This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0335
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A decent Life for all: from vision to collective action
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením
/* <EMPTY>/2014/0XXX <EMPTY> */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením /*
„Důstojný život pro
všechny: od vize ke společným
opatřením“ 1.
Úvod Vymýcení
chudoby a dosažení udržitelného rozvoje jsou zásadní výzvy pro celý svět, které
mají dopad na současné i příští generace a na budoucnost celé
planety. Tyto výzvy jsou všeobecně platné, vzájemně souvisejí a
vyžadují, aby na ně svět reagoval společně. K tomu,
abychom se s nimi dokázali vypořádat, jsou nutné pevné politické
závazky a rozhodné kroky veškerých zúčastněných stran na všech
úrovních. Je
třeba, aby tento program vyhovoval potřebám našeho globalizovaného a
vzájemně propojeného světa, neboť už není možné pokračovat
beze změn, ať už jde o otázky lidské důstojnosti, spravedlnosti,
rovnosti či udržitelnosti. EU a její členské státy kladou důraz
na svůj závazek spolupracovat se zapojením všech partnerů a zúčastněných
stran na vytváření konsenzu ohledně nového transformačního
programu pro období po roce 2015. V rámci probíhající činnosti
otevřené pracovní skupiny OSN pro cíle udržitelného rozvoje se EU podílí a
bude se prostřednictvím svých intervencí a intervencí členských
států, které jsou členy otevřené pracovní skupiny, i nadále
podílet na tom, aby se postupovalo vpřed. Toto
sdělení vychází ze stávajícího postoje EU vytyčeného
v závěrech Rady z června 2013. Má za cíl dále rozpracovat
klíčové zásady, určit možné prioritní oblasti a potenciální cílová
témata rámce po roce 2015 a navrhnout možnosti, jak tyto prioritní oblasti
seskupit, a zabývá se potřebou nového globálního partnerství. Zároveň
si ponechává flexibilitu v reakci na budoucí vývoj mezinárodních diskusí.
Mělo by být vnímáno jako příspěvek k postupnému
tříbení postoje EU a jejích členských států, k němuž
dochází po celou dobu až do závěrečných fází činností
otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje a činností
odborné skupiny pro financování udržitelného rozvoje. Přispěje
rovněž k diskusím na blížícím se Valném shromáždění OSN, které
předchází jednáním před summitem v roce 2015. Staví na
výsledcích nedávných relevantních mezinárodních diskusí o udržitelném rozvoji a
vymýcení chudoby, mezi něž patřila konference Rio+20, přezkum
rozvojových cílů tisíciletí, zpráva panelu na nejvyšší úrovni generálního
tajemníka OSN o rozvojové agendě po roce 2015 a zpráva generálního
tajemníka OSN „Důstojný život pro všechny“. Vychází také z rozprav
s členskými státy EU. Bere v potaz rovněž klíčové
návrhy předložené na mezinárodní úrovni, včetně diskusí, které
dosud proběhly v rámci otevřené pracovní skupiny pro cíle
udržitelného rozvoje, a výsledků nejrůznějších konzultací se zúčastněnými
stranami. 2. Vize a zásady Jádrem
vize EU[1] je skutečnost, že
svět má potřebné technologie a zdroje k tomu, aby byla extrémní chudoba
vymýcena ještě za našeho života a aby se vydal cestou udržitelnosti, která
do roku 2030 zajistí důstojný život pro všechny. K naplnění této
vize je zapotřebí správný rámec. Měl by usilovat o celosvětový
rozměr, vztahovat se na všechny země a být všeobecně platný, a
současně by se s ním jednotlivé země měly ztotožňovat
a měl by zohledňovat různou situaci, v níž se státy
nacházejí, jejich schopnosti a úroveň rozvoje. Měl by se zakládat na
právech a být zaměřený na občany. Měl by brát v potaz
vzájemně se posilující charakter vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje a
zabývat se jím. Měl by vyváženým způsobem integrovat tři
rozměry udržitelného rozvoje (sociální, environmentální a ekonomický). 1.
Všeobecná platnost a rozlišování podle situace jednotlivých zemí Výzvy
spočívající ve vymýcení chudoby a udržitelném rozvoji jsou jak společné,
neboť jsou předmětem obecného zájmu a týkají se všech zemí a lidí,
budoucí generace nevyjímaje, tak celosvětové, jelikož ve
vzájemně propojeném světě si mnohé výzvy říkají o
společná opatření a globální řešení. Všeobecně platný a
transformační program by měl stavět na cílech a záměrech,
které jsou zájmem a záležitostí všech zemí. Na jeho uskutečňování by
se kromě toho měly podílet všechny zúčastněné strany. Rámec
musí odrážet měnící se světovou realitu. Od doby, kdy byly
vypracovány rozvojové cíle tisíciletí, se celosvětové výzvy staly vzájemně
provázanějšími a země doznaly rozvoje, pokud jde o jejich
hospodářství, společnost i schopnost podílet se na globálním
programu. EU bude nadále dodržovat zásady Deklarace z Ria z roku
1992. Vzhledem k tomu, že působnost zásady společné, avšak rozlišené
odpovědnosti je omezena na celosvětové zhoršování stavu životního
prostředí, není toto pojetí vhodné k řešení obecnějších
výzev, jež jsou součástí rámce po roce 2015. EU současně
zůstává připravena jednat se svými partnery o tom, jaké konkrétní
důsledky má všeobecná platnost a rozlišování ve vztahu ke všem zemím pro
plný rozsah působnosti tohoto rámce, přičemž má na paměti
to, aby nejméně rozvinuté země a jiné zranitelné země
nezůstaly pozadu. Zatímco
by se tedy stanovené cíle a záměry měly týkat všech, provádění
všeobecného rámce by mělo brát ohled na různou relevantnost pro
jednotlivé země a různé okolnosti a respektovat vnitrostátní politiky
a priority. Existují nejrůznější způsoby, jak takovouto
diferenciaci uvést do praxe, a to i prostřednictvím odlišných
přístupů k dosahování cílů či prostřednictvím rozlišených
ukazatelů sloužících k měření pokroku. V této
souvislosti odrážejí cílová témata uvedená v tomto sdělení cestu, jak
lze všeobecnou platnost a rozlišování uplatnit v praxi napříč
cíli udržitelného rozvoje. Činnost na cílové úrovni včetně
ukazatelů by měla být v konečném důsledku upravena
tak, aby ve všech zemích na různé úrovni rozvoje podnítila nezbytnou
transformaci, a tím umožnila splnění všeobecně platných cílů.
Z toho vyplývá, že je třeba brát v potaz různé výchozí
situace a schopnosti jednotlivých zemí a potřebu zajistit dosažitelnost,
odpovědnost a měřitelnost. 2.
Transformační program, který integruje tři rozměry udržitelného
rozvoje a zabývá se rovněž novými výzvami Má-li
nový všeobecně platný rámec patřičně reagovat na nové
výzvy, musí být transformační. To zahrnuje vypořádání se
s otázkami celosvětového zájmu, jimiž se dostatečně
nezabývaly rozvojové cíle tisíciletí, jako je například udržitelný
růst podporující začlenění, nerovnost, udržitelná spotřeba
i výroba, migrace a mobilita, důstojná práce, začlenění do
informační společnosti, zdraví a sociální ochrana, udržitelné
hospodaření s přírodními zdroji, změna klimatu, odolnost vůči
katastrofám a řízení rizik a znalosti a inovace. Rámec po roce 2015 by
měl rovněž zajišťovat přístup založený na právech,
čímž jsou míněna všechna lidská práva, zabývat se problematikou
soudnictví, rovnosti a spravedlnosti, řádné správy, demokracie a právního
státu a obracet se k společnostem žijícím v míru a bez násilí.
S ohledem na to, že změna klimatu má zesilující účinek na
problémy související jak s vymýcením chudoby, tak s udržitelným
rozvojem, by měl nový rámec reagovat na změnu klimatu coby
průřezové téma. Součástí
rámce po roce 2015 by měla být snaha o řešení změny klimatu a
tato nezbytná snaha a potřebné kroky by do něj měly být
včleněny skrze zapojení cílů v oblasti změny klimatu,
zejména na mezinárodní úrovni dohodnutého cíle „méně než 2 °C“, do celého
jeho souboru cílů a záměrů. Měl by podporovat a
doplňovat aktuální jednání o klimatu v rámci UNFCCC, nikoli však do
nich zasahovat. Cíle a
záměry musí vyváženým způsobem spojovat všechny tři rozměry
udržitelného rozvoje a jejich vzájemné souvislosti. Uznáme-li tyto vzájemné
vazby a budeme-li se jimi zabývat, napomůže to k dosažení
integrovanějšího a méně roztříštěného rámce. Bude
třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit soudržnost politik
na všech úrovních (regionální, státní i celosvětové). 3.
