23.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/1

1.

Komise může na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) považovat státní podporu, která má napomáhat hospodářskému rozvoji některých znevýhodněných oblastí v rámci Evropské unie (1), za slučitelnou s vnitřním trhem. Tento druh státní podpory je označován za regionální podporu.

2.

V těchto pokynech Komise stanoví podmínky, za nichž lze regionální podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a upravuje kritéria pro vymezení oblastí, jež splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

3.

Primárním cílem kontroly státní podpory v oblasti regionální podpory je umožnit regionální rozvoj a zároveň zajistit rovné podmínky mezi členskými státy, zejména tím, že se zabrání vzniku škodlivého soutěžení mezi těmito státy o dotace, k němuž může dojít, když usilují o přilákání podniků do znevýhodněných oblastí Unie nebo o jejich udržení v těchto oblastech, a omezit účinky regionální podpory na obchod a hospodářskou soutěž na nezbytné minimum.

4.

Cíl spočívající v geografickém rozvoji je kritériem, které odlišuje regionální podporu od dalších forem podpory, jako je např. podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, energetiky nebo ochrany životního prostředí, které sledují cíle ve společném zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy. Pokud jde o tyto další druhy podpory, lze za určitých okolností povolit vyšší intenzitu podpory, pokud se podpora poskytuje podniku usazenému ve znevýhodněné oblasti, čímž se zohledňují specifické obtíže, kterým podniky v těchto oblastech čelí (2).

5.

Regionální podpora může sehrát účinnou roli pouze tehdy, jestliže se využívá střídmě a úměrně a jestliže se koncentruje do nejvíce znevýhodněných regionů Evropské unie (3). Zvláště maximální přípustná intenzita podpory musí odrážet relativní závažnost problémů, jež mají vliv na rozvoj příslušných regionů. Výhody, které podpora přinese z hlediska rozvoje znevýhodněných regionů, musí převážit nad výsledným narušením hospodářské soutěže (4). Váha přiznaná kladným účinkům podpory se bude pravděpodobně měnit podle použité výjimky podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy, tj. že v případě nejvíce znevýhodněných regionů, na něž se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. a), lze povolit větší narušení hospodářské soutěže, než je tomu v případě regionů podle čl. 107 odst. 3 písm. c) (5).

6.

Regionální podpora může být při podpoře hospodářského rozvoje znevýhodněných oblastí efektivní pouze tehdy, jestliže je poskytnuta proto, aby do těchto oblastí přilákala další investice nebo hospodářské činnosti. Je možné, že problémy, s nimiž se tyto konkrétní oblasti v rámci přilákání nebo zachování hospodářské činnosti budou potýkat, mohou být v některých velmi omezených a přesně vymezených případech tak závažné nebo trvalé, že samotná investiční podpora nemusí být pro rozvoj této oblasti dostatečná. Pouze v těchto případech lze regionální investiční podporu doplnit regionální provozní podporou, která nebude mít vazbu na danou investici.

7.

Komise ve svém sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 (6) oznámila tři cíle, které sleduje modernizace kontroly státní podpory:

8.

Sdělení zejména vyzvalo ke společnému přístupu, pokud jde o revize jednotlivých pokynů a rámců, s cílem posílit vnitřní trh a účelnější vynakládání veřejných prostředků tím, že se státní podpora bude více podílet na plnění cílů v obecném zájmu, bude se podrobněji zkoumat motivační účinek, podpora se omezí na minimum a zabrání se potenciálním negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Z těchto společných zásad pro posuzování vycházejí i podmínky slučitelnosti, které stanoví tyto pokyny a které se použijí na oznámené režimy podpory i na případy jednotlivé podpory.

9.

Za slučitelnou s vnitřním trhem nebude považována regionální podpora poskytnutá odvětví oceli (7) a syntetických vláken (8).

10.

Komise uplatní zásady vyplývající z těchto pokynů na regionální podporu ve všech odvětvích hospodářské činnosti (9), s výjimkou rybolovu a akvakultury (10), odvětví zemědělství (11) a dopravy (12), na něž se vztahují zvláštní pravidla vyplývající z konkrétních právních nástrojů, které se mohou zčásti nebo zcela odchýlit od těchto pokynů. Komise bude uplatňovat tyto pokyny i na zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty a na jejich uvádění na trh. Tyto pokyny se vztahují na opatření podpory ve prospěch činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, ale na něž se uplatní nařízení o rozvoji venkova, a které jsou buď spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nebo jsou poskytovány jakožto vnitrostátní financování doplňující tato spolufinancovaná opatření za předpokladu, že odvětvová pravidla nestanoví něco jiného.

11.

Tyto pokyny se neuplatní na státní podporu poskytovanou letištím (13) nebo v odvětví energetiky (14).

12.

