52016PC0237

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.4.2016

COM(2016) 237 final

2016/0126(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací týkajících se prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů jménem Evropské unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

Kontaktní skupina na vysoké úrovni (dále jen „kontaktní skupina“), složená z vysokých úředníků Komise, předsednictví Rady a vládních zástupců USA z ministerstva spravedlnosti, vnitřní bezpečnosti a zahraničí, byla zřízena v listopadu 2006 s cílem prozkoumat způsoby, které by EU a USA umožnily těsnější a efektivnější spolupráci při výměně informací z oblasti vymáhání práva, a současně zaručit ochranu osobních údajů a soukromí. V závěrečné zprávě kontaktní skupiny z října 2009 1 se dospělo k závěru, že nejlepším řešením je mezinárodní dohoda závazná jak pro EU, tak pro USA, o uplatňování odsouhlasených společných zásad ochrany údajů pro transatlantické předávání údajů v oblasti vymáhání práva: výhodou takové dohody by bylo, že by stanovila základy účinné ochrany osobních údajů a ochrany soukromí, jimiž by se řídila výměna informací v oblasti vymáhání práva, a poskytovala by nejvyšší úroveň právní jistoty.

Dne 3. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí, jímž Komisi zmocnila k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o ochraně osobních údajů při jejich předávání a zpracovávání pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorismu, v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (dále jen „zastřešující dohoda“) 2 .

Dne 28. března 2011 Komise zahájila jednání. Dne 8. září strany parafovaly znění dohody.

Zastřešující dohoda (vůbec poprvé) stanoví komplexní rámec zásad a záruk ochrany údajů při předávání osobních informací 3 pro účely vymáhání trestního práva mezi USA na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé. Dvojím cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů, a tím posílit spolupráci mezi stranami. Aniž tato zastřešující dohoda sama o sobě nepředstavuje právní základ pro jakékoli předávání osobních informací do USA, doplňuje v případě potřeby záruky ochrany údajů v rámci stávajících i budoucích dohod o předávání údajů či vnitrostátní předpisy, jimiž se takové předávání povoluje.

To představuje významné zlepšení oproti stávající situaci, kdy se osobní údaje předávají přes Atlantik na základě právních nástrojů (mezinárodních dohod nebo vnitrostátních právních předpisů), které obecně neobsahují žádná, nebo jen slabá ustanovení o ochraně údajů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Zastřešující dohoda posílí ochranu osobních údajů všech subjektů údajů z EU při jejich výměně s USA pro účely vymáhání trestního práva. Dohoda vytvořením komplexního rámce záruk ochrany údajů doplní stávající dohody (dvoustranné dohody mezi členskými státy a USA i dohody mezi EU a USA), na jejichž základě jsou osobní údaje zasílány do USA pro účely vymáhání práva, pokud nemají požadovanou úroveň ochrany a záruk.

Kromě toho bude tato dohoda představovat „záchrannou síť“ pro budoucí dohody mezi EU/členskými státy a USA, pod kterou již nebude moci úroveň ochrany klesnout. To je důležitá záruka pro budoucnost a výrazný posun od současné situace, kdy musí být záruky, ochrana a práva vyjednávány znovu pro každou novou jednotlivou dohodu.

Celkově bude zastřešující dohoda znamenat významnou přidanou hodnotu z hlediska zvyšování úrovně ochrany subjektů údajů z EU v souladu s požadavky primárního a sekundárního práva EU. Vůbec poprvé budou vytvořeny nástroje na ochranu údajů, které se komplexně a konsistentně vztahují na veškeré předávání údajů v dané oblasti (tj. transatlantickou výměnu údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech). Zastřešující dohoda navíc v transatlantickém kontextu zdůrazní všeobecné požadavky na mezinárodní předávání údajů stanovené v budoucí směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „policejní směrnice“) 4 přijaté dne 14. dubna 2016. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vytváří tato zastřešující dohoda rovněž významný precedent pro možné podobné dohody s dalšími mezinárodními partnery.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Od zastřešující dohody se očekává, že bude mít významný dopad na spolupráci policie a donucovacích orgánů se Spojenými státy. Vytvoření společného a komplexního rámce pravidel a záruk týkajících se ochrany údajů umožní EU a jejím členským státům na jedné straně a orgánům USA činným v trestním řízení na straně druhé efektivnější vzájemnou spolupráci. Kromě toho zajistí, že stávající dohody budou obsahovat veškerá nezbytná ochranná opatření. To umožní kontinuitu spolupráce v oblasti vymáhání práva a zároveň zajistí vyšší právní jistotu při předávání údajů. Dohoda rovněž usnadní uzavírání budoucích dohod s USA o předávání údajů v odvětví vymáhání trestního práva, neboť záruky ochrany údajů již budou dohodnuty, a nebudou tedy muset být znovu a znovu vyjednávány. A konečně, stanovení společných norem v této klíčové, ale složité oblasti spolupráce představuje důležitý krok, který může významně přispět k obnovení důvěry v transatlantické toky údajů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 16 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm a) SFEU.

•Subsidiarita

Zastřešující dohoda podle čl. 3 odst. 2 SFEU spadá do výlučné pravomoci EU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Zastřešující dohoda stanoví záruky ochrany údajů požadované podle směrnic pro jednání přijatých Radou. Jsou považovány za nezbytné prvky, které zajišťují požadovanou úroveň ochrany při předávání osobních údajů do třetí země, a to jak podle Listiny základních práv, tak podle vyvíjejícího se acquis EU. Pro zajištění takové úrovně ochrany nelze považovat za dostačující ani podstatně menší soubor takových záruk, ani nástroj s menší závazností. Proto tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle, kterým je vytvoření rámce pro ochranu osobních údajů předávaných mezi Spojenými státy americkými na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé v rámci prosazování práva.

•Volba nástroje

Vytvoření závazného rámce pro ochranu osobních údajů, který doplní stávající dohody a bude představovat základ pro dohody budoucí, lze zajistit jedině prostřednictvím mezinárodní dohody uzavřené mezi EU a Spojenými státy.

Navíc, jak zdůrazňuje zpráva kontaktní skupiny z října 2009, poskytuje mezinárodní dohoda nejvyšší úroveň právní jistoty.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise o vývoji jednání podávala pravidelné ústní i písemné zprávy určenému zvláštnímu výboru Rady. Evropský parlament byl pravidelně informován prostřednictvím svého Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), a to jak ústně, tak písemně.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Tato iniciativa provádí směrnice Rady pro jednání ze dne 3. prosince 2010.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů nebylo třeba. Navrhovaná dohoda je v souladu se směrnicemi Rady pro jednání.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Ustanovení zastřešující dohody mají za cíl chránit základní právo na ochranu osobních údajů a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jak jsou zakotveny v článku 8 a v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhovaná dohoda nemá žádné rozpočtové důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Bude nezbytné provedení ze strany členských států, ale žádné výrazné změny v právních předpisech se neočekávají, poněvadž ustanovení zastřešující dohody z věcného hlediska do značné míry odrážejí pravidla, která se již na vnitrostátní orgány a orgány EU vztahují podle unijního a/nebo vnitrostátního práva.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Zastřešující dohoda obsahuje v souladu se směrnicemi Rady pro jednání pět kategorií ustanovení: i) horizontální ustanovení; ii) zásady a záruky ochrany údajů; iii) individuální práva; iv) aspekty související s uplatňováním dohody a dohledem; a v) závěrečná ustanovení.

i) Horizontální ustanovení

i) Účel dohody (článek 1)

K dosažení účelu této dohody (tj. zajištění vysoké úrovně ochrany osobních informací a posílení spolupráce v oblasti vymáhání práva) vytváří zastřešující dohoda rámec pro ochranu osobních informací předávaných mez USA na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorismu. Odkaz na pojmy „prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů“ (dále souhrnně jen „vymáhání práva“) zajišťuje, že tato dohoda bude slučitelná se strukturou stávajícího a budoucího acquis EU v oblasti ochrany údajů (zejména vymezení hranice mezi nařízením o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („obecné nařízení o ochraně údajů“ 5 ) a „policejní směrnicí“, pokud jde o jejich příslušné oblasti působnosti).

