EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.3.2016

COM(2016) 129 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

o činnostech Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci

1.    Úvod: Překlenutí rozdílů mezi soudními systémy

Zřízení oblasti spravedlnosti a základních práv, jež jsou založeny na vzájemné důvěře, bylo Evropskou komisí stanoveno jako jedna z jejích deseti klíčových politických priorit. K dosažení tohoto cíle je Komise rozhodnuta posílit společné nástroje, které přispívají k překlenutí rozdílů mezi různými soudními systémy členských států, a tím vytvářejí vzájemnou důvěru 1 . Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci (dále jen „síť“) je díky svému záměru a konceptu přesně takovým nástrojem.

Síť začala fungovat dne 1. prosince 2002. Byla vytvořena rozhodnutím Rady č. 2001/470/ES (dále jen „rozhodnutí“) ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci 2 za účelem zdokonalení, zjednodušení a urychlení účinné soudní spolupráce členských států v občanských a obchodních věcech. Na základě první zprávy z roku 2006 3 byl v roce 2009 rozhodnutím č. 568/2009/ES modernizován právní rámec sítě a byly rozšířeny úkoly, činnosti a struktura členství. Po několika letech dalšího fungování a s ohledem na dodatečné úkoly vycházející z nejnovějších legislativních nástrojů Unie v občanských a obchodních věcech je nyní vhodná doba podat zprávu o fungování sítě podle článku 19 rozhodnutí.

Mezi hlavními úkoly sítě patří 4 :

•    navazování přímých kontaktů a řešení případů mezi národními kontaktními místy sítě,

•    usnadňování přeshraničního přístupu k soudům prostřednictvím informací poskytovaných veřejnosti a odborníkům pomocí informačních přehledů a dalších publikací dostupných ve všech jazycích Unie na portále evropské e-justice,

•    vyhodnocování a sdílení zkušeností ohledně fungování zvláštních právních nástrojů Unie v občanských a obchodních věcech.

S ohledem na dosavadní dosažené výsledky má Komise za cíl další zdokonalení úlohy a fungování sítě 5 . Podle sdělení Komise ze dne 11. března 2014 o Agendě EU v oblasti spravedlnosti do roku 2020 6 by stávající mechanismy, jako je tato síť, „měly být posíleny a jejich potenciál (i v prostředí internetu) plně využit“. Pokroku ohledně tohoto cíle bylo dosaženo strategickými směry vymezenými Evropskou radou konanou ve dnech 26. a 27. června 2014 pro legislativní a operativní plánování pro nadcházející roky v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterých se zmiňuje, že: „obecnou prioritou [...] je nyní důsledné provedení přijatých právních nástrojů a politických opatření do vnitrostátního práva, jejich účinné provádění a konsolidace.“ 7  

Tato zpráva vychází ze zjištění studie o činnostech sítě zadané Komisí v roce 2014 (dále jen „studie“), která je k dispozici on-line 8 a která obsahuje údaje o fungování sítě. V této souvislosti byly prováděny rozsáhlé konzultace mezi členy sítě, včetně on-line konzultací prostřednictvím portálu evropské e-justice.

2.    Struktura a fungování sítě

2.1    Členové sítě: na cestě k posílení interakce

Struktura členství sítě se během posledních let vyvíjela, a to hlavně díky začlenění komor zastupujících právnické profese a přijetí nového práva Unie. Síť je složená z 505 členů 9 podle těchto kategorií:

•kontaktní místa určená členskými státy (139 členů),

•ústřední orgány určené podle zvláštních nástrojů Unie 10 a mezinárodních dohod (124 členů),

•

•styční soudci (6 členů),

•jakýkoliv další soudní nebo správní orgán příslušný pro justiční spolupráci v občanských a obchodních věcech (166 členů),

•

•profesní komory zastupující příslušníky právnických profesí, kteří se přímo podílejí na uplatňování nástrojů týkajících se spolupráce v občanských a obchodních věcech (70 členů).

