EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.7.2015

COM(2015) 370 final

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o mobilizaci prostředků z Fondu solidarity EU

INFORMACE A PODMÍNKY OPODSTATŇUJÍCÍ MOBILIZACI PROSTŘEDKŮ Z FONDU SOLIDARITY EU

1.ÚVOD

Toto rozhodnutí se týká mobilizace prostředků ve výši 16 274 765 EUR z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) v návaznosti na tři katastrofy, k nimž došlo v Bulharsku a Řecku. K financování celé této mobilizace se využije část z 50 000 000 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby, které již byly zapsány do rozpočtu na rok 2015, čímž není zapotřebí opravný rozpočet.

2.INFORMACE A PODMÍNKY

Na konci dubna 2015 obdržela Komise tři žádosti o finanční pomoc z fondu v souvislosti s jednou katastrofou v Bulharsku (nepříznivými zimními poměry) a s dvěma katastrofami v Řecku (povodněmi v oblasti Evrosu a ve Středním Řecku). Pohromy se odehrály v lednu a únoru 2015. Komise všechny tři žádosti důsledně posoudila podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 1 (dále jen „nařízení“), a zejména podle jeho článků 2, 3 a 4. Nejdůležitější fakta, která z tohoto posouzení vyplynula, jsou shrnuta v níže uvedených oddílech.

2.1.BULHARSKO

1)Koncem ledna a na začátku února 2015 zasáhly velkou část Bulharska přívalové deště, sněžení, záplavy a sesuvy půdy, jež způsobily značné škody na veřejné infrastruktuře, na domech a majetku soukromých osob a v podnikatelském odvětví. Poškozeno bylo také zemědělství.

2)Žádost Bulharska o pomoc byla Komisi doručena 24. dubna 2015, tedy ve lhůtě dvanácti týdnů po zaznamenání prvních škod dne 30. ledna 2015.

3)Komise v posouzení seznala, že jednotlivé události v Bulharsku mají společnou meteorologickou příčinu a že se jedná o přírodní katastrofy. V případě těchto událostí lze tudíž použít Fond solidarity EU.

4)Bulharsko při podávání žádosti vyjádřilo zájem, aby mu byla část předpokládaného příspěvku z fondu vyplacena předem. Komise v předběžném posouzení žádosti dospěla k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 4a nařízení. Rozhodnutím Komise C(2015) 4179 byla Bulharsku poskytnuta záloha ve výši 637 782 EUR, což odpovídalo 10 % předpokládaného finančního příspěvku z fondu.

5)Bulharské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 243,305 milionu EUR. Tato částka představuje 0,622 % bulharského HND, respektive 103,6 % stropu pro mobilizaci prostředků z fondu v případě „závažných katastrof“ – ten je pro rok 2015 pro Bulharsko stanoven na 234,871 milionu EUR (tj. na 0,6 % HND na základě údajů z roku 2013). Jelikož celkové odhadované přímé škody uvedený strop překračují, předmětná katastrofa splňuje definici „závažné přírodní katastrofy“ v čl. 2 odst. 2 nařízení.

6)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

7)Co se týče dopadu a následků katastrofy, nepříznivé zimní poměry postihly téměř celé území Bulharska. Z hlášení vyplývá, že nejvíce zasažen byl jihovýchod země. Jen v Burgasu bylo zatopeno více než 300 budov. Sesuvy půdy zničily významnou infrastrukturu. Došlo k protržení hrází a řada řek (např. Marica/Evros) se rozvodnila a zaplavila zemědělskou půdu a lesy. Nárazové větry poničily borové lesy, vedly k výpadkům elektřiny a narušily komunikační sítě. Popadané stromy zablokovaly silnice.

8)Náklady na základní záchranná opatření, která jsou způsobilá pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, byly bulharskými orgány odhadnuty na 239,225 milionu EUR a byly rozčleněny podle druhu opatření. Uvedená částka představuje více než 98 % celkové hlášené škody. Tento nepřiměřeně vysoký podíl škod na veřejném majetku vysvětlily bulharské orgány tím, že soukromé škody nemohly být místními orgány během dvanáctitýdenní lhůty pro podání žádosti řádně posouzeny. Značná část škod na soukromém majetku tak nebyla do žádosti zahrnuta. Z nákladů na záchranná opatření připadá nejvyšší podíl (přes 97 milionů EUR) na zajištění ochranných zařízení. Obnova dopravní infrastruktury si podle odhadů vyžádá více než 46 milionů EUR.

