12.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/31

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09827/2014),

—

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé („dohoda“) ze dne 27. června 2014 (17901/2013),

—

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), odst. 7 a odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0129/2014),

—

s ohledem na dohodu o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU a kterou podepsaly Gruzie a Ruská federace, a na prováděcí dohodu ze dne 8. září 2008,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholných schůzkách Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, ve Varšavě dne 30. září 2011 a ve Vilniusu dne 29. listopadu 2013,

—

s ohledem na uzavření dohod o zjednodušení vízového styku mezi EU a Gruzií a o zpětném přebírání osob, které vstoupily v platnost dne 1. března 2011,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednáním o dohodě o přidružení Gruzie k EU (1),

—

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise „Provádění evropské politiky sousedství v Gruzii – pokrok v roce 2013 a doporučené kroky“ (výroční zpráva o pokroku) ze dne 27. března 2014 (SWD(2014)0072),

—

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 11. prosince 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (2);

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti (4),

—

s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 5. září 2014 o fungování demokratických institucí v Gruzii,

—

s ohledem na činnost zvláštního poradce EU pro ústavní a právní reformu a lidská práva v Gruzii Thomase Hammarberga a na jeho zprávu a doporučení „Gruzie v procesu transformace. Zpráva o lidskoprávním rozměru: souvislosti, přijatá opatření a přetrvávající problémy“ ze září 2013 a na zprávu ze dne 10. července 2014 o návazné misi,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o obecných zásadách účasti Gruzie na programech Unie (5),

—

s ohledem na program přidružení („program“), který nahradí akční plán evropské politiky sousedství,

—

s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 18. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí (6),

—

s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0042/2014),

A.

vzhledem k tomu, že v Gruzii panuje napříč politickým spektrem široká celonárodní podpora integraci se Západem, a to i s EU a NATO; vzhledem k tomu, že podle nedávné studie Národního demokratického institutu pro mezinárodní věci 69 % obyvatel Gruzie souhlasí s podepsáním dohody o přidružení s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že takový konsensus by měl připravit cestu ke zmírnění současné polarizace politické scény a vytvořit nezbytné podmínky pro konstruktivní dialog mezi většinovými a menšinovými silami;

B.

vzhledem k tomu, že parlamentní volby v roce 2012 a prezidentské volby v roce 2013 v Gruzii proběhly bezproblémově a v souladu s evropskými standardy; vzhledem k tomu, že poprvé v soudobých dějinách Gruzie proběhlo předání moci po těchto volbách mírovým a demokratickým způsobem a mělo by sloužit jako příklad celému regionu;

C.

vzhledem k tomu, že Evropa by měla projevit solidaritu se zeměmi, které po rozpadu Sovětského svazu opět získaly nezávislost, a jejich nezávislosti vyjádřit podporu;

D.

vzhledem k tomu, že Rusko nadále okupuje gruzínské regiony Abcházii a Cchinvali/Jižní Osetii, což je v rozporu se základními normami a principy mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že v oblastech kontrolovaných okupačními silami probíhají etnické čistky a násilné demografické změny a že za porušování lidských práv, mimo jiné práva na svobodu pohybu, rozvoj mezilidských vztahů a vzdělávání v mateřském jazyce, v těchto regionech nesou zodpovědnost okupační jednotky;

E.

vzhledem k tomu, že od „růžové revoluce“ dosáhla Gruzie značného pokroku v oblasti reforem a posilování vztahů s EU; vzhledem k tomu, že díky pokroku v provádění reforem na podporu lidských práv a demokracie měla Gruzie možnost využít dodatečných finančních zdrojů, které jí byly přiděleny z programu integrace a spolupráce v rámci Východního partnerství; vzhledem k tomu, že podepsání dohody o přidružení je rovněž projevem velkého uznání dosaženého pokroku i ocenění úsilí Gruzie a jejího odhodlání vydat se evropskou cestou;

F.