Studie ukázala, že bez ohledu na opatření přijatá v rámci stávajících iniciativ 11 by interakce mezi všemi členy sítě mohla být dále posílena, jelikož pro efektivní fungování sítě je důležité zajistit úplnou operativní justiční spolupráci. Koordinační činnosti národní sítě, jako jsou schůze jejích členů, mohou k dosažení tohoto cíle rovněž přispět. Tento osvědčený postup, jenž už v řadě členských států existuje, by měl být rozšířen do všech členských států, které jsou do sítě zapojeny. To bude mít multiplikační účinek na zvyšování informovanosti o činnostech sítě a v členských státech se zvýší povědomí o síti 12 . Takové iniciativy nejenom zlepší spolupráci mezi všemi členy sítě, ale zároveň zajistí účinné provádění nástrojů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech mezi Unií a orgány členských států.

2.1.1 Kontaktní místa a jejich zdroje

Kontaktní místa hrají ve fungování sítě ústřední roli. U orgánů členských států zajišťují její každodenní fungování a zároveň s dalšími členy sítě koordinují činnost uvnitř sítě. Členské státy v průměru oznámily pět kontaktních míst, nicméně většina členských států oznámila kontaktní místa dvě nebo tři.

Od členských států se podle článku 2a rozhodnutí vyžaduje, aby kontaktním místům zajistily dostatečné a vhodné prostředky pokud jde o zaměstnance, zdroje a moderní komunikační prostředky. Konzultace mezi členy sítě a Komisí v roce 2014 ukázaly, že některé členské státy přidělily svým kontaktním místům početný personál spolu s vhodnými prostředky pokud jde o komunikaci a internetové připojení. Tyto prostředky jsou obzvláště důležité z důvodu narůstajících úkolů přidělených síti za účelem zajištění praktického fungování nástrojů Unie v občanských a obchodních věcech. Organizační zdroje by měly být takové, aby umožnily kontaktním místům účinně fungovat a plnit přidělené úkoly.

Komise prostřednictvím konzultací sítě zaznamenala, že se v některých případech vyskytly potíže v oblasti podávání zpráv o provádění nástrojů Unie, včetně sběru údajů a zpřístupňování informací veřejnosti o vnitrostátních právních předpisech. Proto by kontaktní místa při provádění těchto úkolů měla být schopna sdílet znalosti a hledat podporu i u dalších orgánů.

2.1.2    Začlenění právnických profesí: širší zapojení

Klíčovým prvkem modernizovaného právního rámce sítě zavedeného rozhodnutím č. 568/2009/ES bylo zpřístupnění sítě komorám zastupujícím právnické profese, které jsou přímo zapojené do justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech. Tímto zahrnutím učinila síť významný krok směrem k zajištění justiční spolupráce a řádného uplatňování práva EU všemi příslušníky právnických profesí, kteří jsou zapojeni do provádění. Na základě oznámení učiněných členskými státy bylo k dubnu 2015 členem sítě 70 profesních komor, a to zejména těch, které zastupují právníky, notáře a soudní vykonavatele. Studie nicméně poukazuje na to, že se komory zastupující právnické profese někdy cítí nedostatečně zapojeny 13 . Ačkoli většina členských států oznámila komory zastupující právnické profese jako členy sítě a pravidelně je vyzývá k zapojení se do činnosti sítě, tři členské státy dosud komory neoznámily. Proto je důležité následovat osvědčený postup většiny členských států, který zapojuje komory zastupující právnické profese do fungování sítě.

Pozměněné rozhodnutí umožňuje členství také právníkům, kteří vykonávají soudní funkce podle zvláštních právních nástrojů Unie. To obzvláště nabylo na významu v souvislosti s nařízením (EU) č. 650/2012 o dědických řízeních 14 . Právníci, kteří jsou zapojeni do sítě z tohoto důvodu, mohou využívat veškerých funkcí sítě.

Síť udržuje pracovní vztah s profesními komorami a sítěmi na úrovni Unie. Rozhodnutí neustavuje jejich členství v síti. Tyto komory a sdružení jsou nicméně pravidelně zvány na schůze jako pozorovatelé, což nabízí vhled do jejich práce a může přispět k hodnotným diskusím, je-li to považováno za vhodné.

