This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52015DC0078
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL on the implementation of the work under the nuclear decommissioning assistance programme to Bulgaria, Lithuania and Slovakia in the period 2010-2014
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v období 2010–2014
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v období 2010–2014
/* COM/2015/078 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v období 2010–2014 /* COM/2015/078 final */
ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění prací v rámci programu
pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku,
Litvě a na Slovensku
v období 2010–2014 Obsah 1............ Úvod. 3 2............ Správa programu. 4 3............ Zprávy o jednotlivých
zemích. 7 3.1......... Bulharsko – jaderná
elektrárna Kozloduj 7 3.2......... Litva – jaderná elektrárna
Ignalina. 8 3.3......... Slovensko – jaderná
elektrárna Bohunice V1. 9 4............ Závěry. 10 1. Úvod Tato zpráva popisuje provádění
programu pomoci Evropské unie pro vyřazování jaderných zařízení z
provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v období 2010–2014. Splňuje
požadavky na podávání zpráv jak současného8,9, tak
předcházejícího4,5,6 programu pomoci. Účel a právní základ Po přistoupení se Bulharsko, Litva
a Slovensko zavázaly předčasně odstavit osm starých
jaderných elektráren sovětské konstrukce před koncem jejich plánované
životnosti. Unie na oplátku souhlasila, že těmto třem členských
státům poskytne finanční pomoc při vyřazování
dotčených jaderných elektráren: bloků 1 až 4 JE Kozloduj (KNPP) v Bulharsku, bloků 1 a 2 JE Ignalina (INPP) v Litvě a bloků 1 a 2 JE Bohunice V1 (V1 NPP) na Slovensku. Harmonogram pro Litvu a Slovensko
(přistoupení v roce 2004) se liší od harmonogramu pro Bulharsko
(přistoupení v roce 2007). Pomoc EU byla realizována v těchto
odlišných obdobích: 1)
období před přistoupením
prostřednictvím programu PHARE[1];
2)
období po přistoupení podle protokolů k
příslušným aktům o přistoupení[2],[3],[4]; 3)
prosloužení do roku 2013 podle příslušných
nařízení Rady[5],[6],[7]. Dvě nařízení Rady[8],[9]
a jejich opravy stanovily nový právní základ a poskytly další podporu na
programy vyřazování jaderných zařízení na období 2014–2020. Předchozí zpráva o provádění[10] popisuje plnění původních závazků uvedených tří
členských států a provádění programu pomoci do roku
2009. Předkládaná zpráva popisuje činnosti a výsledky od roku
2010 do 31. října 2014, s výjimkou finančních údajů,
které jsou ve zprávě zahrnuty do 30. září 2014. Rozpočet a oblast působnosti Finanční pomoc EU byla zřízena, aby
podporovala členské státy v bezpečném vyřazování reaktorů,
které mají být předčasně odstaveny z provozu
(„vyřazování z provozu“) a aby byla zavedena zmírňující
opatření v odvětví energetiky, např. náhradní kapacity,
zlepšování životního prostředí, modernizace a energetická
účinnost („opatření v odvětví energetiky“). Oblast
působnosti nového programu pomoci se zaměřuje na plynulý proces
směrem ke konečnému stavu vyřazení z provozu.
V novém finančním období (2014–2020) nebude tudíž poskytnuta žádná
nová podpora na projekty v odvětví energetiky, avšak provádění již
dříve existujících projektů bude několik let pokračovat. Cílem finanční pomoci EU není pokrýt
veškeré náklady na vyřazení z provozu, ani poskytnout náhradu za všechny
ekonomické důsledky předčasného ukončení provozu, ale je
výrazem solidarity mezi EU a členskými státy. Finanční pomoc na programy vyřazování jaderných
zařízení z provozu (v milionech EUR) || Prostředky skutečně přidělené do konce roku 2009 || Prostředky skutečně přidělené v období 2010–2013 || Prostředky v současných cenách pro období 2014–2020 || Celkem Bulharsko (Kozloduj) || 566 || 300 || 293 || 1 159 Litva (Ignalina) || 875 || 492 || 451 || 1 818 Slovensko (Bohunice) || 364 || 248 || 225 || 837 Celkem || 1 805 || 1 040 || 969 || 3 814 2. Správa programu 2.1. Způsob
provádění Program finanční pomoci EU pro všechny
tři členské státy po jejich přistoupení provádí Komise
(Generální ředitelství pro energetiku) s využitím formy nepřímého
řízení. Rozpočet je plněn prostřednictvím Evropské banky
pro obnovu a rozvoj (EBRD), pomocí příspěvků do
příslušných mezinárodních fondů na podporu vyřazení
z provozu (IDSF) a pro Litvu rovněž prostřednictvím vnitrostátní
agentury, Centrální agentury pro řízení projektu (CPMA). Mezinárodní fondy na podporu
vyřazení z provozu V roce 2000 byl zřízen zvláštní fond
pro každý ze tří členských států. Tyto fondy sdružující více
dárců jsou spravovány Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.
