EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 15.12.2015

COM(2015) 676 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních navazujících na zasedání vysokých představitelů ohledně toků uprchlíků na západobalkánské trase

Bezprecedentní množství uprchlíků a migrantů, jejichž příliv začal na konci léta 2015 a eskaloval na podzim, využívalo společnou trasu. Trasa přes „západní Balkán“ se stala nejproblematičtější migrační trasou v Evropě, když v roce 2015 přešlo z Turecka do Řecka více než 650 000 osob, které přes země západního Balkánu většinou pokračovaly do střední a severní Evropy. Tyto přesuny byly nejen nepředvídatelné a z hlediska rozsahu bezprecedentní, ale často k nim docházelo velmi rychle a vznikaly obavy z toho, že země pouze předávají osoby do sousední země, jež je na trase. Ukázaly se zarážející nedostatky v oblasti kapacit, spolupráce a solidarity, jakož i v základní komunikaci mezi zeměmi na této trase. Jednalo se o specifický problém, který vyžadoval specifické operační a politické řešení na evropské úrovni.

Dne 25. října 2015 svolal předseda Juncker zasedání hlav států a předsedů vlád dotčených zemí. Zasedání se účastnili hlavy států a předsedové vlád Albánie, Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Německa, Řecka, Maďarska, Rumunska, Srbska a Slovinska, k nimž se připojili předseda Evropského parlamentu, předseda Evropské rady, zástupci stávajícího a nastupujícího předsednictví Rady Evropské unie a vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) 1 . 

Vysocí představitelé se dohodli na akčním plánu sestávajícím ze 17 bodů 2 , který byl určen k okamžitému provádění a týkal se způsobů spolupráce i kolektivního řešení lepšího řízení toků migrantů a uprchlíků, zejména pokud jde o přijímací kapacity a správu hranic. K této práci se přikročilo s plně ohledem na širší úsilí EU o řešení uprchlické krize, a to za účasti předsednictví Rady, aby se zajistila soudržnost 3 . Účelem této zprávy je zhodnotit před zasedáním Evropské rady ve dnech 17. až 18. prosince 2015, jak je prohlášení vysokých představitelů prováděno 4 .

Zasedání konané dne 25. října připadlo na týden, kdy Řecko vykázalo nevyšší počet přechodů, a to více než 50 000 osob za jeden týden. Tento počet klesl do začátku prosince pod 14 000 osob za týden, ale zůstává nerovnoměrný. Podobně tomu bylo ve Slovinsku, kdy v říjnu za jediný den na jeho území vstoupilo přes 12 600 lidí, ale ke konci listopadu činil příliv osob v průměru 2 000–3 000 denně. Tyto počty jsou však i nadále nestabilní a dostatečně vysoké na to, aby tlak na západobalkánskou trasu pokračoval.

1.Stálá výměna informací a účinná spolupráce (body 1 až 2)

První prioritou bylo řešit nedostatek komunikace mezi vládami a příslušnými orgány zemí na trase. Všechny zúčastněné země, orgány a agentury určily do 24 hodin kontaktní místa přímo odpovědná vysokým představitelům. Tato kontaktní místa se díky videokonferencím, jež se konají každý týden a jimž předsedá Evropská komise 5 , stala fórem pro každodenní výměnu informací a účinnou koordinaci 6 .

Týdenní výměny se zaměřily na 17 bodů odsouhlasených na zasedání vysokých představitelů i na celkové tendence pohybu na trase, posouzení potřeb a zvýšení přijímacích kapacit, opatření přijatá na hranicích a konsolidované zprávy agentury Frontex 7 , jakož i na první krok nutný pro lépe organizovaný pohyb osob na západobalkánské trase.

Došlo také k intenzivnějším kontaktům v rámci samotného regionu: Slovinsko svolalo na 16. až 17. listopadu zasedání ministrů vnitra za účasti Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Řecka. Účastníci se shodli na tom, že zlepší koordinaci, a to včetně výměny informací o počtu uprchlíků překračujících hranice a míře obsazenosti pro účely přijímání uprchlíků. Regionální zasedání policejních ředitelů, které se uskutečnilo ve Slovinsku ve dnech 3. a 4. prosince, projednávalo operativní spolupráci a případný společný přístup k ekonomickým migrantům. Chorvatsko se těchto jednání neúčastnilo.