Regionální investiční podporu poskytovanou širokopásmovým sítím lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že vedle obecných podmínek vyplývajících z těchto pokynů splňuje také tyto specifické podmínky: i) podpora je poskytována pouze oblastem, kde neexistuje žádná síť stejné kategorie (buď základní širokopásmová síť, nebo síť NGA) a kde není pravděpodobné, že v blízké budoucnosti k rozvoji takové sítě dojde; ii) subvencovaný provozovatel sítě nabízí aktivní i pasivní velkoobchodní přístup za rovných a nediskriminačních podmínek s možností plného a efektivního oddělení vlastnictví; iii) podpora by měla být poskytována na základě soutěžního výběrového řízení v souladu s odst. 78 písm. c) a d) pokynů k širokopásmovým sítím (15).

13.

Regionální investiční podporu výzkumných infrastruktur (16) lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že poskytnutí podpory splňuje vedle obecných podmínek vyplývajících z těchto pokynů i podmínku transparentního a nediskriminačního přístupu k této infrastruktuře.

14.

Regionální znevýhodnění, pokud jde o investice nebo zachování hospodářské činnosti v méně rozvinutých oblastech, mívají větší vliv na malé a střední podniky než na velké podniky. Velké podniky mohou snadněji získat kapitál a úvěr na globálních trzích a nejsou odkázány na omezenější nabídku finančních služeb v určitém znevýhodněném regionu. Investice velkých podniků mohou přinést úspory z rozsahu, které snižují původní náklady vzniklé v souvislosti s danou oblastí a nejsou v mnoha směrech vázány na region, v němž se investice uskutečňuje. Velké podniky, které investice vynakládají, většinou disponují výhodnou vyjednávací pozicí ve vztahu k veřejným orgánům, což může vést k poskytnutí podpory, aniž by byla zapotřebí nebo aniž by byla řádně odůvodněná. Je pravděpodobnější, že velké podniky budou významnými hráči na daném trhu a v důsledku toho investice, v jejíž prospěch je podpora poskytována, může narušit hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu.

15.

Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by regionální podpora poskytovaná na investice velkých podniků měla motivační účinek, nelze ji považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže není poskytnuta na počáteční investici, jejímž cílem je vytvořit novou hospodářskou činnost v těchto oblastech (17), nebo pro účely diverzifikace produkce stávající provozovny o nové výrobky nebo o inovace výrobních postupů.

16.

Regionální podpora, pomocí níž se mají snížit běžné výdaje podniku, představuje provozní podporu a nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem, jestliže nebude poskytnuta s cílem zmírnit specifické nebo trvalé znevýhodnění, jemuž jsou podniky ve znevýhodněných regionech vystaveny. Provozní podporu lze považovat za slučitelnou, je-li poskytována s cílem zmírnit některé specifické obtíže, jimž čelí malé a střední podniky, a to zejména v nejvíce znevýhodněných oblastech spadajících do oblasti působnosti čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo s cílem vyrovnat dodatečné náklady na výkon hospodářské činnosti v nejvzdálenějších regionech nebo zabránit či snížit vylidňování velmi řídce osídlených oblastí.

17.

Za slučitelnou s vnitřním trhem nebude považována provozní podpora poskytnutá podniku, jehož hlavní činnost spadá do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (18), nebo podniku, který vykonává činnosti v rámci skupiny a jehož hlavní činnost patří mezi třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ statistické klasifikace NACE Rev. 2.

18.

Regionální podporu nelze poskytnout podnikům v obtížích, jak je pro účely těchto pokynů definují pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (19), v pozměněném nebo nahrazeném znění.

19.

Komise při posuzování regionální podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (20).

20.

Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

21.

Členský stát musí v zásadě regionální podporu oznámit podle čl. 108 odst. 3 (23) Smlouvy, s výjimkou opatření, která splňují podmínky vyplývající z nařízení o blokové výjimce, které Komise přijala podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článku 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (zmocňující nařízení) (24).

22.

Komise použije tyto pokyny na oznámené režimy regionální podpory i na jednotlivé podpory.

23.

Na jednotlivou podporu poskytovanou v rámci oznámeného režimu se i nadále vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora ze všech zdrojů přesáhne prahovou hodnotu oznamovací povinnosti (25) nebo jestliže je poskytnuta příjemci, který v období dvou let předcházejících datu podání žádosti o podporu stejnou nebo podobnou činnost v rámci EHP ukončil nebo který má v okamžiku podání žádosti o podporu záměr tuto činnost ukončit do dvou let po dokončení investice, jež má být subvencována.

24.

Investiční podpora poskytnutá velkým podnikům na diverzifikaci produkce stávající provozovny v oblasti podle písmene c) o nové výrobky i nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

25.

Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

26.

Sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 vyzvalo k určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Komise proto bude považovat opatření podpory za slučitelné se Smlouvou pouze tehdy, pokud opatření splňuje každé z těchto kritérií:

27.

Na celkovou vyváženost určitých kategorií režimů lze dále vztáhnout požadavek týkající se hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 4 těchto pokynů. Komise v takových případech může omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že byla platnost režimu prodloužena.