2.2 Způsoby fungování sítě

a)    Schůze kontaktních míst včetně schůzí ústředních orgánů

Podle zřizovacího rozhodnutí se schůze ukazují být pro síť nezbytné z důvodu výměny osvědčených postupů a zkušeností, zjištění možných nedostatků a dosažení obecné shody ohledně uplatňování nástrojů Unie 15 . Zásadně důležité jsou také v tom, že umožňují vyřešit nevyřízené žádosti nebo problémy mezi orgány a přijmout společně dohodnutá rozhodnutí v rámci sítě 16 . Schůze jsou užitečné zejména při monitorování a hodnocení účinného provádění nástrojů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech. Zaujímají rovněž důležitou funkci při budování důvěry mezi různými zapojenými subjekty a přispívají k řádnému uplatňování práva EU. Rozhodnutí stanoví, že každých šest měsíců se má konat alespoň jedna schůze kontaktního místa. Během období od roku 2009 do roku 2015 Komise zorganizovala 38 schůzí. Schůze kontaktních míst se zaměřují na konkrétní nástroj Unie, a to za účelem usnadnění odborníkům z členských států jejich zapojení.

Kromě pravidelných schůzí mezi kontaktními místy se koná výroční schůze zahrnující všechny členy sítě, na které je probírána široká řada témat důležitých pro členy sítě. Zvláštní schůze ústředních orgánů zřízených podle nařízení (ES) č. 2201/2003 (dále jen „nařízení Brusel IIa“) a nařízení (ES) č. 4/2009 o vyživovacích povinnostech jsou organizovány alespoň jednou ročně.

b)    Dvoustranná setkání

Společně s těmito pravidelnými schůzemi jsou organizována dvoustranná setkání mezi osobami pověřenými vyřizováním případů a dotčenými orgány podle mechanismů spolupráce stanovených v nařízení Brusel IIa a nařízení o vyživovacích povinnostech. Cílem těchto setkání je usnadnit projednání jednotlivých nevyřízených přeshraničních případů, pro které je řešení potřeba nalézt prostřednictvím kontaktů mezi orgány členských států. Tyto případy se často týkají citlivých záležitostí, jako jsou únosy dětí nebo nároky z vyživovací povinnosti. Komise umožňuje konání těchto setkání v důvěrném prostředí tak, aby bylo možné nalézt účinná řešení pro jednotlivé nevyřízené případy mezi orgány členských států. Tyto přímé kontakty jsou užitečnými a praktickými prostředky spolupráce a prohlubování důvěry 17 . Během období od roku 2010 do roku 2014 bylo zorganizováno 204 samostatných setkání podle nařízení Brusel IIa a 107 takových setkání bylo zorganizováno podle nařízení o vyživovacích povinnostech.

c)    Pracovní skupiny

Pro zvláštní záležitosti zřídila síť pracovní skupiny, které mají zásadní podpůrnou funkci. Takové pracovní skupiny jsou pravidelně vytvářeny ad hoc na základě žádosti členských států ve spolupráci s Komisí. Účast v pracovních skupinách je ve spolupráci s národními kontaktními místy otevřená všem členům sítě. Pracovní skupiny navrhují, připravují a provádějí konkrétní opatření v rámci sítě. Předsednictví pracovní skupiny obvykle zajišťuje národní kontaktní místo nebo jiný člen sítě.

V období od roku 2009 do roku 2015 bylo zřízeno jedenáct pracovních skupin, které se zabývaly těmito tématy:

d)    Vyřizování případů a zpracování žádostí kontaktními místy

Jedním ze základních úkolů sítě je umožňovat přímé kontakty mezi orgány odpovědnými za justiční spolupráci v občanských věcech. To je obzvláště významné u vyřizování případů a umožňuje uplatňovat individuální přístup při provádění příslušných nástrojů Unie. Údaje shromážděné prostřednictvím konzultací sítě ukázaly různorodý a neucelený obrázek, což poukazuje na značné rozdíly v používání sítě pro tento účel. To je známka toho, že by se mělo lépe využít tohoto aspektu mechanismů spolupráce sítě.

e)    Elektronické nástroje a komunikační metody v rámci sítě

Síť pro zveřejňování dokumentů, zejména seznamu členů sítě a dokumentů ze schůzí, používá v současné době intranet CIRCA poskytovaný Komisí. Nicméně chybí elektronický systém pro řešení žádostí mezi členskými státy.

