První účinná relokace osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu

Dne 9. října 2015 bylo z Říma vypraveno první letadlo s 19 Eritrejci, kteří začnou nový život ve Švédsku. Pět žen a 14 mužů opustilo letiště Ciampino za přítomnosti komisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopoulose, lucemburského ministra zahraničních věcí Jeana Asselborna a italského ministra vnitra Angelina Alfana. Byl to důležitý symbolický okamžik, který znamenal začátek nového evropského přístupu ke způsobu, jak nakládáme s žádostmi o azyl. Nyní musí relokace překročit symbolický moment a v Itálii a v Řecku se musí stát systematickým, rutinním postupem.

První let byl výsledkem intenzivní přípravné práce na místě, na které se podílely italské a švédské orgány, agentura Frontex a ostatní agentury EU, místní nevládní organizace a zvláštní vyslanci vyslaní Evropskou komisí. Neúnavné úsilí zajistilo, že systém je funkční a že v každé fázi procesu lze provádět nezbytnou registraci a zpracování informací.

Pro zajištění úspěchu prvního provedení mělo zásadní význam zapojení eritrejské komunity. Uchazeči o azyl se původně nechtěli nechat registrovat, neboť systému nedůvěřovali. Vyslanci Komise na místě ve spolupráci s UNHCR a místními nevládními organizacemi museli vynaložit značné úsilí, aby přesvědčili první skupinu osob o tom, že budou skutečně relokováni.

Důvěra v systém však zejména od první relokace roste. V současné době se na ostrově Lampedusa a ve Villa Sikania tvoří fronty lidí čekajících na registraci. Již bylo identifikováno více než 100 Eritrejců jako uchazečů o relokaci.

Nyní je zásadní, aby následovaly další relokace, zejména z důvodu zabránění nahromadění uchazečů o relokaci.

Zpětné přebírání osob: praktická spolupráce s Pákistánem

EU má s Pákistánem od roku 2012 uzavřenou dohodu o zpětném přebírání osob. Vzhledem k velkému počtu osob (viz příloha 9) – je Pákistán již řadu let na čtvrtém místě, pokud jde o počet státních příslušníků třetích zemí nacházejících se na území EU, kteří sem přišli nelegálním způsobem – má tato dohoda mimořádný význam. Odhaduje se však, že pouze přibližně 54 % pákistánských občanů, kteří v EU obdrží rozhodnutí o navrácení, je navráceno. Účinnost provádění dohody se mezi členskými státy značně liší. V Řecku byly zjištěny zvláštní překážky vyplývající ze sporů v souvislosti s doklady. Diskuze týkající se zpětného navrácení probíhající mezi Komisí, orgány Řecka a Pákistánu tento měsíc mají za cíl obnovit proces navracení.

V Athénách proběhla diskuse mezi Komisí, řeckými a pákistánskými úředníky o uplatňování dohody o zpětném přebírání osob uzavřené mezi EU a Pákistánem:

Tentýž den došlo k setkání mezi delegací EU v Islámábádu a pákistánským ministerstvem zahraničí.

Komisař Avramopoulos pojede dne 29. října do Islámábádu, aby zde projednal společný plán v oblasti migrace.

Výsledkem by mělo být:

Společné chápání uplatňování dohody EU o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Pákistánem.

Agentura Frontex provede v listopadu společnou návratovou operaci Pákistánců z Řecka.

Komise předloží operativní akční plán pro lepší řízení migrace s Pákistánem.

Dosažený pokrok

První střediska v ohniskových oblastech již fungují na ostrově Lampedusa (Itálie).

V nadcházejících dnech bude zprovozněno první středisko v ohnisku na ostrově Lesbos (Řecko).

Byly zahájeny relokace do jiných členských států.

Podpůrné týmy na řízení migrace jsou funkční.

Proběhla první znovuusídlení.

Agentura Frontex podporuje návratové mise.

Další kroky

Do konce roku bude v Itálii fungovat celkem 6 středisek v ohniskových oblastech.

V Řecku bude do konce roku v provozu 5 středisek v ohniskových oblastech.

Členské státy by měly splnit výzvy k poskytnutí odborníků a vybavení na podporu podpůrných týmů pro řízení migrace, aby podpůrné týmy mohly plně fungovat.

Členské státy oznámí, kolik poskytnou míst pro relokaci a znovuusídlení, a poskytnou informace o svých přijímacích kapacitách.

Je nutné obnovit navracení osob z Řecka do Pákistánu.

Členské státy by měly poskytnout společným operacím agentury Frontex Triton a Poseidon odpovídající zdroje.

Dosažený pokrok

Přijetí navýšení ve výši 800 milionů EUR Evropským parlamentem a Radou na podporu uprchlíků a migračních politik v roce 2015, jak navrhuje Komise.

O dalším navýšení ve výši 900 milionů EUR na rok 2016 v současné době rozhoduje rozpočtový orgán.

Další kroky

Evropský parlament a Rada by měly přijmout změny rozpočtu na rok 2016, jak navrhuje Komise.

Členské státy musí doplnit závazek ve výši 500 milionů EUR na podporu humanitární pomoci uprchlíkům, která by měla dosáhnout 1 miliardy EUR.

Z rozpočtu EU bude poskytnuta částka ve výši 500 milionů EUR ve prospěch svěřenského fondu pro Sýrii a 1,8 miliardy EUR pro svěřenský fond EU pro Afriku. Členské státy musí nyní poskytnout příspěvek ve stejné výši.

Dosažený pokrok

Komise řeší nedostatky členských států týkající se plného provedení a uplatňování právních předpisů EU.

V Řecku jsou rozšiřována přijímací zařízení a jsou zaváděny podmínky pro řádný azylový systém a azylové řízení.