Odpovědnost Zásadními
požadavky budoucího rámce by měly být odpovědnost, transparentnost a
účinné přezkoumávání pokroku. Nový rámec by měl zahrnovat akce,
které významně zvýší schopnost lidí podílet se na politických
rozhodnutích, jež na ně mají dopad, a přimějí vlády a další
aktéry k odpovědnosti za pokrok. V tomto ohledu má ústřední
význam stanovení vhodných pravidel a zřízení patřičných
institucí. K odpovědnosti patří také dodržování vnitrostátních a
mezinárodních závazků v oblasti provádění, ať už jde o
řádné politiky, účinné využívání finančních zdrojů nebo
skutečné a hmatatelné zlepšení života lidí. Nový
rámec rovněž skýtá příležitost rozvinout globální mechanismus, který
bude prosazován a podporován na nejvyšší politické úrovni, aby se zajistilo, že
vnitrostátní vlády a další aktéři včetně soukromého sektoru
ponesou odpovědnost za provádění rámce, a také příležitost důsledně
přezkoumávat pokrok, urychlit činnost a v případě
potřeby vyvíjet tlak na podniknutí dalších kroků. Hlavní roli
v prosazování opatření a odpovědnosti by měly hrát
občanská společnost, místní orgány a soukromý sektor. Klíčem
k podpoře transparentnosti je shromažďování,
zveřejňování, vyhodnocování a snadná přístupnost údajů a
informací o tempu učiněného pokroku, a to jak ve vnitrostátním,
tak v mezinárodním měřítku. Z toho
vyplývá potřeba pravidelně přezkoumávat pokrok, závazky a
provádění pomocí pevného institucionálního rámce a se zapojením všech zúčastněných
stran. To zároveň vyžaduje účinný sběr údajů a jejich
analýzu za účasti vědecké obce a národních statistických
úřadů v jednotlivých zemích. Aby se zajistilo, že nikdo
nezůstane pozadu, mělo by to zahrnovat sběr vhodně
rozčleněných údajů. 3.
Prioritní oblasti a cíle, pokud jde o vymýcení chudoby
a dosažení udržitelného rozvoje 1. Rámec
založený na cílech transformační změny Diskuse
na mezinárodní úrovni se stále specifičtěji zabývá klíčovými
tematickými prioritami, na něž by se program po roce 2015 měl
vztahovat, a to i na úrovni cílů. Jakožto první krok směřující
k nalezení společného náhledu na prioritní oblasti poskytly závěry
Rady z roku 2013 obecné tematické zaměření. Rada vyzvala
k vytvoření rámce, který zajistí základní životní úroveň,
podpoří hybatele zelené ekonomiky v kontextu udržitelného rozvoje,
včetně strukturální ekonomické transformace, a zajistí udržitelné
využívání a ochranu přírodních zdrojů a ekosystémů, jež
poskytují, a hospodaření s nimi. Rámec po roce 2015 by měl
rovněž zajišťovat přístup založený na právech a zabývat se
problematikou soudnictví, rovnosti a spravedlnosti, řádné správy,
demokracie a právního státu, míru, bezpečnosti a ochrany před násilím.
V návaznosti
na toto zaměření a rovněž s ohledem na diskuse v OSN,
zejména v otevřené pracovní skupině, určila Komise
klíčové prioritní oblasti, které by mohly být v rámci po roce 2015
obsaženy díky jejich zásadnímu přínosu k plnění
zastřešujícího cíle vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje. Tyto
prioritní oblasti jsou nastíněny níže. Uvedené oblasti zohledňují
komplexní škálu technických a vědeckých publikací a souvisejících
materiálů vypracovaných na mezinárodní i evropské úrovni, včetně
nejrůznějších konzultací se zúčastněnými stranami, jež
poskytují další podrobnosti ohledně ústřední úlohy těchto
oblastí při dosahování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje. Jsou
navrženy tak, aby udávaly směr globálním transformačním aktivitám na
všech úrovních. Určení těchto prioritních oblastí představuje
přechodnou fázi výběru omezeného souboru cílů. V tomto
oddílu jsou rovněž uvedena možná cílová témata odpovídající prioritním
oblastem. Tato cílová témata popisují hlavní potřebné kroky a to, jakého
pokroku má být v každé z daných oblastí dosaženo. Jsou „symbolická“
tím, že zachycují klíčové záležitosti přispívající k dosažení
cíle, a měla by působit jako hybatele změn. 2.
Potenciální cíle a prioritní oblasti Chudoba Vymýcení
chudoby je ústředním rozhodnutím Deklarace tisíciletí. Činnost
započatou prostřednictvím rozvojových cílů tisíciletí je
třeba posílit a dokončit, a to skrze vícerozměrný pohled na
chudobu, který bude ve všech zemích řešit její rozmanité
příčiny. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
vymýcení extrémní chudoby, ·
zmenšení podílu osob ohrožených extrémní chudobou a
žijících za méně než 2 USD na den, ·
zmenšení podílu osob žijících pod hranicí chudoby
v jednotlivých zemích, včetně osob náležejících ke zranitelným
skupinám, ·
snížení nákladů na remitence a nákladů
migrace, včetně nákladů na nábor pracovníků, ·
zabezpečení pozemkových práv, vlastnických
práv k nemovitostem a jiných majetkových práv, ·
budování odolnosti, snížení počtu úmrtí
a omezení hospodářských ztrát způsobených katastrofami. Nerovnost U společností, které více podporují
začlenění a v nichž panuje větší rovnost, existuje vyšší
pravděpodobnost, že budou žít v míru, vytvářet dlouhodobý a
udržitelný růst a rychleji se zotaví ze zhoršené hospodářské situace.
Přínosy růstu a rozvoje by měly být široce sdíleny ku
prospěchu všech členů společnosti. Měla by se
řešit nerovnost v příjmech a v bohatství. Program po roce
2015 musí podporovat odpovídající investice pro všechny, zejména nejvíce
znevýhodněné osoby, na základě spravedlivých práv a rovných
příležitostí, a to tím, že zajistí bezpečnost příjmů a
všeobecný a nediskriminační přístup k sociálním službám.
Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
zajištění toho, aby skupiny s nižším
příjmem měly stejný prospěch z růstu státních
příjmů jako skupiny s vyšším příjmem, ·
skoncování s diskriminací a nerovností
v poskytování veřejných služeb a v ekonomickém životě, ·
zrovnoprávnění a začlenění
vyloučených skupin, včetně etnických menšin, migrantů a
uprchlíků. Bezpečnost
potravin a výživa, udržitelné zemědělství Vypořádání
se s nedostatečným zabezpečením potravin a podvýživou může
zabránit přenášení chudoby na další generace. Zajištění potravin
vyžaduje, aby měli drobní zemědělci, především ženy,
přístup k půdě, zdrojům, investicím a trhům, aby
byly dostupné výživné potraviny a odpovídající systémy zdravotnictví a aby
existovala víceodvětvová opatření týkající se chování a modelů
stravování. Rámec musí podporovat udržitelnou praxi v zemědělství,
rybolovu i akvakultuře, účinné využívání zdrojů a posílenou
odolnost. Udržitelné zemědělství včetně udržitelného
rybolovu má zásadní význam pro rozvoj a zabezpečení potravin, stejně
jako pro zajištění úspěšného přizpůsobení se
změně klimatu. Je třeba řešit také problém ztrát po sklizni
a plýtvání potravinami. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
zajištění celoročního přístupu
k bezpečným, cenově dostupným a výživným potravinám
v dostatečném množství s cílem vymýtit hlad, ·
skoncování s podvýživou, nadměrným hubnutím
a zakrnělým růstem u dětí, ·
zlepšení produktivity zemědělství,
rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem, ·
omezení ztrát a plýtvání potravinami. Zdraví Zdraví,
definované jako dobrý stav, nikoli pouze nepřítomnost onemocnění, je
předpokladem i výsledkem hospodářského a sociálního rozvoje. Má-li se
právo všech lidí na nejvyšší dostupný standard zdravotní péče stát
skutečností, je zásadní dosažení spravedlivého a všeobecného pokrytí
kvalitními zdravotnickými službami spolu s ochranou proti osobnímu
finančnímu riziku v důsledku nadměrných výdajů za
zdravotní péči. Hlavními výzvami jsou dosažení spravedlivého a všeobecného
pokrytí kvalitními zdravotnickými službami a přístup k těmto
službám a ochrana proti finančnímu riziku v důsledku náhlých
výdajů za zdravotní péči. Zatížení nemocemi (přenosnými i
nepřenosnými) je třeba řešit skrze úpravu životního stylu a