Zbývá však mnoho případů, kdy předchozí konzultace a oznámení o plánovaných změnách vnitrostátních politik nebo iniciativ nebyly dostatečné, zejména v případech, které mohou mít řetězový účinek v celém regionu. I nadále se přijímá velké množství jednostranných opatření, včetně stanovení podmínek, které de facto vycházejí ze státní příslušnosti a regulují vstup migrantů do Chorvatska, Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, a výstavby plotu na hranici mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem (podobného plotu, jaký Maďarsko vystavilo na hranici se Srbskem). Bez ohledu na odůvodnění každého jednotlivého kroku vyvolala jejich nekoordinovaná povaha nejistotu a nestabilitu v regionu.

Nebylo provedeno počáteční posouzení materiálních ani finančních potřeb. Na žádost Komise vypracovaly Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Řecko, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko a Slovinsko svá vlastní hodnocení zabývající se otázkami, jako jsou příjem a ubytování, potraviny a základní služby, evidence, zpracovávání žádostí o azyl, návrat a správa hranic. Komise na tato hodnocení navázala pracovními pobyty na místě, které se uskutečnily v listopadu a prosinci 2015 8 za účasti Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizace pro migraci, Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Cílem těchto pracovních pobytů bylo zlepšit posouzení potřeb, a to z hlediska rozsahu, trvání i snahy nalézt pro tyto potřeby nejvhodnější zdroje financování 9 . V rámci dalšího kroku bude zapotřebí dále vyhodnotit střednědobé a dlouhodobé potřeby všech zemí a bude třeba věnovat více pozornosti takovým oblastem, jako jsou integrace a návrat 10 .

2.Omezení druhotného pohybu (bod 3)

Vysocí představitelé přijali závazek zamezit pohybu uprchlíků a migrantů směrem k hranicím jiné země nebo regionu a jasně vyjádřili nepřijatelnost politiky směřování uprchlíků do jiné země částečně kvůli tomu, že se rozšířily zprávy 11 , že některé země usnadňují rychlý průjezd uprchlíků a migrantů směrem do sousedních zemí tím, že jim zajistí dopravu nebo administrativní podporu za účelem rychlejšího pohybu po trase, aniž by o tom přijímající zemi dopředu informovaly. Tato situace vedla ke zrychlení toků, zhoršila tak problém, který představuje zvládání přílivu migrantů a uprchlíků řádným způsobem, a značně zatížila cílové země nacházející se na konci západobalkánské trasy.

Zprávy o podobných opatřeních od té doby řídnou a vyskytuje se více případů spolupráce a komunikace mezi pohraničními orgány. Avšak nedostatek politické vůle vytvořit přijímací kapacity pro pobyty delší než 24 hodin v řadě zemí na trase, který může vést k závěru, že tyto země samy sebe vnímají jen jako tranzitní země, také poukazuje na omezený zájem toky zpomalit, i když mezinárodní subjekty, včetně UNHCR rovněž zaznamenaly, že uprchlíci a migranti jsou často velmi odhodláni pokračovat v cestě do země zamýšlené jako cílová země, a nikoli zůstat v některé ze zemí na trase.

3.Podpora pro uprchlíky a poskytnutí přístřeší a míst pro odpočinek (body 4–7)

Jednou z hlavních priorit schválených pro všechny země bylo zvyšování kapacit pro poskytování dočasného přístřeší, míst pro odpočinek, potravin, zdravotní péče, vody a hygienických zařízení všem, kdo to potřebují. Poskytnutí výše uvedeného rovněž umožňuje lepší a předvídatelnější řízení toků a zlepšení evidence na celé trase. Během posledních dvou měsíců byly podniknuty důležité kroky ke splnění závazku vysokých představitelů zvýšit přijímací kapacitu v Řecku na celkem 50 000 míst do konce roku 2015 12 a na celé západobalkánské trase o dalších 50 000 míst, a to s využitím finanční podpory EU a pomoci partnerů, jako je např. UNHCR a Mezinárodní organizace pro migraci. Naléhavě je však zapotřebí další úsilí, aby se dosáhlo cílů, které byly v oblasti kapacity stanoveny vysokými představiteli, a aby se uprchlíkům zajistilo náležité přístřeší, místa k odpočinku a pokryly jejich další humanitární potřeby.

Pokud jde o Řecko 13 , Komise schválila, že poskytne finanční prostředky ve výši 80 milionů EUR z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost, aby podpořila programy UNHCR a vytvořila 27 000 míst pro příjem uprchlíků a migrantů 14 . Komise přijala rozhodnutí o financování, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky umožnila zadat veřejné zakázky na vytvoření a provoz 20 000 míst, která jsou kombinací hotelových poukázek, pronájmů bytů a budov a režimu hostitelských rodin. K dispozici je již 500 míst a tato kapacita může růst, dokud nebude dosaženo množství požadovaného v nabídkovém řízení. Z programu se bude rovněž financovat vznik 7 000 míst na řeckých ostrovech pro první přijetí (tzv. „ohniska“), jejichž hlavním úkolem by bylo usnadnit případné přemístění osob do jiných členských států a/nebo jejich předání do řeckého azylového systému. Jestliže dojde k zahrnutí všech forem přijímací kapacity a k realizaci plánů, měla by přijímací kapacita v Řecku do začátku ledna 2016 dosáhnout 35 000 míst.