Další kroky

Komise zajistí účinné a rychlé monitorování všech řízení o nesplnění povinnosti v oblasti azylu a navracení.

Komise do 30. listopadu 2015 posoudí situaci týkající se přesunů osob do Řecka na základě dublinského nařízení.

Dosažený pokrok

Řada zasedání na vysoké úrovni vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise a členů Komise byla projevem nové diplomatické ofenzívy v oblasti migrace.

Operace SOPHIA v rámci vojenské operace EUNAVFOR MED splnila cíle fáze 1.

Další kroky

Dokončení akčního plánu s Tureckem.

Dialogy na vysoké úrovni plánované vysokou představitelkou a místopředsedkyní s Etiopií, Africkou unií a Somálskem ve dnech 20. – 21. října.

Operace SOPHIA v rámci vojenské operace EUNAVFOR MED se nachází ve své fázi 2.

EU podporuje novou vládu národní jednoty v Libyi.

EU zvýší úroveň zapojení se do podpory mezinárodního úsilí vedeného OSN, jehož cílem je nalezení politického řešení konfliktu v Sýrii.

Summit o migraci ve Vallettě.

Shrnutí zvláštních závěrů

Členské státy by měly urychleně poskytnout své příspěvky odpovídající zjištěným potřebám agentur EU za účelem provádění „ohniskového“ přístupu.

Itálie a Řecko by měly zvýšit své přijímací kapacity.

Členské státy by měly oznámit své přijímací kapacity pro umístění relokovaných osob.

Členské státy by měly učinit jasné závazky, pokud jde o počet osob, které od dnešního data do konce tohoto roku relokují.

Členské státy by měly nyní poskytnout Komisi informace o počtu osob, které v nadcházejících šesti měsících znovuusídlí, a z jakých zemí budou tyto osoby znovusídlovat.

Členské státy by měly urychleně provést akční plán EU o navracení navržený Komisí, aby na úrovni EU fungoval účinný systém navracení.

EU by měla do jedenácti třetích zemích do konce roku 2015 vyslat evropské styčné úředníky pro otázky migrace.

Členské státy by měly podpořit mechanismus civilní ochrany EU značnými příspěvky.

Členské státy by měly poskytnout dostatečné zdroje pro společné operace agentury Frontex pod názvem Triton a Poseidon.

Členské státy by měly společně přispět ve stejném rozsahu jako EU k úsilí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších mezinárodních organizací, svěřenského fondu EU pro Sýrii a svěřenského fondu EU pro Afriku:

Evropský parlament a Rada by měly přijmout změny rozpočtu na rok 2016, jak navrhuje Komise.

Komise bude nadále uplatňovat rychlé a účinně řízení o nesplnění povinnosti, aby v případě potřeby zajistila plný soulad s acquis v oblasti azylu a navracení. 

Komise do 30. listopadu 2015 posoudí situaci, a pokud budou splněny všechny podmínky, doporučí v prosinci 2015 nebo v březnu 2016 Radě, aby potvrdila obnovení přesunů osob do Řecka na základě dublinského nařízení.

Komise dokončí své stanovisko týkající se prodloužení dočasných kontrol hranic zavedených v Německu, Rakousku a Slovinsku na základě Schengenského hraničního kodexu.

Komise dokončí akční plán s Tureckem.

Opatření přijatá Komisí a agenturami EU

Opatření přijatá členskými státy

Další kroky

Provádění ohniskového přístupu a rozhodnutí o relokaci

–Koordinace na místě:

– Odborné schůzky uspořádané Komisí mezi agenturami a Itálií/Řeckem.

– Koordinace s mezinárodními organizacemi působícími na místě (Mezinárodní výbor pro migraci a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), vyslání zvláštních vyslanců Komise do Itálie a Řecka pro koordinaci postupného zavádění ohniskového přístupu a zahájení relokace.

–Podpůrné týmy pro řízení migrace na místě:

– Itálie: v Katánii zřízena regionální jednotka EU (EURTF), společná operace agentury Frontex „Triton“, včetně vyšetřovacích týmů a týmů pro vedení pohovorů na Sicílii a Lampeduse, vyslání odborníků týmů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) na místo s cílem napomoci při poskytování informací a při relokaci.

– Řecko: zřízena regionální jednotka EU (EURTF), společná operace agentury Frontex „Poseidon“, včetně vyšetřovacích týmů a týmů pro vedení pohovorech na ostrovech v Egejském moři. V blízké budoucnosti by měli být vysláni odborníci úřadu EASO, jejichž úkolem bude podávat informace a zpracovávat žádosti.

Agentury

–Týmy agentury Frontex pro prověřování a získávání informací plní své úkoly v rámci společné operace, kterou hostí členský stát, v němž se ohniskový přístup provádí.

– Dne 2. října 2015 vydaly agentura Frontex i úřad EASO výzvu k poskytnutí odborníků a vybavení za účelem dalšího posílení podpůrných týmů pro řízení migrace v Itálii a v Řecku.

– V Itálii podporuje Eurojust Operační regionální tým agentury Frontex (OFRT) v Katánii při usnadňování vyřizování žádostí o vzájemnou právní pomoc a při koordinaci mezi členskými státy. V Řecku byli dva řečtí státní zástupci Odvolacího soudu v Pireu jmenování kontaktními osobami pro Eurojust, díky čemuž je Eurojust v reálném čase informován o veškerých potřebách následných soudních opatření a koordinace na úrovni EU.

–Kontakty s členskými státy s cílem vyřešit praktické otázky týkající se relokace:

– Komise zaslala všem členským státům dopis, v němž znovu zdůraznila potřebu jmenovat styčné úředníky a opětovně vyzvala členské státy, aby uvedly počet žádostí o relokaci v blízké budoucnosti.