zaměřením na určující sociální a environmentální činitele ovlivňující
zdraví, včetně řešení příčin onemocnění
začleněním zdravotního hlediska do všech politik. Potenciálními
cílovými tématy mohou být: ·
snížení dětské úmrtnosti, úmrtnosti matek a
zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv pro všechny, ·
omezení zatížení přenosnými a
nepřenosnými nemocemi, ·
dosažení účinného, spravedlivého a všeobecného
pokrytí kvalitními zdravotnickými službami pro všechny včetně
zranitelných osob, jako jsou zdravotně postižení či starší osoby, ·
zajištění toho, aby se nikdo z nutnosti
neocitl v extrémní chudobě nebo v této situaci nezůstával
kvůli výdajům za zdravotní péči. Vzdělávání Přístup
ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny
děti, mládež a dospělé je základním lidským právem, nutným
předpokladem pro zlomení začarovaného kruhu chudoby přenášené na
další generace a nástrojem na podporu aktivního občanství a umožnění
vzniku znalostních a inovačních společností. Mezi hlavní výzvy
patří zajištění spravedlivého přístupu ke všem úrovním
vzdělávání, jeho dokončování a zlepšení kvality vzdělávání
z hlediska celoživotního učení. Relevantní odborné vzdělávání,
odborná příprava a dovednosti mají kromě toho zásadní význam pro
přípravu mladých lidí i dospělých na trh práce. Problémy
přetrvávají v oslovení vyloučených skupin včetně
těch, které byly zasaženy konflikty, překlenutí nerovností mezi
ženami a muži a zajištění toho, aby dospělí ve všech zemích dosáhli
gramotnosti. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
zajištění přístupu ke kvalitnímu
základnímu vzdělání včetně nižšího sekundárního vzdělávání
pro dívky i chlapce a jeho úplné dokončování, ·
zajištění komplexních základních,
přenosných a odborných dovedností pro všechny, aby se mohli plnou
měrou zapojit do společnosti, ·
snížení míry negramotnosti v dospělé
populaci, ·
odstranění nerovnosti ve vzdělávání a
přijetí zvláštních opatření za účelem oslovení
znevýhodněných jednotlivců a skupin ohrožených diskriminací,
včetně zdravotně postižených osob, etnických menšin,
migrantů a uprchlíků, ·
posílení vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a
inovacemi a podpora vytváření znalostí a jejich sdílení. Rovnost
žen a mužů a zrovnoprávnění žen Rovnost
žen a mužů, zrovnoprávnění žen a plné požívání práv ze strany žen a
dívek ve všech zemích jsou pro udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby i
řešení nedokončených záležitostí souvisejících s rozvojovými
cíli tisíciletí nezbytnou podmínkou. Klíčovou věcí je zachování
vysoké míry politického odhodlání a uznání toho, že za dosažení rovnosti žen a
mužů, zrovnoprávnění žen a lidská práva dívek existuje všeobecná
odpovědnost; zásadní je také posílení právního státu, demokracie a řádné
správy a navýšení investic do rovnosti žen a mužů a zrovnoprávnění
žen a dívek. K cíli, jímž je začleňování hlediska rovnosti žen a
mužů, přispěje shromažďování údajů
rozčleněných podle pohlaví. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
prevence a odstranění všech forem násilí
páchaného na ženách a dívkách, ·
skoncování se všemi podobami diskriminace žen a
dívek, ·
zvýšení zastoupení žen, jejich účasti a podílu
na vedení při rozhodování na všech úrovních a ve všech sférách, ·
zajištění všeobecného a spravedlivého
přístupu žen a dívek k nezbytným službám, ·
překlenutí a v konečném
důsledku úplné odstranění rozdílů v odměňování
žen a mužů ve veřejném i soukromém sektoru. Voda a
hygiena Rámec
musí podporovat přístup k bezpečné pitné vodě a
hygieně a integrované hospodaření s vodou včetně
jejího účinného využívání, aby se tak vypořádal s výzvami, které
představuje změna klimatu a nedostatek vody. Potenciálními cílovými
tématy mohou být: ·
zajištění všeobecného přístupu
k bezpečné pitné vodě, ·
zajištění všeobecného přístupu
k hygieně, ·
zdokonalení integrovaného hospodaření
s vodními zdroji, ·
zlepšení účinného využívání vody ve všech
odvětvích, ·
zlepšení kvality vody a omezení
znečištění. Udržitelné
zdroje energie Přechod
k nízkouhlíkovým a udržitelným energetickým systémům může být
pro vymýcení chudoby i udržitelný rozvoj významným přínosem a hraje
ústřední roli ve snaze o zmírnění změny klimatu. K hlavním
výzvám patří přístup k čisté, finančně dostupné a
udržitelné energii, zlepšení energetické účinnosti, odolná infrastruktura
a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie
(v souladu s iniciativou „Udržitelná energie pro všechny“).
Důležité je vyřešit problém zhoubných dotací na výrobu energie, které
nepomáhají nejchudším, nýbrž podporují neudržitelné energetické systémy. Potenciálními
cílovými tématy mohou být: ·
zajištění všeobecného přístupu
k moderním energetickým službám, ·
zvýšení celosvětové míry zlepšování
energetické účinnosti, ·
zvýšení podílu energie z obnovitelných
zdrojů na celosvětové skladbě zdrojů energie, ·
postupné zrušení dotací na fosilní paliva, které
mají škodlivý dopad na životní prostředí. Úplná a
produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny Pracovní
místa mají zásadní význam v tom, že umožňují uniknout chudobě a
přispívají k rovnoprávnosti, spravedlnosti, rovnosti, míru a
bezpečnosti. Vytváření důstojných pracovních míst, zejména
z hlediska dlouhodobého vývoje, posiluje růst. Mezi hlavní problémy
patří nezaměstnanost, především mezi mladými a starými lidmi a zdravotně
postiženými, a kvalita formálních i neformálních zaměstnání. Ta zahrnuje
mzdy, podmínky, zdraví a bezpečnost na pracovišti a sociální ochranu spolu
s potřebou vytvářet důstojná zelená pracovní místa.
Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
zvýšení
počtu důstojných pracovních míst a možností udržitelné obživy, a to i
pro mladé lidi, starší osoby, ženy a skupiny ohrožené diskriminací, ·
zvýšení podílu produktivní zaměstnanosti a
důstojné práce na celkové zaměstnanosti v souladu
s pilíři programu týkajícího se důstojné práce, ·
rozšíření
pokrytí minimálních úrovní sociální ochrany a postupné zavádění vyšších
standardů sociálních jistot, ·
ochrana práv migrujících pracovníků a
vysídlených osob v souladu s normami a standardy MOP. Udržitelný
růst podporující začlenění Udržitelný
růst podporující začlenění je nezbytný jak pro dlouhodobé
vymýcení chudoby, tak k tomu, aby prosperitu mohli sdílet všichni. Díky
růstu by měla vznikat důstojná pracovní místa, měl by se
uskutečňovat za účinného využívání zdrojů a v mezích
možností planety a měl by podporovat úsilí o zmírnění změny
klimatu. Klíčová je podpora vzniku prostředí příznivého pro
podnikavost a podnikání, obchodní investice a inovace, včetně
regulačních, soudních a efektivních daňových systémů, veřejných
investic, přístupu na trhy a k financování a podpory nových
technologií. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
podpora strukturální transformace ekonomiky a
umožnění vzniku prostředí příznivého pro inovace, podnikavost,
podnikání a obchod, ·
zajištění přístupu na trhy a
k financování a k informačním a komunikačním technologiím a
sítím, ·
podpora veřejných investic do odolné
infrastruktury, ·
usnadnění bezpečné, spořádané a
pravidelné migrace skrze posílenou mezinárodní spolupráci, ·
podpora přístupu na trhy bez cel a kvót pro
výrobky pocházející z nejméně rozvinutých zemí. Udržitelná
města a lidská sídla Ve stále
urbanizovanějším světě představují města pro
udržitelný rozvoj velký problém. Jsou zapotřebí udržitelné postupy
plánování a rozvoje, jimž budou napomáhat efektivně fungující orgány
veřejné správy. To zahrnuje plánování a zavádění opatření za
účelem snížení rizika katastrof a řízení tohoto rizika i ve vztahu
k venkovským oblastem, které se s městy navzájem ovlivňují.