Článek 1 tím, že upřesňuje, že zastřešující dohoda nemůže být sama o sobě právním základem pro žádné předávání osobních informací a že vždy bude zapotřebí (samostatný) právní základ, rovněž ozřejmuje, že zastřešující dohoda představuje opravdovou dohodu o základních právech, kterou se stanoví soubor ochranných opatření a záruk vztahujících se na taková předávání.

ii) Definice (článek 2)

Klíčové termíny zastřešující dohody jsou vymezeny v článku 2. Definice pojmů „osobní informace“, „zpracování osobních informací“, „strany“, „členský stát“ a „příslušný orgán“ jsou ve své podstatě v souladu s tím, jak jsou tyto pojmy definovány v jiných dohodách mezi EU a USA a /nebo v acquis EU o ochraně údajů.

iii) Oblast působnosti (článek 3)

Článek 3 zastřešující dohody definuje oblast působnosti zastřešující dohody. Zajistí, aby se ochrana a záruky poskytované zastřešující dohodou vztahovaly na všechny výměny údajů probíhající v rámci transatlantické spolupráce v oblasti vymáhání práva v trestních věcech. To zahrnuje předávání údajů na základě vnitrostátních právních předpisů, dohod mezi EU a USA (např. smlouva mezi EU a USA o vzájemné právní pomoci ), dohod mezi členskými státy a USA (např. smlouvy o vzájemné právní pomoci, dohoda o posílení spolupráce při předcházení a boji proti závažné trestné činnosti a dohody či ujednání o informacích týkajících se předcházení terorismu), jakož i zvláštních dohod, jimiž se upravuje předávání osobních údajů soukromými subjekty pro účely vymáhání práva (např. v rámci dohody o jmenné evidenci cestujících EU–USA 6 („PNR“) a dohody o Programu sledování financování terorismu 7 („TFTP“)). Oblast působnosti je formulována na základě předávání údajů, tj. vztahuje se v zásadě na veškeré předávání údajů pro účely vymáhání práva mezi EU a USA bez ohledu na státní příslušnost či místo bydliště dotčeného subjektu údajů.

Zastřešující dohoda se nebude vztahovat na předávání osobních údajů (či jiné formy spolupráce) mezi orgány USA a členských států odpovědnými za ochranu národní bezpečnosti.

iv) Zákaz diskriminace (článek 4)

Článek 4 stanoví, že každá strana provede tuto zastřešující dohodu bez jakékoli svévolné nebo neodůvodněné diskriminace mezi svými státními příslušníky a státními příslušníky druhé strany.

Tento článek doplňuje a posiluje jiná ustanovení dohody (zejména články poskytující záruky fyzickým osobám, jako je právo na přístup, opravu a správní opravné prostředky, viz níže), neboť zajišťuje, že Evropané budou mít v zásadě nárok na stejné zacházení jako občané USA, pokud jde o praktické provádění těchto ustanovení ze strany orgánů USA.

v) Účinek dohody (článek 5)

Pokud jde o stávající dohody mezi EU/členskými státy a USA, zastřešující dohoda bude tyto dohody vhodně doplňovat, tj. v takovém případném rozsahu, v jakém v nich budou chybět nezbytné záruky ochrany údajů 8 ;

Účinné provádění zastřešující dohody (a zejména jejích článků týkajících se individuálních práv) vede k domněnce o souladu s platnými pravidly mezinárodního předávání údajů. Tuto domněnku, která není ani automatická, ani obecná, lze jako každou domněnku vyvrátit. Nejedná se o automatickou domněnku, neboť její uplatňování výslovně závisí na účinném provádění zastřešující dohody ze strany USA a konkrétněji – jak výslovně vyjasňuje čl. 5 odst. 2 – na účinném provedení článků týkajících se práv fyzických osob (zejména přístupu k informacím, jejich opravy a správních a soudních opravných prostředků). Nejedná se ani o obecnou domněnku: vzhledem k tomu, že zastřešující dohoda není „samostatný“ nástroj pro předávání údajů, funguje taková domněnka vždy jen na základě jednotlivých příkladů, tj. na základě posouzení, zda kombinace zastřešující dohody a zvláštního právního základu pro předávání poskytuje takovou úroveň ochrany, jaká je v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů. Jinými slovy, odlišně od rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany, toto ujednání neuznává en bloc úroveň ochrany poskytovanou ze strany USA jako takovou, ani není žádným obecným povolením pro předávání údajů.

ii) Zásady a záruky ochrany údajů

Níže uvedené články se týkají významných zásad pro zpracovávání osobních údajů, jakož i klíčových záruk a omezení.

i) Omezení účelu a použití (článek 6)

V souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s acquis EU uplatňuje článek 6 zásadu účelového omezení na veškerá předávání osobních údajů, na která se vztahuje zastřešující dohoda, a to jak v případě předávání v souvislosti s konkrétními případy, tak v případech, kdy USA a EU / její členské státy uzavřou dohodu, která umožňuje předávání osobních údajů ve velkém množství. Zpracování (což zahrnuje i předávání) může proběhnout pouze pro výslovný a legitimní účel v rámci působnosti zastřešující dohody, tj. v případech, kdy jde o předcházení, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorismu.

Další zpracování osobních informací ze strany dalších (donucovacích, regulačních nebo správních) orgánů, jiných, než je první přijímací orgán strany, je povoleno za podmínky, že není v rozporu s účelem původního předání údajů a že takový další orgán splňuje všechna ostatní ustanovení zastřešující dohody.

Předávající příslušný orgán může v konkrétních případech rovněž uložit dodatečné podmínky (týkající se např. využití údajů).

Osobní informace se zpracovávají pouze tehdy, mají-li přímou souvislost a nepřesahují-li účely takového zpracování.

Článek 6 je klíčovým ustanovením dohody: zajišťuje uplatňování záruk pro celý „životní cyklus“ daného souboru údajů od původního předání údajů z EU ke zpracování příslušným orgánem USA či naopak až k dalšímu možnému sdílení/zpracování jiným orgánem USA nebo, v případě předání údajů z USA příslušnému orgánu EU nebo (jednomu) jejímu členskému státu, dalšímu možnému sdílení/zpracování jiným orgánem EU nebo členského státu.

ii) Další předávání (článek 7)

Omezení na další předávání stanovená v článku 7 znamenají, že pokud má orgán USA v úmyslu dále předávat údaje, které obdržel z EU či z jednoho jejího členského státu, do třetí země/mezinárodní organizaci, které nejsou vázány touto dohodou, bude nejprve muset získat souhlas orgánu činného v trestním řízení v EU, jenž původně předal údaje do USA. Toto pravidlo rovněž platí v případě, že má některý orgán EU nebo jednoho z jejích členských států v úmyslu dále předávat údaje, které obdržel z USA, do třetí země nebo mezinárodní organizaci.

Při rozhodování, zda udělit souhlas, bude muset původní předávající orgán řádně zohlednit všechny relevantní faktory, včetně účelu, pro který byly údaje původně předány, a zda dotyčná třetí země nebo mezinárodní organizace poskytuje odpovídající úroveň ochrany osobních informací. Může rovněž předávání podmínit určitými podmínkami.

Navíc pokud jde o články týkající se účelového omezení (viz. výše článek 6), lhůty pro uchovávání údajů (viz níže článek 12) a ochrany citlivých údajů (viz níže článek 13), tento článek výslovně zohledňuje zvláštní citlivost předávání hromadných údajů o nepodezřelých osobách (například údaje jmenné evidence cestujících o každém cestujícím uskutečňujícím let, bez ohledu na jakékoli konkrétní podezření) v tom smyslu, že vyžaduje, aby jakékoli další předávání osobních údajů „jiné než v souvislosti s konkrétními případy“ bylo možné uskutečnit pouze za zvláštních podmínek stanovených v dohodě, kdy je poskytnuto řádné zdůvodnění dalšího předávání.

Zvláštní situace dalšího předávání do jiného státu v rámci EU (např. když francouzská policie sdílí s německou policií informace, které obdržela od FBI USA) je rovněž předmětem tohoto článku (odstavec 4), který stanoví, že pokud jsou tato předání podle platných pravidel podmíněna předchozím souhlasem, orgán, který původně informace zaslal (tj. FBI USA), nebude moci odmítnout souhlas, ani stanovit podmínky z důvodu ochrany údajů (neboť všechny dotčené orgány jsou vázány zastřešující dohodou).

iii) Kvalita údajů a integrita informací (článek 8)

Strany podniknou přiměřené kroky k zajištění, aby předané osobní údaje byly zachovány v takovém stavu přesnosti, relevantnosti, aktuálnosti a úplnosti, jak je pro zákonné zpracování údajů nezbytné a vhodné. Pokud přijímající nebo předávající orgán zjistí závažné pochybnosti, pokud jde o relevantnost, aktuálnost, úplnost nebo přesnost obdržených nebo předávaných osobních údajů, musí o tom, je-li to možné, informovat předávající/přijímající orgán.

iv) Bezpečnost informací (článek 9) a oznamování incidentů týkajících se bezpečnosti informací (článek 10)

Tyto články přispívají k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů, které si vyměňují strany zastřešující dohody.

Za prvé, podle článku 9 strany zavedou příslušná technická, bezpečnostní a organizační opatření za účelem ochrany osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému vyzrazení, pozměnění a přístupu, nebo jinému zpracování. Tato opatření mimo jiné zajistí, že bude přístup k osobním údajům umožněn pouze oprávněným zaměstnancům.

