12.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/11

—

s ohledem Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, která dala základ Smlouvě o Evropské unii,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 nazvané „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o akčním plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (1),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a o restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace (3),

—

s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně oceláren Acciai Speciali Terni (AST) v Itálii (O-000087/2014),

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ocelářství sehrává v procesu evropské integrace zásadní historickou roli a představuje základ pro vytváření evropské přidané hodnoty v průmyslu;

B.

vzhledem k tomu, že ocelářství má zásadní význam pro evropské hospodářství a průmysl a že se v současné době potýká s výrazným poklesem poptávky; vzhledem k tomu, že tento trend vede k postupnému rušení pracovních míst a snižování konkurenceschopnosti, což nevěstí nic dobrého pro potřebné oživení evropského hospodářství;

C.

vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat politiku rozvoje průmyslové výroby ve všech členských státech, aby chránila pracovní místa v EU, a měla by usilovat o splnění svého orientačního cíle, že se do roku 2020 zvýší podíl HDP pocházejícího z průmyslu na 20 %;

D.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů EU je podpora ocelářství a odstranění překážek a hrozeb, které brání jeho konkurenceschopnosti, aby bylo schopno reagovat na měnící se tržní podmínky na evropských i mimoevropských trzích;

E.

vzhledem k tomu, že se ocelářský průmysl v posledních letech potýkal s problémy v souvislosti s restrukturalizací a slučováním podniků, což bylo spojeno s odpovídajícími sociální náklady, a současně se musel přizpůsobit novým požadavkům souvisejícím s plněním klimatických cílů EU;

F.

vzhledem k tomu, že řada zejména velkých výrobců oceli se řídí strategiemi zaměřenými na krátkodobou finanční návratnost, která je na úkor inovací, investic do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností;

G.

vzhledem k tomu, že evropské ocelářství zažívá investiční krizi, která ohrožuje jeho další budoucnost, zatímco se současně očekává, že ocelové materiály budou mít ústřední význam při poskytování udržitelných průmyslových řešení pro urbanizaci, mobilitu a demografické změny;

H.

vzhledem k tomu, že omezené zvýšení poptávky povede k tomu, že Evropa ztratí pozici čistého vývozce oceli a stane se jejím čistým dovozcem, zejména válcovaných produktů a produktů s vysokou přidanou hodnotou;

I.

vzhledem k tomu, že podle Komise vedlo uzavírání továren od roku 2007 ke ztrátě 60 000 pracovních míst a že došlo k poklesu výroby z 210 milionů tun v roce 2007 na 166 milionů tun v roce 2013 (4);

J.

vzhledem k tomu, že dosažení souladu mezi potřebnou vysokou environmentální výkonností a zvýšenou globální konkurenceschopností, které bude zároveň doprovázeno zmírněním obav z úniku uhlíku a zlepšením přístupu k surovinám, představuje pro ocelářský průmysl i nadále základní výzvu, vzhledem k tomu, že jednotliví konkurenti jsou vázáni různými normami;

K.

vzhledem k tomu, že v globálním přístupu k ocelářskému průmyslu musí být zohledněny náklady na energii, a vzhledem k tomu, že ceny energií pro průmyslové spotřebitele v EU by mohly mít přímý dopad na konkurenceschopnost;

L.

vzhledem k tomu, že další zlepšení v oblasti energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů by pro toto odvětví mohlo znamenat další úspory a snížení emisí;

M.

vzhledem k tomu, že poptávka ze strany automobilového průmyslu je omezená z důvodu nadměrné strukturální kapacity, zatímco jiná odvětví, jako obnovitelné energie nebo energetická infrastruktura, představují pro daný průmysl opravdové příležitosti (například jedna třímegawattová větrná turbína odpovídá 500 automobilům);

N.

vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti v EU souvisí s její zmenšující se průmyslovou a výrobní základnou a že současná krize má tvrdé sociální dopady na postižené pracovníky a regiony;

O.

vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU je důležitým zaměstnavatelem, který poskytuje více než 350 000 přímých pracovních míst a několik dalších milionů pracovních míst v souvisejících odvětvích, včetně recyklačního dodavatelského řetězce;

P.

vzhledem k tomu, že situace některých oceláren v Evropě vyvolává vážné obavy u jejich zaměstnanců a vnitrostátních a místních orgánů;

Q.

vzhledem k tomu, že společnosti procházející restrukturalizací by měly jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť dosavadní zkušenosti ukázaly, že sociálně a ekonomicky udržitelná restrukturalizace vyžaduje dostatečný sociální dialog, v jehož rámci je kladen důraz na informování pracovníků a vedení konzultací, jak uvedl Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 15. ledna 2013;

R.

vzhledem k tomu, že rozsáhlé zapojení sociálních partnerů na všech úrovních a posílení sociálního dialogu na úrovni EU jsou klíčovými předpoklady k ochraně zájmů jak ocelářských společností, tak jejich zaměstnanců;

S.

vzhledem k tomu, že v mnoha ocelárnách, jejichž výrobní kapacita v celkovém součtu činí 20 milionů tun, je více než tři roky pozastavena výroba; vzhledem k tomu, že v mnoha evropských ocelárnách tvoří převážnou většinu pracovní síly starší odborní zaměstnanci krátce před důchodem;

T.

vzhledem k tomu, že odvětví špičkových technologií – například ocelářství – jsou považována za vzor technologického know-how, které je třeba chránit, a proto je nutné okamžitě přijmout opatření, aby se zabránilo jejich přemístění mimo území EU;

U.

vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj mají strategický význam pro odvětví, které musí nalézt způsob, jak snížit své emise, zejména pak (i když ne výlučně) CO2;

1.

zdůrazňuje, že evropské hospodářské oživení závisí především na silném výrobním průmyslu, v němž hraje klíčovou roli ocelářství, a že výroba se odvíjí od domácí poptávky a domácího růstu;

2.

opět zdůrazňuje, že je třeba zachovat know-how a odborné znalosti nabyté ve významných průmyslových oblastech, což zajistí diverzifikaci, environmentální záruky a inovativní výrobky;

3.

naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu plánu pro průmyslovou politiku, který se očekává v první polovině roku 2015 a s jehož pomocí má dojít k oživení evropského průmyslu na světovém trhu, aby byly skutečně zaručeny rovné podmínky a současně zajištěno dodržování vysokých sociálních a environmentálních norem v EU a aby se usilovalo o reciprocitu se třetími zeměmi;

4.

domnívá se, že má-li být vypracována skutečná průmyslová politika EU a obnovena konkurenceschopnost průmyslu EU na světovém trhu, je v rámci přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období zcela nezbytný ambiciózní přístup k reindustrializaci;

5.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii strategického postavení evropského ocelářského průmyslu ve světě, neboť ocelářství je v řadě zemí považováno za strategické odvětví, a aby stanovila konkrétní a jasný plán zamýšlených střednědobých a dlouhodobých iniciativ na podporu ocelářství v Evropě; zdůrazňuje, že do tohoto plánu musí být na všech úrovních včas a rozsáhle zapojeni sociální partneři; domnívá se, že vzhledem k přetrvávající krizi by také měla být každoročně předkládána zpráva o provádění akčního plánu pro ocelářský průmysl s cílem navázat na úspěchy dosažené v předchozím roce a neztratit dynamiku;

6.

žádá Komisi, aby vytvořila nástroj hloubkové analýzy trhu s ocelí, který by mohl poskytovat přesné údaje o evropské a celosvětové rovnováze mezi nabídkou a poptávkou v oblasti oceli, které budou rozlišovat mezi strukturálními a cyklickými složkami rozvoje tohoto trhu; domnívá se, že sledování trhu s ocelí by mohlo významně přispět k transparentnosti trhů s ocelí a šrotem a zajistit cenné vstupy pro přijetí nápravných a proaktivních opatření, která jsou z důvodu cyklické povahy ocelářství nevyhnutelná; žádá Komisi, aby tento nástroj analýzy trhu použila k předvídání rizik a ke zjištění toho, jak uzavření závodů ovlivňuje obnovu odvětví;

7.

