52014DC0388

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

týkající se konzultace k rybolovným právům pro rok 2015

v rámci společné rybářské politiky

Úvod

Rybolovná práva pro rok 2015 budou v rámci nové společné rybářské politiky[1] stanovena poprvé. Stanovení rybolovných práv musí přispívat k dosažení cílů nové společné rybářské politiky. Rybolovná práva stanovená v souladu s cílem maximálního udržitelného výnosu spolu s ostatními nástroji řízení uvedenými v nové společné rybářské politice by měla zajistit, aby rybolovné činnosti byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny konzistentně za účelem dosažení přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, a aby přispívaly k dostupnosti dodávek potravin.

Rybolovná práva musejí být stanovena podle čl. 2. odst. 2 společné rybářské politiky a s cílem postupné obnovy a zachování rybích populací nad úrovněmi biomasy schopnými poskytnout maximální udržitelný výnos. Cíle maximálního udržitelného výnosu má být dosaženo pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově pro všechny populace nejpozději do roku 2020. Tento cíl rovněž přispěje k dosažení dobrého stavu prostředí do roku 2020, jak je stanoveno v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí[2] a společné rybářské politice.

Aby bylo tohoto cíle dosaženo, budou návrhy Komise spočívat v tom, aby se dopad rybářských loďstev na populace (úmrtnost způsobená rybolovem) v co nejkratším proveditelném časovém rámci snížil na úrovně potřebné k tomu, aby se populace mohly obnovit na úrovně biomasy, které poskytují maximální udržitelný výnos. Jakmile toho bude dosaženo, navrhne Komise případně opatření, která umožní další obnovu.

Rok 2015 bude rovněž rokem, v němž vstoupí v platnost povinnosti vykládky pro některé druhy rybolovu[3]. Rybolovná práva pro populace, na které se vztahuje povinnost vykládky, musí být stanovena s ohledem na to, že se ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků[4] s tím, že by to nemělo ohrozit cíl maximálního udržitelného výnosu ani vést ke zvýšení úmrtnosti daného druhu způsobené rybolovem.

Komise bude ve svých návrzích ohledně rybolovných práv vycházet z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství Mezinárodní rady pro průzkum moří a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství týkajícího se dosažení maximálního udržitelného výnosu. Pro populace, u nichž není takové poradenství k dispozici, se v návrzích Komise uplatní přístup předběžné opatrnosti v souladu s čl. 2 odst. 2 společné rybářské politiky. Mezinárodní rada pro průzkum moří připravila na žádost Komise doporučení pro rámec k hodnocení dobrého stavu prostředí pro komerčně využívané populace ryb a měkkýšů a korýšů (deskriptor 3 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí)[5]. Bude provedena další činnost s cílem ukázat, jak maximální udržitelný výnos přispívá k dosažení dobrého stavu prostředí, a tím zajistit soudržnost mezi prováděním společné rybářské politiky a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

V tomto sdělení jsou stanoveny zásady pro návrhy Komise týkající se rybolovných práv na rok 2015[6]. Zúčastněné strany se vyzývají, aby do 30. září 2014 předložily Komisi své názory.

V článku 50 společné rybářské politiky je stanoveno, že Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při dosahování maximálního udržitelného výnosu a o stavu rybích populací. Účelem tohoto sdělení je rovněž poskytnout tyto informace.

Nová společná rybářská politika a návrhy celkového přípustného odlovu na rok 2015

Řízení prostřednictvím víceletých plánů

Nová společná rybářská politika vyžaduje přijetí víceletých plánů. Byla zřízena interinstitucionální pracovní skupina, která má řešit interinstitucionální patovou situaci a usnadnit rozvoj a zavedení víceletých plánů v rámci nové společné rybářské politiky. Pracovní skupina ukončila svoji činnost v dubnu roku 2014 a předala svoji zprávu evropským orgánům.

