EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.10.2016

COM(2016) 666 final

ZPRÁVA KOMISE

Souhrnná zpáva o jakosti pitné vody v Unii na základě přezkumu zpráv členských států za období 2011–2013 předložená podle čl. 13 odst. 5 směrnice 98/83/ES

Souhrnná zpráva o JAKOSTI pitné vody v Unii NA ZÁKLADĚ PŘEZKUMUZPRÁV členských států za období 2011–2013 předLOŽENÁ podle Čl. 13 odst. 5 Směrnice 98/83/ES

1.Úvod

Směrnice

Směrnice o pitné vodě 1 si klade za cíl zajistit, aby voda určená k lidské spotřebě byla bezpečná. Směrnice vyžaduje, aby pitná voda neobsahovala žádné mikroorganizmy, parazity ani žádné látky, které by mohly případně vést k ohrožení lidského zdraví, a za tímto účelem stanoví normy pro potenciálně škodlivé organismy a látky, které lze v pitné vodě nejčastěji nalézt.

Zpráva

Členské státy mají podle směrnice o pitné vodě povinnost pravidelně monitorovat kvalitu pitné vody dodávané spotřebitelům. O výsledcích monitorování musejí každé tři roky podávat zprávu Komisi. Tato souhrnná zpráva podává shrnutí týkající se jakosti pitné vody v členských státech EU v letech 2011–2013. Je splněním povinnosti Komise podle čl. 13 odst. 5 směrnice o pitné vodě přezkoumat zprávy členských států a každé tři roky zveřejnit souhrnnou zprávu o jakosti pitné vody v EU. Informace poskytnuté v této zprávě se vztahují na všechny členské státy vyjma jednoho: Chorvatsko dostalo výjimku z aktuální povinnosti podávat zprávu, protože přistoupilo k EU v polovině roku 2013, kdy už se současné období pro podávání zpráv chýlilo ke konci. Tato zpráva je nezávislá na pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení směrnice o pitné vodě v rámci programu REFIT, který bude přijat ve druhém pololetí roku 2016.

Směrnice rozlišuje malé a velké zdroje vody. Velké zdroje poskytují v průměru více než 1 000 m³ pitné vody za den nebo zásobují více než 5 000 osob. Minimální požadavky na kvalitu vody jsou pro velké a malé zdroje vody stejné, ale povinnost podávat zprávy se vztahuje jen na velké zdroje vody. Proto tato souhrnná zpráva poskytuje informace pouze o jakosti pitné vody ve velkých zdrojích.

Avšak při shromažďování údajů 15 členských států (BE, BG, CY, ES, FR, GR, HU, IE, LU, MT, PT, RO, SE, SI, SK) poskytlo dobrovolně i informace o malých zásobovaných oblastech (dodávajících méně než 1 000 m³/den). Celkové hodnocení dodržování požadavků u malých zdrojů vody na úrovni EU nebylo považováno za smysluplné, protože dostupná data nebyla reprezentativní pro celou EU, takže tyto informace nejsou do současné zprávy zahrnuty. Podle informací poskytnutých těmito 15 členskými státy je celkové dodržování požadavků na průměrné úrovni 98 % a nebyly shledány žádné významné problémy. Komise se však domnívá, že k získání lepšího povědomí o přesné situaci bude potřeba doplňujících informací, a proto bude této věci věnovat bližší pozornost. Tam, kde členské státy poskytly informace o malých zdrojích, byly tyto informace shrnuty na konci informačních přehledů jednotlivých zemí. Informační přehledy jednotlivých zemí podávající podrobnější informace pro jednotlivé členské státy jsou k dispozici na webových stránkách Generálního ředitelství Komise pro životní prostředí 2 . Odkazy na zprávy o pitné vodě jednotlivých členských států (2011–2013) na příslušných národních webových stránkách se nacházejí v příloze I této zprávy.

Ukazatele jakosti pitné vody

Směrnice stanoví normy pro potenciálně škodlivé organismy a látky, které se nejčastěji nacházejí v pitné vodě. Pravidelně je nutné sledovat a monitorovat celkem 48 základních ukazatelů. Směrnice rozlišuje tři skupiny ukazatelů: mikrobiologické ukazatele, chemické ukazatele a indikační ukazatele (podrobněji v příloze I směrnice).

Hodnoty obou mikrobiologických ukazatelů Escherichia coli a enterokoků odpovídají prakticky nule. Jinými slovy, aby byla zaručena kvalita a bezpečnost vody, nesmějí být tyto organismy v pitné vodě vůbec přítomny.

