dohody.
Hlava VI
Nepřímé plnění
Článek 149
Nepřímé plnění
1.Výběr subjektů a osob využívajících finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) je transparentní, je odůvodněn povahou akce a nevede ke střetu zájmů. V případě subjektů uvedených v čl. 61 odst. 1 písm. c) bodech ii), v), vi) a vii) se při výběru přihlíží rovněž k jejich provozní a finanční způsobilosti.
Je-li subjekt nebo osoba určena v základním právním aktu, finanční výkaz podle článku 33 zahrnuje doložené zdůvodnění toho, proč byl vybrán právě tento subjekt nebo tato osoba.
V případě síťového plnění, při němž musí dotčený členský stát či země určit alespoň jeden subjekt, probíhá toto určení v souladu se základním právním aktem. Ve všech ostatních případech určí tyto subjekty Komise po vzájemné dohodě s dotčenými členskými státy nebo zeměmi.
2.Subjekty a osoby využívající finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie podle čl. 61 odst. 1 písm. c) dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti, zákazu diskriminace a viditelnosti činnosti Unie. Pokud Komise uzavře dohody o finančním partnerství v souladu s článkem 126, jsou tyto zásady v těchto dohodách blíže popsány.
3.Před podpisem dohod o přiznání příspěvku, dohod o financování nebo záručních dohod zajistí Komise úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany v případě vynakládání finančních prostředků Komisí v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a). Činí tak posouzením systémů a postupů subjektů nebo osob vynakládajících finanční prostředky Unie, pokud je hodlá využívat při provádění akce, nebo uplatněním vhodných opatření v oblasti dohledu.
4.Komise v souladu se zásadou proporcionality a s náležitým přihlédnutím k povaze akce a souvisejících finančních rizik posoudí, zda subjekty a osoby vynakládající finanční prostředky EU podle čl. 61 odst. 1 písm. c):
a)zřídily účinný a efektivní systém vnitřní kontroly založený na mezinárodních osvědčených postupech, který umožňuje zejména předcházet nesrovnalostem a podvodům, odhalovat je a napravovat, a zajistily fungování tohoto systému;
b)používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;
c)podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na dotčeném subjektu či osobě v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;
d)uplatňují náležitá pravidla a postupy při poskytování financování třetím osobám, včetně vhodných postupů přezkumu, pravidel pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků a pravidel pro vyloučení z přístupu k financování;
e)zveřejňují přiměřené informace o příjemcích finančních prostředků;
f)zajišťují ochranu osobních údajů, která je rovnocenná ochraně uvedené v článku 5.
Po dohodě se subjekty či osobami může Komise mimoto posoudit ostatní pravidla a postupy, například postupy účtování správních nákladů uplatňované subjekty. Na základě výsledků tohoto posouzení může Komise rozhodnout o spoléhání se na tato pravidla a postupy.
Subjekty nebo osoby, které byly posouzeny podle těchto požadavků, Komisi neprodleně informují o veškerých podstatných změnách pravidel, systémů nebo postupů subjektu či osoby, jež mohou mít dopad na spolehlivost posouzení Komise.
5.Pokud tyto subjekty nebo osoby splňují požadavky uvedené v odstavci 4 pouze částečně, přijme Komise vhodná opatření v oblasti dohledu, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie. Tato opatření jsou specifikována v příslušných dohodách.
6.Hodnocení ex ante se nemusí vyžadovat:
a)od subjektů uvedených v článcích 69 a 70 a osob uvedených v čl. 61 odst. 1 písm. c) bodu viii), jež přijaly finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise;
b)od třetích zemí nebo subjektů, které určí, pokud si Komise ponechá povinnosti v oblasti finančního řízení, která zaručují dostatečnou ochranu finančních zájmů Unie; nebo
c)v případě postupů výslovně vyžadovaných Komisí, včetně jejích vlastních postupů nebo postupů stanovených v základních právních aktech.
7.Pokud se systémy nebo postupy subjektů či osob uvedených v čl. 61 odst. 1 písm. c) pokládají za vhodné, mohou být příspěvky Unie pro tyto subjekty nebo osoby využívány podle této hlavy. Pokud se tyto subjekty nebo osoby účastní výzvy k podávání návrhů, dodržují pravidla výzvy k podávání návrhů v souladu s hlavou VIII. V tomto případě může schvalující osoba rozhodnout o tom, že místo grantové dohody bude podepsána dohoda o přiznání příspěvku nebo dohoda o financování.
Článek 150
Plnění
1.Subjekty a osoby využívající finanční prostředky nebo rozpočtové záruky EU předkládají Komisi:
a)zprávu o využití finančních prostředků nebo rozpočtové záruky Unie, včetně splnění podmínek nebo dosažení výsledků, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 písm. e);
b)pokud příspěvek hradí výdaje, výkaz vynaložených výdajů;
c)prohlášení řídícího subjektu vztahující se na informace uvedené v písmenu a) a případně písmenu b), které potvrzuje, že:
i)informace jsou prezentovány vhodným způsobem a jsou úplné a přesné,
ii)příspěvek EU byl použit k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v dohodách o přiznání příspěvku, dohodách o financování nebo případně záručních dohodách nebo tam, kde je to relevantní, v příslušných odvětvových pravidlech,
iii)zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;
d)souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření.
V případě akcí, jež končí před koncem příslušného rozpočtového roku, může být prohlášení řídícího subjektu uvedené v písmenu c) nahrazeno závěrečnou zprávou o dané akci, je-li tato zpráva předložena před 15. únorem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce.
K dokumentům uvedeným v prvním pododstavci se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvádí, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Tento výrok rovněž uvede, zda kontrolní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. c). Pokud tento výrok neexistuje, může schvalující osoba získat rovnocennou úroveň jistoty jinými nezávislými prostředky.
Dokumenty uvedené v prvním pododstavci se předloží Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku. Výrok uvedený v třetím pododstavci se Komisi předloží do 15. března.
Povinnostmi uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny dohody uzavřené se skupinou EIB, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Co se týká prohlášení řídícího subjektu, tyto dohody musí obsahovat alespoň povinnost těchto subjektů předložit Komisi každoročně prohlášení, že během dotčeného rozpočtového roku byl příspěvek Unie využit a zaúčtován v souladu s požadavky stanovenými v čl. 149 odst. 3 a 4 a s povinnostmi stanovenými v těchto dohodách. Toto prohlášení může být začleněno v závěrečné zprávě, je-li prováděná akce omezena na osmnáct měsíců.
2.Subjekty a osoby využívající finanční prostředky nebo rozpočtové záruky EU:
a)dodržují příslušné normy a platné právní předpisy v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu a boje proti daňovým podvodům a únikům;
b)nevyužívají struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování, nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní, jak jsou stanovena v právních předpisech EU nebo sděleních a doporučeních nebo formálním pokynu Komise, ani se do takových struktur nezapojují;
c)nesmějí být usazeny na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací nespolupracují s Unií, a ve vztahu k uplatňování finančních nástrojů a rozpočtových záruk nesmějí udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými.
3.Komise ověří, zda byly finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie využity v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dohodách. Pokud jsou náklady subjektu nebo osoby proplaceny na základě zjednodušeného vykazování nákladů podle čl. 121 písm. b) až d), použijí se obdobně ustanovení čl. 175 odst. 1 až 4 a článků 176 až 178. Pokud byly finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie použity v rozporu s povinnostmi stanovenými v příslušných dohodách, použije se článek 127.
4.U akcí sdružujících více dárců, kdy příspěvek Unie hradí výdaje, spočívá postup uvedený v odstavci 3 v ověření toho, zda částka odpovídající částce, kterou Komise vyplatila na dotyčnou akci, byla subjektem využita v souladu s podmínkami stanovenými v příslušné grantové dohodě, dohodě o přiznání příspěvku nebo dohodě o financování.
5.Dohody o přiznání příspěvku, dohody o financování nebo záruční dohody jednoznačně stanoví odpovědnost a povinnosti subjektu využívajícího finanční prostředky EU, včetně povinností uvedených v článku 124, podmínky pro vyplacení příspěvku Unie a případně odměny, jež by měly být pokud možno založeny na výkonnosti. Tyto dohody obsahují rovněž pravidla pro podávání zpráv Komisi, které se týkají plnění úkolů, očekávaných výsledků, včetně ukazatelů pro měření výkonnosti, a povinnosti subjektů využívajících finanční prostředky EU oznámit Komisi neprodleně případy odhalených podvodů a nesrovnalostí a přijatá následná opatření.
6.Veškeré dohody o přiznání příspěvku, dohody o financování a záruční dohody se na požádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě.
7.Článek 150 se nepoužije na příspěvky Unie poskytnuté subjektům, na něž se podle článků 69 a 70 vztahuje zvláštní postup udělení absolutoria, s výjimkou případných ad hoc dohod o přiznání příspěvku.
Článek 151
Nepřímé plnění s mezinárodními organizacemi
1.Mezinárodními organizacemi jsou mezinárodní veřejné organizace zřízené na základě mezinárodních dohod a specializované agentury zřízené těmito organizacemi. Tyto dohody jsou předloženy Komisi v rámci posouzení prováděného Komisí, jak je uvedeno v čl. 149 odst. 3.
2.Za mezinárodní organizace jsou považovány tyto organizace:
a)Mezinárodní výbor Červeného kříže;
b)Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
3.Komise je oprávněna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí, jímž určí, že za mezinárodní organizaci je považována určitá nezisková organizace, za předpokladu, že tato organizace splňuje tyto podmínky:
a)má vlastní právní subjektivitu a samostatné správní orgány;
b)byla zřízena s cílem plnit zvláštní úkoly obecného mezinárodního zájmu;
c)jejím členem je nejméně šest členských států;
d)poskytuje dostatečné finanční záruky;
e)vykonává svou činnost za pomoci trvalé struktury a v souladu se systémy, pravidly a postupy, které mohou být předmětem hodnocení podle čl. 149 odst. 3.
4.Pokud mezinárodní organizace vynakládají finanční prostředky v rámci nepřímého plnění, použijí se ověřovací dohody s nimi uzavřené.
Článek 152
Nepřímé plnění se třetími zeměmi
1.Komise může plnit rozpočet v partnerství se třetí zemí podle čl. 61 odst. 1 písm. c) bodu i) podpisem dohody o financování, která popisuje intervenci Unie ve třetí zemi a pro každou akci stanoví způsob plnění.
2.S ohledem na část akce, která je prováděna nepřímo třetí zemí nebo subjekty, které tato třetí země určila, dohoda o financování kromě prvků uvedených v čl. 150 odst. 4 jednoznačně stanoví úlohu a povinnosti třetí země a Komise při vynakládání finančních prostředků. Dohoda o financování určuje rovněž pravidla a postupy, které třetí země uplatňuje při vynakládání finančních prostředků EU.
Článek 153
Operace kombinování zdrojů financování
1.Operacemi kombinování zdrojů jsou operace financované v rámci nástrojů nebo platforem kombinujících zdroje financování.
2.Pokud jsou v rámci nástroje kombinujícího zdroje financování uplatňovány finanční nástroje, použije se hlava X.
3.V případě finančních nástrojů v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování se má za to, že ustanovení čl. 202 odst. 1 písm. h) je splněno, je-li před zřízením příslušného nástroje kombinujícího zdroje financování provedeno hodnocení ex ante.
4.Na úrovni nástroje kombinujícího zdroje financování se vyhotovují výroční zprávy podle článku 241, přičemž se přihlíží k veškerým finančním nástrojům do něj zařazeným.
HLAVA VII
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE
KAPITOLA 1
Společná ustanovení
Článek 154
Zásady vztahující se na veřejné zakázky a oblast působnosti
1.Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
2.Všechny veřejné zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije řízení uvedené v čl. 158 odst. 1 písm. d).
Odhadovaná hodnota veřejné zakázky nesmí být určena s cílem obejít platná pravidla ani nesmí být za tímto účelem veřejná zakázka rozdělena.
Veřejný zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na jednotlivé části, kdykoli to bude vhodné s ohledem na co nejširší hospodářskou soutěž.
3.Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby jejich účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení či narušení.
4.JRC může v rámci své účasti na zadávacích řízeních financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu získávat financování z jiných zapsaných prostředků, než jsou prostředky na výzkum a technický rozvoj.
5.Pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek stanovená v tomto nařízení se nevztahují na činnosti JRC prováděné jménem třetích osob s výjimkou zásad transparentnosti a rovného zacházení.
Článek 155
Příloha týkající se zadávání veřejných zakázek a výkon přenesené pravomoci
Podrobné údaje o postupech zadávání veřejných zakázek jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy v souladu s článkem 261.
Článek 156
Smíšené zakázky a společný slovník pro veřejné zakázky
1.Smíšená zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje dva nebo více druhů veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) nebo i koncese (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s ustanoveními platnými pro ten druh veřejné zakázky, který vystihuje hlavní předmět zakázky.
2.V případě smíšených veřejných zakázek, jež zahrnují dodávky a služby, se jejich hlavní předmět určí na základě porovnání hodnot příslušných dodávek a služeb.
Veřejná zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje jeden druh veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) a koncesí (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s ustanoveními platnými pro tuto veřejnou zakázku.
3.Tato hlava se nepoužije na smlouvy o technické pomoci uzavřené s EIB nebo Evropským investičním fondem.
4.Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vycházejí ze společného slovníku pro veřejné zakázky tak, jak byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002.
Článek 157
Opatření týkající se uveřejňování informací
1.V případě zadávacích řízení, jejichž hodnota se rovná nebo je vyšší než finanční limity podle čl. 169 odst. 1 nebo článku 172, je veřejný zadavatel povinen uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie:
a)oznámení o zahájení zadávacího řízení, s výjimkou případů, kdy se jedná o řízení uvedené v čl. 158 odst. 1 písm. d);
b)oznámení o výsledku zadávacího řízení.
2.Zadávací řízení, v nichž není dosaženo finančních limitů podle čl. 169 odst. 1 nebo článku 172, se vyhlašují vhodným způsobem.
3.Určité informace o výsledku zadávacího řízení se nemusejí uveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.
Článek 158
Zadávací řízení
1.Zadávací řízení, jejichž předmětem je udělování koncesí nebo zadávání veřejných zakázek včetně rámcových smluv, mají některou z těchto forem:
a)otevřené řízení;
b)užší řízení včetně řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému;
c)soutěž o návrh;
d)jednací řízení bez předchozího zveřejnění;
e)soutěžní dialog;
f)jednací řízení s uveřejněním;
g)inovační partnerství;
h)řízení, při nichž je uveřejňována výzva k vyjádření zájmu.
2.V případě otevřených řízení může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má o to zájem.
3.V užším řízení, v soutěžním dialogu, v jednacím řízení s uveřejněním a v inovačním partnerství může podat žádost o účast každý hospodářský subjekt tím, že poskytne informace, které jsou požadovány veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel vyzve všechny zájemce, kteří vyhovují kritériím pro výběr a kterých se netýká některá ze situací uvedených v článcích 132 a 137, aby podali nabídku.
Bez ohledu na první pododstavec může veřejný zadavatel omezit počet zájemců, kteří budou vyzváni k účasti na řízení, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií pro výběr, která budou uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k vyjádření zájmu. Počet vyzvaných zájemců musí být dostatečný k tomu, aby se zajistila řádná hospodářská soutěž.
4.Ve všech řízeních, jejichž součástí je jednání, jednají veřejní zadavatelé s uchazeči o počáteční nabídce a všech následných nabídkách nebo jejich částech, s výjimkou konečné nabídky, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek. Minimální požadavky a kritéria uvedená v zadávací dokumentaci nejsou předmětem jednání.
Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku na základě počáteční nabídky bez jednání, pokud bylo v zadávací dokumentaci uvedeno, že si vyhrazuje možnost tak učinit.
5.Veřejný zadavatel může použít:
a)otevřené nebo užší řízení pro jakékoli nákupy;
b)řízení, při nichž je uveřejňována výzva k vyjádření zájmu pro veřejné zakázky s hodnotou nižší, než jsou finanční limity podle čl. 169 odst. 1, aby předem vybral zájemce, kteří budou vyzváni k podání nabídek v reakci na budoucí omezené výzvy k podání nabídek, nebo aby sestavil seznam prodejců, kteří budou vyzváni k podání žádostí o účast nebo podání nabídek;
c)soutěž o návrh s cílem získat plán nebo návrh vybraný porotou v soutěži;
d)inovační partnerství pro vývoj a následnou koupi inovativních výrobků, služeb nebo stavebních prací;
e)jednací řízení s uveřejněním nebo soutěžní dialog v případě koncesí a veřejných zakázek na služby uvedených v příloze XIV směrnice 2014/24/EU, v případech, kdy v reakci na otevřené nebo užší řízení po dokončení původního řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nabídky nepřijatelné, a v případech, kdy je to odůvodněno zvláštními okolnostmi souvisejícími mimo jiné s povahou nebo složitostí předmětu veřejné zakázky nebo s konkrétním druhem veřejné zakázky, jak je dále uvedeno v příloze tohoto nařízení;
f)jednací řízení v případě veřejných zakázek s hodnotou nižší, než jsou finanční limity podle čl. 169 odst. 1, nebo pokud jde o jednací řízení bez předchozího uveřejnění pouze v případě zvláštních druhů nákupů mimo oblast působnosti směrnice 2014/24/EU nebo v případě jasně definovaných výjimečných okolností uvedených v příloze tohoto nařízení.
6.Dynamický nákupní systém musí být během svého působení otevřený všem hospodářským subjektům, které vyhovují jeho kritériím pro výběr uchazečů.
Veřejný zadavatel dodržuje pravidla užšího řízení pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamického nákupního systému.
Článek 159
Interinstitucionální zadávání veřejných zakázek a společné zadávání veřejných zakázek
1.Je-li veřejná zakázka nebo rámcová smlouva předmětem zájmu dvou nebo více orgánů, výkonných agentur či subjektů podle článků 69 a 70 a je-li možné dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity, jsou dotčení veřejní zadavatelé oprávněni provést řízení a řídit následnou veřejnou zakázku, zadanou přímo nebo na základě rámcové smlouvy, na interinstitucionální bázi pod vedením jednoho z dotčených veřejných zadavatelů.
Interinstitucionálního zadávání veřejných zakázek se mohou zúčastnit i osoby a subjekty pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU, jakož i kancelář generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol.
Podmínky rámcové smlouvy se použijí pouze mezi těmi veřejnými zadavateli, kteří jsou jako takoví pro tento účel označeni v zadávací dokumentaci, a hospodářskými subjekty, které jsou stranou této rámcové smlouvy.
2.Je-li k provedení společné akce mezi orgánem a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států zapotřebí zadat zakázku nebo uzavřít rámcovou smlouvu, mohou tento orgán a tito veřejní zadavatelé provést zadávací řízení v určitých situacích společně.
Společného zadávání veřejných zakázek se mohou účastnit také státy ESVO a země kandidující na členství v Unii, pokud tuto možnost výslovně stanoví dvoustranná nebo vícestranná smlouva.
V případě společného zadávacího řízení se použijí procedurální ustanovení platná pro dotčený orgán.
Je-li podíl na odhadované celkové hodnotě veřejné zakázky připadající na veřejného zadavatele z určitého členského státu či jím spravovaný roven 50 % nebo je-li vyšší, nebo v jiných řádně odůvodněných případech, může tento orgán rozhodnout, že se na společné zadávání veřejných zakázek použijí procesní pravidla platná pro veřejného zadavatele z tohoto členského státu, je-li možné je považovat za rovnocenná pravidlům tohoto orgánu.
Dotčený orgán a veřejný zadavatel z členského státu, státu ESVO nebo země kandidující na členství v Unii, jež se podílejí na společném zadávání veřejných zakázek, se dohodnou zejména na podrobných pravidlech týkajících se vyhodnocování žádostí o účast nebo nabídek, zadání veřejné zakázky, práva použitelného na tuto zakázku a soudu příslušného pro řešení sporů.
Článek 160
Příprava zadávacího řízení
1.Před zahájením zadávacího řízení může veřejný zadavatel vést předběžnou tržní konzultaci s cílem připravit řízení.
2.Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí předmět veřejné zakázky pomocí popisu svých potřeb a požadovaných vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být pořízeny, a stanoví příslušná kritéria pro vyloučení, výběr a zadání. Veřejný zadavatel zároveň uvede, které prvky představují minimální požadavky, jež musí splňovat všechny nabídky. Mezi minimální požadavky musí patřit soulad s povinnostmi podle příslušných ustanovení práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva stanovených právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU.
Článek 161
Zadávání veřejných zakázek
1.Veřejné zakázky jsou zadávány na základě příslušných kritérií pro zadání veřejné zakázky za předpokladu, že veřejný zadavatel ověřil splnění všech těchto podmínek:
a)nabídka splňuje minimální požadavky stanovené v zadávací dokumentaci;
b)zájemce či uchazeč není vyloučen podle článku 132 ani odmítnut podle článku 137;
c)zájemce nebo uchazeč splňuje kritéria pro výběr stanovená v zadávací dokumentaci a nepodléhá protichůdným zájmům, které by mohly mít negativní dopad na plnění zakázky.
2.Veřejný zadavatel použije kritéria pro výběr za účelem vyhodnocení způsobilosti zájemce nebo uchazeče. Kritéria pro výběr se mohou týkat pouze právní a regulační způsobilosti provádět odbornou činnost, hospodářské a finanční způsobilosti a technické a odborné způsobilosti. Požadavky na finanční způsobilost se v případě JRC považují za splněné.
3.Veřejný zadavatel použije kritéria pro zadávání veřejných zakázek za účelem vyhodnocení nabídky.
4.Při zadávání veřejných zakázek veřejný zadavatel vychází z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, což spočívá v jedné ze tří metod zadávání: nejnižší cena, nejnižší náklady nebo nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.
Pro metodu nejnižších nákladů využije veřejný zadavatel přístupu nákladové efektivnosti zahrnujícího náklady životního cyklu.
Pokud jde o nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, veřejný zadavatel zohlední cenu nebo náklady a jiná kritéria kvality související s předmětem veřejné zakázky.
Článek 162
Podávání nabídek, elektronická komunikace a vyhodnocení
1.Veřejný zadavatel stanoví lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast v souladu s bodem 24 přílohy a s přihlédnutím k složitosti nákupu a ponechá hospodářským subjektům přiměřenou dobu na přípravu nabídek.
2.Je-li to považováno za vhodné a přiměřené, může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat, aby před podpisem smlouvy poskytli záruku k zajištění toho, že svou nabídku nestáhnou. Požadovaná záruka činí 1 % až 2 % celkové odhadované hodnoty veřejné zakázky.
3.Veřejný zadavatel je povinen otevřít všechny žádosti o účast a nabídky. Nicméně zamítne:
a)žádosti o účast a nabídky, které byly doručeny po uplynutí lhůty pro jejich podání, a to aniž by je otevřel;
b)nabídky, jež byly doručeny již otevřené, a to aniž by se zabýval jejich obsahem.
4.Všechny žádosti o účast nebo nabídky, které nebyly ve fázi otevírání těchto žádostí a nabídek podle odstavce 3 zamítnuty, veřejný zadavatel vyhodnotí podle kritérií blíže určených v zadávací dokumentaci s cílem zadat veřejnou zakázku nebo uspořádat elektronickou aukci.
5.Schvalující osoba může upustit od jmenování hodnotícího výboru podle čl. 145 odst. 2 v těchto případech:
a)hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů stanovených v čl. 169 odst. 1;
b)na základě analýzy rizik v případech stanovených v bodě 11.1 písm. c), e), f) podbodech i) a iii) a písm. h) přílohy;
c)na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy;
d)v případě postupů v oblasti vnějších akcí s hodnotou do výše 20 000 EUR.
6.Žádosti o účast a nabídky, které nejsou v souladu s minimálními požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci, se zamítnou.
Článek 163
Kontakty v průběhu zadávacího řízení
1.Před lhůtou pro doručení žádostí o účast nebo nabídek může veřejný zadavatel sdělit doplňkové informace týkající se zadávací dokumentace, pokud zjistí v textu chybu nebo vynechávku, či na žádost zájemců nebo uchazečů. Poskytnuté informace jsou zpřístupněny všem zájemcům nebo uchazečům.
2.Po uplynutí lhůty pro doručení žádostí o účast nebo nabídek je ve všech případech, kdy ke kontaktu došlo, a v řádně odůvodněných případech podle článku 146, kdy ke kontaktu nedošlo, třeba učinit poznámku do spisu o zadávacím řízení.
Článek 164
Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a vyrozumění zájemců nebo uchazečů
1.O tom, komu bude veřejná zakázka zadána, rozhodne příslušná schvalující osoba v souladu s kritérii pro výběr a s kritérii pro zadání, která jsou blíže určena v zadávací dokumentaci.
2.Veřejný zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož žádost o účast nebo nabídka byla odmítnuta, důvody pro přijetí tohoto rozhodnutí a dobu trvání odkladné lhůty uvedené v čl. 169 odst. 2.
V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek podle rámcové smlouvy s opětovným vyhlášením soutěže je veřejný zadavatel povinen vyrozumět uchazeče o výsledku hodnocení.
3.Všechny uchazeče, kteří se nenacházejí v situaci zakládající vyloučení, kteří nejsou odmítnuti podle článku 137, jejichž nabídka splňuje požadavky zadávací dokumentace a kteří podají písemnou žádost, je veřejný zadavatel povinen vyrozumět o:
a)jménu uchazeče nebo uchazečů v případě rámcové smlouvy, kterým je veřejná zakázka zadána, a s výjimkou případu jednotlivé veřejné zakázky podle rámcové smlouvy s opětovným vyhlášením soutěže, případně i o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, zaplacené ceně nebo hodnotě smlouvy;
b)pokroku v jednáních a dialogu s uchazeči.
Veřejný zadavatel však může rozhodnout, že určité informace neoznámí, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva, bylo v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo pokud by poskytnutí takových informací narušilo poctivou hospodářskou soutěž mezi nimi.
Článek 165
Zrušení zadávacího řízení
Veřejný zadavatel může až do podpisu smlouvy na veřejnou zakázku zadávací řízení zrušit, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.
Takové rozhodnutí musí být odůvodněno a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno co nejdříve na vědomí.
Článek 166
Plnění a změny smlouvy na veřejnou zakázku
1.Plnění smlouvy na veřejnou zakázku se zahájí až po jejím podpisu.
2.Veřejný zadavatel je oprávněn provést ve smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvě změny, aniž by proběhlo zadávací řízení, pouze v případech podle odstavce 3 a za předpokladu, že tyto změny nepovedou ke změně předmětu dané smlouvy nebo rámcové smlouvy.