Zpráva je založena na ustanoveních o víceletých plánech v nové společné rybářské politice. Plány by měly poskytnout pevný a trvalý rámec pro řízení, který zajistí udržitelnost rybolovu s vysokými a stabilními úlovky pro odvětví rybolovu, přičemž se zohlední ekosystémový přístup k řízení rybolovu, který usiluje o minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém. Ústřední prvky plánů tvoří cíl maximálního udržitelného výnosu a lhůty pro dosažení tohoto cíle. Cíl maximálního udržitelného výnosu bude vyjádřen jako rozpětí a měl by zahrnovat ochranné referenční body pro zachování. Rozhodnutí v rámci plánů musí být založena na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Plány by měly umožňovat flexibilitu při ročních rozhodováních o rybolovných právech. V případě nutnosti by plány měly umožnit přijmout ve vztahu k určitým populacím alternativní opatření pro zachování zdrojů, což by bylo otázkou regionalizace. Pokud jde o smíšený rybolov, měly by plány určit druhy, které jsou pro rybolov určující, a zajistit, aby všechny populace byly řízeny v souladu s cílem maximálního udržitelného výnosu.

Komise navrhne na základě této zprávy co nejdříve víceleté plány a provede analýzu potřeby přizpůsobit stávající návrhy plánů na základě nejnovějšího vědeckého poradenství. Komise rovněž zvažuje předložení nových návrhů s cílem nahradit stávající plány na obnovu nebo plány řízení, které již splnily své cíle, nebo které musí být nahrazeny, aby byly přizpůsobeny nové společné rybářské politice.

Populace s posouzením maximálního udržitelného výnosu

Cílem společné rybářské politiky je dosáhnout míry využívání poskytující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015. Komise proto hodlá navrhnout pro rostoucí skupinu populací s úplným posouzením a odhady maximálního udržitelného výnosu pro rok 2015 celkový přípustný odlov v souladu s cílem maximálního udržitelného výnosu. V nejnovějších posouzeních tato skupina zahrnovala 46 populací primárního zájmu EU v severovýchodním Atlantiku a Baltském moři (viz níže příloha I). V případě Středozemního moře a Černého moře byly zohledněny údaje za poslední tři roky, avšak počet neposouzených populací v této oblasti není znám.

Pozdější dosažení tohoto cíle po roce 2015 (a nejpozději do roku 2020) by bylo přijatelné pouze v případě, pokud by dosažení maximálního udržitelného výnosu do roku 2015 vážným způsobem ohrozilo sociální a hospodářskou udržitelnost dotčených rybářských loďstev. To je v souladu s reformovanou společnou rybářskou politikou.

V případě, že jsou k dispozici víceleté plány, které jsou v souladu s maximálním udržitelným výnosem, bude je Komise nadále uplatňovat. Pokud stávající plány ztratily opodstatnění (např. z důvodu dosažení jiného cíle než je cíl maximálního udržitelného výnosu), přijme Komise návrhy týkající se rybolovných práv na základě maximálního udržitelného výnosu.

Prioritou v rámci nové společné rybářské politiky je zjednodušení řízení. Komise prozkoumá přidanou hodnotu řízení prostřednictvím omezení intenzity rybolovu jako dodatečného systému k celkovému přípustnému odlovu. Má v úmyslu odstranit nástroje řízení, které nepřinášejí pro dosažení cílů nové společné rybářské politiky žádnou přidanou hodnotu.

Pro populace s posouzením maximálního udržitelného výnosu, které jsou sdíleny se třetími zeměmi nebo řízeny prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, bude Komise usilovat o dohodu s našimi partnery o stejném přístupu.

Ostatní populace

V případech, kdy k určení uvedených úrovní není k dispozici dostatek vědeckých informací, by měly být zváženy přibližné parametry. Níže je identifikováno pět situací. Ve všech případech hodlá Komise předložit návrhy založené na vědeckém poradenství a aniž by byly ohroženy potřeby zachování těchto populací.

Populace s dostupnými údaji pro určení přibližných hodnot maximálního udržitelného výnosu

Tato kategorie populací zahrnuje populace, ke kterým je k dispozici velké množství údajů, jsou analyticky posouzeny a existují k nim prognózy trendů. Zpravidla je k dispozici přibližná hodnota maximálního udržitelného výnosu. Postup pro stanovení celkových přípustných odlovů bude podobný jako u populací s úplným posouzením maximálního udržitelného výnosu.

Komise v blízké budoucnosti plánuje další posouzení potřeby a možností pro zvýšení znalostí o těchto populacích až po úplné posouzení maximálního udržitelného výnosu.

Populace s posouzením trendů na základě šetření nebo s časovými řadami úlovků pro vytvoření přibližných hodnot maximálního udržitelného výnosu

Doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří pro tyto populace je pouze kvantitativní: navržená omezení odlovu při neexistenci posouzení maximálního udržitelného výnosu. Komise hodlá pro své návrhy použít aktualizovaná doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří týkající se těchto populací a posoudí situaci případ od případu, přičemž zohlední přístup předběžné opatrnosti.