vzhledem k tomu, že dne 27. června 2014 u příležitosti zasedání Evropské rady v Bruselu byly podepsány dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou; vzhledem k tomu, že ratifikací dohody o přidružení s Gruzií Evropským parlamentem se po ratifikaci dohod s Moldavskou republikou a Ukrajinou celý proces blíží k závěru a zahajuje se nová kapitola v souvislosti s úsilím a rozhodnutím těchto zemí přiblížit se Evropské unii;

G.

vzhledem k tomu, že v rámci evropské politiky sousedství tvoří Východní partnerství smysluplný politický rámec pro prohlubování vztahů, rychlejší sdružování k politickým účelům a další hospodářskou integraci mezi EU a Gruzií, které pojí silné zeměpisné, historické a kulturní vazby, na základě podpory politických, sociálních a hospodářských reforem a pomoci při sbližování na cestě do EU,

H.

vzhledem k tomu, že regionální rámce, včetně Parlamentního shromáždění Euronest a černomořské synergie EU, tvoří další fóra ke sdílení zkušeností, informací a osvědčených postupů souvisejících s prováděním programu přidružení;

I.

vzhledem k tomu, že EU zdůrazňuje právo Gruzie připojit se k jakékoli mezinárodní organizaci či alianci, přičemž je nutno dodržovat mezinárodní právo, a znovu poukazuje na své pevné přesvědčení, že musí platit zásada, že žádná třetí země nemá právo veta vůči svrchovanému rozhodnutí jiné země v těchto záležitostech;

J.

vzhledem k tomu, že Parlament plně podporuje uvolnění vízového režimu pro gruzínské občany jako okamžitý projev těsnějších vztahů mezi EU a Gruzií a přímou výhodu pro obyvatelstvo;

K.

vzhledem k tomu, že uzavření dohody není cílem samo o sobě, ale je součástí širšího procesu usilujícího o to, aby se tato země ocitla z hospodářského, politického i sociálního hlediska v evropském hlavním proudu, a v tomto směru je klíčové provádění dohody;

L.

vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení mezi EU a Gruzií – a zejména její oddíl týkající se obchodu, který byl vyjednána v rámci Východního partnerství v letech 2012 a 2013 – je mimo jiné jednou z nejambicióznějších dohod o volném obchodu, které kdy EU sjednala s třetími zeměmi;

M.

vzhledem k tomu, že vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) mezi EU a Gruzií je jedním z nejdůležitějších přínosů dohody pro oba partnery; vzhledem k tomu, že obchod má nesporný význam pro růst, prosperitu a stabilitu;

N.

vzhledem k tomu, že vytvořením DCFTA s EU se bude muset Gruzie za účelem rozšíření svého přístupu na trh EU zavázat k tomu, že přizpůsobí své právní předpisy a standardy tak, aby byly respektovány společné normy a hodnoty;

O.

vzhledem k tomu, že EU bude těžit z jednodušších obchodních toků a lepších podmínek pro investice v Gruzii;

P.

vzhledem k tomu, že DCFTA obsahuje několik ustanovení, jejichž účelem je reforma gruzínských právních předpisů v oblasti obchodu a politik souvisejících s obchodem, a to v souladu s acquis EU a na jeho základě, což povede k modernizaci ekonomiky země a vytvoření lepšího a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, a to i pro malé a střední podniky (MSP);

Q.

vzhledem k tomu, že poskytnutím preferencí GSP+ nabízí EU gruzínskému hospodářství značné výhody;

R.

vzhledem k tomu, že prozatímní provádění dohody o přidružení, které bylo zahájeno dne 1. září 2014, přispívá k rychlejšímu provádění programu přidružení;

S.

vzhledem k tomu, že aktivní zapojení Gruzie a závazek k dodržování společných hodnot a zásad, včetně svobody, rovnosti, demokracie, pluralismu, právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv, opírající se o společné přesvědčení o jedinečnosti každého člověka, má zásadní význam pro dosažení pokroku v tomto procesu, pro úspěšné uplatňování dohody a pro zajištění toho, aby měla trvalý dopad na rozvoj v této zemi;