Rozhodnutí předpokládá používání zabezpečeného elektronického rejstříku s omezeným přístupem na základě informací poskytovaných kontaktními místy 18 . Dřívější systém, který byl pro tento účel zaveden, byl při každodenním používání považován za příliš náročný a od jeho používání bylo upuštěno. Potřeba efektivní registrace při vyřizování případů mezi kontaktními místy tak přetrvává. V této souvislosti by nástroj elektronické komunikace, který umožňuje automatickou registraci žádostí, přinesl výhodu, neboť by odstranil byrokratickou zátěž a usnadnil sběr statistických údajů, jakož i zdokonalil použití mechanismů spolupráce sítě, na které odkazuje písmeno d).

V tomto ohledu Komise hodlá vyhodnotit finanční a technické důsledky zavedení nástroje nebo upravení stávajícího nástroje, které by vedlo ke splnění výše zmíněných cílů, jež by mohly být přístupné ze sekce sítě na portále evropské e-justice. Inspiraci je možné brát z oblasti volného trhu, ve které je spolupráce od roku 2008 usnadňována prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) 19 .

3. Vyhodnocování stávajících nástrojů – sběr údajů

Jednou z hlavních funkcí sítě je monitorovat uplatňování zavedených nástrojů Unie a hodnotit je. V této souvislosti ještě není shromažďování statistických údajů na uspokojivé úrovni. Sběr statistických údajů a důkazů je nezbytný pro řádné vyhodnocení fungování stávajících nástrojů Unie v občanských a obchodních věcech a je podle sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvaného „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ 20 důležitým prvkem k uplatňování zásad zlepšujících právní úpravu. V souladu s pokyny ke zlepšování právní úpravy 21 je třeba posoudit, jaké důkazy by mohly být shromážděny a od koho a v jakém okamžiku by sběr takových důkazů měl být proveden.

Je zapotřebí společného úsilí členských států a Komise za účelem určení toho, co má být u každého nástroje Unie v občanských a obchodních věcech považováno za důležitý údaj. V této souvislosti by měl být členskými státy zaveden rámec pro shromažďování statistických údajů, který by zahrnoval sběr důležitých údajů pro každý nástroj Unie. Konzultace s Eurostatem mohou optimalizovat metody, standardy a definice sběru statistických dat v rámci sítě, plně ve spolupráci s kontaktními místy a ústředními orgány působícími v síti. Členské státy by souběžně měly přizpůsobit své systémy sběru údajů v případě soudů a dalších justičních a správních orgánů.

4.    Usnadnění přístupu ke spravedlnosti

4.1    Rozvoj a zavádění portálu evropské e-justice

Od samého počátku jejího fungování bylo hlavní funkcí sítě 22 zřídit on-line informační systém pro veřejnost týkající se nástrojů Unie, vnitrostátních opatření k jejich provedení, vnitrostátních právních předpisů, mezinárodních dokumentů a příslušné judikatury Soudního dvora. V této souvislosti síť k dalšímu rozvoji portálu e-justice v současnosti výrazně přispívá. Tuto skutečnost potvrdil Víceletý akční plán Rady v oblasti evropské e-justice na období let 2014–2018 23 .

Přesun internetové stránky sítě na portál evropské e-justice by měl být dokončen v roce 2016. Za účelem zvýšení povědomí o síti na portále evropské e-justice a zlepšení přístupnosti obsahu poskytovaného sítí je na portále vyvíjena vlastní sekce sítě. Internetové stránky této sekce by měly být zřetelně označeny logem sítě. Je třeba, aby tyto funkce byly plně propojitelné s dalšími nástroji důležitými pro právníky, jako jsou Soudní atlas ve věcech občanských, budoucí soudní databáze nebo dynamické formuláře propojené s legislativními nástroji EU dostupnými na portále evropské e-justice.