Komise plánuje v brzké budoucnosti hodnocení jednotlivých populací, pokud jde o potřebu a možnosti zvýšení znalostí o těchto populacích, aby bylo možné stanovit přibližné hodnoty maximálního udržitelného výnosu.

Populace s předpokladem stability

Rada a Komise se v prosinci roku 2013 dohodly, že je žádoucí zachovat celkové přípustné odlovy pro 25 populací beze změny, pokud vědecké poradenství neprokáže nutnost změny. Zpravidla se jedná o populace, které jsou loveny pouze jako vedlejší úlovky nebo jejichž kvóta je využívána jen v omezené míře, přičemž jsou k dispozici jen omezené informace o stavu populace a tyto populace nejsou hospodářsky příliš významné.

Populace bez vědeckého poradenství

Pokud není k dispozici vědecké poradenství, je nutno řídit se přístupem předběžné opatrnosti v souladu s čl. 2 odst. 2 společné rybářské politiky, a to systematicky, předem definovaným a transparentním způsobem.

Hlubinné populace

Rada v roce 2014 stanoví rybolovná práva pro hlubinné populace na roky 2015–2016. Hlubinné populace musí být s ohledem na citlivou povahu některých z těchto populací a hlubokomořského života řízeny udržitelným způsobem. U řady populací nejsou dosud k dispozici dostatečné znalosti a údaje pro vědeckou analýzu. Je nutné řídit se systematicky, předem definovaným a transparentním způsobem přístupem opatrnosti v souladu s čl. 2 odst. 2 společné rybářské politiky. Při předložení návrhů bere Komise patřičný ohled na závazky rezoluce OSN 61/105 z roku 2006, rezoluce 64/72 z roku 2009, rezoluce 66/68 z roku 2011 a mezinárodními pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008.

Povinnost vykládky všech úlovků

V roce 2015 vstoupí v platnost povinnost vykládky pro[7]:

· drobný pelagický rybolov (makrela obecná, sleď obecný, kranas obecný, treska modravá, drsnatec obecný, sardel obecná, stříbrnice evropská, sardinka obecná a šprot obecný),

· pelagický rybolov velkých druhů[8] (tuňák obecný, mečoun obecný[9], tuňák křídlatý, tuňák velkooký, marlín modrý a plachetník bílý),

· komerční rybolov (huňáček severní, smačkovití, treska Esmarkova a jiné),

· rybolov lososa obecného v Baltském moři a

· nejpozději od 1. ledna 2015 v případě druhů charakteristických pro daný rybolov a nejpozději od 1. ledna 2017 v případě všech ostatních druhů v rámci rybolovu v Baltském moři.

Členské státy spolupracují na regionální úrovni za účelem provádění povinností vykládky. Parlament a Rada také posuzují návrh Komise přizpůsobit nařízení o technických opatřeních a o kontrole pravidlům týkajícím se povinnosti vykládky.

Pro příslušný rybolov se při stanovení rybolovných práv vezme v úvahu skutečnost, že se místo vykládky zohledňují úlovky. Tyto úpravy mohou zahrnovat úpravy celkových přípustných odlovů v závislosti na rozsahu údajů o předchozích výmětech a na potřebě zabránit zvyšování úmrtnosti způsobené rybolovem.

Komise požádala Mezinárodní radu pro průzkum moří, aby do příslušných posouzení populací a prognóz odlovu zahrnula dostupné údaje týkající se výmětů u tohoto rybolovu. Mezinárodní rada pro průzkum moří použije dostupné údaje týkající se výmětů z nedávné minulosti, pokud jsou tyto údaje ověřeny pro použití v posouzeních a v poradenství pro rok 2015. Očekává se, že to povede k úpravě rybolovných práv pro populace, na které se v roce 2015 vztahuje povinnost vykládky. Je nezbytné, aby tyto úpravy zůstaly slučitelné s dosažením maximálního udržitelného výnosu.

V rámci nové společné rybářské politiky se členské státy vyzývají, aby provedly pilotní projekty za účelem přípravy na povinnost vykládky. To by mělo být učiněno v rámci dostupných rybolovných práv. Členské státy mohou na podporu pilotních projektů za účelem zkvalitnění údajů použít kvóty, které jsou dostupné na vnitrostátní úrovni. To bude užitečné pro rybolovná práva po roce 2015.