Mezi klíčová opatření patří snížení počtu obyvatel žijících
ve slumech, vypořádání se se znečištěním ovzduší, výstavba
odolných obydlí a odolné infrastruktury a vylepšené nakládání s odpady. Ke
zdokonalení udržitelného městského plánování a městské správy je
nutné demokratické, transparentní a zodpovědné rozhodování. Zásadní je
rovněž udržitelná doprava ve městech i na venkově. Potenciálními
cílovými tématy mohou být: ·
zlepšení přístupu k bezpečné a
udržitelné dopravě včetně finančně dostupné
veřejné dopravy, ·
snížení počtu obyvatel žijících ve slumech
skrze zajištění bezpečného, finančně dostupného a odolného
bydlení a zabezpečení držení půdy, ·
zdokonalení udržitelného a přístupného
městského a územního plánování a jeho realizace, ·
zlepšení kvality ovzduší. Udržitelná
spotřeba a výroba Současné
vzorce výroby a spotřeby jsou neudržitelné. V oblasti spotřeby
patří mezi klíčová opatření podpora používání produktů
šetrných k životnímu prostředí a vyrobených za účinného využití
energie a zdrojů, postupné odstranění dotací se škodlivým dopadem na
životní prostředí a udržitelné zadávání zakázek. V oblasti výroby to
zahrnuje podporu inovativní výroby účinně využívající zdroje,
podávání zpráv podniků o udržitelnosti, posuzování životního cyklu produktů,
udržitelná výstavba a nakládání s odpady a chemickými látkami a podporu
ekologického podnikání a ekologických inovací. Potenciálními cílovými tématy
mohou být: ·
snížení množství odpadu, jeho opětovné
využívání a recyklace, ·
zlepšení produktivity zdrojů, ·
omezení dopadu spotřeby na životní prostředí,
·
zajištění řádného nakládání
s chemickými látkami po celý jejich životní cyklus, ·
omezení expozice člověka nebezpečným
chemickým látkám a jejich uvolňování do životního prostředí, ·
zlepšení výsledků ve vztahu
k udržitelnosti u společností, výrobků i služeb. Oceány a
moře Udržitelná
správa oceánů poskytuje lidstvu hospodářské i společenské
přínosy. Je zapotřebí podniknout zásadní kroky k zajištění
zdravých oceánů pomocí ekosystémového přístupu k řízení
veškerých lidských činností, jež mají na oceány dopad, uplatňovat
zásadu předběžné opatrnosti a podporovat udržitelný rybolov.
Problémem je znečištění, acidifikace a zvyšování hladiny moří a
mezi výzvy patří potřeba zřídit nástroje pro správu založené na
rozdělení do oblastí včetně chráněných mořských
oblastí, a to i oblastí mimo vnitrostátní jurisdikci, vypořádat se
s nadměrným rybolovem a nadměrnou kapacitou a nezákonným,
neregulovaným a nehlášeným rybolovem a zabývat se nepříznivými ekosystémy,
dopady na životní prostředí a přístupem k rybolovu a trhům
pro samozásobitele a drobné rybáře. Potenciálními cílovými tématy mohou
být: ·
ochrana a obnova zdraví oceánů a zachování
biologické rozmanitosti moří skrze zmírnění dopadů lidských
činností, ·
zajištění udržitelného rybolovu (zdravé
rybolovné zdroje), ·
zajištění přístupu k rybolovu na
místní, regionální i celosvětové úrovni pro samozásobitele a drobné
rybáře, ·
omezení znečištění moří a množství
odpadu, a to i ze zdrojů na pevnině. Biologická
rozmanitost a lesy Biologická
rozmanitost je zásadní součástí podpůrného systému života na zemi a
změna klimatu ji obzvláště ohrožuje. Jsou zapotřebí kroky
s cílem snížit míru úbytku přírodních stanovišť a ohrožených
druhů (a to i v důsledku obchodování s planě
rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a pytláctví) a
začlenit hledisko biologické rozmanitosti do klíčových oblastí
politiky (včetně zemědělství a rybolovu). Je třeba
zvrátit celosvětový úbytek lesního porostu, zastavit mizení pralesů a
skoncovat s nezákonnou těžbou a souvisejícím obchodem. Potenciálními
cílovými tématy mohou být: ·
ochrana a obnova ekosystémů, které poskytují
životně důležité služby, ·
prevence vymírání známých ohrožených druhů a
zlepšení stavu ochrany, ·
snížení míry úbytku, znehodnocování a fragmentace
všech přírodních stanovišť, ·
omezení úbytku lesních porostů a jejich
znehodnocování prostřednictvím udržitelného obhospodařování
lesů, ·
snížení míry nezákonného obchodu s planě
rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dřevem. Postupné
znehodnocování půdy, včetně desertifikace a sucha Znehodnocování
půdy včetně desertifikace a sucha jsou oblastmi naléhavého
celosvětového zájmu, k čemuž dále přispívá změna
klimatu. Prioritou je dospět ke stavu, kdy ke znehodnocování půdy
nebude docházet. To vyžaduje, aby se zpomalily ztráty přirozeného půdního
kapitálu, zlepšila správa (včetně přístupu a držby) a zvýšila
odolnost. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
postup směrem ke stavu, kdy nebude docházet ke
znehodnocování půdy, ·
ochrana půd, ·
prevence a zmírňování sucha. Lidská
práva, právní stát, řádná správa a efektivně fungující instituce Přístup
založený na právech, vztahující se na veškerá lidská práva, rozhodujícím
způsobem přispěje ke zlepšení kvality správy, omezení nerovnosti
a vyloučení a uskutečnění navržených cílů a opatření
obsažených v tomto programu skrze účast, transparentnost a
odpovědnost. Klíčovým požadavkem je
posílení participativních politických systémů, které lidem –
obzvláště vyloučeným a zranitelným skupinám – umožňují
promlouvat do výběru politik a rozhodnutí, jež na ně mají dopad, a
zajišťují, že ti, kdo mají nést odpovědnost, ji skutečně
ponesou. Takovýto
přístup se ve vzájemně propojeném světě stává čím dál
tím důležitějším. Lidem umožní rozvíjet svůj život, těžit
z hospodářských příležitostí a produktivním a mírovým způsobem
se tak zapojit do politického, hospodářského i společenského života. Potenciálními cílovými tématy mohou být: ·
zajištění bezplatné a všeobecné registrace
občanů a zdokonalení nejdůležitějších statistických
systémů, ·
zaručení svobody vyjadřování a sdružování,
práva na sociální dialog a mírový protest a smysluplného zapojení
veřejnosti, ·
zajištění transparentnosti a zaručení
práva veřejnosti na přístup k informacím, správním údajům,
nezávislým sdělovacím prostředkům a otevřenému internetu, ·
přijetí vhodného právního rámce na ochranu
lidských práv nejzranitelnějších skupin a jednotlivců
včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, ·
zajištění toho, že bude přijat a zaveden
vhodný právní rámec spolu s vnitrostátními politikami za účelem
omezení korupce, ·
zajištění toho, aby soudní orgány byly
přístupné, nestranné, nezávislé a dodržovaly náležitá procesní práva. Společnosti
žijící v míru Mír je nezbytným
předpokladem udržitelného rozvoje i trvalého vymýcení chudoby. Prvotní
příčiny konfliktů a násilí do velké míry souvisejí se špatnou
správou, politickým a sociálním vyloučením, nerovností, korupcí a
neposkytováním základních služeb. Mezi priority patří omezení výskytu
násilí a násilných úmrtí a vypořádání se s přeshraničními
hrozbami, jako je organizovaný zločin a nezákonný obchod. Rozhodující je
vybudování institucí, které budou tyto problémy řešit. Potenciálními
cílovými tématy mohou být: ·
snížení počtu násilných úmrtí a osob
zasažených násilím, ·
zlepšení kapacit, profesionality a
odpovědnosti policie, soudů a bezpečnostních orgánů, ·
omezení nezákonných toků lehkých a
smrtonosných zbraní, ·
omezení mezinárodního organizovaného zločinu,
včetně nezákonných finančních toků a obchodu
s drogami, lidmi, planě rostoucími rostlinami a volně žijícími
živočichy a přírodními zdroji. Rámec po
roce 2015 musí rovněž zohledňovat četná průřezová
témata, jako jsou změna klimatu, katastrofy a odolnost, vývoj stavu
obyvatelstva a migrace. Všechny tyto záležitosti mohou mít významný dopad na
ekonomiku stejně jako na dobré životní podmínky a bezpečnost
občanů a je třeba se jim v uvedeném rámci věnovat
způsobem, který nebude opakovat ani narušovat příslušné mezinárodní
postupy a dohody. Začlenění těchto hledisek se odráží ve výše
navrženém souboru cílových témat, jež se těchto zásadních otázek týkají. Pokud
jde o změnu klimatu, do rámce by měly být začleněny
nezbytné snahy a kroky potřebné k jejímu řešení, zejména ty, jež
nespadají do působnosti Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
(UNFCCC). V souladu s tím by případné prioritní oblasti a cíle
po roce 2015 měly být navrženy tak, aby zmírňování změny klimatu
a úsilí o přizpůsobení se této změně podporovaly. Cílová
témata a s nimi související klíčové prvky jsou shrnuty
v příloze. 3.
