EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0417
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on Luxembourg’s 2014 national reform programme and delivering a Council opinion on Luxembourg’s 2014 stability programme
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
/* COM/2014/0417 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014_x000b__x000b_a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 /* COM/2014/0417 final - 2014/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na
rok 2014
a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[2], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[3], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro
hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na
základě návrhů Komise, doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období
2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států, které
společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské
státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci
svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy
států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a
zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni
jednotlivých členských států, EU a eurozóny využívající všech
dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být
podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání
dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a provést doporučení určená
jednotlivým státům. (4)
Dne 9. července 2013 přijala Rada
doporučení k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2013 a vydala
stanovisko k aktualizovanému programu stability Lucemburska na období
2012–2016. Dne15. listopadu 2013, v
souladu s nařízením (EU) č. 473/2013[4], předložila
Komise své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Lucemburska na rok 2014[5]. (5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise
roční analýzu růstu[6],
která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok
2014. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011
přijala zprávu mechanismu varování[7],
v níž Lucembursko uvedla jako jeden z členských států, u kterého by
měl být proveden hloubkový přezkum. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu
a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních
dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 Komise zveřejnila
výsledky svého hloubkového přezkumu Lucemburska[8] podle článku 5
nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise na základě analýzy dospívá k
závěru, že se Lucembursko nepotýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež by
vyžadovala postup při makroekonomické nerovnováze. Z analýzy
přebytku běžného účtu vyplývá, že tento přebytek nepramení
ze slabé domácí poptávky, ale je spíše výsledkem zvláštního modelu růstu
Lucemburska, který je ve výrazné míře založen na finančních službách.
Ohrožení domácí finanční stability vyplývající z přítomnosti velkého
finančního sektoru existují, jsou ale relativně omezená, neboť
daný sektor je diverzifikován a současně specializován. Vysoká
úroveň zadluženosti v soukromém sektoru, zejména mezi nefinančními
podniky, odráží zejména přítomnost velkého počtu nadnárodních firem,
které využívají svých poboček či dceřiných společností v
Lucembursku pro operace financování uvnitř skupiny. Současná
příznivá situace veřejných financí vposledku do značné míry
závisí na udržitelnosti modelu růstu založeného na rostoucím
finančním sektoru a představuje v dlouhodobém výhledu vysoké riziko z
hlediska udržitelnosti. (8)
Dne 28. dubna 2014 předložilo Lucembursko
svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 25. dubna 2014 svůj
program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba
programy posuzovány současně. (9)
Cílem střednědobé rozpočtové
strategie nastíněné v programu stability na rok 2014 je vrátit se ke
střednědobému cíli v roce 2016, po výrazném odklonu od něj v
roce 2015. Program potvrzuje dřívější střednědobý cíl
přebytku ve výši 0,5 % HDP, který odráží požadavky Paktu o
stabilitě a růstu. Očekává se, že (přepočtený)
strukturální přebytek veřejných financí poklesne z 1,4 % HDP v roce
2013 na 1,1 % v roce 2014, než se propadne na schodek 0,1 % HDP v roce
2015. Následně by podle plánů mělo být dosaženo postupného
zvyšování strukturálních přebytků. Očekává se tedy, že
Lucembursko zůstane v roce 2014 u svého střednědobého cíle, ale
v roce 2015 se od něj výrazně odchýlí. Podle uvedeného programu by
míra růstu veřejných výdajů, po odečtení diskrečních
opatření na straně příjmů, přesahovala referenční
střednědobou míru potenciálního růstu HDP v roce 2015.
Obecně lze říci, že cíle programu jsou zčásti v souladu s
požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s odchylkou
konkrétně v roce 2015. Míra zadlužení, která v roce 2013 setrvávala na
výši 23,1 % HDP, tedy dosti pod hranicí referenční hodnoty 60 % HDP,
podle odhadů v průběhu trvání programu dále poklesne.
Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové výhledy v
programu a který vypracoval nezávislý subjekt (STATEC), je, pokud jde o roky
2014 a 2015, mírně optimistický. Vláda odhaduje míru růstu HDP v
letech 2014 i 2015 na 3,2 %, zatímco prognóza Evropské komise z jara roku
2014 předpovídá 2,6 % v roce 2014 a 2,7 % v roce 2015. Navíc
orgány dosud zcela neupřesnily opatření, z nichž vychází fiskální
trajektorie pro období 2015–2018. Prognóza Komise, která nezohledňuje
nejnověji oznámená opatření, odhaduje, že strukturální přebytek
v roce 2014 poklesne na 0,6 % HDP a v roce 2015 se změní ve schodek
1,3 % HDP. Míra růstu veřejných výdajů, po odečtení
diskrečních opatření na straně příjmů, bude podle
očekávání převyšovat referenční střednědobou míru
potenciálního růstu HDP v roce 2015, kdy se očekává významná
odchylka. Rada na základě svého posouzení programu stability na rok 2014 a
prognózy Komise v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97 zastává
stanovisko, že existují rizika ohrožující dosažení cílů programu, které
jsou jen zčásti v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o
stabilitě a růstu, zejména od roku 2015. (10)
Vláda předložila parlamentu v červenci
2013 návrh zákona provádějícího ustanovení směrnice Rady 85/2011 o
rozpočtových rámcích a Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě
hospodářských a měnových záležitostí. Očekávalo se sice, že návrh
zákona vstoupí v platnost dne 1. ledna 2014, jeho přijetí se ale pozdrželo
kvůli červencové rezignaci vlády. Podle návrhu zákona se zavádí nový
zákon týkající se víceletého finančního programu, který se vztahuje na
stejný časový horizont jako připravovaná aktualizace programu
stability. Zákon týkající se víceletého finančního programu by měl
být každý rok průběžně aktualizován, společně s
ročním rozpočtem. Uváděl by podrobnosti ohledně plánů
k dosažení střednědobého rozpočtového cíle na úrovni vládních
institucí. Návrh zákona zavádí do zákona týkajícího se víceletého
finančního programu víceleté stropy, které by se týkaly pouze sektoru
ústředních vládních institucí, ale neuvádí podrobnosti o důsledcích v
případě, že tyto stropy budou překročeny. Návrh zákona
nestanoví pravidlo pro národní výdaje, jímž by se řídilo stanovování
víceletých cílů na straně výdajů. Obsahuje však ustanovení pro
korekci za účelem splnění střednědobého rozpočtového
cíle. V březnu 2014 byl parlamentu předložen revidovaný návrh zákona,
který mimo jiné stanoví přidělení úkolu nezávislého monitorování
fiskálních pravidel nově zřízené instituci „Conseil National des
Finances Publiques“. (11)
Kromě toho budou daňové příjmy z DPH
podrobeny novým pravidlům týkajícím se příjmům z DPH vzniklým z
činností v oblasti elektronického obchodu. Od roku 2015 budou takové
příjmy převedeny ze země, ve které se nachází poskytovatel, do
země, ve které má bydliště zákazník. Vláda ohlásila, že sazby DPH se
zvýší o 2 procentní body, což by mělo částečně kompenzovat
ztrátu příjmů. Vzhledem k rozšířenému využívání snížených a
super snížených sazeb lze ovšem získat další příjmy rozšířením
použití základní sazby, čímž se docílí výraznější kompenzace výše
uvedených ztrát. (12)
Hrubé veřejné výdaje na důchody v
poměru k HDP v Lucembursku se mají podle údajů zprávy Evropské komise
o stárnutí populace z roku 2012 zvýšit z 9,2 % HDP na 18,6 % v roce
2060. Je to především důsledek výdajů souvisejících se stárnutím
obyvatelstva a zejména důchodů. Důchodová reforma v roce 2012
byla svým rozsahem omezená a podstatným způsobem neřešila ohrožení
pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Krátkodobé financování
důchodového systému je v současné době podporováno nízkým
indexem závislosti starých osob a závisí na příspěvcích placených
relativně mladou populací přeshraničních pracovníků.
Očekává se, že v budoucnosti nabere tento trend opačný směr a
důchodové náklady, jakož i náklady na dlouhodobou péči
pravděpodobně v podstatné míře vzrostou. Aby se zajistila
udržitelnost důchodového systému, bylo by po roce 2020 vedle
umírněného přizpůsobování důchodů životní úrovni
nezbytné i podstatné zvýšení příspěvkové sazby. To by vedlo k
výraznému zvýšení daňového zatížení práce, jež by musela nést budoucí
aktivní populace, a následně ke ztrátě nákladové
konkurenceschopnosti. Vzhledem k současné vysoké úrovni náhradového
poměru by mohla být přijata nějaká jiná opatření, aby se
zajistilo spravedlivější rozložení zátěže mezi generacemi. Zavedením
stropu pro úpravy důchodů podle růstu reálných mezd by bylo
možné navýšit rezervy v důchodovém systému. Kromě toho by se
zvýšením skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu, která je
v současnosti 59 let, a přizpůsobením této hranice změnám
ve střední délce života, přispělo k dlouhodobé udržitelnosti
důchodového systému. Rovněž by se měly omezit možnosti pro
předčasný odchod do důchodu. Finanční pobídky k prodloužení
pracovní kariéry, jak jsou stanoveny v důchodové reformě, mohou
přispět k udržitelnosti důchodového systému, ale měla by se
dále zlepšit zaměstnatelnost starších pracovníků tím, že se
podpoří vzdělávání a odborná příprava a celoživotní učení.