3.Smlouvu na veřejnou zakázku, rámcovou smlouvu nebo jednotlivou veřejnou zakázku podle rámcové smlouvy lze bez nového zadávacího řízení změnit v kterémkoli z těchto případů:
a)pokud jsou nezbytné dodatečné stavební práce, dodávky nebo služby původního zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jsou-li splněny tyto podmínky:
ii)změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele není možná z technických důvodů souvisejících s požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi,
ii)změna zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele by veřejnému zadavateli způsobila výrazné zvýšení nákladů,
iii)zvýšení ceny, včetně čisté kumulativní hodnoty po sobě následujících změn, nepřesahuje 50 % hodnoty původní veřejné zakázky;
b)pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
i)potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které pečlivý veřejný zadavatel nemohl předvídat,
ii)případné zvýšení ceny nepřesahuje 50 % hodnoty původní veřejné zakázky;
c)pokud hodnota změny nepřesahuje následující limity:
i)finanční limity podle čl. 169 odst. 1 a bodu 38 přílohy tohoto nařízení v oblasti vnějších akcí platné v době změny,
ii)10 % z hodnoty původní veřejné zakázky v případě veřejných zakázek na služby a dodávky nebo v případě koncesí na stavební práce nebo služby a 15 % z hodnoty původní veřejné zakázky v případě veřejných zakázek na stavební práce;
d)pokud nejsou změněny minimální požadavky původního zadávacího řízení. V takovém případě musí být jakákoli následná změna hodnoty v souladu s podmínkami podle tohoto pododstavce písm. c), pokud tato změna hodnoty nevyplývá z přísného uplatňování zadávací dokumentace nebo smluvních ustanovení.
Hodnota původní veřejné zakázky nezohledňuje úpravy cen.
Čistá kumulativní hodnota několika po sobě následujících změn podle prvního pododstavce písm. c) nesmí překročit žádný finanční limit v něm stanovený.
Veřejný zadavatel uplatní opatření týkající se uveřejňování informací ex post stanovené v článku 157.
Článek 167
Záruka za splnění a záruka za uvolnění zádržného
1.Záruka za splnění činí nejvýše 10 % z celkové hodnoty veřejné zakázky.
Je v plném rozsahu uvolněna po konečném přijetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb, a to ve lhůtě podle čl. 114 odst. 1, kterou je nutno specifikovat ve smlouvě na veřejnou zakázku. V částečném či plném rozsahu ji lze uvolnit po předběžném přijetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb.
2.Namísto záruky za uvolnění zádržného do výše 10 % celkové hodnoty veřejné zakázky lze provést postupné srážky z uskutečňovaných průběžných plateb nebo srážku z konečné platby.
Záruku za uvolnění zádržného nelze použít ve smlouvě na veřejnou zakázku, v jejímž rámci byla vyžádána záruka za splnění, jež nebyla uvolněna.
3.S výhradou schválení veřejným zadavatelem může zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel požádat, aby byla záruka za uvolnění zádržného nahrazena zárukou podle článku 147.
4.Veřejný zadavatel záruku za uvolnění zádržného uvolní po uplynutí období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to ve lhůtě podle čl. 114 odst. 1, kterou je nutno specifikovat ve smlouvě na veřejnou zakázku.
KAPITOLA 2
Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány na vlastní účet
Článek 168
Veřejný zadavatel
1.Orgány Unie, výkonné agentury a subjekty ve smyslu článků 69 a 70 se považují za veřejné zadavatele v případě veřejných zakázek zadávaných jejich vlastním jménem s výjimkou případů, kdy provádějí nákup u centrálního zadavatele. Útvary těchto orgánů se za veřejné zadavatele nepovažují v případech, kdy mezi sebou uzavřou meziútvarové dohody.
V souladu s článkem 58 provedou tyto orgány pověření nezbytná pro výkon funkce veřejného zadavatele.
2.Všechny pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby jednotlivých orgánů posoudí, zda bylo dosaženo finančních limitů podle čl. 169 odst. 1.
Článek 169
Použitelné finanční limity a odkladná lhůta
1.Pro účely zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí je veřejný zadavatel při výběru některého z řízení podle čl. 158 odst. 1 tohoto nařízení povinen dodržovat finanční limity stanovené v čl. 4 písm. a) a b) směrnice 2014/24/EU. Podle těchto finančních limitů budou určeny způsoby uveřejnění uvedené v čl. 157 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.
2.S výhradou výjimek a podmínek, které jsou blíže určeny v příloze tohoto nařízení, nepodepíše veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky, jejíž hodnota překračuje finanční limity podle odstavce 1, s úspěšným uchazečem na tuto veřejnou zakázku smlouvu nebo rámcovou smlouvu, dokud neuplyne odkladná lhůta.
3.Odkladná lhůta činí deset dnů při použití elektronických komunikačních prostředků, jinak činí patnáct dnů.
Článek 170
Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek
1.Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba usazená ve třetí zemi, která s Unií uzavřela zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě. Zadávacího řízení se mohou účastnit rovněž mezinárodní organizace.
2.Pro účely čl. 154 odst. 4 je JRC považováno za právnickou osobu usazenou v členském státě.
Článek 171
Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek
V případech, ve kterých se použije mnohostranná Dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou zadávacího řízení účastnit také hospodářské subjekty usazené ve státech, které uvedenou dohodu ratifikovaly, za podmínek v ní stanovených.
KAPITOLA 3
Ustanovení použitelná pro zadávání veřejných zakázek v oblasti vnějších akcí
Článek 172
Zadávání veřejných zakázek na vnější akce
1.Na veřejné zakázky podle této kapitoly se použijí ustanovení hlavy VII kapitoly 1, která se týkají obecných ustanovení o zadávání veřejných zakázek, s výhradou zvláštních ustanovení o opatřeních pro zadávání vnějších veřejných zakázek, jež jsou stanovena v příloze. Na zadávání veřejných zakázek podle této kapitoly se nepoužijí články 168 až 171.
Článek 157 a čl. 158 odst. 1 písm. a) a b) se použijí pouze od částek ve výši:
a)300 000 EUR u zakázek na služby a zakázek na dodávky;
b)5 000 000 EUR u zakázek na stavební práce.
2.Tato kapitola se použije na:
a)zadávání veřejných zakázek, při nichž Komise nezadává veřejné zakázky na vlastní účet;
b)zadávání veřejných zakázek subjekty nebo osobami podle čl. 61 odst. 1 písm. c), stanoví-li tak dohoda o přiznání příspěvku nebo dohoda o financování podle článku 149.
3.Zadávací řízení jsou upravena v dohodách o financování uvedených v článku 152.
4.Tato kapitola se nepoužije na akce prováděné podle odvětvových základních právních aktů, jež se týkají pomoci pro řešení humanitárních krizí, operací civilní ochrany a operací humanitární pomoci.
Článek 173
Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek
1.Zadávacího řízení se mohou za stejných podmínek účastnit všechny osoby spadající do oblasti působnosti Smluv a všechny ostatní fyzické nebo právnické osoby v souladu se zvláštními ustanoveními základních právních aktů upravujících dotčenou oblast spolupráce. Zadávacího řízení se mohou účastnit rovněž mezinárodní organizace.
2.V případech uvedených v čl. 56 odst. 2 může být za výjimečných, příslušnou schvalující osobou řádně odůvodněných okolností rozhodnuto umožnit účast v zadávacím řízení státním příslušníkům jiných třetích zemí, než jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku.
3.Pokud se použije dohoda, jejíž stranou je Unie a jejímž předmětem je rozšíření trhů se zbožím nebo službami, na něž lze zadávat veřejné zakázky, mohou se za podmínek stanovených v uvedené dohodě o veřejné zakázky financované z rozpočtu ucházet i fyzické a právnické osoby usazené v jiných třetích zemích, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.
HLAVA VIII
GRANTY
KAPITOLA 1
Oblast působnosti a forma grantů
Článek 174
Oblast působnosti a forma grantů
1.Tato hlava se vztahuje na granty udělené v rámci přímého plnění.
2.Granty jsou přímé finanční příspěvky poskytované jako dary z rozpočtu na financování:
a)akcí určených na podporu dosažení určitého politického cíle Unie (dále jen „granty na akce“);
b)fungování subjektu, který sleduje cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporuje ji (dále jen „granty na provozní náklady“).
V případě grantu na provozní náklady má grant formu finančního příspěvku na pracovní program subjektu.
3.Granty mohou mít kteroukoli z forem stanovených v čl. 121 odst. 1. Má-li grant formu uvedenou v čl. 121 odst. 1 písm. e), ustanovení týkající se způsobilosti a ověření nákladů uvedená v této hlavě se nepoužijí.
4.Každý orgán může udělovat granty na komunikační činnosti, je-li to odůvodněno povahou těchto činností.
5.Společné výzkumné středisko (JRC) může v rámci své účasti na řízeních o udělení grantu financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu získávat financování z jiných zapsaných prostředků, než jsou prostředky na výzkum a technický rozvoj. V těchto případech se nepoužije čl. 191 odst. 4, co se týká finanční způsobilosti, a čl. 189 odst. 1 písm. a) až d).
Článek 175
Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování
1.Tento článek se vztahuje na granty ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování podle čl. 121 odst. 1 písm. b), c) nebo d).
2.Je-li to možné a vhodné, jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální sazby se stanoví tak, aby bylo možné jejich proplacení po dosažení konkrétních výstupů.
3.Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, povoluje použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování příslušná schvalující osoba, která jedná podle předem stanoveného postupu v rámci každého orgánu.
4.Povolení musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a)zdůvodnění vhodnosti daných forem financování s ohledem na povahu podporovaných akcí nebo pracovních programů, na rizika nesrovnalostí a podvodů a na náklady na kontrolu;
b)uvedení nákladů nebo kategorií nákladů krytých formou jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, přičemž se vyloučí náklady nezpůsobilé podle použitelných pravidel Unie;
c)popis metod pro určení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování. Tyto metody musí být založeny na:
i)statistických údajích, podobných objektivních ukazatelích nebo odborném posudku, nebo
ii)individuálním přístupu k příjemcům grantu na základě certifikovaných nebo auditem ověřitelných historických údajů o příjemci nebo jeho obvyklých postupů účtování nákladů;
d)pokud možno základní podmínky pro provedení platby, případně dosažení výstupů;
e)popis podmínek, které zajišťují dodržení zásady řádného finančního řízení a přiměřené splnění zásady spolufinancování;
f)nejsou-li jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založeny na výstupech, odůvodnění, proč není přístup založený na výstupech možný nebo vhodný.
5.Povolení platí po dobu trvání programu nebo programů, není-li v rozhodnutí o povolení stanoveno jinak.
Povolení se může vztahovat na použití jednorázových částek, jednotkových sazeb nebo paušálních sazeb použitelných nad rámec zvláštního programu financování, pokud povaha činností nebo výdajů umožňuje společný přístup. Rozhodnutí o povolení může přijmout:
a)příslušná schvalující osoba, pokud odpovídá za všechny dotčené činnosti;
b)Komise, je-li to vhodné vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.
6.Příslušná schvalující osoba může povolit nebo nařídit paušální financování nepřímých nákladů příjemce grantu do maximální výše 7 % celkových přímých způsobilých nákladů akce. Vyšší paušální sazba může být povolena odůvodněným rozhodnutím Komise.
7.Vlastníci malých a středních podniků a jiné fyzické osoby, které nepobírají mzdu, mohou uplatnit způsobilé náklady na zaměstnance za práci, kterou provedli sami při provádění akce nebo pracovního programu, na základě jednotkových nákladů schválených podle odstavců 1 až 6.
8.Příjemci grantů mohou uplatnit náklady na zaměstnance za práci, kterou provedli dobrovolníci při provádění akce nebo pracovního programu, na základě jednotkových nákladů schválených podle odstavců 1 až 6.
Článek 176
Jediná jednorázová částka
1.Jednorázová částka může pokrývat veškeré způsobilé náklady akce nebo pracovního programu (dále jen „jediná jednorázová částka“).
2.Jedinou jednorázovou částku lze stanovit na základě odhadovaného rozpočtu. Rozpočet je v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Dodržení těchto zásad se ověřuje ex ante při posuzování žádosti o grant.
3.Při povolování jediné jednorázové částky dodržuje příslušná schvalující osoba článek 175.
Článek 177
Ověření a kontroly u příjemců v souvislosti s jednorázovými částkami, jednotkovými náklady a paušálním financováním
1.Příslušná schvalující osoba ověří nejpozději před výplatou zůstatku splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, případně včetně dosažení výstupů. Splnění těchto podmínek může být navíc předmětem kontrol ex post.
Při kontrolách ex post nelze zpochybnit výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování určenou předem pomocí metody povolené příslušnou schvalující osobou nebo Komisí podle článku 175, aniž je dotčeno právo příslušné schvalující osoby snížit výši grantu podle čl. 127 odst. 4. Jsou-li jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální sazby stanoveny na základě obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, použijí se ustanovení čl. 179 odst. 2.
2.Podmínky pro vyplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nevyžadují podávání zpráv o nákladech, které příjemci grantu skutečně vznikly.
3.Vyplacením grantu ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování není dotčeno právo přístupu k záznamům, jež jsou příjemci povinni podle právních předpisů vést, pro účely stanovené v článcích 178 a 124.
Článek 178
Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb
Způsob stanovení výše jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, podkladové údaje a výsledné částky jsou pravidelně posuzovány a případně upraveny podle článku 175.
Článek 179
Obvyklé postupy účtování nákladů příjemce grantu
1.Je-li schváleno využívání obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, může příslušná schvalující osoba posoudit soulad těchto postupů ex ante s podmínkami stanovenými v čl. 175 odst. 4 nebo prostřednictvím vhodné strategie pro kontroly ex post.
2.Byl-li soulad obvyklých postupů účtování nákladů používaných příjemcem grantu s podmínkami uvedenými v čl. 175 odst. 4 zjištěn ex ante, není možné výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, jež je stanovena uplatněním těchto postupů, zpochybnit kontrolami ex post. Tím není dotčeno právo příslušné schvalující osoby snížit výši grantu podle čl. 127 odst. 4.
3.Příslušná schvalující osoba může mít za to, že obvyklé postupy účtování nákladů příjemce grantu jsou v souladu s podmínkami uvedenými v čl. 175 odst. 4, jestliže byly tyto postupy schváleny vnitrostátními orgány ve srovnatelných systémech financování.
Článek 180
Způsobilé náklady
1.Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky, který se stanovuje pokud možno na základě odhadu způsobilých nákladů. Aniž je dotčen základní právní akt, mohou být granty mimoto vyjádřeny jako procentní podíl odhadovaných způsobilých nákladů.
Pokud lze vzhledem k zvláštnostem akce granty vyjádřit pouze v absolutní hodnotě, provádí se ověření způsobilých nákladů v souladu s čl. 150 odst. 3.
2.Aniž je dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu:
a)granty nesmějí překročit způsobilé náklady;
ii)pokud odhad způsobilých nákladů zahrnuje náklady na práci dobrovolníků podle čl. 175 odst. 8, nesmí grant překročit odhadované způsobilé náklady po odečtení nákladů na práci dobrovolníků.
3.Způsobilými náklady jsou skutečné náklady příjemce grantu, které splňují veškerá tato kritéria:
a)vznikly v průběhu trvání akce nebo pracovního programu, s výjimkou nákladů souvisejících se závěrečnými zprávami a osvědčeními o auditu;
b)jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu akce nebo pracovního programu;
c)jsou nezbytné k provedení akce nebo pracovního programu, který je předmětem grantu;
d)lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je příjemce grantu usazen, a v souladu s běžnou praxí účtování nákladů příjemce grantu;
e)náklady splňují požadavky platných právních předpisů v daňové a sociální oblasti;
f)jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a efektivitu.
4.Ve výzvách k podávání návrhů se stanoví kategorie nákladů považovaných za způsobilé pro financování Unií.
Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, jsou vedle odstavce 3 způsobilé níže uvedené kategorie nákladů, pokud je za způsobilé prohlásí příslušná schvalující osoba v rámci výzvy k podávání návrhů:
a)náklady vzniklé na základě jistoty, kterou příjemce grantu složil pro účely předběžného financování, pokud ji příslušná schvalující osoba požaduje v souladu s čl. 147 odst. 1;
b)náklady na osvědčení o finančních výkazech a zprávy o operativní kontrole, pokud tato osvědčení nebo zprávy vyžaduje příslušná schvalující osoba;
c)DPH, pokud je bez nároku na odpočet podle platných vnitrostátních právních předpisů o DPH a pokud ji hradí jiný příjemce než osoba nepovinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES.
O DPH se má za to, že ji nelze příjemci vrátit, je-li tato daň podle vnitrostátních právních předpisů přičitatelná některé z těchto činností:
i)osvobozeným činnostem bez nároku na odpočet;
ii)činnostem, jež nejsou předmětem DPH;
iii)činnostem uvedeným v bodech i nebo ii), v souvislosti s nimiž nelze uplatnit nárok na odpočet DPH, avšak v jejichž případě je tato daň vrácena na základě specifických systémů vracení nebo fondů náhrad, které neupravuje směrnice 2006/112/ES, a to i v případě, je-li tento systém či fond ustaven na základě vnitrostátních právních předpisů o DPH.
O DPH v souvislosti s činnostmi, jež jsou vyjmenovány v čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, se má za to, že ji uhradil příjemce, u něhož se nejedná o osobu nepovinnou k dani ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce uvedené směrnice, a to bez ohledu na to, zda dotčené členské státy pokládají tyto činnosti za činnosti, při nichž veřejnoprávní subjekty vystupují jako orgány veřejné moci;
d)amortizační náklady, pokud příjemci grantu skutečně vznikly;
e)mzdové náklady vnitrostátních správních orgánů, pokud jsou spojeny s náklady na činnost, kterou by příslušný orgán veřejné moci nevykonával, kdyby se dotčený projekt neprováděl.
5.Náklady vzniklé subjektům přidruženým k příjemci grantu podle článku 181 mohou být schváleny jako způsobilé, pokud je příslušná schvalující osoba v rámci výzvy k podávání návrhů neprohlásí za nezpůsobilé. Musí být splněny všechny tyto podmínky:
a)dotčené subjekty jsou uvedeny v grantové dohodě;
b)dotčené subjekty se řídí předpisy platnými pro příjemce grantu v rámci grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů a právo Komise, Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Účetního dvora provádět kontroly a audit.
Článek 181
Přidružené subjekty a jediný příjemce grantu
1.Pro účely této hlavy se za subjekty přidružené k příjemci grantu považují tyto subjekty:
a)subjekty, které tvoří příjemce grantu podle odstavce 2;
b)subjekty, které splňují kritéria způsobilosti, kterých se netýkají situace uvedené v čl. 132 odst. 1 a v čl. 137 odst. 1 a které mají vztah k příjemci grantu, zejména právní nebo kapitálový, jenž se neomezuje na danou akci, ani nebyl vytvořen pouze za účelem jejího provedení.
Hlava V kapitola 2 oddíl 2 se použije i na přidružené subjekty.
2.Pokud kritéria pro udělení grantu splňuje několik subjektů, jež spolu tvoří jeden subjekt, může se tento subjekt považovat za jediného příjemce grantu, a to i tehdy, je-li vytvořen zvlášť za účelem provedení akce, která má být z daného grantu financována.
KAPITOLA 2
Zásady
Článek 182
Obecné zásady pro udělování grantů
Udělování grantů podléhá zásadám:
a)rovného zacházení;
b)transparentnosti;
c)spolufinancování;
d)zákazu kumulace a dvojího financování;
e)zákazu retroaktivity.
Článek 183
Transparentnost
1.S výjimkou případů uvedených v článku 188 jsou granty udělovány na základě zveřejněné výzvy k podávání návrhů.
2.Všechny granty udělené v průběhu rozpočtového roku se zveřejňují v souladu s čl. 36 odst. 1 až 4.
3.Po uveřejnění podle odstavců 1 a 2 zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost zprávu s uvedením:
a)počtu žadatelů v minulém roce;
b)počtu a procenta kladně vyřízených žádostí, jež připadají na jednu výzvu k podávání návrhů;
c)průměrné doby řízení ode dne uzávěrky výzvy k podávání návrhů až do udělení grantu;
d)počtu a výše grantů, u nichž bylo v minulém roce v souladu s čl. 36 odst. 4 upuštěno od povinnosti následného uveřejnění.
Článek 184
Spolufinancování
1.Granty zahrnují spolufinancování. To znamená, že zdroje nezbytné k provedení akce či pracovního programu nelze pokrýt v plném rozsahu z grantu.
Spolufinancování může mít podobu vlastních zdrojů příjemce, příjmů, jež daná akce či pracovní program generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích osob.
2.Příspěvky ve formě věcného plnění od třetích osob poskytnuté ve formě práce dobrovolníků podle čl. 175 odst. 8 jsou v odhadovaném rozpočtu uvedeny jako způsobilé náklady. Uvádějí se odděleně od ostatních způsobilých nákladů.
Ostatní příspěvky ve formě věcného plnění od třetích osob se v odhadovaném rozpočtu uvádějí odděleně od příspěvků na způsobilé náklady. Jejich přibližná hodnota je uvedena v odhadovaném rozpočtu a dále se nemění.
3.Odchylně od odstavce 1 může být vnější akce financována z grantu v plném rozsahu jen tehdy, pokud je to pro její uskutečnění nezbytné. V takovém případě se v rozhodnutí o udělení uvedou důvody.
4.Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky.
Článek 185
Zákaz kumulace a dvojího financování
1.Na každou akci může být určitému příjemci grantu udělen z rozpočtu pouze jeden grant, není-li v příslušných základních právních aktech stanoveno jinak.
Jednomu příjemci grantu může být za jeden rozpočtový rok z rozpočtu udělen pouze jeden grant na provozní náklady.
Akci mohou financovat souběžně z oddělených rozpočtových položek různé příslušné schvalující osoby.
2.Žadatel neprodleně uvědomí schvalující osoby o veškerých vícenásobných žádostech a vícenásobných grantech týkajících se téže akce nebo téhož pracovního programu.
3.Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu dvakrát.
4.Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na:
a)podporu na studium, výzkum, odbornou přípravu nebo vzdělávání vyplácenou fyzickým osobám;
b)přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám, například nezaměstnaným a uprchlíkům.
Článek 186
Zákaz retroaktivity
1.Není-li v tomto článku stanoveno jinak, nelze granty udělovat se zpětným účinkem.
2.Grant na již zahájené akce lze udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody.
Náklady vzniklé před datem podání žádosti o grant nejsou v takových případech způsobilé, vyjma:
a)v řádně odůvodněných mimořádných případech, jak je stanoveno v základním právním aktu, nebo
b)v případě mimořádné naléhavosti opatření uvedených v čl. 188 písm. a) nebo b), kde by měl včasný zásah Unie zásadní význam. V těchto případech jsou náklady, jež příjemce grantu vynaložil přede dnem podání žádosti, způsobilé pro financování z prostředků Unie za těchto podmínek:
i)příslušná schvalující osoba náležitě vysvětlí důvody pro tuto výjimku;
ii)grantová dohoda výslovně stanoví takový den způsobilosti, jenž předchází datu podání žádostí.
3.Udělení grantu se zpětným účinkem na již ukončenou akci je vyloučeno.
4.V případě grantů na provozní náklady musí být grantová dohoda podepsána do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. Způsobilé náklady nesmějí být vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, ani před začátkem rozpočtového roku příjemce grantu.
KAPITOLA 3
Řízení o udělení grantu a grantová dohoda
Článek 187
Obsah a uveřejňování výzev k podávání návrhů
1.Výzvy k podávání návrhů specifikují:
a)sledované cíle;
b)kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení, kritéria pro výběr a kritéria pro udělení grantu a příslušné podklady;
c)režim financování z prostředků Unie, zejména formy grantu;
d)mechanismus pro předkládání návrhů a konečnou lhůtu;
e)plánované datum, do kterého musí být všichni žadatelé informováni o výsledku posouzení jejich žádosti, a orientační datum podpisu grantových dohod.
2.Data uvedená v odst. 1 písm. e) se stanovují na základě těchto dob:
a)pro informování všech žadatelů o výsledku posouzení jejich žádosti: nejdéle šest měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;
b)pro podpis grantových dohod se žadateli: nejdéle tři měsíce ode dne, kdy byli žadatelé informováni o tom, že byli úspěšní.
Tyto doby lze upravit tak, aby se přihlédlo k době nutné ke splnění zvláštních postupů, které mohou být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 požadovány v základním právním aktu, přičemž ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou být překročeny, zejména pokud se jedná o složité akce s velkým počtem návrhů nebo dojde-li k průtahům přičitatelným žadatelům.
Pověřená schvalující osoba ve své výroční zprávě o činnosti informuje o průměrné době pro informování žadatelů a pro podpis grantových dohod. Jsou-li doby uvedené v prvním pododstavci překročeny, uvede pověřená schvalující osoba důvody tohoto překročení, a pokud toto překročení není řádně odůvodněno v souladu s druhým pododstavcem, navrhne nápravná opatření.
3.Výzvy k podávání návrhů jsou uveřejňovány na internetových stránkách orgánů Unie a – je-li nutno zajistit další propagaci mezi možnými příjemci – též jinou vhodnou formou, včetně Úředního věstníku Evropské unie. Výzvy lze uveřejnit s výhradou přijetí rozhodnutí o financování podle článku 108, a to i během roku, jenž předchází plnění rozpočtu. Za stejných podmínek se zveřejňují jakékoli změny obsahu výzev k předkládání návrhů.
Článek 188
Výjimky z výzev k podávání návrhů
Bez výzvy k podávání návrhů lze granty udělit pouze v těchto případech:
a)pro účely operací humanitární pomoci, operací mimořádné podpory, operací civilní ochrany nebo pomoci pro řešení humanitárních krizí;
b)v jiných výjimečných, řádně odůvodněných naléhavých případech;
c)ve prospěch subjektů, jež mají de jure nebo de facto monopol, nebo ve prospěch subjektů, jež určí v rámci své odpovědnosti členské státy, pokud se tyto členské státy nacházejí v de jure nebo de facto monopolní situaci;
d)ve prospěch subjektů, jež základní právní akt ve smyslu článku 56 označuje za příjemce grantu, nebo ve prospěch subjektů, jež určí v rámci své odpovědnosti členské státy, pokud základní právní akt označuje za příjemce grantu tyto členské státy;
e)v případě výzkumu a technického rozvoje ve prospěch subjektů, jež uvádí pracovní program podle článku 108, pokud základní právní akt tuto možnost výslovně stanoví, a za podmínky, že na daný projekt není třeba uveřejňovat výzvu k podávání návrhů;
f)pro činnosti zvláštní povahy, které vyžadují zvláštní typ subjektu, pokud jde o jeho technickou způsobilost, vysoký stupeň odbornosti nebo správní pravomoc, za podmínky, že tyto činnosti nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů. Je-li tímto zvláštním typem subjektu členský stát, může být grant udělen bez výzvy k podávání návrhů i subjektu, který členský stát určí v rámci své odpovědnosti za účelem provedení akce;
g)ve prospěch EIB nebo Evropského investičního fondu na akce technické pomoci. V těchto případech se nepoužijí ustanovení čl. 189 odst. 1 písm. a) až d).
