EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.11.2015

COM(2015) 800 final

SDĚLENÍ KOMISE

NÁVRHY ROZPOČTOVÝCH PLÁNŮ NA ROK 2016: CELKOVÉ POSOUZENÍ

Obsah

1. Úvod

2. Fiskální korekce v eurozóně na základě vnitrostátních plánů

3. Přehled jednotlivých návrhů rozpočtových plánů

1. Úvod

Podle právních předpisů EU mají členské státy eurozóny do 15. října předložit Komisi návrhy rozpočtových plánů na následující rok, aby se zlepšila koordinace vnitrostátních fiskálních politik v hospodářské a měnové unii 1 . Tyto plány shrnují návrhy rozpočtů, které vlády předkládají svým vnitrostátním parlamentům. Komise ke každému plánu vydává stanovisko posuzující, zda je v souladu s povinnostmi dané země vyplývajícími z Paktu o stabilitě a růstu. Komise má rovněž předkládat celkové posouzení rozpočtové situace a výhledů eurozóny jako celku. Výše zmíněné posouzení je uvedeno v tomto sdělení.

V souladu s ustanoveními tzv. balíčku dvou právních aktů zaslalo do 15. října Komisi své návrhy rozpočtových plánů na rok 2016 šestnáct členských států eurozóny. Řecko a Kypr, které jako zbývající země eurozóny provádějí makroekonomický ozdravný program, nemají povinnost plán předkládat, protože důkladné fiskální monitorování zajišťují samotné programy. Španělsko svůj návrh rozpočtového plánu předložilo již v září a Komise k němu 12. října přijala stanovisko.

V rozporu s požadavky právních předpisů Portugalsko svůj plán nepředložilo. Stalo se tak vůbec poprvé a tato situace by se neměla opakovat. I návrh rozpočtového plánu neobsahující změnu politiky, který se považuje za přijatelný v případě voleb, poskytuje cenné a transparentní informace o základních rozpočtových trendech, což usnadňuje společný přezkum celkové fiskální politiky v eurozóně a zajišťuje rovný přístup ke všem členským státům.

Stanoviska Komise při současném respektování rozpočtové autonomie členských států obsahují objektivní politické poradenství určené zejména pro vlády a parlamenty členských států, jehož cílem je usnadnit posouzení souladu návrhů rozpočtu s fiskálními pravidly EU. Balíček dvou právních aktů představuje komplexní soubor nástrojů, který k hospodářské a rozpočtové politice přistupuje z hlediska společného zájmu, jak to zamýšlí Smlouva.

Kromě toho v červenci 2015 Rada vyzvala Euroskupinu, aby v zájmu zajištění diferencované fiskální politiky podporující růst sledovala a koordinovala fiskální politiky členských států eurozóny a souhrnnou fiskální orientaci eurozóny 2 . Aniž by bylo dotčeno plnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu, doporučila Rada členským státům eurozóny „koordinovat fiskální politiky a zajistit, aby celková orientace fiskální politiky v eurozóně byla v souladu s riziky spojenými s udržitelností a podmínkami hospodářského cyklu“. Z tohoto doporučení Komise ve svém posouzení vychází.

Toto sdělení má dvojí cíl. Za prvé na základě horizontálního posouzení návrhů rozpočtových plánů souhrnně zachycuje rozpočtovou politiku na úrovni eurozóny. Tato funkce odpovídá horizontálnímu posouzení programů stability, které se provádí na jaře, ale zaměřuje se na nadcházející rok, a nikoli na střednědobé fiskální plány. Za druhé poskytuje přehled o návrzích rozpočtových plánů podle jednotlivých zemí, vysvětluje, jak Komise postupuje při jejich posuzování, zejména z hlediska souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Posouzení se liší podle toho, zda se na členský stát vztahuje preventivní nebo nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu a v potaz se berou také požadavky paktu týkající se výše veřejného zadlužení a jeho dynamiky.

2. Fiskální korekce v eurozóně na základě vnitrostátních plánů

Celková zjištění

Zotavení z hospodářské a finanční krize nabývá v eurozóně postupně na síle. Podle makroekonomických předpokladů obsažených v návrzích rozpočtových plánů vzroste v roce 2015 HDP v šestnácti dotčených členských státech eurozóny (EA-16) o 1,7 %, což je mírně více, než se počítalo v době vypracování programů stability v dubnu 2015, kdy se očekával růst ve výši 1,4 % (tabulka 1). Prognóza růstu na rok 2016 se od jara v zásadě nezměnila, v zemích EA-16 se očekává růst HDP o 1,9 %, přičemž v programech stability se počítalo s 1,8 %. S předpokládaným zrychlením oživení se bude zmenšovat rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem. Na základě plánů se odhaduje, že produkční mezera ve skupině EA-16 bude v roce 2015 činit –1½ % potenciálního HDP a v roce 2016 se dále smrskne na −¾ %, v roce 2013 přitom činila dokonce 2½ %. Tento trend je patrný v převážné většině členských států, v jednotlivých zemích nicméně přece jen vykazuje odlišnosti. Stále se očekává mírná inflace, od jara se výhled prakticky nezměnil. Podle návrhů rozpočtových plánů bude míra inflace v roce 2015 činit 0,4 % a na rok 2016 se počítá se zvýšením na 1,1 % (beze změny oproti programům stability).

Plánuje se, že souhrnný celkový rozpočtový schodek se bude v letošním i příštím roce nadále snižovat. Ve skupině EA-16 má schodek v roce 2015 dosáhnout 1,9 % HDP, což představuje pokles z 2,4 % v loňském roce 3 . V roce 2016 by měla míra celkového schodku klesnout jen nepatrně, a to na 1,7 % HDP. Je to v protikladu k poklesu o 0,4 procentního bodu, s nímž na rok 2016 počítaly programy stability. Ve spojení s nepatrně lepším makroekonomickým výhledem to naznačuje, že za menším snížením schodku může stát slabší fiskální úsilí (viz dále). V několika členských státech k tomu však pravděpodobně mohlo přispět zvýšení výdajů spojených s uprchlickou krizí.

Návrhy rozpočtových plánů potvrzují, že přerušení konsolidace, měřené změnou souhrnného strukturálního salda, přetrvá i v období 2015–2016. Tato skutečnost je víceméně v souladu s prognózami v programech stability na celé období 2015–16 z jara toho roku (tehdy se počítalo, že v letech 2015 a 2016 nedojde ke změně strukturálního salda). Samotné plány stability odrážely postoj uvedený v návrzích rozpočtových plánů členských států z podzimu loňského roku, z nichž bylo patrné, že zastavení konsolidace, k němuž došlo v roce 2014, bude pokračovat i v roce 2015. Návrhy rozpočtových plánů nyní počítají s tím, že se strukturální saldo v roce 2015 zlepší (¼ % HDP), v příštím roce se však zhorší o ¼ % HDP 4 . K přerušení fiskální konsolidace dochází v situaci, kdy se hospodářský výhled postupně zlepšuje, přestože je nadále nestabilní, a produkční mezera se uzavírá. Spolu se skutečností, že pouze šest členských států (a pouze jedna z největších ekonomik) plánuje dosáhnout k začátku roku 2016 svého střednědobého rozpočtového cíle nebo jej překonat 5 , tato situace naznačuje, že strukturální korekce plánovaná na rok 2016 nesplní požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Souhrnná korekce by se však v tomto ohledu měla chápat jen orientačně, protože nezachycuje významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o požadavky Paktu o stabilitě a růstu, kterých se týká posouzení jednotlivých zemí prováděné Komisí.

Souhrnný poměr dluhu k HDP ve výši 92 % dosáhl vrcholu v roce 2014 a očekává se, že v roce 2015 i 2016 by se měl mírně snížit, což by bylo víceméně v souladu s prognózami, na nichž jsou založeny plány stability. Stojí za tím růst nominálního HDP a korekce na základě negativní vnitřní dynamiky dluhu (což znamená, že při snižování dluhu se podle odhadů uplatní jiné faktory než schodek veřejných financí) 6 . V roce 2016 činila souhrnná míra zadlužení 89 % HDP, za tímto údajem se ovšem skrývají různé hodnoty pro jednotlivé země. Míry zadlužení se v členských státech liší, od 131 % HDP v Itálii až po necelých 10 % HDP v Estonsku. Údaje týkající se tří členských států s vysokou mírou dluhu – Řecka, Kypru a Portugalska – nejsou zahrnuty.  