Od roku 2004 je EK jediným přispěvatelem a během
existence fondů poskytla více než 95 % všech
příspěvků. V roce 2013 Komise přehodnotila
a potvrdila úlohu EBRD při řízení IDSF na období 2014–2020. Vnitrostátní agentury V současné době pouze Litva provádí
opatření prostřednictvím vnitrostátní agentury, Centrální agentury
pro řízení projektu (CPMA). Agentura, která funguje od roku 2007, je
jediným orgánem pro provádění nových projektů, zatímco EBRD je nadále
zodpovědná za dokončení probíhajících projektů zahájených
před rokem 2014. V říjnu 2014 Slovensko
vyjádřilo přání zavést program pomoci pro vyřazování jaderných
zařízení z provozu prostřednictvím vnitrostátní agentury,
Slovenské inovační a energetické agentury, a zaslalo formální návrh
v tomto ohledu Komisi. Komise posoudí soulad s finančním
nařízením a přijme rozhodnutí v roce 2015. Bulharsko se zatím rozhodlo takový
vnitrostátní orgán nezřizovat. 2.2. Procesní
rámec a monitorování programů v období 2010–2013 Provádění programu v období 2010–2013
pokračovalo podle dosavadního rámce, který byl revidován v roce 2010 s
ohledem na prodloužení poskytování pomoci Bulharsku[11]. Každý rok členské státy vypracovaly
programový dokument, v němž stanovily celkové cíle využití pomoci EU
pro nadcházející rok. Tyto dokumenty byly přezkoumány GŘ pro
energetiku a předloženy k vyjádření stanoviska výboru
zástupců členských států[12].
Komise těmto třem programům přidělovala finanční
prostředky na základě každoročně přijímaných rozhodnutí
Komise o financování, jejichž přílohou byly programové dokumenty. Podrobné projektové návrhy byly
předloženy jednotlivě GŘ pro energetiku k přezkoumání
a pro stanovisko výboru jako součást schvalovacího procesu.
Prostředky byly na jednotlivé projekty přiděleny pouze
na základě schválení. Komise vyplácela finanční prostředky
Evropské bance pro obnovu a rozvoj a Centrální agentuře pro
řízení projektu (CPMA) na základě žádosti podložené odhady plateb a
pokrokem v realizaci projektu. Na provádění dohlížel monitorovací výbor
zřízený pro každou zemi a způsob provádění;
v případě IDSF příslušné shromáždění
přispěvatelů, nebo specializovaný výbor pro CPMA
v Litvě. Přestože projekty mohou být financovány až do výše
100 %, byly pro klíčové projekty zavedeny zvláštní stropy pro
spolufinancování, kdy překročení nákladů musí hradit
příjemce. Program pomoci podléhá pravidelným
auditům a hodnocením. Evropský účetní dvůr provedl audit, který
vydal doporučení jak pro probíhající program, tak pro budoucí prodloužení[13]. EK uzavřela smlouvy na externí finanční audity fondů
BIDSF, IIDSF a KIDSF, jak se předpokládá v příslušných
nařízeních Rady. Doporučení z auditů jsou
v současnosti prováděna. 2.3. Revidované
postupy provádění a předběžné podmínky Na základě zkušeností získaných
z předchozích deseti let provádění a vzhledem
k doporučením z minulých auditů přijala Komise revidované
prováděcí postupy v srpnu 2014, dříve
než požadovala nařízení[14]. Revidované postupy definují pro každý program
vyřazování z provozu cíle, očekávané výsledky, milníky, cílová data,
jakož i odpovídající ukazatele plnění a obsahují podrobné plány
vyřazení z provozu pokrývající celé programy vyřazování z provozu15,16. Pro stanovení spolehlivé základny před
zahájením realizace nového procesního rámce na období 2014–2020 definují
nařízení Rady předběžné podmínky, tj. nezbytné předpoklady
pro obdržení další pomoci každým členským státem[15],[16]. Každý členský
stát poskytl Komisi v požadované lhůtě příslušné informace, z
kterých vyplývá, že tyto státy splňují acquis Unie v oblasti
jaderné bezpečnosti a že vypracovaly finanční plán pro celé programy
vyřazování z provozu, jakož i podrobný plán vyřazení z provozu. 2.4. Procesní
rámec a monitorování programů v roce 2014 Dne 30. října 2014 schválila Komise
použití prostředků pro tři uvedené programy přijetím
rozhodnutí o financování[17]. Prostředky vyčleněné
na rok 2014 budou skutečně poskytnuty prostřednictvím
pověřovacích dohod s prováděcími subjekty EBRD a CPMA.