Nová společná rybářská politika stanoví některá opatření pro další flexibilitu, která se používají při řízení populací u rybolovu, který podléhá povinnosti vykládky[10]. Ve vztahu k rybolovným právům jsou důležité meziroční flexibilita kvót, mezidruhová flexibilita (úlovky jednoho druhu lze za určitých podmínek započíst do kvóty cílového druhu), výjimky de minimis a výjimky vycházející z vysoké míry přežití. Informace týkající se těchto ustanovení o flexibilitě budou vzaty v úvahu při vypracovávání budoucích návrhů rybolovných práv.

Středozemní moře

Cíl maximálního udržitelného výnosu se vztahuje také na populace ve Středozemním moři, které nejsou řízeny prostřednictvím celkových přípustných odlovů. Komise a členské státy provádějí přezkum, zda cíle vnitrostátních plánů řízení přijatých v rámci nařízení týkajícího se Středozemního moře[11] jsou v souladu s cílem maximálního udržitelného výnosu. Plány, které jsou v současné době přijaty či těsně před přijetím, jsou uvedeny níže:

CHORVATSKO – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

CHORVATSKO – košelkové nevody

KYPR – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

ŘECKO – košelkové nevody

ŘECKO – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

FRANCIE – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

FRANCIE – plavidla lovící pomocí vlečných sítí typu gangui

FRANCIE – pobřežní nevody

ŠPANĚLSKO – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

ŠPANĚLSKO – košelkové nevody

ŠPANĚLSKO – lodní nevody, Murcie

ŠPANĚLSKO – lodní nevody, Baleáry

ŠPANĚLSKO – lodní nevody, Katalánsko

ŠPANĚLSKO – drapáky, Andalusie

ITÁLIE – kruhové zátahové sítě (4 plány)

ITÁLIE – plavidla lovící pomocí vlečných sítí (8 plánů)

ITÁLIE – lodní nevody, Ligurie-Toskánsko

SLOVINSKO – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

SLOVINSKO – košelkové nevody

MALTA – plavidla lovící pomocí vlečných sítí

MALTA – plavidla lovící košelkovými nevody (2 plány)

Vývoj stavu populací

V evropských vodách Atlantického oceánu, v Severním moři a Baltském moři došlo ke snížení nadměrného rybolovu. U populací s posouzeními maximálního udržitelného výnosu bylo nadměrným rybolovem v roce 2003 zasaženo 94 % populací, v roce 2009 pak 63 % a v roce 2012 to bylo 41 %. Byl posuzován stále větší podíl populací.

Počet populací, které jsou podle dostupných odhadů loveny na úrovních odpovídajícím maximálnímu udržitelnému výnosu, vzrostl z pouhých 2 v roce 2003 na 13 v roce 2009 a na 27 v roce 2012 (příloha Ia).

Počet populací s úplným posouzením maximálního udržitelného výnosu vzrostl z 34 v roce 2005 na 35 v roce 2009 a na 46 v roce 2014. Bylo dosaženo významného pokroku v počtu populací s kvantitativním poradenstvím z 59 v roce 2003 na 71 v roce 2014, a to v důsledku zavedení nových metod Mezinárodní radou pro průzkum moří v roce 2013.

S tím, jak se počet posuzovaných populací rychle zvyšuje, je zřejmé, že nadměrný rybolov je ve Středozemním moři stále velmi rozšířen, jak je znázorněno na obrázcích 1 až 3. Je nutné urychleně přijmout účinná opatření s cílem nadměrný rybolov postupně omezit.

Obrázek č. 1. Počet populací, u nichž je známo posouzení od roku 2007 do roku 2012 podle subregionů Středozemního moře a v Černém moři

Obrázek č. 2. Počet populací, u nichž známo posouzení od roku 2007 do roku 2012, podle druhu rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři

Obrázek č. 3. Počet populací, u nichž byl na základě posouzení zjištěn od roku 2007 do roku 2012 nadměrný rybolov, podle druhu rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři

Předběžná analýza je uvedena v příloze Ic. Pro některé oblasti je posuzována pouze část zdrojů. Navzdory nedávným zlepšením existuje ve Středozemním moři a v Černém moři stále ještě velká neznámá část.

Současné poznatky o stavu dalších populací ryb pro jednotlivé regiony jsou popsány níže[12].

