19.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/40

Zpravodaj

pan Gian Mario Spacca (IT/ALDE), předseda vlády regionu Marche

Odkaz

COM(2014) 357 final

SWD(2014) 190 final

SWD(2014) 191 final

1.

vítá závěry Evropské rady z prosince 2012 vyzývající Komisi, aby do konce roku 2014 předložila Strategii EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR). Toto rozhodnutí předtím doporučil VR ve svém stanovisku Územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadransko-jónského makroregionu, které bylo přijato 11. října 2011 (1);

2.

souhlasí s tím, jak Evropská rada definuje makroregionální strategie jako integrované rámce, které se týkají členských států a třetích zemí nacházejících se v téže zeměpisné oblasti, řeší společné výzvy a poskytují řešení pomocí zesílené spolupráce za účelem hospodářské, sociální a územní soudržnosti (2);

3.

vítá návrh na vytvoření EUSAIR, jejíž součástí jsou čtyři země EU (Chorvatsko, Itálie, Řecko a Slovinsko) a čtyři země, které nejsou členy EU (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko), a jež bude zásadním příspěvkem k začlenění kandidátských zemí či zemí usilujících o členství v tomto regionu do EU. Složka integrace do EU této makroregionální strategii poskytuje významnou přidanou hodnotu (3);

4.

zdůrazňuje aspekty smíření, bezpečnosti a stability v jadransko-jónském regionu prostřednictvím spolupráce s dalšími zeměmi mimo EU, jež by se mohly stát součástí tohoto makroregionu v budoucnu; v tomto ohledu podtrhuje roli místních a regionálních orgánů coby aktérů v první linii prosazujících demokracii, decentralizaci, větší místní/regionální samosprávu a budování kapacit;

5.

poznamenává, že by jadransko-jónská strategie mohla být cestou k integrovanějšímu přístupu a strategii, jež by zahrnovala celou oblast Středozemního moře, jak zdůraznil EP (4);

6.

poznamenává, že ARLEM (Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst) rovněž volá po makroregionálním přístupu k celé oblasti Středozemního moře, který vychází z rozvoje tří integrovaných makroregionálních oblastí – západního Středomoří, jadransko-jónské oblasti a východního Středomoří (5);

7.

souhlasí se závěry Rady pro všeobecné záležitosti z října 2013 o nutnosti přezkoumat systémy správy makroregionů a vítá zprávu, kterou Evropská komise zveřejnila dne 20. května 2014, i sdělení Evropské komise ohledně strategie Evropské unie pro oblast Jaderského a Jónského moře ze dne 17. června 2014; rovněž sdílí pohled Rady na význam odpovědnosti dotčených stran, což vyžaduje posílení příslušných regionálních a místních aktérů a jasné a dlouhodobé odhodlání zúčastněných stran (6); dále žádá větší zapojení regionů a Výboru regionů do fáze koordinace činností na podporu Evropské komise i do fáze provádění; v tomto ohledu souhlasí s tím, aby struktura správy určená v akčním plánu vycházela z toho, že pro každý pilíř bude určen koordinátor z příslušného ministerstva, a zdůrazňuje, že tito koordinátoři mohou pocházet i z regionálních vlád;

8.

podtrhuje, že je zapotřebí inteligentní koordinované řízení se čtyřmi vzájemně propojenými úrovněmi správy: silným politickým vedením umožňujícím jasné rozhodování zúčastněných zemí – za pomoci Evropské komise a s podporou Výboru regionů – silnou koordinací, dohodou nad územním prováděním a široce sdílenou odpovědností;

9.

zdůrazňuje, že EUSAIR vyžaduje silné politické vedení a že jadransko-jónská iniciativa zahrnující osm ministerstev zahraničních věcí dotčených zemí může v tomto ohledu hrát významnou koordinační roli; na druhé straně EUSAIR potřebuje platformu víceúrovňové správy a regiony a místní orgány mohou poskytnout vysokou úroveň odbornosti pro účinné provádění projektů v rámci integrovaného makroregionálního přístupu;

10.

vyzývá k tomu, aby místní a regionální orgány hrály významnější roli při správě a provádění této strategie;

11.

v souladu s tím poznamenává, že 30. ledna 2013 byla zřízena jadransko-jónská meziregionální skupina Výboru regionů, jejímž úkolem je podporovat Evropskou komisi při přípravě jadransko-jónské strategie do konce roku 2014 a při prosazování společné identity jadranské a jónské oblasti s cílem plně zdůraznit potenciál tohoto regionu;

12.

poznamenává, že „mandát“ svěřený Komisi Evropskou radou je výsledkem společného úsilí zemí této oblasti. Vychází z řady iniciativ, jako jsou jadransko-jónská iniciativa (AII), která byla zahájena prohlášením v Anconě roku 2000, a dalších jadransko-jónských fór a sítí, jako jsou fórum měst na pobřeží Jaderského a Jónského moře, fórum jaderských a jónských obchodních komor, síť vysokých škol UniAdrion a jadransko-jónský euroregion;