Z toho vyplývá, že z 30 000 míst sjednaných v dohodě chybí 23 000, a to nad rámec 20 000 míst k dispozici v systému dotovaného nájmu. Je zapotřebí urychleně stanovit, jak bude tento nedostatek řešen. Prvním krokem byla identifikace některých případných lokalit.

Pokud jde o závazek vytvořit na západobalkánské trase dodatečnou kapacitu 50 000 míst:

✓Bývalá jugoslávská republika Makedonie se zavázala, že zvýší počet přijímacích míst na 2 000 a že tato místa přizpůsobí potřebám souvisejícím se zimním obdobím. Jedná se však o místa pro velmi krátkodobý tranzit pouze na několik hodin, přičemž chybí politická vůle zvýšit délku trvání možného pobytu v těchto místech. Pokud jde o podporu, Komise se zavázala nebo v rámci nástroje předvstupní pomoci pevně naplánovala, že poskytne celkem 39 milionů EUR na činnosti v této zemi související s migrací. Komise rovněž podporuje humanitární akce (2,6 milionu EUR 15 ). Přispívají i jiní dárci, včetně členských států.

✓Srbsko se zavázalo, že do konce roku 2015 zvýší počet míst na 6 000 a že posílí stávající kapacity. Dárci zkoumají možnost vytvořit dalších 6 000 míst, na která má Srbsko potenciální technickou kapacitu, ale dosud nebylo přijato žádné politické rozhodnutí. V rámci nástroje předvstupní pomoci bylo vyčleněno 7 milionů EUR na pokrytí některých výdajů (rekonstrukce a provozní náklady) souvisejících s rozšiřováním kapacit. Humanitární pomoc EU pro Srbsko navíc aktuálně činí 5,9 milionu EUR 16 a Srbsku je poskytována i jiná dvoustranná pomoc.

✓Chorvatsko má v současné době k dispozici 5 000 dočasných míst, která se nyní modernizují pro zimní období a která nahradila předchozích 5 000 míst nepřizpůsobených na zimu. Chorvatsko v roce 2015 obdrželo nouzové financování 17 ve výši 16,4 milionu EUR na podporu přijímací kapacity, podmínek pro uprchlíky a policejní kontroly. Neexistuje politická vůle posílit přijímací kapacity nebo zvýšit možnou délku pobytu ve stávajících zařízeních.

✓Stávající kapacita ve Slovinsku zůstává od poloviny října stabilní a činí přibližně 7 000 dočasných míst. Slovinsko usiluje o její zvýšení o 2 000 dočasných míst přizpůsobených na zimní období. V listopadu obdrželo nouzové financování ve výši 10,2 milionu EUR na podporu přijímacích kapacit a policejní kontroly hranic.

✓Rakousko bylo jako tranzitní i cílová země vystaveno mimořádnému tlaku a od zasedání vysokých představitelů zvýšilo svou kapacitu o 16 000 míst na téměř 74 000 míst. V roce 2015 obdrželo Rakousko nouzové financování ve výši 6,3 milionu EUR, která pokrývá přijímací kapacity a provádění azylového řízení.

Z těchto číselných údajů vyplývá, že bylo vynaloženo značné úsilí. Některé země zavedly nové přijímací kapacity již v týdnech předcházejících zasedání vysokých představitelů. Řada zemí usilovala o zlepšení kvality přijímacích středisek s ohledem na zimní období a o doplnění dočasných míst. Je však zapotřebí vynaložit další úsilí. Doposud byla vytvořena méně než polovina z 50 000 dalších přijímacích míst, k jejichž vzniku se zavázali vysocí představitelé na svém zasedání. Tato místa jsou rovněž soustředěna v několika málo zemích. Krátkodobá místa (do 24 hodin) mohou reagovat na okamžité potřeby, ale odrážejí „tranzitní“ přístup, který není v souladu s pevným odhodláním podílet se na zpomalení toků migrantů a uprchlíků 18 . Finanční prostředky by se měly využít k tomu, aby se dočasná zařízení změnila na zařízení trvalejší povahy, ale to vyžaduje jasnější koncepci, jak zvládat příliv způsobem, který umožňuje rovnoměrnější rozložení a vyjadřuje jasnou politickou vůli zemí vytvořit přijímací kapacity.