28.

Pokud opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ním spojeny (včetně metody jeho financování, je-li tato metoda nedílnou součástí opatření státní podpory), vedou k neoddělitelnému porušení práva EU, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (26).

29.

Komise při posuzování slučitelnosti jakékoli jednotlivé podpory s vnitřním trhem zohlední veškerá řízení týkající se porušení článků 101 a 102 Smlouvy, která se mohou týkat příjemce podpory a která mohou být relevantní pro posouzení podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy (27).

30.

Primárním cílem regionální podpory je snížit rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje mezi jednotlivými regiony v Evropské unii. Díky svým cílům v oblasti spravedlnosti a soudržnosti se regionální podpora může podílet na realizaci strategie Evropa 2020 tím, že přináší udržitelný růst podporující začlenění.

31.

Režimy regionální podpory by měly představovat nedílnou součást strategie v oblasti regionálního rozvoje, jejíž cíle jsou jasně definovány, měly by být v souladu s těmito cíli a přispívat k jejich plnění.

32.

Jednalo by se zejména o opatření prováděná v souladu se strategiemi v oblasti regionálního rozvoje, které jsou definované v souvislosti s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova nebo Evropským námořním a rybářským fondem, s cílem přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020.

33.

Pokud jde o režimy podpory, na něž se nevztahuje operační program financovaný z fondů určených na politiku soudržnosti, členské státy by měly prokázat, že je opatření v souladu se strategií rozvoje dané oblasti a přispívá k její realizaci. Členské státy mohou za tímto účelem vycházet z hodnocení dřívějších režimů státní podpory, posouzení dopadů vypracovaných orgány, které podporu poskytují, nebo z odborných posudků. K tomu, aby daný režim podpory přispíval k plnění cílů této strategie v oblasti rozvoje, musí obsahovat systém, který orgánům poskytujícím podporu umožní stanovit priority a vybrat investiční projekty v souladu s cíli daného režimu (např. na základě přístupu vycházejícího z formálního ohodnocení) (28).

34.

Režimy regionální podpory mohou být realizovány v oblastech podle písmene a) na podporu počátečních investic malých a středních podniků nebo velkých podniků. V oblastech podle písmene c) mohou být režimy podpory zaváděny na podporu počátečních investic malých a středních podniků a na počáteční investice ve prospěch nových činností velkých podniků.

35.

Orgán poskytující podporu musí v souvislosti s podporou na jednotlivé investiční projekty na základě daného režimu potvrdit, že vybrané projekty přispívají k plnění cílů režimu, a tudíž i k plnění cílů strategie v oblasti rozvoje dotčené oblasti. Členské státy mohou v tomto případě vycházet z informací, které jim žadatel o podporu poskytl na formuláři připojeném v příloze k těmto pokynům, kde je zapotřebí popsat pozitivní účinky investice na dotčenou oblast (29).

36.

Aby byl příspěvek investice k rozvoji dané oblasti skutečný a udržitelný, je zapotřebí, aby investice byla po svém ukončení v dotčené oblasti zachována alespoň po dobu pěti let, v případě malých a středních podniků po dobu tří let (30).

37.

Je-li podpora počítána podle mzdových nákladů, musí být pracovní místa obsazena po dobu tří let po dokončení prací. Všechna pracovní místa vytvořená investicí se musí udržet v dané oblasti pět let od jejich prvního obsazení. V případě investic realizovaných malými a středními podniky mohou členské státy zkrátit tato pětiletá období (na udržení investice nebo pracovních míst) na nejméně tři roky.

38.

K zajištění životaschopnosti investice musí členské státy zaručit, aby příjemce poskytl finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % (31) způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo externích zdrojů a ve formě, která nepředstavuje jakoukoli finanční podporu z veřejných zdrojů (32).

39.

Členské státy musí rovněž zajistit soulad s právními předpisy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, zejména pokud jde o potřebu provádět posouzení dopadů na životní prostředí, pokud jej vyžadují příslušné právní předpisy, a zajistit všechna potřebná povolení, aby zamezily tomu, že opatření státní podpory povedou ke škodě na životním prostředí.

40.

K tomu, aby doložily příspěvek jednotlivé investiční podpory oznámené Komisi k regionálnímu rozvoji, mohou členské státy využít celou škálu ukazatelů, jako jsou např. ukazatele uvedené níže, které mohou být přímé (např. vytvořená pracovní místa) nebo nepřímé (např. místní inovace):

41.

Členské státy také mohou odkazovat na obchodní plán příjemce podpory, jenž by mohl poskytovat informace o počtu pracovních míst, která mají být vytvořena, mzdách, jež mají být vypláceny (zlepšení finanční situace domácnosti jako vedlejší účinek), objemu nákupů od místních výrobců, obratu vytvořeném investicí a případném přínosu pro region prostřednictvím dodatečných daňových výnosů.

42.