9)Zasažené oblasti spadají do kategorie „méně rozvinutých regionů“ ve smyslu klasifikace pro účely evropských strukturálních a investičních fondů (2014–2020). Bulharské orgány Komisi neoznámily, že by měly v úmyslu přesunout na obnovu postižených oblastí prostředky ze svého programu v rámci ESI fondů.

10)Pokud jde o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof v souvislosti s charakterem předmětné pohromy, provedlo Bulharsko v roce 2010 do vnitrostátního právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik („směrnice o povodních“) a na základě metodiky pro vyhodnocování povodňových rizik a povodňového nebezpečí, kterou zpracovalo ministerstvo životního prostředí a vodohospodářství, byla u všech povodí předběžně vyhodnocena povodňová rizika.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Bulharsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti ohledně právních předpisů Unie souvisejících s charakterem předmětné katastrofy.

12)Škody ve výši zhruba 32 275 EUR jsou dle sdělení bulharských orgánů pojištěny. Uvedená částka byla od způsobilých nákladů odečtena.

2.2.ŘECKO (záplavy v povodí Evrosu a v regionech ve středu a na západě země)

1)Začátkem února 2015 postihly Řecko rozsáhlé povodně v širokém okolí řek Evros a Ardas ve Východní Makedonii a Thrákii. Zničena byla základní infrastruktura, veřejné budovy a soukromé domy a ničivé následky byly zaznamenány i v podnikatelském odvětví a v zemědělství.

2)Ve stejné době byla podobně zasažena i velká část středního a západního Řecka (včetně regionů Epirus, Západní Řecko, Střední Řecko a Thesálie), kde byly způsobeny ještě větší škody než ve Východní Makedonii.

3)Řecko podalo dvě žádosti o finanční příspěvek z fondu, a to 23. dubna 2015, tedy ve lhůtě dvanácti týdnů po zaznamenání prvních škod dne 4. února 2015 (Evros) a 1. února 2015 (střední a západní regiony). Žádosti byly předloženy s odvoláním na „regionální katastrofy“ podle čl. 2 odst. 3 nařízení. Katastrofou bylo zasaženo celkem pět regionů NUTS 2: Východní Makedonie a Thrákie (povodně v oblasti řeky Evros), Epirus, Západní Řecko, Střední Řecko a Thesálie (povodně ve středním a západním Řecku).

4)Komise však při posouzení zjistila, že předmětné události v Řecku (a závažná katastrofa v Bulharsku) spolu vzájemně souvisejí a mají stejný meteorologický původ. Z tohoto důvodu se rozhodla přistupovat k řeckým událostem jako k jediné regionální katastrofě, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 3 nařízení. Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít Fond solidarity EU.

5)Sloučení dvou řeckých žádostí nemá žádný vliv na výši finančního příspěvku, která bude z fondu vyplacena, zároveň však Řecku výrazně sníží administrativní zátěž, pokud jde o provádění pomoci a podávání zpráv.

6)Postižená země při podávání žádostí vyjádřila zájem, aby jí byla část předpokládaných příspěvků z fondu vyplacena předem. Komise v předběžném posouzení žádostí a před jejich sloučením dospěla k závěru, že jsou v obou případech splněny podmínky stanovené v článku 4a nařízení.

7)Řecké orgány sečetly celkové přímé škody způsobené povodněmi na přibližně 395,878 milionu EUR (132,454 milionu EUR v povodí Evrosu plus 263,424 milionu EUR ve středním a západním Řecku). Tato částka představuje 36 % stropu pro „závažné katastrofy“, který je pro rok 2015 v případě Řecka stanoven na 1 091,315 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2013), a katastrofu proto nelze považovat za „závažnou“. Celkové přímé škody však představují 4,78 % váženého průměru HDP pěti dotčených regionů NUTS 2, a zdaleka tak přesahují prahovou hodnotu 1,5 % váženého regionálního HDP, jež je v nařízení stanovena pro klasifikaci za regionální katastrofu.