Tyto dohody se nyní připravují (situace ke dni 31. října 2014) a
mají být dokončeny včas, aby bylo možné využívat zdroje roku 2014. Komise převede Evropské bance pro obnovu
a rozvoj a Centrální agentuře pro řízení projektu (CPMA)
finanční prostředky na základě odhadů plateb a pokroku v
realizaci projektu. V průběhu roku 2014 byl s
novými projekty postupně vypracován a všemi zúčastněnými
stranami zaveden nový procesní rámec. Revidované prováděcí postupy, které
obsahují podrobnější požadavky na podávání zpráv, platí rovněž
pro probíhající projekty zahájené v rámci předchozího procesního
rámce, pokud nová pravidla nejsou v rozporu se stávajícími formálními
dohodami. Provádění opatření
a finanční pomoc sleduje monitorovací výbor pro každou zemi
a způsob provádění. 3. Zprávy o jednotlivých zemích Navzdory obtížím zůstaly reaktory
odstaveny, odstraňování paliva z reaktorů pokračovalo,
přičemž kromě jednoho bylo palivo odstraněno ze všech
reaktorů. U všech programů vyřazování z provozu bylo
dosaženo značného pokroku, což je zvláště patrné
v případě demontáže turbínové haly, kdy v souladu s plánem
vzniklo značné množství materiálů, určených většinou k
likvidaci a poté ke konvenční recyklaci nebo zneškodňování
radioaktivního odpadu. 3.1. Bulharsko – jaderná elektrárna
Kozloduj Závazek ukončení provozu a vývoj financování Bloky 1 a 2 byly od roku 2008 pod
kontrolou státního podniku pro radioaktivní odpad (SERAW). Bloky 3 a 4
byly od července 2012 bez paliva a byly v březnu 2013
převedeny z provozovatele elektrárny na podnik SERAW, čímž podnik
SERAW převzal odpovědnost za veškeré činnosti při
vyřazování z provozu. Hlavním přínosem v souvislosti s pomocí EU
byla změna strategie vyřazování z provozu z „odložené demontáže“
na „okamžitou demontáž“ v roce 2006. To snižuje celkový čas potřebný
na vyřazení z provozu a umožňuje nejlepší využití dostupných
pracovníků, což by mělo omezit i celkové náklady. Poslední
aktualizace (2011) stanovila termín dokončení na rok 2030. U
některých projektů došlo ke zpožděním, ale ta neměla vliv
na kritickou cestu harmonogramu prací, takže je stále ještě možné
plánované datum dokončení dodržet. Celková pomoc EU přislíbená Bulharsku
k dnešnímu dni činí 868 milionů EUR. Podrobnosti
o tom, jakým způsobem byly finanční prostředky pro
Bulharsko rozděleny, jsou uvedeny v tabulce 1 přílohy.