Případy uvedené v prvním pododstavci písm. c) a f) se v rozhodnutí o udělení grantu řádně odůvodní.
Článek 189
Obsah žádostí o grant
1.Žádost o grant obsahuje:
a)informace o právním postavení žadatele;
b)čestné prohlášení žadatele v souladu s čl. 133 odst. 1 a prohlášení o splnění kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr;
c)informace potřebné k prokázání finanční a provozní způsobilosti žadatele provést navrhovanou akci nebo pracovní program, a pokud tak rozhodne příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik, podklady potvrzující tyto informace, jako je výkaz zisků a ztrát a rozvaha za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.
Tyto informace a podklady se nevyžadují od žadatelů, na něž se nevztahuje ověření finanční nebo provozní způsobilosti v souladu s čl. 191 odst. 5. Podklady se mimoto nevyžadují u grantů nízké hodnoty;
d)pokud se žádost týká grantu na akci přesahujícího částku 750 000 EUR nebo grantu na provozní náklady přesahujícího částku 100 000 EUR, předkládá se zpráva o auditu vyhotovená schváleným externím auditorem, je-li k dispozici, a ve všech případech, kdy právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy vyžadují povinný audit. Tato zpráva osvědčuje správnost účetní závěrky za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví. Ve všech ostatních případech předloží žadatel vlastní prohlášení podepsané jeho oprávněným zástupcem, které osvědčuje platnost účetní závěrky za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.
První pododstavec se použije pouze na první žádost, kterou příjemce předloží příslušné schvalující osobě ve stejném rozpočtovém roce.
Uzavře-li Komise dohodu s více příjemci, použijí se finanční limity uvedené v prvním pododstavci na každého z nich.
V případě partnerství podle čl. 126 odst. 4 musí být před podpisem dohody o rámcovém finančním partnerství vypracována auditní zpráva podle prvního pododstavce za poslední dvě účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.
Od požadavku podle prvního pododstavce může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik upustit v případě zařízení, jež poskytují vzdělávání a odbornou přípravu, a – v případě dohod s více příjemci – též v případě příjemců, kteří ručí společně a nerozdílně, nebo nenesou žádnou finanční odpovědnost.
První pododstavec se nevztahuje na veřejné subjekty a mezinárodní organizace uvedené v článku 151;
e)popis akce nebo pracovního programu a odhadovaný rozpočet, který pokud možno:
i)vykazuje vyrovnané příjmy a výdaje a
ii)uvádí odhadované způsobilé náklady akce nebo pracovního programu.
Odchylně od bodu i) může v řádně odůvodněných případech odhad rozpočtu zahrnovat rezervy na nečekané výdaje nebo případné změny směnných kurzů;
f)údaje o zdrojích a výši finančních prostředků Unie, jež žadatel obdržel nebo o něž požádal za účelem financování téže akce, téže části akce nebo svého provozu během téhož rozpočtového roku, a veškeré další finanční prostředky, jež na tuto akci obdržel nebo o něž požádal.
2.Žádost lze rozdělit na několik částí, které mohou být předloženy v různých fázích v souladu s čl. 193 odst. 2.
Článek 190
Kritéria způsobilosti
1.Kritéria způsobilosti stanoví podmínky, jimiž se účast na výzvě k podávání návrhů řídí.
2.Pro účast ve výzvě k podávání návrhů jsou způsobilí tito žadatelé:
a)právnické osoby;
b)fyzické osoby, vyžaduje-li to povaha nebo vlastnosti dané akce nebo cíl sledovaný žadatelem;
c)subjekty, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem subjektu a poskytují stejnou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby. Žadatel má zejména finanční a provozní způsobilost rovnocennou finanční a provozní způsobilosti právnické osoby. Zástupci žadatele prokáží splnění těchto podmínek.
3.Výzva k podávání návrhů může stanovit další kritéria způsobilosti, která náležitě zohledňují cíle akce a splňují zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.
4.Pro účely čl. 174 odst. 4 a tohoto článku je JRC považováno za právnickou osobu usazenou v členském státě.
Článek 191
Kritéria pro výběr
1.Kritéria pro výběr umožňují zhodnotit schopnost žadatele dokončit navrhovanou akci nebo pracovní program.
2.Žadatel musí disponovat stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byl schopen pokračovat v činnosti po celé období, pro něž je grant udělen, a podílet se na jejím financování (dále jen „finanční způsobilost“).
3.Žadatel musí mít odborné kompetence a kvalifikaci požadované k dokončení navrhované akce nebo pracovního programu, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak (dále jen „provozní způsobilost“).
4.Finanční a provozní způsobilost se ověřuje zejména na základě analýzy informací nebo podkladů uvedených v článku 189.
Nevyžaduje-li výzva k podávání návrhů předložení žádných podkladů a má-li příslušná schvalující osoba pochybnosti o finanční či provozní způsobilosti žadatele, vyzve jej k předložení vhodných dokladů.
V případě partnerství se ověření provádí podle čl. 126 odst. 6.
5.Ověření finanční způsobilosti se nevztahuje na:
a)fyzické osoby, kterým je poskytována podpora na vzdělávání;
b)nejpotřebnější fyzické osoby a osoby, kterým je poskytována přímá podpora;
c)veřejné subjekty;
d)mezinárodní organizace;
e)osoby nebo subjekty žádající o snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky, je-li cílem těchto snížených sazeb a subvencí posílení finanční způsobilosti příjemce grantu nebo vytvoření příjmu.
6.Příslušná schvalující osoba může na základě posouzení rizik upustit od požadavku na ověření provozní způsobilosti veřejných subjektů nebo mezinárodních organizací.
Článek 192
Kritéria pro udělení
Kritéria pro udělení musí umožňovat:
a)posouzení kvality předložených návrhů na základě stanovených cílů a priorit;
b)udělení grantů na akce nebo pracovní programy, jež maximalizují celkovou účelnost financování z prostředků Unie.
Článek 193
Hodnocení
1.Návrhy se hodnotí na základě předem oznámených kritérií pro výběr a kritérií pro udělení grantu s cílem zjistit, které návrhy lze financovat.
2.Příslušná schvalující osoba může tento postup případně rozdělit na několik fází. Pravidla takového postupu jsou uvedena ve výzvě k podávání návrhů.
Žadatelé, jejichž návrhy byly v některé fázi odmítnuty, jsou vyrozuměni v souladu s odstavcem 7.
Tytéž dokumenty a informace jsou v rámci téhož řízení požadovány pouze jednou.
3.Hodnotící výbor uvedený v článku 145 nebo případně příslušná schvalující osoba mohou žadatele požádat o poskytnutí doplňkových informací nebo vysvětlení podkladů předložených v souladu s článkem 146. O kontaktech s žadateli v průběhu řízení vede schvalující osoba náležité záznamy.
4.Po skončení své práce podepisují členové hodnotícího výboru protokol o všech prostudovaných návrzích, v němž uvedou jejich posouzenou kvalitu a návrhy, jež mohou být financovány.
V případě potřeby uvádí protokol pořadí prostudovaných návrhů, doporučení k maximální výši udělovaného grantu a případné nepodstatné úpravy žádosti o grant.
Protokol je archivován pro pozdější použití.
5.Příslušná schvalující osoba může žadatele vyzvat, aby svůj návrh na základě doporučení hodnotícího výboru upravil. O kontaktech s žadateli v průběhu řízení vede příslušná schvalující osoba náležité záznamy.
6.Na základě hodnocení přijme příslušná schvalující osoba rozhodnutí, které obsahuje alespoň tyto údaje:
a)předmět rozhodnutí a celkovou částku;
b)jména úspěšných žadatelů, názvy akcí, stanovené částky a důvody pro tento výběr, včetně případu, kdy se výběr liší od stanoviska hodnotícího výboru;
c)jména odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.
7.Příslušná schvalující osoba písemně vyrozumí žadatele o tom, jak bylo o jejich žádostech rozhodnuto. Jestliže požadovaný grant nebyl udělen, sdělí dotčený orgán důvody zamítnutí žádosti. Odmítnutí žadatelé jsou o výsledku hodnocení svých žádostí informováni co nejdříve, v každém případě ve lhůtě patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy bylo odesláno vyrozumění úspěšným žadatelům.
8.Pro granty podle článku 188 platí toto:
a)odstavce 2 a 4 tohoto článku a článek 145 nejsou povinné;
b)příslušná schvalující osoba může obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o udělení grantu sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej.
Článek 194
Grantová dohoda
1.Granty jsou předmětem písemné dohody.
2.Grantová dohoda obsahuje alespoň:
a)popis akce nebo v případě grantu na provozní náklady pracovního programu spolu s popisem očekávaných výsledků;
b)maximální výši financování z prostředků Unie vyjádřenou v eurech, odhadovaný rozpočet akce nebo pracovního programu a formu grantu;
c)pravidla pro podávání zpráv a platby a pravidla zadávání veřejných zakázek stanovená v článku 198;
d)přijetí povinností uvedených v článku 124 ze strany příjemce grantu;
e)ustanovení, jimiž se řídí zviditelnění finanční podpory, kterou Unie poskytuje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy její prezentace vůči veřejnosti není možná či vhodná;
f)rozhodné právo, kterým je právo Unie, popřípadě doplněné vnitrostátními právními předpisy uvedenými v grantové dohodě. V dohodách s mezinárodními organizacemi lze stanovit odchylnou úpravu;
g)soud či rozhodčí orgán příslušný pro řešení sporů.
3.Peněžní závazky jiných subjektů nebo osob než států, které vyplývají z provádění grantové dohody, jsou vymahatelné podle čl. 98 odst. 2.
4.Změny grantových dohod nesmějí mít za cíl nebo za následek zpochybnění rozhodnutí o udělení grantu a nesmějí být v rozporu s rovným zacházením se žadateli.
KAPITOLA 4
Provádění grantů
Článek 195
Výše grantu a prodloužení doby platnosti zjištění auditu
1.Konečná výše grantu se stanoví až poté, co příslušná schvalující osoba schválí závěrečné zprávy a případně účetní závěrky, aniž jsou dotčeny následné audity, kontroly a vyšetřování provedené dotčeným orgánem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo Evropským účetním dvorem. Ustanovení čl. 127 odst. 4 se použije i poté, co byla výše grantu stanovena s konečnou platností.
2.Pokud kontroly nebo audity prokazují systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušování povinností, které lze přičíst příjemci grantu a které mají podstatný vliv na řadu grantů udělených tomuto příjemci za podobných podmínek, může příslušná schvalující osoba pozastavit provádění grantové dohody nebo plateb na základě všech dotčených grantů nebo případně dotčené grantové dohody uzavřené s tímto příjemcem ukončit, a to úměrně závažnosti zjištění.
Příslušná schvalující osoba může mimoto snížit výši grantů, odmítnout nezpůsobilé náklady a v případě potřeby získat zpět neoprávněně vyplacené částky, pokud jde o všechny granty, kterých se týkají systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci a které lze v souladu s dotčenými grantovými dohodami podrobit auditům, kontrolám a vyšetřování.
3.Příslušná schvalující osoba určí, je-li to možné a účelné, o jakou částku by se granty měly snížit nebo jaká částka by měla být získána zpět, na základě nákladů, které byly v případě každého grantu neoprávněně uvedeny jako způsobilé, a to po přijetí přepracovaných zpráv a finančních výkazů, které příjemce grantu předložil.
4.Není-li u každého příslušného grantu možné nebo účelné přesně zjistit výši nezpůsobilých nákladů, lze výši grantů, která má být snížena nebo získána zpět, stanovit extrapolací míry snížení grantů nebo míry získání prostředků vyplacených v rámci grantů zpět u těch grantů, u nichž byly zjištěny systémové nebo opakující se nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností, nebo pokud nezpůsobilé náklady nemohou sloužit za základ stanovení částek, které mají být sníženy nebo získány zpět, lze tuto výši stanovit na základě paušální sazby s přihlédnutím k zásadě proporcionality. Příjemci grantu je dána možnost navrhnout před snížením grantu nebo získáním neoprávněně vyplacených částek zpět řádně odůvodněný jiný způsob nebo jinou sazbu.
Článek 196
Podklady žádostí o platbu
1.Příslušná schvalující osoba specifikuje podklady, které je nutno připojit k žádostem o platby.
2.Předběžné financování může být u každého grantu rozděleno do více splátek v souladu se zásadou řádného finančního řízení. K žádosti o další splátku předběžného financování se připojí prohlášení příjemce grantu o využití předchozího předběžného financování. Splátka se vyplatí v plné výši, pokud bylo využito nejméně 70 % celkové výše předchozího předběžného financování. V opačném případě se výše splátky sníží o částky, které mají být dosud využity, dokud není dosaženo uvedené prahové hodnoty.
3.Aniž je dotčena povinnost poskytnout podklady, příjemce grantu potvrdí na svou čest, že údaje v jeho žádosti o platbu jsou úplné, spolehlivé a pravdivé. Příjemce rovněž potvrdí, že vzniklé náklady lze v souladu s grantovou dohodou považovat za způsobilé a že jsou žádosti o platbu podloženy náležitými podklady, které lze překontrolovat.
4.Příslušná schvalující osoba si k doložení žádostí o průběžnou platbu nebo o vyplacení zůstatku v jakékoli výši může vyžádat osvědčení o finančních výkazech akce nebo pracovního programu a podkladové účty. Toto osvědčení se vyžaduje na základě posouzení rizik, přičemž se přihlédne zejména k výši grantu, výši platby, povaze příjemce grantu a povaze podporovaných činností.
Osvědčení vypracuje schválený externí auditor nebo v případě veřejných subjektů kvalifikovaný a nezávislý úředník veřejné správy.
Účelem osvědčení je v souladu s metodikou, kterou schválila příslušná schvalující osoba, a na základě dohodnutých postupů, jež jsou v souladu s mezinárodními standardy, osvědčit, že náklady, které příjemce uvedl ve finančních výkazech, o něž se opírají žádosti o platbu, jsou skutečné, přesně zaznamenané a podle grantové dohody způsobilé. Ve zvláštních, řádně odůvodněných případech si může příslušná schvalující osoba toto osvědčení vyžádat v podobě výroku či jiného typu dokumentu v souladu s mezinárodními standardy.
5.K provedení platby si může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik vyžádat zprávu o operativní kontrole, kterou vypracuje nezávislá třetí osoba, již příslušná schvalující osoba schválí. Zpráva o ověření musí konstatovat, že operativní kontrola byla provedena v souladu s metodikou, kterou schválila příslušná schvalující osoba, a musí uvést, zda byly daná akce či pracovní program skutečně provedeny v souladu s podmínkami grantové dohody.
Článek 197
Finanční podpora třetím osobám
Pokud provádění akce nebo pracovního programu vyžaduje poskytnutí finanční podpory třetím osobám, může příjemce grantu tuto finanční podporu poskytnout za předpokladu, že podmínky pro poskytnutí této podpory jsou v grantové dohodě uzavřené mezi příjemcem grantu a Komisí přísně vymezeny tak, aby příjemci grantu nebyl ponechán prostor pro volné uvážení.
Má se za to, že prostor pro volné uvážení neexistuje, pokud grantová dohoda specifikuje:
a)maximální výši finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě a která činí nejvýše 60 000 EUR, a kritéria pro stanovení přesné částky. Tato prahová hodnota může být překročena, pokud by dosažení cílů akcí bylo jinak nemožné či příliš obtížné;
b)uzavřený seznam různých typů činností, na něž lze takovou finanční podporu získat;
c)vymezení osob či kategorií osob, jež mohou takovou finanční podporu získat, a kritéria pro její poskytnutí.
Článek 198
Prováděcí smlouvy
1.Aniž je dotčeno uplatňování směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU, může příjemce grantu v případě, je-li k provedení akce či pracovního programu nutno zadat veřejnou zakázku, zadat zakázku v souladu se svými obvyklými nákupními postupy, je-li zakázka udělena nabídce nabízející nejlepší poměr kvality a ceny nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je současně zajištěno, aby nedošlo ke střetu zájmů.
2.Je-li k provedení akce nebo pracovního programu nutno zadat veřejnou zakázku v hodnotě nad 60 000 EUR, může příslušná schvalující osoba po příjemci v řádně odůvodněných případech požadovat, aby nad rámec pravidel uvedených v odstavci 1 dodržoval zvláštní pravidla.
Tato zvláštní pravidla vycházejí z pravidel obsažených v tomto nařízení a jsou úměrná hodnotě dotčených veřejných zakázek, relativní výši příspěvku Unie v poměru k celkovým nákladům akce a riziku. Tato zvláštní pravidla se uvedou v grantové dohodě.
HLAVA IX
CENY
Článek 199
Obecná pravidla
1.Při udílení cen jsou dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení a ceny podporují dosahování politických cílů Unie.
2.Ceny nelze udělovat přímo bez soutěže.
Soutěže o ceny s jednotkovou hodnotou ve výši nejméně 1 000 000 EUR se vyhlašují pouze tehdy, jsou-li tyto ceny zmíněny v rozhodnutí o financování uvedeném v článku 108 a poté, co byly informace o těchto cenách poskytnuty Evropskému parlamentu.
3.Výše ceny nezávisí na nákladech, které vítězi vznikly.
4.Pokud provedení akce nebo pracovního programu vyžaduje, aby příjemce grantu Unie udělil ceny třetím osobám, smí příjemce grantu tyto ceny udělit, jsou-li kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení ceny, její výše a podmínky jejího vyplacení vymezeny v grantové dohodě mezi příjemcem grantu a Komisí tak, aby příjemci grantu nebyl ponechán prostor pro volné uvážení.
Článek 200
Pravidla soutěže, udělení cen a uveřejnění
1.Pravidla soutěže:
a)specifikují kritéria způsobilosti;
b)specifikují pravidla a lhůtu pro případnou registraci účastníků, pokud se vyžaduje, a podávání přihlášek;
c)specifikují kritéria pro vyloučení;
d)stanoví výlučnou odpovědnost účastníka pro případ, že budou v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci soutěže vzneseny nároky;
e)stanoví, že vítězové přijímají závazky uvedené v článku 124 a závazky k zajištění publicity specifikované v pravidlech soutěže;
f)uvádějí, že právem rozhodným pro soutěž je právo Unie, popřípadě doplněné vnitrostátními právními předpisy uvedenými v pravidlech soutěže;
g)uvádějí soud či rozhodčí orgán příslušný pro řešení sporů;
h)uvádějí kritéria pro udělení ceny, jež umožňují posoudit kvalitu přihlášek z hlediska sledovaných cílů a očekávaných výsledků a objektivně určit, zda přihlášky splňují předpoklady pro vítězství v soutěži;
i)stanoví výši jedné či více cen;
j)popisují mechanismy vyplácení cen vítězům v návaznosti na udělení cen.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) jsou způsobilí též příjemci grantů Unie, nestanoví-li pravidla soutěže jinak.
Pro účely prvního pododstavce písm. f) lze v případě účasti mezinárodních organizací postupovat odchylně.
Na vyhlašování soutěží se použijí obdobně ustanovení čl. 187 odst. 3.
2.Pravidla soutěží mohou stanovit podmínky pro zrušení soutěže, zejména tehdy, nelze-li dosáhnout jejich cílů.
3.Ceny uděluje příslušná schvalující osoba po posouzení hodnotícím výborem uvedeným v článku 145.
Na rozhodnutí o udělení ceny se obdobně použijí ustanovení č. 193 odst. 6.
4.Účastníci jsou o výsledku hodnocení svých přihlášek informováni co nejdříve a v každém případě ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne, kdy schvalující osoba přijala rozhodnutí o udělení ceny.
Rozhodnutí o udělení ceny je oznámeno vítězi a představuje právní závazek.
5.Všechny ceny udělené v průběhu rozpočtového roku se každoročně zveřejňují v souladu s čl. 36 odst. 1 až 4.
Po uveřejnění zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost zprávu s uvedením:
a)počtu žadatelů v minulém roce;
b)počtu žadatelů a procenta úspěšných přihlášek, jež připadají na jednu soutěž;
c)seznamu odborníků v hodnotících výborech za uplynulý rok spolu s uvedením postupu, jakým byli vybráni.
HLAVA X
FINANČNÍ NÁSTROJE, ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY A FINANČNÍ POMOC
KAPITOLA 1
Společná ustanovení
Článek 201
Oblast působnosti a uplatňování
1.Unie může prostřednictvím základního právního aktu zřídit finanční nástroje nebo poskytovat rozpočtové záruky či finanční pomoc, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu.
2.Členské státy mohou přispívat na finanční nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoc Unie. Je-li to povoleno v základním právním aktu, mohou přispívat i jiné třetí osoby.
3.Jsou-li finanční nástroje uplatňovány v rámci sdíleného plnění s členskými státy, použijí se odvětvová pravidla, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 208 odst. 2 druhého pododstavce.
4.V případě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk v rámci nepřímého plnění uzavře Komise dohody se subjekty podle čl. 61 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi). Tyto subjekty mohou v rámci své odpovědnosti uzavírat dohody s finančními zprostředkovateli, kteří byli vybráni postupy rovnocennými postupům Komise. V těchto dohodách provedou požadavky podle čl. 150 odst. 2.
Pokud na finanční nástroje nebo rozpočtové záruky přispívají podle odstavce 2 třetí země, může základní právní akt povolovat určení způsobilých prováděcích subjektů nebo protistran z dotčených zemí.
Článek 202
Zásady a podmínky platné pro finanční nástroje a rozpočtové záruky
1.Finanční nástroje nebo rozpočtové záruky:
a)řeší selhání trhu či nepříznivé investiční situace a podpora z nich je poskytována úměrně pouze konečným příjemcům finančních prostředků, kteří jsou v okamžiku poskytnutí podpory Unie pokládáni za potenciálně hospodářsky životaschopné;
b)dosahují adicionality tím, že zamezují nahrazení možné podpory z jiných veřejných nebo tržních zdrojů;
c) zajišťují nenarušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu a soulad s pravidly státní podpory;
d)dosahují aktivačního nebo multiplikačního účinku uvolněním celkové investice přesahující výši příspěvku nebo záruky Unie. Cílový interval hodnot aktivačního a multiplikačního účinku je stanoven na základě hodnocení příslušného finančního nástroje ex ante;
e)zajišťují, aby existoval společný zájem prováděcích subjektů nebo protistran zapojených do provádění na dosažení politických cílů stanovených v příslušném základním právním aktu, s ustanoveními týkajícími se společného investování, požadavků na sdílení rizik nebo finančních pobídek, přičemž se předchází střetu zájmů s jinými činnostmi subjektů nebo protistran;
f)zajišťují, aby byla odměna Unie v souladu se sdílením rizik s účastníky finančních operací a politickými cíli finančního nástroje nebo rozpočtové záruky;
g)poskytují prováděcím subjektům nebo protistranám zapojeným do provádění odměnu, která je založena na výkonnosti. Výkonnostní poplatky zahrnují správní poplatky, jež jsou hrazeny subjektu nebo protistraně jako odměna za práci vykonávanou při uplatňování finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, a případně koncepční pobídky na podporu dosažení politických cílů či ke stimulaci finanční výkonnosti finančního nástroje nebo rozpočtové záruky. Lze uhradit mimořádné výdaje;
h)jsou založeny na hodnocení ex ante individuálně nebo v rámci programu v souladu s článkem 32. Hodnocení ex ante obsahuje vysvětlení volby typu finanční operace s přihlédnutím ke sledovaným politickým cílům a souvisejícím finančním rizikům a úsporám pro rozpočet Unie.
2.Není-li stanoveno jinak v základním právním aktu, dodržují vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 20 odst. 3 písm. i) tyto zásady:
a)používají se na stejný finanční nástroj nebo rozpočtovou záruku po celou dobu provádění operace, aniž je dotčen čl. 208 odst. 5;
b)po skončení období uplatňování finančního nástroje nebo rozpočtové záruky je případná zbývající částka pocházející z rozpočtu Unie vrácena do rozpočtu;
c)aniž je dotčeno písmeno b), lze při stanovení objemu prostředků pro jiný finanční nástroj v základním právním aktu vzít v úvahu zbývající částku účelově vázaných příjmů schválených v základním právním aktu, která má být zrušena nebo ukončena;
d)vezmou se v úvahu při rozhodování o přídělu prostředků na finanční nástroj nebo rozpočtovou záruku v ročním rozpočtu.
Příjmy vázané na finanční nástroj nebo rozpočtovou záruku lze prostřednictvím základního právního aktu převést na jiný finanční nástroj nebo rozpočtovou záruku.
3.Příslušná schvalující osoba pro daný finanční nástroj, rozpočtovou záruku nebo finanční pomoc sestaví finanční výkaz vztahující se k období od 1. ledna do 31. prosince podle článku 232 a v souladu s účetními pravidly uvedenými v hlavě XIII a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS).
V případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci nepřímého plnění příslušná schvalující osoba zajistí, aby subjekty podle čl. 61 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii), v) a vi) předložily neauditované finanční výkazy vztahující se k období od 1. ledna do 31. prosince, které se řídí účetními pravidly uvedenými v článku 79 a v IPSAS, a veškeré informace nezbytné k vypracování finančních výkazů v souladu s čl. 80 odst. 2 do 15. února následujícího roku a auditované finanční výkazy do 15. května následujícího roku.
Článek 203
Finanční odpovědnost Unie
1.Finanční odpovědnost Unie nesmí nikdy přesáhnout:
a)v případě finančních nástrojů: výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu;
b)v případě rozpočtových záruk: výši rozpočtové záruky schválenou v základním právním aktu;
c)v případě finanční pomoci: maximální výši výpůjčky a příslušných úroků, k jejichž sjednání je Komise zmocněna za účelem financování půjčky schválené v základním právním aktu.