žádá Komisi, aby výhledově předložila zprávu o hlavních problémech evropského ocelářství, včetně sociálních, hospodářských a environmentálních výzev; v této souvislosti připomíná, že po skončení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli je k řešení hospodářských a sociálních dopadů vývoje v evropském ocelářském průmyslu oprávněna Komise; vyzývá Komisi, aby využila pozitivní zkušeností, zejména s trojstrannými strategickými jednáními a výzkumem;

8.

žádá, aby byla v rámci nově zvoleného sboru komisařů a s plnou účastí Parlamentu co nejrychleji ustavena skupina na vysoké úrovni pro ocelářství, která by na svých schůzích informovala dotčené zúčastněné strany o výsledcích dosažených při realizaci 40 akcí, které Komise vymezila ve svém akčním plánu pro ocelářství; vyzývá Komisi, aby schůze pracovní skupiny na vysoké úrovni pořádala pokud možno v takových termínech, aby mohly být její podněty využity při jednání Rady pro konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby jednou za rok uspořádala tematickou schůzi s dalšími energeticky náročnými odvětvími zaměřenou na politiku v oblasti konkurenceschopnosti, obchodu, energetiky nebo klimatu, neboť některé z problémů, kterým čelí ocelářství, jsou relevantní i pro jiná energeticky náročná odvětví;

9.

domnívá se, že je zásadní, aby byly do práce této skupiny úzce zapojeny regionální a místní orgány a odborové svazy zastupující regiony, v nichž se ocelárny nacházejí, aby se zintenzívnila spolupráce a výměna informací a osvědčených postupů mezi hlavními zainteresovanými stranami v členských státech;

10.

zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat, jak lze řešit investiční krizi a transformovat evropský průmysl tak, aby byl udržitelně ziskový, přičemž je třeba mít na paměti, že návratnost investic do ocelářství je dlouhodobá; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvážila poskytnutí části svého investičního balíku ve prospěch životaschopných dlouhodobých projektů infrastruktury a ve prospěch inovací, jež se týkají rozsáhlých průmyslových projektů, včetně projektů z oblasti energetické účinnosti a nízkouhlíkových projektů, jež by mohly v EU rovněž zásadně podpořit poptávku po oceli;

11.

vybízí dále k využívání dalších inovativních finančních nástrojů, např. finančních nástrojů pro sdílení rizik, jež upřednostní ocelářský průmysl, který se potýká s krizí; vyzývá Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby vypracovaly dlouhodobý rámec pro financování projektů v oblasti oceli;

12.

zdůrazňuje, že podpora ocelářství je zásadní, včetně strategického rozvoje nových klíčových odvětví využívajících ocel, například v oblasti energetiky (výroba a distribuce energie z obnovitelných zdrojů), v odvětví dopravy a stavebních projektů účinně využívajících zdroje, protože se tak vytváří pobídky pro účinné výrobní procesy, posiluje vnitřní trh a stimuluje rozvoj dovedností;

13.

vyzývá k uplatňování přístupu „analýzy životního cyklu“ s cílem hodnotit dopady na životní prostředí a snížené používání zdrojů ve všech fázích životního cyklu, který zahrnuje těžbu a přeměnu surovin, poté výrobu a distribuci a nakonec použití nebo spotřebu, aby se podpořilo opětovné použití a recyklace materiálů a rekuperace energie a omezil se konečný odpad;

14.