Na konci vykazovaného období nebyly ze strany EU zatím uhrazeny platby ve
výši238 milionů EUR (868 milionů EUR závazků minus 630
milionů EUR skutečně převedených). Realizace
projektů Demontáže v turbínových halách bloků
1–4 pokračují uspokojivě. Povolení pro vyřazení bloků 1–2
z provozu by měl příslušný orgán vystavit v brzké
době. Nutnost opakovat posouzení vlivů na životní prostředí
(EIA) pro vnitrostátní zařízení pro zneškodňování odpadů zvyšuje
riziko zpoždění konečného termínu programu. Přetrvávající právní
problémy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
související s plazmovým tavicím zařízením a povolení pro vyřazení
z provozu představují trvalé riziko z hlediska zpoždění
a dodatečných nákladů na úrovni programu. Do konce
roku 2013 bylo v rámci programu Kozloduj rozděleno přibližně
40 % přidělených prostředků na podporu
klíčových projektů v odvětví energetiky v souladu s
energetickou strategií Bulharska[18]. Pokrok dosažený u klíčových projektů podporovaných během
vykazovaného období je popsán v tabulce 2 přílohy. 3.2. Litva
– jaderná elektrárna Ignalina Závazek
ukončení provozu a vývoj financování Obtížná politická
situace a nátlak na opětovné uvedení bloku 2 do provozu v roce 2012
pominuly a Litva své přístupové závazky dodržela. Oba bloky jsou
bezpečně udržovány a jsou ve fázi vyřazování z provozu,
nicméně z bloku 2 bylo palivo dosud odstraněno jenom
částečně. Státní podnik INPP, který provozoval reaktory,
nese nyní odpovědnost za bezpečnou údržbu a vyřazení obou
bloků reaktorů z provozu. Proces „řízení změn“
sahajících od výroby elektřiny až po organizaci vyřazování
z provozu, doložený v předchozí zprávě, byl úspěšný a
Litva a podnik INPP přijaly za proces vyřazení z provozu
odpovědnost. Vedení podniku INPP usiluje o další modernizaci
společnosti. Celková pomoc EU přislíbená Litvě
k dnešnímu dni činí 1 367 milionů EUR. Podrobnosti
o tom, jakým způsobem byly finanční prostředky pro Litvu
rozděleny, jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy. Na konci
vykazovaného období nebyly ze strany EU zatím uhrazeny platby ve výši 282
milionů EUR (1 367 milionů EUR závazků minus 1 085
milionů EUR skutečně převedených). Realizace projektů Jako cíle pomoci EU byly stanoveny následující
činnosti: bezpečná údržba bloků reaktorů, příprava na
vyřazení z provozu (včetně strategické dokumentace) a výstavba
zařízení pro nakládání s odpadem a jeho skladování. Od roku 2009 se
zvyšovala míra zapojení jednotlivých vlád do procesu vyřazování
z provozu a stále více za něj přebíraly odpovědnost podnik
INPP a Litva. V souvislosti se dvěma klíčovými investičními projekty
v oblasti infrastruktury, „mezisklad vyhořelého paliva“
a „zpracování tuhého odpadu a skladovací zařízení“, se mezi
podnikem INPP a příslušnými dodavateli nahromadily spory jak technické,
tak obchodní povahy. Od roku 2013 se ke sporným otázkám
prostřednictvím dohodnutého rámce aktivně přistupuje a jsou
postupně řešeny. Situace však vedla ke značným zpožděním
a nárůstu nákladů: dokončení procesu vyřazování se
nyní předpokládá v roce 2038 (původně 2030) a bylo dosaženo
komerční dohody, jejímž výsledkem je zvýšení nákladů o 72,9
milionů EUR. Činnosti prováděné vlastními pracovníky podniku INPP se
soustřeďují na demontáž turbínové haly, kde bylo dosaženo viditelného
pokroku. Dělicí a dekontaminační zařízení v této
budově jsou nyní v běžném provozu. Toto zařízení se
dočasně provozuje na tři směny za účelem zpracování
nahromaděného materiálu. Do konce roku 2013 bylo v rámci programu
Ignalina rozděleno přibližně 25 % přidělených
prostředků na podporu klíčových projektů
v odvětví energetiky v souladu s energetickou strategií Litvy[19]. Pokrok dosažený u
klíčových projektů podporovaných během vykazovaného období je
popsán v tabulce 4 přílohy. 3.3. Slovensko
– jaderná elektrárna Bohunice V1 Závazek
ukončení provozu a vývoj financování JE V1 má dva reaktory VVER 440/230. Podnikem
odpovědným za vyřazení JE V1 z provozu a za následný dohled je
společnost ve vlastnictví státu „Jadrová a vyraďovacia
spoločnosť, a.s.“ (JAVYS). Blok 1 byl trvale odstaven na konci roku
2006 a blok 2 na konci roku 2008. Celková pomoc EU přislíbená Slovensku
k dnešnímu dni činila 612 milionů EUR. Podrobnosti
o tom, jakým způsobem byly finanční prostředky pro
Slovensko rozděleny, jsou uvedeny v tabulce 5 přílohy.
Na konci vykazovaného období nebyly ze strany EU zatím uhrazeny platby ve
výši 250 milionů EUR (612 milionů EUR závazků minus 362
milionů EUR skutečně převedených). Realizace
projektů Povolení k první fázi vyřazení z provozu,
které umožňuje demontáž mimo kontrolovaná pásma, bylo vydáno podle plánu
v roce 2011. Proběhla demontáž v příslušných oblastech,
jako jsou turbínové haly, a byl učiněn podstatný pokrok. Byly
provedeny přípravné práce pro vyřazování z provozu. Strategie
vyřazování z provozu byla aktualizována v roce 2012. Zpoždění významných projektů
nemělo vliv na kritickou cestu harmonogramu pro vyřazování z provozu.