2.Rozpočtové záruky a finanční pomoc mohou pro Unii vytvořit podmíněný závazek přesahující finanční aktiva poskytnutá na krytí finanční odpovědnosti Unie.
3.Každoroční posouzení udržitelnosti podmíněných závazků vyplývajících z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazených z rozpočtu Unie podle čl. 39 odst. 5 písm. j) se provádí v mezích stanovených v nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a stropu ročních prostředků na platby stanoveného v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
Článek 204
Tvorba rezerv na finanční závazky
1.V případě rozpočtových záruk a finanční pomoci třetím zemím je v základním právním aktu míra tvorby rezerv stanovena jako procentní podíl výše schváleného finančního závazku.
Základní právní akt stanoví přezkum míry tvorby rezerv alespoň každé tři roky.
2.Stanovení míry tvorby rezerv se řídí kvalitativním a kvantitativním posouzením finančních rizik vyplývajících z rozpočtové záruky nebo finanční pomoci třetí zemi ze strany Komise v souladu se zásadou obezřetnosti, podle níž nesmějí být aktiva a zisky nadhodnoceny a závazky a ztráty podhodnoceny.
3.V případě finančních nástrojů jsou případně vytvořeny rezervy, aby bylo možno reagovat na budoucí platby související s rozpočtovým závazkem daného finančního nástroje.
4.Na tvorbu rezerv přispívají tyto zdroje:
a)příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie;
b)výnosy z investovaných prostředků;
c)částky získané zpět od nesplácejících dlužníků v souladu s postupem vymáhání stanoveným v záruční dohodě nebo dohodě o půjčce;
d)příjmy a jiné platby, které Unie obdrží v souladu se záruční dohodou nebo dohodou o půjčce;
e)případně příspěvky v hotovosti, které poskytnou členské státy a třetí osoby podle čl. 201 odst. 2.
5.Rezervy se použijí k uhrazení:
a)čerpání rozpočtové záruky;
b)platebních závazků souvisejících s rozpočtovým závazkem u daného finančního nástroje;
c)finančních závazků vyplývajících z vypůjčení finančních prostředků podle čl. 213 odst. 1;
d)případně jiných výdajů spojených s uplatňováním finančních nástrojů a rozpočtových záruk a poskytováním finanční pomoci třetím zemím.
6.Souhrnné příspěvky podle odst. 3 písm. a) nesmějí přesáhnout částku uvedenou v čl. 211 odst. 1 písm. a).
7.Pokud objem financování poskytnutý prostřednictvím rozpočtové záruky překročí výši rezerv uvedenou v odstavci 1, použijí se prostředky uvedené v odst. 3 písm. b), c) a d), které souvisejí s touto zárukou, v mezích způsobilého období stanoveného v základním právním aktu (aniž je dotčen čl. 206 odst. 3) k obnovení rozpočtové záruky na její původní výši.
8.Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu a může přijmout odpovídající opatření k doplnění nebo navýšení míry tvorby rezerv, pokud:
a)v důsledku čerpání rozpočtové záruky výše rezerv na tuto záruku poklesne pod 30 % míry tvorby rezerv stanovené v odstavci 1, nebo může na základě posouzení rizik provedeného Komisí klesnout pod tuto míru během jednoho roku;
b)země využívající finanční pomoc ze strany Unie v době splatnosti neuhradí platbu.
Článek 205
Společný rezervní fond
1.Rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci jsou drženy ve společném rezervním fondu spravovaném Komisí.
2.Celkové zisky nebo ztráty z investování zdrojů se úměrně rozdělí mezi příslušné finanční nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoc.
Komise drží v hotovosti nebo peněžních ekvivalentech minimální objem prostředků fondu v souladu s pravidly obezřetnosti a prognózami plateb poskytnutými schvalujícími osobami finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci.
Komise může uzavírat repa s aktivy společného rezervního fondu jako zajištěním za účelem plateb z fondu, pokud se přiměřeně očekává, že tento postup bude pro rozpočet Unie prospěšnější než odprodej aktiv v časovém rámci žádosti o platbu. Doba trvání nebo prodloužení repa v souvislosti s platbou je omezena na minimum nezbytné k minimalizaci ztrát pro rozpočet.
3.Schvalující osoba na základě čl. 76 prvního pododstavce písm. d) a čl. 83 odst. 1 a 2 zavede účetní postupy, které se uplatňují na příjmové a výdajové operace a aktiva a pasiva související se společným rezervním fondem.
Článek 206
Efektivní míra tvorby rezerv
1.Tvorba rezerv na rozpočtové záruky a finanční pomoc třetím zemím ve společném rezervním fondu je založena na efektivní míře tvorby rezerv. Tato míra zajišťuje úroveň ochrany před finančními závazky Unie, která odpovídá úrovni ochrany, jež by byla zajištěna příslušnými mírami tvorby rezerv, pokud by byly zdroje uchovávány a spravovány zvlášť.
Pro účely odstavců 2 a 3 jsou příslušné míry tvorby rezerv úměrně upraveny podle efektivní míry tvorby rezerv.
2.Efektivní míru tvorby rezerv vypočítává každoročně Komise, přičemž případně přihlédne k počáteční fázi tvorby rezervy podle čl. 204 odst. 1. Jedná se o referenční hodnotu pro výpočet příspěvků ze souhrnného rozpočtu Unie podle čl. 204 odst. 4 písm. a).
3.Na základě výpočtu roční efektivní míry tvorby rezerv v souladu s čl. 39 odst. 5 písm. h) se v rámci ročního rozpočtového procesu uskuteční tyto převody:
a)případný přebytek rezerv na rozpočtovou záruku nebo finanční pomoc třetí zemi se převede na jiné rozpočtové záruky nebo finanční pomoc třetím zemím s nedostatečnými rezervami;
b)případný přebytek celkového zůstatku fondu se převede do souhrnného rozpočtu Unie;
c)případné doplnění fondu se uskutečňuje v ročních tranších během období nejvýše tří let, aniž je dotčen čl. 204 odst. 7.
4.Komise po konzultaci s účetním stanoví pokyny vztahující se na stanovení efektivní míry tvorby rezerv a správu aktiv v souladu s náležitými pravidly obezřetnosti, přičemž jsou vyloučeny derivátové operace pro spekulativní účely.
Každé tři roky se provádí nezávislé hodnocení přiměřenosti pokynů.
Článek 207
Výroční zprávy
Komise každoročně předkládá zprávy o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci, podmíněných závazcích a společném rezervním fondu v souladu s článkem 242.
KAPITOLA 2
Zvláštní ustanovení
Oddíl 1
Finanční nástroje
Článek 208
Pravidla a uplatňování
1.Bez ohledu na čl. 201 odst. 1 lze finanční nástroje v řádně odůvodněných případech vytvořit i bez schválení prostřednictvím základního právního aktu, pokud jsou do rozpočtu začleněny v souladu s čl. 50 odst. 1 písm. e).
2.Jsou-li finanční nástroje v rámci jedné dohody zkombinovány s doplňkovou podporou z rozpočtu Unie, včetně grantů, použije se tato hlava na celé opatření. Vykazování se provádí v souladu s článkem 242.
Je-li finanční nástroj zřízen pro účely uplatňování článku 39 nařízení (EU) č. 1303/2013 s příspěvkem z rozpočtové záruky Unie, použije se tato hlava s výjimkou čl. 201 odst. 1. Uplatňuje se v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. c).
3.Komise zajistí harmonizovanou správu finančních nástrojů, zejména v oblasti účetnictví, výkaznictví, monitorování a zvládání finančních rizik.
4.Pokud se Unie účastní na finančním nástroji jako menšinový podílník, zajistí Komise dodržování této hlavy v souladu se zásadou proporcionality na základě velikosti a hodnoty účasti Unie na daném nástroji. Bez ohledu na výše uvedená ustanovení zajistí Komise soulad s článkem 124.
5.Jestliže se Evropský parlament a Rada domnívají, že finanční nástroj nesplnil účinně své cíle, mohou Komisi požádat, aby předložila návrh přepracovaného základního právního aktu s cílem tento nástroj zlikvidovat. V případě likvidace finančního nástroje se případná nová částka splacená tomuto nástroji podle čl. 202 odst. 2 považuje za obecný příjem a je vrácena do rozpočtu.
6.Účel finančních nástrojů nebo seskupení finančních nástrojů na úrovni nástroje kombinujícího zdroje financování a jejich případná zvláštní právní forma a místo registrace se zveřejňují na internetových stránkách Komise.
7.Subjekty uplatňující finanční nástroje mohou jménem Unie zřizovat svěřenské účty ve smyslu čl. 82 odst. 3. Odpovídající výpisy z účtů zasílají tyto subjekty příslušnému útvaru Komise. Platby na svěřenské účty provádí Komise na základě žádostí o provedení platby, které jsou řádně podloženy prognózami čerpání, s přihlédnutím k dostupným zůstatkům na svěřenských účtech a k potřebě vyhnout se nadměrně vysokým zůstatkům na těchto účtech.
Článek 209
Finanční nástroje uplatňované přímo Komisí
1.Finanční nástroje lze uplatňovat přímo podle čl. 61 odst. 1 písm. a), a to prostřednictvím:
a)účelové investiční jednotky, v níž má Komise účast spolu s dalšími veřejnými či soukromými investory a jejímž cílem je zesílit aktivační účinek příspěvku Unie, nebo
b)půjček, záruk, kapitálových účastí a dalších nástrojů pro sdílení rizika, u nichž se nejedná o investice do účelových investičních jednotek a které jsou poskytovány přímo konečným příjemcům či prostřednictvím finančních zprostředkovatelů.
2.Účelové investiční jednotky podle písmene a) se zřizují podle právních předpisů členského státu. V oblasti vnější činnosti mohou být zřizovány i podle právních předpisů jiné země, než je členský stát. Správci těchto jednotek jsou ze zákona či podle smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře.
3.Správci účelových investičních jednotek uvedení v odstavci 2 a finanční zprostředkovatelé či koneční příjemci finančních nástrojů jsou vybíráni s náležitým zřetelem k povaze finančního nástroje, jenž má být uplatňován, ke zkušenostem a provozní a finanční způsobilosti dotyčných subjektů a k rentabilitě projektů konečných příjemců. Jejich výběr je transparentní, je objektivně zdůvodněn a nevede ke střetu zájmů.
Článek 210
Zacházení s příspěvky v rámci sdíleného plnění
1.Pro příspěvky na finanční nástroje zřízené podle tohoto oddílu, které jsou poskytovány z fondů v rámci sdíleného plnění, jsou vedeny samostatné záznamy.
2.Příspěvky z fondů v rámci sdíleného plnění jsou ukládány na zvláštní účty a využívány v souladu s cíli příslušných fondů na akce a pro účely konečných příjemců finančních prostředků, které jsou v souladu s jedním či více programy, z nichž příspěvky plynou.
3.Co se týká příspěvků z fondů v rámci sdíleného plnění, které jsou určeny na finanční nástroje zřízené podle tohoto oddílu, použijí se odvětvová pravidla. Bez ohledu na výše uvedená ustanovení se mohou řídicí orgány před poskytnutím příspěvku na existující finanční nástroj spolehnout na existující hodnocení ex ante, které bylo provedeno v souladu s čl. 202 odst. 1 písm. h).
Oddíl 2
Rozpočtové záruky
Článek 211
Pravidla pro rozpočtové záruky
1.Základní právní akt stanoví:
a)výši rozpočtové záruky, kterou nelze nikdy překročit, aniž je dotčen čl. 201 odst. 2;
b)druhy operací, na něž se rozpočtová záruka vztahuje.
2.Příspěvky členských států na rozpočtové záruky podle čl. 201 odst. 2 mohou být poskytovány ve formě záruk nebo hotovosti.
Objem financování, který je udělen navíc k částce uvedené v odst. 1 písm. a), se poskytne jménem Unie. Platby týkající se čerpání záruky se v případě potřeby uskuteční s přispěním členských států nebo třetích stran za podmínek pari passu. Komise podepíše s přispěvateli dohodu, která obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.
Článek 212
Uplatňování rozpočtových záruk
1.Rozpočtové záruky pro kryté druhy operací jsou neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání.
2.Rozpočtové záruky jsou uplatňovány podle čl. 61 odst. 1 písm. c), nebo výjimečně podle čl. 61 odst. 1 písm. a).
3.Rozpočtová záruka se může vztahovat pouze na finanční a investiční operace, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 202 odst. 1 písm. a) až d).
4.Protistrany přispějí na operace kryté rozpočtovou zárukou vlastními prostředky.
5.Komise uzavře s protistranou záruční dohodu. Poskytnutí rozpočtové záruky je podmíněno vstupem záruční dohody v platnost.
6.Protistrany poskytnou Komisi každoročně:
a)posouzení rizik a informace o bonitě týkající se operací krytých rozpočtovou zárukou, jakož i očekávaných selhání;
b)neuhrazené finanční závazky plynoucí pro Unii z rozpočtové záruky, v rozdělení na jednotlivé operace a oceněné podle účetních pravidel Unie, jak je uvedeno v článku 79, nebo v souladu s mezinárodně uznávanými standardy pro veřejný sektor;
c)celkový zisk nebo ztrátu plynoucí z operací krytých rozpočtovou zárukou.
Oddíl 3
Finanční pomoc
Článek 213
Pravidla a uplatňování
1.Finanční pomoc Unie poskytnutá členským státům nebo třetím zemím má podobu půjčky, úvěrové linky či jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Komise je za tímto účelem v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit potřebné finanční prostředky jménem Unie na kapitálových trzích nebo od finančních institucí.
2.V rámci výpůjčních a úvěrových operací se Unie nepodílí na změně splatnosti ani není vystavena úrokovému či jinému obchodnímu riziku.
3.Finanční pomoc se s výjimkou řádně odůvodněných případů poskytuje v eurech.
4.Finanční pomoc poskytuje přímo Komise.
5.Komise uzavře s přijímající zemí dohodu obsahující ustanovení, která:
a)zajišťují, aby přijímající země pravidelně kontrolovala, že poskytnuté financování bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté v rámci finanční pomoci Unie, které byly získány neoprávněně;
b)zajišťují ochranu finančních zájmů Unie;
c)Komisi, úřad OLAF a Účetní dvůr výslovně opravňují k výkonu jejich práv podle článku 124;
d)zajišťují, že Unie má nárok na předčasné splacení půjčky, pokud je zjištěno, že se přijímající země v souvislosti s řízením finanční pomoci Unie dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;
e)zajišťují, aby veškeré náklady vynaložené Unií, které souvisejí s finanční pomocí, nesla přijímající země.
6.Komise uvolní půjčky pokud možno ve splátkách s výhradou splnění podmínek spojených s finanční pomocí. Nejsou-li tyto podmínky splněny, Komise vyplacení finanční podpory dočasně pozastaví nebo zruší.
7.Získané finanční prostředky, které však nebyly dosud vyplaceny, nelze použít na jiný cíl než poskytnutí finanční pomoci příslušné přijímající zemi. Účetní zavede podle čl. 83 odst. 1 a 2 postupy pro úschovu finančních prostředků.
HLAVA XI
PŘÍSPĚVKY EVROPSKÝM POLITICKÝM STRANÁM
Článek 214
Obecná ustanovení
1.Pro účely tohoto nařízení se evropskými politickými stranami rozumí subjekty, které byly jako takové zaregistrovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014.
2.Evropským politickým stranám mohou být přiznány přímé finanční příspěvky z rozpočtu s ohledem na to, že přispívají k utváření evropského politického povědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie, a to v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014.
Článek 215
Zásady
1.Příspěvky lze využít pouze na úhradu procentní části provozních nákladů evropských politických stran uvedené v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které jsou přímo spojeny s cíli těchto stran, v souladu s čl. 17 odst. 5 a článkem 21 uvedeného nařízení.
2.Příspěvky mohou být využity na úhradu výdajů spojených se smlouvami uzavřenými evropskými politickými stranami za předpokladu, že při jejich uzavření nedošlo ke střetu zájmů.
3.Příspěvky nesmějí být využívány k tomu, aby poskytovaly jakoukoli přímou nebo nepřímou osobní výhodu, peněžního či věcného charakteru, jednotlivému členu nebo zaměstnanci evropské politické strany. Příspěvky nesmějí být využívány k přímému nebo nepřímému financování činností třetích osob, zejména vnitrostátních politických stran nebo politických nadací na evropské nebo vnitrostátní úrovni, a to ani formou grantů, darů, půjček nebo jiných podobných dohod. Příspěvky nelze využít pro žádný z cílů, které jsou vyloučeny článkem 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
4.Na příspěvky se použijí zásady transparentnosti a rovného zacházení v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
5.Příspěvky přiznává Evropský parlament jednou za rok a zveřejňuje je v souladu s čl. 36 odst. 2 tohoto nařízení a s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
6.Evropské politické strany, jež získaly příspěvek, nesmí obdržet přímo ani nepřímo žádné další rozpočtové prostředky. Zakazují se především dary z rozpočtů politických skupin v Evropském parlamentu. Za žádných okolností nesmějí být tytéž výdaje financovány z rozpočtu dvakrát.
7.Dosáhne-li evropská politická nadace ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 na konci rozpočtového roku, na který obdržela grant na provozní náklady, přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku až do výše 25 % celkových příjmů za daný rok přenesena do následujícího roku, pokud se použije před koncem prvního čtvrtletí tohoto následujícího roku.
Článek 216
Rozpočtové aspekty
Příspěvky se platí z oddílu rozpočtu: Evropský parlament. Prostředky vyčleněné na nezávislé externí subjekty nebo znalce pověřené provedením auditu uvedené v článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 jsou uvolňovány přímo z rozpočtu Evropského parlamentu.
Článek 217
Výzva k podávání žádostí o příspěvky
1.Příspěvky se přiznávají na základě výzvy k podávání žádostí o příspěvky, která se uveřejňuje jednou ročně alespoň na internetových stránkách Evropského parlamentu.
2.Každé evropské politické straně může být přiznán pouze jeden příspěvek ročně.
3.Evropská politická strana může obdržet příspěvek, pouze pokud o financování požádá za podmínek vyplývajících z výzvy k podávání žádostí o příspěvky.
4.Výzva k podávání žádostí o příspěvky stanoví podmínky, za nichž může žadatel obdržet příspěvek podle pravidel obsažených v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, jakož i kritéria pro vyloučení.
5.Výzva k podávání žádostí o příspěvky stanoví alespoň povahu výdajů, které mohou být z příspěvku uhrazeny.
6.Výzva k podávání žádostí o příspěvky požaduje odhad rozpočtu.
Kapitola 218
Udělovací řízení
1.Žádosti o příspěvky se podávají v náležité lhůtě a písemně, případně v zabezpečeném elektronickém formátu.
2.Příspěvky nesmějí být přiznány žadatelům, kteří se v době udělovacího řízení nacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 a článku 137, a žadatelům, kteří jsou evidováni jako vyloučení v databázi pro včasné odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů podle článku 138.
3.Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 2.
4.Příslušné schvalující osobě může být při posuzování žádostí o příspěvky nápomocen výbor. Příslušná schvalující osoba upřesní pravidla týkající se složení, jmenování a fungování tohoto výboru a pravidla zamezující střetu zájmů.
5.Žádosti, které splňují kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení, jsou vybírány na základě kritérií pro poskytnutí finančních prostředků, která jsou stanovena v článku 19 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
6.V rozhodnutí příslušné schvalující osoby ohledně žádosti se uvede alespoň:
a)předmět a celková výše příspěvků;
b)jméno vybraných žadatelů a schválené částky pro každého z nich;
c)jména případných odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.
7.Příslušná schvalující osoba písemně vyrozumí žadatele o tom, jak bylo o jejich žádostech rozhodnuto. Je-li žádost o finanční prostředky zamítnuta nebo není-li příspěvek přiznán v požadované výši, příslušná schvalující osoba uvede důvody zamítnutí žádosti nebo neposkytnutí požadované výše, zejména s odkazem na kritéria způsobilosti a kritéria pro přiznání příspěvku uvedená v odstavci 1 a v čl. 217 odst. 4. Je-li žádost zamítnuta, příslušná schvalující osoba informuje žadatele o veškerých dostupných správních a/nebo soudních opravných prostředcích podle čl. 129 odst. 2 tohoto nařízení.
8.Na příspěvky se vztahuje písemná dohoda.
Článek 219
Formy příspěvků
1.Příspěvky mohou mít některou z těchto forem:
a)úhrada procentní části skutečně vynaložených nárokovatelných výdajů;
b)proplacení na základě jednotkových nákladů;
c)jednorázové částky;
d)paušální financování;
e)financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace, na základě:
i)splnění určitých předběžných podmínek;
ii)dosažení výsledků měřených pomocí předem stanovených milníků nebo ukazatelů výkonnosti;
f)kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).
2.Uhrazeny mohou být pouze výdaje, které splňují kritéria uvedená ve výzvě k podávání žádostí o příspěvky a které nevznikly přede dnem podání žádosti o příspěvek.
3.Dohoda uvedená v čl. 218 odst. 8 obsahuje ustanovení, která umožňují ověření, zda byly splněny podmínky pro přiznání jednorázových částek, paušálního financování, jednotkových nákladů nebo financování nesouvisejícího s náklady.
4.Příspěvky se vyplácejí v plné výši ve formě jediné platby předběžného financování, pokud v řádně odůvodněných případech nerozhodne příslušná schvalující osoba jinak.
Článek 220
Jistoty
Příslušná schvalující osoba může, považuje-li to za vhodné a přiměřené, v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik požadovat od evropské politické strany složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s poskytnutím předběžného financování, pouze tehdy, pokud evropské politické straně s ohledem na analýzu rizik bezprostředně hrozí, že se bude nacházet v jedné ze situací uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. a) a d) tohoto nařízení, nebo pokud bylo Evropskému parlamentu a Radě oznámeno rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace zřízeného podle článku 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (dále jen „úřad“) v souladu s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení.
Článek 148 se použije obdobně na jistoty, které mohou být vyžadovány v případech uvedených v prvním pododstavci tohoto článku s ohledem na platby předfinancování provedené ve prospěch evropských politických stran.
Článek 221
Čerpání příspěvků
1.Příspěvky se čerpají v souladu s článkem 215.
2.Jakákoli část příspěvku, jež nebyla využita v rozpočtovém roce, na nějž byl tento příspěvek poskytnut (rok n), se použije na jakékoli nárokovatelné výdaje vzniklé do 31. prosince roku n+1. Zbývající část příspěvku, jež nebyla vyčerpána do uplynutí uvedené lhůty, musí být vrácena zpět v souladu s hlavou IV kapitolou 6.
3.Evropské politické strany zachovávají stropy pro spolufinancování stanovené v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Zbývající částky z příspěvků za předcházející rok nesmí být využity k financování té části, jež musí být financována z vlastních zdrojů evropské politické strany. Příspěvky třetích osob na společné akce se nepovažují za součást vlastních prostředků evropské politické strany.
4.Evropské politické strany nejprve použijí část příspěvku, která nebyla vyčerpána v rozpočtovém roce, na nějž byl příspěvek poskytnut, a teprve poté příspěvky poskytnuté po tomto roce.
5.Úroky z plateb předběžného financování se považují za součást příspěvku.
Článek 222
Zpráva o čerpání příspěvků
1.Evropská politická strana předloží příslušné schvalující osobě ke schválení v souladu s článkem 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 svou výroční zprávu o čerpání příspěvku a výroční finanční výkazy.
2.Příslušná schvalující osoba vypracuje svou výroční zprávu o činnosti podle čl. 73 odst. 9 tohoto nařízení na základě výroční zprávy a výročních finančních výkazů podle odstavce 1 tohoto článku. Pro účely vypracování této zprávy lze použít i jiné podklady.
Článek 223
Výše příspěvku
1.Konečná výše příspěvku se stanoví až poté, co příslušná schvalující osoba schválí výroční zprávu a výroční finanční výkazy podle čl. 222 odst. 1. Schválením výroční zprávy a výročních finančních výkazů nejsou dotčeny následné kontroly prováděné úřadem.
2.Nevyčerpaná částka předběžného financování není stanovena s konečnou platností, dokud ji evropská politická strana nevyužije na úhradu nárokovatelných výdajů, které splňují kritéria stanovená ve výzvě pro podávání žádostí o příspěvky.
3.Nesplní-li evropská politická strana své povinnosti týkající se čerpání příspěvků, vyplácení příspěvku se pozastaví, sníží nebo ukončí poté, co byla evropské politické straně dána možnost předložit své připomínky.
4.Před provedením platby příslušná schvalující osoba ověří, že je evropská politická strana stále registrována v rejstříku podle článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a že jí ode dne podání žádosti do konce rozpočtového roku, na nějž byl poskytnut příspěvek, nebyly uloženy žádné sankce podle článku 27 uvedeného nařízení.
5.Pokud politická strana již není registrována v rejstříku uvedeném v článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 nebo jí byly uloženy sankce podle článku 27 uvedeného nařízení, může příslušná schvalující osoba pozastavit, snížit nebo ukončit vyplácení příspěvku a získat zpět částky, které byly na základě dohody uvedené v čl. 218 odst. 8 vyplaceny neoprávněně, a to v poměrné výši s přihlédnutím k závažnosti pochybení, nesrovnalostí, podvodů nebo jiných porušení povinností týkajících se čerpání příspěvku poté, co byla evropské politické straně dána možnost předložit své připomínky.
Článek 224
Kontroly a sankce
1.Každá dohoda uvedená v čl. 215 odst. 8 musí výslovně zmocňovat Evropský parlament k výkonu jeho kontrolních pravomocí ve vztahu k dokumentům a prostorám všech evropských politických stran, které získaly finanční prostředky Unie, jejich zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů a subdodavatelů a Evropský úřad proti podvodům a Účetní dvůr k výkonu jejich kompetencí a pravomocí podle článku 124.
2.Příslušná schvalující osoba může ukládat správní a finanční sankce podle článků 132 a 133 tohoto nařízení a podle článku 27 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které musí být účinné, přiměřené a odrazující.
3.Sankce uvedené v odstavci 2 lze ukládat rovněž evropským politickým stranám, které v okamžiku podání žádosti o příspěvek nebo po získání příspěvku poskytly příslušné schvalující osobě na základě její výzvy nepravdivé informace, nebo neposkytly tyto informace vůbec.
Článek 225
Vedení záznamů
1.Evropské politické strany uchovávají všechny záznamy a podklady související s příspěvkem po dobu pěti let, jež následují po provedení poslední platby v souvislosti s příspěvkem.