Zadruhé, podle článku 10 musí být v případě incidentu v oblasti bezpečnosti, který představuje významné riziko škody, neprodleně přijata vhodná opatření ke zmírnění škod, včetně informování předávajícího orgánu a tam, kde je to vhodné vzhledem k okolnostem incidentu, dotyčné osoby. Výjimky z oznamovací povinnosti jsou taxativně uvedeny v tomto ustanovení a odpovídají přiměřeným omezením (např. národní bezpečnost).

v) Vedení záznamů (článek 11)

Smluvní strany musí mít zavedeny účinné postupy (např. záznamy) k prokázání zákonnosti zpracování a používání osobních informací.

Tento požadavek představuje významnou záruku pro fyzické osoby, neboť ukládá donucovacím orgánům povinnost prokázat, že příslušná operace v oblasti zpracování údajů byla provedena v souladu se zákonem. Z povinnosti dokumentovat operace zpracovávání údajů zejména vyplývá, že v případě nezákonného zpracovávání bude existovat „stopa“. To by mělo zjednodušit vyřizování stížností a podávání žalob ohledně zákonnosti zpracování.

vi) Lhůta pro uchovávání informací (článek 12)

Na zpracovávání údajů se vztahují zvláštní lhůty pro uchovávání informací, aby se zajistilo, že informace nebudou uchovávány déle, než je nezbytné a vhodné. Ke stanovení těchto lhůt je zapotřebí zohlednit řada prvků, zejména účel zpracování nebo použití, povahu osobních údajů a dopad na práva a zájmy dotčených subjektů údajů.

Dále je upřesněno, že v případě, kdy strany uzavřou dohodu o předávání „hromadných údajů“, musí tato dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o použitelných lhůtách pro uchovávání informací. S tímto ustanovením strany přijímají zásadu, že předávání takových hromadných údajů musí obsahovat konkrétní lhůtu pro jejich uchovávání, která proto již nebude muset být znovu sjednávána.

Lhůty pro uchovávání informací budou podrobovány pravidelnému přezkumu s cílem určit, zda změněné okolnosti nevyžadují úpravy použitelné lhůty.

V zájmu zajištění transparentnosti budou muset být lhůty pro uchovávání informací zveřejněny či jinak zpřístupněny veřejnosti.

vii) Zvláštní kategorie osobních informací (článek 13)

Zpracování osobních údajů odhalujících rasový či etnický původ, politické názory nebo náboženské či jiné přesvědčení, členství v odborových organizacích nebo údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života, je možné pouze za předpokladu, že budou zavedeny náležité záruky v souladu s příslušnými právními předpisy (např. skrytí informací po dosažení účelu, pro který byly údaje zpracovány nebo požadavek povolení dozorčích orgánů pro přístup k údajům).

Dohody, které dovolují „hromadné předávání“ osobních údajů budou muset dále stanovit normy a podmínky, za kterých lze zvláštní kategorie údajů zpracovávat.

Ustanovení o zvláštních kategoriích osobních informací jsou v souladu s požadavkem, že zpracování je přímo relevantní a přiměřené, pokud jde o jeho účel a použití podle článku 6 o omezení použití.

viii) Automatizovaná rozhodnutí (článek 15)

Zpracování údajů, které může mít za následek rozhodnutí s negativními důsledky pro fyzické osoby (například v rámci profilování), může být založeno pouze na automatizovaném zpracování osobních údajů, není-li to povoleno podle vnitrostátního práva, za předpokladu, že budou zavedeny náležité záruky, včetně možnosti získat právo na lidský zásah.

ii) Transparentnost (článek 20)

Fyzické osoby mají právo být informovány (prostřednictvím všeobecného nebo individuálního oznámení a s výhradou přiměřených omezení „z hlediska účelu“) o účelu zpracování a dalším použití jejich osobních údajů, o právních předpisech, podle nichž k k takovému zpracování dochází, o totožnosti třetích osob, kterým mohou být jejich osobní údaje zpřístupněny, jakož i o dostupných mechanismech pro přístup, opravy a opravné prostředky.

Zvýšením informovanosti osob o tom, proč a kým jsou jejich údaje zpracovávány, se posílí jejich možnost vykonávat vlastní práva na přístup, opravu nebo opravné prostředky (viz níže články 16 až 19).

iii) Individuální práva

Tato práva mají zvláštní význam pro ochranu subjektů údajů, kteří budou mít poprvé možnost využít práv s obecnou působností na každé transatlantické předávání osobních údajů v oblasti vymáhání trestního práva.

i) Přístup a oprava (články 16 a 17)

Právo na přístup dává každé fyzické osobě právo požadovat a získat přístup k vlastním osobním údajům. Důvody pro omezení přístupu jsou taxativně stanoveny a odpovídají přiměřeným omezením (např. zajištění národní bezpečnosti, zabránění maření vyšetřování či stíhání trestných činů, ochrana práv a svobod ostatních). Přístup k vlastním údajům nelze podmínit vynaložením nadměrných výdajů.

Právo na opravu opravňuje fyzickou osobu žádat o opravu nebo výmaz vlastních osobních údajů, jestliže buď neodpovídají skutečnosti, nebo byly nesprávně zpracovány. To může zahrnovat doplnění, vymazání, blokování či jiná opatření nebo postupy pro řešení nepřesnosti či nesprávného zpracování.

Pokud příslušný orgán na základě žádosti fyzické osoby, oznámení poskytovatele osobních údajů či svého vlastního šetření dospěje k závěru, že informace jsou nepřesné nebo byly nesprávně zpracovány, přijme opatření k jejich doplnění, vymazání, či zablokování nebo jiná nápravná či opravná opatření.

Pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy, má každá fyzická osoba právo zmocnit orgán dohledu (tj. vnitrostátní orgán pro ochranu údajů na žádost subjektu údajů z EU) k vyžádání přístupu či opravy jejím jménem. Tato možnost nepřímého výkonu práv prostřednictvím orgánu a v rámci právního řádu, s nímž jsou důkladně obeznámeni, by měla subjektům údajů zejména pomoci při prosazování jejich práv.

Jsou-li žádosti o přístup či opravu zamítnuty nebo omezeny, poskytne dožádaný orgán osobě (nebo jejímu zplnomocněnému zástupci) odpověď, v níž uvede důvody zamítnutí nebo omezení přístupu nebo opravy. Povinnost poskytnout osobě odůvodněnou odpověď má za cíl umožnit a usnadnit výkon jeho práva na správní a soudní opravné prostředky v případě, že příslušný orgán činný v trestním řízení přístup/opravu zamítne či omezí.

ii) Správní opravné prostředky (článek 18)

Pokud osoba nesouhlasí s výsledkem své žádosti o přístup/opravu osobních údajů, bude mít právo žádat o správní opravný prostředek. Pokud jde o přístup a opravu, k usnadnění účinného výkonu tohoto práva má dotčený subjekt údajů právo zmocnit orgán dohledu (vnitrostátní orgán pro ochranu údajů subjektu údajů z EU) nebo jiného zástupce, je-li to povoleno podle použitelného vnitrostátního práva.

Orgán, od něhož je požadována náprava, poskytne dotčenému subjektu údajů písemnou odpověď, v níž případně uvede opatření přijatá za účelem odstranění nedostatků nebo sjednání nápravy.

ii) Soudní opravné prostředky (článek 19)

Občané obou stran musí mít možnost domáhat se soudních opravných prostředků po i) zamítnutí přístupu, ii) zamítnutí opravy nebo iii) nezákonném zpřístupnění ze strany příslušných orgánů druhé strany.

Na straně USA toto odráží zákon o soudní nápravě, který prezident Obama podepsal dne 24. února 2016. Tento zákon rozšíří na občany „zahrnutých zemí“ 9 tyto tři důvody pro použití soudních opravných prostředků, jak stanoví americký zákon na ochranu soukromí (Privacy Act) z roku 1974, který je v současnosti použitelný na občany USA a osoby s trvalým pobytem. Čtvrtý bod odůvodnění preambule zastřešující dohody upřesňuje, že toto rozšíření bude zahrnovat také údaje vyměňované na základě dohod, jako je jmenná evidence cestujících a Dohody o Programu sledování financování terorismu. V kombinaci s přijetím zákona o soudní nápravě tak článek 19 výrazně zlepší soudní ochranu občanů EU.

Ačkoli zákon o soudní nápravě obsahuje řadu omezení (zejména se bude vztahovat pouze na údaje o občanech ze „zahrnutých zemí“, jejichž údaje byly předány donucovacími orgány EU, a to zejména o občanech EU, ale nikoli pouze o nich), článek 19 zastřešující dohody řeší požadavek, na kterém EU dlouhodobě záleží.