Pelagické populace v severovýchodním Atlantiku

Většina populací sledě obecného (Severní moře, oblast západně od Skotska, Irské moře a Keltské moře) je lovena na úrovních maximálního udržitelného výnosu nebo v jejich rámci. Ve všech případech byly pro rok 2014 stanoveny celkové přípustné odlovy odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu.

Situace se pro některé další druhy zhoršila: nadměrně jsou loveny západní populace kranase obecného a sledě obecného v oblasti na severozápad od Irska. V případě makrely obecné bylo dosaženo dohody mezi Faerskými ostrovy, Norskem a EU ohledně udržitelného řízení. V doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří na rok 2014 se uvádí, že populace se mohly značně zvýšit.

Severní moře, Skagerrak a Kattegat

Treska tmavá, platýs evropský, treska jednoskvrnná a humr severský v oblasti Skagerrak a Fladen Ground jsou loveni na úrovních, které jsou v souladu s maximálním udržitelným výnosem. Všechny ostatní populace jsou buď nadměrně loveny, nebo jejich stav není znám.

Navzdory nedávnému zvýšení velikosti populace a snížením úmrtnosti způsobené rybolovem je populace tresky obecné v Severním moři pouze mírně nad hraniční hodnotou pro biomasu a stále se nepřiblížila preventivní úrovni. Úmrtnost způsobená rybolovem je stále nad úrovněmi maximálního udržitelného výnosu. Míry výmětů klesají, ovšem stále se pohybují na úrovni přibližně 25 % vykládek. V oblasti Kattegat je populace tresky na extrémně nízké úrovni a kromě snížení celkových přípustných odlovů budou možná potřebná další opatření a úsilí.

Baltské moře

Rada postupovala podle společného postoje ředitelství pobaltských členských států na fóru BALTFISH o stanovení celkových přípustných odlovů v souladu s vědeckým poradenstvím.

Sleď obecný v střední části Baltského moře, sleď obecný v Botnickém moři a šprot obecný v Baltském moři jsou loveni v souladu s maximálním udržitelným výnosem. Nicméně v posledním doporučení se uvádí, že v případě populace tresky obecné v západní části Baltského moře míra úmrtnosti způsobená rybolovem uvedená ve stávajícím plánu zdaleka nedosahuje cíle maximálního udržitelného výnosu. Východní populace tresky vykazuje vývoj, který znemožňuje použít stávající modely posuzování. V roce 2014 navrhne Komise nový víceletý plán pro Baltské moře.

Oblast západně od Skotska, Irské moře a Keltské moře

V oblasti západě od Skotska zůstávají některé populace bělomasých ryb kromě tresky jednoskvrnné stále na nízké úrovni. Výměty zůstávají vysoké a musí být sníženy. Členské státy vypracovaly technická opatření ke snížení úmrtnosti tresky obecné a k zamezení nežádoucích úlovků, z nichž některé vykazují snížení nežádoucích úlovků (například v Irském moři). Další opatření jsou dosud posuzována a je nutná další činnost.

V Keltském moři byla rybolovná práva omezena, protože účinek některých nedávných silných generací mladých ryb se vytrácí. Na základě poradenství o maximálním udržitelném výnosu byla podstatně omezena rybolovná práva pro tresku obecnou a tresku bezvousou. Populace tresky jednoskvrnné měla období omezeného doplňování mladých jedinců, avšak problematické je též provádění výmětů. Opatření v oblasti selektivity zavedená v Keltském moři v roce 2012 byla přezkoumána, avšak Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství nebyl přesvědčen o přínosu těchto opatření pro účely zachování zdrojů.

Pro všechny populace humra severského je k dispozici doporučení založené na maximálním udržitelném výnosu, s výjimkou jedné funkční jednotky, včetně oblasti Porcupine Bank, která má i nadále sezónní (jeden měsíc) zastavení rybolovu a samostatný dílčí celkový přípustný odlov.

Mezinárodní rada pro průzkum moří poskytla posouzení z hlediska maximálního udržitelného výnosu pro 18 populací a doporučila snížit rybolovná práva pro 14 populací, často podstatně. Doporučení týkající se maximálního udržitelného výnosu bylo provedeno již pro 12 z těchto populací u rybolovných práv na rok 2014.