2.Záznamy, které se týkají auditů, odvolání, sporů nebo vypořádání nároků vyplývajících z čerpání příspěvku nebo vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům, pokud o něm byl vyrozuměn příjemce finančních prostředků, se uchovávají až do okamžiku ukončení těchto auditů, odvolání, sporů, vypořádání nároků nebo šetření.
Článek 226
Výběr externích subjektů nebo odborníků pověřených prováděním auditu
Nezávislé externí subjekty nebo odborníci pověření prováděním auditu podle článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 se vyberou prostřednictvím veřejného zadávacího řízení. Doba platnosti jejich smlouvy nepřekročí pět let. Po uplynutí doby platnosti dvou po sobě následujících smluv jsou považováni za osoby ve střetu zájmů, který by mohl negativně ovlivnit provádění auditu.
Hlava XII
Ostatní nástroje pro plnění rozpočtu
Článek 227
Svěřenské fondy
1.Pro akce v případě mimořádných událostí, akce po odeznění mimořádných událostí nebo pro tematicky zaměřené akce může Komise poté, co informovala Evropský parlament a Radu, na základě dohod s dalšími dárci zřizovat svěřenské fondy. Cíle svěřenských fondů se stanoví v jejich zřizovacím aktu. Rozhodnutí Komise o zřízení svěřenského fondu obsahuje popis cílů fondů, odůvodnění jeho zřízení v souladu s odstavcem 3, údaje o době jeho trvání a předběžných dohodách s ostatními dárci.
2.Komise předkládá návrhy rozhodnutí na zřízení, prodloužení trvání či likvidaci svěřenského fondu Unie věcně příslušnému výboru, je-li tak stanoveno v základním právním aktu, který upravuje příspěvek Unie do svěřenského fondu Unie.
3.Svěřenské fondy Unie musí splňovat tyto podmínky:
a)jsou přínosem pro opatření Unie: svěřenské fondy se na úrovni Unie vytvoří a použijí pouze tehdy, pokud lze jejich cílů zejména z důvodu rozsahu nebo potenciálních účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie než na úrovni členských států;
b)zajišťují jasnou politickou viditelnost Unie, výhody z hlediska řízení, jakož i lepší kontrolu Unie nad riziky a vyplácením příspěvků Unie a dalších dárců. Tyto fondy by neměly být vytvořeny, pokud pouze zdvojují stávající možnosti financování a podobné nástroje, aniž by přinášely další výhody.
4.Pro každý svěřenský fond Unie je ustavena správní rada, které předsedá Komise, ve které jsou spravedlivým způsobem zastoupeni dárci a v úloze pozorovatelů členské státy, jež do fondu nepřispěly, a která rozhoduje o využití finančních prostředků. Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací akt svěřenského fondu, jejž přijme Komise a k němuž přistupují dárci. Tato pravidla ohledně přijetí konečného rozhodnutí o využití finančních prostředků fondu stanoví požadavek, aby pro něj hlasovala Komise.
5.Svěřenské fondy Unie se zřizují na dobu určitou, která je vymezena v jejich zřizovacím aktu. Tato doba může být rozhodnutím Komise na žádost správní rady dotčeného svěřenského fondu prodloužena.
Evropský parlament a/nebo Rada mohou Komisi požádat, aby do fondu přestala poskytovat prostředky nebo aby případně přehodnotila zřizovací akt s cílem svěřenský fond zlikvidovat. V tomto případě se veškeré zbývající finanční prostředky na poměrném základě vrátí jako obecný příjem do rozpočtu, členským státům, které do něj přispěly, a ostatním dárcům.
Článek 228
Použití svěřenských fondů
1.Svěřenské fondy Unie se používají v souladu se zásadami řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a rovného zacházení a se zvláštními cíli stanovenými v jednotlivých zřizovacích aktech.
2.Akce financované v rámci svěřenských fondů Unie mohou být prováděny přímo Komisí podle čl. 61 odst. 1 písm. a) a v rámci nepřímého plnění se subjekty podle čl. 61 odst. 1 písm. c) bodů i), ii), iii), v) a vi).
3.Prostředky fondu přidělují na závazky a vyplácejí účastníci finančních operací z Komise vymezení v hlavě IV kapitole 4. Účetním svěřenského fondu Unie je účetní Komise. Účetní odpovídá za stanovení účetních postupů a sestavení účtové osnovy, jež jsou společné pro všechny svěřenské fondy Unie. Interní auditor Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Účetní dvůr vykonávají vůči svěřenským fondům stejné pravomoci jako vůči ostatním akcím prováděným Komisí.
4.Příspěvky Unie a dalších dárců nejsou začleněny do rozpočtu a vkládají se na zvláštní bankovní účet. Zvláštní bankovní účet svěřenského fondu zřizuje i ruší účetní. Všechny transakce na bankovním účtu podle třetího pododstavce provedené v průběhu roku jsou řádně zaznamenávány v účetnictví svěřenského fondu.
Příspěvky Unie se na tento účet převádějí na základě řádně zdůvodněné žádosti o provedení platby obsahující prognózy čerpání, s přihlédnutím k zůstatku na účtu a k potřebě dalších plateb, která z toho vyplývá. Prognózy čerpání se poskytují ročně, nebo je-li to vhodné, pololetně.
Příspěvky dalších dárců připisované na zvláštní bankovní účet svěřenského fondu jsou zaznamenávány v eurových částkách, na něž jsou při připsání na účet přepočítávány. Úroky naběhlé na zvláštním bankovním účtu svěřenského fondu jsou investovány do svěřenského fondu, nestanoví-li zřizovací akt svěřenského fondu jinak.
5.Komise je zmocněna čerpat nejvýše 5 % částky vložené do svěřenského fondu na pokrytí vzniklých nákladů na správu v roce, v němž začaly být příspěvky uvedené v odstavci 4 používány. Po dobu existence svěřenského fondu se tyto poplatky za řízení považují za rovnocenné účelově vázaným příjmům ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b).
Schvalující osoba předkládá dvakrát ročně finanční zprávy o činnosti jednotlivých svěřenských fondů.
Ve svěřenských fondech je každoročně prováděn nezávislý externí audit.
Článek 229
Použití rozpočtové podpory
1.Stanoví-li tak příslušné základní právní akty, může Komise poskytnout rozpočtovou podporu třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:
a)správa veřejných financí ve třetí zemi je dostatečně transparentní, spolehlivá a účelná;
b)třetí země má zavedenu dostatečně věrohodnou a relevantní odvětvovou či celostátní politiku;
c)třetí země má zavedenu makroekonomickou politiku, která je orientována na stabilitu;
d)třetí země umožnila dostatečný a včasný přístup ke komplexním a řádným informacím o rozpočtu.
2.Vyplacení příspěvku Unie je založeno na splnění podmínek uvedených odstavci 1, včetně zlepšení správy veřejných financí. Některé platby mohou být mimoto podmíněny dosažením milníků, které se měří pomocí objektivních ukazatelů výkonnosti, se zohledněním výsledků a pokroku reforem v průběhu času v příslušném odvětví.
3.Příslušné dohody o financování uzavřené se třetí zemí obsahují:
a)povinnost třetí země předkládat Komisi ve stanovené lhůtě spolehlivé informace, na jejichž základě bude moci Komise posoudit plnění podmínek uvedených v odstavci 2;
b)vhodná ustanovení, podle nichž se má třetí země zavázat, že v případě zjištění závažných nesrovnalostí při výplatě příslušných prostředků Unie, které lze této zemi přičíst, neprodleně vrátí veškeré finanční prostředky na příslušnou akci nebo jejich část.
K vrácení finančních prostředků podle prvního pododstavce se může použít čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec.
4.Komise ve třetích zemích podporuje rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím.
Článek 230
Placení externí odborníci
1.V případě hodnot nižších než finanční limity stanovené v čl. 169 odst. 1 mohou být placení externí odborníci, kteří orgánům poskytují pomoc při hodnocení žádostí o grant, projektů a nabídek a v konkrétních případech vydávají stanoviska a doporučení, vybíráni postupem podle odstavce 3.
2.Tito odborníci jsou odměňováni předem oznámenou a stanovenou pevnou částkou a vybíráni na základě svých odborných schopností. Jejich výběr probíhá na základě kritérií pro výběr, která dodržují zásady zákazu diskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.
3.Na internetových stránkách dotyčného orgánu se zveřejní výzva k vyjádření zájmu.
Výzva k vyjádření zájmu obsahuje popis úkolů, délku jejich trvání a pevné podmínky odměňování.
V návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu je sestaven seznam odborníků. Tento seznam platí po dobu nejdéle pěti let od svého zveřejnění nebo po dobu trvání víceletého programu, jenž s danými úkoly souvisí.
4.Kdykoli během doby platnosti výzvy k vyjádření zájmu – s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období – mohou všechny fyzické osoby, jež mají zájem, podat přihlášku.
5.Odborníci odměňovaní z prostředků na výzkum a technický rozvoj jsou přijímáni podle postupů, které Evropský parlament a Rada stanoví současně s přijetím každého rámcového výzkumného programu nebo v souladu s odpovídajícím pravidly pro účast. Pro účely hlavy V kapitoly 2 oddílu 2 se tito odborníci považují za příjemce finančních prostředků ve smyslu článku 2.
Článek 231
Neplacení odborníci
Orgány mohou proplatit cestovní výlohy a denní diety osobám, které byly orgány pozvány nebo pověřeny určitými úkoly, nebo případně jakékoli jiné náhrady.
Článek 232
Členské příspěvky a jiné poplatky
Unie může uhradit členské příspěvky organizacím, jichž je členem nebo pozorovatelem.
Článek 233
Ostatní nástroje
Ostatní nástroje mohou být použity k proplacení:
a)výdajů na zaměstnance orgánů, včetně příspěvků pro sdružení současných a bývalých poslanců Evropského parlamentu a příspěvků na evropské školy;
b)výdajů na trhy s produkty rybolovu uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky;
c)podpory jako makrofinanční pomoci.
HLAVA XIII
ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OSTATNÍ FINANČNÍ ZPRÁVY
KAPITOLA 1
Roční účetní závěrky
Oddíl 1
Účetní rámec
Článek 234
Skladba účetní závěrky
Roční účetní závěrky se vypracovávají pro každý rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince. Tyto účetní závěrky sestávají z:
a)finančních výkazů, které předkládají finanční údaje v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 79;
b)rozpočtových účtů, které uvádějí informace z rozpočtových účtů orgánů;
c)konsolidované roční účetní závěrky, která v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 79, a zejména se zásadou významnosti uvádí v konsolidované podobě finanční údaje obsažené ve finančních výkazech a rozpočtových účtech subjektů uvedených v článku 69 a ostatních subjektů splňujících kritéria účetní konsolidace.
Článek 235
Finanční výkazy
1.Finanční výkazy se předkládají v milionech eur a v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 79 obsahují:
a)rozvahu, která uvádí všechna aktiva a pasiva a finanční situaci k 31. prosinci předchozího roku;
b)výkaz o finanční výkonnosti, který uvádí hospodářský výsledek za předchozí rok;
c)výkaz peněžních toků, z něhož vyplývají částky vybrané a vyplacené během rozpočtového roku, a konečný stav pokladny;
d)výkaz změn v čistých aktivech, který obsahuje přehled o změnách stavu rezerv v průběhu roku a souhrnné výsledky.
2.Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace obsažené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a poskytuje všechny doplňující informace stanovené účetními pravidly uvedenými v článku 79.
3.Po uzavření rozpočtového roku až do dne předání obecných účtů provádí účetní opravy, které, aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro poctivý obraz údajů v těchto účtech. Tyto opravy se řídí účetními pravidly uvedenými v článku 79.
Oddíl 2
Rozpočtové účty
Článek 236
Rozpočtové účty
Rozpočtové účty se předkládají v milionech eur. Obsahují:
a)zprávy, které shrnují všechny rozpočtové příjmové a výdajové operace rozpočtového roku;
b)výsledek rozpočtu, který se vypočítává podle základu stanoveného příslušným platným nařízením o vlastních zdrojích;
c)přílohu, která doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve zprávách.
Oddíl 3
Harmonogram roční účetní závěrky
Článek 237
Předběžná účetní závěrka
1.Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 234 předávají účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku své předběžné účetní závěrky.
2.Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 234 předávají rovněž do 1. března následujícího roku účetnímu Komise účetní údaje potřebné pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu, který stanoví účetní Komise.
3.Účetní Komise konsoliduje tyto předběžné účetní závěrky s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá elektronickými prostředky Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Komise a konsolidovanou předběžnou účetní závěrku Unie.
Článek 238
Schválení konečné účetní závěrky
1.Účetní dvůr předloží do 1. června své připomínky k předběžným účetním závěrkám orgánů jiných než Komise a jednotlivých subjektů uvedených v článku 234 a do 15. června své připomínky k předběžné účetní závěrce Komise a konsolidované předběžné účetní závěrce Unie.
2.Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 234 předávají do 15. června účetnímu Komise rovněž účetní údaje potřebné pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu, který stanoví účetní Komise.
Orgány jiné než Komise a jednotlivé subjekty uvedené v článku 234 zašlou své konečné účetní závěrky účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě do 1. července.
3.Účetní každého orgánu a subjektu uvedeného v článku 234 předají Účetnímu dvoru současně se svou konečnou účetní závěrkou rovněž související prohlášení vedení k roční účetní závěrce; kopii tohoto prohlášení předají účetnímu Komise.
Ke konečné účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.
4.Účetní Komise vypracuje konečnou konsolidovanou účetní závěrku na základě informací předložených podle odstavce 2 tohoto článku orgány jinými než Komise a subjekty uvedenými v článku 234. Ke konečné konsolidované účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní Komise prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.
5.Komise konečnou konsolidovanou účetní závěrku a vlastní konečnou účetní závěrku schválí a předá elektronickými prostředky Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. července.
Ke konečné konsolidované účetní závěrce se vydává prohlášení vedení, jež účetní Komise předá ve stejné lhůtě Účetnímu dvoru.
6.Konečná konsolidovaná účetní závěrka se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování EU a článku 160a Smlouvy o Euratomu, do 15. listopadu zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
KAPITOLA 2
Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti
Článek 239
Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti
1.Do 31. července následujícího roku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který obsahuje:
a)konsolidovanou roční účetní závěrku podle článku 238;
b)výroční zprávu o řízení a výkonnosti, která zahrnuje:
i)shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok spolu s výročními zprávami o činnosti každé pověřené schvalující osoby, jak je uvedeno v čl. 73 odst. 9;
ii)hodnocení financí Unie založené na dosažených výsledcích, jak je uvedeno v článku 318 Smlouvy o fungování EU;
c)zprávu o preventivních a nápravných opatřeních týkajících se rozpočtu EU, která představuje finanční dopad opatření přijatých k ochraně rozpočtu EU před výdaji v rozporu s právními předpisy;
d)zprávu o ochraně finančních zájmů Evropské unie (boji proti podvodům) podle článku 325 Smlouvy o fungování EU vyhotovenou ve spolupráci s členskými státy, která se týká boje proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie;
e)zprávu o interních auditech podle čl. 116 odst. 7;
e)zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria podle čl. 253 odst. 3.
2.Integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti uvedený v odstavci 1 se předává Účetnímu dvoru.
KAPITOLA 3
Zprávy o rozpočtu a jiné finanční zprávy
Článek 240
Měsíční zpráva o plnění rozpočtu
Vedle ročních výkazů a zpráv uvedených v článcích 235 a 236 předává účetní Komise Evropskému parlamentu a Radě jednou měsíčně číselné údaje o plnění rozpočtu týkající se příjmů i výdajů se zahrnutím všech dostupných prostředků.
Číselné údaje se předávají do deseti pracovních dní od konce každého měsíce prostřednictvím internetových stránek Komise.
Článek 241
Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení
1.Každý orgán a subjekt uvedený v článku 234 vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.
Tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.
2.Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.
Článek 242
Výroční zpráva o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách a finanční pomoci
Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci, podmíněných závazcích a společném rezervním fondu v souladu s čl. 39 odst. 4 a 5 a s čl. 50 odst. 1 písm. d). Tyto informace se současně předávají Účetnímu dvoru.
Článek 243
Zpráva o stavu problémů v oblasti účetnictví
Účetní předá Evropskému parlamentu a Radě do 15. září každého roku zprávu s informacemi o zjištěných stávajících rizicích, pozorovaných obecných tendencích, nových problémech v oblasti účetnictví, pokroku v účetnictví, včetně případů, na něž upozornil Účetní dvůr, a s informacemi o zpět získaných finančních prostředcích.
Článek 244
Zpráva o svěřenských fondech
V souladu s čl. 39 odst. 5 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě každý rok zprávu o činnostech podporovaných svěřenskými fondy Unie, o jejich využívání a výsledcích i o jejich účtech.
Správní rada svěřenského fondu schvaluje výroční zprávu svěřenského fondu, kterou vypracovává schvalující osoba. Schvaluje rovněž konečnou účetní závěrku, kterou sestavuje účetní. Konečnou účetní závěrku, kterou sestavil účetní, předloží správní rada Evropskému parlamentu a Radě v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.
Článek 245
Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků
Komise zveřejňuje informace o příjemcích finančních prostředků v souladu s článkem 36.
HLAVA X
EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM
KAPITOLA 1
Externí audit
Článek 246
Externí audit prováděný Účetním dvorem
Evropský parlament, Rada a Komise informují Účetní dvůr co nejdříve o všech rozhodnutích a pravidlech přijatých podle článků 12, 15, 20, 27, 28, 29 a 41.
Článek 247
Pravidla a postupy auditu
1.Účetní dvůr prověřuje legalitu a správnost všech příjmů a výdajů z hlediska Smluv, rozpočtu, tohoto nařízení, aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a všech dalších právních aktů přijatých na základě Smluv. Toto prověření přihlíží k víceleté povaze programů a souvisejícím systémům dohledu a kontroly.
2.Při plnění svých úkolů má Účetní dvůr za podmínek stanovených v článku 249 právo nahlížet do všech dokumentů a informací o finančním řízení útvarů nebo subjektů ve vztahu k operacím financovaným nebo spolufinancovaným Unií. Je oprávněn vyslechnout každého úředníka, který odpovídá za výdajové nebo příjmové operace, a může využít všech kontrolních postupů vhodných pro výše uvedené útvary nebo subjekty. Audit v členských státech se uskutečňuje v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo pokud tyto orgány nemají nezbytné pravomoci, s příslušnými vnitrostátními úřady. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány členských států spolupracují v duchu důvěry a při zachování své nezávislosti.
Účetní dvůr se může za účelem získání všech informací, které jsou nezbytné k plnění úkolů, jimiž byl pověřen Smlouvami nebo právními akty přijatými na jejich základě, účastnit na vlastní žádost kontrolních operací v rámci plnění rozpočtu prováděných kterýmkoli orgánem nebo jeho jménem.
Na žádost Účetního dvora zmocní každý orgán finanční instituce, u nichž jsou vedeny vklady Unie, k tomu, aby umožnily Účetnímu dvoru přesvědčit se o souladu vnějších údajů s účty.
3.Za účelem plnění svých úkolů oznamuje Účetní dvůr orgánům a úřadům, na které se toto nařízení vztahuje, jména svých zaměstnanců pověřených prováděním auditu u těchto orgánů a úřadů.
Článek 248
Kontroly cenných papírů a hotovosti
Účetní dvůr zajistí, aby byly veškeré cenné papíry a hotovost na vkladech nebo v pokladně zkontrolovány podle dokladů podepsaných vkladateli nebo podle úředních záznamů o držené hotovosti a cenných papírech. Tyto kontroly může provádět sám.
Článek 249
Právo Účetního dvora na přístup
1.Komise, ostatní orgány, subjekty, které spravují příjmy nebo výdaje jménem Unie, a příjemci finančních prostředků poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu a informace, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů. Poskytnou Účetnímu dvoru veškeré doklady, které se týkají zadávání a provádění veřejných zakázek financovaných z rozpočtu, a veškeré peněžní nebo materiálové účty, všechny účetní záznamy nebo podklady a rovněž související správní dokumenty, všechny dokumenty týkající se příjmů a výdajů, všechny inventární soupisy a všechna organizační schémata útvarů, které Účetní dvůr považuje za nezbytné pro kontrolu zprávy o plnění rozpočtu a výsledku hospodaření na základě záznamů nebo na místě, a pro stejný účel všechny dokumenty a údaje vytvořené nebo uložené elektronicky.
Orgány interního auditu a další útvary dotčených vnitrostátních správních orgánů poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu, kterou Účetní dvůr pokládá za nezbytnou pro provádění svých úkolů.
2.Úředníci, u nichž provádí Účetní dvůr audit, předloží:
a)své záznamy o pokladní hotovosti, jakékoli jiné hotovosti, cenných papírech a materiálech všeho druhu a podklady týkající se správy finančních prostředků, jíž jsou pověřeni, a rovněž veškeré účetní knihy, rejstříky a ostatní dokumenty, které se k nim vztahují;
b)korespondenci a jakékoli jiné dokumenty požadované pro plné provedení auditu podle článku 247.
Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) smí požadovat pouze Účetní dvůr.
3.Účetní dvůr je oprávněn kontrolovat dokumenty týkající se příjmů a výdajů Unie, které se nacházejí v držení útvarů orgánů, a zejména útvarů příslušných rozhodovat o příjmech a výdajích, subjektů spravujících příjmy a výdaje jménem Unie a fyzických nebo právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu.
4.Ověření legality a správnosti příjmů a výdajů a kontrola řádného finančního řízení zahrnuje též použití prostředků Unie subjekty mimo orgány, které tyto subjekty získaly formou příspěvků.
5.Vyplácení finančních prostředků Unie příjemcům mimo orgány je vázáno na písemný souhlas těchto příjemců, nebo v případě absence jejich souhlasu na písemný souhlas zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů nebo subdodavatelů s tím, že Účetní dvůr provede audit použití poskytnutých částek.
6.Komise poskytne Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré informace o výpůjčních a úvěrových operacích.
7.Použití integrovaných počítačových systémů nesmí omezit přístup Účetního dvora k podkladům.
Článek 250
Výroční zpráva Účetního dvora
1.Účetní dvůr předá Komisi a dotčeným orgánům do 15. června své připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve výroční zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení. Každý orgán podá svou odpověď Účetnímu dvoru do 15. října. Orgány jiné než Komise předávají své odpovědi současně Komisi.
2.Výroční zpráva obsahuje posouzení řádnosti finančního řízení.
3.Výroční zpráva obsahuje samostatný oddíl pro každý orgán. Účetní dvůr k ní může připojit jakoukoli souhrnnou zprávu nebo obecné připomínky, které považuje za vhodné.
Účetní dvůr přijme veškerá nezbytná opatření, aby odpovědi orgánů na jeho připomínky byly zveřejněny vedle připomínek nebo za připomínkami, ke kterým se vztahují.
4.Účetní dvůr předá orgánům příslušným k udělení absolutoria a ostatním orgánům do 15. listopadu výroční zprávu doplněnou odpověďmi orgánů a zajistí její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 251
Zvláštní zprávy Účetního dvora
1.Účetní dvůr předloží dotčenému orgánu nebo subjektu veškeré připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve zvláštní zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení.
Dotčený orgán nebo subjekt uvědomí Účetní dvůr zpravidla ve lhůtě šesti týdnů od předložení těchto připomínek o jakékoli odpovědi, kterou si přeje k těmto připomínkám učinit. Uvedená lhůta se pozastaví v řádně odůvodněných případech, zejména je-li během sporného řízení nezbytné, aby dotčený orgán nebo subjekt získal zpětnou vazbu od členských států s cílem dokončit svou odpověď.
Odpovědi dotčeného orgánu nebo subjektu se přímo a výhradně vyjadřují k připomínkám Účetního dvora.
Účetní dvůr zajistí, aby zvláštní zprávy byly vypracovány a přijímány v přiměřené lhůtě, která obecně nesmí překročit 13 měsíců.
Zvláštní zprávy spolu s odpověďmi dotčených orgánů nebo subjektů jsou neprodleně předány Evropskému parlamentu a Radě a každý z nich, případně ve spolupráci s Komisí, rozhodne o případných dalších krocích.
Účetní dvůr přijme veškerá nezbytná opatření, aby odpovědi dotčených orgánů nebo subjektů na jeho připomínky byly zveřejněny vedle připomínek nebo za připomínkami, ke kterým se vztahují, a uveřejní harmonogram pro vypracování zvláštní zprávy.
2.Stanoviska uvedená v čl. 287 odst. 4 druhém pododstavci Smlouvy o fungování EU, která se nevztahují k návrhům nebo předlohám v rámci legislativního konzultačního postupu, může Účetní dvůr zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. Účetní dvůr rozhodne o jejich zveřejnění po konzultaci s orgánem, který si stanovisko vyžádal nebo jejž se stanovisko týká. Ke zveřejněným stanoviskům jsou připojeny veškeré připomínky dotčených orgánů.
KAPITOLA 2
Absolutorium
Článek 252
Harmonogram postupu udělování absolutoria
1.Evropský parlament uděluje Komisi před 15. květnem roku n+2 na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.
2.Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada Komisi důvody odkladu.
3.Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, vynaloží Komise co nejdříve veškeré úsilí k přijetí opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky bránící toto rozhodnutí přijmout.
Článek 253
Postup udělování absolutoria
1.Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů Unie, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Unie uvedených v rozvaze.
2.Evropský parlament za účelem udělení absolutoria přezkoumá, poté co tak učiní Rada, závěrečný účet, finanční výkazy a hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU. Rovněž přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora, odpovědi kontrolovaných orgánů, všechny relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací.
3.Komise předloží podle článku 319 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.
Článek 254
Následná opatření
1.V souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU a článkem 106a Smlouvy o Euratomu učiní Komise a ostatní orgány a subjekty uvedené v článcích 69 a 70 tohoto nařízení všechna vhodná opatření, aby vyhověly připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.
2.Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají orgány a subjekty uvedené v odstavci 1 zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných všem útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují opatření přijatá na základě těchto připomínek, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.
Článek 255
Zvláštní ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost
ESVČ podléhá postupům stanoveným v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 252, 253 a 254 tohoto nařízení. ESVČ plně spolupracuje s orgány zapojenými do postupu udělování absolutoria a v případě potřeby poskytuje další nezbytné informace, a to i formou účasti na zasedáních příslušných subjektů.
HLAVA XV
SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY
Článek 256
Obecná ustanovení
1.Správní prostředky jsou nerozlišené.
2.Správními prostředky, na které se vztahuje tato hlava, jsou prostředky definované v čl. 45 odst. 3.