Tabulka 1: Přehled souhrnných hospodářských a rozpočtových ukazatelů (EA-16) na období 2015–16

Dopad uprchlické krize

Návrhy rozpočtových plánů v řadě případů zmiňují rozpočtový dopad mimořádného přílivu uprchlíků (Rakousko, Belgie, Německo a Itálie). Jakkoliv jsou návrhy rozpočtových plánů ideálním prostředkem k předkládání specifických informací o možných rozpočtových nákladech souvisejících s uprchlíky, znamená samotná povaha této neobvyklé události 7 a to, že jsou návrhy rozpočtových plánů omezeny pouze na členské státy eurozóny, že další země mohou své informace předložit prostřednictvím jiných dokumentů. Je to nutné i vzhledem k tomu, že situace se neustále vyvíjí.

Díky flexibilitě zakotvené v Paktu o stabilitě a růstu je možné pojmout výjimečné výdaje, které souvisejí s neobvyklými událostmi mimo kontrolu vlády, a to jak v rámci preventivní, tak i nápravné složky paktu. Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu výslovně počítá s tím, že dočasné odchylky od fiskální korekce požadované k dosažení střednědobého rozpočtového cíle lze povolit ex ante a je možné je v každém případě vynechat při posuzování ex post na základě výsledných údajů za předpokladu, že se jedná o důsledek i) neobvyklé události, ii) spadající mimo kontrolu členského státu, iii) která má významný dopad na finanční pozici vládních institucí a iv) neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Nápravná složka obsahuje obdobné ustanovení týkající se zahájení postupu při nadměrném schodku, když nadměrný schodek definuje jako výjimečný, jestliže se jedná o důsledek „neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí“ za předpokladu, že schodek zůstane v blízkosti 3 % HDP. Neočekávané náklady související s přílivem uprchlíků lze vzít v potaz také v hodnocení „účinných opatření“ při posuzování toho, je-li dodržováno doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku.

Je třeba zdůraznit, že požadavky na korekci v rámci preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu jsou stanoveny z hlediska změny strukturálního salda. V příslušných povolených odchylkách plynoucích z ustanovení o „neobvyklé události“ by se proto měl odrážet (pouze) rozsah, v němž tyto události ovlivňují roční změnu strukturálního salda ve srovnání se změnou, která by nastala, pokud by k dané události nedošlo. Komise proto bude v zásadě tato ustanovení Paktu o stabilitě a růstu používat při posuzování (ex post) dočasné odchylky od požadavků v letech 2015 a 2016, k níž došlo kvůli dodatečným nákladům, které byly v každém z těchto dvou roků zapříčiněny výjimečným přílivem uprchlíků ve srovnání s rokem předchozím. Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů v relevantních případech obsahují věcné prohlášení o tom, jak by se v posouzení souladu projevila úprava, kterou by bylo třeba provést kvůli zohlednění nákladů na uprchlickou krizi.

Konečné posouzení, včetně způsobilých částek, provede Komise případ od případu na základě údajů od orgánů dotčených členských států. Rozpočtové náklady související s přílivem uprchlíků se nebudou považovat za jednorázové, neboť dodatečné výdaje nemají nutně dočasnou či jednorázovou povahu. Jakožto jeho bezprostřední důsledek by měly být rovněž přímo vázány na příliv uprchlíků (například ubytování a administrativní náklady, přijetí v daném místě, doprava atd.) a neměly by zahrnovat veškeré cílené příspěvky z příslušných fondů EU (a obecně z rozpočtu EU).

Složení fiskální korekce

Návrhy rozpočtových plánů počítají s tím, že v období 2015–16 dojde ve skladbě veřejných financí eurozóny jako celku jen k malým změnám (tabulka A5.5 a grafy A5.1a-b v příloze 5). Poměr veřejných výdajů k HDP by měl v roce 2016 klesnout o 0,6 procentního bodu. Toto zdánlivě velké snížení je však převážně důsledkem hospodářského cyklu. Po očištění o účinek hospodářského cyklu poměr výdajů ve skutečnosti vykazuje snížení o pouhou ¼ procentního bodu. Toto snížení je vyváženo plánovanými daňovými škrty, což dokládá výraznější pokles cyklicky očištěného podílu příjmů (–½ procentního bodu v roce 2016). V této souvislosti lze říci, že během posledních několika let se plány členských států na snížení výdajů jako podílu potenciálního produktu většinou neuskutečnily. Prognóza Komise z podzimu roku 2015 (dále jen „prognóza Komise“) potvrzuje drobné snížení strukturálního podílu výdajů a výraznější snížení strukturálního podílu příjmů, s nimiž se počítá v návrzích rozpočtových plánů. Z vcelku jednotné daňové elasticity uvedené v návrzích rozpočtových plánů i v prognóze Komise je patrné, že snížení příjmů je důsledkem vládních opatření (tabulka A5.6 v příloze 5).

Po prostudování prorůstového zaměření celkových výdajových plánů, které je uvedeno v návrzích rozpočtových plánů, se nedá říci, že by plánovaná korekce ve střednědobém horizontu ohrozila hospodářský růst, ačkoliv se v oblasti snižování výdajů může naskytnout možnost zvolit ještě prorůstovější opatření. Očekává se, že u většiny výdajových kategorií jejich procentuální podíl na produktu klesne. Pokles bude nejvýraznější u náhrad zaměstnancům, sociálních dávek a veřejných nákupů zboží a služeb (graf A5.2 v příloze 5). Členské státy navíc značně ušetří na výdajích na úroky (jak je podrobněji popsáno v dalším oddíle). Vzhledem k tomu, že většina produktivních výdajů není dotčena, neměla by plánovaná korekce ve střednědobém horizontu ohrozit hospodářský růst, ačkoliv se v oblasti snižování výdajů může naskytnout možnost zvolit ještě prorůstovější opatření. Zejména se počítá s poklesem kapitálových výdajů. Prognóza Komise víceméně souhlasí s návrhy rozpočtových plánů a potvrzuje, že největší snížení se bude týkat sociálních dávek a mezd ve veřejné sféře, na druhou stranu počítá s méně výrazným poklesem veřejných nákupů zboží a služeb. Oproti návrhům rozpočtových plánů Komise také předpokládá, že se o něco výrazněji projeví pokles výdajů na úroky.

Opatření obsažená v návrzích rozpočtových plánů by měla v roce 2015 jen nevýrazný vliv na daňovou skladbu v zemích EA-16 souhrnně. U všech třech hlavních kategorií (nepřímé daně, přímé daně a příspěvky na sociální zabezpečení) se skutečně předpokládá, že jejich podíl na HDP klesne, aniž by se však výrazně změnila jejich relativní váha. Pokud jde o příjmy, je prognóza Komise s návrhy rozpočtových plánů v souladu (graf A5.3 v příloze 5).

Z návrhů rozpočtových plánů je nicméně zřejmé, že členské státy eurozóny si jasně uvědomují výhody, které přináší snížení daňového zatížení práce, a mnoho členských států plánuje řadu konkrétních opatření nebo je již uplatňuje v praxi (tabulka 2). Mnohá opatření sice jsou vzhledem k velikosti problému poměrně skromná, na druhou stranu návrhy rozpočtových plánů některých členských států počítají s ambiciózními soubory opatření ke snížení zdanění práce, které pravděpodobně budou mít výrazně pozitivní dopad na růst a zaměstnanost. Nejrozsáhlejší reformy zavádějí členské státy, v nichž je v současnosti zdanění práce vůči průměru EU relativně vysoké, například Rakousko, Belgie a Francie. Příslušná opatření zároveň přijímají i členské státy, v nichž je zdanění práce poměrně nízké. Opatření obecně sledují správný cíl, soustředí se na skupiny, pro něž je vysoké zdanění práce největší překážkou zaměstnanosti. V praxi to obvykle znamená snížení daní u skupin s nízkými příjmy, přičemž několik členských států zvyšuje nezdanitelnou částku, jiné snižují sazby nebo posouvají pásma, aby snížily daňovou zátěž pracovníků s nízkými příjmy. Některé členské státy rovněž snížily daně osobám se středními příjmy, naopak několik případů zvýšení daní, které figurují v návrzích rozpočtových plánů, se týká osob s vyššími příjmy. Většina návrhů rozpočtových plánů neuvádí podrobnosti o tom, jak bude snížení zdanění práce financováno. Přinejmenším v několika případech se zdá, že není zcela zajištěno úplné nebo trvalé financování.

Prognóza Komise z podzimu roku 2015 a návrhy rozpočtových plánů

Co se týče celkového hospodářského i fiskálního výhledu, situace vykreslená v šestnácti návrzích rozpočtových plánů se v zásadě potvrzuje v prognóze Komise, která navíc hovoří o pokračujícím, byť mírném, hospodářském oživení probíhajícím navzdory složitějším podmínkám, které panují ve světě. Komise předpovídá, že růst reálného HDP v roce 2015 dosáhne 1,6 % a v roce 2016 se ještě zvýší na 1,8 %. Domácí poptávku v současné době podporují nízké ceny ropy, stále poměrně slabý směnný kurz eura, uvolněná měnová politika a celkově neutrální orientace fiskální politiky. Vnitřní dynamika domácí poptávky je přitom nadále pomalá. Hospodářská situace ve světě, zejména v Číně a jiných rozvíjejících se ekonomikách, je méně příznivá a světový obchod se výrazně zpomalil. Kromě toho celá řada dalších okolností by mohla vést k nižšímu růstu, než jaký předpokládá Komise, šlo by například o další zhoršení světového obchodu, o nad očekávání výrazný efekt přelévání projevů zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách nebo o nákazu šířenou finančními trhy.