13.

podtrhuje, že územní potřeby lze zohlednit prostřednictvím víceúrovňového přístupu zdola nahoru, s cílem věnovat se společným problémům a výzvám jadransko-jónského regionu prostřednictvím řešení s širokou podporou; to je klíč k úspěchu této strategie EU;

14.

souhlasí s tím, že hlavním cílem navrhované strategie je podpora udržitelné hospodářské a sociální prosperity, růstu a vytváření pracovních míst v regionu v souladu s cíli strategie Evropa 2020 zvyšováním přitažlivosti, konkurenceschopnosti a propojenosti tohoto regionu za současného zachování životního prostředí a mořských a pobřežních ekosystémů;

15.

vítá, že Komise přijala Námořní strategii pro Jaderské a Jónské moře (7), která byla vtělena do EUSAIR;

16.

vítá rozsah působnosti a obsah čtyř pilířů EUSAIR vzešlé z rozsáhlé konzultace zúčastněných subjektů v regionu: „modrý růst“, „propojení regionu“, „kvalita životního prostředí“ a „udržitelný cestovní ruch“; je potěšen, že do sdělení byly zahrnuty průřezové otázky „budování kapacity včetně komunikace“ a „inovace ve VaV a MSP“;

17.

vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala základní analýzu makroekonomické situace EUSAIR a posouzení dopadu coby první krok k vybudování kapacit, usnadnění realizace strategie a zavedení čtyř pilířů/prioritních opatření do praxe tak, aby bylo možné lépe nasměrovat cíle a měřit pokrok při jejich dosahování;

18.

volá po pevnějším zaměření na územní a sociální soudržnost a na rozsáhlejší problémy, jež nelze účinně řešit na úrovni jednotlivých zemí, jako jsou zdraví, aktivní stárnutí, nerovnosti v demografických a hospodářských podmínkách mezi zeměmi regionu i v jejich rámci, ale i problémy týkající se bezpečnosti/organizovaného zločinu/nelegálního přistěhovalectví, přemisťování podniků a nezaměstnanosti mladých lidí. Tyto otázky by se měly řešit v rámci všech čtyř pilířů, aby bylo dosaženo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v souladu s politikami a cíli strategie Evropa 2020 a došlo ke zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti regionu EUSAIR;

19.

navrhuje zohlednit zkušenosti se strategiemi pro region Baltského moře a pro Podunají a uspořádat výroční fórum EUSAIR s cílem usnadnit ekonomicko-sociální dialog a podnítit široce sdílenou odpovědnost za jadransko-jónskou strategii účinným zapojením sociálních a hospodářských zainteresovaných stran (odborů, organizací zaměstnavatelů, nevládních organizací, organizací mládeže, sdružení občanské společnosti atd.);

20.

vítá načasování umožňující začlenit EUSAIR do nové generace plánovacích a programových dokumentů strukturálních a investičních fondů EU (ESIF) a fondů IPA na období 2014–2020 – dohody o partnerství, strategických dokumentů IPA, operačních programů – i do všech příslušných politik a programů, jako je Horizont 2020, COSME atd.;

21.

poznamenává, že nařízení o společných ustanoveních (CPR), nařízení o Evropské územní spolupráci a nařízení o IPA jsou pro EUSAIR skutečnou příležitostí, neboť ode všech fondů ESIF a IPA vyžadují zohlednění makroregionálních priorit;

22.

zdůrazňuje potřebu většího zapojení regionálních a místních orgánů do určení projektů, které jsou pro jadransko-jónský region prioritní; vítá zařazení řízení rizika přírodních katastrof mezi horizontální zásady platné pro všechny čtyři pilíře uvedené ve sdělení Komise o EUSAIR a požaduje, aby se v průběžném akčním plánu věnovala větší pozornost horizontálním otázkám, jako je migrace, právo na zdraví či studium správy na vysoké škole jadransko-jónského regionu;

23.

volá po aktivní podpoře ze strany evropských a mezinárodních finančních institucí, jako jsou EIB, EBRD, Světová banka a jiné, jako tomu je v případě investičního rámce pro západní Balkán;

24.

navrhuje vytvoření prováděcího nástroje ve spolupráci s EIB a mezinárodními finančními orgány umožňující předkládání tzv. „financovatelných projektů“ (8);

25.

vyzývá k propojení soukromého spolufinancování s dostupnými finančními zdroji;

26.

uznává „pravidlo tří ne“: ne novému nařízení, ne novým institucím a ne dodatečným fondům a vyzdvihuje „pravidlo tří ano“, na něž odkazují mnohá fóra: více doplňujícího financování, více institucionální koordinace a více nových projektů;