Hlubokomořské druhy

Pro většinu hlubinných populací nejsou z důvodu chybějících údajů k dispozici prognózy. Na základě nedávného doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří pro většinu populací by měl být rybolov v období 2015–2016 snížen nebo by neměl být dále rozšiřován, pokud není prokázána udržitelnost těchto populací. Hlavní obavy se týkají červenice obecné, hlubinných druhů žraloků, růžichy šedé a některých populací hlavouna tuponosého. Mezinárodní rada pro průzkum moří upozorňuje, že velký objem rybolovu zaměřeného na hlubinné druhy představuje smíšený rybolov s relativně velkými vedlejšími úlovky necílových druhů. Stanovení celkových přípustných odlovů pro cílové druhy by mělo zohlednit dopad na vedlejší úlovky.

Iberské vody Atlantského oceánu a Biskajský záliv

Pro Biskajský záliv a iberské vody Atlantského oceánu je k dispozici jen málo posouzení populací. Jižní populace štikozubce obecného, pakambaly rodu Lepidorhombus a ďasovití vykazují zlepšení. Zatímco u štikozubce obecného bylo zaznamenáno dobré doplňování mladých jedinců, u populace probíhá stále nadměrný rybolov a její dlouhodobá udržitelnost je ohrožena. Systémy pro záznamy o úlovcích a intenzitě rybolovu v členských státech byly v roce 2012 podrobeny auditu Komise. Byla dohodnuta následná opatření a kontroly se zlepšují.

V případě humra severského v Kantaberském moři stále platí doporučení zastavit jeho rybolov.

Středozemní moře a Černé moře

V letech 2007 až 2012 provedly Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství více než 300 posouzení. Počet posouzených populací vzrostl z 29 v roce 2007 na 104 v roce 2012. Navzdory této skutečnosti jsou znalosti stále omezené, protože celkový počet komerčně využívaných druhů je podstatně vyšší.

Počet posouzených populací je v západní a střední části vyšší než ve východní části oblasti. O stavu populace v jižních subregionech je k dispozici málo informací.

Úrovně využívání značně překračují cíle maximálního udržitelného výnosu. Z 97 populací probíhal u 91 % nadměrný rybolov. Mezi nejběžnější populace žijící při dně, které jsou nadměrně loveny, patří štikozubec obecný, parmice nachová a krevety hlubokomořské. Sardinka obecná a sardel obecná představují dvě malé pelagické populace, u kterých běžně probíhá nadměrný rybolov.

V Černém moři je znám stav 7 populací a 5 z nich je nadměrně využíváno. Pokud jde o populace, které jsou řízeny prostřednictvím celkových přípustných odlovů, je nadměrně lovena pakambala velká a od roku 2007 je udržitelně využíván šprot obecný.

Vysoce stěhovavé rybí populace v Atlantském oceánu a ve Středozemním moři

Mezi tyto populace patří tuňák obecný, tuňák křídlatý, tropičtí tuňáci, mečoun obecný a jehlice, které jsou posuzovány a řízeny v rámci Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

Většina druhů tuňáka žije dlouho a posouzení nejsou prováděna každoročně. Dostupné informace o stavu ochrany různých populací jsou různorodé a stále přetrvává několik nejasností. Z nejnovějšího hodnocení (2013) atlantského mečouna obecného vyplývá, že populace byla poté, co u ní v roce 2000 a v několika následujících letech docházelo k nadměrnému rybolovu, znovu obnovena. Tuňák křídlatý v severním Atlantickém oceánu byl rovněž posouzen v roce 2013. Míry úmrtnosti způsobené rybolovem jsou pod úrovní maximálního udržitelného výnosu, avšak biomasa populace musí být ještě obnovena na úrovně, které zaručují maximální udržitelný výnos.

Populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři v posledních letech vzrostla. Posouzení vykazuje značnou nejistotu, avšak provádění plánů obnovy vypracovaných Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku vedlo ke snížení úmrtnosti způsobené rybolovem, která je nyní dle odhadů pod úrovní maximálního udržitelného výnosu. Úlovky na úrovni stávajícího celkového přípustného odlovu pravděpodobně umožní úplnou obnovu populace ve střednědobém horizontu.