Rozpočtové závazky související se správními prostředky, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu a jež jsou spravovány jako celek, lze v rozpočtovém účetnictví uvádět souhrnně v členění podle druhu podle čl. 45 odst. 3.
Odpovídající výdaje se uvádějí v rozpočtových položkách jednotlivých hlav v témže členění jako prostředky.
3.Správní výdaje vyplývající ze smluv, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.
4.Záruky za nájem, jež poskytují orgány, mají formu bankovní záruky nebo vkladu na blokovaném bankovním účtu na jméno orgánů a na jméno pronajímatele, vedeném v eurech, s výjimkou řádně odůvodněných případů.
Nelze-li v případě transakcí ve třetích zemích použít žádnou z těchto forem záruky za nájem, může příslušná schvalující osoba přijmout jiné formy záruky za předpokladu, že tyto formy zajistí rovnocennou ochranu finančních zájmů Unie.
5.Zaměstnancům a členům orgánů mohou být za podmínek stanovených ve služebním řádu a ve zvláštních ustanoveních týkajících se členů orgánů vypláceny zálohy.
Článek 257
Platby předem
Výdaje uvedené v čl. 11 odst. 2, které se podle právních předpisů nebo smluvních ustanovení hradí předem, například nájemné, mohou být od 1. prosince hrazeny k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije limit uvedený v čl. 11 odst. 2.
Článek 258
Zvláštní ustanovení o projektech v oblasti nemovitostí
1.Každý orgán poskytuje každoročně do 1. června Evropskému parlamentu a Radě pracovní dokument o své politice v oblasti nemovitostí, který obsahuje tyto informace:
a)pro každou budovu výdaje a rozlohu hrazené z prostředků odpovídajících rozpočtových položek. Výdaje zahrnují náklady na veškeré instalace. Nezahrnují poplatky;
b)očekávaný vývoj globálního plánování rozlohy a lokalit v nadcházejících letech a popis projektů v oblasti nemovitostí ve fázi plánování, které již byly stanoveny;
c)konečné podmínky a náklady a relevantní informace o uskutečňování nových projektů v oblasti nemovitostí předložených dříve Evropskému parlamentu a Radě postupem podle odstavců 2 a 3 a neuvedených v pracovních dokumentech z předchozího roku.
2.U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet, informuje daný orgán Evropský parlament a Radu co nejdříve o požadované rozloze nemovitosti a o předběžném plánování, a to před případným průzkumem místního trhu v případě smluv týkajících se nemovitostí nebo před vydáním výzvy k podání nabídky v případě stavebních prací.
3.U všech projektů v oblasti nemovitostí, které zřejmě budou mít významný finanční dopad na rozpočet, předloží daný orgán projekt v oblasti nemovitostí, zejména podrobný odhad nákladů a jeho financování, včetně případného využití účelově vázaných příjmů uvedených v čl. 20 odst. 3 písm. g), a také seznam návrhů smluv, které mají být použity, a před uzavřením smluv požádá Evropský parlament a Radu o jejich schválení. Na žádost orgánu se s předloženými dokumenty vztahujícími se k projektu v oblasti nemovitostí zachází důvěrně.
S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností projedná Evropský parlament a Rada projekt v oblasti nemovitostí do čtyř týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely.
Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený k datu skončení tohoto čtyřtýdenního období, pokud během tohoto období Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.
Jestliže Evropský parlament a/nebo Rada v průběhu tohoto čtyřtýdenního období vznesou opodstatněné námitky, prodlouží se toto období jednou o dva týdny.
Přijme-li Evropský parlament nebo Rada rozhodnutí v neprospěch projektu v oblasti nemovitostí, dotčený orgán svůj návrh vezme zpět a může předložit návrh nový.
4.V případě mimořádných nepředvídatelných okolností mohou být informace stanovené v odstavci 2 předloženy společně s projektem v oblasti nemovitostí. Evropský parlament a Rada projednají projekt v oblasti nemovitostí do dvou týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely. Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za schválený k datu skončení tohoto dvoutýdenního období, pokud během tohoto období Evropský parlament ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu.
5.U následujících projektů v oblasti nemovitostí se má za to, že mohou mít značný finanční dopad na rozpočet:
a)koupě pozemku;
b)koupě, prodej, přestavba, výstavba budov nebo jakýkoli projekt spojující tyto prvky, jež mají být realizovány ve stejné době, jehož výše přesahuje 3 000 000 EUR;
c)veškeré nové smlouvy týkající se nemovitostí (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv a obnovení stávajících smluv za méně výhodných podmínek), na něž se nevztahuje písmeno b), s ročními výdaji ve výši alespoň 750 000 EUR;
d)prodloužení platnosti nebo obnova stávajících smluv týkajících se nemovitostí (včetně smluv o užívání a dlouhodobých nájemních smluv) za stejných nebo výhodnějších podmínek s ročními výdaji ve výši alespoň 3 000 000 EUR.
Tento odstavec se vztahuje rovněž na ty projekty v oblasti nemovitostí, které mají interinstitucionální povahu, a na delegace Unie.
Prahové hodnoty ve výši 750 000 EUR nebo 3 000 000 EUR uvedené v písmenech b), c) a d) zahrnují náklady na veškeré instalace. V případě nájemních smluv a smluv o užívání tyto prahové hodnoty zohledňují náklady na veškeré instalace, nikoli však ostatní poplatky.
6.Aniž je dotčen článek 16, lze projekt koupě budovy financovat na základě půjčky, kterou předem schválí Evropský parlament a Rada.
Smlouvy o půjčce se uzavírají a půjčky se splácejí v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s řádným ohledem na nejlepší finanční zájem Unie.
Pokud daný orgán navrhuje, aby se koupě financovala půjčkou, uvede ve finančním plánu, který má být předložen spolu se žádostí o předchozí schválení dotčeným orgánem, zejména maximální míru financování, dobu financování, druh financování, podmínky financování a úsporu ve srovnání s jinými druhy smluvních ujednání.
Evropský parlament a Rada projednají žádost o předchozí schválení koupě do čtyř týdnů ode dne, kdy ji oba orgány obdržely, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit o dva týdny. Koupě na základě půjčky se považuje za zamítnutou, pokud ji Evropský parlament a Rada v uvedené lhůtě výslovně neschválí.
Článek 259
Postup včasného informování a předchozího schválení
1.Postup včasného informování podle čl. 258 odst. 2 a postup předchozího schválení podle čl. 258 odst. 3 se nepoužijí na bezúplatné získání pozemku ani na koupi pozemku za symbolickou cenu.
2.Postup včasného informování a předchozího schválení podle čl. 258 odst. 1 až 5 se nepoužije na obytné budovy. Evropský parlament a Rada si mohou od příslušného orgánu vyžádat k obytným budovám jakékoli informace.
3.Za výjimečných nebo naléhavých politických okolností lze včasné informace podle čl. 258 odst. 2, jež se týkají projektů v oblasti nemovitostí se vztahem k delegacím Unie nebo kancelářím v třetích zemích, poskytnout spolu s projektem v oblasti nemovitostí podle čl. 258 odst. 3. V tomto případě se postup včasného informování a postup předchozího schválení provede při nejbližší příležitosti.
4.Postup předchozího schválení uvedený v čl. 258 odst. 3 a 4 se nevztahuje na přípravné smlouvy nebo studie nutné k podrobnému vyhodnocení nákladů a financování projektu v oblasti nemovitostí.
HLAVA XVI
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 260
Žádosti Evropského parlamentu a Rady o informace
Evropský parlament a Rada jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.
Článek 261
Výkon přenesené pravomoci
1.Při dodržení podmínek stanovených v tomto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 155, 69 a 70.
2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena na období končící dnem 31. prosince 2020. Nejpozději dva roky před 31. prosincem 2020 vypracuje Komise zprávu o přenesení pravomocí. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o doby trvání následujících víceletých finančních rámců, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem platnosti odpovídajícího víceletého finančního rámce.
3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení pravomoci nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
6.Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNY ODVĚTVOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Článek 262
Změny nařízení (ES) č. 2012/2002
Nařízení (ES) č. 2012/2002 se mění takto:
1.V čl. 4 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Dospěje-li Komise k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu jsou splněny, neprodleně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy potřebné pro uvolnění prostředků z fondu. Tyto návrhy obsahují:
a)
veškeré dostupné informace uvedené v odstavci 1;
b)
veškeré další relevantní informace, jež má Komise k dispozici;
c)
důkaz splnění podmínek uvedených v článku 2 a
d)
odůvodnění navrhovaných částek.“
2.V článku 4 se odstavec 4 mění takto:
„4. Jakmile Evropský parlament a Rada rozhodnou o uvolnění prostředků z fondu, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o přidělení finančního příspěvku z fondu a bezodkladně finanční příspěvek vyplatí v jediné splátce přijímajícímu státu. Pokud byla podle článku 4a vyplacena záloha, vyplatí se pouze zbývající částka.“
Článek 263
Změny nařízení (EU) č. 1296/2013
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1296/2013 se mění takto:
1.V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Pro jednotlivé osy programu podle čl. 3 odst. 1 platí tyto orientační procentní podíly v průměru po celou dobu trvání programu:
a)
nejméně 18 % na osu týkající se programu Progress;
b)
nejméně 18 % na osu týkající se sítě EURES;
c)
nejméně 18 % na osu týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání.“
2.Článek 14 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. V rámci osy týkající se programu Progress jsou podporována opatření v jednom nebo více tematických oddílech uvedených v písmenech a), b) a c):
a)
zaměstnanost, především boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;
b)
sociální ochrana, sociální začlenění a snížení a prevence chudoby;
c)
pracovní podmínky.“;
b)odstavec 2 se mění takto:
„2. Z celkového přídělu na osu týkající se programu Progress je významný podíl přidělen na podporu sociálního experimentování jakožto metody pro testování a hodnocení inovativních řešení s cílem rozšířit rozsah jejich využívání.“
3.Článek 19 se nahrazuje tímto:
„Článek 19
Tematické oddíly a financování
V rámci osy týkající se sítě EURES jsou podporována opatření v jednom nebo více tematických oddílech uvedených v písmenech a), b) a c):
a)
transparentnost, pokud jde o volná pracovní místa, žádosti a jakékoli další související informace pro žadatele a zaměstnavatele;
b)
rozvoj služeb pro nábor a umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na úrovni Unie, především prostřednictvím cílených programů mobility;
c)
přeshraniční partnerství.“
4.Článek 25 se nahrazuje tímto:
„Článek 25
Tematické oddíly a financování
V rámci osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání jsou podporována opatření v jednom nebo více tematických oddílech uvedených v písmenech a) a b):
a)
mikrofinancování pro zranitelné skupiny a mikropodniky;
b)
sociální podnikání.“
5.Článek 33 se zrušuje.
Článek 264
Změny nařízení (ES) č. 1301/2013
Nařízení (EU) č. 1301/2013 se mění takto:
1.V čl. 3 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:
„investice do rozvoje vnitřního potenciálu prostřednictvím fixních investic do zařízení a infrastruktury; včetně infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu, služeb pro podniky, podpory výzkumných a inovačních subjektů a investic do technologií a aplikovaného výzkumu v podnicích;“.
2.V čl. 5 odst. 9 se doplňuje nové písmeno e), které zní:
„e) podporou přijímání a sociální a ekonomické integrace migrantů a uprchlíků.“
3.V tabulce přílohy I se text začínající slovy „Sociální infrastruktura“ až do konce tabulky nahrazuje tímto:
„Sociální infrastruktura
|
Péče o děti a vzdělávání
|
osoby
|
Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení
|
|
Zdraví
|
osoby
|
Počet osob majících přístup k modernizovaným zdravotnickým službám
|
|
Bydlení
|
obytné jednotky
|
Renovované obytné prostory
|
|
|
obytné jednotky
|
Renovované obytné prostory, z toho pro migranty a uprchlíky (mimo přijímací střediska)
|
|
Migranti a uprchlíci
|
osoby
|
Kapacita infrastruktury podporující migranty a uprchlíky (kromě bydlení)
|
Specifické ukazatele rozvoje měst
|
|
osoby
|
Počet osob žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst
|
|
|
m2
|
Prostory pod širým nebem vytvořené nebo rekultivované v městských oblastech
|
|
|
m2
|
Veřejné nebo komerční budovy vybudované nebo zrenovované v městských oblastech“
|
Článek 265
Změny nařízení (EU) č. 1303/2013
Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:
1.Článek 2 se mění takto:
a)bod 10 se nahrazuje tímto:
„10. „příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt nebo fyzická osoba, odpovědné za zahájení nebo za zahájení a provádění operací, a v souvislosti se systémy státní podpory, jak jsou vymezeny v bodě 13 tohoto článku, subjekt, který dostává podporu, a v souvislosti s finančními nástroji podle části druhé hlavy IV tohoto nařízení subjekt, který provádí finanční nástroj, popřípadě fond fondů;“;
b)bod 31 se nahrazuje tímto:
„31. „makroregionální strategií“ integrovaný rámec, který může být podporován mj. ESI fondy a který se má zabývat společnými výzvami stanovené zeměpisné oblasti, jež se týkají členských států a třetích zemí, které leží v téže zeměpisné oblasti, a tak těží z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;“.
2.V čl. 4 odst. 7 se odkaz na „článek 59 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „článek 62 finančního nařízení“.
3.V článku 4 se odstavec 8 nahrazuje tímto:
„8. Komise a členské státy ctí zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 31, čl. 34 odst. 1 a článkem 59 finančního nařízení.“
4.V článku 9 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Priority stanovené pro jednotlivé ESI fondy v pravidlech pro daný fond se vztahují zejména na patřičné využívání každého fondu v oblasti migrace a azylu.“
5.V článku 16 se vkládá nový odstavec 4a, který zní:
„4a. Členské státy případně předloží do 31. ledna každého roku pozměněnou dohodu o partnerství po schválení změn jednoho či více programů Komisí v předchozím kalendářním roce v souladu s čl. 30 odst. 2 druhým pododstavcem.
Komise přijme každý rok do 31. března rozhodnutí potvrzující, že změny dohody o partnerství zohledňují změnu jednoho či více programů, které Komise schválila v předchozím kalendářním roce.
Rozhodnutí může zahrnovat změnu jiných prvků dohody o partnerství podle návrhu uvedeného v odstavci 4, pokud byl návrh Komisi předložen do 31. prosince předchozího kalendářního roku.“
6.Vkládá se nový článek 30a, který zní:
„Článek 30a
1. Část prostředků z ESI fondů přidělených členskému státu může být na žádost tohoto členského státu a se souhlasem Komise převedena na jeden či více nástrojů zřízených podle finančního nařízení nebo podle odvětvových nařízení nebo k posílení schopnosti EFSI nést riziko v souladu s článkem 125 finančního nařízení. Žádost o převod přidělených prostředků z ESI fondů je nutno předložit do 30. září.
2. Převést lze pouze finanční prostředky na budoucí roky ve finančním plánu programu.
3. Žádost doprovází návrh na změnu programu nebo programů, z nichž bude převod učiněn. V souladu s čl. 30 odst. 2 se provedou odpovídající změny programu a dohody o partnerství, jež stanoví celkovou částku převedenou na Komisi pro každý příslušný rok.“
7.V článku 32 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Pokud výběrová komise pro strategie komunitně vedeného místního rozvoje zřízená podle čl. 33 odst. 3 zjistí, že provádění zvolené strategie komunitně vedeného místního rozvoje vyžaduje podporu z více než jednoho fondu, může v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy určit hlavní fond na podporu všech nákladů na přípravu, provozních nákladů a nákladů na oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 35 odst. 1 písm. a), d) a e).“
8.V článku 34 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Mezi úkoly místních akčních skupin patří:
a)
zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací, včetně jejich schopností v oblasti projektového řízení;
b)
vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení, jež brání střetu zájmů, zajišťuje, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři, kteří nejsou veřejnými orgány, a umožní provádět výběr na základě písemného postupu;
c)
vypracování a schválení nediskriminačních a objektivních kritérií pro výběr operací, jež zajišťují soudržnost se strategií komunitně vedeného místního rozvoje tím, že stanoví jejich pořadí podle jejich přínosu k plnění záměrů a cílů strategií;
d)
příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo průběžného postupu pro předkládání projektů;
e)
přijímání a posuzování žádostí o podporu;
f)
výběr operací a stanovení výše podpory a předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;
g)
sledování průběhu provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje a podporovaných operací a vykonávání zvláštních hodnotících činností souvisejících s touto strategií.
Pokud místní akční skupiny plní úkoly, na něž se písmena a) až g) nevztahují a které spadají do odpovědnosti řídicího nebo certifikačního orgánu či platební agentury, jsou tyto místní akční skupiny určeny jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.“
9.V článku 36 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Členský stát nebo řídicí orgán může v souladu s pravidly pro daný fond jednomu či více zprostředkujícím subjektům, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, svěřit určité úkoly spojené s řízením a prováděním integrovaných územních investic.“
10.Článek 37 se mění takto:
a)v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c)
odhad dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, které lze pomocí finančního nástroje potenciálně získat, a to až po úroveň konečného příjemce (očekávaný pákový efekt), včetně, je-li to relevantní, posouzení potřeby a míry rozdílného zacházení s cílem přilákat doplňkové prostředky od soukromých investorů nebo popis mechanismů, které budou použity ke zjištění potřeby a rozsahu takového rozdílného zacházení, jako je například konkurenční nebo náležitě nezávislý proces posuzování;“;
b)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Předběžné posouzení uvedené v odstavci 2 může přihlédnout k hodnocení ex ante provedenému v souladu s čl. 202 odst. 1 písm. h) finančního nařízení a lze je provádět postupně. Musí však být v každém případě dokončeno dříve, než řídicí orgán rozhodne, že finanční nástroj obdrží příspěvek z programu.“
11.Článek 38 se mění takto:
a)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno c), které zní:
„c) finanční nástroje umožňující kombinaci tohoto příspěvku s finančními produkty EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice.“;
b)odstavec 4 se mění takto:
i)první pododstavec se mění takto:
– písmena b) a c) se nahrazují tímto:
„b)
svěřit prováděcí úkoly prostřednictvím přímého udělení zakázky:
EIB;
ii)
mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát;
iii)
bance nebo finanční instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje tyto podmínky:
–žádný soukromý subjekt nemá přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na příslušnou banku nebo instituci,
–působí na základě veřejného politického mandátu uděleného příslušným orgánem členského státu na vnitrostátní nebo regionální úrovni za účelem vykonávání činností v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům ESI fondů,
–vykonává činnosti v oblasti rozvoje v regionech, oblastech politiky a odvětvích, pro něž není obecně dostupný nebo dostatečný přístup k financování z tržních zdrojů,
–v zájmu dlouhodobé finanční udržitelnosti neusiluje o maximalizaci zisku,
–není přímým příjemcem vkladů od veřejnosti a
–podléhá dozoru nezávislého orgánu v souladu s vnitrostátním právem;
c)
svěřit prováděcí úkoly jinému veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu subjektu; nebo“;
– doplňuje se nové písmeno d), které zní:
„d) v případě finančních nástrojů, které jsou tvořeny pouze půjčkami nebo zárukami, se ujmout prováděcích úkolů přímo. V tomto případě se řídicí orgán považuje za příjemce ve smyslu čl. 2 bodu 10.“;
ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:
„Při provádění finančního nástroje musí subjekty uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) zajistit soulad s platnými právními předpisy, včetně pravidel vztahujících se na ESI fondy, poskytování státní podpory, zadávání veřejných zakázek a příslušných norem a platných právních předpisů v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu, daňových podvodů a úniků. Tyto subjekty nesmějí využívat struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování, nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní, jak jsou stanovena v právních předpisech EU včetně doporučení a sdělení Komise nebo jakéhokoli jejího formálního oznámení, ani se do takových struktur zapojovat. Nesmějí být usazeny na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací nespolupracují s Unií, a v souvislosti s prováděním finančních operací udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými. Tyto subjekty mohou v rámci své odpovědnosti uzavírat s finančními zprostředkovateli dohody týkající se provádění finančních operací. Požadavky uvedené v tomto odstavci začlení do svých smluv s finančními zprostředkovateli, kteří byli vybráni za účelem účasti na provádění finančních operací na základě těchto dohod.“;
c) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:
„5.
Subjekty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a), b) a c) mohou při provádění fondů fondů svěřit část provádění finančním zprostředkovatelům za předpokladu, že tyto subjekty na vlastní odpovědnost zajistí, aby finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v čl. 150 odst. 2 a čl. 202 odst. 2 a 4 finančního nařízení. Finanční zprostředkovatelé se vybírají prostřednictvím otevřených, transparentních, přiměřených a nediskriminačních postupů, kdy je vyloučen střet zájmů.
6.
Subjekty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a c), jimž byly svěřeny prováděcí úkoly, si mohou na své vlastní jméno a z pověření řídicího orgánu otevřít svěřenské účty nebo vytvořit finanční nástroj jako samostatný blok finančních prostředků v rámci finanční instituce. V případě samostatného bloku finančních prostředků se účetně rozlišují zdroje z programu investované do daného finančního nástroje a jiné zdroje, které jsou k dispozici v dané finanční instituci. Aktiva na svěřenských účtech a tyto samostatné bloky finančních prostředků musí být spravovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít odpovídající likviditu.“
d) Odstavec 8 se nahrazuje tímto:
„8.
Pokud je finanční nástroj prováděn podle odst. 4 prvního pododstavce písm. d), musí být podmínky pro příspěvky z programů na finanční nástroje stanoveny ve strategickém dokumentu v souladu s přílohou IV, který přezkoumá monitorovací výbor.“
12.Článek 39 se mění takto:
a)v odst. 2 prvním pododstavci se úvodní věta nahrazuje tímto:
„Členské státy mohou využít EFRR a EZFRV během období způsobilosti uvedeného v čl. 65 odst. 2 za účelem poskytnutí finančního příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, které jsou nepřímo spravovány Komisí s EIB v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. c) bodem iii) a čl. 201 odst. 4 finančního nařízení, pokud jde o následující činnosti:“;
b)v odstavci 4:
i)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) odchylně od čl. 37 odst. 2 je založen na předběžném posouzení na úrovni Unie, které provede EIB a Komise, nebo jsou-li k dispozici novější údaje, na předběžném posouzení na vnitrostátní nebo regionální úrovni, které provedl zúčastněný členský stát.
Na základě dostupných zdrojů údajů o bankovním dluhovém financování a malých a středních podnicích předběžné posouzení mimo jiné obsahuje analýzu potřeb malých a středních podniků v oblasti financování na příslušné úrovni, podmínky a potřeby v oblasti financování malých a středních podniků i informace o schodku financování malých a středních podniků, profil hospodářské a finanční situace malých a středních podniků na příslušné úrovni, minimální kritické množství souhrnných příspěvků, rozsah odhadovaného celkového objemu půjček, který tyto příspěvky vytvářejí, a přidanou hodnotu;“;
ii)písmeno b) se nahrazuje tímto:
„b) je poskytován každým zúčastněným členským státem jako součást samostatné prioritní osy programu v případě příspěvku z EFRR nebo jediného specializovaného národního programu na základě finančního příspěvku z EFRR a EZFRV podporujícího tematický cíl stanovený v čl. 9 prvním pododstavci odst. 3;“;
c)odstavec 7 se nahrazuje tímto:
„7. Odchylně od čl. 41 odst. 1 a 2, pokud jde o finanční příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku, vychází žádost členského státu o platbu předložená Komisi ze 100 % výše částek, které má členský stát uhradit EIB v souladu s rozpisem stanoveným v dohodě o financování uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku. Tyto žádosti o platbu jsou založeny na částkách požadovaných EIB, které se považují za nezbytné pro pokrytí závazků v souvislosti s dohodami o zárukách nebo sekuritizačními transakcemi, které mají být dokončeny během tří následujících měsíců. Platby členských států EIB se provádějí bezodkladně a v každém případě před přijetím závazků ze strany EIB.“;
d) odstavec 8 se nahrazuje tímto:
„8. Při uzavření programu představují způsobilé výdaje uvedené v čl. 42 odst. 1 písm. a) a b) celkovou částku příspěvků z programu vyplacenou na finanční nástroj, která odpovídá:
a)
u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku zdrojům uvedeným v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci písm. b);
b)
u činností uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) souhrnné částce nového dluhového financování vyplývajícího ze sekuritizačních transakcí vyplacené způsobilým malým a středním podnikům nebo v jejich prospěch v průběhu období způsobilosti uvedeného v čl. 65 odst. 2.“
13.Vkládá se nový článek 39a, který zní:
„Článek 39a
Příspěvek z ESI fondů na finanční nástroje umožňující kombinaci tohoto příspěvku s finančními produkty EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice
1. Členské státy mohou ESI fondy využít k poskytnutí příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. c) k přilákání dalších investic soukromého sektoru.
2. Příspěvek uvedený v odstavci 1 nesmí překročit 25 % celkové podpory poskytnuté konečným příjemcům finančních prostředků. V méně rozvinutých regionech uvedených v čl. 120 odst. 3 písm. b) může finanční příspěvek překročit 25 %, je-li to řádně odůvodněno v předběžném posouzení, nesmí však přesáhnout 50 %. Celková podpora uvedená v tomto odstavci zahrnuje celkovou výši nových půjček a zaručených půjček, jakož i kapitálových a kvazikapitálových investic poskytnutých konečným příjemcům finančních prostředků. Zaručené půjčky uvedené v tomto odstavci se zohledňují pouze v rozsahu, v jakém jsou prostředky z ESI fondů přiděleny na smlouvy o zárukách, a to podle výpočtu založeného na obezřetném předběžném posouzení rizik se zahrnutím více částek příslušných nových půjček.
3. Odchylně od čl. 37 odst. 2 mohou být příspěvky podle odstavce 1 založeny na přípravném hodnocení, včetně hloubkové prověrky, které provedla EIB za účelem svého vlastního příspěvku na finanční produkt v rámci EFSI.
4. Zprávy řídicích orgánů podle článku 46 ohledně operací zahrnujících finanční nástroje podle tohoto článku jsou založeny na informacích, které uchovává EIB pro účely své zprávy podle čl. 16 odst. 1 a 2 nařízení o EFSI a které jsou doplněny o další informace vyžadované v čl. 46 odst. 2.