Země, které nejsou přílivem uprchlíků a migrantů aktuálně dotčeny, od zasedání vysokých představitelů nezvýšily své přijímací kapacity. Albánie (300 míst), Bulharsko (5 130 stálých míst a více než 800 míst, které lze v případě potřeby využít 19 ), Rumunsko (1 200 stálých míst a 550 dočasných míst v případě mimořádných situací) a Maďarsko (980 stálých míst) zdůraznily své stanovisko, že tyto kapacity odpovídají stávajícím nebo plánovaným tokům. Bulharsko a Rumunsko uvedly, že jejich přijímací střediska mají v současné době nízkou obsazenost. Tyto nadbytečné kapacity se však mohou využít jako pohotovostní podpora, bude-li jich zapotřebí v krizových obdobích. Stále se měnící struktura toků vede k tomu, že žádná země nemůže předpokládat, že zůstane izolována. V roce 2015 obdržely Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko z vnitrostátních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost 20 částky ve výši 5,8 milionu EUR, 8,6 milionu EUR, resp. 6 milionů EUR. Bulharsko a Maďarsko rovněž získaly nouzové financování ve výši 4,1 milionu EUR, resp. 6,7 milionu EUR. Využití těchto zdrojů na vybudování přijímacích kapacit použitelných v budoucnu by bylo vhodné pro případ, že nastanou nepředvídatelné situace.

Na humanitární pomoc pro uprchlíky, žadatele o azyl a migranty, zejména v Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii, bylo vyčleněno dalších 13 milionů EUR. Z této pomoci se budou hradit potraviny, nepotravinový materiál, ochrana a přístřeší. Humanitární pomoc, kterou EU poskytne zemím západního Balkánu, tak v roce 2015 dosáhne částky téměř 22 milionů EUR.

Na západobalkánské trase v současné době probíhají čtyři operace Unie v rámci mechanismu civilní ochrany: v Srbsku (zahájena dne 21. září 2015), ve Slovinsku (22. října 2015), v Chorvatsku (26. října 2015) a v Řecku (3. prosince 2015). Celkem 15 zúčastněných států nabídlo svou pomoc, především na zabezpečení stanů, věcí na spaní, osobních ochranných věcí, topení, elektřiny a osvětlení. Nebylo možné vyhovět většině žádostí o pomoc a velká část potřeb nebyla uspokojena. Například z 1 548 hygienických a ubytovacích kontejnerů, o které v průběhu více než tří měsíců požádaly čtyři země, bylo zatím dodáno pouze 15. U některých klíčových potřeb, jako jsou postele a zimní oblečení, byly učiněny jen minimální nabídky. V případě Řecka dalo jedenáct dnů od podání žádosti pět států k dispozici potřebná zařízení. Komise usiluje o to, aby zajistila širší a rychlejší reakci na žádosti všech čtyř zemí o pomoc.

Komise na základě dopisu předsedy Junckera adresovaného mezinárodním finančním institucím (Evropské investiční bance (EIB), Evropské bance pro obnovu a rozvoj, Rozvojové bance Rady Evropy (CEB), Mezinárodnímu měnovému fondu (IMF) a Světové bance) zřídila novou síť pro zajištění koordinace s mezinárodními finančními institucemi 21 . Komise zahájila mapování institucí, aby určila, která instituce může v dané oblasti pomoci. Bylo identifikováno několik probíhajících projektů, včetně 14 stávajících projektů EIB upravených tak, aby reagovaly na požadavky související s migrací, i posledních grantových dohod CEB v celkové výši 13,2 milionu EUR 22 . Nyní je maximálně důležité rozvíjet střednědobé a dlouhodobé reakce mezinárodních finančních institucí, a to například začleněním podpory pro migranty do příslušných nástrojů, které Komise realizuje.

4.Společné řízení migračních toků (viz body 8–12)

Klíčovým prvkem rozvinutým na zasedání vysokých představitelů je podpořit kolektivní přístup k řízení migrace. Všechny níže uvedené iniciativy související se správou hranic usilují o zvýšení standardů na strategických místech a podporují vedení úplné evidence a snímání otisků prstů. To je také základní koncepce ohnisek v Řecku (kde by mělo být vedle stávajících 46 přístrojů na snímání otisků prstů brzy k dispozici dalších 30).