Ustanovení odpovídá politickým pokynům předsedy Komise Junckera, podle nichž „Spojené státy musí [...] zaručit právo všech občanů EU prosazovat práva na ochranu údajů u amerických soudů, bez ohledu na to, zda mají bydliště na půdě USA. Odstranění tuto diskriminaci bude mít zásadní význam pro obnovení důvěry v transatlantické vztahy“. Rovněž reaguje na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 týkající se programu sledování prováděného Národní bezpečnostní agenturou USA, v němž Parlament žádá, aby se neprodleně obnovila jednání se Spojenými státy o „zastřešující dohodě“, „aby zajistila občanům EU stejná práva jako občanům USA (...)“ a zajistila „účinné a vymahatelné (...) prostředky soudní nápravy pro všechny občany EU v USA bez jakékoli diskriminace“ 10 .

Ustanovení čl. 19 odst. 3 upřesňuje, že rozšířením důvodů pro soudní opravné prostředky o tří výše uvedené důvody nejsou dotčeny ostatní soudní opravné prostředky, které jsou jinak dostupné, pokud jde o zpracování údajů (např. podle zákona o správním řízení, zákona o soukromí elektronické komunikace či zákona o svobodě informací). Tyto další právní základy pro soudní ochranu jsou otevřeny všem subjektům údajů z EU, jichž se týká předávání údajů pro účely vymáhání práva, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo místo bydliště.

iv) Aspekty související s uplatňováním zastřešující dohody a dohledem

i) Odpovědnost (článek 14)

Je nutno zavést opatření na podporu odpovědnosti orgánů zpracovávajících osobní údaje, na které se vztahuje zastřešující dohoda. Zejména v případě, kdy přijímací orgán osobní údaje dále sdílí s dalšími orgány, měly by být tyto další orgány informovány o ochranných opatřeních, která se použijí podle této dohody, jakož i o možných dalších (restriktivních) podmínkách, které se na předávání vztahují podle čl. 6 odst. 3 (o omezeních účelu a použití). Závažné pochybení musí být řešeno prostřednictvím přiměřených a odrazujících trestních, občanskoprávních nebo správních sankcí.

Opatření na posílení odpovědnosti případně rovněž zahrnují možnost zastavení dalšího předávání osobních údajů subjektům stran, na které se nevztahuje zastřešující dohoda, pokud nezajišťují účinnou ochranu osobních údajů s ohledem na účel této dohody (zejména omezení účelu a ustanovení o dalším předávání). Toto ustanovení se týká situace, kdy jsou osobní údaje zasílány orgánem EU americkému federálnímu orgánu USA (tj. orgánu, na který se vztahuje tato dohoda) a poté dále předávány donucovacímu orgánu na úrovni jednotlivých států. Podle svých ústavních zásad má USA omezenou schopnost zavazovat své federativní státy na mezinárodní úrovni 11 . V zájmu zajištění trvalé ochrany údajů předávaných federálním agenturám USA a následně sdílených s donucovacími orgány na úrovni států tento článek i) zahrnuje do své oblasti působnosti „další orgány“ stran (tj. orgány, na které se nevztahuje tato dohoda, jako jsou orgány federativních států USA); ii) stanoví, že jim musí být oznámeny záruky poskytované v rámci zastřešující dohody; a (iii) vyžaduje, aby předávání údajů takovým orgánům bylo zastaveno v případě, kdy účinně nechrání osobní údaje s ohledem na účel zastřešující dohody a zejména jejích článků týkajících se omezení účelu a dalšího předávání.

Tento článek je vzhledem k cíli zajistit, aby příslušné donucovací orgány byly vedeny k odpovědnosti za dodržování této zastřešující dohody, důležitým stavebním prvkem účinného systému vymáhání práva a dohledu v rámci dohody. Rovněž usnadní podávání stížností fyzických osob v případě pochybení (a následné odpovědnosti veřejných orgánů).

Kromě toho, že orgány EU budou schopny vyslovit obavy a získat relevantní informace od svých protějšků z USA ohledně toho, jak plní povinnosti podle čl. 14 (včetně informací týkajících se opatření přijatých v této souvislosti). Rovněž bude v rámci společných přezkumů (viz níže článek 23) věnována zvláštní pozornost účinnému provádění tohoto článku.

ii) Účinný dohled (článek 21)

Strany mají k dispozici jeden nebo více orgánů veřejné moci vykonávající nezávislé funkce a pravomoci v oblasti dohledu, včetně přezkumu, šetření a zásahů. Tyto orgány mají pravomoc přijímat a řešit stížností fyzických osob ve věcech týkajících se opatření, kterými se provádí zastřešující dohoda, a postupovat případy porušení zákona v souvislosti s touto dohodou k trestnímu stíhání nebo disciplinárním sankcím. S přihlédnutím ke zvláštnostem systému USA bude kombinace orgánů dozoru (včetně inspektorů pověřených ochranou údajů, generálních inspektorů a Rady pro dohled nad respektováním soukromí a občanských svobod) zároveň vykonávat funkce dohledu, které v EU provádějí orgány pro ochranu údajů.

Tento článek doplňuje záruky dostupné na základě ustanovení týkajících se přístupu, oprav či správních opravných prostředků. Konkrétně umožňuje fyzickým osobám podávat stížnosti nezávislým orgánům na to, jak druhá strana provádí zastřešující dohodu.

iii) Spolupráce mezi orgány dohledu (článek 22)

Orgány dohledu vzájemně spolupracují s cílem zajistit účinné provádění dohody, zejména pokud jde o nepřímý výkon individuálních práv na přístup, opravu a správní opravné prostředky (viz výše články 16 až 18).

Vnitrostátní kontaktní místa jsou nápomocna při určování orgánu dohledu, na který je třeba se v daném případě obrátit. K efektivnímu řešení těchto žádostí má, zejména s ohledem na existenci řady různých orgánů dohledu v USA, přispět vytvoření centrálního „kontaktního místa“ pro žádosti o pomoc a spolupráci.

iv) Společný přezkum (článek 23)

Strany budou realizovat pravidelné přezkumy provádění a účinnosti této zastřešující dohody se zvláštním důrazem na účinné provádění článků týkajících se individuálních práv (právo na přístup, opravu, správní a soudní opravné prostředky), jakož i otázku předávání údajů do územních celků, na které se nevztahuje dohoda (tj. státy USA). První přezkum bude proveden nejpozději do tří let od vstupu této dohody v platnost a poté v pravidelných intervalech.

Složení příslušných delegací bude zahrnovat zástupce obou orgánů pro ochranu údajů a vymáhání práva / justiční orgány, zjištění učiněná v rámci společných přezkumů budou zveřejňována.

v) Závěrečná ustanovení

Zastřešující dohoda obsahuje řadu závěrečných ustanovení týkající se následujícího:

oznámení druhé straně veškerých aktů, které se významně ovlivňují provádění této dohody. USA zejména EU oznámí veškerá opatření týkající se uplatňování ustanovení zákona o soudní nápravě (článek 24);

konzultace v případě sporů ohledně způsobu výkladu a uplatňování dohody (článek 25);

možnost pozastavení dohody jednou ze stran v případě vážného porušení této dohody druhou stranou (článek 26);

územní působnost dohody s cílem zohlednit zvláštní postavení Spojeného království, Irska a Dánska (článek 27);

trvání dohody na dobu neurčitou (což je zdůvodněno povahou dohody jakožto rámce pro ochranu a záruky a rovněž s ohledem na možnost dohodu pozastavit či ji vypovědět) (článek 28);

možnost každé strany tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně, přičemž je stanoveno, že osobní údaje předané před vypovězením budou i nadále zpracovávány v souladu s pravidly zastřešující dohody (čl. 29, odst. 2 a 3);

vstup dohody v platnost první den měsíce následujícího po dni, ve kterém si strany vymění oznámení o dokončení vnitřních schvalovacích postupů (čl. 29, odst. 1);

jazyková doložka (bezprostředně předcházející místu pro podpis), v níž se stanoví, že i) dohoda bude podepsána v anglickém znění a ze strany EU sepsána v ostatních 23 úředních jazycích EU; ii) možnost po podpisu ověřit znění dohody v kterémkoli z těchto dalších úředních jazyků EU prostřednictvím výměny diplomatických nót s USA; iii) v případě rozporu mezi platnými jazykovými verzemi je rozhodující anglické znění.

2016/0126 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, 12

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s rozhodnutím Rady […] ze dne […] 13 byla Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací týkajících se předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů dne XX XXXX 2016 podepsána, s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2)Dohoda má za cíl stanovit komplexní rámec zásad a záruk ochrany údajů při předávání osobních informací pro účely vymáhání trestního práva mezi USA na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé. Cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů, a tím posílit spolupráci mezi stranami. Aniž tato zastřešující dohoda sama o sobě nepředstavuje právní základ pro jakékoli předávání osobních informací do USA, doplňuje v případě potřeby záruky ochrany údajů v rámci stávajících i budoucích dohod o předávání údajů či vnitrostátní předpisy, jimiž se takové předávání povoluje.