– Dvoustranné kontakty před prvními relokacemi z Itálie a Řecka.

–Fórum o relokaci a znovuusídlení dne 1. října 2015:

– Členským státům byly poskytnuty informace o stavu provádění rozhodnutí Rady o relokaci.

– Itálie a Řecko předložily své plány a členské státy požádaly o vyjasnění.

– Bylo dohodnuto, že se jako „modus operandi“ pro provádění systému relokací použije schéma a operační závěry z pracovního semináře o relokaci, který se konal 21. září 2015.

–Komise vyjasnila finanční aspekty systémů relokace i znovuusídlení.

První relokace dokončeny 9. října 2015.

Itálie

Provádí se plán prezentovaný dne 1. října 2015 na fóru o relokaci a znovuusídlení.

Na ostrově Lampedusa začaly působit první podpůrné týmy.

Na Sicílii jsou připravena další tři přijímací centra a lze očekávat, že podpůrné týmy v nich začnou brzy pracovat.

V Katánii a ve Villa Sikania byly přiděleny kancelářské prostory.

Ve všech příslušných státních a místních vládních agenturách byla jmenována styčná kontaktní místa.

Jako součást plánu bylo předloženo posouzení personálních potřeb souvisejících s podpůrnými týmy pro řízení migrace.

Itálie požádala agenturu Frontex o vyslání deseti odborníků na snímání otisků prstů.

Řecko

Provádí se plán prezentovaný dne 1. října 2015 na fóru o relokaci a znovuusídlení.

Podpůrné týmy byly zřízeny na ostrově Lesbos a budou zřízeny na čtyřech dalších ostrovech (Chios, Samos, Kos a Leros), agentura Frontex působí na všech pěti ostrovech a odborníci úřadu EASO budou vysláni v blízké budoucnosti.

V Pireu byly jednotkám EURTF přiděleny kancelářské prostory v úřadu styčného úředníka agentury Frontex.

Ve všech příslušných státních a místních vládních agenturách byla jmenována styčná kontaktní místa.

Posouzení potřeb podpůrných týmů pro řízení migrace bylo dne 5. října 2015 předloženo Strategickému výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl a poté bylo předáno Komisi prostřednictvím jejích zvláštních vyslanců v Řecku.

Ostatní členské státy

Vymezení sítě vnitrostátních kontaktních míst a vyslání styčných úředníků do Itálie a Řecka.

20 členských států jmenovalo kontaktní místa, 22 členských států zatím jmenovalo styčné úředníky v Itálii, včetně jednoho členského státu, který zatím jmenoval jednoho styčného úředníka jak pro Itálii, tak pro Řecko.

Některé členské státy informovaly Itálii, Řecko nebo úřad EASO o počtu osob, které by mohly rychle přemístit.

Reakce na výzvy agentur

Vnitrostátní odborníci vyslaní do podpůrných týmů pro řízení migrace na základě výzvy agentury Frontex (670 do konce ledna 2016) a úřadu EASO (370 do třetího čtvrtletí roku 2017):

Itálii poskytnuto: 1) Frontex – 18 jednotek technického vybavení (plavidla, hlídková vozidla atd.) a 42 vyslaných odborníků.

Řecku poskytnuto: 1) Frontex – 27 jednotek technického vybavení a 53 odborníků (celkový počet odborníků, kteří jsou nasazeni na pozemních a námořních hranicích je 95, včetně řeckých úředníků)

–Relokace: členské státy by měly předem určit, kolik osob přemístí do konce roku.

–Přezkum vnitrostátních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), na jehož základě budou členským státům přiděleny dodatečné částky odpovídající paušálním částkám za přemístěné osoby, bude zahájen, jakmile členské státy oficiálně potvrdí přísliby z 20. července 2015 (nejpozději do 30. října 2015).

–Řecku bude z fondu AMIF poskytnuta podpora jako nouzová pomoc na pokrytí nákladů na vnitrostátní přepravu registrovaných osob z východních ostrovů v Egejském moři do pevninské části Řecka (z fondu AMIF bude v bezprostřední budoucnosti poskytnuta nouzová pomoc ve výši 5,99 milionů EUR; grantová dohoda se připravuje).

–Bude posouzena potřeba poskytnout Itálii podporu na pokrytí nákladů na vnitrostátní přepravu registrovaných osob z ostrova Lampedusa do pevninské části Itálie.

–Členské státy mají pravidelně aktualizovat údaje o počtu osob, které mohou rychle přemístit. 

–Členské státy mají dokončit proces jmenování vnitrostátních kontaktních míst a styčných úředníků.

–Výzvy agentury Frontex a úřadu EASO k vyjádření výzvy k poskytnutí odborníků:

odpovědi členských států na výzvu agentury Frontex se očekávají nejpozději do 16. října 2015.

Podpora společným operacím agentury Frontex „Triton“ a „Poseidon“.

–Společné operace „Triton“ a „Poseidon“ byly postupně posíleny (souběžně s prováděním ohniskového přístupu v Itálii a Řecku).

– Společná operace „Triton“: byl zvýšen počet technického vybavení k provádění hlídek i počet členů vyšetřovacích týmů a týmů pro vedení pohovorů (18 jednotek technického vybavení, např. plavidla, hlídková vozidla atd., a 42 vyslaných odborníků)

– Námořní složka společné operace „Poseidon“: agentura Frontex zvýšila objem aktiv i počet odborníků ve vyšetřovacích týmech a týmech pro vedení pohovorů a tlumočníků (27 jednotek technického vybavení a 53 odborníků). Agentura Frontex nabídla vyslání dalších 104 důstojníků a spolufinancování nákladů na 31 vedoucích týmů z řad řecké policie.