5. Při poskytování příspěvku na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. c) může řídicí orgán:
a)
investovat do kapitálu existující nebo nově založené právnické osoby, která se věnuje uskutečňování investic ve prospěch konečných příjemců v souladu s cíli příslušných ESI fondů a která se ujme prováděcích úkolů;
b)
svěřit prováděcí úkoly finanční instituci, která zřídí na své jméno a z pověření řídicího orgánu svěřenský účet, nebo vytvoří v rámci finanční instituce pro příspěvek z programu samostatný blok finančních prostředků. V případě samostatného bloku finančních prostředků se účetně rozlišují zdroje z programu investované do daného finančního nástroje a jiné zdroje, které jsou k dispozici v dané finanční instituci. Aktiva na svěřenských účtech a tyto samostatné bloky finančních prostředků musí být spravovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít odpovídající likviditu.
Pro účely tohoto článku může mít finanční nástroj rovněž podobu investiční platformy v souladu s čl. 2 bodem 4 nařízení o EFSI, pokud má investiční platforma formu zvláštní účelové jednotky nebo spravovaného účtu.
6. Při provádění finančních nástrojů podle čl. 38 odst. 1 písm. c) musí subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku zajistit soulad s platnými právními předpisy, včetně pravidel vztahujících se na ESI fondy, poskytování státní podpory, zadávání veřejných zakázek a příslušných norem a platných právních předpisů v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu, daňových podvodů a úniků. Tyto subjekty nesmějí využívat struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování, nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní, jak jsou stanovena v právních předpisech EU, včetně doporučení a sdělení Komise nebo jakéhokoli jejího formálního oznámení, ani se do takových struktur zapojovat. Nesmějí být usazeny na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací nespolupracují s Unií, a v souvislosti s prováděním finančních operací udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými. Tyto subjekty mohou v rámci své odpovědnosti uzavírat s finančními zprostředkovateli dohody týkající se provádění finančních operací. Požadavky uvedené v tomto odstavci začlení do svých smluv s finančními zprostředkovateli, kteří byli vybráni za účelem účasti na provádění finančních operací na základě těchto dohod.
7. Subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku mohou při provádění fondů fondů svěřit část provádění finančním zprostředkovatelům za předpokladu, že tyto subjekty na vlastní odpovědnost zajistí, aby finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v čl. 201 odst. 4 a čl. 202 odst. 1 a 2 finančního nařízení. Finanční zprostředkovatelé se vybírají prostřednictvím otevřených, transparentních, přiměřených a nediskriminačních postupů, kdy je vyloučen střet zájmů.
8. Pokud řídicí orgány přispívají prostředky z programů ESI fondů na existující nástroj podle čl. 38 odst. 1 písm. c), správce fondu, který již byl vybrán EIB, mezinárodními finančními institucemi, jejichž akcionářem je členský stát, nebo bankou nebo finanční institucí ve veřejném vlastnictví založenou jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje podmínky stanovené v čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu iii), svěří prováděcí úkoly tomuto správci fondu zadáním přímé zakázky.
9. Odchylně od čl. 41 odst. 1 a 2 jsou u příspěvků na finanční nástroje podle odstavce 8 tohoto článku žádosti o průběžnou platbu podávány v jednotlivých fázích v souladu s časovým rozpisem plateb stanoveným v dohodě o financování. Časový rozpis plateb uvedený v první větě musí odpovídat rozpisu plateb schválenému pro ostatní investory v rámci téhož finančního nástroje.
10. Podmínky pro příspěvky podle čl. 38 odst. 1 písm. c) jsou stanoveny v dohodách o financování v souladu s přílohou IV na těchto úrovních:
a)
v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu a subjektem, který provádí fond fondů;
b)
mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu, popřípadě mezi subjektem, který provádí fond fondů, a subjektem, který provádí daný finanční nástroj.
11. V případě příspěvků podle odstavce 1 pro investiční platformy, které získávají příspěvky od nástrojů zřízených na úrovni Unie, je soulad s pravidly státní podpory zajištěn podle čl. 202 odst. 2 písm. c) finančního nařízení.
12. V případě finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. c), které mají podobu záručního nástroje, mohou ESI fondy přispívat k druhořadým a/nebo mezaninovým tranším portfolií půjček, na něž se vztahuje rovněž záruka Unie v rámci EFSI.
13. V případě EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a ENRF lze v rámci programu stanovit zvláštní prioritu a v případě EZFRV zvláštní druh operace s mírou spolufinancování až 100 % na podporu operací prováděných prostřednictvím finančních nástrojů uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. c).
14. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 70 a čl. 93 odst. 1, lze příspěvky podle odstavce 1 tohoto článku použít pro účely vytvoření nového dluhového a kapitálového financování na celém území členského státu bez ohledu na kategorie regionů, ledaže je v dohodě o financování stanoveno jinak.
15. Do konce roku 2019 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“
14.Článek 40 se mění takto:
a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
„1. Orgány určené v souladu s článkem 124 tohoto nařízení a v souladu s článkem 65 nařízení o EZFRV neprovádějí u finančních nástrojů, které uplatňují, ověřování na místě na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát.
Určené orgány však provádějí ověřování v souladu s čl. 125 odst. 5 na úrovni ostatních subjektů uplatňujících finanční nástroje v jurisdikci příslušného členského státu a případně na úrovni konečného příjemce finančních prostředků.
EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž akcionářem je členský stát, poskytnou určeným orgánům s každou žádostí o platbu kontrolní zprávy. Komisi a určeným orgánům předloží rovněž výroční zprávu o auditu vypracovanou externími auditory těchto subjektů.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt týkající se vzorů kontrolních zpráv a výročních zpráv o auditu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 150 odst. 2.
2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 a článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013, subjekty odpovědné za audit programů neprovádějí u finančních nástrojů, které uplatňují, audity na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát.
Subjekty odpovědné za audit programů provádějí audity operací a systémů řízení a kontroly na úrovni ostatních subjektů uplatňujících finanční nástroje v příslušných členských státech a na úrovni konečných příjemců finančních prostředků, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 40 odst. 3.
Komise může provádět audity na úrovni subjektů uvedených v odstavci 1, pokud dospěje k závěru, že je to nezbytné k získání přiměřené jistoty vzhledem k zjištěným rizikům.“;
b)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:
„5a. Odchylně od čl. 143 odst. 4 tohoto nařízení a článku 56 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 lze v operacích zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený v souladu s čl. 143 odst. 2 tohoto nařízení nebo v souladu s článkem 56 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 v důsledku jednotlivé nesrovnalosti použít znovu v rámci téže operace za těchto podmínek:
a)
je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce finančních prostředků, lze zrušený příspěvek použít pouze pro jiné konečné příjemce v rámci téhož finančního nástroje;
b)
je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni finančního zprostředkovatele v rámci fondu fondů, lze zrušený příspěvek použít pouze pro jiné finanční zprostředkovatele nebo jiné konečné příjemce v rámci téhož finančního nástroje.
Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího fondy fondů, nelze zrušený příspěvek použít znovu v rámci stejné operace.
V případě uložení finanční opravy v důsledku systematické nesrovnalosti nelze zrušený příspěvek použít znovu na operaci dotčenou touto systematickou nesrovnalostí.“
15.V čl. 41 odst. 1 prvním pododstavci se úvodní věta nahrazuje tímto:
„1. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) a c) a finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) prováděné v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. a) a b), jsou v jednotlivých fázích podávány žádosti o průběžné platby příspěvků z programu vyplácených na dotyčný finanční nástroj během období způsobilosti stanoveného v čl. 65 odst. 2 (dále jen „období způsobilosti“) v souladu s těmito podmínkami:“.
16.V čl. 42 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Pokud jsou náklady a poplatky na správu uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a v odstavci 2 tohoto článku účtovány subjektem provádějícím fond fondů nebo subjekty provádějícími finanční nástroje podle čl. 38 odst. 1 písm. c) a čl. 38 odst. 4 písm. a) a b), nesmějí překročit prahové hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 6 tohoto článku. Zatímco správní náklady zahrnují položky přímých i nepřímých nákladů hrazené na základě vykázaných výdajů, správní poplatky vycházejí ze smluvené ceny za poskytované služby, která byla stanovena v rámci konkurenčního tržního procesu, je-li to relevantní. Správní náklady a poplatky musí vycházet z metodiky výpočtu založené na výkonnosti.“
17.Vkládá se nový článek 43a, který zní:
„Článek 43a
Rozdílné zacházení s investory
1. Podpora z ESI fondů na finanční nástroje investované ve prospěch konečných příjemců finančních prostředků a výnosy a jiné příjmy, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené těmito investicemi, které mohou být připsány podpoře z ESI fondů, lze použít za účelem rozdílného zacházení se soukromými investory, jakož i EIB při využívání záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017. Toto rozdílné zacházení je odůvodněno potřebou přilákat doplňkové soukromé zdroje.
2. Potřeba a míra rozdílného zacházení podle odstavce 1 se určí v předběžném hodnocení.
3.
Rozdílné zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání doplňkových soukromých zdrojů. Nesmí příliš kompenzovat soukromé investory a EIB při využívání záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017. Sladění zájmů se zajistí přiměřeným sdílením rizik a zisku.
4. Rozdílným zacházením se soukromými investory nejsou dotčena pravidla státní podpory.“
18.V článku 44 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Aniž je dotčen článek 43a, zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic nebo z uvolnění prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách, včetně kapitálových splátek a výnosů a jiných příjmů, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené investicemi, které mohou být připsány podpoře z fondů ESI, se až do výše nezbytných částek a v pořadí dohodnutém v příslušných dohodách o financování použijí znovu k těmto účelům:
a)
na další investice prostřednictvím stejných nebo jiných finančních nástrojů v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci určité priority;
b)
případně ke krytí ztráty nominální hodnoty příspěvku z ESI fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k těmto ztrátám dojde navzdory aktivní správě pokladny ze strany subjektů uplatňujících finanční nástroje;
c)
v příslušných případech k úhradě vynaložených nákladů na správu nebo úhradu poplatků za správu finančního nástroje.“
19.V čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci se písmena g) a h) nahrazují tímto:
„g) úroky a jiné výnosy vytvořené díky podpoře z ESI fondů poskytnuté finančnímu nástroji a programové zdroje vložené zpět do finančních nástrojů a pocházející z investic, jak je uvedeno v článcích 43 a 44, a částky použité pro rozdílné zacházení, jak je uvedeno v článku 43a; h) pokrok při vytváření předpokládaného pákového efektu investic provedených prostřednictvím finančního nástroje a podílů;“.
20.V článku 56 se zrušuje odstavec 5.
21.V článku 57 se zrušuje odstavec 3.
22.V článku 58 se odstavec 1 mění takto:
a)odkaz na „článek 60 finančního nařízení“ se nahrazuje odkazem na „článek 149 finančního nařízení“;
b)na konci prvního odstavce se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„V závislosti na účelu mohou být opatření uvedená v tomto článku financována jako operační výdaje nebo jako správní výdaje.“
23.Článek 59 se mění takto:
a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:
„Z každého ESI fondu lze podpořit operace technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného ESI fondu.“;
b)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:
„Aniž je dotčen druhý odstavec, mohou členské státy provádět opatření uvedená v prvním odstavci prostřednictvím přímého zadání zakázky:
i)
EIB;
ii)
mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát;
iii)
bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví, jak jsou vymezeny v čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu iii).“
24.Článek 61 se mění takto:
a)v odstavci 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno aa), které zní:
„použití paušální procentní sazby čistých příjmů stanovené členským státem pro daný sektor nebo subsektor, na nějž se nevztahuje písmeno a). Před použitím paušální sazby se příslušný auditní orgán přesvědčí, že paušální sazba byla stanovena podle přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody založené na údajích z minulých let nebo objektivních kritériích.“;
b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„Alternativně k použití metod uvedených v odstavci 3 se pro určitou prioritu nebo opatření, v jejichž rámci by se u všech operací, jež mají obdržet podporu v rámci této priority nebo tohoto opatření, mohla uplatnit jednotná paušální sazba podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a), může na žádost členského státu snížit maximální míra spolufinancování uvedená v čl. 60 odst. 1. Toto snížení musí být přinejmenším rovnocenné částce, která vznikne vynásobením maximální míry spolufinancování ze strany Unie, jež vyplývá z pravidel týkajících se jednotlivých fondů, příslušnou paušální sazbou uvedenou v odst. 3 prvním pododstavci písm. a).“;
c)v odstavci 7 se písmeno h) nahrazuje tímto:
„operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze II nařízení o EZFRV nebo v nařízení o ENRF.“
25.Článek 65 se mění takto:
a)v odstavci 8:
i)písmeno h) se nahrazuje tímto:
„h) operace, pro něž jsou částky nebo sazby podpory stanoveny v příloze II nařízení o EZFRV nebo v nařízení o ENRF s výjimkou operací, u nichž je odkaz na tento odstavec uveden podle nařízení ENRF; nebo“;
ii)písmeno i) se nahrazuje tímto:
„i)
operace, u nichž celkové způsobilé náklady nepřesahují 100 000 EUR.“;
b)odstavec 11 se nahrazuje tímto:
„11. Operace může získat podporu z jednoho nebo více ESI fondů nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie za předpokladu, že výdaje uvedené v žádosti o platbu pro jeden z ESI fondů neobdrží podporu z jiného fondu nebo nástroje Unie, ani podporu z téhož fondu v rámci jiného programu. Výše výdajů uvedených v žádosti o platbu z ESI fondu lze pro každý ESI fond vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.“
26.Článek 67 se mění takto:
a)odstavec 1 se mění takto:
i)písmeno c) se nahrazuje tímto:
„jednorázové částky;“;
ii)doplňuje se nové písmeno e), které zní:
„e) financování, které nesouvisí s náklady příslušných operací, nýbrž je založeno na splnění podmínek týkajících se dosažení pokroku při provádění nebo plnění cílů programů. Podrobné možnosti týkající se podmínek financování a jejich uplatňování jsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu se zmocněním stanoveným v článku 5.“;
b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a. U operace nebo projektů, na něž se nevztahuje první věta odstavce 4 a kterým je poskytována podpora z EFRR a ESF, mají granty a vratná pomoc, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesáhne 100 000 EUR, podobu standardních stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb, s výjimkou operací, kterým je poskytována podpora v rámci režimu státní podpory, který nepředstavuje podporu de minimis.“;
c)odstavec 5 se mění takto:
i)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:
i)
statistických údajích nebo jiných objektivních informacích;
ii)
ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let;
iii)
použití obvyklých postupů jednotlivých příjemců pro účtování nákladů; nebo
iv)
návrzích rozpočtů sestavených v jednotlivých případech a schválených předem řídicím orgánem, pokud veřejná podpora nepřesahuje 100 000 EUR;“;
ii)doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o definici standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a d), související metody uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce a formu podpory podle odst. 1 prvního pododstavce písm. e).“
27.Článek 68 se nahrazuje tímto:
„Článek 68
Paušální financování nepřímých nákladů týkajících se grantů a vratné pomoci
Pokud provádění operace vede ke vzniku nepřímých nákladů, lze tyto náklady vypočítat prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb:
a)
paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňuje na obdobný druh operace a příjemce;
b)
paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;
c)
paušální sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v rámci politik Unie pro obdobný druh operace a příjemce.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o definici paušální sazby a související metody uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce.“;
28.vkládají se nové články 68a a 68b, které znějí:
„Článek 68a
Náklady na zaměstnance týkající se grantů a vratné pomoci
1. Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušálně až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.
2. Pro účely stanovení nákladů na zaměstnance může být hodinová sazba vypočtena tak, že se poslední doložené roční hrubé mzdové náklady vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek. Celkový počet hodin vykázaných na osobu ročně nesmí překročit počet hodin použitých k výpočtu hodinové sazby.
3. Pokud roční hrubé mzdové náklady nejsou k dispozici, lze je odvodit z dostupných doložených hrubých mzdových nákladů nebo z pracovní smlouvy s náležitou úpravou pro období dvanácti měsíců.
4. Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek se stanoveným počtem hodin měsíčně, se mohou vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby. Zaměstnavatel vydá pro každého zaměstnance doklad uvádějící procentní podíl doby odpracované na operaci.
První pododstavec se nepoužije na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.“
„Článek 68b
Paušální financování jiných nákladů než nákladů na zaměstnance
1. Paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance lze použít ke krytí zbývajících způsobilých nákladů operace, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby. U operací podporovaných z ESF se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.
2. Paušální sazba uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije, pokud byly náklady na zaměstnance vypočítány na základě paušální sazby.“
29.Článek 70 se mění takto:
a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:
„1a. Operace týkající se poskytování služeb občanům nebo podnikům, které pokrývají celé území členského státu, se považují za operace probíhající ve všech programových oblastech v rámci daného členského státu. V těchto případech se výdaje dotčeným programovým oblastem přidělí poměrně na základě jiných objektivních kritérií než rozpočtových prostředků přidělených programovým oblastem.
Tento odstavec se nepoužije na národní program uvedený v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 a konkrétní program pro zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov uvedený v čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013.“;
b)v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
celková částka přidělená v rámci programu na operace mimo programovou oblast nepřesáhne 15 % podpory z EFRR, Fondu soudržnosti, EZFRV a ENRF na úrovni priority v době schválení monitorovacím výborem podle písmena c);“;
c)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a. Pokud mají v případě fondů a ENRF operace prováděné mimo programovou oblast v souladu s odstavcem 2 přínosy mimo programovou oblast i v rámci programové oblasti, přidělí se výdaje těmto oblastem poměrně na základě jiných objektivních kritérií, než jsou rozpočtové prostředky přidělené na programové oblasti.“;
d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. U operací týkajících se technické pomoci nebo komunikačních a propagačních činností a u operací v rámci tematického cíle týkajícího se posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací mohou být výdaje vynaloženy mimo Unii, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 a písm. a) a povinnosti týkající se řízení, kontroly a auditu operace.
U operací v rámci tematického cíle týkajícího se posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací musí být mimoto splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. b).“
30.V článku 71 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na příspěvky poskytnuté na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím na nákup na leasing podle čl. 45 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo na operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.“
31.V čl. 75 odst. 1 se odkaz na „čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „čl. 62 odst. 5 finančního nařízení“.
32.Článek 76 se mění takto:
a)ve druhém pododstavci se odkaz na „článek 84 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „článek 108 finančního nařízení“;
b)ve čtvrtém pododstavci se odkaz na „článek 16 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „článek 15 finančního nařízení“.
33.V čl. 79 odst. 2 se odkaz na „čl. 68 odst. 3 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „čl. 80 odst. 2 finančního nařízení“.
34.V čl. 83 odst. 1 písm. c) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „čl. 62 odst. 5 finančního nařízení“.
35.V článku 84 se odkaz na „čl. 59 odst. 6 finančního nařízení“ nahrazuje odkazem na „čl. 62 odst. 6 finančního nařízení“.
36.V článku 98 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„Z EFRR a ESF lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % finančních prostředků poskytovaných Unií na každou prioritní osu operačního programu financovat tu část operace, jejíž náklady jsou způsobilé pro poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel uplatňovaných na daný fond, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k uspokojivému provedení operace a přímo s ní souvisejí.“
37.Článek 102 se mění takto:
a)odstavec 6 se nahrazuje tímto:
„6. Výdaje spojené s velkým projektem mohou být zahrnuty do žádosti o platbu po předložení ke schválení uvedeném v odstavci 2. Pokud Komise velký projekt vybraný řídicím orgánem neschválí, výkaz výdajů se po stažení žádosti členským státem nebo po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem upraví.“;
b)doplňuje se nový odstavec 6a, který zní:
„6a. Je-li velký projekt ohodnocen nezávislými odborníky podle odstavce 1, mohou být výdaje týkající se tohoto velkého projektu zahrnuty v žádosti o platbu poté, co řídicí orgán Komisi informoval o poskytnutí informací vyžadovaných v článku 101 nezávislým odborníkům.
Pokud nebyl Komisi oznámen nezávislý přezkum kvality do šesti měsíců od poskytnutí uvedených informací nezávislým odborníkům nebo je-li příslušné hodnocení negativní, odpovídající výdaje se odejmou a výkaz výdajů se odpovídajícím způsobem upraví.“
38.V článku 104 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2.
Výdaje z veřejných zdrojů přidělené na společný akční plán musí činit nejméně 5 000 000 EUR nebo 5 % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu nebo jednoho z programů poskytujících příspěvek podle toho, která z obou částek je nižší.“
„3. Odstavec 2 se nepoužije na operace, jež obdržely podporu z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a na první společný akční plán předložený členským státem v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a první společný akční plán předložený programem v rámci cíle Evropská územní spolupráce.“
39.V čl. 105 odst. 2 se zrušuje druhá věta.
40.V článku 106 se první pododstavec mění takto:
a)bod 1 se nahrazuje tímto:
„1. popis cílů společného akčního plánu a jeho přispění k cílům programu nebo příslušným doporučením pro jednotlivé země a hlavním směrům hospodářských politik členských států a Unie podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušným doporučením Rady, ke kterým mají členské státy podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přihlédnout ve svých politikách zaměstnanosti;“;
b)bod 2 se zrušuje;
c)bod 3 se nahrazuje tímto:
„3. popis plánovaných projektů nebo typů projektů případně spolu s milníky a cíle pro výstupy a výsledky popřípadě spojené se společnými ukazateli podle prioritních os;“;
d)body 6 a 7 se zrušují;
e)bod 8 se nahrazuje tímto:
„8.
jeho prováděcí ustanovení, a to včetně:
a)
informací o výběru společného akčního plánu řídicím orgánem v souladu s čl. 125 odst. 3;
b)
ujednání pro řízení společného akčního plánu, v souladu s článkem 108;
c)
ujednání pro monitorování a hodnocení společného akčního plánu, včetně ujednání k zajištění kvality, shromažďování a uchovávání údajů o dosahování milníků, výstupů a výsledků;“;
e)v bodě 9 se zrušuje písmeno b).
41.V článku 107 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. V rozhodnutí podle odstavce 2 se uvede příjemce a cíle společného akčního plánu, případně milníky a cíle pro výstupy a výsledky, náklady na dosažení těchto milníků a cílů pro výsledky a výstupy a plán financování pro jednotlivé operační programy a prioritní osy, včetně celkové způsobilé částky a částky výdajů z veřejných zdrojů, období provádění společného akčního plánu a případně zeměpisného pokrytí a cílových skupin společného akčního plánu.“
42.V čl. 108 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Členský stát nebo řídicí orgán ustaví řídící výbor pro společný akční plán, který může být odlišný od monitorovacího výboru pro příslušné operační programy. Řídící výbor se schází nejméně dvakrát ročně a podává zprávu řídicímu orgánu. Řídící výbor případně informuje příslušný monitorovací výbor o výsledcích práce vykonané řídícím výborem a o pokroku v provádění společného akčního plánu v souladu s čl. 110 odst. 1 písm. e) a čl. 125 odst. 2 písm. a).“
43.V článku 109 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„Platby příjemci v rámci společného akčního plánu se provádějí jako jednorázové částky nebo standardní stupnice jednotkových nákladů.“
44.V čl. 110 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a) uplatňovanou metodiku a kritéria výběru operací, aniž by byl dotčen čl. 34 odst. 3 písm. c);“.
45.Článek 114 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Řídicí orgán nebo členský stát vypracuje pro jeden nebo více operačních programů plán hodnocení. Plán hodnocení se předloží monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku po přijetí operačního programu. V případě specializovaných programů uvedených v čl. 39 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), které byly přijaty před vstupem tohoto nařízení v platnost, se plán hodnocení předloží monitorovacímu výboru nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.“;
b)odstavec 4 se zrušuje.
46.V článku 115 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Podrobná pravidla týkající se informačních a komunikačních opatření pro veřejnost a informačních opatření pro potenciální příjemce a pro příjemce jsou stanovena v příloze XII.“
47.Článek 119 se mění takto:
a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Výše přídělů z fondů na technickou pomoc je omezena na 4 % z celkové výše prostředků fondů přidělených na operační programy v době přijetí operačního programu v členském státě cíle Investice pro růst a zaměstnanost.“;
b)v odstavci 2 se zrušuje první věta;
c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. V případě strukturálních fondů, kdy jsou příděly uvedené v odstavci 1 použity na podporu operací technické pomoci vztahujících se na více než jednu kategorii regionů, může být výdaj související s těmito operacemi uskutečněn v rámci prioritní osy spojující různé kategorie regionů a přidělen na poměrném základě s ohledem na příslušné příděly pro jednotlivé kategorie regionů operačního programu nebo na příděl v rámci každé kategorie regionů jako podíl z celkového přídělu pro členský stát.“
48.V čl. 122 odst. 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá tento členský stát za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondů na operaci v daném účetním roce, pokud nepřesahuje 250 EUR bez úroku.“
49.V čl. 123 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„V případě fondů a v případě ENRF za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu.“
50.V článku 125 se odstavec 4 mění takto:
a)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s platnými právními předpisy, operačním programem a podmínkami podpory operace, a
i)
mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), že byla proplacena částka výdajů vykázaných příjemcem ve vztahu k těmto nákladům;
ii)
mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), c) a d), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;“;
b)v písmenu e) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 písm. a) a b) finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 písm. a) a b) finančního nařízení“.
51.V čl. 126 prvním pododstavci písm. b) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 písm. a) finančního nařízení“.
52.Článek 127 se mění takto:
a)v odst. 1 třetím pododstavci se odkaz na „čl. 59 odst. 5 druhý pododstavec finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 druhého pododstavce finančního nařízení“; b)v odst. 5 písm. a) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 druhý pododstavec finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 druhým pododstavcem finančního nařízení“.
53.V čl. 134 odst. 1a druhém pododstavci se odkaz na „čl. 21 odst. 3 písm. c) finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 20 odst. 3 písm. c) finančního nařízení“.
54.V čl. 137 odst. 1 se odkaz na „čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 písm. a) finančního nařízení“.
55.V článku 138 se odkaz na „čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 finančního nařízení“.
56.V čl. 139 odst. 7 se odkaz na „čl. 177 odst. 3 finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 20 odst. 3 písm. c) finančního nařízení“.
57.V čl. 140 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:
„Pokud se doklady uchovávají na běžných nosičích dat v souladu s postupem podle odstavce 5, nevyžadují se originály.“
58.V čl. 145 odst. 7 písm. a) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 finančního nařízení“.
59.V čl. 147 odst. 1 se odkaz na „článek 73 finančního nařízení“ nahrazuje slovy „článkem 89 finančního nařízení“.