Informace poskytované sítí zahrnují informační přehledy zabývající se tématy přístupu ke spravedlnosti v členských státech. Tyto informační přehledy poskytují informace o vnitrostátních právních předpisech a řízeních. Zvláštní pozornost je věnována záležitostem týkajícím se přístupu ke spravedlnosti a cizímu právu.

Do dnešního dne síť zveřejnila 10 695 stran informačních přehledů o vnitrostátních právních předpisech, jež v roce 2014 zaznamenaly celkem 359 184 návštěv (průměrně 29 932 návštěv měsíčně). Po zveřejnění informačních přehledů o dědických řízeních, rodinné mediaci, použitelném právu a nároků z vyživovacích povinnosti a pravděpodobně díky zvláštní komunikační kampani Komise navazující na začátek použitelnosti nařízení (EU) č. 650/2012 o dědických řízeních dne 17. srpna 2015 se počet návštěv v roce 2015 výrazně zvýšil na celkem 2 994 122 (průměrně 249 510 návštěv měsíčně).

Obsah těchto stránek zabývajících se vnitrostátními právními předpisy a postupy je vypracovaný na národní úrovni, ověřen a pravidelně aktualizován národními správci obsahu portálu evropské e-justice.

V současné době jsou k dispozici informační přehledy o těchto oblastech:

Probíhá práce na přípravě informačních přehledů týkajících se tří dalších oblastí, jmenovitě zákonného úroku, dokazování a vnitrostátních struktur sítě. Monitorovací nástroje, které byly zavedeny systémem správy obsahu portálu evropské e-justice, mají zaručovat pravidelnou aktualizaci, spolehlivost a jazykovou správnost stávajících informačních přehledů.

Další oblastí, ve které může síť poskytnout užitečnou pomoc vnitrostátním orgánům, je koordinace a příprava přeshraničních videokonferencí mezi soudy.

4.2    Příručky k právním nástrojům Unie

Síť za účelem účinnějšího uplatňování nástrojů Unie vydala příručky pro občany a právníky, jejichž cílem je podporovat jednotné uplatňování práva Unie v občanských a obchodních věcech soudy a dalšími příslušníky právnických profesí. Tyto příručky se zaměřují buďto na občany, nebo na soudy a příslušníky právnických profesí.

V období od roku 2009 do roku 2014 byly vydány tyto příručky:

Publikace jsou k dispozici on-line ve 23 jazycích na portále evropské e-justice 24 a na internetové stránce GŘ Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele nebo na internetové stránce EU Bookshop. Podle výsledků studie respondenti hodnotili publikace sítě pozitivně. Téměř 70 % dalo najevo, že příručky pro příslušníky právnických profesí odpovídají jejich potřebám. 60 % považovalo informační přehledy za vyhovující jejich potřebám 25 .

Nicméně lepší propagace těchto příruček, například na akcích právníků jako jsou vzdělávací akce, by byla přínosná. Je třeba zlepšit jejich dostupnost na portále evropské e-justice a všechny instituce, do kterých členové sítě patří, by na svých internetových stránkách měly na příručky umístit internetové odkazy.

4.3    Další užitečné nástroje

Síť se zabývá tvorbou dalších užitečných nástrojů. Ty jsou rozvíjeny na základě iniciativy kontaktních míst jako odpověď na zjištěné potřeby založené na zkušenostech s používáním nástrojů Unie v občanských a obchodních věcech.

V období od roku 2009 do roku 2014 byly podniknuty tyto iniciativy:

5.    Zviditelnění sítě

5.1    Zviditelnění mezi právníky a občany

Síť může být úspěšná v naplňování svého potenciálu jedině tehdy, pokud budou právníci vědět o její existenci a nástrojích, které nabízí. Proto musí být učiněny kroky na národní a unijní úrovni, které zvýší povědomí o síti obecně.