–Dne 2. října 2015 agentura zveřejnila otevřenou výzvu pro dodatečné příspěvky pokrývající rovněž potřeby společných operací „Triton“ a „Poseidon“.

–Posílení operativní podpory pro Itálii a Řecko v rámci společné operace „Triton“ a námořní složky společné operace „Poseidon“, zejména intenzivnější vyšetřování a vedení pohovorů, bylo možné díky tomu, že členské státy daly k dispozici své zdroje.

–Společná operace „Triton“: zapojilo se 26 členských států a států přidružených k Schengenu: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko. V současné době je zapojeno 17 z nich aktivy a /nebo vyslanými odborníky: MT, PT, NL, FR, NO, ES, EL, PL, RO, UK, DE, DK, CZ, BG, LV.

–Společná operace „Poseidon“: zapojilo se 25 členských států (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko). V současné době je zapojeno 18 z nich aktivy a /nebo vyslanými odborníky (DK, CZ, NO, SE, PT, PL, LV, DE, HR, NL, FI, IT, FR, ES, BE, UK, BG, RO)

–Členské státy se zavazují zachovat nebo zvýšit úroveň podpory probíhajících společných operací v Itálii a Řecku. Všechny členské státy by proto měly kladně reagovat na výzvu agentury Frontex z 2. října 2015.

–Frontex a Řecko by měly zajistit nasazení těchto dodatečně vyslaných důstojníků.

Přijímací kapacita a podmínky

–Monitorování a v případě nutnosti řízení při nesplnění povinnosti v souvislosti s porušením podmínek a kapacity příjmu.

–IT a EL se snaží zvýšit kapacitu příjmu. Itálie by měla zvýšit svou kapacitu prvotního přijetí o 2 500 osob do konce roku a řecká kapacita, která v současnosti činí 2 000 míst, se také rozšiřuje.

–Další pokyny ke zlepšení norem pro podmínky přijímání (EASO).

–Všechny členské státy zasažené krizí, především Řecko, by měly: začít využívat značné finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů / Evropského fondu pro regionální rozvoj / Evropské investiční banky, aby zvýšily kapacitu příjmu.

Navracení

–První návraty pod záštitou podpůrného týmu pro řízení migrace byly provedeny 10. října 2015.

–Dne 5. října 2015 bylo zahájeno přehodnocení Schengenského informačního systému (SIS) tak, aby zahrnoval všechna rozhodnutí o navrácení a všechny zákazy vstupu.

–Evropští styční úředníci pro otázky migrace (EMLO): koncepce představená dne 15. září 2015 zahrnovala specifické úkoly související s navracením.

–Vytvoření systému integrovaného řízení navracení osob: proces byl zahájen mezi Komisí, agenturami (Frontex a EASO) a příslušnými sítěmi dne 15. října 2015.

–Schengenské hodnocení systému navracení AT, BE, DE, NL v roce 2015, plus jedno hodnocení založené na dotazníku (LI).

–Reakce členských států potvrdily význam navracení státních příslušníků třetích zemí do zemí původu.

–Členské státy (a přidružené státy), které nejsou součástí stávajících sítí, byly vyzvány ke zvážení účasti nebo přidružení.

–Nábor a nasazení prvních evropských styčných úředníků pro otázky migrace do konce roku 2015.

–Dne 28. října 2015 uspořádá agentura Frontex operační setkání pro vyhodnocení následných opatření.

–V roce 2016 budou vyhodnoceny systémy navracení šesti členských států (IT, EL, LU, FR, MT, HR).

Znovuusídlení

Fórum o relokaci a znovuusídlení uspořádané 1. října 2015:

–UNHCR informoval o tendencích a prioritách v oblasti znovuusídlení pro rok 2016 a o oblastech, v nichž je třeba spolupracovat se státy, v nichž znovuusídlení probíhá.

–Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) informovala o oblastech, v nichž má odborné zkušenosti s procesem znovuusídlení a o podpoře, kterou může nabídnout státům, v nichž znovuusídlení probíhá.

–Komise informovala o svých pokynech pro finanční podporu.

Seminář o znovuusídlení uspořádaný úřadem EASO 2. října 2015:

–UNHCR informoval o různých krocích přijímaných v rámci procesu znovuusídlení pod jeho záštitou.

–IT, NL a SE informovaly o některých aspektech svých programů znovuusídlení s cílem sdílet osvědčené postupy.

–Prezentace programu pro znovuusídlení EU-FRANK s cílem usnadnit znovuusídlení a přijímání uprchlíků prostřednictvím sdílení znalostí.

–Prezentace ICMC o postupech pro integraci.

–Zmapování operativních potřeb členských států v oblasti znovuusídlení a vymezení podpůrných operativních opatření k naplnění těchto potřeb.

–Fórum o relokaci a znovuusídlení uspořádané 1. října 2015:

–Všechny členské státy potvrdily své závazky z 20. července 2015, mnohé z nich přitom výslovně odkázaly na úzkou spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

–Všechny státy potvrdily dodržování dohodnutých priorit, pokud jde o regiony znovuusídlení. Většina se zaměří na syrské uprchlíky v Libanonu, Jordánsku nebo Turecku. Některé členské státy rovněž uvedly, že budou pravděpodobně přesídlovat i z jiných regionů, například z Afrického rohu (Súdán) nebo severní Afriky (Egypt).

–Některé členské státy již v rámci režimu zahájily omezené přesídlování (IT, CZ), zatímco Lichtenštejnsko uvedlo, že již splnilo závazek přesídlit z Turecka 20 Syřanů.