Chemické ukazatele byly vybírány s ohledem na jejich potenciální vliv na lidské zdraví. Vyjma případů nehod nejsou chemické látky v pitné vodě téměř nikdy přítomny v koncentracích způsobujících akutní zdravotní potíže. K chemickým látkám v tomto smyslu patří stopové prvky, jako například arsen, nikl nebo olovo, další látky, jako například kyanid nebo polycyklické aromatické uhlovodíky nebo dusíkové složky – dusičnany a dusitany. Účinek chemických látek závisí na míře překročení povolené meze, době expozice a na typu jejich působení na lidský organizmus. Většina parametrických ukazatelů se zakládá na celoživotní expozici a na průměrném příjmu pitné vody dva litry na osobu denně.

Indikační ukazatele se týkají ukazatelů majících nepřímý význam pro jakost vody: slouží jako indikátor, zda nedošlo ke změně ve zdroji vody, její úpravě nebo distribuci. Pokud dojde k překročení v této skupině ukazatelů, je třeba blíže prošetřit a upravit situaci. Ačkoli většina indikačních ukazatelů nepředstavuje přímé ohrožení lidského zdraví, mohly by nepřímo ovlivnit jakost, chuť nebo pach vody (a tudíž i její přijatelnost pro spotřebitele) nebo by mohly narušit její řádnou úpravu, např. neadekvátní dezinfekce z důvodu přítomnosti organické hmoty.

Požadavky na monitorování byly nedávno aktualizovány změnou příloh II a III směrnice, aby odpovídaly vědeckému a technickému pokroku 3 . Touto změnou se zavádí dobrovolné užívání přístupu založeného na rizicích za účelem rozšíření monitorování, snížení četnosti nebo odstranění ukazatelů na základě výsledků posuzování rizik. V platnost vstoupila dne 27. října 2015 a do 24 měsíců je třeba ji provést do vnitrostátních právních předpisů členských států.

2.Výsledky na úrovni EU

Všeobecné informace

Pitná voda v EU je získávána z různých zdrojů. Celkově jsou hlavními zdroji v členských státech podzemní voda a povrchová voda (tj. z přehrad na pitnou vodu), které tvoří, v uvedeném pořadí, 50 % a 36 % našich zásob pitné vody ( obrázek 1 ).

Obrázek 1    Zdroje pitné vody v EU (2011 až 2013)

Distribuce zdrojů pitné vody v členských státech je znázorněna na obrázku 2 .

Obrázek 2    Zdroje pitné vody v členských státech (2011 až 2013)

*V CZ je pozemní voda synonymem povrchové vody

V EU nejsou shromažďovány oficiální statistické údaje o tom, kolik lidí je napojeno na veřejné zdroje pitné vody. V obrázku 3 je uvedeno procento populace občanů obsluhovaných velkými zásobovanými oblastmi (>1 000 m³/den a/nebo zásobujícími více než 5 000 lidí).

Obrázek 3    Populace obyvatel ve velkých zásobovaných oblastech v členských státech (2011 až 2013)

Nizozemsko a Lucembursko zásobují 100 % své populace obyvatel z velkých zdrojů vody. Značná část populace EU, která není obsluhovaná z velkých zdrojů vody, je obsluhovaná z malých zdrojů, které musejí splňovat požadavky směrnice. Uvážíme-li velké i malé zdroje vody, pak i Malta, Slovensko, Portugalsko, Francie, Bulharsko a Maďarsko obsluhují 100 % populace obyvatel a většina ostatních členských států dosahuje k většině populace, vyjma Rumunska, kde je pouze 66 % populace obsluhováno oběma typy zdrojů. Protože informace o malých zdrojích vody uvedlo pouze 15 členských států, nejsou tyto doplňující informace uvedeny v obrázku 3.

Jakost pitné vody – dodržování požadavků

Za účelem posouzení jakosti pitné vody v zásobovaných oblastech byl ve vykazovaném období 2011–2013 v členských státech proveden velmi velký počet analýz: 4,1 milionu o mikrobiologických ukazatelích, 7,1 milionu o chemických ukazatelích a 17,5 milionu o indikačních ukazatelích.

Pro každý ukazatel jsou k dispozici informace o dodržení požadavků. Procento dodržení požadavků odráží poměr počtu analyzovaných vzorků a počtu zjištěných překročení. Jestliže alespoň 99 % všech analýz provedených v daném roce splňuje danou normu, má se za to, že členský stát dodržuje směrnici, pokud jde o příslušný ukazatel. Z výše uvedených důvodů neznamená překročení indikačních ukazatelů nutně nedodržení směrnice (není-li spojeno s bezprostředním ohrožením lidského zdraví).