vyzývá Komisi, aby prověřila, zda uplatňování pravidel hospodářské soutěže nevedlo k nespravedlivým řešením na evropském trhu s ocelí, která mohla mít negativní dopad na jeho výkonnost; vyzývá Komisi, aby v případě, že dospěje k závěru, že trh s ocelí byl znevýhodněn, přijala nápravná opatření, aby v budoucnu zabránila opakování podobných situací; zdůrazňuje, že rozhodnutí nebo nápravná opatření Komise v oblasti práva upravujícího hospodářskou soutěž by neměla ohrozit ekonomickou životaschopnost jednotlivých oceláren, zejména v kontextu sílící světové konkurence; dodává, že by Komise měla také podniknout kroky na ochranu klíčové průmyslové infrastruktury a výrobních kapacit před riskantním spekulativním rozprodejem aktiv;

15.

naléhá na Komisi, aby zajistila, aby současné systémy státních podpor pro energeticky náročná průmyslová odvětví nenarušovala fungování vnitřního trhu, a zaručila tak všem společnostem rovné podmínky; zastává názor, že energeticky náročná odvětví potřebují stabilní rámec pro investice, má-li se zaručit vysoká zaměstnanost;

16.

vybízí Komisi, aby přikládala větší význam průmyslové politice tím, že přijme opatření, která umožní znovu oživit konkurenceschopnost evropského průmyslu na světovém trhu a zajistí rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty;

17.

vyzývá Komisi, aby včas a účinně postihovala dovozy oceli do EU, u nichž bylo využito nezákonné podpory a dumpingu a aby v příslušných případech využívala v souladu s platným právem EU nástroje na ochranu obchodu EU;

18.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala schůdnost mezistátních kompenzačních opatření pro emise uhlíku (platby povolenek v rámci ETS pro ocel vyrobenou mimo EU), s jejichž pomocí by se vytvořily rovné podmínky, co se týče emisí CO2, a odstranil problém úniku uhlíku;

19.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí obchodní dohody obsahovaly ustanovení, která významně zlepší vývozní příležitosti a přístup na trh pro evropskou ocel a výrobky z oceli; zdůrazňuje, že spravedlivý obchod s ocelářskými produkty může fungovat jedině tehdy, budou-li dodržována základní práva zaměstnanců a environmentální normy, a zdůrazňuje, že vývoz za dumpingové ceny vystavuje nespravedlivé soutěži zejména evropské výrobce nerezové oceli; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné modernizovat nástroje EU na ochranu obchodu, a vyzývá Komisi, aby členské státy vybídla k provedení konkrétních kroků, které tento modernizační proces urychlí, aby tak zajistila spravedlivou soutěž a EU umožnila rychle přijímat přiměřená opatření v boji proti nečestným obchodním praktikám;

20.

věří, že konstruktivní opatření navržená v tomto textu umožní ocelářskému průmyslu zvýšit konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, upozorní na to, že ocelářské produkty z EU splňují vyšší sociální, environmentální a hospodářské normy než konkurenční produkty kdekoli jinde na světě, a zdůrazní kvality producentů oceli z EU, což současně zlepší postoj spotřebitelů;

21.

zdůrazňuje, že vysoké evropské normy pro ochranu klimatu a životního prostředí by se mohly stát mezinárodně platnými standardy, čímž by se zajistily spravedlivé podmínky soutěže;

22.

bere na vědomí obtíže, jimž ocelářský průmysl čelí v mnoha členských státech a které jsou zčásti způsobeny významným poklesem celosvětové poptávky, nárůstem nákladů na energii a stále častějším přesouváním výroby mimo Evropu („offshoring“); vyzývá tudíž Komisi, aby plně provedla plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (COM(2011)0571) a politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů;

23.

je přesvědčen, že by měly být zlepšeny právní předpisy týkající se odpadu, například pomocí revize směrnice o vozidlech s ukončenou životností, aby bylo zachováno fungování trhu EU s ocelovým šrotem; připomíná význam dobře fungujícího trhu se šrotem, který je třeba dále podporovat a stimulovat s ohledem na strategii oběhového hospodářství EU, s cílem předcházet nadměrnému navyšování cen v důsledku přítomnosti průmyslových odvětví ze zemí mimo Evropskou unii na trhu EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila uplatnění vývozních cel na trh EU se šrotem, s cílem předejít environmentálnímu dumpingu, k němuž obvykle dochází;

24.

připomíná, že je třeba investovat do vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců, a zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala současný vývoj s cílem ochránit průmyslové dědictví a dotčené zaměstnance;

25.