27.

zdůrazňuje, že finanční podpora na úrovni EU určená na technickou pomoc související s makroregionálními strategiemi se již ukázala jako přínosná pro strategii pro region Baltského moře a měla by být rozšířena na jadransko-jónskou makroregionální strategii; žádá, aby byla na příkladu rozpočtové položky vytvořené v roce 2014 pro baltský makroregion a makroregion Podunají, která každému z nich přinesla prostředky na závazky a platby ve výši 2,5 milionu EUR, vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro technickou pomoc jadransko-jónskému makroregionu;

28.

vyzývá k pevnějšímu zaměření na komunikaci jakožto průřezový problém s cílem podnítit sdílenou odpovědnost za makroregionální strategii a silnější správu, jak bylo rovněž zdůrazněno v rámci konzultace k příspěvku jadransko-jónské meziregionální skupiny Výboru regionů pro zúčastněné strany z prosince 2013 určené Evropské komisi;

29.

vyzdvihuje komunikaci jako nástroj sloužící ke zvýšení povědomí občanské společnosti o tom, co tato strategie znamená pro občany, a o její přidané hodnotě při posilování identity jadransko-jónského regionu;

30.

souhlasí s tím, že budování kapacit je relevantní průřezovou otázkou pro zajištění úspěchu EUSAIR, neboť jadransko-jónský region je rozsáhlou oblastí zahrnující země EU, kandidátské a potenciální kandidátské země s různými správními strukturami;

31.

poznamenává, že země EU i země mimo ni potřebují posílit dovednosti a schopnosti pro dosažení inteligentních, udržitelných a inkluzivních řešení společných problémů na poli řízení lidských zdrojů, mezinárodních vztahů atd. Možným opatřením by mohlo být zřízení jadransko-jónské vyšší školy administrativy po vzoru francouzské ENA (École Nationale d’Administration), na níž by zaměstnanci státní správy jadransko-jónského regionu mohli rozvíjet dovednosti a schopnosti požadované při víceúrovňové správě, které by jim umožnily do veřejné správy zavádět inovační procesy;

32.

domnívá se, že vybudování trvalého jadransko-jónského prostoru pro pokojný dialog a účinnou spolupráci není možné bez systematického zapojování mladých lidí z dotyčných regionů. Vyzývá tak členské státy a Evropskou komisi, aby propagovaly, usnadňovaly a zlepšovaly provádění stávajících programů mobility mládeže v rámci regionu EUSAIR;

33.

podtrhuje, že na politické otázky, jež jsou pro region naléhavé, jako je migrace, by se mělo hledět jako na integrační faktor a zdroj zaměstnanosti, který jadransko-jónskému regionu i celému Středomoří pomůže řešit největší problémy;

34.

zdůrazňuje, že dalším velkým problémem, který nelze řešit na úrovni jednotlivých států, je otázka bezpečnosti. Vyzývá Evropskou komisi, aby do strategie zapracovala konkrétní opatření k řešení této otázky v rámci jejích čtyř pilířů;

35.

vítá společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku „Otevřené a bezpečné globální námořní oblasti: prvky námořní bezpečnostní strategie EU“ (9) se zdůrazněním toho, že evropské námořní zájmy jsou bezprostředně svázány s blahobytem, prosperitou a bezpečností evropských občanů a společenství;

36.

upozorňuje na to, že blahobyt obyvatel je zásadní pro harmonický rozvoj regionu; zdůrazňuje, že by služby zdravotní péče měly být koordinovány s výzkumem, aby byla zajištěna efektivnost zdravotnictví;

37.

zdůrazňuje význam témat, jako jsou rybolov a akvakultura, modrá technologie a námořní mořské služby;

38.

vítá směrnici EP a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží (10) a vyzývá EK k zohlednění této směrnice při plánování konkrétních opatření v jadransko-jónském regionu;

39.

podtrhuje, že víceúrovňová správa v rukou zainteresovaných stran zapojených do růstu v mořské a námořní oblasti je klíčovým faktorem účinné správy jadransko-jónské oblasti prostřednictvím společných pravidel a protokolů pro rybolov a zachování rybích populací, ale i standardizovaných systémů a postupů řízení;

40.

podtrhuje, že pro zajištění racionálního využívání mořských zdrojů a námořních systémů je nezbytná ekoinovace spolu s modernizací rybolovu a akvakultury a (v úzkém propojení s druhým pilířem) námořní dopravy a přístavů s jejich vnitrozemskými infrastrukturami a námořními klastry. Významným nástrojem propagace této oblasti by mohlo být vytvoření společné značky pro kvalitní a sledovatelné rybí produkty;

41.