60.V článku 152 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„Je-li výzva k podávání návrhů zahájena před vstupem nařízení XXX/YYY, kterým se mění toto nařízení, v platnost, řídicí orgán (nebo monitorovací výbor v případě programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce) může rozhodnout, že se povinnost stanovená v čl. 67 odst. 2a neuplatňuje po dobu nejvýše šesti měsíců od data vstupu nařízení XXX/YYY v platnost. Pokud je doklad, který stanoví podmínky podpory, poskytnut příjemci ve lhůtě šesti měsíců počínaje datem vstupu nařízení XXX/YYY v platnost, může řídicí orgán rozhodnout o neuplatňování těchto pozměněných ustanovení.“
61.Příloha IV se mění takto:
a)v bodě 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:
„Pokud je finanční nástroj uplatňován podle článku 39a a čl. 38 odst. 4 písm. a) a b), zahrnuje dohoda o financování podmínky pro poskytování příspěvků z programu na finanční nástroj a obsahuje alespoň tyto prvky:“;
b)v bodě 1 se písmeno i) nahrazuje tímto:
„ustanovení ohledně opětovného využití zdrojů vyčleněných na podporu z ESI fondů až do konce období způsobilosti v souladu s článkem 44 a případně ustanovení ohledně rozdílného zacházení, jak je uvedeno v článku 43a;“;
c) v bodě 2 se písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c) využití nebo opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z ESI fondů v souladu s články 43, 44 a 45 a případně ustanovení ohledně rozdílného zacházení, jak je uvedeno v článku 43a.“
62.Příloha XII se mění takto:
a)v bodě 2.2 se doplňuje nový podbod, který zní:
„6. Povinnosti stanovené v tomto bodě platí od okamžiku, kdy je příjemci poskytnut doklad, který stanoví podmínky podpory operace, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 3 písm. c).“;
b)v bodě 3.1 podbodě 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f)
odpovědnosti příjemců podpory s ohledem na informování veřejnosti o cíli operace a o podpoře, kterou v souladu s bodem 2.2 získala operace z fondů, od okamžiku, kdy je příjemci poskytnut doklad, který stanoví podmínky podpory operace, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 3 písm. c). Řídicí orgán může potenciální příjemce pomoci požádat o to, aby v žádosti navrhli orientační komunikační činnosti, které by byly úměrné rozsahu dané operace.“
Článek 266
Změny nařízení (EU) č. 1304/2013
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1304/2013 se mění takto:
1.V čl. 13 odst. 2 se vkládá nový pododstavec, který zní:
„Pokud jsou operace spadající do prvního pododstavce písm. a) prospěšné i pro programovou oblast, v níž jsou prováděny, přidělí se výdaje na tyto programové oblasti poměrně na základě jiných objektivních kritérií, než jsou rozpočtové prostředky přidělené na programové oblasti.“
2.Článek 14 se mění takto:
a)odstavec 2 se zrušuje;
b)odstavec 4 se zrušuje.
3.V příloze I se bod 1 nahrazuje tímto:
„1. Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků
Za „účastníky“ se označují osoby, které mají přímý prospěch z intervence ESF, které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje. Jiné osoby za účastníky považovány nejsou. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.
Společnými ukazateli výstupů týkajícími se účastníků jsou:
– nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,
– dlouhodobě nezaměstnaní*,
– neaktivní*,
– neaktivní osoby, které nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy*,
– zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,
– ve věku do 25 let*,
– ve věku nad 54 let*,
– ve věku nad 54 let, kteří jsou nezaměstnaní, a to i dlouhodobě, nebo neaktivní a nejsou v procesu vzdělávání ani odborné přípravy*,
– s ukončeným primárním (ISCED 1) nebo nižším sekundárním (ISCED 2) vzděláním*,
– s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním*,
– s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*,
– migranti, účastníci, kteří jsou původem cizinci, menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)**,
– účastníci se zdravotním postižením**,
– jiné znevýhodněné osoby**.
Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě ukazatelů výstupů.
Údaje o účastnících, kteří se účastní operace podporované z ESF, budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.
– bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,
– lidé z venkovských oblastí*,
– účastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán*,
– účastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán a jejichž členy jsou i vyživované děti*,
– účastníci žijící v domácnosti, mezi jejímiž členy jsou pouze jedna dospělá osoba a vyživované děti*.
Údaje o účastnících podle prvních dvou výše uvedených ukazatelů budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. Údaje o účastnících podle posledních tří výše uvedených ukazatelů budou poskytnuty ve zprávách, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013. Údaje pro pět výše uvedených ukazatelů budou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority.“
Článek 267
Změny nařízení (EU) č. 1305/2013
Nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:
1.V čl. 2 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:
a)písmeno n) se nahrazuje tímto:
„n) „mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, a to sama nebo společně s jinými zemědělci;“;
b)písmeno r) se nahrazuje tímto:
„r) „lesem“ pozemek o rozloze větší než půl hektaru se stromy vyššími než pět metrů a zápojem koruny tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, přičemž zahrnuty nejsou pozemky, u nichž převažuje zemědělské nebo městské využití, s výhradou odstavce 2;“;
c)doplňuje se nové písmeno s), které zní:
„s) „datem zahájení činnosti“ datum začátku procesu zahájení činnosti prostřednictvím úkonu žadatele.“
2.V čl. 8 odst. 1 písm. h) se bod ii) nahrazuje tímto:
3.„ii) tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v článku 39a a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;“.V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1. Odchylně od čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou být tyto činnosti prováděny pouze na vnitřním trhu.“
4.V čl. 17 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje; je-li podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může být vstupem rovněž produkt, který není uveden v příloze I Smlouvy o fungování EU, pod podmínkou, že investice přispívá k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;“.
5.Článek 19 se mění takto:
a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Žádost o podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) se předkládá do 24 měsíců od data zahájení činnosti.
Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu je zahájeno nejpozději do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.
V případě mladých zemědělců, kterým je poskytována podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i), je provádění podnikatelského plánu zahájeno po datu zahájení činnosti. Podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec splní podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 týkající se aktivních zemědělců do osmnácti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Členské státy vymezí opatření uvedená v čl. 2 bodu 1 písm. s) v programech rozvoje venkova.
Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu na příjemce, která umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodů i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) je vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.“;
b)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:
„4a. Odchylně od čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) poskytnout rovněž ve formě finančních nástrojů, nebo jako kombinaci grantů a finančních nástrojů.“;
c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.“
6.V článku 20 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„4. Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“
7.Článek 36 se mění takto:
a)odstavec 1 se mění takto:
i)písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c) nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům ve všech odvětvích v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;
ii)doplňuje se nové písmeno d), které zní:
„d)
nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Pro účely odst. 1 písm. b), c) a d) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž
kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů nebo vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie nebo v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;
c)v odstavci 5 se zrušuje druhý pododstavec.
8.V čl. 38 odst. 3 se zrušuje třetí pododstavec.
9.Článek 39 se mění takto:
a)nadpis článku 39 se nahrazuje tímto:
„Článek 39
Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce ve všech odvětvích“
b) v odst. 4 písm. b) se zrušuje poslední věta.
10.Vkládá se nový článek 39a, který zní:
„Článek 39a
Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce v konkrétním odvětví
„1. Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se poskytuje v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 20 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. d) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.
2. Pro účely podpory podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se použijí ustanovení čl. 39 odst. 2 až 5.“
11.Článek 45 se mění takto:
a)odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Způsobilým výdajem může být pracovní kapitál, který je doplňkový a souvisí s novou investicí, na niž je vyplácena podpora z EZFRV prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto způsobilé výdaje nepřesáhnou 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici. Příslušná žádost musí být řádně odůvodněna.“;
b)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:
„Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“
12.Článek 49 se mění takto:
a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Odchylně může řídicí orgán ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy kvůli povaze dotčeného druhu operací nelze stanovit kritéria pro výběr, po konzultaci s monitorovacím výborem stanovit jiný způsob výběru, který se popíše v programu rozvoje venkova.“;
b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle čl. 18 odst. 1 písm. b), čl. 24 odst. 1 písm. d), článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39a, byly vybírány v souladu s kritérii pro výběr uvedenými v odstavci 1 a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.“;
c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„4. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“
13.V článku 59 se odstavec 4 mění takto:
a)písmeno f) se nahrazuje tímto:
„f) činí 100 % v případě částky ve výši 100 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Irsku, v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru.“;
b)v písmenu g) se poslední věta nahrazuje tímto:
„sazba příspěvku z EZFRV použitelná bez uplatnění této výjimky však musí být dodržena u celkových veřejných výdajů vynaložených v průběhu programového období;“;
c)doplňuje se nové písmeno h), které zní:
„h) představuje sazbu příspěvku uvedenou v čl. 39a odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro finanční nástroj uvedený v čl. 38 odst. 1 písm. c) téhož nařízení.“
14.Článek 60 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Odchylně od čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu, včetně podstatných a náhlých demografických změn vyplývajících z migrace nebo přijímání uprchlíků, stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy došlo k dotyčné události.“;
b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po předložení žádosti příslušnému orgánu. Členské státy však mohou ve svém programu stanovit, že způsobilé jsou i výdaje spojené s mimořádnými událostmi v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu, včetně podstatných a náhlých demografických změn vyplývajících z migrace nebo přijímání uprchlíků, které příjemce vynaložil poté, co k události došlo.“
15.V článku 62 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení (pokud jde o ušlé příjmy a náklady na údržbu) a články 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.“
16.V článku 74 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a)
před zveřejněním příslušné výzvy k podávání návrhů je konzultován a vydává stanovisko ke kritériím pro výběr financovaných operací, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;“.
Článek 268
Změny nařízení (EU) č. 1306/2013
Nařízení (EU) č. 1306/2013 se mění takto:
1.Článek 26 se mění takto:
a)odstavec 2 se zrušuje;
b)odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:
„3. Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.
4. Do 1. prosince kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje, může Komise na základě nových informací přijmout prováděcí akty, kterými přizpůsobí míru úpravy stanovenou podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.
5. Členské státy vyplatí prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení konečným příjemcům, na něž se v rozpočtovém roce, do nějž jsou prostředky přenášeny, vztahuje míra úpravy.
Úhrada podle prvního pododstavce se vztahuje pouze na konečné příjemce v členských státech, v nichž se v předchozím rozpočtovém roce uplatnil mechanismus finanční kázně.“
2.V článku 38 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+4 řádně odůvodněné informace.“
3.V čl. 43 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a) částky včetně souvisejících úroků, které musejí být podle článku 40, čl. 41 odst. 2 a článku 51, pokud jde o výdaje v rámci EZZF, a článků 52 a 54 převedeny do rozpočtu Unie;“.
4.V článku 54 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že zpětné získání je vymáháno u vnitrostátních soudů, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát, aniž je dotčen požadavek, že tento členský stát musí pokračovat ve zpětném získávání v souladu s článkem 58.
Pokud v souvislosti s vymáháním neoprávněně vyplacených částek stanoví pravomocný správní nebo soudní akt, že k žádné nesrovnalosti nedošlo, dotyčný členský stát vykáže finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce, jako výdaj vůči fondům.
Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, není možné částku získat zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a tato částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu tuto lhůtu prodloužit až o polovinu původně stanovené doby.“
5.V čl. 63 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pokud se neshoda týká vnitrostátních nebo unijních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, stanoví se část podpory, která se nevyplatí nebo která bude zrušena, podle závažnosti neshody a v souladu se zásadou proporcionality, přičemž se přihlédne k příslušným pokynům Komise pro stanovení finančních oprav, které mají být provedeny na výdajích financovaných Evropskou unií v rámci sdíleného plnění za nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Legalita a správnost operace je dotčena pouze do výše části podpory, která není vyplacena nebo je zrušena.“
Článek 269
Změny nařízení (EU) č. 1307/2013
Nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:
1.V čl. 6 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 36 odst. 4 druhém pododstavci, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok zvýšen o částku vypočtenou podle uvedeného pododstavce.“
2.V článku 9 se doplňují nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„7. Od roku 2018 mohou členské státy rozhodnout, že osoby nebo skupiny osob spadající do oblasti působnosti odst. 2 prvního a druhého pododstavce mohou uplatňovat pouze jedno nebo dvě z celkem tří kritérií uvedených v odst. 2 třetím pododstavci za účelem prokázání skutečnosti, že jsou aktivními zemědělci. Členské státy své rozhodnutí oznámí Komisi do 1. srpna 2017.
8. Členské státy mohou rozhodnout, že ustanovení tohoto článku nebudou od roku 2018 uplatňovat. Toto rozhodnutí oznámí Komisi do 1. srpna 2017.“
3.V čl. 36 odst. 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:
„Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit maximálně o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití ustanovení čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát provede takové zvýšení, zohlední Komise toto zvýšení při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2017 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit.
Členské státy mají možnost každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle druhého pododstavce a oznámí Komisi každé takové rozhodnutí založené na přezkumu do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.“
4.V článku 50 se zrušuje odstavec 9.
5.V článku 51 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Pokud celková částka platby pro mladé zemědělce, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí maximální hodnotu ve výši 2 % uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, stanoví členský stát maximální limit vztahující se na počet platebních nároků aktivovaných zemědělcem nebo počet způsobilých hektarů ohlášených zemědělcem za účelem dodržení maximální hodnoty ve výši 2 % stanovené v odstavci 1 tohoto článku. Při použití čl. 50 odst. 6, 7 a 8 dodrží členské státy uvedený limit.
Členské státy oznámí Komisi limity uplatňované podle prvního pododstavce nejpozději do 15. září roku následujícího po roce, v němž byly podány žádosti o podporu, s ohledem na něž byly použity limity.“
6.V článku 52 se doplňuje nový odstavec 10, který zní:
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci zachovávali úroveň produkce navzdory strukturální nerovnováze na trhu v daném odvětví, a to tím, že podporu lze až do roku 2020 vyplácet na základě výrobních jednotek, na něž byla v minulém referenčním období poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci.“
Článek 270
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:
1.Článek 33 se mění takto:
a) v odstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto: „f) předcházení krizím a jejich řešení, včetně poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům;“;
b)v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno i), které zní:
„i) poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům.“
2.V článku 34 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. 50% limit stanovený v odstavci 1 se zvýší na 100 % v těchto případech:
a)
stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:
i)
bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;
ii) bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními;
b)
opatření související s odborným vedením jiných organizací producentů, seskupení producentů nebo jednotlivých producentů z členských států uvedených v čl. 35 odst. 1.“
3.Článek 35 se nahrazuje tímto:
„Článek 35
Vnitrostátní finanční podpora
1. Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko mohou vyplatit organizacím producentů na jejich žádost vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 1 % hodnoty jejich produkce uvedené na trh. Tato podpora doplní provozní fond.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými se mění odstavec 1, pokud jde o přidání členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, a vyškrtnutí států, kde tomu tak již není.“
4.Článek 188 se nahrazuje tímto:
„Článek 188
Postup přidělování celních kvót
1. Komise prostřednictvím náležitého uveřejnění na internetu zveřejní výsledky přidělení celních kvót pro oznámené žádosti, přičemž se přihlíží k dostupným celním kvótám a oznámeným žádostem.
2. Uveřejnění uvedené v odstavci 1 odkazuje případně rovněž na nutnost zamítnout nevyřízené žádosti, pozastavit podávání žádostí nebo přidělit nevyužitá množství.
3. Členské státy vydávají dovozní licence pro požadovaná množství v rámci dovozních celních kvót s výhradou příslušných koeficientů přidělení a poté, co je Komise zveřejní v souladu s odstavcem 1.“
Článek 271
Změny nařízení (EU) č. 1309/2013
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1309/2013 se mění takto:
1.V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Odchylně od článku 2 mohou žádající členské státy poskytovat individualizované služby spolufinancované z EFG takovému počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“) a kteří v den podání žádosti nedosáhli věku 25 let – nebo rozhodnou-li tak členské státy, věku 30 let –, který nepřekročí počet cílových příjemců pomoci, a to prioritně pro ty osoby, které byly propuštěny nebo přestaly vykonávat svou činnost, za podmínky, že k propouštění ve smyslu článku 3 došlo alespoň zčásti v regionech na úrovni NUTS 2, v nichž byla v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let vyšší než 25 %, a v případě členských států, v nichž míra nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2012 vzrostla o více než 30 %, v regionech na úrovni NUTS 2, v nichž byla míra nezaměstnanosti v roce 2012 vyšší než 20 %. Podporu lze poskytovat těmto mladým lidem, kteří nedosáhli věku 25 let – nebo rozhodnou-li tak členské státy, věku 30 let –, v těch regionech na úrovni NUTS 2, v nichž byla v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let vyšší než 25 % a v případě členských států, v nichž míra nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2012 vzrostla o více než 30 %, v regionech na úrovni NUTS 2, v nichž byla míra nezaměstnanosti v roce 2012 vyšší než 20 %.“
2.V článku 11 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„Úkoly stanovené v odstavci 1 musí být prováděny v souladu s finančním nařízením.“
3.V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Pokud Komise dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG, navrhne, aby byly prostředky uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijímají společně Evropský parlament a Rada ve lhůtě jednoho měsíce od předložení návrhu Evropskému parlamentu a Radě. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.
Převody prostředků v souvislosti s EFG se provedou v souladu s čl. 30 odst. 5 finančního nařízení.“
Článek 272
Změny nařízení (EU) č. 1316/2013
Nařízení (EU) č. 1316/2013 se mění takto:
1.Vkládá se nová kapitola, která zní:
„ Kapitola Va
Kombinování zdrojů financování
Článek 16a
Nástroje kombinující zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy
1. Nástroje kombinující zdroje financování v souladu s článkem 153 finančního nařízení mohou být zřizovány podle tohoto nařízení pro jedno či více odvětví Nástroje pro propojení Evropy.
2. Nástroje kombinující zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy se uplatňují v souladu s čl. 6 odst. 3.
3. Celkový příspěvek z rozpočtu Unie na nástroje kombinující zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy nepřekročí 10 % celkového finančního krytí Nástroje pro propojení Evropy, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1.
4. Podpora poskytnutá na základě nástroje kombinujícího zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy ve formě grantů je v souladu s kritérii způsobilosti a podmínkami finanční pomoci stanovenými v článku 7. Výše finanční pomoci, která má být poskytnuta na operace kombinování zdrojů podporované prostřednictvím nástroje kombinujícího zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy, je modulována na základě analýzy nákladů a přínosů a potřeby maximalizovat pákový efekt finančních prostředků Unie.
5. Unie, členské státy a ostatní investoři mohou přispívat na nástroje kombinující zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy, pokud Komise souhlasí se specifikací kritérií způsobilosti operací kombinování zdrojů a/nebo investiční strategií příslušného nástroje, jichž může být vzhledem k dodatečnému příspěvku zapotřebí. Tyto dodatečné zdroje používá Komise v souladu s odstavcem 2.
6. Operace kombinování zdrojů podporované nástrojem kombinujícím zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy se vybírají na základě připravenosti, přičemž se u nich usiluje o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o zeměpisnou vyváženost mezi členskými státy. Tyto operace musí:
a)
mít evropskou přidanou hodnotu;
b)
odpovídat cílům strategie Evropa 2020.
7. Operace kombinování zdrojů ve třetích zemích mohou být podpořeny prostřednictvím nástroje kombinujícího zdroje financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy, pokud jsou tato opatření nezbytná pro realizaci projektu společného zájmu.“
2.V čl. 17 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Výše finančního krytí se pohybuje v rozmezí od 80 % do 95 % rozpočtových zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a).“
3.V článku 22 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
„Výše uvedené potvrzení výdajů není povinné u grantů udělených na základě nařízení č. 283/2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury.“
Článek 273
Změny nařízení (EU) č. 223/2014
Nařízení (EU) č. 223/2014 se mění takto:
1.V článku 9 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„4.
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí pro účely změny prvků operačního programu spadající do pododdílů 3.5 a 2.6 a oddílu 4 vzorů operačního programu, které jsou stanoveny v příloze I.
Členský stát oznámí Komisi rozhodnutí spadající do prvního pododstavce do jednoho měsíce ode dne jeho vydání. V rozhodnutí je upřesněn den jeho vstupu v platnost, který nesmí předcházet dni jeho přijetí.“
2.V čl. 25 odst. 3 se doplňuje nové písmeno e), které zní:
„e) podle pravidel pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v politikách Unie pro podobný druh operací a kategorii příjemců.“
3.Článek 26 se mění takto:
a)v odstavci 2 se písmena d) a e) se nahrazují tímto:
„d) náklady partnerských organizací na sběr, dopravu, skladování a distribuci potravinových darů a na činnosti přímo spojené se zvyšováním povědomí veřejnosti o těchto činnostech;“
„e) výdaje na doprovodná opatření, jež podnikají a vykazují partnerské organizace poskytující potraviny nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám přímo nebo na základě smluv o spolupráci, v paušální sazbě 5 % výdajů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013.“;
b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:
„3a. Aniž je dotčen odstavec 2, snížení způsobilých výdajů podle odst. 2 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravin nebo základní materiální pomoci nevede k snížení způsobilých výdajů u ostatních subjektů, které jsou stanoveny v čl. 26 odst. 2 písm. c) a e).“
4.V čl. 30 odst. 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá tento členský stát za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondů na operaci v daném účetním období, pokud nepřesahuje 250 EUR bez úroku.“
5.V článku 32 se odstavec 4 mění takto:
a)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a)
ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány, že operace je v souladu s platnými právními předpisy, operačním programem a podmínkami podpory operace, a že pokud mají být náklady uhrazeny podle čl. 25 odst. 1 písm. a), výdaje, jež příjemci vykázali ve vztahu k těmto nákladům, byly skutečně zaplaceny;“;
b)za písmeno a) vkládá nové písmeno aa), které zní:
„aa)
ověřuje, že v případě nákladů hrazených podle čl. 25 odst. 1 písm. b), c) a d) byly splněny podmínky pro uhrazení výdajů příjemci.“
6.V článku 42 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3.
Platební lhůta uvedená v odstavci 2 může být řídícím orgánem pozastavena v jednom z těchto řádně odůvodněných případů:
a)
částka uvedená v žádosti o platbu není splatná nebo nebyly předloženy příslušné podklady, včetně dokladů nutných k ověřování řízení podle čl. 32 odst. 4 písm. a);
b)
bylo zahájeno vyšetřování v souvislosti s možnými nesrovnalostmi týkajícími se příslušných výdajů.
Dotčený příjemce je písemně informován o pozastavení platební lhůty a jeho důvodech.“
7.V článku 51 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě. Pokud se doklady uchovávají na běžných nosičích dat v souladu s postupem podle odstavce 5, nevyžadují se originály.“
Článek 274
Změny nařízení (EU) č. 283/2014
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 283/2014 se mění takto:
1.V čl. 2 bodu 1 se písmeno e) mění takto:
„„obecnými službami“ vstupní služby spojující jednu či více vnitrostátních infrastruktur s platformou nebo platformami hlavních služeb a služby zvyšující kapacitu infrastruktury digitálních služeb umožněním přístupu k vysoce výkonným výpočetním a paměťovým prostředkům a prostředkům pro správu dat.“
2.V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktur digitálních služeb jsou podpořena:
a)
zadáváním veřejných zakázek;
b)
granty a/nebo
c)
finančními nástroji, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 5.“
Článek 275
Změny nařízení (EU) č. 652/2014
Nařízení (EU) č. 652/2014 se mění takto:
1.V článku 4 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„4. V případě schválení víceletých opatření mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku opatření, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.“
2.V článku 13 se zrušuje odstavec 5.
3.V článku 22 se zrušuje odstavec 5.
4.V článku 27 se zrušuje odstavec 5.
Článek 276
Změny rozhodnutí č. 541/2014/EU
V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU se v článku 4 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„3. Programy financování zřízené podle nařízení (EU) č. 377/2014 a (EU) č. 1285/2013 a rozhodnutí 2013/743/EU mohou přispívat k financování akcí uvedených v odstavci 1 v rámci oblasti působnosti těchto programů a v souladu s jejich cíli a záměry. Tyto příspěvky se vynakládají v souladu s nařízením (EU) č. 377/2014.“
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 277
Přechodná ustanovení
Právní závazky týkající se grantů k plnění rozpočtu EU na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 mohou mít i nadále podobu rozhodnutí o udělení grantu. Na rozhodnutí o udělení grantu se použijí obdobně ustanovení hlavy VIII vztahující se na grantové dohody. Komise přezkoumá využívání rozhodnutí o udělení grantu na základě víceletého finančního rámce po roce 2020, zejména s ohledem na pokrok, jehož bude v té době dosaženo v oblasti elektronického podpisu a elektronického řízení grantů.
Po vstupu tohoto nařízení v platnost příslušná schvalující osoba podle článku 175 tohoto nařízení pozmění rozhodnutí Komise povolující používání jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb přijatá podle článku 124 nařízení č. 966/2012.
Stávající rámcové dohody mohou být revidovány za účelem zajištění souladu s článkem 126.
Členské státy v případě potřeby předloží Komisi do 31. prosince 2018 žádost o změnu programu rozvoje venkova za účelem dosažení souladu s čl. 2 bodem 1 písm. s) a čl. 19 odst. 4 a 4a nařízení (EU) č. 1305/2013.
Článek 278
Přezkum
Toto nařízení bude přezkoumáno pokaždé, kdy se to ukáže nezbytné, a v každém případě nejpozději dva roky před koncem každého víceletého finančního rámce.
Tento přezkum se bude mimo jiné týkat uplatňování části první hlavy VIII a lhůt stanovených v článku 251.
Článek 279
Zrušovací ustanovení
Nařízení (ES, Euratom) č. 966/2006 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 20XX.
Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze 2.
Článek 280
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 20XX.
Odchylně od druhého odstavce tohoto článku se ustanovení čl. 265 odst. 11 písm. b) a c), čl. 265 odst. 12 písm. a), písm. b) bodu i), písm. c) a d), čl. 265 odst. 14 písm. b), čl. 265 odst. 17, 18, 20 a 21, čl. 265 odst. 24 písm. c), čl. 265 odst. 25 písm. a) bodu i), čl. 265 odst. 46, čl. 265 odst. 48, čl. 265 odst. 49, čl. 50 písm. a), čl. 265 odst. 62, čl. 266 odst. 3 a čl. 273 odst. 3 písm. b) použijí ode dne 1. ledna 2014.
Odchylně od druhého odstavce tohoto článku se články 201 až 207 použijí na rozpočtové záruky a finanční pomoc a články 205 a 206 se použijí na finanční nástroje ode dne vstupu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 v platnost.
Odchylně druhého odstavce tohoto článku se čl. 2 bod 9, čl. 39 odst. 5 a články 211, 212 a 213 použijí ode dne vstupu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.