Součástí jednotného přístupu je vypracování řady zásad, jimiž se řídí rozhodování na hranicích prostřednictvím společného porozumění. Vysocí představitelé ve svém prohlášení potvrdili zásadu, že země by mohly, pokud se nejdříve provede kontrola z hlediska nenavracení a proporcionality, odepřít vstup pouze osobám, které nevyjádřily přání požádat o mezinárodní ochranu. S touto zásadou souvisí zásada „žádná evidence, žádná práva“: evidence migrantů (bez ohledu na jejich status) je předpokladem pro náležité řízení toků a stanovení jejich práv a povinností. V praxi to však de facto vedlo k přístupu vycházejícímu ze státní příslušnosti, a docházelo tak k odpírání vstupu všem, kteří nemají konkrétní státní příslušnost (syrskou nebo iráckou). Zatím není zřejmé, zda všichni, komu byl odepřen vstup, skutečně nevyjádřili přání o azyl požádat.

Od zasedání vysokých představitelů poskytuje agentura Frontex denní zprávy o situaci na západobalkánské trase a vychází z informací poskytnutých jednotlivými zeměmi. Agentura Frontex uspořádala dne 12. listopadu odborné zasedání sítě analýzy rizik pro západní Balkán, aby se zlepšila jednotnost podávání zpráv a vypracovaly definice a ukazatele. Na základě toho podávají všechny země od 23. listopadu společné operační zprávy online. Agentura Frontex nadále usiluje o zlepšování kvality a úplnosti údajů a propojení širší analýzy; denní zprávy této agentury nyní obsahují skutečný obraz situace zahrnující nejen překračování hranic, ale i evidované osoby, velmi zranitelné skupiny a nejvíce zastoupené státní příslušnosti. Agentura je rovněž schopna posoudit tendence a poskytnout přehled, například výpočet, že Řecko v listopadu sňalo otisky prstů u přibližně 54 000 osob v rámci postupů Eurodac 23 . Evidenci by mělo dále zlepšit zřízení mise agentury Frontex na severní hranici Řecka. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) zveřejňuje týdenní přehledy o situaci v oblasti azylu a o nejnovějších tendencích v této oblasti (počet žádostí o azyl, hlavní země původu žadatelů, počet a druh rozhodnutí vydaných v prvním stupni).

Vysocí představitelé ve svém prohlášení rovněž zdůrazňují význam navracení jakožto jednoho ze základních prvků účinného řízení migrace. Je třeba vyvinout větší úsilí, neboť počet návratů neroste. EU posílila svou podporu členským státům, aby plnily své závazky podle směrnice o navracení osob. Komise také i nadále rozvíjí a posiluje dostupné nástroje, včetně značného objemu finančních prostředků vymezených v národních programech v rámci Azylového, migračního a integračního fondu. Komise například v případě Řecka udělila řecké policii (a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) jako spolupříjemci) grant ve výši 2,5 milionu EUR v rámci Azylového, migračního a integračního fondu, který pokrývá období od 1. prosince 2015 do 31. května 2016 a týká se prvků souvisejících s nuceným navracením i asistovaným dobrovolným navracením (celkem 2 080 osob).

Realizace navracení a zpětného přebírání osob vyžaduje podporu od partnerů z třetích zemí. Významným prvkem ve společném akčním plánu EU-Turecko byla shoda na dřívějším uplatňování dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem 24 . Prohlášení vysokých představitelů určilo další tři prioritní země. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a afghánský ministr zahraničí Salahuddin Rabbani se dne 1. prosince shodli na tom, aby se co nejdříve vedl dialog na vysoké úrovni o migraci, jemuž bude předcházet návštěva vyšších úředníků v Kábulu. Dne 5. listopadu se místopředsedkyně Mogheriniová dohodla s ministrem zahraničí Bangladéše Alim, že svolají první zasedání nového dialogu o migraci a mobilitě na začátek roku 2016. Dne 23. listopadu navštívil komisař Avramopoulos Pákistán, kde vedl jednání s ministry vnitra a zahraničních věcí o provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Pákistánem a získal závazek Pákistánu spolupracovat na zpětném přebírání osob, přičemž jednající strany vzaly na vědomí potřebu spolupráce, aby se reagovalo na obavy související s praktickým prováděním dohody. Dosažení pokroku s Pákistánem je však na politické i na technické úrovni nadále obtížné, což ukázaly nedávné problémy letu za účelem navrácení dne 2. prosince, kdy nebyl velký počet vracejících se osob vpuštěn do Pákistánu kvůli sporům ohledně administrativních formalit. Mezitím pokračují politické diskuze a v rámci příštího smíšeného readmisního výboru dne 12. ledna 2016 jsou naplánovány technické diskuze za účelem vyjasnění několika bodů ohledně provádění.