T.

vzhledem k tomu, že díky pevnějším politickým a hospodářským vazbám se celý evropský kontinent bude moci těšit větší stabilitě, bezpečnosti a prosperitě; vzhledem k tomu, že užší vazby s EU by neměly narušit tradiční, historické, politické a hospodářské vztahy Gruzie s jinými zeměmi v regionu, ale naopak by měly vytvořit podmínky k tomu, aby tato země mohla plně využít celý svůj potenciál;

U.

vzhledem k tomu, že Gruzie je důležitou součástí dodavatelského řetězce v rámci společného trhu s energií, který přivádí energetické zdroje z oblasti Kaspického moře do EU;

1.

vřele vítá podpis dohody o přidružení coby významný krok vpřed ve vztazích mezi EU a Gruzií a ztělesnění závazku k cestě politického přidružení a hospodářské integrace; vítá finanční pomoc poskytnutou Gruzii v roce 2014 v souladu se zásadou „více zdrojů – více reforem“; zdůrazňuje, že ratifikace dohody nepředstavuje konečný cíl sama o sobě a že klíčové bude důsledné uplatňování dohody v co nejkratším časovém rámci;

2.

vítá rychlou, jednomyslnou ratifikaci dohody gruzínským parlamentem a vyzývá členské státy, aby s její ratifikací rovněž neotálely;

3.

konstatuje, že podle článku 49 SEU má Gruzie – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí fungování právního státu;

4.

zdůrazňuje, že dohoda se vztahuje na celé mezinárodně uznané území Gruzie, má sloužit všem jejím obyvatelům a představuje rámec pro udržitelný rozvoj a demokracii v Gruzii;

5.

vyzývá Gruzii, aby zajistila, že budou reformy zakotveny a pevně zakořeněny v institucionálním rámci s cílem vybudovat společnost vyznačující se pluralismem, nediskriminací, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů;

6.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že pro přijetí základních reforem a plnění závazků vyplývajících z dohody o přidružení v duchu konsenzuální evropské volby je důležitý konstruktivní dialog napříč politickými stranami; vyzývá gruzínské politické síly, aby se vyhnuly přístupu „vítěz bere vše“, který byl příznačný pro předchozí vlády, a skoncovaly tak s dlouhotrvající polarizací gruzínské společnosti;

7.

vítá program přidružení, který vytváří praktický rámec pro dosažení prvořadých cílů dohody a měl by být vodítkem pro rozvoj vztahů mezi EU a Gruzií;

8.

zdůrazňuje, že do provádění programu by měly být zapojeny Gruzie i EU a že priority v něm stanovené by měly obdržet náležitou technickou a finanční podporu, aby Gruzie měla k dispozici prostředky nutné k tomu, aby mohla pokračovat ve svých demokratických a hospodářských reformách; vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování finanční pomoci Gruzii svou podporu koordinovaly a aby priority programu učinily obecnými zásadami;

9.

vyzývá strany, aby určily potřeby v oblasti odborné přípravy, jež jsou nezbytné k tomu, aby byla Gruzie schopna zajistit plnění svých povinností vyplývajících z dohody a programu;

10.

znovu opakuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie, a žádá, aby byly zajištěny použitelnost a výhody dohody na celém mezinárodně uznávaném území Gruzie; v této souvislosti vyzývá EU, aby se nadále aktivně zasazovala o vyřešení konfliktu, a to prostřednictvím zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, v rámci její funkce spolupředsedajícího ženevským rozhovorům a prostřednictvím pozorovatelské mise EU (EUMM); vybízí k rozhodnějšímu úsilí o změnu restriktivní zákonné úpravy týkající se okupovaných území v zájmu dosažení co největšího užitku dohody a DCFTA;

11.