Obrázek 4 znázorňuje procento dodržení požadavků pro různé skupiny ukazatelů v EU. Z výsledů vyplývá vysoká míra dodržování požadavků převyšující 99 % pro mikrobiologické a chemické ukazatele. Přítomnost dvou mikrobiologických ukazatelů E.coli a enterokoků ve vzorku pitné vody může znamenat, že došlo ke kontaminaci buďto ve zdroji vody nebo v rozvodné síti. Jakákoli detekce organizmu E. coli nebo enterokoků ve vzorku pitné vody je považována za překročení normy. Indikační ukazatele (vyjma barvy, pachu, chuti a zákalu) dosahovaly ve vykazovaném období let 2011 až 2013 míry dodržování požadavků téměř 99 %.

Obrázek 4    Procento dodržování požadavků pro skupinu mikrobiologických ukazatelů, chemických ukazatelů a indikačních ukazatelů za vykazované období 2011–2013 v EU

Obrázek 5 znázorňuje informace o dodržování požadavků pro jednotlivé chemické ukazatele v EU.

Obrázek 5    Míra dodržování požadavků pro chemické ukazatele v EU (2011–2013) 4

Arsen, na rozdíl od téměř všech ostatních ukazatelů, vykazuje nejnižší míru dodržování požadavků, a sice 98,83 %. Tato relativně nižší míra dodržování požadavků (avšak stále převyšující 98,8 %) je způsobena hlavně vlastnostmi povodí a je dána koncentrací geologického pozadí, které se nachází například v Maďarsku nebo Itálii.

Obrázek 6 uvádí informace o překročení jednotlivých indikačních ukazatelů. Obrázek pouze podává přehled překročení a neodráží nedodržování směrnice, protože několik indikačních ukazatelů nemá číselnou hodnotu, jako například barva, chuť, pach nebo zákal. Avšak ukazatele, které v této skupině indikačních ukazatelů nejčastěji vykazovaly překročení, jsou celkový organický uhlík (TOC) a železo. Samotný TOC není škodlivý. Představuje nepřímé měřítko množství organických molekul přítomných ve vodě měřených jako uhlík. Je indikátorem zdraví a bezpečnosti vody ze zdroje a kvality systému rozvodu vody a souvisí s vedlejšími produkty dezinfekce. Po reakci s dezinfekčním činidlem může vytvořit škodlivé vedlejší produkty. TOC má význam také pro optimalizaci procesu úpravy vody a tím i pro snižování nákladů na něj. Problémem vod s přirozeným obsahem železa/manganu spočívá v tom, že rozpuštěné železo a mangan jsou oxidované a mění se z bezbarvé rozpuštěné podoby na zabarvenou pevnou podobu.

Obrázek 6    Míra dodržování požadavků pro indikační ukazatele v EU (2011–2013).

Příčiny nedodržení požadavků

Směrnice o pitné vodě požaduje, aby členské státy hlásily příčiny a nápravná opatření pro nedodržení požadavků v zásobovaných oblastech. Příčiny překročení jsou klasifikovány ve formátech pro vykazování jako „související s povodím“, „související s úpravami“ a „související s distribucí“ (veřejná a domácí síť).

Obrázek 7 udává počet analýz, které způsobily překročení v případě hlavních ukazatelů. Ve vykazovaném období 2011–2013 souvisela většina udávaných příčin překročení s koliformními baktériemi, po nichž následovalo železo, celkový organický uhlík a amoniak. Většina těchto ukazatelů jsou indikační ukazatele bez přímé souvislosti s lidským zdravím.

Obrázek 7    Počet analýz, které způsobily překročení v případě ukazatelů směrnice o pitné vodě v EU (2011–2013).

Obrázek 8 uvádí různé příčiny pro nejčastěji nahlašované ukazatele. Co způsobuje překročení související s biologickými ukazateli (koliformní baktérie, počet kolonií, E. coli, enterokoky, Clostridium) a železem nelze přesně specifikovat. Překročení v oblasti amoniaku, manganu, pH, chloridů, síranů, arsenu a dusitanů souvisejí hlavně s podmínkami v povodí. Celkový organický uhlík a hliník souvisejí hlavně s úpravou vod, zatímco olovo jasně souvisí s problémy v domácí distribuční síti.

Obrázek 8    Příčiny nedodržení pro většinu nahlašovaných ukazatelů

Porovnání zemí

V tabulce 1 je uvedeno nedodržení požadavků u skupin ukazatelů na vnitrostátní úrovni v členských státech. Hodnocení se zakládá na střední míře dodržení pro jednotlivé skupiny ukazatelů v letech 2011 až 2013.