Vypracování cílů a řešení vzájemných vazeb Předchozí
oddíl uvádí pouze ty prioritní oblasti a ta cílová témata, o nichž se
předpokládá, že mají význam pro dosažení transformativního programu po
roce 2015. Zatímco pokračuje práce na konkrétních cílech, existuje
řada kritérií, která je třeba vzít v úvahu: Cíle by
měly být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a
časově vymezené (tj. „SMART“). Měly by se zakládat na
důkazech a vycházet z dostupných údajů nebo údajů, jež
budou pravděpodobně dostupné v blízké budoucnosti, a využívat
ukazatele, které umožňují kvantifikovat pokrok a vyjádřit jej
v konkrétních číslech, časových osách a procentech. Zatímco cíle
zachycují klíčové priority, podrobné aspekty provádění by měly
být vyjádřeny pomocí ukazatelů, díky nimž lze měřit pokrok.
Bude zapotřebí činit kompromisy mezi komplexností a politickým a
praktickým dopadem, a proto musí cíle v některých případech
zastupovat nejkritičtější záležitosti. Cíle by
měly být formulovány tak, aby byly svým pokrytím všeobecně platné,
přičemž je třeba mít na paměti, že je lze
uskutečňovat za různých okolností různě,
například pomocí rozličných časových os nebo způsobů
provádění. Některé cíle či jejich součásti mohou mít za
určitých okolností větší platnost než jiné, což lze vyřešit
vhodným výběrem ukazatelů. Země by neměly mít možnost si ze
všech cílů vybírat jen některé; toto je zcela zásadní kvůli
tomu, aby se zajistilo, že společné úsilí zemí bude dostačující ke
splnění globálních cílů a záměrů, a tím každé zemi
zaručit maximální možný pokrok podle jejích schopností. Cíle by se
měly vztahovat hlavně na země, ale jejich
uskutečňování bude rovněž vyžadovat aktivitu všech zúčastněných
stran. Cíle by
také měly odrážet četné vzájemné vazby mezi různými oblastmi
rámce po roce 2015. Rozpoznat tyto vzájemné vazby a zabývat se jimi je nutné
proto, abychom předešli nekoordinované činnosti a aby se zajistil
vyvážený pokrok ve všech třech rozměrech udržitelného rozvoje.
Vzhledem k tomu, že každá prioritní oblast souvisí s téměř
všemi ostatními oblastmi, je zapojení na úrovni cílů zapotřebí
k zachycení vazeb smysluplným a funkčním způsobem. Cíle
vypracované pro konkrétní priority (například přístup
k bezpečné pitné vodě a hygieně) budou mít rovněž
přímou souvislost s ostatními prioritami (například zdravím).
Z toho vyplývá, že kromě zvolených ústředních cílů
přiřazených jednotlivým záměrům by měl rámec po roce
2015 soudržným způsobem klást důraz na vzájemné odkazy.
Například cíl týkající se bezpečnosti potravin, výživy a udržitelného
zemědělství by mohl kromě vybraných hlavních cílů odkazovat
i na další cíle, jako je účinné využívání vody, znehodnocování půdy,
rovnost žen a mužů a správa. 4.
Možné
seskupení prioritních oblastí Činnost
v rámci EU se od počátku soustředila na určení řady
prioritních oblastí a souvisejících cílových témat. Aby se přikročilo
k omezenému souboru cílů, dohodnutých v kontextu EU a OSN, je
třeba tyto prioritní oblasti v další fázi seskupit. Hlavním kritériem
pro seskupování by měly být silné vzájemné vazby mezi prioritními oblastmi
a souvisejícími cílovými tématy, přičemž je třeba brát
v úvahu jejich přínos k vymýcení chudoby a k udržitelnému
rozvoji. Uznání těchto četných vzájemných vazeb v rámci po roce
2015 by mohlo napomoci zajištění flexibility společného úsilí o
dosažení shody na omezeném souboru cílů. Příkladem
seskupování na tomto základě by mohla být kombinace udržitelného
růstu podporujícího začlenění a zaměstnanosti, biologická
rozmanitost a lesy by mohly být spojeny s desertifikací včetně
znehodnocování půdy a sucha; do rámce by mohlo být v celém jeho
rozsahu začleněno rovněž hledisko udržitelných měst. 5. Nové globální partnerství Nové a
posílené globální partnerství by mělo podporovat začlenění a
mobilizovat k opatřením přijímaným na všech úrovních všemi
zeměmi a zúčastněnými stranami, včetně soukromého
sektoru, občanské společnosti, vědeckých a znalostních
institucí, parlamentů a místních orgánů. EU by měla zůstat
jedním z hybatelů činnosti jak na vnitřní, tak na
mezinárodní úrovni, přičemž novému globálnímu partnerství
opakovaně vyjádřila svou podporu. V první řadě potřebujeme
zhodnotit, jaká jsou klíčová opatření, která posouvají pokrok
směrem k dosažení cílů a záměrů, a za druhé je nutné
diskutovat o tom, jak zajistit, aby se těmto opatřením dostalo na
domácím i mezinárodním poli náležité pozornosti. Příkladem oblasti
zásadního významu je příznivé prostředí s řádnými a
ucelenými politikami na domácí i mezinárodní úrovni. Příznivé politické prostředí EU
zůstává odhodlána zajišťovat zvýšenou soudržnost politik ve
prospěch rozvoje a zohledňovat při tom rozvojové cíle těch
politik, u nichž existuje pravděpodobnost, že budou mít dopad na rozvojové
země. Všichni partneři v rozvinutém i rozvojovém světě
jsou vybízeni k tomu, aby prosazovali soudržnost politik a své politiky –
je-li to vhodné – přezkoumali s cílem zajistit jejich soulad
s úsilím o vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj, čímž významně
přispějí k provádění globálního rámce. Jako jeden z příkladů může
posloužit EU, která kromě toho, že je nejotevřenějším
světovým trhem pro vývoz z rozvojových zemí, rovněž podporuje
odpovědnou, udržitelnou a transparentnější těžbu, obchod a
využívání přírodních zdrojů a surovin. V červnu 2013
přijala EU právní předpisy o transparentnosti a odpovědnosti,
které od velkých těžařských a lesnických společností vyžadují,
aby zveřejňovaly platby vládám, rozdělené podle jednotlivých
zemí. Tyto právní předpisy poskytují EU i rozvojovým zemím účinný
nástroj k boji proti korupci, což by mělo v konečném
důsledku vést k tomu, že bude více domácích zdrojů dostupných
k vlastnímu rozvoji. Kromě toho existuje návrh z nedávné doby na integrovaný
přístup k zodpovědnému využívání nerostných zdrojů
pocházejících z oblastí zasažených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Dalším
příkladem soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je to, že nové
globální partnerství by mělo podporovat posílený dialog a spolupráci mezi
státy a dalšími zúčastněnými stranami s cílem dát vzniknout
prostředí příznivému k posílení pozitivních dopadů mezinárodní
migrace pro rozvoj lidstva skrze opatření v oblastech, jako je
snížení nákladů migrace a nákladů na remitence nebo boj
s diskriminací migrantů. EU vytrvá v úsilí o uzavírání
partnerství s rozvojovými zeměmi, jejichž účelem je
maximalizovat dopad migrace na rozvoj v kontextu globálního přístupu
k migraci a mobilitě. Obchod a jeho otevřenost v kontextu
řádných domácích politik a reforem hrají při vymycování chudoby a pro
udržitelný rozvoj ústřední roli. V této souvislosti je vhodné
opětovně potvrdit hodnotu systému založeného na pravidlech, který byl
zřízen v rámci WTO. EU pokračuje ve svých iniciativách na
podporu začleňování nejchudších zemí na trhy prostřednictvím
cílených akcí, například všeobecného systému preferencí včetně
iniciativy „Vše kromě zbraní“ a zvláštního pobídkového režimu pro
udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), pomoci
na podporu obchodu a dvoustranných a regionálních obchodních dohod. Své
partnery, zejména rozvinuté a pokročilé rozvojové země, vybízíme
k poskytování přístupu na trhy pro výrobky pocházející z nejméně
rozvinutých zemí bez cel a kvót. Globální partnerství by mělo uznat význam
zmenšení překážek mezi severem a jihem, na jihu i v regionálním
obchodu, neboť všechny jsou z hlediska začlenění do
celosvětové ekonomiky stejně důležité. V tomto ohledu by měla
být podporována větší transparentnost založená na dostupnosti komplexních
statistik. Zásadními
aktivátory a hybateli v programu po roce 2015 by měly být věda,
technologie a inovace a budování kapacit. Ústředními prvky programu jsou
politiky vytváření a šíření znalostí. EU podporuje integrovaný a
účelný přístup k vědě, technologiím a inovacím, který
je v souladu s vizí strategie Evropa 2020. Na mezinárodní úrovni
podporuje rámcový program EU pro výzkum a inovace – Horizont 2020 – spolupráci
na výzkumu a inovacích mezi EU a mezinárodními partnery. Důležité je
rozšířit kapacity vědy, technologií a inovací. EU podporuje vývoj a
transfer čistých technologií šetrných k životnímu prostředí
omezováním překážek obchodu a pomocí pobídek, vědecké a technické
spolupráce a budování kapacit. Existuje velký prostor pro další rozvíjení
existujících mechanismů k tomu, aby se předešlo zdvojování úsilí. Kromě
vědy, technologií a inovací je budování kapacit oblastí, jež má zásadní
význam, chceme-li těžit ze stávajících znalostí a zajistit, že pokrok
směrem k cílům vytyčeným pro období po roce 2015 bude
udržitelný. Jedním z důležitých prvků k dalšímu zvážení by
měl být Balijský strategický plán podpory technologií a budování kapacit,
přijatý Řídící radou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP)
v roce 2005. Mobilizace potřebných finančních
zdrojů Mobilizace finančních zdrojů bude
rovněž stěžejní. Vzhledem k výzvám, jimž svět čelí, je
třeba plně využívat veškeré dostupné zdroje (domácí i
zahraniční, veřejné i soukromé). Prvořadou odpovědnost za
mobilizaci a co nejlepší využívání svých zdrojů prostřednictvím
vnitrostátních politik nesou vlády jednotlivých zemí. EU je připravena
pomoci těm zemím, které to ve svém úsilí potřebují nejvíce.