Pokud jde o podporu ad hoc  (33), členské státy musí vedle splnění požadavků vyplývajících z odstavců 35 až 39 doložit, že je projekt v souladu se strategií v oblasti rozvoje dané oblasti a přispívá k plnění jejích cílů.

43.

Režimy provozní podpory budou prosazovat rozvoj znevýhodněných oblastí pouze tehdy, budou-li předem jasně definovány problémy, jimž tyto oblasti čelí. Překážky omezující přilákání nebo zachování hospodářské činnosti mohou být natolik závažné nebo trvalé, že samotná investiční podpora nebude pro rozvoj těchto oblastí dostatečná.

44.

Pokud jde o omezování některých specifických obtíží, jimž čelí malé a střední podniky v oblastech podle písmene a), příslušné členské státy musí doložit existenci a závažnost těchto specifických obtíží a musí prokázat, že režim provozní podpory je zapotřebí vzhledem k tomu, že tyto specifické obtíže nelze překonat pomocí investiční podpory.

45.

Pokud jde o provozní podporu na vyrovnání určitých dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, jsou trvalá znevýhodnění, která závažně omezují rozvoj nejvzdálenějších regionů, vymezena v článku 349 Smlouvy a patří mezi ně odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů. Dotčený členský stát však musí identifikovat specifické dodatečné náklady, které souvisí s těmito trvalými znevýhodněními, jež má vyrovnat režim provozní podpory.

46.

Pokud jde o provozní podporu, jež má zabránit nebo snížit vylidňování velmi řídce osídlených oblastí, musí dotčený členský stát prokázat existenci rizik souvisejících s vylidňováním dané oblasti v případě, že by provozní podpora nebyla poskytnuta.

47.

K posouzení toho, zda je státní podpora pro dosažení cíle společného zájmu nezbytná, je zapotřebí provést nejprve rozbor problému, který je třeba řešit. Státní podpora by měla být zaměřena na situace, kde může přinést materiální zlepšení, které trh sám o sobě nemůže poskytnout. To platí zejména v souvislosti s omezenými veřejnými zdroji.

48.

Za určitých podmínek může státní podpora skutečně napravit selhání trhu, a přispět tak k efektivnímu fungování trhů a posílit konkurenceschopnost. I v případě, že trhy vedou k efektivnímu výsledku, který však není uspokojivý z hlediska spravedlnosti a soudržnosti, může státní podpora přinést vhodnější a spravedlivější výsledek fungování trhu.

49.

Pokud jde o podporu poskytovanou na rozvoj oblastí uvedených na regionální mapě podpory v souladu s pravidly vyplývajícími z oddílu 5 těchto pokynů, má Komise za to, že bez státního zásahu trh neplní očekávané cíle v oblasti soudržnosti stanovené ve Smlouvě. Podpora poskytovaná v těchto oblastech by proto měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

50.

Oznámené opatření podpory musí být vhodným nástrojem politiky, aby sledovalo příslušný cíl společného zájmu. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné s vnitřním trhem, pokud existují jiné méně narušující nástroje politiky nebo jiné méně narušující druhy nástrojů podpory, které umožňují stejný pozitivní přínos v oblasti regionálního rozvoje.

51.

Regionální investiční podpora není jediným nástrojem politiky, který mají členské státy pro účely podpory investic a vytváření pracovních míst ve znevýhodněných regionech k dispozici. Členské státy mohou využívat i další opatření, jako je rozvoj infrastruktury, zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy nebo zlepšení podnikatelského prostředí.

52.

Členské státy musí při předkládání režimu podpory mimo rámec operačního programu financovaného z fondů určených na politiku soudržnosti uvést, proč je regionální podpora vhodným nástrojem k plnění obecného cíle v oblasti spravedlnosti a soudržnosti.

53.

Pokud se členský stát rozhodne, že mimo rámec operačního programu financovaného z finančních prostředků Unie uvedených v odstavci 32 výše zavede režim podpory v určitém odvětví, musí prokázat výhody, které takový nástroj oproti víceodvětvovému režimu nebo jiným nástrojům politiky přináší.

54.

Komise zejména zohlední veškerá posouzení dopadů navrhovaného režimu podpory, která jí daný členský stát poskytne. Stejně tak lze při posuzování vhodnosti navrhovaného režimu zohlednit výsledky hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 4.

55.

Pokud jde o podporu ad hoc, členské státy musí prokázat, že tato podpora umožňuje lepší rozvoj dané oblasti než podpora v rámci režimu nebo jiné druhy opatření.

56.

Členské státy musí prokázat, že podpora je vhodná k dosažení cíle režimu a že reaguje na problémy, které má řešit. Členský stát může pro účely prokázání vhodnosti podpory vypočítat výši podpory ex ante jako pevně stanovenou částku, která zahrnuje očekávané dodatečné náklady po stanovenou dobu, aby poskytla daným podnikům pobídky k účinnému snižování nákladů a postupnému rozvoji jejich podnikatelské činnosti (34).