zdůrazňuje význam témat, jako jsou námořní doprava, intermodální vnitrozemí a energetické sítě, a vyzdvihuje důležitost zkvalitnění nehmotných infrastruktur IKT. Jeden ze způsobů, jak propojit stávající platformy s cílem standardizovat sdílené procesy a protokoly, umožnit účinnou intermodální nákladní i osobní dopravu a zajistit služby, ochranu životního prostředí a námořní bezpečnost, představuje „jadransko-jónský cloud“;

42.

zdůrazňuje, že jadransko-jónský region musí zlepšit přístupnost jihovýchodní Evropy vůči zbytku světa, včetně oblasti Středomoří, a to rozšířením Baltsko-jaderského koridoru podél Jaderské brázdy. Je nutné posílit intermodální dopravní systémy, aby bylo možné zlepšit pozici tohoto regionu v mezinárodním rámci jakožto dopravního uzlu;

43.

vyzdvihuje význam témat, jako jsou biologická rozmanitost moří, znečištění moří a nadnárodní suchozemské biotopy a biologická rozmanitost;

44.

zdůrazňuje, že jadransko-jónský region musí chránit biotop a ekosystémy a řešit úkoly vyplývající ze změny klimatu prostřednictvím integrované víceúrovňové správy, v níž jsou všechny zainteresované strany zapojeny do sdíleného a integrovaného postupu;

45.

poukazuje na to, že Středozemní moře je polouzavřený typ moře s nejnižší mírou výměny vody na světě, což vyžaduje vysokou míru ochrany tohoto jemného ekosystému a pokročilé zkušební projekty;

46.

vítá Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (11) z dubna 2013 vyzývající k výměně osvědčených postupů a k vypracování makroregionálních akčních plánů jakožto příkladů globálních přístupů k lepšímu posouzení rizik a zranitelnosti;

47.

podtrhuje význam témat, jako jsou diverzifikované produkty a služby cestovního ruchu a udržitelný management cestovního ruchu, která vzešla z konzultace zainteresovaných stran na aténské konferenci;

48.

zdůrazňuje, že přitažlivost tohoto regionu ztělesňuje hlavně cestovní ruch jakožto jedno z hlavních odvětví růstu a pozoruhodný stimul pro rozkvět námořní i vnitrozemské ekonomiky. Rozvoj odvětví vyžaduje víceúrovňovou správu zahrnující vnitrostátní, regionální i místní orgány, ale i všechny zainteresované strany v oblasti – od obchodních komor až po vysoké školy;

49.

zdůrazňuje, že na základě sdílených přírodních, kulturních a historických pokladů, kvalitních zemědělsko-potravinářských výrobků, tradic profesionálního pohostinství a atraktivní krajiny zprostředkovaných pomocí společné jadransko-jónské značky může cestovní ruch představovat významný stimul udržitelného růstu, příležitostí pro zaměstnávání mladých lidí a sociální začleňování, neboť „polovina pracovních míst v evropském pobřežním cestovním ruchu a přidané hodnoty se nachází ve Středomoří“ (12);

50.

podtrhuje význam této třetí makroregionální strategie EU vycházející ze zkušeností se stávajícími makroregionálními strategiemi pro rozvoj nové, inovativní a inteligentní spolupráce a inovativního přístupu víceúrovňové správy na základě „učení praxí“, která usiluje o hledání synergií a výměnu postupů s dalšími strategiemi EU;

51.

poukazuje na význam EUSAIR při vytváření nového podnětu k řešení společných problémů tohoto regionu a podpoře udržitelné hospodářské a sociální prosperity se zvláštním zaměřením na stimulaci růstu a zaměstnanosti v souladu s cíli strategie Evropa 2020, a to zvyšováním přitažlivosti, konkurenceschopnosti a propojenosti jadransko-jónského regionu tak, aby se stal významným dopravním uzlem;

52.

vyzývá Evropskou komisi, aby hrála klíčovou koordinační a realizační roli v inovativní platformě víceúrovňové správy, v níž jsou rozhodnutí sdílena pro zajištění politického závazku a odpovědnosti zainteresovaných stran na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni podle zásady subsidiarity; soukromý sektor a občanská společnost by měly být zapojeny do zajišťování solidní a široké odpovědnosti za tuto strategii, a to prostřednictvím komunikace shora dolů i zdola nahoru, stanovení dílčí odpovědnosti a transparentních výsledků, např. pomocí otevřeného datového portálu, výročního fóra o hospodářsko-sociálním dialogu o EUSAIR atd.;

53.

vyzdvihuje integraci EU coby základní prvek EUSAIR, jejíž součástí jsou čtyři země EU a čtyři země, které nejsou členy EU. Zdůrazňuje aspekty smíření, bezpečnosti, stability a prosperity prostřednictvím užší spolupráce a úlohu regionů jakožto klíčových aktérů při prosazování regionální samosprávy, budování kapacit, decentralizace a demokracie.