Lucembursko musí v zájmu zajištění udržitelnosti omezit budoucí
potřebu dlouhodobé péče a s ní související náklady. Služby dlouhodobé
péče by mohly být rovněž zefektivněny z hlediska nákladů
tím, že se posílí koordinace mezi zdravotní a sociální péčí, zlepší se
poskytování služeb a podpora pečovatelů z řad rodinných
příslušníků. (13)
Finanční služby vytvářejí velký
přebytek běžného účtu Lucemburska, což skrývá trvalý a
postupně se zvyšující schodek obchodní bilance zboží, který vyplývá z
pomalého růstu exportu. Tato tendence odráží narůstající význam
sektoru služeb v hospodářství, ale zároveň je
zapříčiněna strukturálnější ztrátou nákladové
konkurenceschopnosti. Trvalý nárůst jednotkových nákladů práce v
poslední době narušil konkurenceschopnost průmyslové struktury
Lucemburska. Modulace mechanismu indexace mezd přijatá vládou v roce 2012
bude ukončena do konce roku 2014. I když lze zvažovat různá
řešení, je důležité, aby mzdy byly těsněji svázány s
produktivitou prostřednictvím reformy systému indexace mezd, což umožní
odvětvovou diferenciaci. Těžká závislost na finančním sektoru
představuje strukturální riziko pro lucemburskou ekonomiku. Lucembursko se
proto musí zaměřit na rozvoj vysoce specializovaných firem, které
budou odrazovým můstkem pro růst založený na inovacích.
Zčtyřnásobení intenzity výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru od
roku 2000 sice odráží odhodlání budovat veřejné výzkumné kapacity,
Lucembursko ale stále není na dobré cestě k dosažení svého cíle intenzity
výzkumu a vývoje pro rok 2020 ve výši 2,3–2,6 % HDP, a to kvůli prudkému
poklesu intenzity výzkumu a vývoje v podnikové sféře (z 1,53 % HDP v
roce 2000 na 1 % v roce 2012). Dále by se měly zlepšit jeho
ukazatele, pokud jde o spolupráci mezi veřejnými výzkumnými institucemi a
podniky. Mělo by se pokračovat v reformě zaměřené na
podporu inovativních uskupení, jež byla zahájena v roce 2013. (14)
Nezaměstnanost mladých lidí je navzdory
různým již přijatým opatřením trvale vysoká, v roce 2013
dosahovala míra 17,4 % aktivní populace, byť zaznamenala pokles z 18 % v
roce 2012. Tato nezaměstnanost do značné míry závisí na dosaženém
vzdělání a je nižší u mladých lidí s vyšším dosaženým vzděláním.
Lucemburský vzdělávací systém čelí řadě konkrétních
úkolů, jako je vícejazyčnost a specifické dovednosti, které vyžaduje
vysoce specializovaný trh práce s velkým finančním sektorem. Výsledky
studie OECD z roku 2012 zaměřené na dovednosti studentů
potvrdily, že jsou zapotřebí další opatření, které pomohou posílit
relativně slabé výsledky mladých lidí v oblasti základních dovedností,
pozorované od roku 2006. V tomto ohledu by měly být provedeny reformy
základních a středních škol. Kromě toho by se měla dále zvyšovat
kvalita a atraktivita odborného vzdělávání a přípravy, aby se pro trh
práce zajistily kvalifikované pracovní síly, a to konkrétně i z řad lidí
z přistěhovaleckého prostředí. Příčinou vysoké míry
pastí na trhu práce, jedné z nejvyšších v EU, je koncepce daňového systému
a systému sociálních dávek, a to pro všechny úrovně mezd a všechny typy
složení rodin. Navzdory nedávnému reformnímu úsilí zůstávají i
aktivační politiky slabé; účast na aktivních opatřeních trhu
práce není v žádném okamžiku během období nezaměstnanosti povinná a
neexistuje požadavek pokračovat v hledání práce při účasti na
aktivních opatřeních trhu práce. (15)
Lucembursko se zavázalo snížit své emise
skleníkových plynů v odvětvích, na které se nevztahuje systém pro
obchodování s emisemi, do roku 2020 o 20 %, ale dle očekávání tento cíl
mine o 23 procentních bodů. Kromě toho se očekává, že emise za rok
2013 budou o 1 % vyšší, než cíl stanovený pro rok 2013 v rozhodnutí o „sdílení
úsilí“. Přibližně 70 % emisí spojených s dopravou je svázáno s
vývozem pohonných hmot, mimo jiné v důsledku velmi nízké spotřební
daně z paliv. Perspektivním krokem je uznání vývozu pohonných hmot jako klíčového
problému v rámci druhého národního akčního plán o klimatu, jenž byl
přijat v květnu 2013. K vyřešení tohoto problému je však
zapotřebí konkrétnějších a dlouhodobějších opatření.