Zlepšení hospodářských podmínek je v prognóze Komise zohledněno i menším rozdílem mezi skutečným a potenciálním produktem. Záporná produkční mezera odpovídající 2¼ % potenciálního HDP v roce 2014 by měla v letošním roce poklesnout na 1¾ % a na 1 % v roce 2016.

Oživení růstu se nepromítá do vývoje cen, neboť se předpokládá, že inflační vývoj na souhrnné úrovni bude nadále slabý. Prognóza Komise pracuje pro letošní rok s hodnotou inflace měřenou HICP na úrovni pouhé 0,1 % s tím, že v roce 2016 by se měla v důsledku postupně se zmenšující produkční mezery a velmi uvolněné monetární politiky zvýšit na 1 %. Bez ohledu na nezanedbatelné rozdíly mezi členskými státy se očekává, že úrokové sazby setrvají v roce 2016 na rekordně nízké úrovni. Očekává se, že do roku 2016 přetrvá i velký převis objemu úspor nad investicemi a vnější saldo eurozóny by podle předpokladů mělo vykázat přebytek ve výši 3,6 % HDP, tedy jen nepatrně nižší než v roce 2015 (3,7 % HDP). Tento přebytek salda zahraničního obchodu, co do hodnoty jeden z největších ve světě, je pouze částečně způsoben slabším směnným kurzem eura a nízkými cenami komodit. Svědčí rovněž o slabé domácí poptávce a naznačuje, že hospodářské oživení do značné míry závisí na vnějších faktorech.

Předpokládá se, že souhrnný celkový schodek klesne z 2,0 % HDP v 2015 na 1,7 % v roce 2016 a že strukturální saldo zůstane v tomto roce beze změny a v roce 2016 se mírně zhorší. Je třeba dodat, že nedostatečné zlepšení strukturálního salda v roce 2015, které Komise předpokládá, počítá s plánovaným snížením výdajů na úroky, což odráží skutečnost, že výnosy ze státních dluhopisů od konce roku 2013 prudce klesly a během roku 2015 dosáhly historických minim. V důsledku nižších úrokových sazeb se členským státům eurozóny během posledních několika let jejich celkové úrokové platby snížily spolu s tím, jak se po pádu úrokových sazeb podařilo u velkých částek dluhu prodloužit splatnost (příloha 4).

Na souhrnné úrovni se proto na rok 2015 počítá se zhoršením strukturálního primárního salda o ½ % HDP. Komise dále očekává, že při posuzování na základě primárního salda se mírné strukturální zhoršení v roce 2016 projeví výrazněji (–¼ HDP). Neočekávané zisky plynoucí z rekordně nízkých úrokových sazeb z veřejného dluhu přinášejí členským státům v prvé řadě příležitost ke konsolidaci veřejných financí a – v závislosti na jejich konkrétní situaci – k investicím do infrastruktury a reformě hospodářství 11 .

Na celkovém obrázku schodku v eurozóně se sice návrhy rozpočtových plánů s prognózou Komise shodují, nicméně rozdíly mezi jednotlivými návrhy rozpočtových plánů a prognózou Komise mohou být poměrně velké z důvodů, které se stát od státu liší. U většiny zemí Komise předpokládá, že schodek bude vyšší, než uvádí daný návrh rozpočtového plánu, přičemž největší rozdíly jsou v případě Španělska, Belgie a Slovenska (tabulka A5.1 a graf A5.4 v příloze 5). Ostatní pozitivní rozdíly v prognózách dosahují nejvýše 0,3 procentního bodu, na druhou stranu v případě Německa, Estonska a Finska předpovídá Komise nižší schodek.

Komise předpovídá, že celkové zadlužení bude mírně vyšší, než jaké udávají prognózy členských států. Celkové zadlužení je sice stále velmi vysoké, Komise ale očekává, že se letos i příští rok sníží a v roce 2016 dosáhne 90 % HDP. Je však třeba si uvědomit, že velká část snížení dluhu v eurozóně připadá na Německo. Vynechá-li se při výpočtech Německo, z prognózy Komise vychází, že by se celkové zadlužení v roce 2016 pouze ustálilo na 100 % HDP. Z důvodů, které se stát od státu liší, mohou být opět rozdíly mezi návrhy rozpočtových plánů a prognózou Komise na úrovni členských států větší. Výraznější rozdíly se týkají Španělska a Irska (tabulka A5.3 a graf A5.5 v příloze 5). Ve většině případů činí rozdíly mezi prognózami 0 až 1 % HDP.

Celkové zadlužení eurozóny nelze posuzovat z hlediska plnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu, pokud jde o zadlužení, neboť členské státy, které jej tvoří, mají vůči Paktu o stabilitě a růstu rozdílné postavení 12 . Na osm členských států eurozóny, které předložily návrhy rozpočtových plánů, se nicméně vztahuje doporučená hodnota pro snižování dluhu. Podle prognózy Komise by šest z těchto osmi zemí mělo danou hodnotu splnit.

Posouzení fiskální korekce v eurozóně

Co se týče rozsahu strukturální korekce rozpočtu, prognóza Komise potvrzuje, že poté, co v roce 2014 došlo prakticky k zastavení fiskální konsolidace, bude v roce 2016 v eurozóně pokračovat celkově neutrální orientace fiskální politiky. Potvrzuje to alternativní měření diskrečního fiskálního úsilí, z něhož je patrné mírné zhoršení fiskální situace v letech 2015 a 2016.

Co se týče vhodného postupu na souhrnné úrovni, mělo by se zaměření fiskální situace v letech 2015–16 posuzovat z hlediska dvojího cíle, tj. dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a krátkodobé makroekonomické stabilizace. Dlouhodobá udržitelnost vyžaduje, aby veřejný dluh nabral udržitelný kurz a nevychyloval se z něj, přičemž je třeba zohlednit stávající míru zadlužení a předpokládané budoucí výdaje související se stárnutím obyvatelstva 13 . Makroekonomickou stabilizaci lze shrnout jako potřebu dosáhnout vhodným tempem v krátkodobém až střednědobém horizontu zmenšení produkční mezery a zároveň vzhledem k aktuální situaci zajistit obrat od vnějších zdrojů růstu směrem k domácím. Důraz se přesouvá na fiskální politiku, neboť nástroje makroekonomické politiky, jež by vedly ke splnění uvedeného cíle, se již v současné době, kdy jsou nominální úrokové sazby už téměř na nulové hranici a panuje velmi nízká inflace, značně vyčerpaly. Posoudíme-li celkovou orientaci fiskální politiky v eurozóně podle rizika udržitelnosti a podmínek hospodářského cyklu, vyvstává potřeba dále snížit dosud stále vysoký dluh, aniž by se však přitom zbrzdilo hospodářské oživení a zároveň se podařilo vyhnout se uplatňování procyklických opatření. V tomto ohledu předběžné výpočty Komise ukazují, že v roce 2016 by určitá mírná konsolidace, která se požaduje v doporučeních pro jednotlivé země a vyplývá z ukazatelů udržitelnosti, byla slučitelná se zmenšením produkční mezery. Naproti tomu fiskální politika, která by se snažila o rychlejší uzavření produkční mezery, by mohla být na úkor zlepšení udržitelnosti a mohla by se ukázat jako neslučitelná s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

Hledáme-li rovnováhu mezi těmito dvěma cíli, jeví se převážně neutrální celková orientace fiskální politiky eurozóny, s níž se počítá pro příští rok, jako obecně vhodná, vezmeme-li v úvahu i rekordně nízké úrokové sazby a vysoký přebytek vnějšího salda, které by poukazovaly na potřebu podpořit do určité míry poptávku. Zároveň je třeba říci, že úspory vzniklé díky nízkým úrokovým platbám by vzhledem ke své dočasnosti mohly představovat riziko, pokud by se používaly k trvalému zvýšení veřejných výdajů nebo snižování daní.

Obavy o udržitelnost se potvrzují mírným zhoršením strukturálního salda v eurozóně, s nímž počítá prognóza Komise na rok 2016 a které možná nedosáhne průměrné korekce, již u členských států eurozóny vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu 14 . Dochází k tomu navíc i v důsledku velmi nízké nebo dokonce záporné korekce ze strany členských států, které se potýkají s problémy z hlediska udržitelnosti, nehledě na stále nedostatečné zaměření jiných členských států na to, aby využily dostupný fiskální prostor.