(3)Unie má pravomoc pokrývající všechna ustanovení dohody. Zejména Unie přijala směrnici 2016/XXX/EU 14 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů

(4)Evropská unie má výlučnou pravomoc v rozsahu, v jakém dohoda může ovlivnit společná pravidla Unie či změnit jejich působnost.

(5)V souladu s článkem 6a Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, nejsou Spojené království a Irsko vázány pravidly stanovenými v dohodě, které se týkají zpracování osobních údajů při výkonu činností, které spadají do oblasti působnosti kapitoly 4 (Justiční spolupráce v trestních věcech) nebo kapitoly 5 (Policejní spolupráce) hlavy V třetí části SFEU, pokud nejsou Spojené království a Irsko vázány pravidly, která vyžadují dodržování dohody.

(6)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a dohoda pro ně není závazná ani použitelná,

(7)Dohoda by měla být schválena jménem Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Uzavření Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací týkajících se předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů se tímto jménem Evropské unie schvaluje.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou učinit jménem Unie oznámení v souladu s čl. 29 odst. 1 dohody vyjadřující souhlas Evropské unie s tím, aby byla touto dohodou vázána.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie 15 .

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

(1) Zprávy kontaktní skupiny na vysoké úrovni o sdílení informací a ochraně soukromí a osobních údajů, Brusel, 23. listopadu 2009, dokument 15851/09, JAI 822 DATAPROTECT 74 USA 102.

(2) Uzavření smysluplné a komplexní zastřešující dohod je společně s přijetím reformy v oblasti ochrany údajů v EU a nového „ systému EU–USA pro ochranu soukromí“ týkajících se předávání údajů v obchodní oblasti základním prvkem strategie, kterou stanovila Komise ve svém sdělení o obnově důvěry důvěry v toku dat mezi EU a USA (COM(20123) 846) ze dne 27. listopadu 2013, k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/justice/data-protection/files/com_2013_846_en.pdf , jak bylo rovněž potvrzeno v politických směrech předsedy Junckera a ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Transatlantické toky údajů: silné záruky k obnovení důvěry“, COM(2016) 117 final ze dne 29. února 2016, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/justice/data-protection/files/privacy-shield-adequacy-communication_en.pdf.

(3) Termín „osobní informace“, jak se používá v zastřešující dohodě, je synonymem pojmu „osobní údaje“ v předpisech EU.

(4) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů, COM/2012/010 final - 2012/0010 (COD),dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012PC0010&from=en

(5) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních dat a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů), COM(2012) 11 final 2012/0011 (COD), dostupné na: http://ec.europa.eu/justice/data-protection/document/review2012/com_2012_11_en.pdf

(6) Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o využívání jmenné evidence cestujících a o jejím předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států, Úř. věst. L 215, 11.8.2012, s. 5.

(7) Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu, Úř. věst. L 195, 27.7.2010, s. 5.

(8) Čtvrtý bod odůvodnění v preambuli uvádí, zastřešující dohoda nemění ani nepodmiňuje dohody, v nichž se stanoví, že představují přiměřenou úroveň ochrany údajů, ani se od těchto dohod neodchyluje, s výjimkou ustanovení o soudních opravných prostředcích v článku 19, které se bude vztahovat i na tyto dohody. To se týká dohod PNR a TFTP.

(9) „Zahrnutá země“ je podle zákona USA o soudní nápravě země, i) která s USA uzavřela dohodu, jež stanoví odpovídající ochranu soukromí pro sdílení informací pro účely vymáhání práva (nebo která účinně sdílela informace pro účely vymáhání práva a požívá odpovídající ochranu soukromí v případě takových sdílených informací); ii) která dovoluje předávání osobních údajů k obchodním účelům prostřednictvím dohody s USA nebo jinak; iii) jejichž politiky týkající se předávání osobních údajů pro komerční účely významně nebrání prosazování zájmů národní bezpečnosti Spojených států. Označení země jako „zahrnuté země“ provádí generální prokurátor USA.

(10) Viz bod 57 a bod BJ usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (2013/2188(INI)), k dispozici na adrese http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2014-0230+0+DOC+XML+V0//EN

(11) Jde o federální republiku, a proto jsou zde pravomoci rozděleny mezi federální vládu a vlády jednotlivých států (viz rovněž čl. 5 odst. 2 zastřešující dohody).

(12) Souhlas ze dne [datum], Úř. věst. C […], ze dne […], s. [...].

(13) Úř. věst. ...

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

(15) Den vstupu dohody v platnost pro Evropskou unii zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.4.2016

COM(2016) 237 final

PŘÍLOHA

DOHODA MEZI SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI A EVROPSKOU UNIÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH INFORMACÍ V SOUVISLOSTI S PREVENCÍ, VYŠETŘOVÁNÍM, ODHALOVÁNÍM A STÍHÁNÍM TRESTNÝCH ČINŮ

doprovázející

návrh rozhodnutí Rady

o podpisu Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací týkajících se prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů jménem Evropské unie

DOHODA MEZI SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI

A EVROPSKOU UNIÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH INFORMACÍ V SOUVISLOSTI S PREVENCÍ, VYŠETŘOVÁNÍM, ODHALOVÁNÍM A STÍHÁNÍM TRESTNÝCH ČINŮ

OBSAH

Preambule

Článek 1: Účel

Článek 2: Definice

Článek 3: Oblast působnosti

Článek 4: Zákaz diskriminace

Článek 5: Účinek dohody

Článek 6: Omezení účelu a použití

Článek 7: Další předávání

Článek 8: Zachování kvality a integrity informací

Článek 9: Bezpečnost informací

Článek 10: Oznamování incidentů týkajících se bezpečnosti informací

Článek 11: Vedení záznamů

Článek 12: Lhůta pro uchovávání informací

Článek 13: Zvláštní kategorie osobních informací

Článek 14: Odpovědnost

Článek 15: Automatizovaná rozhodnutí

Článek 16: Přístup

Článek 17: Oprava

Článek 18: Správní opravné prostředky

Článek 19: Soudní opravné prostředky

Článek 20: Transparentnost

Článek 21: Účinný dohled

Článek 22: Spolupráce mezi orgány dohledu

Článek 23: Společný přezkum

Článek 24: Oznámení

Článek 25: Konzultace

Článek 26: Pozastavení dohody

Článek 27: Územní působnost

Článek 28: Doba trvání

Článek 29: Vstup v platnost a výpověď

Majíce na paměti, že Spojené státy a Evropská unie jsou odhodlány zajistit vysokou úroveň ochrany osobních informací vyměňovaných v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů, včetně terorismu;

Hodlajíce v zájmu ochrany svých demokratických společností a společných hodnot vytvořit dlouhodobý právní rámec k usnadnění výměny informací, které mají zásadní význam pro prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, včetně terorismu;

Hodlajíce zejména stanovit normy ochrany pro výměnu osobních informací na základě stávajících a budoucích dohod mezi USA a EU a jejími členskými státy v oblasti prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, včetně terorismu;

Uznávajíce, že některé stávající dohody mezi stranami týkající se zpracování osobních informací stanoví, že uvedené dohody v rámci své působnosti poskytují odpovídající úroveň ochrany údajů, strany potvrzují, že by se tato dohoda neměla vykládat v tom smyslu, že uvedené dohody mění, podmiňuje je či se od nich jiným způsobem odchyluje; konstatují nicméně, že povinnosti stanovené článkem 19 této dohody o soudních opravných prostředcích by se vztahovaly na veškerá předání spadající do oblasti působnosti této dohody, aniž je tímto dotčen jakýkoli budoucí přezkum nebo změna takových dohod podle jejich ustanovení;

Berouce na vědomí dlouhotrvající tradice obou stran, pokud jde o respektování soukromí jednotlivce, včetně těch, jež se odrážejí v zásadách týkajících se soukromí a ochrany osobních údajů pro účely vymáhání práva vypracovaných kontaktní skupinou EU-USA na vysoké úrovni pro sdílení informací a ochranu soukromí a osobních údajů, Listině základních práv Evropské unie a příslušných právních předpisech EU, ústavě Spojených států amerických a příslušných právních předpisech USA a v zásadách poctivých informačních praktik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; a

Uznávajíce zásady proporcionality a nezbytnosti a relevance a přiměřenosti, jak jsou provedeny v příslušných právních řádech obou stran,

se Spojené státy americké a Evropská unie DOHODLY TAKTO:

Článek 1: Účel dohody

1. Účelem této dohody je zajistit vysokou úroveň ochrany osobních informací a prohloubit spolupráci mezi Spojenými státy a Evropskou unií a jejími členskými státy v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů, včetně terorismu.