Ekologické zdanění tvořilo v roce 2012 2,4 % HDP, zatímco v roce
2004 3,1 % HDP. Příčinou tohoto poklesu jsou zejména nižší
příjmy z daní z energie, na které má vliv skutečnost, že chybí
indexace daní z energie. Zdanění dopravy, včetně pohonných
hmot, představovalo v roce 2012 0,2 % HDP. Daně z pohonných hmot
používaných v dopravě jsou vysoké, tvoří 2,2 % HDP, a to i navzdory
preferenčnímu daňovému zacházení u motorové nafty, především
kvůli „tankovacímu turismu“ („fuel-pump tourism“). V situaci, kdy
ekologické zdanění tvoří podprůměrný podíl celkových
příjmů z daní, lze koncepci ekologického zdaňování v Lucembursku
zlepšit, a to především zvýšením daní z energetických produktů
používaných v dopravě. (16)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
komplexní analýzu hospodářské politiky Lucemburska. Posoudila program
stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro
udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Lucemburska,
ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit
celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro
rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU.
Její doporučení v rámci evropského semestru jsou
promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5. (17)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala
Rada program stability Lucemburska a její stanovisko[9] je promítnuto zejména
do níže uvedeného doporučení č. 1. (18)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na
základě této analýzy vydala Rada konkrétní doporučení určená
členským státům, jejichž měnou je euro. Lucembursko by mělo
rovněž zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení, DOPORUČUJE, aby Lucembursko v
období 2014–2015 provedlo tato opatření: 1. Zachovat zdravou fiskální
pozici v roce 2014; významně posílit rozpočtovou strategii v roce
2015, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle a následně u
střednědobého cíle setrvat v zájmu ochrany dlouhodobé udržitelnosti
veřejných financí, zejména při zohlednění implicitních
závazků souvisejících se stárnutím obyvatelstva. Posílit fiskální
řízení urychlením přijetí střednědobého rozpočtového
rámce pro sektor vládních institucí, který bude obsahovat víceleté výdajové
stropy, a zavedením nezávislé kontroly nad dodržováním fiskálních pravidel.
Dále rozšířit daňovou základnu, zejména v případě
spotřebních daní. 2. V zájmu zajištění
udržitelnosti veřejných financí snížit výdaje související se stárnutím
obyvatelstva zefektivněním nákladů na dlouhodobou péči, a
pokračovat v důchodové reformě zaměřené na zvýšení
skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu, mimo jiné i
navázáním zákonem stanovené věkové hranice odchodu do důchodu na
naději dožití. Zintenzivnit úsilí ke zvýšení míry ekonomické aktivity
starších osob, mimo jiné zlepšováním jejich uplatnitelnosti na trhu práce prostřednictvím
celoživotního učení. 3. Po konzultaci se sociálními
partnery a v souladu s národními zvyklostmi urychlit přijetí
strukturálních opatření k reformě systému indexace mezd, aby mohly
mzdy lépe reagovat na vývoj produktivity, zejména na odvětvové úrovni.
Pokračovat v úsilí o diverzifikaci struktury hospodářství, a to i
prostřednictvím podpory investic soukromého sektoru do výzkumu a dalšího
rozvíjení spolupráce mezi veřejným výzkumem a podnikovou sférou. 4. Vyvíjet úsilí v zájmu snížení
nezaměstnanosti mladých lidí v případě uchazečů o
práci s nízkou kvalifikací pocházejících z přistěhovaleckého
prostředí, a to prostřednictvím ucelené strategie, včetně
dalšího zlepšování koncepce a monitorování aktivních politik na trhu práce,
řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a
odstraňování finančních faktorů, které demotivují od práce. Za
tímto účelem urychlit provádění reformy všeobecného vzdělávání,
odborného vzdělávání a odborné přípravy, aby dovednosti mladých lidí
lépe odpovídaly poptávce na trhu práce. 5. Vytvořit komplexní rámec
a přijmout konkrétní opatření v zájmu dosažení cíle pro rok 2020
týkajícího se snižování emisí skleníkových plynů z činností, na které
se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména prostřednictvím
zdanění energetických produktů v dopravě. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2. 8. 1997, s. 1. [2] COM(2014) 417 final. [3] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [4] Úř. věst. L 140, 27. 5. 2013, s. 11. [5] C(2013) 8006 final. [6] COM(2013) 800 final. [7] COM(2013) 790 final. [8] SWD(2014) 84 final. [9] Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č.
1466/97.