Tabulka 1    Míra dodržení požadavků na vnitrostátní úrovni v členských státech (2011–2013)

*vyjma pachu, chuti, barvy a zákalu

Pokud jde o mikrobiologické ukazatele, všechny členské státy nahlásily míru dodržení v rozmezí 99-100 %. V případě chemických ukazatelů nahlásilo 26 členských států míru dodržení 99-100 % a pouze Maďarsko nahlásilo dodržení jen o málo menší než 99 %.

Pro indikační ukazatele mají tři členské státy míru dodržení v rozmezí 98 % až 100 %, tři členské státy vykazují míru dodržení menší než 98 % a 21 členských států dosáhlo míry dodržení převyšující 99 %. Pro indikační ukazatele nahlásila Malta spíše nízkou míru dodržení 90,1 % z důvodu velmi nízké míry dodržení pro chloridy. Celkově nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi členskými státy.

Obrázek 9 uvádí procenta různých typů provedených nápravných opatření (například zdrojová opatření, výměna zdroje, oprava, vyčištění a dezinfekce). Opatření jsou uvedena v koláčových grafech pro tři významné ukazatele: koliformní baktérie, arsen a olovo.

Obrázek 9    Procento nápravných opatření pro vybrané ukazatele jakosti vod v Evropě (2011-2013)

Většina (67 %) nápravných opatření přijatých v návaznosti na zjištěnou kontaminaci koliformními bakteriemi souvisela s veřejnou rozvodnou sítí nebo infrastrukturou a provozem úpravy vod (např. lepší dezinfekce). Nápravná opatření pro minimalizaci vysokých koncentrací arsenu v pitné vodě souvisela převážně s úpravou (46 %) nebo povodím (29 %). V případě, že koncentrace olova přesahovala hodnotu ukazatele, 67 % všech nahlášených nápravných opatření spočívalo ve výměně nebo odpojení olověných trubek v domácí distribuční síti.

Závěrem lze uvést, že problémy související s konkrétními ukazateli nebo skupinami ukazatelů jakosti pitné vody mají své příčiny v různých bodech dodavatelského řetězce pitné vody: zdroj vody, úprava, rozvod a na konci potrubí spotřebitel. Z toho je patrné, že by měly být zavedeny užitečné programy monitorování, přičemž by se měly zohlednit tyto různé příčiny nedodržování v různých bodech řetězce, s cílem přijmout rychlé nápravné opatření pro zachování zdravé dodávky pitné vody v Evropě.

Volba prostředků a opatření k zajištění splnění požadavků se ponechává členským státům, protože právě ony by měly nejlépe rozumět místní situaci v oblasti kvality pitné vody, a právě ony mohou zajistit správnou reakci na místní skutečný problém. Avšak je-li pozorováno pokračující nedodržování z důvodu strukturních problémů, a přijaté nápravné opatření nebylo k obnovení kvality pitné vody dostatečné, smí Komise přijmout v případě možného porušení právních předpisů Unie opatření. Komise se v součinnosti s příslušným členským státem pokusí formou strukturovaného dialogu rychle vyřešit primární problém, a jestliže daný členský stát nezavede řešení pro nápravu podezření z porušování právních přepisů EU, smí Komise zahájit formální řízení o nesplnění povinnosti. Díky celkově vysoké míře dodržování požadavků to zatím bylo nutné jen v několika málo případech.

3.Závěr

Tato souhrnná zpráva ukazuje, že míry dodržení požadavků pro ukazatele, které přímo odrážejí kvalitu pitné vody dodávané zákazníkům, dosáhly ve vykazovaném období 2011–2013 poprvé ve všech členských státech s jedinou výjimkou alespoň 99 %. Jde o pozitivní vývoj odrážející úsilí všech zúčastněných stran o řádné provádění směrnice o pitné vodě.

V době zveřejnění této zprávy je připravována podrobná hodnotící zpráva o směrnici o pitné vodě 6 , která hodnotí mimo jiné také systém podávání zpráv. Současně probíhá kontrola účelnosti monitorování a podávání zpráv v oblasti životního prostředí v EU 7 . Obě tyto iniciativy pravděpodobně budou obsahovat další závěry a následná opatření pro vylepšení procesu podávání zpráv podle směrnice o pitné vodě.

Příloha I: Odkazy na vnitrostátní zprávy a informace o pitné vodě (2011–2013).

(1) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, Úř. věst. L 330, 5.12.1998.

(2) http://ec.europa.eu/environment/water/water-drink/reporting_cs.html  

(3) Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

(4) Zkratky v obrázku 5: T = celkem, I = jednotlivě.

(5) https://circabc.europa.eu/w/browse/309b29d1-b8f8-4809-a044-6a9cca1cbabf  

(6) Odkaz se doplní, až bude k dispozici.

(7) Odkaz se doplní, až bude k dispozici.