5.Správa hranic (body 13–14)

Prohlášení vysokých představitelů určilo řadu klíčových bodů nacházejících se na hranicích na trase, kde by bylo zapotřebí další okamžité úsilí, aby se zajistila správa hranic a opětovná kontrola na nich.

Na summitu mezi EU a Tureckem konaném dne 29. listopadu byl aktivován společný akční plán, který nyní poskytuje rámec pro úzkou spolupráci mezi oběma stranami. Tento plán odráží vzájemný závazek EU a Turecka řešit krizi způsobenou konfliktem v Sýrii společně v duchu sdílení zátěže a posílit spolupráci tak, aby se podpořila ochrana osob vysídlených v důsledku syrského konfliktu do Turecka a posílila spolupráce za účelem regulace migračních toků a pomoci s omezováním nelegální migrace.

Agentura Frontex v současné době posiluje svou přítomnost na hranici mezi Bulharskem a Tureckem a předpovídá nasazení 24 příslušníků pohraničních složek s technickým vybavením.

Pokud jde o posílení společné námořní operaci Poseidon, v návaznosti na rozhodnutí řeckých orgánů vyslat od začátku prosince 31 týmových vedoucích řecké policie může agentura Frontex posílit svou přítomnost na ostrovech v Egejském moři o dalších 100 zaměstnanců, a to od začátku ledna 2016. Vyslání týmových vedoucích je téměř dokončeno. V současné době se na pevnině nachází 157 vyslaných příslušníků agentury Frontex a na moři jich je 146. Řecko navíc dne 3. prosince 2015 vydalo formální žádost o zásahovou operaci pohraniční jednotky rychlé reakce s cílem zajistit okamžitou pohraniční stráž na vnějších hranicích na ostrovech v Egejském moři.

Řecko dne 3. prosince sjednalo s agenturou Frontex operační plán týkající se nové operace na hranicích Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Během doby nutné k rozhodnutí o vyslání agentury Frontex vzrostla možnost, že se tato hranice může stát zdrojem napětí, a to v důsledku výstavby oplocení hranice jakožto nástroje správy hranic a v důsledku rozhodnutí Bývalé jugoslávské republiky Makedonie následovat rozhodnutí ostatních zemí týkající se omezení průjezdu na základě státní příslušnosti. Prohlášení vysokých představitelů rovněž poukázalo na potřebu, aby se Řecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie plně zapojily do dvoustranných opatření zaměřených na budování důvěry ve věci hranic. Od setkání ministrů zahraničních věcí na začátku listopadu bylo v této věci dosaženo jen minimálního pokroku, ačkoli se každodenní kontakty mezi pohraničními orgány zlepšily.

Rovněž by měla být přijata další opatření, aby se překonaly překážky, které brání agentuře Frontex pracovat přes hranice Srbska a Chorvatska, tj. přes hranice členského státu a třetí země. Agentura Frontex by mohla pomoci při monitorování překročení státních hranic a podpoře evidence na hraničních přechodech mezi Chorvatskem a Srbskem.

V rámci jiného způsobu podpory se dotčeným zemím pomáhalo zajistit, aby toky nevytvářely problémy v oblasti veřejného pořádku. Na tomto zasedání vysokých představitelů požádalo Slovinsko, aby mu v rámci dvoustranné pomoci bylo do jednoho týdne poskytnuto 400 vyslaných policistů. K dnešnímu dni bylo do Slovinska vysláno pouze asi 200 policejních úředníků z jiných členských států.

Postupné zaměření na klíčové problémy týkající se západobalkánské trasy vedlo ke zlepšení předvídatelnosti, bylo podpořeno významnou přítomností agentury Frontex, ale pokrok byl i nadále nerovnoměrný. Opatření rovněž omezují nedostatky týkající se reakce členských států na výzvy agentury Frontex, jimiž požadovala odborníky a zařízení (členské státy dosud poskytly pouze 31 % celkového počtu člověkodnů požadovaného agenturou Frontex).

Odepření vstupu státním příslušníkům třetích zemí, kteří nepotvrdili přání požádat o mezinárodní ochranu (v souladu s mezinárodním a unijním azylovým právem a na základě předchozích kontrol z hlediska nenavracení a proporcionality), je součástí opatření, jež mohou být přijata za účelem potírání nelegální migrace. Avšak musí být uznány důsledky těchto kroků. Mezi tyto důsledky patří riziko situace, kdy lidé uvíznou na hranicích, případná motivace k převaděčství a odklonění toků do jiných zemí (Bosna a Hercegovina a Černá Hora přijaly za účelem odvrácení těchto situací pohotovostní plány). To je zapotřebí sledovat. Agentura Frontex bude např. pomáhat Řecku s evidencí migrantů a vyšle za tímto účelem 26 úředníků na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Rovněž by se měly posílit návratové operace pro ty osoby, které nepotřebují mezinárodní ochranu. Řeckým orgánům rovněž napomáhá UNHCR, který dané osoby nasměruje na řecký systém řízení migrace a na uspokojování okamžitých humanitárních potřeb. Hlavní operace proběhla dne 10. prosince za účelem předání osob ze severní hranice do velkých měst a posouzení jejich žádostí o azyl.