Úroveň povědomí o síti závisí převážně na vnitrostátních strukturách v každém členském státě. Je možné pozorovat, že v těch členských státech, ve kterých existuje formální vnitrostátní síť, se zdá být tok informací mezi všemi zúčastněnými stranami plynulejší, což má za následek širší povědomí o síti.

Na své výroční schůzi v únoru 2015 se síť shodla na tom, že prioritou je větší zviditelnění sítě, a to nejenom mezi příslušníky právnických profesí, ale rovněž mezi občany. Opatření by se měla vztahovat k většímu zviditelnění sítě na portále evropské e-justice, přítomnosti na vnitrostátních internetových stránkách, sociálních sítích a u soudů nebo příslušníků právnických profesí prostřednictvím tištěných a elektronických materiálů. V únoru 2015 byl Komisí na Twitteru založen hashtag #EJNcivil, který je používán pro šíření výsledků dosažených sítí. Kromě toho síť vždy hrála ústřední roli v propagaci Evropského dne spravedlnosti a členské státy by ji měly využít jako fórum pro zahájení přeshraničních akcí.

V této souvislosti je transparentní fungování sítě rovněž důležité. Zveřejňování informací o programech schůzí a souhrnech jejích výsledků by bylo pro síť a pro ty, kteří je chtějí využít, prospěšné. Je třeba uvést, že síť funguje podle rámce nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a podle těchto ustanovení zpřístupňuje své dokumenty.

5.2    Navázání kontaktů s dalšími sítěmi

Synergie s dalšími sítěmi a mezivládními organizacemi, které mají společné cíle, pomáhají síti vykonávat její hlavní funkce a plnit úkoly podle čl. 12a odst. 1 rozhodnutí.

V tomto ohledu síť spolupracuje s Evropskou justiční sítí 26 (v trestních věcech), Evropskou sítí pro justiční vzdělávání (EJTN) 27  a se sítí evropských spotřebitelských center (síť ESC) 28 . Se sítí EJTN síť úzce spolupracuje zejména na své iniciativě týkající se justičního vzdělávání v nástrojích EU v oblasti občanského a obchodního práva. Tato spolupráce slouží ke sdílení odborných znalostí a k určování konkrétních témat prostřednictvím sítě, která by mohla být předmětem justičního vzdělávání nabízeného sítí EJTN.

V neposlední řadě by mělo být dále rozvíjeno navazování kontaktů s dalšími sítěmi, jako je služba „Vaše Evropa – Poradenství“ 29 a systém řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT). Tyto další sítě by měly být přizvány na schůze, na kterých jsou probírány záležitosti, k němž mohou přispět.

6.    Závěry a doporučení

Síť poskytla značnou podporu k účinné justiční spolupráci mezi členskými státy v občanských a obchodních věcech a plné zapojení jejích členů je nedílnou součástí každodenního provádění acquis Unie v občanskoprávních věcech. Změny rozhodnutí zavedené v roce 2009 navíc přispěly k pozitivnímu vývoji sítě. Fungování sítě, ačkoli jej lze v rámci stávajícího právního rámce zlepšit, se ukázalo být účinné. Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že není třeba měnit rozhodnutí.

V návaznosti na již probíhající iniciativy nicméně stále existují oblasti, ve kterých by síť měla dále rozvíjet své kapacity tak, aby plnila svou povinnost zajišťovat hladké používání nástrojů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech. Komise pro účely dalšího zlepšení fungování sítě určila těchto sedm klíčových bodů:

1) v souladu s rozhodnutím a v návaznosti na osvědčené postupy v některých členských státech by všechna kontaktní místa měla obdržet nezbytné zdroje a podporu na národní úrovni tak, aby byly schopny účinně zvládnout své narůstající úkoly;

2) na základě osvědčených postupů v řadě členských států by měly být ve všech členských státech zřízeny sítě na národní úrovni, které budou sdružovat členy národních sítí, na národní úrovni zajišťovat interakci a také sdílení znalostí a shromažďování informací;