57.

Regionální podporu lze poskytovat v různých formách. Členské státy by však měly zajistit, aby byla podpora poskytována v takové formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení obchodu a hospodářské soutěže. Pokud je tedy podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (např. přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení nebo jiných povinných dávek nebo jejich snížení, poskytnutí pozemků, dodávek zboží nebo služeb za výhodné ceny apod.), musí členský stát prokázat, proč nejsou vhodné jiné, pravděpodobně méně narušující formy podpory, jako jsou např. vratné zálohy nebo formy podpory, jež vycházejí z dluhových nebo kapitálových nástrojů (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou, slevy na úrocích, státní záruky, nákup akcií nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek).

58.

V případě režimů podpory, které provádějí cíle a priority operačních programů, se nástroj financování, jenž byl v tomto programu zvolen, považuje za vhodný nástroj.

59.

K posouzení vhodnosti navrhovaného nástroje podpory lze zohlednit výsledky hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 4.

60.

Regionální podporu lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže má motivační účinek. Podpora vykazuje motivační účinek, jestliže mění chování podniku takovým způsobem, že podnik zahájí další činnost, která přispívá rozvoji dané oblasti a kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával omezeným nebo jiným způsobem nebo v jiném umístění. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

61.

Existenci motivačního účinku lze dokázat na základě dvou možných scénářů:

62.

Jestliže podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí (dodatečnou) investici v dané oblasti, lze mít za to, že by se stejná investice v daném regionu realizovala i bez poskytnutí podpory. Taková podpora postrádá motivační účinek k tomu, aby splňovala cíl regionálního rozvoje, a jako neslučitelná s vnitřním trhem nemůže být proto schválena.

63.

V případě regionální podpory poskytované z fondů určených na politiku soudržnosti v regionech podle písmene a) na investice, jež jsou zapotřebí k dosažení standardů vyplývajících z práva Unie, však lze mít za to, že podpora má motivační účinek, pokud by při neexistenci této podpory nebylo pro příjemce dostatečně ziskové realizovat investici v dané oblasti, což by vedlo k ukončení činnosti stávající provozovny v této oblasti.

64.

Práce na jednotlivé investici mohou začít až poté, co byla podána žádost o podporu.

65.

Jsou-li práce zahájeny již před podáním žádosti o podporu, jakákoli podpora poskytnutá ve prospěch této jednotlivé investice nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

66.

Členské státy musí předložit vzorový formulář žádosti o podporu, který je uveden v příloze k těmto pokynům (36). V této žádosti musí malé a střední podniky i velké podniky poskytnout hypotetické srovnání, co by se stalo v případě, že by podporu nezískaly, a uvést, jaký scénář uvedený v odstavci 61 se použije.

67.

Velké podniky musí navíc předložit písemné doklady, z nichž vychází hypotetické srovnání uvedené ve formuláři žádosti. Tato povinnost se na malé a střední podniky nevztahuje.

68.

Orgán poskytující podporu musí provést důvěryhodnou kontrolu uvedeného hypotetického srovnání a potvrdit, že regionální podpora má požadovaný motivační účinek, který odpovídá jednomu ze scénářů vyplývajících z odstavce 61. Hypotetické srovnání je důvěryhodné, jestliže je věrohodné a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce přijímá rozhodnutí o investici.

69.

Vedle požadavků vyplývajících z odstavců 64 až 67 a týkajících se jednotlivé podpory (37), která byla oznámena, musí členský stát poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora má skutečný dopad na volbu investice nebo volbu umístění (38). Musí také upřesnit, který ze scénářů uvedených v odstavci 61 se použije. Aby umožnily komplexní posouzení, členské státy musí poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také komplexní popis hypotetického srovnávacího scénáře ohledně situace, že by veřejný orgán v EHP neposkytl příjemci žádnou podporu.

70.

V případě scénáře 1 by členský stát mohl prokázat existenci motivačního účinku podpory tím, že předloží dokumenty společnosti dokazující, že by investice nebyla bez podpory dostatečně zisková.

71.

V případě scénáře 2 by členský stát mohl prokázat existenci motivačního účinku podpory předložením dokumentů společnosti, které prokazují, že bylo provedeno srovnání nákladů a přínosů umístění investice v dané oblasti s umístěním v jiné oblasti (oblastech). Komise ověří, zda toto srovnání má reálný základ.

72.

Členské státy se zejména vybízejí, aby vycházely z úředních dokumentů správní rady, z posouzení rizik (včetně posouzení specifického rizika spojeného s umístěním), finančních zpráv, interních obchodních plánů, odborných posudků a jiných studií souvisejících s posuzovaným investičním projektem. Při prokázání motivačního účinku by pro členské státy mohly být přínosné i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním institucím.

73.