–Některé členské státy uvedly, jaký počet osob ze svého celkového závazku plánují znovuusídlit v roce 2016 a 2017.

–Do 30. října 2015 mají členské státy Komisi oficiálně potvrdit počet osob, které mají být znovuusídleny v souladu s počty přislíbenými v rámci příslušného programu z 20. července 2015.

–Na tomto základě Komise zreviduje národní programy členských států v rámci AMIF.

–Spolupráce členských států s Úřadem vysokého komisaře OSN za účelem identifikace osob pro znovuusídlení.

Převaděčství migrantů

–Společný operační tým MARE funguje jako hlavní informační místo pro podávání informací o převaděčství migrantů pro podporu členských států při vyšetřování a trestním stíhání převaděčů migrantů.

–Podpora XX vyšetřování a XX společných operací proti převaděčství v členských státech XX.

–Vyslání XX odborníků členskými státy XX do společného operačního týmu MARE.

–Další posílení spolupráce mezi agenturami v oblasti převaděčství migrantů

–Další využití společných vyšetřovacích týmů a společných operací v oblasti převaděčství migrantů.

Civilní ochrana

–Komise zaslala všem členským státům dne 24. září 2015 dopis, v němž je požádala, aby upřesnily, jaká aktiva by mohly dát k dispozici, pokud by byl během uprchlické krize aktivován tento mechanismus.

–Poslední koordinační schůzka se konala 8. října 2015.

–Zatím na tento dopis odpovědělo 19 členských států, z toho 8 kladně (BE, CY, FI, LT, SE, SK, CZ, LV). Čtyři další státy (AT, BG, SI, UK) uvedly, že by reagovaly podle konkrétní situace.

–Maďarsko aktivovalo mechanismus civilní ochrany 18. června 2015 a 11. září 2015.

–Srbsko aktivovalo mechanismus civilní ochrany 21. září 2015.

–Členské státy, které to potřebují, mohou mechanismus aktivovat.

–Členské státy připravují plány pro mimořádná opatření civilní ochrany, která by mohla být nutná v případě různých scénářů, i to jaká aktiva by mohla být poskytnuta.

Pohraniční jednotky rychlé reakce (RABIT)

–Agentura Frontex zaslala 18. září 2015 správní radě agentury dopis, v němž zdůraznila svou připravenost reagovat na všechny žádosti o rychlý zásah, které by předložil členský stát čelící náhlému a mimořádnému tlaku nedovoleného přistěhovalectví na vnějších hranicích, a vyzvala k podpoře jakýchkoli takových intervencí i provádění probíhajících posílených společných operací.

–Komise ve svém sdělení o řešení uprchlické krize upozornila na možnost využití mechanismu RABIT.

–Na dopis výkonného ředitele odpovědělo 13 členských států.

–Do dnešního dne (7. října 2015) zatím žádný členský stát agentuře Frontex neoznámil úmysl požádat o jednotky rychlého nasazení.

–Šest členských států uvedlo, že jsou ochotny nasadit lidské a technické zdroje, eventuálně ještě letos [pokud by o ně bylo požádáno].

–Každý členský stát, který čelí situaci náhlého a mimořádného tlaku z důvodu velkého počtu migrantů, kteří se pokoušejí vstoupit nezákonně na jeho území, může v případě, že tento tlak přesahuje jeho kapacitu, požádat o aktivaci mechanismu rychlé reakce koordinovaného agenturou Frontex.

–Agentura Frontex bude ve spolupráci s členskými státy neustále sledovat vývoj situace na vnějších hranicích EU, zejména v případě těch členských států, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku.

Opatření EU

Opatření přijatá členskými státy

Další kroky

Zvýšená finanční podpora pro řízení migrace: hraniční kontroly, azylové systémy, přijímání, navracení (jak je uvedeno v opravném rozpočtu č. 7/2015 a návrhu na změnu č. 2/2016).

– Dodatečných 100 milionů EUR pro mimořádnou pomoc z fondů AMIF a ISF v roce 2015, návrh byl předložen Komisí a rozpočtové orgány urychlily jeho schvalování.

–Rozpočtový dopad druhého návrhu týkajícího se relokace 120 000 uprchlíků (včetně nákladů na dopravu) ve výši 780 milionů EUR na rok 2016 byl obsažen v návrhu na změnu rozpočtu č. 2, který má být Komisí přijat dne 14. října 2015;

–další návrh Komise ve výši celkem 600 milionů EUR dodatečných prostředků na rok 2016 byl rovněž začleněn do návrhu na změnu č. 2, který zahrnuje:

–310 milionů EUR pro lépe strukturalizovaná střednědobá opatření a pro činnosti související s prvotním přijetím v nejvíce zasažených členských státech;

–dalších 94 milionů EUR dodatečné nouzové pomoci,

–110 milionů EUR pro rozpočtové sladění prvního balíčku přemístění (40 000 uprchlíků) s druhým;

–dodatečné zdroje pro agentury (viz níže).

Pokračující nouzová pomoc:

–Z fondu AMIF byla Rakousku k 5. říjnu poskytnuta nouzová pomoc ve výši 6,3 milionu EUR, žádosti Maďarska, Německa, Řecka a Chorvatska v celkové výši více než 60 milionů EUR se stále vyřizují.

–Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice poskytl na začátku října 10,7 milionu EUR Řecku a 1,7 milionu EUR Francii. Další žádosti o financování v celkové výši více než 8 milionů EUR pro Řecko a Chorvatsko se dosud vyřizují.

–Členské státy (plus 3 země přidružené k Schengenu) určily příslušné orgány.

–75 % členských států vytvořilo struktury provádění a začalo provádět vnitrostátní programy.