3. Přehled jednotlivých návrhů rozpočtových plánů

Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů se zaměřují na dodržování ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a doporučení vydaných na tomto základě. U členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, stanoviska Komise posuzují pokrok dosažený při nápravě nadměrného schodku, a to s ohledem na cíle celkového i strukturálního schodku. V případě členských států, jichž se týká preventivní složka paktu, posuzují stanoviska Komise dodržování nebo pokrok při dosahování střednědobých rozpočtových cílů, jakož i dodržování pravidla týkajícího se dluhu, aby se zjistilo, zda je plán v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a s fiskálními doporučeními, která Rada vydala jednotlivým členským státům v červenci.

Všechny členské státy eurozóny, které neprovádějí makroekonomický ozdravný program, s výjimkou Portugalska, předložily své návrhy rozpočtových plánů do 15. října. Skutečnost, že Portugalsko nepředložilo návrh rozpočtového plánu neobsahujícího změnu politiky je v rozporu s balíčkem dvou právních aktů a Komise Portugalsko vyzývá, aby kompletní návrh svého rozpočtového plánu předložilo co nejdříve. Španělsko svůj návrh rozpočtového plánu předložilo již v září a Komise k němu 12. října přijala stanovisko.

Žádný z návrhů rozpočtových plánů nebyl případem „obzvláště závažného nedodržení povinností“, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 473/2013. Několik předložených plánů nicméně vyvolává obavy.

Tabulky 2a a 2b shrnují posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí obsažená ve stanoviscích Komise vydaných 16. listopadu, jakož i posouzení pokroku dosaženého při reformách fiskální správy. Uvedená posouzení jsou založena na prognóze Komise z podzimu 2015. Aby se plány daly snáze porovnávat, je jejich posouzení shrnuto ve třech obecných kategoriích, které mají různý význam v závislosti na tom, zda je či není veden vůči členskému státu postup při nadměrném schodku:

V souladu: Podle podzimní prognózy Komise není k zajištění souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu nutná úprava rozpočtových plánů.

Obecně v souladu: Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2016 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komisi k tomu vedou následující důvody:

V případě členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku: přestože prognóza Komise předpovídá, že cíl pro celkový schodek bude splněn, fiskální úsilí znatelně zaostává za doporučenou hodnotou, čímž je ohroženo dodržení doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku.

V případě členských států, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu: Podle prognózy Komise může návrh rozpočtového plánu vést k určitému odklonu od střednědobého cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení, ale nesplnění požadavku by nepředstavovalo významnou odchylku od požadované korekce. U těchto členských států se má za to, že jsou v souladu s případnou referenční hodnotou pro snížení dluhu.

Riziko nesouladu: prognóza Komise neočekává, že návrh rozpočtového plánu zajistí soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2016 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komisi k tomu vedou následující důvody:

V případě členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku: pokud by se prognóza Komise pro rok 2016 potvrdila ex post, mohlo by to vést k zpřísnění postupu při nadměrném schodku, neboť se očekává, že nebude splněno ani fiskální úsilí, ani nebude dodržen cíl u celkového schodku.

V případě členských států, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu: prognóza Komise předpovídá významnou odchylku od střednědobého rozpočtového cíle nebo od požadovaného postupu korekce vedoucího k jeho splnění v roce 2016 a/nebo případné nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu.

V návaznosti na sdělení Komise s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ ze dne 13. ledna 2015 požádala Itálie a Finsko ve svých návrzích rozpočtových plánů 15 o flexibilní odchylku od doporučené korekce vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle na základě strukturálních reforem a investiční doložky. Je třeba říci, že umožnění flexibility v této fázi by spadalo mimo obvyklý cyklus evropského semestru a odchylovalo by se od postupu uvedeného ve sdělení o flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Vzhledem k neexistenci dostatečně bezpečné rezervy ve vztahu k referenční hodnotě schodku ve výši 3 % HDP je v každém případě Finsko v současné době nezpůsobilé pro udělení požadované dočasné odchylky na rok 2016. Podle prognózy Komise se zdá, že v případě Itálie by kritéria způsobilosti pro investiční doložku mohla být splněna. Komise tuto skutečnost zohlední v rámci posouzení příštího programu stability. Zvláštní pozornost se bude věnovat tomu, zda se odchylka na cestě ke korekci skutečně využívá ve prospěch zvýšení investic, a rovněž plánům na návrat ke korekci vedoucí k dosažení střednědobého cíle. Komise bude posuzovat i to, zda strukturální reformy postupují v souladu s doporučeními Rady.

Návrhy rozpočtových plánů navíc v řadě případů (Rakousko, Belgie, Německo a Itálie) zmiňují rozpočtový dopad mimořádného přílivu uprchlíků. Jak je uvedeno výše, díky flexibilitě zakotvené v Paktu o stabilitě a růstu je možné pojmout přírůstek (meziroční) výjimečných výdajů související s neobvyklými událostmi mimo kontrolu vlády (jako právě dodatečné náklady v důsledku mimořádného zvýšení přílivu uprchlíků), a to jak v rámci preventivní, tak i nápravné složky paktu. Konečné posouzení, včetně způsobilých částek, provede Komise na základě údajů od orgánů dotčených členských států při posuzování (ex post) dočasné odchylky od požadavků na roky 2015 a 2016.

Kromě toho Komise předběžně posoudila úroveň celkového dodržování reforem fiskální správy uvedených v doporučeních pro jednotlivé země z roku 2015. Posouzení návrhů rozpočtových plánů je shrnuto v následujících pěti obecných kategoriích. Jsou to:

Žádný pokrok: Členský stát neoznámil ani nepřijal žádná opatření, jež by reagovala na příslušné jemu vydané doporučení.

Omezený pokrok: Členský stát oznámil některá opatření reagující na příslušné jemu vydané doporučení, ale předmětná opatření se zdají být nedostačující anebo je ohroženo jejich přijetí či provedení.

Určitý pokrok: Členský stát oznámil nebo přijal opatření reagující na příslušné jemu vydané doporučení. Předmětná opatření jsou slibná, ne všechna však byla dosud provedena a provedení není ve všech případech jisté.

Výrazný pokrok: Členský stát přijal opatření, jež byla z většiny provedena. Předmětná opatření do značné míry reagují na příslušné doporučení, které bylo danému členskému státu vydáno.

Plné provedení: Členský stát přijal a provedl opatření, jež odpovídajícím způsobem reagují na příslušné doporučení, které mu bylo vydáno.

Komplexní posouzení pokroku dosaženého při provádění doporučení pro jednotlivé země z roku 2015 bude provedeno ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2016 a v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země na rok 2016, které Komise přijme v květnu.

 
Tabulka 2a: Přehled stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů jednotlivých zemí – členské státy, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu

* Zpráva podle čl. 126 odst. 3 SFEU ze dne 27. února 2015 tehdy dospěla k závěru, že kritérium dluhu by mělo být považováno za splněné.

* * Pokud by se z hodnocení vyloučil současný odhad rozpočtového dopadu mimořádného přílivu uprchlíků, předpokládaná odchylka od doporučeného postupu korekce by již nebyla významná.

*** Vzhledem k tomu, že schodek oznámený na rok 2014 a schodek a dluh plánované na rok 2015 překračovaly referenční hodnoty uvedené ve Smlouvě, vydala Komise dne 16. listopadu 2015 zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU se závěrem, že kritérium schodku a dluhu by mělo být považováno za splněné.

Tabulka 2b: Přehled stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů jednotlivých zemí – členské státy, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu

* Na zemi se v současné době vztahuje nápravná složka, dosáhne-li ovšem včas udržitelné korekce, mohla by se na ni od roku 2016 vztahovat složka preventivní.

** Stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Španělska přijala Komise 12. října. Portugalsko návrh svého rozpočtového plánu na rok 2016 do 15. října nepředložilo.

(1)

     Jak stanoví nařízení (EU) č. 473/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně. Jedná se o jedno ze dvou nařízení tzv. balíčku dvou právních aktů, který vstoupil v platnost v květnu 2013.

(2)

     Doporučení Rady ze dne 14. července 2015 o provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států, jejichž měnou je euro (Úř. věst. C 272, 18.8.2015, s. 100).

(3)

     Co se týče plánů členských států, vycházejí údaje za rok 2014 z údajů obsažených v návrzích rozpočtových plánů, a nemusí tedy nutně zahrnovat revize, které provedl Eurostat na podzim 2015 v oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku.