žádá Komisi, aby učinila kroky k zajištění toho, aby členské státy nepostupovaly proti sobě, když velký výrobce oceli provozující závody v několika zemích oznamuje restrukturalizaci; navíc vzhledem k tomu, že je důležité koordinovat politiky s cílem zachovat udržitelné a konkurenceschopné ocelářství účinně využívající zdroje, které reaguje na měnící se evropské i mimoevropské tržní podmínky, požaduje celoevropské řešení, s jehož pomocí budou v evropských regionech zachována a vytvářena kvalitní pracovní místa i průmyslová výroba;

26.

zdůrazňuje, že je třeba, aby průmysl, sociální partneři a místní orgány předjímali požadavky na odbornou přípravu vyplývající z případného obnovení provozu v ocelárnách, v nichž byla dočasně zastavena výroba;

27.

souhlasí s podporou programu na předávání know-how, aby zkušení starší pracovníci mohli předávat své znalosti a dovednosti novým pracovníkům v evropských ocelárnách;

28.

zdůrazňuje, že normy EU v oblasti sociální odpovědnosti podniků a účasti zaměstnanců na řízení společností by měly evropské společnosti uplatňovat i ve třetích zemích;

29.

zdůrazňuje, že ekonomický úspěch lze nejlépe zajistit zapojením zaměstnanců do inovací a restrukturalizačních opatření, a vyzývá proto Komisi, aby vytvořila platformu s účastí sociálních partnerů, která by prováděla a monitorovala provádění evropského akčního plánu pro ocelářství a poskytovala v této souvislosti poradenství;

30.

vyzývá sociální partnery z oceláren, které se nacházejí v kritické hospodářské situaci, aby zvážili možnost hromadného zkrácení pracovní doby, čímž by reagovali na krizovou situaci a vyhnuli se propouštění a rušení pracovních míst;

31.

vyzývá Komisi, aby zefektivnila příslušné fondy EU, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský sociální fond, a nástroje politiky s cílem snížit sociální náklady související s přizpůsobením se globalizaci a zajistit, aby byly příslušné dovednosti zachovány a rozvíjeny v zájmu budoucí konkurenceschopnosti tohoto odvětví;

32.

navrhuje, aby společnosti všechny své prostředky z prodeje bezplatných povolenek investovaly do nízkouhlíkového hospodářství (do vybavení, technologií, výzkumu a vývoje a odborné přípravy pracovní síly);

33.

je přesvědčen, že v budoucnu je třeba očekávat v ocelářství i v dalších odvětvích průmyslu drastické změny; v této souvislosti se domnívá, že by členské státy měly více přiblížit své politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy potřebám pracovního trhu, aby byly schopny podobné situace řešit a propagovat atraktivitu technických a vědeckých oborů s cílem zajistit, aby v ocelářství působili specializovaní odborníci, kteří budou hybnou silou inovací;

34.

zdůrazňuje, že ke zvládnutí přechodu k udržitelnějším výrobním postupům a produktům je zapotřebí kvalifikovaných zaměstnanců disponujících potřebnými dovednostmi, a vyzývá k přijetí evropské strategie pro odbornou přípravu a vzdělávání; vítá projekt ekologizace odborného vzdělávání a odborné přípravy (Greening Technical Vocational Education and Training) v odvětví oceli, v jehož rámci ocelářské podniky, výzkumné ústavy a sociální partneři společně zkoumali dovednosti potřebné k zajištění udržitelnosti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby dále podporovala uplatňování závěrů tohoto projektu;

35.

uznává, že je třeba v celé EU rozvíjet a šířit nejlepší dostupné techniky a přitom podporovat, kdykoli je to možné, nahrazování nerostných surovin železným šrotem, rozšiřovat využívání elektrických obloukových pecí a nahrazovat koks plynem;