–Příděly pro vnitrostátní programy Itálie z Azylového, migračního a integračního fondu a fondu ISF činí přibližně 560 milionů EUR na období 2014–2020. První platby předběžného financování ve výši přibližně 39 milionů EUR byly provedeny v srpnu 2015. Dále byla Itálii v roce 2015 přidělena částka 19,12 milionu EUR jako nouzová pomoc.

Příděly pro vnitrostátní programy Řecka z Azylového, migračního a integračního fondu a fondu ISF činí přibližně 474 milionů EUR na období 2014–2020. První platby předběžného financování ve výši přibližně 33 milionů EUR byly provedeny v září 2015. Dále byla Řecku v roce 2015 přidělena částka 19,5 milionu EUR (včetně grantu UNHCR) jako nouzové pomoci.

–Členské státy by měly využívat dostupné finanční prostředky poskytnuté prostřednictvím vnitrostátních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a fondu ISF. Za tímto účelem musejí některé členské státy ještě určit příslušné orgány.

–Komise posoudí potřebu revize programů členských států pro fondy AMIF a ISF-Hranice, aby se ověřilo, zda jsou v souladu se současnou situací v oblastech, jakými jsou například přijímací kapacita.

–Komise bude v úzkém kontaktu s členskými státy, které jsou nejvíce vystaveny tlaku, aby dokončila posouzení potřeb a zajistila strukturovanější přístup (činnosti, harmonogram) pro řešení současné naléhavé situace prostřednictvím jejich vnitrostátních programů i prostřednictvím nouzové pomoc.

–Zbývajících devět vnitrostátních programů, které nebyly doposud schváleny, má být přijato do konce listopadu.

–Rada Evropské investiční banky projedná na listopadovém zasedání zvláštní podmínky pro projekty související s uprchlíky; posouzení potřeb do konce listopadu.

Podpora pro agentury EU

–Posílení lidských zdrojů agentur pro roky 2015 a 2016

–60 pracovních míst pro agenturu Frontex,

–30 pro Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu,

–30 pro Europol.

–50 milionů EUR na podporu činností agentury FRONTEX v roce 2016 v oblasti navracení a 20 milionů EUR na posílení jejích ohniskových operací.

–Podpora členských států pro operace agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu

–Podpora navrhovaná pro rozpočet na rok 2016

Opatření EU

Opatření přijatá členskými státy

Další kroky

Diplomatické ofenziva v oblasti migrace

–Konference na vysoké úrovni na téma východního Středomoří / tras přes západní Balkán, Lucemburk, 8. října 2015. Vymezeno pět hlavních oblastí činnosti (v prohlášení): 1) podpora pro Jordánsko, Libanon a Turecko, 2) podpora pro tranzitní země, 3) boj s organizovaným zločinem / převaděčstvím migrantů, 4) řešení hlavních příčin, 4) zapojení zemí původu ilegálních migrantů.

–Turecko – byl předložen akční plán mezi EU a Tureckem v oblasti migrace, včetně opatření na podporu Turecka v uprchlické krizi s cílem omezit nelegální odchody.

–Německo oznámilo, že s Tureckem začalo vést na vysoké úrovni dialog o migraci.

Konference na vysoké úrovni

– využít pro dialog a spolupráci stávající bilaterální a regionální rámce;

– dohodnout akční plány pro provádění;

– spolupracovat s OSN a dalšími mezinárodními organizacemi;

– uspořádat ministerské fórum EU-západní Balkán (do konce roku 2015);

Monitorování: Zasedání vyšších úředníků počátkem roku 2016 – o provádění prohlášení přijatého na konferenci.

Summit ve Vallettě, 11. až 12. listopadu 2015

–Politické prohlášení a akční plán.

–Následná opatření, pokud jde o cílenou pomoc, legální migraci, boj proti převaděčství a hmatatelný pokrok v oblasti navracení a zpětného přebírání.

–Členské státy mají přispět do nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešit základní příčiny problému nelegální migrace a vysídlených osob v Africe.

 EU – Afrika: 

–Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navštíví Etiopii a Komisi Africké unie (20. října 2015), aby na vysoké úrovni zahájila dialog o migraci. Je třeba zahrnout závazek zahájit společný program pro migraci a mobilitu, činnosti související s migrací z Etiopie, posílenou spolupráci v oblasti navracení.

–Vysoká představitelka se účastní příštího zasedání ministrů zemí oblasti Sahelu.

–Provádění migračního pilíře regionálního akčního plánu EU pro oblast Sahelu na období 2015–2020.

Turecko:

–Akční plán – je třeba dokončit.

Navracení do třetích zemí

–Zřízení nástroje pro budování kapacit pro zpětné přebírání osob (v rámci ročního pracovního programu AMIF na rok 2015)

–Členské státy mají navrhovat projekty pro možné financování v rámci tohoto nástroje, rovněž věnovat zdroje na asistovaný dobrovolný návrat

–Identifikace konkrétních projektů na posílení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob s klíčovými partnery. Zajištění dostupnosti odpovídající finanční podpory pro opatření ve třetích zemích související se zpětným začleněním a návraty.

–V Bruselu se uskutečnil seminář o zpětném přebírání osob se zeměmi AKT (28.–29. září 2015).

–Účast členských států na semináři.

–Zřízení vnitrostátních kontaktních míst pro zpětné přebírání v zemích EU–AKT.

–Určení styčných úředníků pro EU pro otázky migrace.

–Všeobecná dohoda o využití tradičních vlastních zdrojů pro evropské styčné úředníky pro otázky migrace, kteří mají být vysláni do delegací EU v klíčových zemích.