Celkový časový plán se nezměnil a dokončení veškerých
činností se předpokládá v roce 2025. U programu vyřazování z provozu byl
zaznamenán zřetelný pokrok: složité projekty (například dekontaminace
primárních okruhů) nyní dospěly do pokročilé fáze
dokončení a povolení k druhé fázi vyřazení z provozu, které je
klíčovým milníkem, se očekává do konce roku 2014. Hlavní výzvy
k podávání nabídek se připravují pro demontáž systémů
v kontrolovaném pásmu a velkých částí chladicího systému reaktoru. Do konce roku 2013 bylo v rámci programu
Bohunice rozděleno přibližně 35 % přidělených
prostředků na podporu klíčových projektů v odvětví
energetiky v souladu s energetickou strategií Slovenské republiky[20]. Pokrok dosažený u klíčových projektů
podporovaných během vykazovaného období je popsán v tabulce 6
přílohy. 4. Závěry Politické obtíže popisované v předchozí
zprávě byly do značné míry překonány a všechny závazky
týkající se uzavření zařízení zůstaly zachovány. V souladu s tím
se pozornost nezvratně přesunula na činnosti související s
vyřazováním z provozu. Tohoto cíle by nebylo možné dosáhnout bez programu
pomoci pro vyřazování z provozu. Litva, Slovensko a Bulharsko na
základě svých závazků týkajících se uzavření zařízení
pokračují ve vyřazování odstavených reaktorů z provozu. I když
došlo k určitému zpoždění, bylo rovněž dosaženo významného
pokroku, nejen v přípravných pracích a organizačních
změnách, ale také ve skutečném odstraňování budov
a zařízení. Byly stanoveny finanční potřeby pro
dokončení programů vyřazování z provozu.
Z finančních plánů byl určen rozdíl mezi potřebami
a již zajištěnými prostředky, ve kterých program pomoci EU
představuje hlavní příspěvek. Vytvoření potřebných
dodatečných prostředků vyžaduje další pečlivé
sledování. Vyřazování z provozu V souladu s podrobnostmi uvedenými ve
třech plánech vyřazování z provozu se důraz postupně
přesunuje od přípravných prací k demontáži a nakládání s
příslušným odpadem. V současné době jsou ve výstavbě
zařízení nezbytná pro vyřazení z provozu, zpracování a
skladování radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva.
Připravují se podklady k povolení a započaly práce na demontáži. V
Bulharsku a na Slovensku je udělení povolení k úplnému vyřazení
z provozu očekáváno v blízké době. I když u některých
projektů vyřazování z provozu došlo ke zpožděním, ta jsou
aktivně řešena s cílem minimalizovat jejich dopad na konečný
termín vyřazení z provozu; v Litvě však nebylo možné
zpoždění celkového harmonogramu zabránit. Opatření v oblasti energetiky V odvětví energetiky byly realizovány
projekty v souladu s vnitrostátními politikami v oblasti energetiky. Během
období, za které se podává zpráva, se pozornost přesunula na
vyřazování z provozu, přestože v Bulharsku byla značná část
pomoci věnována odvětví energetiky. Provádění již zahájených
projektů bude trvat několik let, ale žádné nové projekty
v odvětví energetiky nebudou podporovány. Výhled Vydání povolení k druhé fázi vyřazení z
provozu v Bulharsku a na Slovensku otevírá cestu k demontáži
hlavních systémů. To by se mělo příští rok projevit ve zvýšeném
toku materiálu odstraňovaného z jaderného zařízení. Podrobné cíle a ukazatele stanovené v
prováděcích postupech umožní přesné monitorování dosaženého pokroku
včetně kvantitativních informací. Zejména plánované zavedení metodiky
řízení získané hodnoty (EVM)[21]
u všech tří programů podpoří řízení projektů
na místní úrovni a dále posílí účinnost monitorování
a podávání zpráv ze strany Komise. Od roku 2015 bude podrobnější
a kvantitativní popis provádění prací realizovaných v rámci
pracovního programu vycházet ze spolehlivých, konzistentních
a srovnatelných ukazatelů. Útvary Komise (GŘ pro energetiku
a jeho ředitelství pro sdílené zdroje) připravují audit
navrhované vnitrostátní agentury na Slovensku a obecně podporují
vývoj směrem k plné odpovědnosti za vyřazení