Změny v hospodářské situaci

Hospodářská výkonnost loďstev EU se v posledních letech ve všech oblastech postupně zlepšila, a to z čistého ziskového rozpětí ve výši 1 % v roce 2008 na 6 % v roce 2011. I když se náklady v roce 2011 vzhledem ke zvýšení cen paliv celkově zvýšily, příjmy vzrostly ve větší míře než náklady. Hrubá přidaná hodnota (HPH) vytvořená v roce 2011 činila 3,4 miliardy EUR (+4 % ve srovnání s rokem 2010), hrubý zisk dosáhl 1,3 miliardy EUR (+7 %) a čistý zisk 410 milionů EUR (+22 %). Množství vyložené z rybářských lodí EU bylo v roce 2011 sice menší, avšak vytvořilo vyšší hodnotu při prvním prodeji. Protože rybářské loďstvo EU je velmi různorodé, nevztahuje se tento trend na všechny části loďstva.

Zkušenosti s přechodem na rybolov na úrovni maximálního udržitelného výnosu

Níže jsou vysvětleny některé příklady přechodu na rybolov na úrovni maximálního udržitelného výnosu.

V případě rybolovu tresky obecné v Baltském moři se hospodářská výkonnost plavidel závislých na tresce obecné výrazně zlepšila po zavedení plánu řízení tresky obecné, který rybolov přiblížil situaci maximálního udržitelného výnosu. Úlovky byly zhruba stabilní a velikosti populací se začaly zvyšovat, což znamenalo zvýšení ziskovosti. Náklady na odlov se díky nižší spotřebě paliva a nižším kapitálovým nákladům snížily. Hrubá přidaná hodnota ze strany příslušných plavidel se od roku 2008 do roku 2011 zvýšila o více než 40 %. Tato plavidla vytvořila v roce 2011 ve srovnání s rokem 2008 šestkrát vyšší hrubý zisk, hrubý zisk byl oproti roku 2009 vyšší o 40 %.

Pro populace jazyka obecného a platýse velkého v Severním moři přechod na rybolov založený na maximálním udržitelném výnosu znamenal, že většina loďstva mohla zůstat zisková i při 32% zvýšení cen pohonných hmot do roku 2011. Bylo to způsobeno tím, že vykládky platýse velkého se od roku 2008 do roku 2011 zvýšily o 51 %, zatímco náklady související s rybolovem se v důsledku většího výskytu populace značně snížily.

Rybolov jazyka mořského v západní části Lamanšského průlivu je od roku 2009 využíván na úrovni maximálního udržitelného výnosu. Od té doby až do roku 2013 se velikost populace zvýšila o 16 % a úlovky vzrostly o 24 %. Ceny za jazyka mořského a ostatní cílené druhy v rámci tohoto plánu řízení do roku 2011 rostly. Zvýšená stabilita v rybolovu možná vedla k výraznému zlepšení investičních příležitostí do loďstva.

Harmonogram

Plánovaný časový rozvrh činnosti je následující:

Nařízení o rybolovných právech || Poradenství || Návrh Komise || Možné přijetí Radou

Populace v Atlantiku, Severním moři, antarktické oblasti a jiných oblastech || konec června – konec října || říjen || prosinec

Baltské moře || konec května || srpen || říjen

Černé moře || konec října || listopad || prosinec

Hlubokomořské oblasti || květen – červen || září || listopad

Závěr

Toto sdělení vymezuje základní zásady týkající se prvního stanovení rybolovných práv po vstupu nové společné rybářské politiky v platnost. Členské státy, poradní sbory a zúčastněné strany se vyzývají, aby zvážily uvedené nasměrování a poskytly Komisi doporučení a návrhy s cílem zajistit, aby rybolovná práva na rok 2015 pomohla k dosažení cílů nové společné rybářské politiky.

PŘÍLOHA Ia — Vědecké poradenství týkající se populací v severovýchodním Atlantiku a přilehlých vodách[13]

Bezpečné biologické limity jsou relevantní pro použití čl. 15 odst. 8 nařízení č. 1380/2013.

* Ve srovnání s rostoucím počtem populací podléhajícím kvantitativním doporučením.

Populace, u nichž je k dispozici nekvantifikované doporučení, nejsou součástí tabulky 5.

Do této analýzy nejsou zahrnuty: hlubinné druhy, včetně mníka mořského, mníkovce bělolemého a drsnatce obecného; celkové přípustné odlovy pro vedlejší úlovky sledě obecného; celkové přípustné odlovy, které jsou spojeny s jiným rozhodnutím o téže populaci (např. treska malá v západním Skotsku); celkové přípustné odlovy představující výměnu rybolovných práv s třetími zeměmi; celkové přípustné odlovy mimo oblast severovýchodního Atlantiku; celkové přípustné odlovy, u nichž u téže populace existuje neřízený rybolov (např. treska modravá před rokem 2006); populace, u nichž jsou k dispozici doporučení, ale nikoliv celkový přípustný odlov (např. žralok nosatý); celkové přípustné odlovy, u nichž je řízení intenzity primárním nástrojem (např. smáčkovití). V případech, kdy se celkový přípustný odlov vztahuje na dva druhy, pro které je k dispozici posouzení (např. pakambaly, ďasovití, VII a VIII), týká se analýza početnějšího z těchto dvou druhů, na které se vztahuje celkový přípustný odlov.