vyzývá Rusko, aby plně respektovalo státní svrchovanost a územní celistvost Gruzie a nedotknutelnost jejích mezinárodně uznávaných hranic, odvolalo uznání oddělení Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie a ukončilo okupaci těchto území, a žádá jej o reciproční dodržování závazku nepoužívat vůči Gruzii sílu; v této souvislosti důrazně odsuzuje uzavření dohody o „alianci a strategickém partnerství“ mezi okupovaným územím Abcházie a Ruskem; vnímá tento krok jakožto jeden z kroků Ruska směřujících k úplné anexi Abcházie; vyjadřuje dále obavy, že podobná „dohoda“ by mohla být uzavřena rovněž s okupovaným územím regionu Cchinvali/Jižní Osetie; v této souvislosti vyzývá Ruskou federaci, aby odvolala tuto tzv. dohodu a splnila své závazky vyplývající z dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008;

12.

vítá nedávné reformy gruzínských orgánů zaměřené na další posílení stability, nezávislosti a efektivnosti institucí ručících za demokracii (zejména soudních orgánů), právní stát a řádnou správu věcí veřejných, jakož i konsolidaci systému ochrany lidských práv a základních svobod; znovu opakuje, že je důležité zajistit, aby všechny tři složky moci zůstaly oddělené; vyzývá k tomu, aby byl účinně využit systém kontrol a rovnovážných opatření spolu s mechanismy dohledu;

13.

poukazuje na úsilí gruzínských orgánů v oblasti demokratických reforem, včetně snahy o reformu soudnictví, a na nutnost řádně a důsledně vyšetřit všechna obvinění z porušování lidských práv; znovu opakuje, že reforma soudnictví v Gruzii je i nadále prioritou jak pro Gruzii, tak pro Evropskou unii; uznává základní zásadu rovnosti před zákonem a zajištění procesních práv; zdůrazňuje, že je třeba vést záznamy o výkonu trestních stíhání a rozsudků, na jejichž základě by se měřil dosažený pokrok; vyzývá ke sjednocení judikatury za účelem zajištění předvídatelného soudního systému a důvěry veřejnosti; připomíná, že by se mělo pokračovat v účinném provádění strategie reformy soudnictví;

14.

zdůrazňuje, že všechna stíhání musí být transparentní, přiměřená a prosta politické motivace a že by měla být vždy založena na řádném vyšetřování a probíhat řádným postupem a při jejich provádění by měly být plně dodržovány zásady spravedlivého soudního řízení, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech; je i nadále znepokojen nedostatky, pokud jde o odpovědnost státního zastupitelství, a nejasnými kritérii, podle nichž jsou jmenováni státní zástupci a vyšetřovatelé; znovu opakuje, že klíčovými kritérii při obsazování těchto pozic musí být bezúhonnost a profesionalita;

15.

zdůrazňuje, že je třeba, aby gruzínské orgány usilovaly o dosažení národního usmíření; vyjadřuje znepokojení nad tím, že řada představitelů bývalé vlády a někteří členové současné opozice byli obviněni z trestných činů a skončili ve vězení nebo ve vazbě; je rovněž znepokojen možným využíváním soudnictví v boji proti politickým oponentům, což by mohlo mařit evropské směřování Gruzie a úsilí gruzínských orgánů o provedení demokratických reforem; připomíná, že existence hodnotné politické opozice je zásadním předpokladem vytvoření vyváženého a vyspělého politického systému, o nějž Gruzie usiluje;

16.

uznává, že obvinění z případů tzv. selektivní spravedlnosti měla negativní dopad; vyzývá gruzínské orgány, aby se vyvarovaly zneužívání soudní moci jako nástroje politické odplaty; vyzývá všechny politické síly v Gruzii, aby se zasadily o to, aby v budoucnu k obviněním nedocházelo, přičemž je třeba důsledně bojovat za odstranění korupce a proti zneužívání veřejných funkcí;

17.

vítá zprávu OBSE/ODIHR o sledování soudních procesů v Gruzii, vydanou dne 9. prosince 2014 a vyzývá gruzínskou vládu, aby vyvinula skutečné úsilí vedoucí k napravení nedostatků uvedených v této zprávě;

18.