(4)

     Zhoršení strukturální rozpočtové pozice na souhrnné úrovni v roce 2016 se potvrzuje i při použití alternativního měření diskrečního fiskálního úsilí, rovněž známého jako DFE, které na rozdíl od návrhů rozpočtových plánů, jež v době vzniku plánů stability počítaly s ¼ % HDP, udává mírně zápornou korekci (tabulka A 5.7 v příloze 5). DFE je alternativní ukazatel směřování fiskální politiky vytvořený pro analytické účely, který je nezávislý na ukazatelích používaných k posuzování souladu v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Ukazatel DFE je založen na přístupu „zdola nahoru“ na straně příjmů a v zásadě „shora dolů“ na straně výdajů. Další informace viz část III dokumentu „Report on Public Finances in EMU 2013“, European Economy, č. 4, 2013.

(5)

   Německo, Estonsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko. Předpokládá se navíc, že na dva členské státy se v příštím roce bude nadále vztahovat postup při nadměrném schodku, jmenovitě na Španělsko a Francii.

(6)

     Plánované snížení celkového zadlužení je mnohem menší, vyloučí-li se ze souhrnu Německo (–0,7 oproti –2,5 procentních bodů v období 2015–16).

(7)

     Finsko také uvedlo informace týkající se předpokládaných nákladů spojených s rostoucím počtem uprchlíků v roce 2015 v dopise, v němž upozorňuje na další relevantní faktory, které je třeba vzít v úvahu v rámci zprávy podle čl. 126 odst. 3 SFEU.

(8)

      http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/eurogroup/2014/07/07/ .

(9)

    http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/144872.pdf .

(10)

      http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2015/09/12-eurogroup-statement-structural-reform/ .

(11)

     Tyto zásady Euroskupina potvrdila dne 5. října 2015: http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/eurogroup/2015/10/05/ .

(12)

     Požadavky týkající se dluhu členských států se v rámci Paktu o stabilitě a růstu liší podle toho, zda se na daný stát vztahuje nápravná nebo preventivní složka a zda jeho zadlužení je vyšší nebo nižší než 60 % HDP.

(13)

     Komisí používaný ukazatel udržitelnosti S1, který znázorňuje celkové úsilí, které je v období 2016–21 nutné k tomu, aby se dluh do roku 2030 dostal na 60 % HDP, ukazuje, že s přihlédnutím k možným závazkům souvisejícím se stárnutím obyvatelstva je třeba, aby korekce v roce 2016 a v následujících letech dosáhla přibližně ¼ % HDP.

(14)

     Výpočet požadavku na souhrnnou korekci v eurozóně komplikuje několik faktorů, nejvíce pak zacházení se zeměmi, které při fiskální korekci dokonce překračují požadované cíle, a předpoklady ohledně zaměření celkové nebo strukturální korekce u členských států, na něž se vztahuje nápravná složka paktu. Nicméně vzhledem k tomu, že se v rámci nápravné složky jako referenční hodnota požaduje strukturální zlepšení minimálně ve výši 0,5 % HDP a podobná výše korekce platí i v rámci preventivní složky, mírné zhoršení, které pro eurozónu Komise předpokládá, by s největší pravděpodobností nedosáhlo souhrnného požadavku.

(15)

     Finsko oficiálně požádalo o flexibilitu v rámci svého aktualizovaného programu stability, který předložilo dne 28. září 2015 spolu s návrhem svého rozpočtového plánu.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.11.2015

COM(2015) 800 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE

Návrhy rozpočtových plánů na rok 2016: celkové posouzení

PŘÍLOHA 1: Posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí

Členské státy, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu

Plány, které jsou v souladu s povinnostmi dané země

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Německa, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo týkající se zadlužení, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Příznivá rozpočtová situace Německa by měla také poskytnout prostor pro další navýšení veřejných investic do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu, jak doporučila Rada v rámci evropského semestru. Měla by rovněž umožnit pokrýt dodatečné výdaje, které mohou vzniknout v souvislosti s mohutným přílivem žadatelů o azyl, avšak nemohly být doposud plně zohledněny v rozpočtových plánech. Komise je také toho názoru, že Německo dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Komise je toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Estonska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu.

Komise je toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Lucemburska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Lucembursko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Nizozemska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka a (přechodné) pravidlo týkající se zadlužení, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby rozpočet na rok 2016 důsledně plnily. Komise je také toho názoru, že Nizozemsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok.

Po zohlednění doplňujících informací, které poskytly slovenské orgány, dospěla Komise k názoru, že návrh rozpočtového plánu Slovenska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby rozpočet na rok 2016 důsledně plnily. Komise je také toho názoru, že Slovensko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Plány, které jsou obecně v souladu s paktem

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Belgie, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka a (přechodné) pravidlo týkající se zadlužení, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, aby byl zajištěn soulad rozpočtu na rok 2016 s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Belgie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy (včetně důchodového systému, fiskálního rámce a daňového systému) vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lotyšska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Malty, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka a pravidlo týkající se zadlužení, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Malta dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Finska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Hrozí zejména riziko, že v letech 2015 a 2016 dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Finsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Plány, u nichž hrozí nesoulad s paktem

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Itálie, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka a přechodné pravidlo týkající se zadlužení, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že v roce 2016 dojde k významné odchylce od požadovaného postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise bude i nadále podrobně monitorovat, do jaké míry plní povinnosti vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu, zejména v souvislosti s posouzením příštího programu stability. V souvislosti s „celkovým posouzením“ potenciální odchylky od postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle bude Komise zohledňovat výše uvedené skutečnosti týkající se případné způsobilosti Itálie pro využití flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Pozornost bude věnována zejména tomu, zda je odchylka od postupu korekce efektivně využívána v zájmu zvýšení investic, dále existenci důvěryhodných plánů na návrat k postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle a pokroku při plnění programu strukturální reformy, přičemž se zohlední doporučení Rady. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Itálie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány, aby zajistily další pokrok.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Litvy, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 se neočekává, že by došlo k provedení požadované strukturální korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle a v roce 2016 je třeba očekávat významnou odchylku od střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Litva dosáhla omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Rakouska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka a (přechodné) pravidlo týkající se zadlužení, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podzimní prognóza Komise ve skutečnosti poukazuje na riziko, že v roce 2016 dojde k významné odchylce od střednědobého rozpočtového cíle. Pokud by však do posouzení nebyl zařazen aktuální odhad dopadu mimořádné uprchlické vlny na rozpočet, předpokládaná odchylka by již nebyla významná. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Rakousko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Členské státy, jichž se týká nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu

Plány, které jsou obecně v souladu s paktem

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Irska, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka a v případě včasného a udržitelného dosažení korekce nadměrného schodku by se na něj mohla od roku 2016 vztahovat preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise hrozí zejména riziko, že v roce 2016 dojde k určité odchylce od výdajového kritéria. Komise navíc zaznamenala, že k navýšení veřejných výdajů, jež bylo oznámeno na poslední tři měsíce roku 2015, dochází v době, kdy irská ekonomika již tak roste výjimečně rychlým tempem. Komise se proto odvolává na předchozí pokyn, uvedený v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 7. prosince 2010 a v rámci evropského semestru, který ukládá použít neočekávané příjmy k urychlení snížení dluhu, a vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Irsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány k dalšímu pokroku.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Francie, na níž se v současnosti vztahuje nápravná složka, je na základě cíle celkového schodku obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, přestože se podle všech parametrů měření očekává, že fiskální úsilí bude výrazně nižší, než je doporučená výše. Rozpočtová strategie vychází z výsledného schodku za rok 2014, který byl lepší, než se očekávalo, a zlepšujících se podmínek hospodářského cyklu, což ohrožuje splnění doporučení Komise z 10. března 2015. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise rovněž zastává stanovisko, že Francie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Slovinska, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka a v případě včasného a udržitelného dosažení korekce nadměrného schodku by se na něj mohla od roku 2016 vztahovat preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Existuje však riziko, že dojde k určité, takřka významné odchylce od požadovaného postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise rovněž zastává stanovisko, že Slovinsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku.

Plány, u nichž hrozí nesoulad s paktem

Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Španělska, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Zlepšení celkového rozpočtového schodku plánované v návrhu rozpočtového plánu pro nápravu nadměrného schodku v roce 2016, což je lhůta stanovená v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku z roku 2013, spoléhá především na oživený růst nominálního HDP a je založeno na poněkud optimistických předpokladech růstu v roce 2016; omezení výdajů hraje též určitou roli, avšak některé plánované úspory nejsou dosud podpořeny konkrétními opatřeními. Podle všech parametrů měření se očekává, že fiskální úsilí bude výrazně nižší, než je doporučená výše. Na základě ad hoc prognózy Komise se neočekává, že by Španělsko zajistilo splnění rozpočtových cílů stanovených v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku z roku 2013. Komise proto vyzývá španělské orgány, aby přesně plnily rozpočet na rok 2015 a v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, kterými zajistí soulad rozpočtu na rok 2016 s Paktem o stabilitě a růstu. Vzhledem k výše uvedeným rizikům nesplnění cílů a doporučení a ke skutečnosti, že návrh rozpočtového plánu neobsahuje aktuální a zcela konkrétní opatření pro regionální vládní instituce, se vnitrostátní orgány vyzývají, aby co nejdříve předložily aktualizovaný návrh rozpočtového plánu, včetně zcela konkrétních regionálních opatření. Komise je také toho názoru, že Španělsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o plnění doporučení pro jednotlivé země týkajících se fiskální správy vydaných Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok.