V této souvislosti (a zejména v případě scénáře 1) lze úroveň ziskovosti posoudit odkazem na metodiky, které se v dotyčném konkrétním výrobním odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat: způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) (39), míry vnitřní návratnosti (IRR) (40) nebo průměrné návratnosti použitého kapitálu (ROCE). Ziskovost projektu musí být srovnávána s běžnou mírou návratnosti, kterou podnik uplatňuje na další investiční projekty podobného druhu. Nejsou-li tyto míry k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady společnosti jako celku nebo s mírou návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

74.

Jestliže podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí (dodatečnou) investici v dané oblasti, nemá podpora pro region žádný pozitivní účinek. Podpora proto nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem v případě, kdy se má za to, že by se stejná investice v regionu realizovala i bez poskytnutí této podpory.

75.

U režimů provozní podpory se bude mít za to, že tato podpora má motivační účinek, jestliže je pravděpodobné, že by se v případě jejího neposkytnutí úroveň hospodářské činnosti v dané oblasti nebo regionu značně zhoršila kvůli problémům, které má tato podpora řešit.

76.

Komise proto bude mít za to, že podpora podněcuje dodatečnou hospodářskou činnost v daných oblastech nebo regionech, jestliže členský stát dokáže existenci a závažnost uvedených problémů v těchto oblastech (viz odstavce 44 až 46).

77.

Výše regionální podpory musí být v zásadě omezena na minimum, které je nutné k přilákání dodatečných investic nebo činností do dané oblasti.

78.

Jako obecné pravidlo se předpokládá, že je oznámená jednotlivá podpora omezena na minimum, jestliže výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům (vícenákladům) na realizaci investice v dané oblasti ve srovnání s hypotetickým případem neexistence podpory. Stejně tak musí členské státy v případě investiční podpory poskytnuté velkým podnikům v rámci oznámených režimů zajistit, aby byla podpora omezena na minimum na základě „přístupu vycházejícího z čistých dodatečných nákladů“.

79.

V případě situací podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici) by proto podpora neměla převýšit minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. zvýší míru vnitřní návratnosti tohoto projektu na běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem v jiných investičních projektech podobného druhu nebo případně zvýší míru vnitřní návratnosti projektu nad rámec kapitálových nákladů společnosti jako celku nebo nad rámec míry návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

80.

V případě scénáře 2 (pobídky k umístění) by výše podpory neměla přesáhnout rozdíl mezi čistou současnou hodnotou investice v cílové oblasti a čistou současnou hodnotou investice v alternativním umístění. Je zapotřebí vzít do úvahy všechny relevantní náklady a přínosy, včetně například správních nákladů, nákladů na dopravu, nákladů na vzdělávání, na něž se nevztahuje podpora na vzdělávání, a rovněž mzdových rozdílů. Nachází-li se však alternativní umístění v EHP, nezohledňují se subvence poskytnuté v tomto jiném umístění.

81.

Komise v případě regionální podpory dále uplatňuje maximální intenzity podpory (41), aby se zajistila předvídatelnost a rovné podmínky pro všechny. Tyto maximální intenzity podpory slouží k dvojímu účelu.

82.

Zaprvé, u oznámených režimů tyto maximální intenzity podpory slouží jako bezpečné prostředí (tzv. safe harbour) pro malé a střední podniky: pokud intenzita podpory nedosahuje povolené maximum, má se za to, že je splněno kritérium „podpora omezená na minimum“.

83.

Zadruhé, ve všech ostatních případech se maximální intenzity podpory používají jako strop přístupu založeného na čistých dodatečných nákladech, který je popsán v odstavcích 79 a 80.

84.

Maximální intenzity podpory jsou upraveny za použití těchto tří kritérií:

85.

Na základě toho platí, že čím vyšší intenzity podpory (a případně vyšší následné narušení obchodu a hospodářské soutěže) jsou povoleny, tím je cílový region méně rozvinutý, za předpokladu, že je příjemcem podpory malý a střední podnik.

86.

Vzhledem k předpokládanému většímu narušení hospodářské soutěže a trhu musí být maximální intenzita podpory u velkých investičních projektů snížena použitím mechanismu, který je definován v odst. 20 písm. c).

87.

V případě malých a středních podniků lze použít zvýšené maximální intenzity podpory popsané v oddílu 5.4. Malé a střední podniky však nemohou tyto zvýšené intenzity podpory využívat v případě, že se investice vztahuje k velkým investičním projektům.

88.

Pokud jde o podporu velkým podnikům, členské státy musí zajistit, aby výše podpory odpovídala čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, a to na základě hypotetického srovnání se situací, kdy podpora nebyla poskytnuta. Metoda popsaná v odstavcích 79 a 80 se musí používat společně se stropem v podobě maximálních intenzit podpory.

89.

V případě velkých investičních projektů je třeba zajistit, aby podpora nepřesahovala sníženou intenzitu. Jestliže je podpora poskytnuta příjemci na investici, která se pokládá za součást jednotlivého investičního projektu, musí být podpora snížena o způsobilé náklady přesahující částku 50 milionů EUR (42).