8)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

9)Z rozhodnutí Komise byla Řecku poskytnuta záloha – rozhodnutím C(2015) 4180 mu byla vyplacena částka 331 135 EUR pro oblast Evrosu a rozhodnutím C(2015) 4181 částka 658 560 EUR pro střední a západní regiony. V obou případech se jednalo o zálohu odpovídající 10 % předpokládaného finančního příspěvku z fondu.

10)Co se týče dopadu a následků katastrof, záplavy v povodí Evrosu zasáhly především zemědělství. Zatopeno bylo přibližně 17 500 ha půdy. Došlo ke zničení zemědělské infrastruktury, skladů a úrody. Poškozeno nebo zničeno bylo také 150 km silnic. V sedmnácti sídlech byla poškozena vodovodní a kanalizační infrastruktura. Povodně poškodily i veřejné budovy (školy, tělocvičny, knihovny). V západní, střední a severní části Řecka byly Epirus, Ajtólie-Akarnánie, Evrytanie, Fthiótis,Thesálie a Peloponés zasaženy přívalovými dešti a bouřkami, silným sněžením na horách a prudkými jižními větry v ostrovních i pevninských oblastech. Meteorologická situace vedla k výpadkům proudu, k rozvodnění řek a k rozsáhlým sesuvům půdy, jež izolovaly řadu horských sídel, odkud bylo zapotřebí evakuovat tamější obyvatelstvo. V Epiru poškodila katastrofa více než 60 % silniční sítě. Na obdělávané zemědělské půdě došlo ke ztrátám úrody. Postiženy byly i obchody, domácnosti, obchodní společnosti a zemědělské podniky věnující se živočišné výrobě. V zemi byly také ohroženy některé kulturní památky. Rozbouřená řeka Arachthos například strhla starý most Plaka v městečku Tzoumerka.

11)Náklady na základní záchranná opatření, která jsou způsobilá pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, byly řeckými orgány odhadnuty na 308,445 milionu EUR a byly rozčleněny podle druhu opatření. Nejvíce nákladů (více než 196 milionů EUR) vzniklo v odvětví dopravy. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení ve výši 83 milionů EUR.

12)Zasažené oblasti jsou „méně rozvinutými regiony“ ve smyslu klasifikace pro účely evropských strukturálních a investičních fondů (2014–2020). Řecké orgány Komisi neoznámily, že by měly v úmyslu přesunout na obnovu postižených oblastí prostředky z programu v rámci ESI fondů.

13)Pokud jde o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, s Řeckem se v současné době nevede žádné řízení o nesplnění povinnosti. V listopadu 2012 byla Komisi předložena aktualizovaná zpráva o předběžném vyhodnocení povodňových rizik. Součástí národního strategického referenčního rámce pro období 2014–2020 je kromě toho operační program „Infrastruktura, doprava, životní prostředí a udržitelný rozvoj“, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a který v rámci tematického cíle 5 financuje opatření, jejichž cílem je reagovat na negativní dopady změny klimatu a přizpůsobovat se novým horkům a suchům a potenciálním extrémním povětrnostním jevům (např. povodním).

14)Ke dni podání žádosti nebylo proti Řecku vedeno řízení o nesplnění povinnosti ohledně právních předpisů Unie souvisejících s charakterem předmětné katastrofy.

(1)Řecké orgány potvrdily, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.

3.FINANCOVÁNÍ

Nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 2 , a zejména článek 10 uvedeného nařízení, umožňuje mobilizaci prostředků z Fondu solidarity Evropské unie v mezích ročního stropu 500 milionů EUR (v cenách roku 2011) nad rámec příslušných okruhů finančního rámce. Podmínky způsobilosti pro příspěvek z fondu jsou podrobně uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014. Způsoby mobilizace prostředků z fondu jsou stanoveny v bodě 11 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 3 .

Jelikož hlavním důvodem pro zřízení fondu byla solidarita, Komise je názoru, že pomoc z fondu by měla být progresivní. To znamená, že v souladu s dosavadní praxí by na část škody, která přesahuje strop pro mobilizaci fondu v případě „závažné katastrofy“ (tj. 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2011, podle toho, která částka je nižší), měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše uvedeného stropu. V minulosti se při stanovování příspěvků na závažné katastrofy používala sazba 2,5 % z objemu celkových přímých škod, jenž nedosahoval stropu, a 6 % z objemu škod, jenž strop převyšoval. U regionálních katastrof a katastrof uznávaných v rámci ustanovení o „sousední zemi“ činí sazba 2,5 %.