Metoda použitá při sestavování těchto informací o evropských vodách Atlantického oceánu se od doby předchozích vydání této zprávy nezměnila, ačkoli kolonky z některých let byly nově označeny, aby odrážely skutečnost, že se údaje shromažďují a měří dva roky před rokem, v němž se vydává poradenství.

Příloha Ib. Stav populací vzhledem k Fmsy[14]

Obrázek 1: Podíly populací ryb žijících při dně podle vyložené hmotnosti, které jsou v EU loveny na úrovni nebo pod úrovní Fmsy (světle šedá), nad úrovní Fmsy (= nadměrný rybolov) (černá) nebo neznámého stavu (čtverečkovaná plocha). Ve Středozemním moři nebyla část úlovků neznámého stavu plně posouzena, avšak pravděpodobně se jedná řádově o 70 až 85 % vykládek. Údaje v nadpisech udávají informace o posouzených vykládkách (v tunách t nebo tisících tunách kt).

Obrázek 2: Podíly pelagických populací podle vyložené hmotnosti, které jsou v EU loveny na úrovni nebo pod úrovní Fmsy (světle šedá), nad úrovní Fmsy (= nadměrný rybolov) (černá) nebo neznámého stavu (čtverečkovaná plocha). Ve Středozemním moři nebyla část úlovků neznámého stavu plně posouzena, avšak pravděpodobně se jedná řádově o 70 až 85 % vykládek. Údaje u nadpisů ukazují posouzené vykládky (v tunách t nebo tisících tunách kt).

Obrázek 3: Podíly populací žijící při dně, které jsou loveny na úrovni nebo pod úrovní Fmsy (světle šedá), nad úrovní Fmsy (= nadměrný rybolov) (černá) nebo neznámého stavu (čtverečkovaná plocha). Ve Středozemním moři nebyl počet populací neznámého stavu plně posouzen.

Obrázek 4: Podíly pelagických populací lovených na úrovni nebo pod úrovní Fmsy (světle šedá), nad úrovní Fmsy (= nadměrný rybolov) (černá) nebo neznámého stavu (čtverečkovaná plocha). Ve Středozemním moři nebyl počet populací neznámého stavu plně posouzen.

Analýza na obrázcích 1–4 zahrnuje rok s nejnovějšími údaji o úlovcích. Pro populace ve Středozemním moři se stav populace považuje za známý po dobu tří let od posledního posouzení.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

[2] Směrnice 2008/56/ES, Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[3] Drobný pelagický rybolov, pelagický rybolov velkých druhů, komerční rybolov, rybolov lososa obecného a druhy charakteristické pro daný rybolov ve vodách Unie Baltského moře (čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013).

[4] Ustanovení čl. 16 odst. 2 nařízení č. 1380/2013.

[5]http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2014/Special%20Requests/EU_Draft_recommendations_for_the_assessment_of_MSFD_Descriptor3.pdf

[6] Pro hlubinné populace by se odkazem na rok 2015 měl rozumět odkaz na období 2015–2016, neboť pro tyto populace jsou rybolovná práva stanovena na dva roky.

[7] Všechny druhy úlovků podléhající omezení odlovů a ve Středozemním moři i druhy úlovků podléhající minimální velikosti stanovené v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.).

.

[8] Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky.

[9] Ve Středozemním moři v závislosti na mezinárodních závazcích.

[10] Článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

[11] Nařízení Rady (ES) č. 1967/

[12]             Úplná analýza stavu populací ryb je k dispozici na adrese www.ices.dk pro vody Atlantského oceánu a přilehlé vody a na adrese https://stecf.jrc.ec.europa.eu pro všechny oblasti.

[13] Doporučení jsou poskytována na základě údajů a měření, která byla uskutečněna dva roky před rokem, na který se doporučení vztahují.

[14] Předběžná analýza. Komise požádala o metodický přezkum provedený Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství