52014DC0607

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na žádosti Evropského parlamentu uvedené v jeho usneseních o udělení absolutoria a žádosti Rady obsažené v jejím doporučení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012

Předběžné poznámky

Toto je zpráva Komise pro Evropský parlament (EP) a Radu o opatřeních přijatých v návaznosti na usnesení EP o udělení absolutoria[1] a doporučení Rady o udělení absolutoria[2] za rozpočtový rok 2012 podle čl. 319 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), článku 166 finančního nařízení a čl. 119 odst. 5 finančního nařízení pro evropské rozvojové fondy (ERF).

Tato zpráva se zaměřuje na povinné závazky, jež EP zdůraznil ve svých usneseních o udělení absolutoria. Ke zprávě jsou připojeny dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které obsahují odpovědi na 353 konkrétních připomínek a žádostí EP a 77 připomínek a žádostí Rady souvisejících s udělením absolutoria (v případě Rady bylo vzneseno celkem 79 žádostí, avšak dvě jsou určeny Účetnímu dvoru; EP vznesl osm připomínek).

Komise souhlasí se zahájením nových opatření u 142 žádostí (108 žádostí vznesených EP a 34 vznesených Radou). Komise se domnívá, že u 240 žádostí (199 žádostí EP a 41 žádostí Rady) již byla požadovaná opatření provedena nebo se uskutečňují, ačkoli v některých případech bude nutné výsledky těchto opatření posoudit. Z důvodů, jež souvisejí se stávajícím právním a rozpočtovým rámcem nebo institucionální úlohou či výsadami Komise, nemůže Komise přijmout 40 žádostí (38 žádostí EP[3] a dvě žádosti Rady[4]). Podrobné odůvodnění je uvedeno ve dvou přiložených pracovních dokumentech útvarů Komise.

1.           Povinné závazky

V usnesení o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu za rok 2012 EP výslovně poukazuje na řadu povinných závazků z oblasti práva, auditu, institucionální odpovědnosti a financí. Tyto žádosti byly v průběhu udělování absolutoria předmětem podrobných diskusí, zejména se zpravodajem a členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Prostřednictvím dopisu předsedy Komise Barrosa (ze dne 26. listopadu 2013)[5] a dopisu člena Komise Šemety (ze dne 10. března 2014)[6] byly poskytnuty důkazy o oficiálním závazku Komise týkajícím se úplného a včasného splnění řady činností a opatření, jež souvisí s otázkami uvedenými v těchto povinných závazcích.

Toto sdělení přihlíží k příslibům daným v obou výše uvedených dopisech a poskytuje případně aktuální přehled o vývoji situace ve vztahu k dalším přijímaným krokům.

1.1 Řešení problémů uvedených ve výhradách výročních zpráv o činnosti jednotlivých GŘ (body 25-26, 33, 39, 196, 223)

EP považuje ve vztahu k výhradám uvedeným ve výročních zprávách o činnosti několika GŘ za prioritní, aby Komise prokázala, že přijala nezbytná opatření k rozptýlení obav týkajících se výhrad, jež EP konkrétně potvrdil. Úmyslem EP je kromě toho využít následných činností navazujících na výhrady jako kontrolního nástroje ke sledování těchto opatření.

Komise, jak je uvedeno ve dříve zmíněných dopisech, již přijala řadu zásadních opatření a zároveň se stávající sbor členů Komise oficiálně zavázal vůči bývalému EP k přijetí dalších opatření, což EP umožnilo udělit absolutorium Komisi.

Komise podává prostřednictvím výhrad uvedených ve výročních zprávách generálních ředitelů Komise zprávu o závažných nedostatcích, jež byly shledány při plnění rozpočtu EU, a uvádí vzniklé riziko pro rozpočet EU. Výhradu vždy doprovází jednoznačný plán opatření k řešení problémů zjištěných v oblasti řízení finančních prostředků EU a Komise může v případě naplnění regulatorních podmínek přerušit nebo pozastavit příslušné platby. Tyto výhrady a související plány opatření Komise dále sleduje prostřednictvím kontroly pokroku činnosti, z níž tyto plány vycházejí a jejímž prostřednictvím mají být splněny. Výhrady budou vzaty zpět pouze v okamžiku, kdy Komise získá spolehlivé důkazy o tom, že členské státy vyřešily tyto nedostatky prostřednictvím splnění vhodných opatření, byly zahájeny odpovídající postupy oprav a nový režim prokázal svou spolehlivost v praxi. Výroční zprávy o činnosti prokazují transparentně způsob, jakým Komise naplňuje na úrovni jednotlivých členských států a programů (v případě politiky soudržnosti) nebo platebních agentur (v případě zemědělství) svou odpovědnost týkající se zajišťování zákonnosti a správnosti politik sdíleného řízení. Komise dále předkládá odhadované míry chyb a zbývajícího rizika ve vztahu k platebním agenturám, opatřením a programům a členské státy disponují po splnění nápravných opatření odhadem skutečného rizika. Tato zpráva je rovněž nástrojem, jenž napomůže orgánu příslušnému pro udělení absolutoria k podrobnějšímu posouzení dané situace.

V obecné rovině Komise vítá skutečnost, že EP potvrdil výhrady vyjádřené příslušnými generálními řediteli GŘ AGRI a REGIO. Požadavek EP týkající se provedení auditu u všech operačních programů minimálně jednou za programové období však není v souladu s přístupem jednotného auditu, který navrhl EÚD v roce 2004, a se žádostí EP směřující ke zvýšení nákladové účinnosti při využívání omezených zdrojů auditu zacílením auditů na programy s vysokým rizikem.

1.2 Zlepšení vymezení a uplatňování nařízení a pravidel ze strany orgánů členských států

→ EP požádal v oblasti sdíleného řízení o to, aby nařízení v přenesené pravomoci o společných ustanoveních stanovilo podrobná pravidla pro vymezení závažných nedostatků a posouzení klíčových požadavků pro systémy řízení a kontroly (body 56-4, 216, 223).

V rámci nového víceletého finančního rámce 2014–2020 přijala Komise akty v přenesené pravomoci upravující oblasti sdíleného řízení. Akt v přenesené pravomoci, jehož základem je nařízení o společných ustanoveních, stanovuje podrobná pravidla, jež umožní účinné fungování režimu finančních oprav, neboť jasně vymezuje kritéria pro stanovení „závažných nedostatků“, jež spouštějí postup čistých finančních oprav (viz článek 30 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014).

 →EP požadoval uplatnění progresivního zvyšování u snižování plateb a správních sankcí, pokud konečný příjemce získávající přímé platby nebo podporu na rozvoj venkova nedodržuje kritéria způsobilosti a v případě opakovaných nedostatků systému evidence půdy (LPIS) (body 44, 56-5).

Stávající regulační rámec již stanovuje systém progresivního zvyšování u snížení plateb a vyloučení plateb v případech, kdy jsou k dispozici dostatečné důkazy o tom, že přetrvávající nedostatky (příjemci nesplňují podmínky způsobilosti) zvyšují finanční riziko pro rozpočet EU.[7] Komise navrhuje zachovat tento systém snížení, zamítnutí a odnětí plateb a pokut na úrovni konečných příjemců[8]. Členské státy by měly uplatnit tato ustanovení, aniž jsou dotčeny finanční opravy, jež může Komise uložit na úrovni členských států.

→EP požádal, aby byl mechanismus pozastavení využíván coby předběžný nástroj ochrany rozpočtu EU (body 42, 56-6).

V článku 41 nařízení (EU) č. 1306/2013 je stanoven nový mechanismus pozastavení v oblasti zemědělství, jehož lze využít coby předběžného nástroje ochrany rozpočtu EU před nedostatky v systému kontroly členského státu. V oblasti zemědělství dojde k pozastavení plateb vždy, pokud vnitrostátní nápravná opatření k řešení zjištěných závažných nedostatků nejsou provedena řádně a včas.

1.3 Rozvíjení a uplatňování důraznějších strategií kontroly a auditu v období 2014–2020

Pokud jde o GŘ REGIO, EP požadoval:

→zvýšení počtu auditů na základě náhodného výběru, jež Komise provádí na místě, a systematičtější využívání čistých finančních oprav (body 13, 38 a 56-3).

Komise provádí své vlastní audity nákladově účinným způsobem přímo na úrovni řídících orgánů, zprostředkujících subjektů a příjemců, u nichž panuje vysoké riziko. Touto otázkou se rovněž zabývá výroční zpráva o činnosti, strategie auditu a zpráva o přezkumu šetření auditu s názvem „Odstranění nedostatků týkajících se jistoty“.

→předložení návrhu, kterým by se omezila či vůbec zakázala možnost náhradních projektů (body 15, 54, 56-13, 215).

Tato žádost vyžaduje přezkum právních předpisů přijatých EP a Radou v prosinci 2013 týkajících se období 2014–2020[9]. Výraznou změnou zavedenou pro programové období 2014–2020 je skutečnost, že za určitých podmínek bylo znemožněno, aby se členské státy vyhnuly čisté opravě tím, že ji uznají a následně mají možnost opětovného použití odpovídající částky. Podle názoru Komise je možnost, podle níž členské státy mohou nahradit problematické projekty, jež jimi byly zjištěny, před 15. únorem roku N+1, důležitou pobídkou podporující členské státy ve zjišťování a nápravě nedostatků na jejich úrovni. Vzhledem k tomu nebude takový návrh předložen, dokud nebude posouzena účinnost nového nástroje.

→ posílení jejich kontrol první úrovně a jejich zpřísnění (bod 46).

Tento požadavek je určen členským státům a je v souladu s podněty Komise a doporučeními EÚD. Komise trvale povzbuzuje členské státy k posílení jejich kontrol. Soubor nařízení, jež byla přijata pro programové období 2014–2020, obsahuje některá ustanovení, jež by měla zlepšit účinnost ověřování kontroly na vnitrostátní úrovni, včetně zavedení čistých finančních oprav, jež má podnítit členské státy k uplatnění účinných systémů řízení a kontroly, a širšího využití zjednodušených postupů, zejména pokud jde o možnosti zjednodušených nákladů, jež by měly snížit počet chyb.

→vymezit ve sdělení o sdíleném řízení fondů tři členské státy s nejvyšší mírou chybovosti a finančních oprav (bod 53).

Sdělení o ochraně rozpočtu EU, jež je přijímáno každoročně v září, posuzuje otázku finančních oprav, zatímco míry chybovosti členských států jsou uváděny ve výročních zprávách o činnosti.

→zavedení vzoru a doporučení týkajících se vnitrostátních prohlášení řídících subjektů (body 56-12, 60).

Této otázce se věnuje interinstitucionální pracovní skupina, která zahájila svou práci dne 16. prosince 2013 a dokončila ji na konci června 2014. Své výsledky předloží tato skupina v průběhu podzimu 2014 EP, Radě, Evropskému účetnímu dvoru a národním parlamentům.

Pokud jde o GŘ AGRI, a zejména nedostatky systémů LPIS, EP požadoval:

→ urychlené provedení akčních plánů a v případě nedodržení lhůt uvedených v těchto plánech přiměřenou čistou finanční opravu v rámci postupu schvalování souladu (bod 42).

Podle stávajícího postupu se od členských států v případě shledání závažných nedostatků v jejich LPIS vyžaduje, aby vypracovaly a splnily příslušný akční plán. Plnění takového akčního plánu příslušným členským státem je podrobně sledováno ze strany GŘ AGRI a podává se o něm zpráva ve výroční zprávě o činnost GŘ AGRI. Členské státy kromě toho musí každoročně posoudit kvalitu svého LPIS a případně přijmout nápravná opatření.

Pokud jde o postup souladu, jakékoli zjištěné riziko pro rozpočet EU automaticky zahajuje možnost uplatnění čisté finanční opravy v rozsahu úměrném riziku pro rozpočet EU. Jakékoli zpoždění v přijímání nezbytného nápravného opatření prodlužuje trvání zjištěných rizik nesprávně provedených plateb a v jeho důsledku je tedy systematicky uplatňována vyšší čistá finanční oprava z důvodu přetrvávajících nedostatků. Nový právní rámec[10] rovněž umožňuje, aby došlo k pozastavení plateb, shledá-li Komise na základě jasných ukazatelů vývoje, že dotčený členský stát není s to provést nezbytná nápravná opatření podle akčního plánu.

→ vyrovnat finanční riziko chyb, jež EÚD zjistil v roce 2006 ve Francii a Portugalsku prostřednictvím čistých oprav (bod 31).

Jak je uvedeno ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI z roku 2013, rozpočet EU byl chráněn pomocí postupů pro schvalování souladu. Postup schvalování souladu ve vztahu k Portugalsku zajistil zpětné získání více než 100 milionů EUR prostřednictvím čistých finančních oprav v letech podání žádosti 2006 až 2008. Ve vztahu k následujícím rokům podání žádosti postupy schvalování souladu stále probíhají. V případě Francie nebyly před rokem 2008 zjištěny žádné závažné nedostatky, jež by opravňovaly k výhradě, akčnímu plánu či výrazným finančním opravám. Několik závažných finančních oprav bylo navrženo ve vztahu k rozpočtovým rokům 2008 až 2010, přičemž v jejich případě se postup schvalování souladu dostal do velmi pokročilé fáze. Postupy schvalování souladu rovněž probíhají ve vztahu k následným rokům.

→ vypracování komplexních akčních plánů v případě Francie a Portugalska a mimo jiné aktualizaci jejich systémů LPIS (body 44, 56-11, 192) a podání zprávy o stavu jejich plnění do 30. června 2014 (bod 43).

V případě Portugalska byl již komplexní akční plán stanoven v roce 2010 a dokončen v roce 2013, zatímco v případě Francie se úplná aktualizace a dokončení LPIS očekává pro rok podání žádostí 2016, kdy bude dokončeno opětovné posuzování způsobilých oblastí u všech jednotlivých zemědělských ploch. V mezidobí bude chránit finanční zájmy EU čistá finanční oprava. Komise tuto záležitost podrobně sleduje a finanční riziko je plně pokryto probíhajícím postupem schvalování souladu (viz výše). GŘ AGRI informovalo o plnění těchto akčních plánů ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2012, která byla zveřejněna v červnu 2014.

→ návrh Komise, který by směřoval k řešení opakovaných nedostatků LPIS progresivním zvyšování opravných sankcí, jež by značně překračovaly stávající čisté a paušální opravy (bod 44).

Návrh Komise by vyžadoval opětovné otevření nařízení, jež bylo nedávno přijato oběma spoluzákonodárci v rámci reformy SZP. Zvýšení finančních oprav z důvodu opětovných porušení pravidel EU je však již stanoveno aktem v přenesené pravomoci týkajícím se finančního řízení SZP a je uplatňováno vždy, je-li dostatečně prokázáno, že z důvodu přetrvávání nedostatků se zvyšuje finanční riziko pro rozpočet EU (viz rovněž bod 1.2).

→vyřešení problémů týkajících se platebních agentur, jejichž zbytkové riziko chyb převyšuje 2% práh významnosti, přičemž je zapotřebí zaměřit pozornost na Francii, Bulharsko, Rumunsko, Portugalsko a Lotyšsko (bod 41).

V rámci sdíleného řízení musí nést členský stát prvotní odpovědnost za to, aby zajistil, že opatření financovaná z rozpočtu jsou prováděna správně a v souladu s pravidly. Úloha Komise spočívá spíše v celkovém dohledu vykonávaném pomocí ověřování účinnosti fungování systémů řízení a kontroly členských států prostřednictvím postupu schvalování souladu a uplatňováním čistých finančních oprav na ochranu rozpočtu EU.

GŘ AGRI ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2013 v případě platebních agentur s upravenou zbytkovou mírou chybovosti v rozmezí 2 % až 5 % posoudilo, zda bylo riziko dostatečně pokryto zmírňujícími faktory, a tudíž, zda bylo nezbytné podat finanční výhradu. To obnáší skutečnost existujícího probíhajícího postupu schvalování souladu ve vztahu k dotčeným výdajům a uplatnění nezbytných nápravných opatření ze strany dotčeného členského státu. V případě platebních agentur, u nichž upravená míra zbytkových chyb překročila 5 %, byly automaticky uplatněny výhrady. GŘ AGRI uplatnilo 62 výhrad: 11 na úrovni opatření v případě tržních opatření, 20 (na úrovni platebních agentur) v případě přímých plateb a 31 na úrovni platebních agentur v oblasti rozvoje venkova.

Činnost auditu GŘ AGRI kromě toho vychází z centrální analýzy rizika, jež pokrývá veškeré výdaje SZP ve všech členských státech, tj. audity budou prioritně probíhat u členských států, opatření a programů, jež jsou vystaveny vyšším rizikům.

→dokončení postupu schvalování souladu v běžných případech do dvou let (body 40, 56-10, 158).

Komise přijímá podle nového právního rámce SZP (prováděcí akt přijatý dne 6. srpna 2014) opatření, jež mají celý postup zjednodušit a snížit tak riziko zbytečných průtahů. Konkrétně dojde ke sloučení určitých fází stávajícího kontradiktorního postupu, ve vztahu k členským státům a Komisi byly stanoveny lhůty pro jednotlivé fáze postupu, a pokud členský stát nezašle požadované informace včas, bude Komise oprávněna přistoupit k dalšímu kroku na základě informací, jež jsou k dispozici. Komise bude usilovat o zkrácení maximální délky celého postupu schvalování souladu na dobu nezbytně nutnou při zachování jednotlivých fází postupu schvalování souladu (tj. fáze kontradiktorní a smírčí), jež jsou vyžadovány podle příslušných nařízení; v běžných věcech by měl být postup dokončen maximálně během dvou let.

EP ve vztahu k GŘ REGIO, GŘ EMPL a GŘ AGRI požadoval:

→ aby dotčená GŘ rozvinula novou a posílenou strategii auditu, jež by řešila nedostatky zjištěné v některých členských státech, a to včetně zvýšení intenzity prověrek kvality auditních a kontrolních zpráv členských států a prostřednictvím pokynů pro vlastní audit Komise (jež mají být předloženy v rámci absolutoria pro rok 2013) (body 45, 49-50, 56-1-2).

Komise potvrzuje vypracování nových a posílených strategií pro audit v oblasti politiky soudržnosti a zemědělství, které jsou podrobně uvedeny v dopise člena Komise Šemety.

„Pokyny pro audit“ se rozumí strategie Komise pro audit na období 2014–2020, která bude v blízké době sdělena EP. GŘ REGIO se v akčním plánu 2008 zavázalo k tomu, že kontradiktorní postupy týkající se finančních oprav musí být dokončeny maximálně do 24 měsíců od provedení auditu. GŘ REGIO tento cíl plní.

V zájmu konkrétního řešení daných otázek ředitelství pro audit GŘ EMPL vždy využívalo zdroje tak, aby byly řešeny programy s nejvyšším rizikem a/nebo členské státy s neuspokojivými výsledky. Průběžně sleduje výsledky činnosti orgánů auditu a spolehlivost auditních činností. V této souvislosti je třeba uvést, že po tři po sobě jdoucí roky byla míra chybovosti stanovená ve výroční zprávě o činnosti GŘ EMPL v souladu s mírou chybovosti, jak ji stanovil EÚD. Vzhledem k tomu lze dospět k závěru, že systémy pro audit a monitoring zavedené v GŘ EMPL fungují účinně.

GŘ AGRI přijalo v březnu 2014 novou víceletou strategii auditu. Tato strategie auditu potvrzuje přístup vycházející z rizik a systému, přičemž u auditu usiluje zejména o zlepšení rovnováhy mezi pokrytím rizika a územním pokrytím. Průběžný tříletý program auditu se uplatní od července 2014. Bude pravidelně přezkoumáván, neboť je zapotřebí zohlednit provádění reformy SZP a rovněž další důkazy, jež budou k dispozici od roku 2016 v důsledku nové činnosti certifikačních orgánů v oblasti zákonnosti a správnosti. Tato strategie obsahuje ukazatele klíčové výkonnosti ve vztahu k územnímu pokrytí, pokrytí výdajů a pokrytí rizika. Tyto ukazatele budou vykazovány ve výročních zprávách o činnosti počínaje rokem 2014.

→ zvýšení četnosti monitoringu procesu certifikace vnitrostátních auditních orgánů v členských státech, u nichž se opakovaně vyskytuje vysoká míra chyb, a předložení sdělení a návrhů právních předpisů v této věci (bod 61).

U strukturálních fondů a fondů soudržnosti výše míry chyb nesouvisí se spolehlivostí auditních orgánů. Vysokou míru chyb mohou ve zprávách vykazovat spolehlivé i nespolehlivé auditní orgány. To platí i v případě nízké míry chyb. Komise monitoruje auditní orgány a konkrétně ověřuje jejich nezávislost (podmínka uvedená v nařízení o společných ustanoveních), avšak auditní orgány podle nařízení o společných ustanoveních nepodléhají formálnímu postupu certifikace. V tomto případě tedy legislativní návrh není zapotřebí.

V oblasti zemědělství musí certifikační orgány podle ustanovení finančního nařízení (EU) č. 966/2012 a článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013 od roku pro podávání žádosti 2014 ověřovat výsledky kontrol na místě prováděných platebními agenturami, a to na základě reprezentativního vzorku transakcí na úrovni konečného příjemce, a vydávat stanovisko o zákonnosti a správnosti výdajů vykázaných Komisi. GŘ AGRI bude provádět audit spolehlivosti tohoto stanoviska certifikačních orgánů a použije jej k dokončení svého ujištění a pro konečné vymezení analýzy rizik.

→ uplatnit čl. 32 odst. 5 finančního nařízení (bod 62).

Komise ustanovení finančního nařízení reálně uplatňuje a odkazuje na strukturu systému sledování výsledků pro programové období 2014–2020.

→ předložení sdělení, jež by bylo věnováno snížení požadavků na podávání zpráv a četnost kontrol v případě členských států, jež trvale zaznamenávají velmi nízkou míru chyb (bod 63).

Komise v oblasti politiky soudržnosti považuje ve vztahu k hodnocení fungování systémů a rozhodování o zaměření auditní činnosti spolehlivost vykázaných měr chyb za stejně významnou jako vlastní míru chyb.

I když v oblasti zemědělství nelze omezit požadavky na podávání zpráv, je výzva ke snížení četnosti kontrol již obsažena v článku 41 prováděcího aktu, přijatého dne 6. srpna 2014, který rozvádí pravidla stanovená v čl. 59 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 a obsahuje kumulativní podmínky, jež musí být splněny pro snížení počtu kontrol na místě.

Vzhledem k tomu není v této věci zapotřebí dalšího legislativního návrhu či sdělení Komise.

→ posouzení vnitřních ustanovení o sdíleném řízení a podání doporučení EP týkajícího se jmenování úředníků Unie do vedení vnitrostátních platebních, řídících a auditních orgánů členských států s odpovědností za vyplácení finančních prostředků Unie (bod 65).

Jmenování vedoucích osob vnitrostátních orgánů je v pravomoci členských států. Tato žádost by byla v rozporu se sdíleným řízením a zásadou subsidiarity a narušila by nezávislost vnitrostátních veřejných správ.

V případě regionální politiky byla již ustavena pracovní skupina, jež má napomáhat orgánům veřejných správ Řecka a Portugalska. GŘ REGIO rovněž poskytuje orgánům členských států odborné přednášky a školení týkající se finančního řízení a kontroly. Jsou pořádány rovněž odborné přednášky zaměřené na určité členské státy s obsahem z oblasti boje proti podvodům a korupci. Další iniciativu představuje pokyn, který udává, jak je možné se vyvarovat nejběžnějších chyb v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Pokud jde o zemědělství, setkávají se útvary GŘ AGRI pravidelně se zástupci školicí sítě ředitelů platebních agentur a koordinačních subjektů za účelem projednání různých technických otázek, jež souvisejí s řízením a kontrolou nástrojů SZP. Na výroční konferenci ředitelů platebních agentur, kterou uspořádalo GŘ AGRI, informovali auditoři z GŘ AGRI o svých vlastních nejčastějších zjištěních auditu a prezentovali zjištění Evropského účetního dvora. Obdobné informace jsou poskytovány rovněž u příležitosti obdobných konferencí, jež jsou pořádány předsednictvím dvakrát ročně. Poradce GŘ AGRI pro boj proti podvodům kromě toho pravidelně pořádá v platebních agenturách odborné přednášky věnované oblasti boje proti podvodům. GŘ AGRI dále od roku 2014 vytvořilo nové oddělení, které je zaměřeno konkrétně na poskytování poradenství a podpory členským státům v oblasti provádění režimů přímých plateb.

→ aby byl pro všechny finanční prostředky Unie směřující v členských státech ze strukturálních fondů nebo zemědělství, včetně rozvoje venkova (bod 58), do sdělovacích prostředků zaveden rejstřík, a aby byla pozornost zaměřena na členské státy, jež jsou v tomto ohledu zranitelné nebo podezřelé (bod 59).

Komise v rámci sdíleného řízení nemá informace z úrovně projektů. Výroční zprávy o činnosti již pokrývají členské státy s vysokou mírou chyb, včetně výhrad k systémům řízení a kontroly členských států a k některým operačním programům. Komise se na základě každoročního důkladného posouzení rizik zaměřuje pro uskutečnění svých auditů na nejrizikovější orgány řízení a auditu. Komise v případě zjištěných nedostatků, jež mohou být rovněž oznamovány orgány členských států, platby přeruší nebo pozastaví.

1.4 Další zlepšování výročních zpráv o činnosti

EP požadoval, aby Komise:

→ podala zprávu o rozsahu, v němž byly přezkoumány, ověřeny a potvrzeny kontrolní statistické výkazy a zprávy auditu členských států (bod 47).

To je již předmětem výročních zpráv o činnosti, v nichž jsou příslušné informace uvedeny.

→ uvedla, jakým způsobem její vlastní analýzy rizik ovlivnily využití vlastních auditních kapacit, a dále EP vyzval k zvýšení počtu přímých auditu nahodilých vzorků odebraných od vnitrostátních grantových orgánů a konečných příjemců (bod 48).

Přestože je většina zpráv o auditu členských státu spolehlivá, Komise se nespoléhá bezvýhradně na jejich výsledky, ale vždy před vyvozením závěru o míře ujištění, jež může být na jejich základě získána, posuzuje příslušná rizika.

Ve vztahu k žádosti o vyšší počet auditů Komise provádí své audity přímo na úrovni vysoce rizikových řídících orgánů, zprostředkujících subjektů a příjemců. Téměř veškeré audity systému ze 77 vykonaných v období od listopadu 2010 do konce roku 2013 vedly k ustavení akčních plánů a pozastavení plateb ze strany GŘ REGIO. V rozmezí let 2009 a 2013 provedlo GŘ EMPL 87 auditů systému, jež byly zaměřeny na nejrizikovější operační programy.

Komise v oblasti zemědělství každoročně zahajuje přibližně 250 auditů účinnosti systémů řízení a kontroly platebních agentur a provádí přibližně 120 auditních návštěv zjišťujících dodržení souladu s pravidly EU. Tyto činnosti auditu vycházejí z analýzy centrálního rizika (tj. více auditů je zaměřeno na opatření a programy členských států, na něž se vztahují vyšší rizika) a pokrývají veškeré výdaje SZP ve všech členských státech.

Počet zaměstnanců, jež by bylo nutné dále přijmout pro provádění přímých auditů na základě náhodného vzorku v míře, jež by umožňovala extrapolaci výsledků, by vysoce převyšoval počty zaměstnanců, kteří by mohli být převedeni či uvolněni z důvodu snížení počtu auditů prováděných v členských státech s nízkou mírou chyb.

→ uvedla informace o výhradách týkajících se rizik pro rozpočet Unie, přičemž tyto výhrady by měly být vzaty zpět až po odstranění příslušných nedostatků prostřednictvím opatření členského státu, ve výročních zprávách o činnosti rovněž uváděla odhady míry chyb a zbytkového rizika, pokud členský stát provedl nápravná opatření (bod 56-8).

Tato otázka je zodpovězena v bodě 1.1.

→ vypracovala v rámci GŘ AGRI strategii kontroly, přepracovala své posouzení rizik a zajistila odpovídající monitoring prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti, které by měly být ve výročních zprávách o činnosti uváděny podrobněji (bod 45).

Tato otázka je zodpovězena v bodě 1.3.

1.5 Přijímání nezbytných opatření na ochranu rozpočtu

EP požadoval:

→ zkrácení kontradiktorních postupů předcházejících uložení čisté finanční opravy nebo přerušení plateb a předložení zprávy před udělením absolutoria na rok 2013 (body 51, 210).

GŘ REGIO se v akčním plánu 2008 zavázalo k tomu, že kontradiktorní postupy týkající se finančních oprav musí být dokončeny do 24 měsíců od provedení auditu. GŘ REGIO tento cíl plní. Tato otázka bude řádně zohledněna v aktech v přenesené pravomoci. Pokud jde o přerušení plateb, kontradiktorní postup se neuplatní.

V případě GŘ AGRI je další urychlení postupu schvalování souladu a zejména zjednodušení kontradiktorní fáze (tj. sloučení jednotlivých kroků, vymezení lhůt pro členské státy a EK atd.) uvedeno v návrhu prováděcího aktu. Tento postup bude v běžných případech omezen maximálně na dva roky (viz rovněž bod 1.3).

→ uvedení podrobných informací o využití přerušení, pozastavení, finančních oprav a zpětného získávání v příští výroční zprávě o ochraně rozpočtu Unie, a to zejména ve zprávách o strukturálních fondech a fondech soudržnosti od roku 2016 a dále (body 52, 56-7).

Informace ohledně přerušení, pozastavení, finančních oprav a zpětného získávání budou uvedeny v příslušném sdělení. Komise kromě toho uvede údaje týkající se čistých finančních oprav, které vedou k zaúčtování příjmu ve prospěch rozpočtu EU z důvodu opravné činnosti členských států.

→ vypracování nové horizontální zprávy věnované způsobu uplatňování nových nástrojů prevence a nápravy podle víceletého finančního rámce 2014-2020 (body 56-9).

Tato zpráva věnovaná způsobu uplatňování nových nástrojů prevence a nápravy podle víceletého finančního rámce 2014-2020 bude vypracována. Kromě toho bude prostřednictvím posouzení nedostatků porovnán původní návrh Komise týkající se příslušných právních předpisů a konečný výsledek po změnách zákonodárných orgánů a budou vymezena případná související možná rizika.

→ lepší využívání nevypořádaných závazků a zkrácení doby, na niž se vztahuje předběžné financování (bod 56-14).

Předběžné financování je nástrojem, jehož účelem je poskytnout příjemcům určitou podporu a umožnit jim realizaci projektů, k nimž se zavázali. Pokud by byla doba předběžného financování kratší než doba trvání projektu, příjemce by se dříve nebo později ocitl bez finančních prostředků a dotčený projekt by mohl z tohoto důvodu i selhat. Tento přístup navíc obnáší i změnu nedávno přijatých příslušných nařízení a změnu každé nové individuální dohody.

1.6 Ostatní opatření

→ EP požadoval řešení otázky „profesionálních předkladatelů nabídek“, kteří jsou využívání pro získávání veřejných zakázek. Veškeré fáze postupu zadávání musí být zveřejněny na internetu (bod 64).

V této souvislosti již byla přijata příslušná opatření, zejména pokud jde o elektronické zpřístupnění veškerých příslušných dokumentů od zahájení postupu, zveřejnění ex-ante a ex-post a povinnost zveřejnit po udělení zakázky jména a adresy subdodavatelů.

Pokud jde o směrnici 2014/23/EU o udělování koncesí, stanoví nová pravidla povinnost zajistit bezplatný a ničím neomezený přístup ke všem dokumentům souvisejícím s koncesí on-line (od okamžiku zveřejnění oznámení o udělování koncese či výzvy k podávání nabídek).

→ EP vyzval k dosažení závazných dvoustranných dohod s členskými státy, které se ocitly v centru značné pozornosti, a to v souladu s Evropským semestrem (bod 56-15);

Komise, jak je uvedeno v dopisech předsedy Barrosa a člena Komise Šemety, se zavázala k řešení nedostatků v členských státech. V dopise člena Komise Šemety je uveden komplexní návrh nástrojů a opatření, jež budou zavedeny podle stávajícího právního rámce pro výdajové programy podle nového finančního rámce. Pro podávání zpráv o strategii Evropa 2020, jež je společným cílem členských států a Komise, jsou zavedeny příslušné postupy.

2.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (body 284–296)

2.1          Případ Dalli a související otázky (body 284–287, 289–92, 296)

EP vznesl několik otázek týkajících se tohoto případu, a to zejména v souvislosti s informacemi poskytnutými EP, odpovědností Komise a úřadu OLAF, dodržováním zásady presumpce neviny, zákonností záznamů, spoluprací s justičními orgány členských států a dodržováním základních práv.

Komise by nejdříve ráda zdůraznila, že její předseda vysvětlil uvedenou situaci na konferenci vedoucích představitelů orgánů v listopadu 2012. Tento bod nebyl nikdy zařazen na pořad plenární schůze a Komise se vždy řídila zásadou presumpce neviny. Pan Dalli zpochybňuje dobrovolnost a zákonnost svého odstoupení a nárokuje náhradu škody u Tribunálu Evropské unie ve věci T-562/12, jež je projednávána.

Komise a úřad OLAF jako vždy v souvislosti s tímto vyšetřováním plně spolupracují s justičními orgány členských států. Na veškeré žádosti týkající se poskytnutí informací nebo pomoci ze strany příslušných orgánů Komise a úřad OLAF vždy řádně odpověděly.

Pokud jde o otázku nedostatečné odpovědnosti, úřad OLAF připomíná, že ve lhůtě uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 1073/1999 a v článku 10 nařízení (EU) č. 883/2013 již na příslušné otázky vyčerpávajícím způsobem opakovaně odpověděl.

Pokud jde o právní rozbor zákonnosti záznamů, úřad OLAF již vyrozuměl výbor CONT, že podle druhého pododstavce čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1073/1999 byl oprávněn k získání informací týkajících se vyšetřování. Úřad OLAF se domnívá, že jednal v souladu s použitelnými pravidly a nařízeními. První verze komplexního interního rozboru o zákonnosti pořízení záznamů hovorů soukromého telefonického přístroje veřejnými orgány členského státu byla poskytnuta vyšetřovatelům úřadu OLAF a je průběžně upřesňována a aktualizována.

Pokud jde o nálezy výboru pro dohled na úřadem OLAF, poukazuje úřad OLAF na skutečnost, že své činnosti vyšetřování vedl za dodržení veškerých procesních požadavků. Uvedený výbor neshledal ve své zprávě o činnosti ve vztahu k dotčeným osobám žádné porušení základních práv nebo procesních záruk. Vzhledem k tomu se uvedené obavy jeví jako hypotetické.

Kromě toho Pokyny úřadu OLAF určené jeho zaměstnancům a týkající se postupů vyšetřování mají zajistit, aby veškerá vyšetřování uskutečňovaná tímto úřadem splňovala nejvyšší kritéria odborné úrovně a v plném rozsahu respektovala procesní práva dotčených osob.

Komise musí ve vztahu k žádosti o informace týkající se jednání Clearing House v letech 2012 a 2013 vzhledem k potřebě ochrany probíhajících vyšetřování, nezávislosti úřadu OLAF a zásadě presumpce dotčených osob zdůraznit, že informace z jednání této skupiny musí i nadále zůstat v režimu vyhrazené. Komise by však mohla posoudit případnou další žádost EP týkající se zasedání skupiny pro informační systémy podle podmínek rámcové dohody.

2.2          Další otázky (body 288, 293-295)

EP vznesl obavy ohledně finančních ukazatelů pro zahájení vyšetřování, opatření navazujících na případy podezření z podvodu, které byly zamítnuty a postoupeny zpět Komisi v letech 2012–2013, průzkumů mezi zaměstnanci úřadu OLAF a žádost na původní verzi dokumentu o zneužívání finančních prostředků EU.

Priority vyšetřování úřadu OLAF v roce 2012 a 2013 obsahovaly následující zásady pro výběr: proporcionalita, efektivní využití vyšetřovacích zdrojů a subsidiarita / přidaná hodnota. Tyto priority vyšetřování (2012, 2013) obsahovaly finanční ukazatele. Ty nebyly pojímány či využívány jakožto kritéria „vyloučení“, ale byly využívány jako jedno z více kritérií pro posouzení, zda by vyšetřování mělo být zahájeno či nikoli. Konečný dopad nebyl nikdy nezbytnou podmínkou k zahájení vyšetřování.

Generální ředitel se pro rok 2014 rozhodl, že finanční ukazatele do priorit pro vyšetřování nezahrne, neboť stále dochází v určité míře k nedorozumění mezi zúčastněnými stranami úřadu OLAF a ve většině případů je velmi obtížné posoudit možný finanční dopad nového případu. Úřad OLAF hodlá sledovat, zda výslovné neuvedení finančních ukazatelů v rámci procesu rozhodování o zahájení vyšetřování povede k zahajování příliš mnoha nových případů, jež by měl úřad projednávat. Pokud tomu tak bude, generální ředitel zváží jejich možné opětovné zavedení se zúčastněnými stranami v úřadu OLAF a výborem pro dohled. V případě podezření na podvod úřad OLAF případ nezastavuje a nepostupuje zpět k šetření útvarům Komise. Úřad OLAF je jediným subjektem, který je oprávněn k správnímu vyšetřování v těchto věcech. Pokud úřad OLAF získá informace o možném podezření na podvod od jiných útvarů Komise, rozhodne o tom, zda zahájí vyšetřování či zda případ odloží podle kritérií stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 883/2013. Úřad OLAF vyrozumí útvary Komise, které informaci zaslaly, o rozhodnutí věc odmítnout a o důvodech takového odmítnutí. V několika málo případech, kdy je věc odmítnuta z důvodu uplatnění zásad subsidiarity a proporcionality a mohla by vyžadovat vyšetřování, úřad OLAF postoupí věc orgánu, jemuž přísluší šetření v dané věci, příslušným vnitrostátním či kázeňských orgánům.

Komise ve vztahu k žádosti o neupravenou verzi výše uvedeného dokumentu zdůrazňuje, že v písemné odpovědi na dotaz č. E-012041/2013, kterou Komise poskytla dne 28. ledna 2014 na dotaz členky Evropského parlamentu Ingeborg Gräßle, bylo uvedeno: „Pokud jde o neupravenou verzi dokumentu D/000955, Komise posoudí žádost EP podle podmínek rámcové dohody mezi Parlamentem a Komisí“. Úřad OLAF dosud neobdržel od EP žádnou žádost podle výše uvedené dohody.

* * *

[1]               Absolutorium udělené za souhrnný rozpočet na rok 2012, zvláštní zprávy EÚD v souvislosti s absolutoriem uděleným Komisi, absolutoriem uděleným ERF, absolutoriem uděleným pro agentury. Dokumenty P7_TA(2014)0287, P7_TA-PROV(2014)0288, P7_TA-PROV(2014)0290 a P7_TAPROV(2014)0299 k dispozici na těchto internetových stránkách: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=20140403&secondRef=TOC&language=cs.

[2]               Dokumenty 5848/14, 5848/14 ADD1, 5850/14 and 5850/14 ADD 1 zveřejněné na adrese: http://www.europarl.europa.eu/committees/cs/cont/publications.html?id=CONT00006#menuzone.

[3]               Přestože některé z těchto žádostí jsou částečně či nepřímo zmíněny v jiných částech usnesení. Viz §§ 6, 11, 15, 17, 20, 24, 46–49, 51, 53, 55, 59, 65, 67, 70, 73, 81, 88, 90, 117, 120, 128, 137–139, 141, 149, 176–180, 183, 205, 253, 258, 260-261, 264, 270, 272, 282, 302, 314, 318, 319,           323, 326–327, 332–333, 335 a 343 pracovního dokumentů útvarů Komise k usnesením EP.

[4]               Viz §§ 19, 22, 61 a 77 pracovního dokumentu útvarů Komise k doporučení Rady.

[5]               Ares(2013) 3567754.

[6]               Ares(2014) 654055.

[7] Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 v oblasti přímých platech a nařízení (ES) č. 65/2011 v oblasti rozvoje venkova.

[8] Návrh nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření na rozvoj venkova a podmíněnost.

[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

[10] Nařízení (EU) č. 1306/2013, tzv. horizontální nařízení.