–Příprava na případné vyslání evropských styčných úředníků pro otázky migrace do Egypta, Libanonu, Nigeru, Nigérie, Senegalu, Pákistánu, Srbska, Etiopie, Tuniska, Súdánu, Turecka a Jordánska (příprava oznámení o volných místech, výběrové řízení,

skutečné vyslání).

–Bilaterální jednání o zpětném přebírání osob se subsaharskými státy a/nebo jinými státy původu.

–G 5 Sahel – 17. června 2015.

–Setkání s ministry zahraničí Burkiny Faso, Mali, Mauritánie, Nigeru a Čadu.

–Návštěva vysoké představitelky Unie v Alžírsku 17. září 2015 po informační schůzce Komise v Alžíru ve dnech 9. a 10. září 2015.

–Návštěva vysoké představitelky v Nigeru 18. září 2015.

–Itálie – vedoucí konsorcia pro program regionálního rozvoje a ochrany v severní Africe. Potřeba další podpory COMM v dialogu s alžírskými orgány.

–Je třeba, aby se uskutečnil dialog na vysoké úrovni. Připravované schůzky:

-Senegal – 19.–21. října 2015.

-Etiopie – 20. října 2015.

- opatření navazující na návštěvu vysoké představitelky Unie v Nigeru: Niger představí na summitu ve Vallettě soubor opatření;

–vytvoření individuálních motivačních balíčků, které by bylo možno použít vůči třetím zemím, které plně nespolupracují v oblasti zpětného přebírání osob;

–následná opatření související s obnovením jednání o uzavření dohod o zpětném přebírání osob se zeměmi severní Afriky;

–možné zahájení nových jednání s dalšími zeměmi.

– Pákistán: jednání o zpětném přebírání mezi Řeckem, Pákistánem a Komisí. Součástí tří zasedání smíšených readmisních výborů, která se konala v roce 2014 a 2015, byl akční plán, který by měl Pákistánu pomoci splnit jeho závazky přijaté v červnu 2015.

–Na zvláštní schůzce, která se konala dne 8. října 2015 v Aténách mezi řeckými orgány a pákistánským velvyslanectvím, byly vymezeny konkrétní problémy a bylo dosaženo dohody o jejich řešení.

–

– Pákistán: opatření navazující na jednání – splnit další závazky, které byly přijaty v rámci smíšených readmisních výborů v letech 2014 a 2015. Možnost uzavření akčního plánu pro migraci mezi EU a Pákistánem, který by zahrnoval zpětné přebírání, opatření proti převaděčství, podporu, bude projednávána během návštěvy komisaře Avramopoulose dne 29. října.

–Další zasedání smíšeného readmisního výboru se bude konat v Bruselu v prvním pololetí roku 2016.

Humanitární pomoc

–Závazek Evropské rady poskytnout přinejmenším další 1 miliardu EUR z rozpočtu EU i z vnitrostátních rozpočtů na pokrytí naléhavých potřeb uprchlíků prostřednictvím podpory Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších humanitárních organizací.

–Komise již navrhla poskytnout 200 milionů EUR pro humanitární pomoc uprchlíkům v tomto roce; poté dalších 300 milionů EUR na humanitární pomoc v roce 2016.

–Rozpočtový orgán: Evropský parlament a Rada urychlily schvalovací postupy.

–Podepsány dohody v hodnotě 50 milionů EUR s agenturami OSN a jinými humanitárními organizacemi (např. Mezinárodním výborem Červeného kříže atd.) umožňující předběžné financování.

–Od 23. září přislíbeno již téměř 275 milionů EUR.

–Členské státy doplní financování EU pro humanitární pomoc.

–Smlouvy týkající se humanitární pomoci ve výši 200 milionů EUR by měly být sjednány do konce listopadu.

Svěřenské fondy

Nouzový svěřenský fond pro Afriku:

–Návrh Komise poskytnout 1,8 miliardy EUR z prostředků EU (rozpočet EU + ERF) na podporu stability a řešení základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Zeměpisné pokrytí je devět zemí sahelského regionu a regionu Čadského jezera, devět zemí v oblasti Afrického rohu a pět zemí v severní Africe.

– V současnosti, tři členské státy přislíbily poskytnout celkem 9 milionů EUR (ES, DE a LU). Další členské státy, stejně jako Norsko a Švýcarsko, vyjádřily ochotu přispět.

– Pozitivní stanovisko výboru ERF.

–Rozhodnutí Komise o svěřenském fondu by měla být přijata ještě před summitem ve Vallettě.

–Zajistit značné a konsistentní příspěvky do fondu ze strany členských států EU a dalších mezinárodních partnerů s cílem doplnit financování EU.

Regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii:

–500 milionů EUR z rozpočtu EU

– Dva členské státy přislíbily jako dodatečnou podporu celkem 8 milionů EUR (Itálie 3 miliony EUR a Německo 5 milionů EUR).

Budování kapacit

–Turecko – akční plán (viz výše)

–Srbsko/Bývalá jugoslávská republika Makedonie: zvláštní opatření ve výši 10 milionů EUR. Podpora budování kapacit v obou zemích (včetně vybavení) a v oblasti humanitární pomoci uprchlíkům.

–Připravuje se regionální program s rozpočtem ve výši 8 milionů EUR z NPP (nástroje předvstupní pomoci). Cílem je posílit kapacity (včetně registrace uprchlíků) na západním Balkáně.

— Afrika – Niger: probíhá posílení víceúčelového centra v Agadezu, kde se poskytuje přímá pomoc a informace migrantům a kde se provádějí registrace, ve středisku se také nabízejí možnosti bezpečného a dobrovolného návratu a zpětného začlenění ve spolupráci se zeměmi původu. Je zahrnuta podpora místních komunit (1. fáze financovaná z IcSP – 1,5 milionu EUR).