V této souvislosti uznává, že klíčovou úlohu hraje oficiální
rozvojová pomoc (ORP), a stvrdila svůj závazek dosáhnout do roku 2015 cíle
0,7 %. Jelikož se diskuse o financování rámce po roce 2015
vyvíjí, je zapotřebí komplexní a integrovaný přístup
k financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje, nastíněný ve
sdělení z roku 2013 a v příslušných závěrech Rady.
V tomto ohledu je naprosto zásadní následující: § Mobilizace
domácích zdrojů je hlavním mechanismem financování výdajů na
politické cíle. Posílení daňové politiky a správy, boj s nezákonnými
finančními toky a korupcí a zdokonalené hospodaření
s přírodními zdroji by měly být pro pokrok kupředu
prioritou. § Jakožto
doplněk mobilizovaných domácích zdrojů budou mít nadále zvláštní
význam mezinárodní veřejné finance, a to v případech, kdy domácí
zdroje nedostačují a je třeba pomocí pákového efektu získat další
zdroje a investice tam, kde je to nejvhodnější. Katalytický potenciál
oficiální rozvojové pomoci by měl být lépe využíván prostřednictvím
mechanismů, jako je kombinování zdrojů. § Klíčovým
hybatelem udržitelného růstu podporujícího začlenění
zůstává soukromý sektor. Vlády by měly v plné míře využívat
příležitostí poskytovaných soukromým sektorem na domácí i mezinárodní
úrovni, a to i skrze co nejlepší využívání regulatorního i operativního pákového
efektu, aby se zvýšil jejich přínos k veřejným cílům. Diskuse o financování v kontextu nového
globálního partnerství by měly vycházet z práce mezivládního výboru
odborníků na financování udržitelného rozvoje v úzké koordinaci
s přípravami na příští konferenci o financování rozvoje a zohlednit
související procesy v jiných fórech, jako je UNFCCC, Úmluva OSN o
biologické rozmanitosti a mezinárodní rámec pro snižování rizika katastrof na
období po roce 2015 (navazující na rámec pro činnost z Hjógo), a zachovávat
s nimi soudržnost. Základ účinné rozvojové spolupráce po roce 2015
by měly tvořit závazky učiněné na čtvrtém fóru na
vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se uskutečnilo
v jihokorejském Pusanu v roce 2011, a na první schůzi globálního
partnerství na vysoké úrovni v roce 2014. Zásady z Pusanu, jež se
týkají i netradičních dárců, přinesou konstruktivnější
výsledky v rozvojové oblasti. EU pokračuje v provádění
svých politik s cílem zvýšit dopad a účinnost vlastní rozvojové spolupráce.
Monitorování pokroku a odpovědnost Má-li být rámec po roce 2015 úspěšně
uskutečňován, měly by být za účelem sledování pokroku
zavedeny pevné mechanismy odpovědnosti. Jádro tohoto mechanismu by
měla tvořit vzájemná odpovědnost na vnitrostátní i mezinárodní
úrovni včetně monitorování pokroku v plnění cílů a
záměrů stanovených pro období po roce 2015. Sem by měl
patřit přínos opatření a financování ze strany vlád jednotlivých
států, opatření na mezinárodní úrovni a příspěvek
soukromého sektoru k vnitrostátnímu úsilí na podporu dosažení globálních
cílů. Základem monitorování pokroku musí být
odpovědnost na vnitrostátní úrovni a oficiální statistiky vytvářené
příslušnými národními statistickými úřady. Na mezinárodní úrovni bude
hlavní pravidelný přezkum pokroku na vysoké úrovni, a to i v kontextu
politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji. Mělo by se
předejít zdvojování úsilí s jinými mezinárodními procesy vzájemné
odpovědnosti, jako je financování rozvoje. Kromě toho bude důležité komplexní
každoroční monitorování pokroku vycházející z práce meziagenturní a
odborné skupiny pro ukazatele rozvojových cílů tisíciletí. Zásadní je
posílit využívání stávajících údajů a zajistit, aby bylo
shromažďováno větší množství kvalitnějších údajů, a
těžit při tom z nových technologií a softwaru. Výchozím bodem pro
další činnost by měly být existující mechanismy a strategické plány
pro posílení statistických kapacit, jako jsou partnerství PARIS21 v rámci
OECD, akční plán pro statistiku přijatý v Pusanu a vnitrostátní
strategie vypracovávání statistik. 6.
Další kroky Přístup
vypracovaný v tomto sdělení nabízí celou škálu prvků, které mají
význam pro závěrečnou etapu činnosti otevřené pracovní
skupiny pro cíle udržitelného rozvoje, práci odborné skupiny pro financování
udržitelného rozvoje i pro diskuse o období po roce 2015 na nadcházejícím 69.
zasedání Valného shromáždění OSN v září 2014. Vychází ze
závěrů Rady dohodnutých v loňském roce a poskytuje
Radě základ pro další rozvíjení postoje EU. Dává k dispozici
podstatné prvky, které by mohly být užitečné ve střednědobém
výhledu, přičemž má na paměti to, že postoj EU je třeba
dále rozvíjet s ohledem na závěrečné zprávy otevřené
pracovní skupiny a odborné skupiny a souhrnnou zprávu Generálního sekretariátu
OSN později v roce 2014. EU a
její členské státy jsou nadále pevně odhodlány hrát v diskusích
o rámci po roce 2015 aktivní a konstruktivní roli a budou se podílet na dalším
rozpracovávání prioritních témat a otázek během jeho dalšího definování.