na vnitrostátní úrovni. [1] Program pomoci zemím střední a východní Evropy. [2] Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33 a s. 944. [3] Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33 a s. 954. [4] Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s.11 a s. 38. [5] Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 10. [6] Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 1. [7] Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 9. [8] Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1 a Úř. věst. L 8,
11.1.2014, s. 31. [9] Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 7 a Úř. věst. L 8,
11.1.2014, s. 30 a Úř. věst. L121, 24.4.2014, s. 59. [10] Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o použití
finančních prostředků, které byly poskytnuty Litvě,
Slovensku a Bulharsku na podporu vyřazení z provozu
předčasně odstavených jaderných elektráren podle aktů o
přistoupení, během období let 2004 až 2009, KOM(2011) 432
v konečném znění. [11] Rozhodnutí Komise o postupech týkajících se plánování a monitorování
opatření a finanční pomoci v rámci programů Bohunice,
Ignalina a Kozloduj pro období 2007–2013, K(2010) 6885. [12] Výbor pro program pomoci při vyřazování jaderných
zařízení z provozu (NDAPC). [13] Zvláštní zpráva EÚD č. 16/2011: Finanční pomoc EU na
vyřazování jaderných elektráren z provozu v Bulharsku, Litvě a
na Slovensku. [14] Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7.8.2014
o prováděcích pravidlech pro programy pomoci pro vyřazování
jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku
z provozu na období 2014–2020, C (2014) 5449 final. [15] Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1 a Úř. věst. L 8,
11.1.2014, s. 31. [16] Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 7 a Úř. věst. L 8,
11.1.2014, s. 30 a Úř. věst. L121, 24.4.2014, s. 59. [17] Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 30.10.2014 o přijetí
rozhodnutí o financování pro provádění programů pomoci pro
vyřazování jaderných zařízení z provozu pro Bohunice, Ignalinu
a Kozloduj v roce 2014. [18] Energetická strategie Bulharska do roku 2020,
zveřejněná v SG č. 43 ze dne 7. června 2011. [19] Usnesení o schválení vnitrostátní energetické strategie č.
X-1046, 18. ledna 2007, Vilnius. [20] Energetická politika Slovenské republiky schválená usnesením vlády
Slovenské republiky č. 29 ze dne 11. ledna 2006. [21] Metoda řízení projektu pro měření výkonnosti
a dosaženého pokroku projektu. Bulharsko Tabulka 1 – Souhrnné finanční údaje pro
Bulharsko (v milionech EUR) || Do roku 2009 || 2010–2013 || Leden–září 2014 || Celkem Příspěvek EU || 568 || 300 || 0 || 868 Příspěvek z jiných zdrojů || 15 || 0 || 0 || 15 Úrok || 23 || 6 || 0 || 29 Úvěry celkem || 606 || 306 || 0 || 911 || || || || Převedeno z EU || 363 || 188 || 79 || 630 Převedeno z jiných zdrojů || 14 || 0 || 0 || 14 Úrok || 23 || 6 || 0 || 29 Celkový úvěr v hotovosti || 400 || 194 || 80 || 673 || || || || Přiděleno na projekty || 513 || 384 || -36* || 861 Podepsané smlouvy || 328 || 229 || 51 || 608 Vyplaceno na podepsané smlouvy || 173 || 255 || 37 || 465 Kumulativní náklady || 5 || 3 || 0 || 8 (*)
Rozsah projektu vyřazování z provozu byl značně zredukován a
další projekt na výstavbu teplárny byl zrušen. Příslušné grantové dohody v
celkové výši 41 milionů EUR byly zrušeny včetně odpovídajícího
závazku financování. Tabulka 2 – Nejdůležitější informace o klíčových