PŘÍLOHA 2: Metodika a předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2015

V čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 473/2013 se uvádí, že „k celkovému posouzení se připojí metodika a předpoklady nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise pro každý členský stát, včetně odhadů dopadu souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst“. Předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2015, která je vypracována nezávisle zaměstnanci Komise, jsou vysvětleny v samotném dokumentu obsahujícím prognózu 1 .

Rozpočtové údaje do roku 2014 jsou založeny na údajích oznámených členskými státy Komisi před 1. říjnem 2015 a potvrzených Eurostatem dne 21. října. Eurostat stáhl svou výhradu ke kvalitě údajů o schodku veřejných financí oznámených Portugalskem, kterou vyjádřil v tiskové zprávě Eurostatu z dubna 2015 z důvodu nejistoty o statistických dopadech rekapitalizace banky Novo Banco v roce 2014. Eurostat neprovedl žádné úpravy údajů, které členské státy v rámci oznamování na podzim 2015 vykázaly. Eurostat měl výhradu ke kvalitě údajů vykázaných Rakouskem, kvůli nedostatečnému dodržování akruálních pravidel pro zaznamenávání výdajů a příjmů, jak je vyžadováno v systému národních účtů ESA 2010.

Pro účely prognózy byla opatření podporující finanční stabilitu zaznamenána v souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 15. července 2009 2 . Není-li dotčeným členským státem ve výkazech uvedeno jinak, dostatečně podrobně známé kapitálové injekce byly do prognózy zahrnuty jako finanční transakce, tj. takové, které zvyšují dluh, nikoliv však schodek. Státní záruky za bankovní závazky a vklady nejsou uvedeny jako veřejné výdaje, pokud neexistují důkazy o tom, že jich v době dokončení prognózy bylo využito. Je však třeba si uvědomit, že úvěry, jež bankám poskytla vláda nebo jiné subjekty zařazené do sektoru vládních institucí, obvykle zvyšují veřejný dluh.

Pro rok 2016 jsou zohledněny rozpočty přijaté vnitrostátními parlamenty nebo těmto parlamentům předložené a všechna další dostatečně podrobně známá opatření. V této prognóze se zejména odrážejí veškeré informace zahrnuté do návrhů rozpočtových plánů předložených do poloviny října. V prognózách na rok 2017 je uplatněn předpoklad nezměněné politiky, který zahrnuje extrapolaci příjmových a výdajových trendů a začlenění opatření, která jsou dostatečně podrobně známá. 

Evropské souhrnné ukazatele dluhu vládního sektoru v posuzovaných letech 2015–2017 jsou zveřejněny na nekonsolidovaném základě (tj. nejsou upraveny o mezivládní půjčky). Aby byla zajištěna konzistentnost časových řad, jsou na tomtéž základě zveřejněny i historické údaje. Pro rok 2014 to znamená, že poměr dluhu k HDP v eurozóně je o 2,4 procentního bodu vyšší než konsolidovaná míra veřejného zadlužení, kterou zveřejnil Eurostat ve své tiskové zprávě č. 186/2015 ze dne 21. října 2015 3 . V předpovědích dluhu vládního sektoru pro jednotlivé členské státy na období 2015–2017 je zahrnut dopad záruk poskytnutých do Evropského nástroje finanční stability (EFSF) 4 , dvoustranných půjček jiným členským státům a účasti na kapitálu Evropského mechanismu stability (ESM) v podobě plánované k datu uzávěrky prognózy.

Podle prognózy Komise z podzimu 2015 souhrnná rozpočtová opatření v návrzích rozpočtových plánů na rok 2016 zvyšují souhrnný schodek přibližně o 0,1 % HDP. Úspory výdajů se odhadují na 0,2 % HDP, zatímco opatření na straně příjmů v souhrnu navýší schodek přibližně o 0,3 % HDP. Celkový mechanický dopad na růst by byl v krátkodobém horizontu pouze zanedbatelný (méně než 0,1 procentního bodu).

K výkladu tohoto odhadu je třeba přistupovat obezřetně:

Neřešení fiskální nerovnováhy by mohlo zvýšit zranitelnost finančních aktiv a vést k větším rozpětím a úvěrovým sazbám, což by mělo negativní dopad na růst.

Cílem nařízení je vyhodnotit účinek opatření přijatých v návrzích rozpočtových plánů. Opatření, jež byla přijata a vstoupila v platnost před vypracováním těchto návrhů, proto do posouzení zahrnuta nejsou (ačkoliv mohou prognózu ovlivnit).

Přijatá opatření, jejichž účinek se projeví v roce 2016, mohou kompenzovat rovněž stávající opatření s jednorázovým dopadem v roce 2015 a trend zvyšování výdajů. Na úrovni souhrnných ukazatelů pro země EA-16 vyhodnotila Komise jednorázová opatření v roce 2015 na 0,0 % HDP a trend zvyšování výdajů (měřený změnou cyklicky očištěného podílu výdajů) na 0 % HDP, nebudou-li přijata politická opatření.

PŘÍLOHA 3: Analýza citlivosti

Podle článku 7 nařízení (EU) č. 473/2013 „celkové hodnocení zahrnuje analýzy citlivosti, které poukáží na rizika pro udržitelnost veřejných financí v případě nepříznivého hospodářského, finančního nebo rozpočtového vývoje“. Tato příloha proto představuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům (působícím na růst, úrokové sazby a primární saldo veřejných financí), přičemž vychází z výsledků stochastických projekcí dluhu 5 . Analýza umožňuje posoudit možný dopad rizika nižšího a vyššího růstu nominálního HDP na dynamiku veřejného dluhu, účinky pozitivního/negativního vývoje na finančních trzích, které se promítají do nižších/vyšších výpůjčních nákladů veřejné správy, a fiskální šoky, které mají dopad na stav veřejných rozpočtů. Základní scénáře, na něž se fiskální šoky uplatňují, jsou makrofiskální projekce obsažené v podzimní prognóze Komise a v návrzích rozpočtových plánů členských států.

U stochastických projekcí se nejistota ohledně budoucích makroekonomických podmínek uvádí v analýze dynamiky veřejného dluhu v souvislosti s „ústředním“ scénářem projekce dluhu, který odpovídá scénáři podle prognózy Komise z podzimu 2015 a scénáři podle prognóz návrhů rozpočtových plánů ve dvou níže uvedených grafech, jež podávají výsledky pro země EA-16 (v obou případech se na dobu po skončení sledovaného období použije obvyklý předpoklad nezměněné fiskální politiky) 6 . Na makroekonomické podmínky (krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby u státních dluhopisů, míra růstu, primární saldo veřejných financí), které předpokládá ústřední scénář, se uplatňují otřesy a výsledkem je „vějíř“ (rozložení) možného vývoje dluhu v níže uvedeném grafu. Tento vějíř odpovídá rozsáhlému souboru možných základních makroekonomických podmínek, přičemž u růstu, úrokových sazeb a primárního salda je simulováno 2 000 otřesů. V rozsahu a korelaci otřesů se odráží historické chování daných proměnných 7 . Z toho plyne, že tato metodika nezachycuje nejistotu v reálném čase, která by v současné situaci mohla být vyšší, zejména u produkční mezery. Výsledné níže uvedené vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu pro země EA-16 s ohledem na možné otřesy růstu, úrokových sazeb a primárního salda, jejichž rozsah a korelace odrážejí stav pozorovaný v minulosti.

Vějířové grafy znázorňují předpokládaný vývoj dluhu podle ústředního scénáře (na který se uplatňují makroekonomické otřesy) jako přerušovanou čáru a křivku předpokládaného vývoje dluhu, která celkový soubor možných křivek získaných uplatněním otřesů rozděluje na dvě poloviny (medián), jako plnou černou čáru procházející středem vějíře. Samotný vějíř představuje 80 % všech možných případů vývoje dluhu získaných simulací 2 000 otřesů růstu, úrokových sazeb a primárního salda (spodní a horní čára, která vějíř ohraničuje, totiž představují 10. a 90. percentil rozložení), takže vystínovaná oblast nezahrnuje případy simulovaného vývoje dluhu (20 % z celkového počtu případů), které jsou způsobeny extrémnějšími (méně pravděpodobnými) otřesy neboli „událostmi na okrajích křivky“. Různě stínovaná pole uvnitř vějíře představují různé části celkového rozložení možných případů vývoje dluhu. Tmavomodré pole (ohraničené 40. a 60. percentilem) zahrnuje 20 % všech možných případů vývoje dluhu, které se přibližují ústřednímu scénáři.