Komplexní postoj EU by měl poskytnout potřebný základ pro oslovení partnerských
zemí, zúčastněných stran a občanů a konstruktivní jednání
s nimi. [1]
Závěry
Rady s názvem „Souhrnný rámec pro období po roce 2015“, červen 2013;
sdělení Komise s názvem „Důstojný život pro všechny“, únor 2013;
sdělení Komise s názvem „Po roce 2015: směrem ke komplexnímu a
integrovanému přístupu k financování vymýcení chudoby a udržitelného
rozvoje“, červenec 2013; závěry Rady s názvem „Financování
vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje po roce 2015“, prosinec 2013. Prioritní oblasti || Potenciální cílová témata (s ilustračními příklady prvků, jež mohou pokrývat) Vymýcení chudoby || Vymýcení extrémní chudoby Může zahrnovat extrémní příjmy a chudobu o více rozměrech. || Snížení podílu osob ohrožených extrémní chudobou a žijících za méně než 2 USD na den Může pokrývat hranice „ohrožení chudobou“ a vyšší hranice chudoby. || Zmenšení podílu osob žijících pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích, včetně osob náležejících ke zranitelným skupinám Může pokrývat absolutní a relativní hranice chudoby podle definic chudoby vycházejících z pojetí jednotlivých zemí. || Snížení nákladů na remitence a nákladů migrace, včetně nákladů na nábor pracovníků Může zahrnovat transakční náklady, náklady na nábor pracovníků a finanční začlenění migrantů a jejich rodin. || Zabezpečení pozemkových práv, vlastnických práv k nemovitostem a jiných majetkových práv Může zahrnovat držení půdy, infrastrukturu, finanční začlenění a sezónnost příjmů. || Budování odolnosti, snížení počtu úmrtí a omezení hospodářských ztrát způsobených katastrofami Může zahrnovat posuzování rizik a řízení rizika katastrof, systémy včasného varování, finanční mechanismy a rámce pro obnovu a propojení pomoci, obnovy a rozvoje. Nerovnost || Zajištění toho, aby skupiny s nižším příjmem měly stejný prospěch z růstu státních příjmů jako skupiny s vyšším příjmem Může pokrývat srovnání obyvatelstva na základě rozdělení do pěti skupin podle příjmu a relativní chudoby. || Skoncování s diskriminací a nerovností v poskytování veřejných služeb a v ekonomickém životě Může pokrývat diskriminaci mimo jiné na základě pohlaví, etnické příslušnosti, sexuální orientace, zdravotního postižení, národnosti aj. || Zrovnoprávnění a začlenění vyloučených skupin, včetně etnických menšin, migrantů a uprchlíků Může zahrnovat míru, do jaké mají migranti a uprchlíci přístup k veřejným službám, zdravotní péči, vzdělávání atd. (v porovnání se státními příslušníky dané země) a ukazatele začlenění migrantů a uprchlíků. || || || Bezpečnost potravin a výživa, udržitelné zemědělství || Zajištění celoročního přístupu k bezpečným, cenově dostupným a výživným potravinám v dostatečném množství s cílem vymýtit hlad Může zahrnovat venkovské a městské oblasti, znevýhodněné sociální skupiny a odolnost dodávek potravin. || Skoncování s podvýživou, nadměrným hubnutím a zakrnělým růstem u dětí Může zahrnovat nadměrné hubnutí a zakrnělý růst u dětí a obezitu. || Zlepšení produktivity zemědělství, rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem Může zahrnovat produktivitu, zavlažování, technologie, drobné zemědělce, konkurenceschopnost, kolísání cen, ženy, udržitelné praktiky v zemědělství, půdu, vodu, znečištění, biologickou rozmanitost, odolnost (i vůči změně klimatu), odlesňování, tradiční metody. || Omezení ztrát a plýtvání potravinami Může zahrnovat ztráty po sklizni a během zpracování, dopravu, skladování, distribuci a prodej a plýtvání ze strany spotřebitelů. || || Zdraví || Snížení dětské úmrtnosti, úmrtnosti matek a zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv pro všechny Může zahrnovat dětskou úmrtnost a úmrtnost matek, porodnost mladistvých a přístup k plánování rodičovství. || Omezení zatížení přenosnými a nepřenosnými nemocemi Může zahrnovat hlavní přenosná i nepřenosná onemocnění. || Dosažení účinného, spravedlivého a všeobecného pokrytí kvalitními zdravotnickými službami pro všechny včetně zranitelných osob, jako jsou zdravotně postižení či starší osoby Může zahrnovat podporu zdraví, služby v oblasti prevence, léčbu a rehabilitaci a dostupnost a kvalitu pracovních sil ve zdravotnictví. || Zajištění toho, aby se nikdo z nutnosti neocitl v extrémní chudobě nebo v této situaci nezůstával kvůli výdajům za zdravotní péči Může zahrnovat uvržení do chudoby kvůli úhradám z vlastních prostředků. || || Vzdělávání || Zajištění přístupu ke kvalitnímu základnímu vzdělání včetně nižšího sekundárního vzdělávání pro dívky i chlapce a jeho úplné dokončování Může zahrnovat rozvoj v raném dětství, dokončení primárního a nižšího sekundárního vzdělání a přechod od primárního k nižšímu sekundárnímu vzdělávání. || Zajištění komplexních základních, přenosných a odborných dovedností pro všechny, aby se mohli plnou měrou zapojit do společnosti Může zahrnovat výsledky učení, dostupnost a kvalifikaci učitelů, přechod ze vzdělávacího procesu do zaměstnání, příležitosti vzdělávání a odborné přípravy pro dospělé. || Snížení míry negramotnosti v dospělé populaci Může zahrnovat gramotnost mládeže a dospělých a rozdíly mezi ženami a muži. || Odstranění nerovnosti ve vzdělávání a přijetí zvláštních opatření za účelem oslovení znevýhodněných jednotlivců a skupin ohrožených diskriminací, včetně zdravotně postižených osob, etnických menšin, migrantů a uprchlíků Může zahrnovat rozčlenění školní docházky, ukončeného vzdělání a výsledků učení podle pohlaví, venkovských/městských oblastí, majetku na základě rozdělení do pěti skupin, zeměpisné lokality a konkrétních zranitelných skupin v závislosti na situaci dané země, jakož i náklady na vzdělávání. || Posílení vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi a podpora vytváření znalostí a jejich sdílení Může zahrnovat spolupráci mezi podnikatelskou a akademickou sférou, inovativní osnovy a odbornou přípravu týkající se zelených, digitálních a udržitelných ekonomik a společností. || Rovnost žen a mužů a zrovnoprávnění žen || Prevence a odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách Může zahrnovat sexuální násilí, sňatky dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, vraždy žen a přístup ke spravedlnosti. || Skoncování se všemi podobami diskriminace žen a dívek Může zahrnovat přístup k hospodářským příležitostem, produktivní aktiva a příjmy, právní předpisy a práva a rozdělení odpovědnosti mezi ženy a muže. || Zvýšení zastoupení žen, jejich účasti a podílu na vedení při rozhodování na všech úrovních a ve všech sférách Může zahrnovat politické zastoupení, ženy v řídicích funkcích a klíčových profesích, jako je soudnictví, policie a akademická sféra. || Zajištění všeobecného a spravedlivého přístupu žen a dívek k nezbytným službám Může zahrnovat přístup ke zdravotní péči a plánování rodičovství, vzdělávání, energii, vodě a hygieně a jiným službám, včetně IKT a související odborné přípravy. || Překlenutí a v konečném důsledku úplné odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů ve veřejném i soukromém sektoru Může zahrnovat výši mezd žen ve srovnání s muži a účast na trhu práce. || Voda a hygiena || Zajištění všeobecného přístupu k bezpečné pitné vodě Může zahrnovat venkovský i městský rozměr, znevýhodněné skupiny, veřejná zařízení, jako jsou nemocnice, školy a uprchlické tábory, a kvalitativní parametry. || Zajištění všeobecného přístupu k hygieně Může zahrnovat přístup k hygienickým zařízením a skoncování s vykonáváním potřeby na veřejnosti. || Zdokonalení integrovaného hospodaření s vodními zdroji Může zahrnovat plány správy povodí, plány pro případ povodní či sucha, ztráty spojené s katastrofami, kapacity pro skladování a participativní rozhodování. || Zlepšení účinného využívání vody ve všech klíčových odvětvích Může zahrnovat povodí, kde je na zásoby vody vyvíjen velký tlak, udržitelné úrovně čerpání, produktivní využívání vody v klíčových odvětvích (zemědělství, energetika, průmysl, domácnosti) a zpětné získávání nákladů. || Zlepšení kvality vody a omezení znečištění Může zahrnovat stav vody, hlavní odvětví způsobující znečištění vody, znečištění chemickými látkami a živinami a odpadní vodu. || Udržitelné zdroje energie || Zajištění všeobecného přístupu k moderním energetickým službám Může zahrnovat moderní služby v oblasti energetiky a odolnost infrastruktury. || Zvýšení celosvětové míry zlepšování energetické účinnosti Může pokrývat investice do energetické účinnosti podle odvětví, nové technologie, politické a institucionální rámce, renovaci budov, účinné systémy vytápění a chlazení a výrobky účinně využívající energii. || Zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celosvětové skladbě zdrojů energie Může pokrývat podíl obnovitelných zdrojů energie, investice podle odvětví, nové technologie, pobídky a politické a institucionální rámce. || Postupné zrušení dotací pro fosilní paliva, které mají škodlivý dopad na životní prostředí Může pokrývat úrovně, odvětví a regiony, přístup, ceny a strategie postupného rušení. || || Úplná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny || Zvýšení počtu i kvality pracovních míst a rozšíření možností udržitelné a přiměřené obživy, zejména pro mladé lidi, starší osoby, ženy a skupiny ohrožené diskriminací Může zahrnovat neformální zaměstnání, mladé lidi a dívky/ženy, kteří nemají produktivní zaměstnání ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy. || Zvýšení podílu produktivní zaměstnanosti a důstojné práce na celkové zaměstnanosti v souladu s pilíři programu týkajícího se důstojné práce Může zahrnovat zaměstnání za mzdu, neformální zaměstnání, dětskou práci, nucenou práci a základní pracovní normy. || Rozšíření pokrytí minimálních úrovní sociální ochrany a postupné zavádění vyšších standardů sociálních jistot Může zahrnovat podporu pro nezaměstnané, rodiny s dětmi či chudé, sociální zabezpečení a důchody a nástroje pro řízení rizika katastrof. || Ochrana práv migrujících pracovníků a vysídlených osob v souladu s normami a standardy MOP Může pokrývat rovné zacházení a přístup k důstojné práci pro migrující pracovníky a podíl migrantů ve formálním zaměstnání v porovnání s celkovou zaměstnaností. || || Udržitelný růst podporující začlenění || Podpora strukturální transformace ekonomiky a umožnění vzniku prostředí příznivého pro inovace, podnikavost, podnikání a obchod Může zahrnovat reformy právních předpisů a fiskální reformy, využívání národních účtů v hospodářské, sociální a environmentální oblasti, podporu nízkoemisních rozvojových strategií, zvýšení produktivity mikropodniků a malých a středních podniků ve formálním i neformálním sektoru, přístup k pracovním místům mimo venkov a zdokonalení místních hodnotových řetězců. || Zajištění přístupu na trhy a k financování a k informačním a komunikačním technologiím a sítím Může zahrnovat přístup k finančním službám, fyzické infrastruktuře, elektronickým komunikacím a internetu rozvojem spravedlivého, transparentního a příznivého regulačního prostředí, odolným investicím s informacemi o riziku a investicím do vědy, technologií a inovací. || Podpora veřejných investic do udržitelné a odolné infrastruktury Může pokrývat odvětví (doprava, energetika, zavlažování atd.), úrovně a kvalitu investic, partnerství veřejného a soukromého sektoru, nenaplněné potřeby a odolnost. || Usnadnění bezpečné, spořádané a pravidelné migrace skrze posílenou mezinárodní spolupráci Může pokrývat zřizování a provádění dohod o pracovní mobilitě a dohod o přenositelnosti důchodů a jiného sociálního zabezpečení, stejně jako ukazatele pokroku v otázce uznávání dovedností a kvalifikací. || Podpora přístupu na trhy bez cel a kvót pro výrobky pocházející z nejméně rozvinutých zemí Může pokrývat cla a kvóty podle odvětví, dovážejících zemí a zemí původu. || Udržitelná města a lidská sídla || Zlepšení přístupu k bezpečné a udržitelné dopravě včetně finančně dostupné veřejné dopravy Může zahrnovat dopravu, hluk, bezpečnost na silnicích a jejich přístupnost pro všechny. || Snížení počtu obyvatel žijících ve slumech skrze zajištění bezpečného, finančně dostupného a odolného bydlení a zabezpečení držení půdy Může zahrnovat udržitelné bydlení a bezpečnost držby půdy. || Zdokonalení udržitelného a přístupného městského a pozemkového plánování a jeho realizace Může zahrnovat udržitelné městské plánování, integrované řízení rizik katastrof, odolnost měst a přizpůsobení se klimatu, zelené plochy ve městech, propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a přístupné městské prostředí. || Zlepšení kvality ovzduší Může zahrnovat jemné částice, ozon a znečištění ovzduší ve vnitřním i venkovním prostředí. || || Udržitelná spotřeba a výroba || Snížení množství odpadu, jeho opětovné využívání a recyklace Může zahrnovat prevenci, přístup k systémům sběru, recyklaci a omezení skládkování. || Zdokonalení produktivního využívání zdrojů Může zahrnovat poměr HDP a spotřeby surovin, snížení uhlíkové intenzity a techniky s lepšími výsledky ve vztahu k životnímu prostředí. || Omezení dopadu spotřeby na životní prostředí Může zahrnovat ekologickou stopu, ekonomické nástroje, expozici toxickým látkám, odpadky. || Zajištění řádného nakládání s chemickými látkami po celý jejich životní cyklus Může zahrnovat přístup založený na životním cyklu výrobků, registraci a povolování chemických látek, nebezpečný odpad, regulační rámce a zařízení pro nakládání s odpady. || Omezení expozice člověka nebezpečným chemickým látkám a jejich uvolňování do životního prostředí Může zahrnovat úrovně znečišťujících látek v lidském těle, v potravinách a v životním prostředí a snížení počtu zamořených lokalit. || Zlepšení výsledků ve vztahu k udržitelnosti u společností, výrobků i služeb Může zahrnovat podávání zpráv o udržitelnosti společnostmi, udržitelné zadávání veřejných zakázek, certifikované označování a investice do ekologických odvětví. Oceány a moře || Ochrana a obnova zdraví oceánů a zachování biologické rozmanitosti moří skrze zmírnění dopadů lidských činností Může zahrnovat ekosystémový přístup k řízení činností, znehodnocování stanovišť, ohrožené druhy a zajištění chráněných a udržitelně řízených oblastí ve vnitrostátních jurisdikcích i mimo ně. || Zajištění udržitelného rybolovu (zdravé rybolovné zdroje) Může zahrnovat obnovení rybolovných zdrojů do stavu, který dokáže produkovat maximální udržitelný výnos, nadměrnou kapacitu loďstev, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedlejší úlovky a výměty a využívání ekosystémového přístupu. || Zajištění přístupu k rybolovu na místní, regionální i celosvětové úrovni pro samozásobitele a drobné rybáře Může zahrnovat drobný a tradiční rybolov, ženy pracující v oblasti rybolovu, jakož i původní obyvatelstvo a jeho společenství. || Omezení znečištění moří a množství odpadu, a to i ze zdrojů na pevnině Může zahrnovat zdroje na moři i na pevnině a trosky na moři. || || Biologická rozmanitost a lesy || Ochrana a obnova ekosystémů, které poskytují životně důležité služby Může zahrnovat oblasti ochrany, obnovu, klíčové druhy a ekosystémové služby. || Prevence vymírání známých ohrožených druhů a zlepšení stavu ochrany Může zahrnovat zaměření se na klíčové ohrožené druhy, ochranu, pytláctví a nezákonný obchod. || Snížení míry úbytku, znehodnocování a fragmentace všech přírodních stanovišť Může zahrnovat chráněné oblasti a fragmentaci přírodních stanovišť. || Omezení úbytku lesních porostů a jejich znehodnocování prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů Může zahrnovat znehodnocování lesů, změny lesního porostu, nezákonnou těžbu dřeva, chráněné oblasti a udržitelné obhospodařování lesů. || Snížení míry nezákonného obchodu s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dřevem Může zahrnovat omezení poptávky, schopnost vymáhat dodržování předpisů, provádění předpisů a organizovaný zločin. || Postupné znehodnocování půdy, včetně desertifikace a sucha || Postup směrem ke stavu, kdy nebude docházet ke znehodnocování půdy Může zahrnovat prevenci znehodnocování půdy a obnovu znehodnocené či kontaminované půdy. || Ochrana půd Může zahrnovat kvalitu půdy, erozi půdy, organickou hmotu v půdě a udržování úrodné půdy. || Prevence a zmírňování sucha Může zahrnovat plánování povodí a plánování pro případ ohrožení suchem a opatření za účelem účinného využívání vody. || || || Lidská práva, právní stát, řádná správa a efektivně fungující instituce || Zajištění bezplatné a všeobecné registrace občanů a zdokonalení nejdůležitějších statistických systémů Může zahrnovat registraci při narození a právní totožnost. || Zaručení svobody vyjadřování a sdružování, práva na sociální dialog a mírový protest a zaručení smysluplného zapojení veřejnosti Může zahrnovat účast v politice a na rozhodování, svobodu sdružování a projevu, státní orgány a služby a sociální dialog. || Zajištění transparentnosti a zaručení práva veřejnosti na přístup k informacím, správním údajům, nezávislým sdělovacím prostředkům a otevřenému internetu Může zahrnovat přístup k informacím a správním údajům, svobodu sdělovacích prostředků a otevřený internet. || Přijetí vhodného právního rámce na ochranu lidských práv nejzranitelnějších skupin a jednotlivců včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob Může zahrnovat přístup ke spravedlnosti a veřejným službám, svobodu projevu a informace o zranitelných skupinách. || Zajištění toho, že bude přijat a zaveden vhodný právní rámec a spolu s vnitrostátními politikami za účelem omezení korupce Může zahrnovat korupci, správu veřejných financí a zřízení mechanismů odpovědnosti. || Zajištění toho, aby soudní orgány byly přístupné, nestranné, nezávislé a dodržovaly náležitá procesní práva Může zahrnovat rozhodování podle zásad právního státu a bez diskriminace, předvídatelnou a transparentní tvorbu právních předpisů, prosazování práva a přístup ke spravedlnosti. Společnosti žijící v míru || Snížení počtu násilných úmrtí a osob zasažených násilím Může zahrnovat zabití a úmrtí v důsledku konfliktů a násilí páchané na zranitelných skupinách. || Zlepšení kapacit, profesionality a odpovědnosti policie, soudů a bezpečnostních orgánů Může zahrnovat důvěru veřejnosti v činnost soudů, policie a bezpečnostních orgánů. || Omezení nezákonných toků lehkých a smrtonosných zbraní Může zahrnovat zásilky zbraní a obchod se zbraněmi. || Omezení mezinárodního organizovaného zločinu, včetně nezákonných finančních toků a obchodu s drogami, lidmi, planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a přírodními zdroji Může zahrnovat oblasti obchodování a organizovaného zločinu související s drogami, komoditami a planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, omezení nezákonných toků a daňových úniků a zpětné získávání odcizeného majetku. || ||