oceňuje práci zvláštního poradce EU Thomase Hammarberga i jeho zprávu „Gruzie v procesu transformace“ a zprávu ze dne 10. července 2014 o návazné návštěvě; vyzývá gruzínské orgány, aby doporučení obsažená v těchto zprávách plně provedly;

19.

zdůrazňuje, že volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) zhodnotila prezidentské volby v říjnu 2013 převážně kladně a jako nejlepší v historii Gruzie od vyhlášení nezávislosti, neboť navázaly na povzbudivé kroky učiněné během parlamentních voleb v roce 2012; poukazuje v tomto ohledu na účast volební pozorovatelské mise Parlamentu;

20.

vybízí Evropskou unii, aby v zájmu posílení demokratického procesu v Gruzii zajistila synergii možných podpůrných opatření, jež poskytují Evropská nadace pro demokracii, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, nástroj stability a nástroj sousedství pro občanskou společnost;

21.

žádá gruzínské orgány, aby pokračovaly v boji proti organizované trestné činnosti, korupci, podvodům a praní peněz na všech úrovních a ve všech oblastech života a aby vybudovaly zcela funkční nezávislé soudnictví s patřičným personálním obsazením, mimo jiné s cílem zvýšit důvěru veřejnosti v soudní moc a hájit zájmy legálního hospodářství; dále zdůrazňuje význam depolitizace pro zvýšení efektivity veřejné správy a její vymanění se z politického vlivu;

22.

oceňuje odhodlání Gruzie a výsledky, jichž bylo dosaženo při budování svobodné společnosti založené na zásadách právního státu, demokracie a pluralitní společnosti; poukazuje na to, že gruzínská společnost tento proces výrazně podporuje; zdůrazňuje význam antidiskriminačních právních předpisů pro zajištění rovných práv a ochrany všech menšin, zejména etnických a náboženských menšin a lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů; vítá schválení antidiskriminačního zákona gruzínským parlamentem a žádá jeho důsledné dodržování a uplatňování v souladu s literou a duchem předpisů EU a Listiny základních práv Evropské unie; konstatuje, že jde o důležitý krok v procesu uvolňování vízového režimu; vybízí gruzínské orgány, aby v této věci uspořádaly informační kampaně;

23.

všímá si kroků, které Gruzie v souladu se svými mezinárodními závazky podnikla v boji proti islámofobii a homofobii; zdůrazňuje nicméně, že je třeba, aby byli pachatelé násilných činů motivovaných islámofobií nebo homofobií účinně soudně stíháni;

24.

oceňuje práci, kterou Gruzie odvedla při provádění dohod o zjednodušení vízového styku a zpětném přebírání osob; vítá rovněž významný posun dialogu o vízech; podporuje včasné zavedení bezvízového styku s Gruzií, jakmile budou splněny všechny příslušné podmínky, jako hmatatelný pozitivní krok ve prospěch gruzínských občanů;

25.

vyzývá gruzínskou vládu, aby vytvořila příznivé prostředí pro svobodu sdělovacích prostředků, jež podpoří svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků, a aby sdělovacím prostředkům umožnila podávat nezávislé a objektivní informace bez politického či ekonomického nátlaku; v této souvislosti vyzývá k úplnému uplatňování zákona o transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků;

26.

vybízí vládu, aby v zájmu zlepšení přístupu ke spravedlnosti pro všechny děti pokračovala v posilování právního státu a rozšiřování přístupu ke spravedlnosti a přijala nový zákoník o soudním systému pro mladistvé, jenž bude v souladu s mezinárodními standardy; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí reformovat systém sociální ochrany v zájmu snížení narůstající sociální nerovnosti, jež se projevuje zejména rostoucím podílem dětí, které žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby (27 % v roce 2013 oproti 25 % v roce 2011) a které žijí v extrémní chudobě (6 % oproti 3,9 % z celkového počtu obyvatel), neboť mají k dispozici méně než 1,25 USD na den;

27.