–Zahájení působení společného vyšetřovacího týmu v Nigeru (financováno EU, prováděno Španělskem a Francií) s cílem posílit kapacitu Nigeru bojovat s nelegální migrací.

–Turecko – akční plán (viz výše)

–Srbsko/Bývalá jugoslávská republika Makedonie: příprava smluv probíhá, k dalšímu uvolnění prostředků a provádění smluv dojde v příštích týdnech.

–Zahájení projektu na posílení kapacit východoafrických zemí bojovat proti obchodování s lidmi a převaděčstvím migrantů, předpokládaný začátek – leden 2016.

–Příprava regionálního programu EU pro rozvoj a ochranu v oblasti Afrického rohu s cílem posílit kapacity Keni, Etiopie a Súdánu v oblasti ochrany uprchlíků a jejich přijímání.

–Zahájení projektu na posílení správní kapacity pro návrat a udržitelné znovuzačlenění podél hlavních migračních koridorů (se zaměřením na Afriku ), předpokládaný začátek leden 2016.

–Zahájení projektu na podporu dialogu o migraci a mobilitě mezi EU a Africkou unií, rabatský proces a chartúmský proces, předpokládá se zahájení v prosinci 2015.

–Předložit návrh prohlášení o partnerství pro mobilitu, aby bylo možné zahájit dialog s Libanonem. Aktivnější přístup členských států při zajišťování provádění stávajícího partnerství v oblasti mobility mezi EU a Jordánskem a budoucí dohody mezi EU a Libanonem.

–Vypracování a provádění nových regionálních programů rozvoje a ochrany v severní Africe a Africkém rohu na začátku roku 2016.

Nástroj

Opatření EU

Opatření přijatá členskými státy

Další kroky

Směrnice 2013/32/EU o azylovém řízení

–Zahájeno 18 řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesdělení nebo částečného sdělení transpozičních opatření, členským státům byla zaslána výzva;

–šest z řízení o nesplnění povinnosti nebo nesprávném provádění je ve fázi výzvy,

–jednomu členskému státu byl zaslán správní dopis z důvodu obav ohledně souladu nových právních předpisů s ustanoveními tohoto nástroje.

Jeden členský stát oznámil úplné provedení směrnice. Toto oznámení se právě posuzuje (FR).

–Jestliže členské státy směrnici plně neprovedou do vnitrostátních právních předpisů, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

–Jestliže členské státy nebudou směrnici plnit, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

Směrnice 2013/33/EU o podmínkách přijímání

–Zahájeno 19 řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesdělení nebo částečného sdělení transpozičních opatření, členským státům byla zaslána výzva;

–osm z řízení o nesplnění povinnosti nebo nesprávném provádění je ve fázi výzvy,

–jednomu členskému státu byl zaslán správní dopis z důvodu obav ohledně souladu nových právních předpisů s ustanoveními tohoto nástroje,

Dva členské státy oznámily úplné provedení směrnice. Tato oznámení se právě posuzují (FR/ES).

–Jestliže členské státy směrnici plně neprovedou do vnitrostátních právních předpisů, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

–Jestliže členské státy nebudou směrnici plnit, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

Směrnice 2011/95/EU o normách pro přiznání mezinárodní ochrany

–Zahájeno 13 řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesdělení nebo částečného sdělení transpozičních opatření,

–jedenácti členským státům byla zaslána výzva,

–dvěma členským státům byla zaslána odůvodněná stanoviska,

–bylo zahájeno jedno řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesouladu / nesprávného provádění.

–Jestliže členské státy směrnici plně neprovedou do vnitrostátních právních předpisů, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

–Jestliže členské státy nebudou směrnici plnit, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

Dublinské nařízení EU/604/2013

–Bylo zahájeno jedno řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesouladu; členskému státu byla zaslána výzva.

–Jestliže členský stát nebude směrnici plnit, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

Nařízení Eurodac EU/603/2013

–Členským státům bylo zasláno pět správních dopisů s dotazem ohledně dodržování pravidel pro předávání otisků prstů.

Členské státy na tyto správní dopisy odpověděly.

–V závislosti na výsledcích posouzení odpovědi na správní dopisy, může být zahájeno formální řízení o nesplnění povinnosti.

Směrnice o dlouhodobém pobytu 2011/51/EU

–Zahájeno 7 řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesdělení nebo částečného sdělení transpozičních opatření, členským státům byla zaslána výzva.

–Jestliže členské státy směrnici plně neprovedou do vnitrostátních právních předpisů, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

Směrnice o navracení 2008/115/ES

–Byla zahájena čtyři řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesouladu; členským státům byly zaslány výzvy, dále byly členským státům zaslány tři správní dopis s žádostí o vyjasnění postupu při vydávání rozhodnutí o návratu nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí;

–členským státům bylo zasláno sedm správních dopisů s žádostmi o vysvětlení postupu pro výkon rozhodnutí o návratu vydaných nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí, jednomu členskému státu byl zaslán správní dopis ohledně obav o souladu nových právních předpisů s ustanoveními směrnice.

–Jestliže členský stát nebude směrnici plnit, může následovat vydání odůvodněného stanoviska a věc pak může být předložena Soudnímu dvoru.

–V závislosti na výsledcích posouzení odpovědi na správní dopisy může být zahájeno formální řízení o nesplnění povinnosti.

Schengenský hraniční kodex – nařízení (ES) č. 562/2006

–Jednomu členskému státu byl zaslán správní dopis z důvodu obav ohledně souladu nových právních předpisů s ustanoveními tohoto nástroje.

–

–V závislosti na výsledcích posouzení odpovědi na správní dopisy může být zahájeno formální řízení o nesplnění povinnosti.