2. Za tímto účelem tato dohoda stanoví rámec pro ochranu osobních informací při jejich předávání mezi Spojenými státy americkými na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

3. Tato dohoda sama o sobě není právním základem pro předávání osobních informací. Pro takové předávání je vždy nezbytný právní základ.

Článek 2: Definice

Pro účely této dohody:

1.„osobními informacemi“ se rozumí informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby. Identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat odkazem především na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, hospodářské, kulturní nebo sociální identity;

2.„zpracováním osobních informací“ se rozumí jakýkoli úkon nebo soubor úkonů týkajících se shromažďování, uchovávání, používání, pozměňování, organizace nebo strukturování, zveřejňování nebo šíření, nebo nakládání;

3.„stranami“ se rozumí Evropská unie a Spojené státy americké;

4.„členským státem“ se rozumí členský stát Evropské unie;

5.„příslušným orgánem“ se rozumí v případě Spojených států jejich vnitrostátní donucovací orgán odpovědný za prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorismu a v případě Evropské unie orgán Evropské unie a orgán členského státu odpovědný za prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorismu.

Článek 3: Oblast působnosti

1. Tato dohoda se vztahuje na osobní informace předané mezi příslušnými orgány jedné strany a příslušnými orgány druhé strany, nebo předané jiným způsobem podle dohody uzavřené mezi Spojenými státy a Evropskou unií nebo jejími členskými státy pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů, včetně terorismu.

2. Tato dohoda neovlivňuje ani se nedotýká předávání nebo jiných forem spolupráce mezi orgány členských států a Spojených států jiných než uvedených v čl. 2 odst. 5, které jsou odpovědné za ochranu národní bezpečnosti.

Článek 4: Zákaz diskriminace

Každá strana musí dodržovat své závazky vyplývající z této dohody pro účely ochrany osobních informací svých státních příslušníků a státních příslušníků druhé strany bez ohledu na jejich státní příslušnost, a aniž by se dopouštěla svévolné a neodůvodněné diskriminace.

Článek 5: Účinek dohody

1. Dohoda doplňuje, avšak nenahrazuje, ustanovení o ochraně osobních informací v mezinárodních dohodách mezi stranami, nebo Spojenými státy a členskými státy, jejichž předmětem jsou záležitosti spadající do působnosti této dohody.

2. Strany přijmou veškerá nezbytná opatření k provedení této dohody, včetně zejména svých povinností, které tato dohoda stanoví, pokud jde o přístup, nápravu a správní a soudní opravné prostředky pro fyzické osoby. Ochrany a opravných prostředků stanovených v této dohodě požívají fyzické osoby a subjekty způsobem, který je proveden v příslušných vnitrostátních právních předpisech každé strany. Spojené státy své povinnosti plní způsobem, který je slučitelný s jejich základními zásadami federalismu.

3. Prováděním ustanovení odstavce 2 se má za to, že zpracování osobních informací Spojenými státy, nebo Evropskou unií a jejími členskými státy, pokud jde o záležitosti spadající do působnosti této dohody, je v souladu s jejich příslušnými právními předpisy o ochraně údajů, které omezují nebo podmiňují mezinárodní přenosy osobních informací, a nesmí být vyžadováno žádné další povolení podle těchto právních předpisů.

Článek 6: Omezení účelu a použití

1. Předání osobních informací musí být pro konkrétní účely povoleno právním základem pro předání, jak je stanoveno v článku 1.

2. Další zpracování osobních informací smluvní stranou nesmí být v rozporu s účely, pro něž došlo k jejich předání. Slučitelné zpracování zahrnuje zpracování podle stávajících mezinárodních dohod a písemných mezinárodních rámců pro prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažné trestné činnosti. Veškeré takové zpracovávání osobních informací jinými vnitrostátními donucovacími, regulačními nebo správními orgány musí probíhat při dodržení ostatních ustanovení této dohody.

3. Bez ohledu na tento článek si předávající příslušný orgán zachová možnost stanovit v konkrétním případě dodatečné podmínky v takovém rozsahu, jaký umožňuje platný právní rámec pro předávání. Mezi tyto podmínky nepatří obecné podmínky ochrany údajů, to znamená podmínky, jež se nevztahují ke konkrétním skutečnostem daného případu. Podléhají-li informace konkrétním podmínkám, musí je přijímající příslušný orgán splnit. Příslušný orgán poskytující takové informace může po příjemci rovněž požadovat, aby jej informoval, jak předané informace použil.

4. Pokud Spojené státy na jedné straně a Evropská unie nebo členský stát na straně druhé uzavřou dohodu o předávání osobních informací jiných než souvisejících s konkrétními případy, vyšetřováním nebo stíháním, musí být v takové dohodě dále uvedeny účely, pro něž se informace předávají a zpracovávají.

5. Strany v rámci svých právních předpisů zajistí, aby byly osobní informace zpracovávány způsobem, který přímo souvisí s účely daného zpracování a není vůči nim nepřiměřený či příliš široce pojatý.

Článek 7: Další předávání

1. Pokud příslušný orgán jedné strany předal osobní informace týkající se konkrétního případu příslušnému orgánu druhé strany, lze tyto informace předat státu, který není vázán touto dohodou či mezinárodnímu subjektu pouze v případě, že byl předtím získán souhlas příslušného orgánu, který informace původně odeslal.

2. Při udělování svého souhlasu s předáním podle odstavce 1 příslušný orgán, který informace původně odeslal, náležitě zohlední veškeré relevantní faktory, včetně závažnosti trestného činu, účelu, pro který byly údaje původně předány, a skutečnost, zda stát, jenž není vázán touto dohodou nebo dotčený mezinárodní subjekt zajišťuje odpovídající úroveň ochrany osobních informací. Předání může rovněž podmínit konkrétními podmínkami.

3. Pokud Spojené státy na jedné straně a Evropská unie nebo členský stát na straně druhé uzavřou dohodu o předávání osobních informací jiných než souvisejících s konkrétními případy, vyšetřováním nebo stíháním, lze další předání osobních informací provést pouze v souladu s konkrétními podmínkami uvedenými v dohodě, jež pro další předání poskytují náležité odůvodnění. Dohoda musí rovněž obsahovat patřičné informační mechanismy mezi příslušnými orgány.

4. Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat tak, že se dotýká jakéhokoli požadavku, povinnosti nebo postupu, podle nichž musí být získán předchozí souhlas orgánu, který informace původně předal před tím, než jsou informace dále předány státu nebo subjektu vázanému touto dohodou, za předpokladu, že důvodem pro odmítnutí souhlasu s takovým předáním nebo pro jeho podmínění určitými podmínkami není úroveň ochrany údajů v tomto státě nebo subjektu.

Článek 8: Zachování kvality a integrity informací

Strany přijmou přiměřená opatření k zajištění toho, aby byly osobní informace uchovávány s takovou přesností, relevancí, včasností a úplností, jaká je nezbytná a vhodná k jejich zákonnému zpracování. Za tímto účelem musí mít příslušné orgány zavedeny postupy, jejichž cílem je zajistit kvalitu a integritu osobních informací, včetně:

a) opatření uvedených v článku 17;

b) získá-li předávající příslušný orgán vážné pochybnosti ohledně relevance, včasnosti, úplnosti nebo přesnosti těchto osobních informací nebo posouzení, které předal, musí o tom, je-li to možné, vyrozumět přijímající příslušný orgán;

c) získá-li přijímající příslušný orgán vážné pochybnosti ohledně relevance, včasnosti, úplnosti nebo přesnosti osobních informací, které obdržel od vládního orgánu, nebo o posouzení, které příslušný předávající orgán provedl ve věci přesnosti informací nebo spolehlivosti zdroje, musí o tom, je-li to možné, vyrozumět příslušný předávající orgán.

Článek 9: Bezpečnost informací

Strany zajistí náležitá technická, bezpečnostní a organizační opatření na ochranu osobních informací, aby se zabránilo:

a) náhodnému nebo nedovolenému zničení;

b) náhodné ztrátě; a

c) neoprávněnému zpřístupnění, pozměnění, přístupu, nebo jinému zpracování.

Součástí těchto opatření musí být náležitá ochranná opatření týkající se povolení, které je nutné pro přístup k osobním informacím.

Článek 10: Oznamování incidentů týkajících se bezpečnosti informací

1. Při zjištění incidentu zahrnujícího náhodnou ztrátu nebo zničení, neoprávněný přístup, zpřístupnění nebo pozměnění osobních informací, s nímž je spojeno značné riziko škody, přijímající příslušný orgán bezodkladně posoudí pravděpodobnost a rozsah škod hrozících fyzickým osobám a integritě systému předávajícího příslušného orgánu a neprodleně podnikne náležité kroky ke zmírnění škod.