Graf A3.1: Vějířové grafy stochastických projekcí veřejného dluhu vycházející ze scénáře podle prognóz Komise a scénáře podle prognóz návrhů rozpočtových plánů (NRP)

Zdroj: Prognóza Komise z podzimu 2015, návrhy rozpočtových plánů 2016 a výpočty útvarů Komise

U scénářů podle prognóz Komise a NRP vějířové grafy zdůrazňují pro země EA-16 v roce 2016 přibližně 50% pravděpodobnost horšího poměru dluhu k HDP, než jaký se předpokládal, a to v důsledku nepříznivých makroekonomických otřesů 8 . Zohledníme-li v rámci obou scénářů rizika lepšího i horšího primárního salda veřejných financí, růstu a podmínek na finančních trzích, pohybuje se výše dluhu v zemích EA-16 v roce 2016 s 80% pravděpodobností (vějíř totiž představuje 80 % všech možných případů simulovaného vývoje dluhu) v rozmezí 87 % a 94–95 % HDP. Spodní a horní hranice rozmezí poměru dluhu k HDP v roce 2016 by byla ve scénáři podle Komise vyšší než ve scénáři podle NRP, a to kvůli drobnému rozdílu mezi příslušnými ústředními prognózami, na něž jsou otřesy uplatněny (poměr dluhu k HDP ve výši přes 91 % ve scénáři podle Komise oproti 90,4 % ve scénáři podle NRP).

Po roce 2016, který je horizontem pro současné NRP, výsledky simulace ukazují, že rozdíl mezi scénáři podle Komise a podle NRP, pokud jde o předpokládaný poměr dluhu k HDP při otřesech, zůstává omezený. Na konci sledovaného období, s nímž vějířové grafy pracují (rok 2020), by byl podle scénáře NRP s 50% pravděpodobností poměr dluhu k HDP vyšší než 84 % a podle scénáře Komise by byl tento poměr se stejnou pravděpodobností vyšší než 85 % HDP. Tento drobný rozdíl je dán především tím, že na rozdíl od scénáře podle Komise zůstává ve scénáři podle NRP strukturální primární saldo stále na vyšší hodnotě naposledy předpovídaného přebytku.

Je třeba si uvědomit, že jelikož velikost a korelace otřesů odrážejí historické chování proměnných, nezachycuje tato metodika nejistoty v reálném čase, jež se mohou vyskytovat zejména při posuzování produkční mezery. Vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo k významným revizím odhadů produkční mezery, a to často směrem k nižší potenciální produkci, než jaká se předpokládala v reálném čase, lze to považovat za dodatečný zdroj rizika pro budoucí vývoj dluhu, který ovšem předchozí analýza nezohledňovala.

PŘÍLOHA 4: Prostředí stávajících nízkých úrokových sazeb

Nejnovější vývoj

Výnosy státních dluhopisů v eurozóně od konce roku 2013 výrazně poklesly, v první polovině roku 2015 se dostaly na historické minimum a následně během letních měsíců mírně vzrostly. Výnosy však stále značně zaostávají za dlouhodobými průměry, přičemž sazby u desetiletých dluhopisů ve čtyřech největších členských státech eurozóny se v současnosti pohybují mezi 0,51 a 1,64 % 9 .

V důsledku nižších úrokových sazeb se během posledních několika let snížily celkové platby úroků z veřejného dluhu. Pro země EA-16 jako celek se úrokové náklady snížily ze 2,9 % HDP v roce 2012 na 2,3 % v roce 2015 a podle letošních návrhů rozpočtových plánů se očekává, že se v tomto roce nezmění. Největší pokles úrokových nákladů v období 2012–2016 lze sledovat v Irsku (–1,1 % HDP), Itálii (–1,0 %), Belgii (–1,0%) a v Německu (–0,8 %), zatímco jedinou zemí, kde se ve stejném období úrokové náklady zvýšily, bylo Slovinsko (0,9 % HDP), což souvisí s prudkým zvýšením veřejného dluhu. Prognóza Komise z podzimu 2015 je obecně v souladu s očekáváními členských států, přičemž nejvyšší rozdíly v odhadech pro rok 2016 dosahují výše 0,1 % HDP.

Členské státy převážně neočekávaly prudký propad úrokových sazeb a následný pokles v platbách úroků. Jasno do (neočekávaných) úspor plynoucích z prostředí stávajících nízkých úrokových sazeb vnáší prozkoumání jednotlivých po sobě jdoucích programů stability a současného vydání návrhů rozpočtových plánů. Program stability na rok 2013 obsahoval projekci, že na souhrnné úrovni zemí EA-16 vzrostou úrokové náklady v období 2012–2016 o 0,1 % HDP. Naproti tomu v letech 2014 a 2015, kdy program postupně zohledňoval pokles úrokových sazeb, měly podle projekce úrokové náklady v těchto letech poklesnout o 0,2 % respektive o 0,7 % HDP. Projekce na rok 2015 se potvrdila rovněž v návrzích rozpočtových plánů. Přestože zde mohly mít určitou roli faktory, jako je dynamika dluhu, profil splatnosti dluhu a změna statistické kvalifikace (např. přechod na standard pro národní účty ESA 2010), je pravděpodobné, že po sobě jdoucí revize projekcí úrokových nákladů primárně odrážejí neočekávaný pokles úrokových sazeb.

Dopady na veřejné finance

Postupné snížení úrokových nákladů bylo doprovázeno značně menším zlepšením střednědobého stavu rozpočtu (měřeno strukturálním primárním saldem). Podle předpovědí v programech stability z roku 2013 se strukturální primární saldo v zemích EA-16 mělo v období 2012–2016 zlepšit o 1,75 % HDP. Zlepšení odvozené z návrhů rozpočtových plánů se ve skutečnosti odhaduje na 0,25 % HDP. Z výše uvedeného lze odvodit, že z celkového hlediska se plánované snížení strukturálního primárního schodku do značné míry neuskutečnilo. Na druhou stranu to vyvážilo úroky zaplacené ve stejném období členskými státy, které byly nižší, než se očekávalo.

Graf A4.1: Změny strukturálního (primárního) salda a úrokových nákladů v období 2012–2016, vládní plány

Pozn.: Graf ukazuje kumulativní změny strukturálního primárního salda, úrokových nákladů a strukturálního salda v zemích EA-16 v období 2012–2016, odvozené z programů stability pro roky 2013, 2014 a 2015 (PS13, PS14 a PS15) a z letošních návrhů rozpočtových plánů (NRP16).

Zdroj: Programy/plány členských států a výpočty útvarů Komise

V širším kontextu dlouhodobě nízké inflace a nízkého růstu produktu došlo k drobnému zlepšení souhrnného (primárního) strukturálního salda, což mělo následně dopad na veřejné finance. Pokles úrokových sazeb souvisí s velmi nízkým růstem nominálního HDP v posledních několika letech. Tento nízký růst prostřednictvím různých kanálů negativně ovlivnil celková salda, což vedlo k poklesu v příjmech, který byl mnohem větší než pokles (pokud k němu vůbec došlo) primárních výdajů. To nemuselo být plně postiženo standardní korekcí celkových sald o účinek cyklu, například kvůli abnormální reakci příjmů na hospodářský růst nebo kvůli určité strnulosti reakce výdajů na cenový vývoj. Navíc měl nízký růst nominálního HDP přímý dopad na výši veřejného dluhu vyjádřenou jako podíl HDP. Celkově primární salda, která byla nižší, než se očekávalo, ve spojení s efektem sněhové koule, který bude pravděpodobně vyšší, než se očekávalo, a kterým se poměřuje kombinovaný dopad úrokových nákladů a hospodářského růstu na změnu míry zadlužení, ukazují mnohem méně pozitivní obraz, než pokud by se vývoj úrokových nákladů zohlednil izolovaně.

Výhledy a zranitelnost

Náklady na obsluhu dluhu v eurozóně pravděpodobně zůstanou v následujících letech na historicky nejnižší úrovni. Od doby, kdy poklesly úrokové sazby, byly skutečně refinancovány velké objemy dluhu, a očekává se, že výnosy státních dluhopisů zůstanou po určitou dobu na nízké úrovni, neboť je třeba zohlednit slabší výhled růstu, vysokou soukromou poptávku po bezpečných aktivech a rozšířený program ECB na nákup aktiv (předpokládá se, že bude prováděn alespoň do září 2016).