6.Boj proti převaděčství a obchodování s lidmi (bod 15)

Vedle spolupráce v oblasti migračních toků byla dalším aspektem spolupráce činnost v boji proti převaděčství a obchodování s lidmi. Dne 4. prosince bylo podepsáno memorandum o porozumění, které umožňuje výměnu osobních údajů mezi Europolem a agenturou Frontex. Europol zřídí do března 2016 Evropské středisko pro boj proti převaděčství. Jedním z příkladů zvýšené podpory Europolu je zřízení společné operační kanceláře ve Vídni, která funguje jako dočasný, regionální, zpravodajský/vyšetřovací uzel plně začleněný do Evropského střediska pro boj proti převaděčství, ale umožňuje lepší spolupráci mezi různými vyšetřovateli z jednotlivých členských států nacházejícími se na území Rakouska. Nábor většiny nových zaměstnanců přidělených Evropskému středisku pro boj proti převaděčství bude zahájen ještě tento rok.

Europol nedávno podpořil (výměnami provozních informací a vysláním analytika) několik rozsáhlých operací proti převaděčství migrantů v zemích západního Balkánu, včetně např. společné operace „Koštana 2015“, jež se uskutečnila v září a říjnu 2015 na hranici mezi Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a jíž se zúčastnilo sedm zemí z tohoto regionu. Naposledy Europol podpořil dne 2. prosince rozsáhlou společnou operaci realizovanou donucovacími a soudními orgány Rakouska, Řecka, Švédska a Spojeného království. Tato operace, která byla koordinována soudními orgány v Soluni (Řecko), se zaměřila na organizovanou zločineckou skupinu podezřelou z převaděčství lidí do EU a v jejím důsledku došlo k rozpadu zločinecké skupiny a zatčení celkem 23 podezřelých osob.

7.Informace o právech a povinnostech uprchlíků a migrantů (bod 16)

V boji proti mylným představám a nerealistickému očekávání uprchlíků a migrantů mají zásadní význam informace, které je mají přesvědčit, aby se vyhnuli nebezpečným cestám a nespoléhali se na převaděče. Komise zřídila pracovní skupinu pro komunikaci a jejími členy jsou všechny příslušné institucionální subjekty. Pracovní skupina vymezila informační strategii založenou na třech fázích: posouzení, příprava obsahu a šíření výsledků. První fáze, v rámci níž je zapotřebí zmapovat kanály, jejichž prostřednictvím migranti a žadatelé o azyl získávají informace, povede k efektivnějšímu zacílení informací určených žadatelům o azyl a migrantům v EU i mimo ni. To bude podkladem pro materiál o azylových řízeních v jednotlivých zemích Evropy a prezentaci proti převaděčství vypracovanou v hlavních jazycích, ale také pro nové způsoby šíření informací prostřednictvím sociálních médií (vedle institucionálních kanálů, včetně delegací EU, které pracují v ohniscích, jakož i prostřednictvím Mezinárodní organizace pro migraci, UNHCR, tradičních sdělovacích prostředků a představitelů diaspory). První komunikační akce na západobalkánské trase budou zahájeny v polovině ledna.

8.Monitorování (bod 17)

Doposud se uskutečnilo sedm monitorovacích videokonferencí s národními kontaktními místy, které se konaly každý týden a byly řízeny kabinetem předsedy Junckera 25 . Účast všech zemí regionu na těchto videokonferencích byla velmi dobrá a jejich přístup splnil očekávání.

(1)

Zasedání se rovněž zúčastnili zástupci agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

(2)

     http://ec.europa.eu/news/2015/docs/leader_statement_final.pdf

(3)

     Dne 8. října 2015 se v Lucemburku rovněž uskutečnila konference na vysoké úrovni o východní středozemní / západobalkánské trase a dne 7. prosince se sešli ministři spravedlnosti a vnitra na Fóru EU-západní Balkán.

(4)

     Tato zpráva vychází z informací dostupných do dne 11. prosince 2015.

(5)

     Viz kapitola 8 níže.