vnímá pozitivně schválení nového zákoníku práce a zdůrazňuje, že je nutné jej uplatňovat v praxi a nadále zlepšovat pracovní normy a sociální dialog v zájmu dosažení souladu s pracovními právy a normami Mezinárodní organizace práce;

28.

oceňuje odhodlání Gruzie usilovat o užší hospodářské vazby s EU tím, že provede rozsáhlé a obtížné hospodářské reformy;

29.

blahopřeje Gruzii k tomu, že se jí podařilo překonat vnější tlaky, mimo jiné i ze strany Ruska, a přesměrovat svůj vývoz na nové trhy, a vyzývá Gruzii, aby v tomto směru pokračovala i v budoucnu; odsuzuje politiku hospodářského nátlaku uplatňovanou Ruskem vůči Gruzii před podepsáním DCFTA v červnu 2014 i poté;

30.

je pevně přesvědčen, že DCFTA bude mít dlouhodobý pozitivní vliv na gruzínské hospodářství a přispěje tak ke zvýšení kvality života občanů Gruzie;

31.

s uspokojením bere na vědomí, že gruzínský parlament dohodu ratifikoval dne 18. července 2014, čímž bylo zahájeno prozatímní provádění DCFTA od 1. září 2014;

32.

vyzývá parlamenty členských států, aby co nejdříve ratifikovaly dohodu o přidružení včetně DCFTA, aby ustanovení dohody týkající se hospodářství a obchodu mohla bezodkladně vstoupit v platnost;

33.

zdůrazňuje, že úspěch DCFTA bude záviset na řádném dodržování závazků stanovených v dohodě oběma stranami; v této souvislosti vyzývá EU, aby Gruzii poskytla veškerou potřebnou pomoc, rovněž za účelem zmírnění krátkodobých nákladů pro Gruzii; vyzývá členské státy, aby Gruzii poskytly své know-how v oblasti hospodářských reforem a sbližování předpisů;

34.

je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro demokratickou podporu politik EU je parlamentní kontrola; vyzývá proto Komisi, aby Evropskému parlamentu usnadnila pravidelné a podrobné sledování uplatňování DCFTA prováděné v patřičný čas;

35.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění DCFTA s cílem zamezit sociálnímu a environmentálnímu dumpingu, zejména v přechodném období u některých odvětví;

36.

vyzývá Komisi, aby rozšířila poskytování pomoci a odborného poradenství organizacím občanské společnosti v Gruzii a umožnila jim tak zajistit interní sledování provádění reforem a závazků vlády, zejména těch, které vycházející z dohody a programu, a větší odpovědnost za tyto reformy a závazky;

37.

vyzývá gruzínskou vládu, aby prostřednictvím soustavného dialogu spolupracovala s organizacemi občanské společnosti a s nevládními organizacemi;

38.

vítá aktivní účast Gruzie v operacích pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby Gruzii přizvala k účasti na příslušných akcích a cvičeních;

39.

zdůrazňuje zásadní podíl zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii a EUMM na bezpečnosti a stabilitě v oblastech sousedících s regiony Abcházie a Jižní Osetie a žádá prodloužení mandátu mise na období po roce 2016; rovněž vyzývá EU, aby na plnění úkolů této mise vyčlenila dostatečné rozpočtové prostředky;

40.

v této souvislosti považuje za politováníhodné, že ženevské rozhovory nedosáhly podstatného pokroku, přestože se gruzínské orgány snažily o konstruktivní účast na řešení všech bezpečnostních a humanitárních problémů v oblastech konfliktu; vyzývá EU, aby se účinněji zapojila do tohoto procesu; odsuzuje budování bariér na administrativní hranici s Abcházií a regionem Cchinvali/Jižní Osetie, které vedlo k rozšíření okupovaných území na úkor Gruzie a které má devastující humanitární následky pro místní obyvatelstvo a je překážkou budování důvěry;

41.