36.

vyzývá k tomu, aby investice směřovaly do technologií, které maximalizují využití energetických vstupů, například formou optimalizace využití procesních plynů a odpadního tepla pro výrobu páry a elektřiny;

37.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily náležitou sociální ochranu, pracovní podmínky a důstojné mzdy, a to prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivními smlouvami a účinnou ochranou před nespravedlivým propouštěním;

38.

zdůrazňuje, že je třeba investovat do výzkumu a vývoje, neboť mají klíčový význam pro revitalizaci evropského hospodářství, zejména pak ocelářského průmyslu, který je založen na dlouhých životních cyklech a má vysoký recyklační potenciál; v této souvislosti zmiňuje stávající a nové vodíkové technologie redukce železné rudy, které mohou snížit velká množství emisí CO2 nebo je zcela eliminovat; žádá, aby byla pro ocelářské produkty vyrobené spravedlivými postupy vytvořena a propagována značka „vyrobeno v Evropě“;

39.

je přesvědčen, že společné úsilí v oblasti výzkumu a vývoje podpoří nízkouhlíkovou výrobu oceli s malým dopadem, a napomůže tak udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu průmyslu;

40.

zdůrazňuje v této souvislosti klíčový význam programů Horizont 2020 a Udržitelná výrobní odvětví prostřednictvím účinného využívání zdrojů a energie (SPIRE) a současně upozorňuje na to, že nejrizikovější inovační a výzkumné programy musí být financovány z prostředků Evropské investiční banky a programu NER400;

41.

vyzývá Komisi, aby zavedla ambiciózní politiku inovací, která uvolní cestu rozvoji kvalitních, energeticky účinných a inovativních produktů a procesů, jež umožní EU obstát vůči čím dál tím tvrdší globální hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že inovace zaměřené na nové produkty – jako jsou masivní ocelové odlitky, včetně vysokopevnostních a vysoce odolných ocelových plechů vyráběných pro automobilový průmysl a vysoce legované oceli s různými fyzikálními a chemickými vlastnostmi – a nové výrobní postupy, především využívání vodíku v metalurgii a přetavování, jsou klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského ocelářského průmyslu vůči dodavatelům ze třetích zemí a že by tato oblast měla obdržet zvláštní podporu;

42.

připomíná, že inovace musí být stimulovány tím, že bude podporován nejen výzkum a vývoj a předávání znalostí, ale také uvádění na trh a inovační seskupení, a to prostřednictvím podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru ve strategických odvětvích, jako je ocelářský průmysl, s cílem uvolnit více prostředků ze soukromého kapitálu;

43.

podporuje financování průmyslových pilotních projektů zaměřených na snížení emisí CO2, aby bylo možné uskutečnit naprosto nezbytný přechod na udržitelné bezuhlíkové hospodářství, které bude úsporně využívat energii a obnovitelné zdroje energie a jehož páteří bude inteligentní infrastruktura, a aby se z technologie výroby oceli s minimálními emisemi uhlíku (ULCOS) stal nástroj průmyslové politiky, který bude účinný z hlediska využívání energie a nebude zatěžovat životní prostředí;

44.

je přesvědčen, že možnosti snížení emisí, zejména v odvětví ocelářského průmyslu, budou velmi záviset na nových technologiích, a zdůrazňuje tudíž, že programy pro výzkum a inovace financované EU by mohly hrát významnou úlohu při posilování evropského hospodářství prostřednictvím programu Horizont 2020, a podtrhuje také jejich roli při zajišťování konkurenceschopnosti evropského ocelářství a vysoké kvality výroby v tomto odvětví; připomíná, že výzkum a inovace jsou důležitými hnacími silami hospodářského růstu a konkurenceschopného průmyslu;

45.

vyzývá Komisi, aby nejdříve uskutečnila iniciativu SustSteel, která je navržena v akčním plánu pro ocelářství a která má plnou podporu Parlamentu, Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů;

46.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.