90.

Orgán poskytující podporu musí při poskytování podpory vypočítat maximální intenzitu podpory a výši podpory na projekt. Intenzita podpory musí být vypočtena na základě hrubého grantového ekvivalentu, a to buď ve vztahu k celkovým způsobilým nákladům na investici, nebo způsobilým mzdovým nákladům, které příjemce uvedl v žádosti o podporu.

91.

Jestliže se investiční podpora vypočtená na základě investičních nákladů kombinuje s regionální investiční podporou vypočtenou na základě mzdových nákladů, nesmí celková podpora přesáhnout nejvyšší výši podpory vyplývající z jednotlivých výpočtů, a to až do výše maximální intenzity podpory, která je pro danou oblast povolena.

92.

Investiční podporu lze poskytnout souběžně na základě několika režimů podpory nebo ve spojení s podporou ad hoc za předpokladu, že celková podpora ze všech zdrojů nepřesáhne maximální intenzitu podpory, která je na daný projekt povolena a kterou první orgán poskytující podporu musí vypočítat předem.

93.

Pokud jde o počáteční investici s vazbou na projekty v rámci Evropské územní spolupráce (EÚS), které splňují kritéria vyplývající z nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (43), intenzita podpory použitelná na oblast, kde je počáteční investice umístěna, se použije i na všechny příjemce, kteří se projektu účastní. Je-li počáteční investice umístěna ve dvou nebo více z podporovaných oblastí, na počáteční investici se použije ta maximální intenzita podpory, která je použitelná v podporované oblasti, kde byla vynaložena největší část způsobilých nákladů. Na počáteční investice realizované velkými podniky v oblastech podle písmene c) lze poskytnout regionální podporu v souvislosti s projekty v rámci EÚS pouze tehdy, jedná-li se o počáteční investice ve prospěch nových činností nebo výrobků.

94.

S výjimkou malých a středních podniků a případů převzetí provozovny musí být nabytý majetek nový (44).

95.

U malých a středních podniků se za způsobilé náklady může považovat až 50 % nákladů na přípravné studie a nákladů na poradenství vynaložených v souvislosti s investicí.

96.

V případě podpory poskytnuté na zásadní změnu výrobního postupu musí způsobilé náklady převyšovat odpisy majetku souvisejícího s činností, jež má být modernizována, za předcházející tři účetní období.

97.

V případě podpory poskytnuté na diverzifikaci produkce stávající provozovny musí způsobilé náklady převyšovat alespoň o 200 % účetní hodnotu znovu použitého majetku, která byla zaúčtována v účetním roce předcházejícím roku, kdy byly práce zahájeny.

98.

Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:

99.

V případě převzetí provozovny by měly být zohledněny pouze náklady na odkup majetku od třetích subjektů, kteří nemají vztah k prodávajícímu. Transakce musí proběhnout za tržních podmínek. Jestliže byla podpora na nabytí majetku poskytnuta již před jeho faktickým odkupem, náklady na tento majetek by měly být odečteny od způsobilých nákladů souvisejících s převzetím provozovny. Pokud s převzetím provozovny souvisí dodatečná investice, na niž lze poskytnout podporu, měly by být způsobilé náklady na tuto investici přičteny k nákladům na odkup majetku dané provozovny.

100.

Náklady na nehmotný majetek jsou u velkých podniků způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na projekt. U malých a středních podniků mohou být zohledněny veškeré náklady související s nehmotným majetkem.

101.

Nehmotný majetek, který je způsobilý pro započtení do investičních nákladů, musí zůstat ve spojení s danou podporovanou oblastí a nesmí být převeden do jiných regionů. Nehmotný majetek proto musí splňovat tyto podmínky:

102.

Nehmotný majetek musí být součástí aktiv podniku, jemuž je podpora poskytována, a musí zůstat ve spojení s projektem, na který byla podpora poskytnuta, po dobu alespoň pěti let (tří let u malých a středních podniků).

103.

Regionální podporu lze rovněž vypočítat s odkazem na očekávané mzdové náklady, které vznikly v souvislosti s vytvořením pracovních míst v důsledku počáteční investice. Podpora může vyrovnávat pouze mzdové náklady na zaměstnanou osobu vypočítané za období dvou let a výsledná intenzita nesmí přesáhnout intenzitu podpory použitelnou v dané oblasti.

104.

V případě situací podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici) Komise ověří, zda výše podpory přesahuje nezbytné minimum nutné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, a využije k tomu metodu uvedenou v odstavci 79.

105.

V případě situací podle scénáře 2 (rozhodnutí o umístění) Komise u pobídek týkajících se umístění porovná čistou současnou hodnotu investice pro cílovou oblast a čistou současnou hodnotu investice v alternativním umístění a využije k tomu metodu uvedenou v odstavci 80.

106.

Výpočty používané pro analýzu motivačního účinku lze využít i k posouzení přiměřenosti dané podpory. Členský stát musí prokázat přiměřenost podpory na základě takových dokumentů, jako jsou např. uvedeny v odstavci 72.