podporuje pozitivní kroky gruzínské vlády ve snaze zlepšit vztahy s Ruskem; vyzývá Rusko jako významného hráče v tomto regionu, aby se konstruktivně zapojilo do nalezení mírového řešení konfliktů, a zejména do ženevských jednání, jejichž účelem je sledovat provádění dohody o příměří uzavřené mezi Ruskem a Gruzií dne 12. srpna 2008; je přesvědčen, že všechna ustanovení dohody o příměří musí být plně dodržována oběma stranami, zejména závazek Ruska ke stažení všech ruských vojenských jednotek a ustanovení, podle nějž musí Rusko zaručit EUMM plný, neomezený přístup na separatistická území Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie; zdůrazňuje, že je nutný bezpečný a důstojný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do místa jejich trvalého bydliště;

42.

zdůrazňuje, že je důležité rozšířit v konfliktních oblastech mezilidské kontakty na všech úrovních a vytvořit tak nezbytné podmínky pro udržitelný dialog a dále prosazovat budování důvěry s cílem pokročit v mírovém procesu a dosáhnout usmíření mezi stranami;

43.

znovu vyjadřuje své přesvědčení, že proces přidružování neohrožuje politické a hospodářské zájmy Ruska, a považuje za politováníhodné, že vedení Ruska jej za takovou hrozbu považuje; poukazuje na to, že každá země má plné právo činit své politické volby, ale že angažovanost EU vůči východním partnerům má za cíl šířit prosperitu a zvýšit politickou a sociální stabilitu, z čehož by měly v konečném důsledku prospěch všechny země v tomto regionu;

44.

upozorňuje na to, že vstup dohody o přidružení EU-Gruzie v platnost a pravděpodobné zahrnutí Arménie do celní unie a skutečnost, že Ázerbájdžán zůstává mimo hlavní ekonomická uskupení, včetně WTO, by mohly narušit tradiční hospodářské vztahy v tomto regionu; plně podporuje progresivní odstupňování podle rámce Východního partnerství – odpovídá-li různým úrovním ambicí a možností partnerů –, nicméně je však přesvědčen o tom, že regionální přístup je základem pro to, aby EU účinně přispívala ke stabilitě a hospodářskému rozvoji jižního Kavkazu; vyzývá proto Komisi, aby poskytla zemím v tomto regionu pomoc při řešení případných problémů, jež by tato situace mohla vyvolat, a aby podpořila Gruzii v obnoveném úsilí o prosazení nových forem spolupráce v oblasti jižního Kavkazu;

45.

upozorňuje na klíčovou polohu Gruzie ve vztahu k budování jižního koridoru a přepravě ropy a plynu, jež by mohly mít strategický význam pro evropskou energetickou bezpečnost; v této souvislosti žádá, aby se při budování energetické infrastruktury plně dodržovaly normy EU v oblasti životního prostředí; dále zdůrazňuje, že je nezbytné, aby došlo k diverzifikaci zdrojů energie, zejména pokud jde o obnovitelné zdroje, a postupovalo se v souladu s politikami a cíli EU v oblasti změny klimatu;

46.

vyzývá Komisi, aby úzce napomáhala gruzínským orgánům a sledovala je při provádění jejich investičních programů, jež se týkají výstavby, obnovy a rekonstrukce vodních elektráren, a vyžadovala od nich, aby byly tyto projekty plně v souladu se standardy a normami EU a aby zejména velké projekty splňovaly požadavky posuzování vlivů na životní prostředí;

47.

vyzdvihuje význam své spolupráce s gruzínským parlamentem coby prostředku pro sledování provádění dohody a programu; domnívá se, že vstup dohody v platnost a vytvoření nového institucionálního rámce pro spolupráci, mimo jiné Rady přidružení, vyžaduje podobnou aktualizaci stavu na parlamentní úrovni; proto je přesvědčen, že je s ohledem na různý rozsah vztahů s Arménií a Ázerbájdžánem nutné vytvořit zvláštní parlamentní výbor pro přidružení Gruzie k EU;

48.

vyzývá Gruzii, aby ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii a s EUMM poskytla gruzínské společnosti včetně území Abcházie a Jižní Osetie komplexní informace o Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé;

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Gruzie.