3) u všech činností sítě by mělo být zajištěno větší začlenění soudců a dalších soudních orgánů, jakož i právníků;

4) měly by být rozšířeny synergie s dalšími evropskými sítěmi, které sledují podobné cíle; 

5) mělo by být dosaženo ještě většího zviditelnění sítě, konkrétně na základě probíhajících prací na posílení její přítomnosti prostřednictvím portálu evropské e-justice, dále na posílení přítomnosti sítě na vnitrostátních internetových stránkách institucí, do kterých členové sítě náleží, a na rozšiřování informací prostřednictvím sociálních sítí a dalších komunikačních kanálů;

6) role sítě v ex post hodnocení stávajících nástrojů by měla být dále rozvíjena prostřednictvím identifikace a sběru klíčových statistických údajů založených na vnitrostátních mechanismech sběru údajů;

7) Komise hodlá vyhodnotit finanční a technické důsledky zavedení nástroje nebo upravení stávajícího nástroje pro elektronickou výměnu dat zajištujícího bezpečnou komunikaci a registraci, který má být využíván kontaktními místy.

Podle sdělení Komise o Agendě EU v oblasti spravedlnosti do roku 2020 a strategických směrů vymezených Evropskou radou konanou ve dnech 26. a 27. června 2014 a podle článku 19 rozhodnutí bude další zpráva vycházet ze stávajících zjištěních a poskytne úplné hodnocení dopadu činností sítě.

(1)

Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu. Politické směry pro příští Evropskou komisi, Jean-Claude Juncker, Štrasburk, 15.7.2014, kapitola 7.

(2)

Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.

(3)

KOM(2006) 203 v konečném znění, 16.5.2006.

(4)

Článek 3 rozhodnutí.

(5)

Hlava I, II a III rozhodnutí.

(6)

COM(2014) 144 final, 11.3.2014, bod 4.1(v).

(7)

Závěry Evropské rady (konané ve dnech 26. a 27. června 2014), bod 3.

(8)

  http://bookshop.europa.eu/cs/evaluation-of-the-activities-of-the-european-judicial-network-in-civil-and-commercial-matters-pbDS0114824/?CatalogCategoryID=luYKABst3IwAAAEjxJEY4e5L

(9)

Dánsko není do sítě zapojeno, ale může se účastnit schůzí sítě jako pozorovatel.

(10)

Ústřední orgány jsou zřízeny podle těchto nástrojů Unie: nařízení (ES) č. 2201/2003 („nařízení Brusel IIa“), nařízení (ES) č. 1393/2007 o doručování písemností a nařízení (ES) č. 4/2009 o vyživovacích povinnostech. Nařízení (ES) č. 1206/2001 o dokazování v občanských a obchodních věcech pro ústřední orgány.

(11)

Studie, s. 35.

(12)

Studie, s. 39.

(13)

Studie, s. 33.

(14)

Termín „soud“ podle čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 650/2012 zahrnuje nejen soudy v pravém slova smyslu vykonávající soudní funkce, ale v některých členských státech také notáře a rejstříkové úřady, jež vykonávají soudní funkce.

(15)

Hlava II rozhodnutí.

(16)

Studie, s. 45, 46.

(17)

Studie, s. 47.

(18)

Čl. 8 odst. 3 rozhodnutí.

(19)

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu je mnohojazyčný systém elektronické komunikace, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1024/2012.

(20)

COM(2015) 215 final.

(21)

SWD(2015) 111 final, s. 43.

(22)

Články 14 – 18 rozhodnutí.

(23)

Úř. věst. C 182, 14.6.2014, s. 2.

(24)

 Publikace sítě jsou k dispozici na portále evropské e-justice: https://e-justice.europa.eu/content_ejn_s_publications-287-cs.do  

(25)

Studie, s. 51.

(26)

 http://www.ejn-crimjust.europa.eu/ejn/

(27)

  http://www.ejtn.eu  

(28)

  http://ec.europa.eu/consumers/solving_consumer_disputes/non-judicial_redress/ecc-net/index_en.htm  

(29)

  http://europa.eu/youreurope/advice