projektech podporovaných v Bulharsku Vyřazování z provozu || Dekontaminace a demontáž || K dnešnímu dni bylo demontováno přibližně 4 000 tun materiálu v turbínových halách 1–4, obecně v souladu s cílem. Povolení k vyřazení bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu bylo vydáno v listopadu 2014. Charakterizace || Probíhá radiologická inventura bloků 1–4: výpočty pro aktivaci a kontaminaci jsou hotovy, zatímco odběr vzorků pro stanovení nuklidových vektorů probíhá. Zpracování a úprava odpadů || Byly předány veškeré podklady po plazmové tavicí zařízení, přičemž konečné stavební povolení by mělo být vydáno v roce 2014. Byly zahájeny předběžné stavební práce. Byl dokončen odběr vzorků koncentrátů odpařováku. Do dokončení analýzy vzorků je finanční návrh dodavatele na fázi zpracování v současné době předmětem nezávislého přezkumu. Bylo vydáno stavební povolení na dílnu pro snížení velikosti a dekontaminaci. Ihned poté byly zahájeny stavební práce. Prozatímní skladování a likvidace odpadu || Bylo dokončeno aktivní uvádění skladu vyhořelého paliva do provozu přijetím šesti plných sudů. Žádost o povolení k provozu je v konečné fázi přípravy. Nutnost opakovat posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pro vnitrostátní zařízení pro zneškodňování odpadů způsobí zpoždění výstavby. Mezitím probíhají podle harmonogramu přípravné práce, např. monitorování místa před likvidací a příprava infrastruktury. Opatření v oblasti energetiky || Renovace tepelné elektrárny Marica východ 2 || Byla dokončena instalace systému pro odvodňování sádrovce. Renovace čerpací stanice chlazení bude dokončena v prvním čtvrtletí 2015. Modernizace a rozšíření vnitrostátní elektrické distribuční soustavy || Byla dokončena renovace transformoven Caravec, Burgas, Metallurgična, Zlatica a Majak a transformovny jsou v provozu. Pro transformovnu Kavarna bylo vydáno osvědčení o dokončení, přičemž provozní přejímka by měla proběhnout do konce října 2014. Výstavba vysokotlakých plynovodů a plynových regulačních stanic || Stavební práce jsou téměř dokončeny s výjimkou malého úseku potrubí v chráněné oblasti Suchata Rjeka. Opatření k zajištění energetické účinnosti ve veřejných budovách || Velký projekt – renovace hlavní budovy university Ruse – byl dokončen. Ke dni 5. října 2014 byla plně provedena opatření k zajištění energetické účinnosti ve 120 z celkového počtu 168 veřejných budov. V roce 2013 byla dokončena opatření k zajištění energetické účinnosti ve všech 49 obecních budovách v Burgasu, Plovdivu a obci Stara Zagora. Litva Tabulka 3 –
Souhrnné finanční údaje pro Litvu (v milionech EUR) || Do roku 2009 || 2010–2013 || Leden–září 2014 || Celkem Příspěvek EU || 875 || 492 || 0 || 1367 Příspěvek z jiných zdrojů || 33 || 0 || 0 || 33 Úrok || 49 || 7 || 0 || 56 Úvěry celkem || 957 || 499 || 0 || 1 456 || || || || Převedeno z EU || 712 || 324 || 50 || 1 085 Převedeno z jiných zdrojů || 33 || 0 || 0 || 33 Úrok || 49 || 7 || 0 || 56 Celkový úvěr v hotovosti || 794 || 331 || 50 || 1 174 || || || || Přiděleno na projekty || 862 || 348 || -16 || 1 194 Podepsané smlouvy || 772 || 356 || 9 || 1 137 Vyplaceno na podepsané smlouvy || 422 || 449 || 94 || 965 Kumulativní náklady || 6 || 6 || 0 || 12 Tabulka 4 – Nejdůležitější informace o klíčových
projektech podporovaných v Litvě Vyřazování z provozu || Dekontaminace a demontáž || Dekontaminace primárního okruhu je v současné době po neúspěšném pokusu o dekontaminaci pozastavena. Jsou podnikány právní kroky vůči dodavateli. Provozovatel závodu pokračuje v přípravě strategie na obnovení projektu. Od roku 2010 k dnešnímu dni bylo v turbínové hale demontováno více než 8 000 tun materiálu. Zpracování a úprava odpadů || Nakládání s tuhými odpady a skladovací zařízení: stavební a montážní práce pokračují bez větších zpoždění. Inženýrské činnosti a činnosti směřující k zajištění povolení v přípravě na studené zkoušky pokračují v souladu s revidovaným harmonogramem. Prozatímní skladování a likvidace odpadu || Prozatímní skladování vyhořelých palivových článků: stavební práce jsou dokončeny a probíhají studené zkoušky instalovaného zařízení. Inženýrské práce a výroba sudů pokračují v souladu s revidovaným harmonogramem. Modernizace jeřábů v hale bazénu vyhořelého paliva pokračuje přes probíhající komerční spory mezi