2.10.2015

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/33

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 324/15)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„COCHINILLA DE CANARIAS“

EU č.: ES-PDO-0005-01302 – 22.1.2015

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 2.12 Košenila

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Označením původu „Cochinilla de Canarias“ (kanárská košenila) je chráněn surový produkt živočišného původu, který se získává na Kanárských ostrovech sběrem a přirozeným sušením dospělých samiček červce nopálového (Dactylopius coccus), polokřídlého hmyzu z nadčeledi červců (v češtině známého též pod alternativním názvem „nopálovec karmínový“) žijícího na článcích opuncie indické (Opuntia ficus indica).

Kanárská košenila má níže uvedené specifické vlastnosti:

Fyzikálně-chemické:

Jedná se o produkt pevného skupenství ve formě nepravidelných, oválných a členitých zrnek, která představují vysušená samičí těla hmyzu.

Zrnka mají různou velikost, ale vždy jsou kratší než jeden 1 cm.

Obsah vody: nejvýše 13 %

Obsah kyseliny karmínové: nejméně 19 % sušiny

Organoleptické:

Produkt má po vizuální stránce zrnitou konzistenci a je suchý na omak.

Jeho barva se pohybuje na škále mezi tmavošedou až černou, s rezavými a bělavými tóny, které jsou dány zbytky ochranné voskové vaty, pod níž hmyz žije.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Červec nopálový se živí svou hostitelskou rostlinou – opuncií (Opuntia ficus indica nebo též Opuntia maxima, Opuntia tormentosa). Ta byla na Kanárské ostrovy přivezena již před začátkem 19. století a na všech ostrovech zdomácněla jakožto cenná zemědělská plodina umožňující chov červců.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti musí proběhnout:

—	vypěstování hostitelské rostliny,

—	očkování, růst a sběr hmyzu,

—	sušení očištěného produktu a jeho ošetření před zabalením.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkt se balí do pytlů z juty nebo jiného, pokud možno přírodního materiálu, který je prodyšný.

Jelikož košenila je surový živočišný produkt získávaný přirozeným sušením hmyzu a má výrazné fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti, k zabalení musí dojít co nejdříve po usušení a očištění. Konečný produkt se musí balit na Kanárských ostrovech, a to konkrétně v oblasti produkce, aby se předešlo jakémukoli nepříznivému vlivu na jeho fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti a uchovala se jeho kvalita.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkt se povinně opatřuje štítky se zřetelným vyobrazením symbolu EU pro chráněné označení původu. Na štítcích musí být též uvedeno, že se jedná o chráněné označení původu s názvem „Cochinilla de Canarias“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblast, ve které se chová červec nopálový, tvoří všech sedm ostrovů kanárského souostroví.

Na ostrovech Tenerife, Gran Canaria, La Gomera, La Palma a El Hierro se červec chová při pobřeží a ve středních polohách do výšky 1 200 m n. m. Na ostrovech Fuerteventura a Lanzarote pak produkční oblast zahrnuje veškerou zemědělskou půdu do 600 m n. m.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Kvalita a vlastnosti produktu souvisí se zeměpisnou oblastí v několika ohledech.

—	Zeměpisná poloha Kanárských ostrovů: Kanárské ostrovy se rozkládají mezi 27° 37′ a 29° 25′ s. š. a 13° 20′ a 18° 10′ z. d., a pro růst červců tak skýtají ideální podmínky.

—

Souostroví ovlivňují pasáty vanoucí z oblasti azorské tlakové výše, které způsobují teplotní inverzi – na ostrovech vzniká nízká oblačnost a dochází ke skleníkovému efektu. Tyto vlhké větry zajišťují přiměřenou vláhu pro rostlinu, na níž červec nopálový parazituje. Vlhkost prostředí není nadměrná, ale opunciím i hmyzu umožňuje růst.

—	Mraky, které vyvolávají skleníkový efekt, přispívají ke stálosti studeného kanárského proudu, jenž na ostrovech zmírňuje podnebí.

—

Teplotní rozdíl mezi nejteplejším a nejstudenějším měsícem nedosahuje na souostroví deseti stupňů Celsia, s výjimkou horských vrcholů. Teploty se zde pohybují v rozmezí od 17 do 25 °C. Tato teplotní stabilita červcům svědčí, což se projevuje i v minimálním kolísání fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností produktu popsaných v oddíle 3.2 specifikace.

—	Subtropická poloha Kanárských ostrovů s průměrnými 3 000 hodinami slunečního svitu za rok umožňuje přirozené sušení. Hmyz lze sušit bez chemických přípravků pouze na slunci.

—

Pro souostroví jsou příznačné chudé půdy sopečného původu s chybějící organickou hmotou a vysokým podílem čedičových minerálních prvků. Jedná se o půdy s velmi specifickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, neboť jsou v nich obsaženy amorfní či špatně krystalizované složky (například křemičitany hliníku a hydroxidy železa a hliníku). Díky těmto andickým materiálům jsou půdy vysoce porézní, mají nízkou hustotu a dokážou velmi dobře zadržovat vodu a tvořit stabilní mikroagregáty. Hostitelské rostliny rostoucí na těchto půdách obsahují málo vody a jsou velmi nenáročné na živiny. Malý procentuální podíl vody (méně než 13 %) proto vykazují i červci, kteří na nich parazitují a u kterých je pak pozorována vysoká koncentrace kyseliny karmínové (nejméně 19 % v sušině).

K vlastnostem produktu „Cochinilla de Canarias“ neoddělitelně přispívají i lidské faktory.

—	Na Kanárských ostrovech se na rozdíl od jiných produkčních oblastí pěstuje jen jeden druh hostitelské rostliny (opuncie indická) a chová se jen jeden druh hmyzu (červec nopálový). Rostlina i hmyz se zeměpisnému prostředí dokonale přizpůsobily.

—

Ve všech fázích výroby – od výsadby kaktusu přes chov a sběr červců až po sušení konečného produktu – se uplatňují tradiční postupy a ruční práce. Místní hospodáři při těchto pracích postupně objevovali metody, které si předávali z generace na generaci, a přitom dokonce vznikal i speciální odborný slovník (ve španělštině se v souvislosti s touto činností začala používat slova jako „rengues“, „cuchara“, „milana“, „grano“ apod.).

Výše popsané přírodní a lidské faktory svědčí o tom, že produkt „Cochinilla de Canarias“ je vázán na prostředí ve vymezené zeměpisné oblasti a na tradice a zvyky lidí, kteří se věnují jeho výrobě, a vykazuje proto specifické vlastnosti.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.gobiernodecanarias.org/agricultura/icca/Doc/Productos_calidad/PLIEGO_DE_CONDICIONES_DOP_COCHINILLA_DE_CANARIAS.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

---