Budoucí vývoj úrokových sazeb bude platby úroků ovlivňovat různými způsoby v závislosti na profilu splatnosti dluhu. Údaj o podílu nesplaceného dluhu, který by měl být v následujících letech refinancován, by mohl jednak poskytnout informace o tom, do jaké míry mohou mít jednotlivé členské státy i nadále prospěch z nízkých úrokových sazeb, pokud se situace nezmění, a na druhou stranu by mohl objasnit, jaký vliv by mohlo mít na členské státy významné zvýšení úrokových sazeb. Z tohoto hlediska se situace v jednotlivých zemích dost podstatně liší a podíl nesplaceného dluhu, který bude refinancován do roku 2018, osciluje mezi 0 % v případě Lucemburska a 44 % v případě Španělska 10 (graf A4.2). Členské státy navíc budou muset financovat případně vzniklé budoucí schodky.

Graf A4.2: Procentní podíl dluhu splatného do roku 2018

Pozn.: Údaje o splatném státním dluhu ke dni 18. září 2015. Pokrytí: ústřední vládní instituce.

Zdroj: Bloomberg a výpočty útvarů Komise.

O střednědobých plánech členských států se lze domnívat, že vycházejí z poměrně obezřetných předpokladů. Programy stability z roku 2015 se skutečně zdají být v souladu s postupným zvyšováním výnosů dlouhodobých státních dluhopisů, ke kterým dochází v různé míře ve všech členských státech 11 , což lze považovat za rozumný předpoklad. Zejména řada vysoce zadlužených zemí se zdála být ohrožená úrokovými riziky. Naopak v nepravděpodobném případě, že se úrokové sazby přiblíží hodnotám z let 2000–2010 již před koncem stávajících programů, tedy před rokem 2018, by se úrokové náklady pro eurozónu jako celek v roce 2018 ve srovnání s programy zvýšily přibližně o 0,5 % HDP. Pokud se ze závažného důvodu či v případě nepříznivého vývoje vrátí úrokové sazby na úrovně, kterých dosahovaly na vrcholu dluhové krize, úrokové náklady by vzrostly ještě výrazněji.

PŘÍLOHA 5: Grafy a tabulky

Tabulka A5.1: Cílové hodnoty celkového schodku (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM)

Tabulka A5.2a: Změny strukturálního salda (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) 12

Tabulka A5.2b: Změny strukturálního primárního salda (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) 13

Tabulka A5.3: Poměr dluhu k HDP (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM)

Tabulka A5.4: Růst reálného HDP (v %) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM)

Tabulka A5.5: Struktura fiskální konsolidace v letech 2015 a 2016 pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) 14

Tabulka A5.6: Krátkodobá elasticita, na níž jsou založeny prognózy příjmů na rok 2016 v zemích EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) ve srovnání s prognózou Komise z podzimu 2015 (KOM) a údaji OECD

Pozn.: Při srovnávání elasticity odvozené z NRP a prognózy Komise na jedné straně a elasticity OECD na straně druhé je třeba jisté obezřetnosti. Zatímco v prvních dvou případech se jedná o čistou elasticitu ve vztahu k HDP, poslední hodnota je v zásadě vypočtena ve vztahu k produkční mezeře. Obecně jsou rozdíly jen malé.

Tabulka A5.7: Diskreční fiskální úsilí: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM) a programům stability (PS) 15

Graf A5.1a: Předpokládané změny v podílech výdajů v roce 2016 pro země EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM)

Graf znázorňuje změny podílů výdajů mezi roky 2015 a 2016 (levá strana). Úrovně výdajů znázorněné na pravé straně představují projekce podílu výdajů v roce 2015 podle prognózy Komise. Tyto údaje se pouze mírně liší od odhadů obsažených v NRP, z nichž se vypočítává změna výdajů založená na NRP.

Graf A5.1b: Předpokládané změny v podílech příjmů v roce 2016 pro země EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM)

Graf znázorňuje změny podílů příjmů mezi roky 2015 a 2016 (levá strana). Úroveň příjmů znázorněná na pravé straně představuje projekce podílu příjmů v roce 2015 podle prognózy Komise. Tyto údaje se pouze mírně liší od odhadů obsažených v NRP, z nichž se vypočítává změna příjmů založená na NRP.

Graf A5.2: Předpokládané změny v hlavních typech výdajů (v % HDP) v roce 2016 v zemích EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM)

Graf znázorňuje příspěvek hlavních složek výdajů k předpokládaným změnám v poměru výdajů k HDP.

Graf A5.3: Předpokládané změny v hlavních typech daňových příjmů (v % HDP) v roce 2016 v zemích EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM)

Graf znázorňuje příspěvek hlavních složek příjmů k předpokládaným změnám v poměru příjmů k HDP.

Graf A5.4: Srovnání projekce celkového salda veřejných financí (v % HDP) na rok 2016 podle prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) a projekce podle návrhů rozpočtových plánů (NRP)

Graf znázorňuje nominální rozpočtová salda na rok 2016 z prognózy Komise (vodorovná osa) ve vztahu k saldům plánovaným v NRP (svislá osa). Nad (pod) půlící čárou se nacházejí ty členské státy, u nichž Komise předpovídá vyšší (nižší) nominální saldo než NRP.

Graf A5.5: Rozložení rozdílu v cílových hodnotách veřejného dluhu (v % HDP) na rok 2016 uvedených v prognóze Komise z podzimu 2015 a v návrzích rozpočtových plánů

V tomto grafu jsou předpokládané rozdíly v poměru dluhu k HDP rozloženy na rozdíly ve změnách ve srovnávací základně, v primárním saldu, ve vnitřní dynamice dluhu a v efektu sněhové koule. Efekt sněhové koule představuje rozdíl mezi předpokládanými mírami růstu a úrokovými sazbami.

(1)

     Metodologické předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2015, jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/forecasts/index_en.htm ).

(2)

     K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/1015035/2041337/FT-Eurostat-Decision-9-July-2009-3--final-.pdf .

(3)

     K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7036737/2-21102015-AP-EN.pdf .

(4)

     V souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 27. ledna 2011 o statistickém zaznamenávání operací Evropského nástroje finanční stability, k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/5034386/2-27012011-AP-EN.PDF .

(5)

     Použitá metodika stochastických projekcí veřejného dluhu je představena ve zprávě Evropské komise o fiskální udržitelnosti z roku 2012, oddíl 3.3.3, a ve studii Berti K. (2013), „Stochastic public debt projections using the historical variance-covariance matrix approach for EU countries“, European Economy, Economic Paper č. 480.

(6)

     To předpokládá, že strukturální primární saldo zemí EA-16 zůstane po zbytek posuzovaného období beze změny na poslední předpovídané hodnotě – tedy podle scénáře návrhů rozpočtových plánů s přebytkem mírně nad 1 % v roce 2016 a podle scénáře Komise s přebytkem 1 % v roce 2017.

(7)

     Předpokládá se, že otřesy se mají sdružené normální rozdělení.

(8)

     V roce 2016 odpovídá přerušovaná čára, která v obou vějířových grafech zobrazuje prognózy ústředního scénáře, v obou scénářích čáře 50. percentilu (to znamená, že nad předpovídanou hodnotou by se nacházelo 50 % všech možných hodnot poměru dluhu k HDP v roce 2016).

(9)

     Výnosy desetiletých dluhopisů ke dni 23. října 2015, 18:25 hod. Zdroj: Bloomberg.

(10)

     Údaje o splatném státním dluhu ke dni 18. září 2015. Pokrytí: ústřední vládní instituce. Zdroj: Bloomberg. Upozorňujeme, že u některých zemí, jako je Španělsko, zahrnují tyto údaje dluhopisy vydané jinými orgány, za něž ručí ústřední vláda, což může mít vliv na srovnání mezi jednotlivými zeměmi.

(11)

     Další informace viz „The 2015 Stability and Convergence Programmes: an Overview“, European Economy, Institutional Paper č. 2, červenec 2015.

(12)

   Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových a dočasných opatření uvedených v programech stability a návrzích rozpočtových plánů, které přepočítaly útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky na základě informací poskytnutých v programech/plánech.

(13)

   Cyklicky očištěné primární saldo bez vlivu jednorázových a dočasných opatření uvedených v programech stability a návrzích rozpočtových plánů, které přepočítaly útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky na základě informací poskytnutých v programech/plánech.

(14)

   Cyklicky očištěné podíly příjmů a výdajů a cyklicky očištěná salda bez vlivu jednorázových a dočasných opatření uvedených v programech stability a návrzích rozpočtových plánů, které přepočítaly útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky na základě informací poskytnutých v programech/plánech.

(15)

   Diskreční finanční úsilí (DFE) je alternativní ukazatel směřování fiskální politiky vytvořený pro analytické účely, který je nezávislý na ukazatelích používaných k posuzování souladu v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Ukazatel DFE je založen na přístupu „zdola nahoru“ na straně příjmů a na zásadě „shora dolů“ na straně výdajů. Další informace viz část III dokumentu „Report on Public Finances in EMU 2013“, European Economy, č. 4, 2013.