dodavatelem a INPP. Tento projekt se nachází na kritické cestě harmonogramu pro odstraňování paliva z bloku 2 JE Ignalina. U projektu podpovrchových úložišť by mělo být dosaženo významného milníku předáním technické projektové dokumentace do konce roku 2014. Projekt skládky na zneškodňování odpadů je opožděn a nachází se stále ve fázi zadávání zakázek. Opatření v oblasti energetiky || Elektrárna s plynovou turbínou a kombinovaným cyklem || Nová elektrárna s plynovou turbínou a kombinovaným cyklem o výkonu 455 MW je v provozu od 15. října 2012 v souladu s požadovaným harmonogramem provozovatele litevské přenosové soustavy, společnosti LITGRID AB. Dálkové vytápění Visaginas || Byly vyměněny dva plynové kotle pro dálkové vytápění a polovina budov byla modernizována instalací nových výměníků tepla. Zlepšení energetické účinnosti bytových domů a veřejných budov || V Ignalině bylo dosaženo dobrého pokroku, když bylo modernizováno 33 budov ze 67, na jejichž modernizaci byly uzavřeny smlouvy. Při realizaci projektů v Zarasai a Visaginas se objevily potíže. Propojení energetických soustav mezi Litvou a Polskem || Stavební práce na projektu LitPol Link postupují dobře za finanční spoluúčasti Evropské komise. Termínem dokončení první části projektu (500 MW) zůstává konec prosince 2015. Slovensko Tabulka 5 –
Souhrnné finanční údaje pro Slovensko (v milionech EUR) || Do roku 2009 || 2010–2013 || Leden–září 2014 || Celkem Příspěvek EU || 364 || 248 || 0 || 612 Příspěvek z jiných zdrojů || 11 || 0 || 0 || 11 Úrok || 11 || 3 || 1 || 15 Úvěry celkem || 386 || 251 || 1 || 638 || || || || Převedeno z EU || 168 || 158 || 36 || 362 Převedeno z jiných zdrojů || 11 || 0 || 0 || 11 Úrok || 11 || 3 || 1 || 15 Celkový úvěr v hotovosti || 190 || 161 || 36 || 388 || || || || Přiděleno na projekty || 272 || 275 || 76 || 623 Podepsané smlouvy || 87 || 193 || 19 || 299 Vyplaceno na podepsané smlouvy || 65 || 144 || 28 || 237 Kumulativní náklady || 5 || 3 || 0 || 8 Tabulka 6 – Nejdůležitější informace o klíčových
projektech podporovaných na Slovensku Vyřazování z provozu || Dekontaminace a demontáž || Bylo dosaženo viditelných výsledků, zejména při odstraňování kovového zařízení (z 97 % dokončeno) a betonových konstrukcí z turbínové haly. Bylo dodáno a instalováno zařízení pro dekontaminaci primárního okruhu a byly úspěšně provedeny první zkoušky. Ukončení dekontaminace je plánováno na první čtvrtletí 2015. Povolení k první fázi vyřazení z provozu skončí v roce 2014. Druhá fáze, která má umožnit demontáž v kontaminovaných částech, by měla začít v lednu 2015. Zpracování a úprava odpadů || Projekt pro úpravu kalu a sorbentů byl pozměněn, aby se zohlednily vyšší objemy a činnosti oproti původním odhadům. Realizace probíhá dobře a podle harmonogramu. Prozatímní skladování a likvidace odpadu || Realizace projektů pro návrh nového úložiště odpadu o velmi nízké radioaktivitě a rozšíření stávajícího úložiště odpadu o velmi nízké a střední radioaktivitě – krátkodobého úložiště – probíhá podle harmonogramu. Opatření v oblasti energetiky || Obnovení přenosové soustavy || TR Bošáca – transformátor T402. Lhůta pro oznámení závad skončila dne 3. srpna 2014. Transformace 400/110kV v TR Medzibrod. Běží lhůta pro oznámení závad, která skončí dne 29. září 2015. K dnešnímu dni nebyly hlášeny žádné závady. Přenosová vedení 400 kV pro ES Medzibrod. Běží lhůta pro oznámení závad, která skončí dne 29. září 2015. Všechny v současné době známé zbývající závady byly odstraněny. Rekultivační a revitalizační práce v lesních plochách ovlivněných projektem byly dokončeny dne 30. září 2014. Finanční nástroj pro udržitelnou energetiku || Výpočty ukazují, že díky investicím bylo v odvětví bydlení dosaženo průměrných úspor energie ve výši 33 % a v průmyslu 17 %. Opatření k zajištění energetické účinnosti ve veřejných budovách || Všechny projekty byly ukončeny.