2. Součástí opatření na zmírnění škod je oznámení předávajícímu příslušnému orgánu. Oznámení však může:

a) zahrnovat vhodná omezení, pokud jde o další předávání oznámení;

b) být pozdrženo, nebo od něj lze upustit, pokud by mohlo ohrozit národní bezpečnost;

c) být pozdrženo, pokud by mohlo ohrozit opatření k zajištění veřejné bezpečnosti.

3. Připadá-li to vzhledem k okolnostem incidentu v úvahu, je součástí opatření na zmírnění škod rovněž oznámení dotčené osobě, ledaže by takové oznámení mohlo ohrozit:

a) veřejnou bezpečnost nebo bezpečnost státu;

b) úřední šetření, vyšetřování nebo stíhání;

c) prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů;

d) práva a svobody jiných osob, zejména ochranu obětí a svědků.

4. Příslušné orgány zapojené do předávání osobních informací mohou vést konzultace týkající se konkrétního incidentu a reakce na něj.

Článek 11: Vedení záznamů

1. Smluvní strany musí mít zavedeny účinné metody prokazování zákonnosti zpracování osobních informací, mezi něž může patřit vedení protokolů a jiných způsobů záznamů.

2. Příslušné orgány mohou tyto protokoly nebo záznamy používat k zachování řádného chodu dotčených databází nebo souborů, k zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů a v případě potřeby k zálohovacím postupům.

Článek 12: Lhůta pro uchovávání informací

1. Strany ve svých právních řádech stanoví konkrétní lhůty pro uchovávání záznamů obsahujících osobní informace, aby bylo zajištěno, že se osobní informace nebudou uchovávat déle, než je nezbytné a vhodné. Tyto lhůty pro uchovávání zohlední účely zpracování, povahu údajů a orgán, který je zpracovává, dopad na příslušná práva a zájmy dotčených osob, a další relevantní právní úvahy.

2. Pokud Spojené státy na jedné straně a Evropská unie nebo členský stát na straně druhé uzavřou dohodu o předávání osobních informací jiných než souvisejících s konkrétními případy, vyšetřováním nebo stíháním, bude součástí takové dohody konkrétní vzájemně dohodnuté ustanovení o lhůtách pro uchovávání.

3. Strany stanoví postupy pro pravidelný přezkum lhůt pro uchovávání, aby mohly určit, zda si změna okolností vyžaduje další změny příslušné lhůty.

4. Tyto lhůty pro uchovávání strany zveřejní nebo jiným způsobem zpřístupní veřejnosti.

Článek 13: Zvláštní kategorie osobních informací

1. Osobní informace, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory nebo náboženské či jiné přesvědčení, členství v odborových organizacích, nebo osobní informace týkající se zdraví nebo sexuálního života lze zpracovávat pouze při vhodných zárukách v souladu se zákonem. Mezi tyto vhodné záruky může patřit: zúžení okruhu účelů, pro něž lze údaje zpracovávat, například tím, že se umožní pouze zpracování případ od případu; maskování, vymazání nebo blokování informací poté, co jejich zpracování splnilo svůj účel; zúžení okruhu zaměstnanců majících k informacím přístup; zavedení povinného specializovaného školení pro zaměstnance, kteří mají k informacím přístup; zavedení požadavku, aby přístup k informacím podléhal schválení nadřízenou osobou; nebo další ochranná opatření. Tyto záruky musí řádně zohlednit povahu informací, jejich zvláště citlivé náležitosti a účel, k němuž se informace zpracovávají.

2. Pokud Spojené státy na jedné straně a Evropská unie nebo členský stát na straně druhé uzavřou dohodu o předávání osobních informací jiných než souvisejících s konkrétními případy, vyšetřováním nebo stíháním, stanoví taková dohoda konkrétní normy a podmínky, za nichž lze dané informace zpracovávat, přičemž náležitě zohlední povahu informací a účel, k němuž se používají.

Článek 14: Odpovědnost

1. Strany zavedou opatření na podporu odpovědnosti za zpracování osobních informací v působnosti této dohody svými příslušnými orgány a svými dalšími orgány, jimž byly osobní informace předány. Součástí těchto opatření musí být oznámení o zárukách vztahujících se na předávání osobních informací podle této dohody, jakož i o podmínkách, které mohl uložit předávající příslušný orgán podle čl. 6 odst. 3. Závažné pochybení se musí řešit pomocí náležitých trestních, občanskoprávních nebo správních sankcí s odrazujícím účinkem.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 podle situace zahrnují zastavení předávání osobních informací orgánům územních celků stran nepodléhajících této dohodě, které účinně neochraňují osobní informace, s přihlédnutím k účelu této dohody, a zejména k jejím ustanovením o omezení účelu a použití a o dalším předávání.

3. V případě obvinění z nesprávného uplatňování tohoto článku platí, že kterákoli strana může požádat druhou stranu, aby poskytla příslušné informace, popřípadě i včetně těch, které se týkají opatření přijatých podle tohoto článku.

Článek 15: Automatizovaná rozhodnutí

Rozhodnutí, která vedou k značně nepříznivým krokům vůči příslušným zájmům fyzické osoby, nesmí být založena pouze na automatizovaném zpracování osobních informací bez lidského zásahu, není-li to vnitrostátním právem dovoleno, a musí být spojena s vhodnými zárukami, mezi něž patří možnost lidského zásahu.

Článek 16: Přístup

1. Strany zajistí, aby každá osoba měla právo usilovat o přístup k svým osobním informacím a, s výhradou omezení uvedených v odstavci 2, jej získat. O přístup se žádá u příslušného orgánu a tento orgán jej i přiznává v souladu s platným právním řádem státu, v němž se o přístup žádá.

2. Získání těchto informací v určitém konkrétním případě může podléhat přiměřeným omezením podle vnitrostátního práva, přičemž se přihlédne k oprávněným zájmům dotčené osoby tak, aby:

a) byla chráněna práva a svobody druhých, včetně jejich soukromí;

b) byla zajištěna veřejná bezpečnost a bezpečnost státu;

c) byly chráněny informace citlivé z hlediska vymáhání práva;

d) nedocházelo k maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo řízení;

e) nebyla narušována prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů nebo výkon trestů;

f) byly jiným způsobem chráněny zájmy stanovené v právních předpisech o svobodě informací a přístupu veřejnosti k dokumentům.

3. Přístup fyzické osoby k svým osobním informacím nesmí být podmíněn vynaložením nepřiměřených výdajů.

4. Umožňuje-li to vnitrostátní právo, je fyzická osoba oprávněna zmocnit orgán dohledu nebo jiného zástupce, aby o přístup požádal jejím jménem.

5. Je-li přístup zamítnut nebo omezen, sdělí dožádaný příslušný orgán bez zbytečného prodlení této osobě nebo jejímu zplnomocněnému zástupci podle odstavce 4 důvody, proč byl přístup zamítnut nebo omezen.

Článek 17: Oprava

1. Strany zajistí, aby měla každá osoba právo požádat o korekci nebo opravu svých osobních informací, které považuje za nepřesné nebo nesprávně zpracované. Korekce či oprava může zahrnovat doplnění, vymazání, blokování či jiná opatření nebo metody, jimiž lze odstranit nepřesnosti nebo napravit nesprávné zpracování. O korekci nebo opravu se žádá u příslušného orgánu a tento orgán ji rovněž přiznává v souladu s platným právním řádem státu, v němž se o přístup žádá.

2. Jestliže přijímající příslušný orgán na základě:

a) žádosti podle odstavce 1;

b) oznámení od poskytovatele; nebo

c) svého vlastního vyšetřování nebo šetření

dospěje k závěru, že informace, které obdržel na základě této dohody, byly nepřesné nebo nesprávně zpracované, přijme opatření spočívající v doplnění, vymazání, blokování nebo jiných způsobech korekce či opravy, dle situace.

3. Umožňuje-li to vnitrostátní právo, je fyzická osoba oprávněna zmocnit orgán dohledu nebo jiného zástupce, aby o korekci nebo opravu usiloval jejím jménem.

4. Je-li korekce nebo oprava zamítnuta nebo omezena, sdělí dožádaný příslušný orgán bez zbytečného prodlení této osobě nebo jejímu zplnomocněnému zástupci podle odstavce 3 důvody, na jejichž základě byla korekce nebo oprava zamítnuta či omezena.

Článek 18: Správní opravné prostředky

1. Strany zajistí, aby měla každá osoba nárok na správní opravné prostředky, je-li přesvědčena, že její žádost o přístup podle článku 16 nebo o opravu nepřesných informací nebo o nápravu nesprávného zpracování podle čl. 17 byla nesprávně zamítnuta. O opravný prostředek se žádá u příslušného orgánu a tento orgán jej i uděluje, a to v souladu s platným právním řádem státu, v němž se o nápravu žádá.