(6)

     Aktivací integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) týkajících se režimu sdílení informací se výměna informací stala mnohem efektivnější.

(7)

     Viz podrobnosti níže v kapitolách 4 a 5.

(8)

     Pracovní pobyty související s posouzením potřeb jsou naplánovány takto: Řecko ve dnech 26. až 27. října a 18. listopadu, Slovinsko ve dnech 9., 16. až 17. listopadu, Chorvatsko ve dnech 10. až 12. listopadu, Srbsko ve dnech 19. až 20. listopadu, Bulharsko dne 30. listopadu, Bývalá jugoslávská republika Makedonie ve dnech 30. listopadu až 1. prosince, Rakousko dne 3. prosince, Rumunsko dne 7. prosince a Maďarsko dne 8. prosince. Dne 30. listopadu se rovněž uskutečnilo přípravné jednání s Německem a navazující pracovní pobyt byl naplánován na začátek roku 2016.

(9)

     Viz kapitola 3 níže.

(10)

     Viz kapitola 4 níže. Komise stále očekává plně aktualizované posouzení potřeb Řecka.

(11)

     Například pracovníci Komise na své pracovní cestě do Chorvatska za účelem hodnocení potřeb zjistili, že praxe organizování dopravy na slovinskou hranici i nadále pokračuje.

(12)

     Tento celkový počet je rozdělen mezi „záměr zvýšit přijímací kapacitu na 30 000 míst do konce roku a [závazek] podpořit Řecko a UNHCR, aby poskytovaly dotace nájemného a programy pro hostitelské rodiny, což by umožnilo vznik alespoň 20 000 dalších míst.“

(13)

     Řecko ve svém posouzení potřeb z října uvedlo, že má k dispozici 9 171 stálých míst (3 071 míst v otevřených přijímacích zařízeních, z nichž je 1 371 míst určeno pro žadatele o azyl a 1 700 míst pro osoby, které o azyl nežádají, a 6 100 míst v zařízeních pro pobyt před vyhoštěním určených pro vracející se osoby) a 2 543 míst (dočasných) pro účely prvního přijetí (z toho 2 303 míst v pěti identifikovaných ohniscích a 240 v centru Filakio).

(14)

     Řecku bylo na období 2014–2020 přiděleno celkem 474 milionů EUR prostřednictvím jeho národních programů v rámci z Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost, přičemž 33 milionů EUR z této částky již bylo vyplaceno v roce 2015. V posledních měsících byla Řecku (přímo řeckým orgánům úřadu UNHCR a Mezinárodní organizaci pro uprchlíky na jejich činnosti v Řecku) přidělena celková částka 51,9 milionu EUR na pomoc při mimořádných událostech, a to z Fondu pro vnitřní bezpečnost (22,2 milionu EUR) a z Azylového, migračního a integračního fondu (29,7 milionu EUR).

(15)

     Tato částka pokrývá poskytování dočasného přístřeší a základních služeb, jako jsou potraviny, nepotravinový materiál a ochrana.

(16)

     Tato částka pokrývá poskytování dočasného přístřeší a základní pomoci uprchlíkům, jako jsou potraviny, nepotravinový materiál, ochrana a zdravotní péče.

(17)

     Nouzovým financováním se v tomto oddíle rozumí financování v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost – nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz.

(18)

     Dotčené země rovněž zjistily, že nemohou migranty a uprchlíky nutit k tomu, aby setrvali v přijímacích zařízeních.

(19)

     Do léta 2016 bude doplněno 400 dočasných míst.

(20)

     S celkovými rozpočty ve výši 82,4 milionu EUR, 120,2 milionu EUR, resp. 85,2 milionu EUR.

(21)

     Ve dnech 28. října, 5. listopadu, 19. listopadu a 3. prosince se konaly čtyři videokonference.

(22)

     To zahrnuje 2,3 milionu EUR pro Srbsko, 2,2 milionu EUR pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 1,5 milionu EUR pro Slovinsko i projekty Mezinárodní organizace pro uprchlíky realizované v Řecku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Chorvatsku a Slovinsku.

(23)

     I v současné době se však používá evidence v písemné podobě.

(24)

     http://ec.europa.eu/priorities/migration/docs/20151016-eu-revised-draft-action-plan_en.pdf

(25)

     Ve dnech 28. října, 4. listopadu, 10. listopadu, 19. listopadu, 26. listopadu, 2. prosince a 10. prosince.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 15.12.2015

COM(2015) 676 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních navazujících na zasedání vysokých představitelů ohledně toků uprchlíků na západobalkánské trase

Příloha: Přehled provádění akčního plánu přijatého na zasedání vysokých představitelů