Příspěvek nesmí přesáhnout celkové odhadované náklady na způsobilá opatření. Metodika pro výpočet pomoci z Fondu solidarity byla stanovena ve výroční zprávě Fondu solidarity (2002–2003) a schválena Radou a Evropským parlamentem.

V reakci na žádosti Bulharska a Řecka byla pomoc z Fondu solidarity vypočtena na základě odhadu celkových přímých škod takto:

Pro výplatu záloh byla v době přijetí rozpočtu na rok 2015 mobilizována částka 50 000 000 EUR a odpovídající prostředky na závazky a platby byly zaneseny do rozpočtu. Po prostudování žádostí 4 a po zvážení maximálního možného příspěvku z fondu navrhuje Komise mobilizovat v těchto dvou případech fond tak, že se využije 16 274 765 EUR ze zmiňovaných 50 000 000 EUR, které byly v souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 zvlášť mobilizovány na zálohy.

Protože částka ve výši 1 627 477 EUR již byla vyplacena v rámci 10% záloh (637 782 EUR Bulharsku a 989 695 EUR Řecku), podle čl. 4a odst. 2 nařízení zbývá žadatelům vyplatit 14 647 288 EUR (5 740 033 EUR Bulharsku a 8 907 255 EUR Řecku).

Po vyplacení výše uvedených záloh zůstalo v rozpočtu na výplatu záloh 48 372 523 EUR. V souladu s bodem 11 interinstitucionální dohody, který stanoví možnost přerozdělení prostředků, Komise navrhuje, aby bylo 14 647 288 EUR potřebných pro Bulharsko a Řecko uhrazeno z tohoto dostupného zůstatku. Po vyplacení zbývající částky ve výši 14 647 288 EUR zůstane na další zálohy, které by mohly být zapotřebí v roce 2015, k dispozici částka ve výši 33 725 235 EUR. Na základě aktuálně dostupných informací se má za to, že tento zůstatek bude dostačovat, pokud by byly do konce roku podány nové žádosti.

V případě neshody bude zahájen třístranný rozhovor v souladu s bodem 11 interinstitucionální dohody 5 .

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o mobilizaci prostředků z Fondu solidarity EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 6 , a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 7 , a zejména na bod 11 této dohody,

s ohledem na návrh Komise 8 ,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Cílem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožňovat Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevovat solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených katastrofami.

2)Výše fondu nemá přesáhnout maximální roční částku 500 milionů EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 9 .

3)Bulharsko předložilo jednu žádost o mobilizaci prostředků z fondu z důvodu nepříznivých zimních poměrů.

4)Řecko předložilo dvě žádosti o mobilizaci prostředků z fondu z důvodu povodní.

5)Komise při posuzování žádostí shledala, že splňují podmínky, které pro poskytnutí pomoci z fondu stanoví nařízení Rady 2012/2002.

6)V souvislosti s žádostmi Bulharska a Řecka by proto měly být z fondu mobilizovány prostředky na finanční příspěvek v plné výši 16 274 765 EUR.

7)Existuje prostor pro přerozdělení prostředků v souladu s druhou větou bodu 11 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013. Prostředky na zálohy pro rozpočtový rok 2015 totiž byly doposud využity ve velmi omezené míře, a to pro tři žádosti, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí a v souvislosti s kterými zbývá vyplatit zůstatek ve výši 14 647 288 EUR. Celá částka, jež má být mobilizována, bude tudíž financována tak, že se využijí prostředky dostupné v souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, a žádné další prostředky nejsou nutné. S ohledem na výše uvedené není zapotřebí opravný rozpočet, protože toto rozhodnutí obsahuje všechny prvky, které jsou pro mobilizaci prostředků z fondu nezbytné.

8)Aby byly prostředky z fondu mobilizovány co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od data jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Celá částka této mobilizace bude pokryta prostředky dostupnými v rozpočtové položce 13 06 01, jež byly v rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2015 zvlášť mobilizovány na zálohy.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od …[the date of its adoption] [Date to be inserted by the Parliament before the publication in OJ].

V Bruselu dne

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4) Sdělení Komisi C(2015) xxxx.

(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.).

(7) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8) Úř. věst. C […], […], s.[…].

(9) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).