2. Umožňuje-li to vnitrostátní právo, je fyzická osoba oprávněna zmocnit orgán dohledu nebo jiného zástupce, aby se správního opravného prostředku domáhal jejím jménem.

3. Příslušný orgán, od něhož se požaduje náprava, provede patřičná šetření nebo ověření a bez zbytečného odkladu písemně, a to i elektronickou cestou, sdělí výsledek, dle povahy případu i včetně toho, jaká opatření přijal pro odstranění nedostatků nebo zjednání nápravy. Oznámení o postupu, jímž se žádá o jakýkoliv další správní opravný prostředek, musí odpovídat ustanovením článku 20.

Článek 19: Soudní opravné prostředky

1. Strany ve svých právních řádech stanoví, že každý občan smluvní strany, s výhradou podmínky předchozího vyčerpání veškerých správních opravných prostředků, má právo na soudní přezkum ve věci:

a) zamítnutí přístupu k záznamům obsahujícím jeho osobní informace ze strany příslušného orgánu;

b) zamítnutí provedení změny v záznamech obsahujících jeho osobní informace ze strany příslušného orgánu; a

c) nedovoleného zpřístupnění takové informace, k němuž došlo úmyslně nebo záměrně, a to včetně možnosti náhrady škody.

2. O soudní přezkum se žádá v souladu s platným právním řádem státu, v němž se o nápravu žádá, a v souladu s ním se také přiznává.

3. Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny jiné možnosti soudního přezkumu, jež jsou k dispozici v souvislosti se zpracováním osobních informací fyzických osob podle práva státu, v němž se o nápravu žádá.

4. V případě pozastavení nebo ukončení platnosti dohody nevytváří čl. 26 odst. 2 nebo čl. 29 odst. 3 základ pro soudní ochranu, která již podle práva dotčené smluvní strany není k dispozici.

Článek 20: Transparentnost

1. Strany fyzické osobě poskytnou oznámení týkající se jejích osobních informací, přičemž toto oznámení mohou příslušné orgány učinit prostřednictvím obecných oznámení nebo konkrétním oznámením, a to takovou formou a v takové lhůtě, jaké stanoví právní řád platný pro orgán, jenž oznámení poskytuje; oznámení má tyto náležitosti:

a) účely, k jakým uvedený orgán tyto informace zpracovává;

b) účely, k jakým lze tyto informace sdílet s dalšími orgány;

c) právní předpisy nebo pravidla, podle nichž se zpracování provádí;

d) třetí strany, jimž se tyto informace sdělují a

e) přístup, korekce či opravy, jakož i dostupné opravné prostředky.

2. Tato oznamovací povinnost podléhá přiměřeným omezením podle vnitrostátních právních předpisů, pokud jde o záležitosti uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. a) až f).

Článek 21: Účinný dohled

1. Strany zřídí jeden nebo více orgánů veřejného dohledu, které:

a) vykonávají funkce a pravomoci nezávislého dohledu, včetně přezkumu, šetření a zásahu, případně i z vlastní iniciativy;

b) mají pravomoc přijímat stížnosti fyzických osob ve věcech týkajících se opatření, jimiž se provádí tato dohoda, a na základě těchto stížností konat; a

c) mají pravomoc nařídit stíhání nebo disciplinární opatření za porušení zákona v souvislosti s touto dohodou.

2. Evropská unie zajistí dohled podle tohoto článku prostřednictvím svých orgánů pro ochranu údajů a obdobných orgánů v členských státech.

3. Spojené státy zajistí dohled podle tohoto článku kumulativně vícero orgány, mezi něž mohou mimo jiné patřit generální inspektoři, vedoucí úřadů pro ochranu údajů, nejvyšší kontrolní úřad, rady pro dohled nad výkonem ochrany soukromí a občanských svobod a jiné exekutivní a legislativní příslušné orgány pro kontrolu výkonu ochrany soukromí a občanských svobod.

Článek 22: Spolupráce mezi orgány dohledu

1. Při plnění funkcí souvisejících s touto dohodou vedou orgány vykonávající dohled podle článku 21 dle potřeby vzájemné konzultace, aby zajistily účinné provádění ustanovení článků 16, 17 a 18.

2. Strany zřídí vnitrostátní kontaktní místa, která budou asistovat při určování orgánu dohledu, na který je třeba se v konkrétním případě obrátit.

Článek 23: Společný přezkum

1. Strany provádějí pravidelné společné přezkumy politik a postupů, jimiž se tato dohoda provádí, a jejich účinnosti. Ve společných přezkumech je třeba věnovat zvláštní pozornost účinnému provádění ochranných opatření podle článku 14 o odpovědnosti, článku 16 o přístupu, článku 17 o opravách, článku 18 o správních opravných prostředcích a článku 19 o soudních opravných prostředcích.

2. První společný přezkum se provede do tří let ode dne vstupu této dohody v platnost a poté v pravidelných intervalech. Strany s předstihem společně stanoví podmínky a náležitosti přezkumu a navzájem si sdělí složení svých delegací, jejichž členy budou zástupci orgánů veřejného dohledu podle článku 21 o účinném dohledu a zástupci donucovacích a justičních orgánů. Zjištění učiněná při společném přezkumu budou zveřejněna.

3. Pokud strany nebo Spojené státy a členský stát uzavřely jinou dohodu, jejíž předmět spadá rovněž do působnosti této dohody a která stanoví společné přezkumy, nebudou se přezkumy duplikovat a jejich závěry se v příslušném rozsahu zařadí mezi zjištění společného přezkumu podle této dohody.

Článek 24: Oznámení

1. Spojené státy oznámí Evropské unii veškeré designace provedené orgány USA v souvislosti s článkem 19 a veškeré jejich změny.

2. Strany vynaloží přiměřené úsilí, aby se vzájemně informovaly o schválení veškerých zákonů nebo přijetí právních předpisů, které mají podstatný vliv na provádění této dohody, přičemž tak učiní pokud možno před tím, než nabudou účinku.

Článek 25: Konzultace

Každý spor o výklad nebo uplatňování této dohody se řeší konzultací mezi stranami za účelem dosažení vzájemně přijatelného řešení.

Článek 26: Pozastavení dohody

1. V případě závažného porušení této dohody může kterákoli strana dohodu zcela nebo zčásti pozastavit, a to písemným oznámením zaslaným druhé straně diplomatickou cestou. Toto písemné oznámení lze zaslat pouze, pokud strany předtím po přiměřenou dobu vedly konzultace a nepodařilo se jim nalézt řešení, a pozastavení pak nabývá účinku dvacet dnů ode dne doručení oznámení. Pozastavující strana může pozastavení dohody zrušit písemným oznámením zaslaným druhé straně. Pozastavení dohody bude ukončeno okamžitě po obdržení tohoto oznámení.

2. Bez ohledu na pozastavení této dohody se osobní informace spadající do její působnosti, a k jejichž předání došlo před pozastavením dohody, nadále zpracovávají v souladu s touto dohodou.

Článek 27: Územní působnost

1. V Dánsku, Spojeném království nebo Irsku se tato dohoda použije pouze v případě, že Evropská komise písemně oznámí Spojeným státům, že se Dánsko, Spojené království nebo Irsko rozhodly, že se v jejich státě bude tato dohoda používat.

2. Oznámí-li Evropská komise ještě před vstupem této dohody v platnost Spojeným státům, že se dohoda bude používat na území Dánska, Spojeného království nebo Irska, bude se tato dohoda v daném státě používat ode dne svého vstupu v platnost.

3. Oznámí-li Evropská komise Spojeným státům až po vstupu této dohody v platnost, že se dohoda bude používat v Dánsku, Spojeném království nebo Irsku, začne se v daném státě tato dohoda používat prvním dnem měsíce následujícího poté, co Spojené státy oznámení obdržely.

Článek 28: Doba trvání dohody

Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

Článek 29: Vstup v platnost a výpověď

1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si strany navzájem oznámily završení svých vnitřních postupů nezbytných k tomu, aby dohoda vstoupila v platnost.

2. Kterákoli strana může tuto dohodu ukončit písemným oznámením zaslaným druhé straně diplomatickou cestou. Výpověď nabývá účinku třicet dní ode dne přijetí daného oznámení.

3. Bez ohledu na výpověď této dohody se osobní informace spadající do její působnosti, a k jejichž předání došlo před ukončením dohody, nadále zpracovávají v souladu s touto dohodou.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci k této dohodě své podpisy.

V .....dne.... 201 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém. Podle práva EU je tato dohoda rovněž sepsána Evropskou unií v jazyce bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském. Tato další jazyková znění lze ověřit výměnou diplomatických nót mezi Spojenými státy a Evropskou unií. V případě rozporu mezi platnými jazykovými verzemi je rozhodující anglické znění.

Top

Choose the experimental features you want to try