107.

Intenzita podpory nesmí přesáhnout upravenou intenzitu podpory, která je povolena.

108.

Členské státy musí prokázat, že úroveň podpory je přiměřená k reakci na problémy, které má řešit.

109.

Zejména musí být splněny tyto podmínky:

110.

Pokud jde o podporu na vyrovnání některých dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, musí být možné zcela přiřadit způsobilé náklady k jednomu nebo více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy. Tyto dodatečné náklady musí vylučovat náklady na dopravu a jakékoli další náklady, které lze přičíst jiným faktorům, a musí být vyčísleny ve vztahu k úrovni nákladů, které vznikají podobným podnikům usazeným v jiných regionech daného členského státu.

111.

Pokud jde o podporu na snižování některých specifických obtíží, jimž čelí malé a střední podniky v oblastech podle písmene a), úroveň podpory se musí po dobu trvání režimu postupně snižovat (45).

112.

Negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy musí být omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného zájmu, k tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem. Lze však identifikovat některé případy, kdy negativní účinky zjevně převažují nad jakýmkoli pozitivním účinkem, a taková podpora nemůže být považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

113.

Regionální podpora může způsobovat dvě hlavní narušení hospodářské soutěže a obchodu. Jedná se o narušení výrobkového trhu a účinky na základě umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k neefektivitě při přidělování prostředků (což zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu) a k obavám v oblasti rozdělování (rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony).

114.

Jedním z případných škodlivých účinků státní podpory je to, že zabraňuje tržním mechanismům přinášet účinné výsledky odměňováním nejefektivnějších výrobců a donucením těch méně efektivních, aby se zdokonalili, provedli restrukturalizaci nebo trh opustili. Podstatné rozšíření kapacity, k němuž dochází na základě státní podpory na nevýkonném trhu, může především nežádoucím způsobem narušit hospodářskou soutěž, protože by vytvoření a zachování nadměrné kapacity mohlo vést ke zmenšování ziskového rozpětí, snižování investic jednotlivých soutěžitelů nebo dokonce k odlivu soutěžitelů z daného trhu. To by mohlo vést k situaci, kdy soutěžitelé, kteří by jinak mohli na trhu zůstat, jsou z trhu vytlačeni. Tato situace může rovněž znemožnit podniku vstoupit na trh nebo na něm expandovat, a může dokonce oslabit pobídky soutěžitelů k inovacím. To má za následek neúčinné tržní struktury, které z dlouhodobého hlediska poškozují i spotřebitele. Dostupnost podpory může navíc u případných příjemců vyvolat nedostatečně ostražité nebo příliš riskantní chování. Je pravděpodobné, že dlouhodobý dopad na celkové výsledky odvětví bude negativní.

115.

Podpora může mít také narušující účinky, pokud jde o zvyšování nebo zachovávání významné tržní síly na straně příjemců. I když podpora neposiluje významnou tržní sílu přímo, může tak činit nepřímo tím, že stávající soutěžitele odradí od rozšiřování nebo podnítí jejich odchod z trhu nebo odradí nové soutěžitele od vstupu na trh.

116.

Kromě narušení výrobkových trhů může regionální podpora svou povahou ovlivnit také umístění hospodářské činnosti. Jestliže jedna oblast přitahuje investice na základě podpory, jiná oblast na této příležitosti tratí. Tyto negativní účinky se v oblastech, které byly nepříznivě ovlivněny státní podporou, projevují ztrátou hospodářské činnosti a ztrátou pracovních míst, včetně pracovních míst na úrovni subdodavatelů. Lze také pocítit ztrátu v oblasti pozitivních externalit (např. efekt seskupování, šíření znalostí, vzdělávání a odborná příprava apod.).

117.

Geografická specifičnost regionální podpory ji odlišuje od jiných forem horizontální podpory. Specifickým znakem regionální podpory je to, že má za cíl ovlivnit volbu investora, pokud jde o umístění investičních projektů. Jestliže regionální podpora vyrovnává dodatečné náklady vyplývající z regionálních znevýhodnění a podporuje dodatečné investice v podporovaných oblastech, aniž by je odlákala z jiných podporovaných oblastí, je taková podpora ku prospěchu regionálního rozvoje, ale také soudržnosti a v konečném důsledku prospívá celé Unii. Pokud jde o možné negativní účinky regionální podpory na umístění, tyto jsou již určitým způsoben omezeny v mapách regionální podpory, které taxativně stanovují oblasti, kde může být regionální podpora poskytnuta, s přihlédnutím k cílům souvisejícím se spravedlností a k cílům politiky soudržnosti a které určují maximální povolené intenzity podpory. Pochopení situace, která by nastala v případě neposkytnutí podpory, je však k vyhodnocení skutečného dopadu podpory na cíle v oblasti soudržnosti i nadále důležité.

118.

Komise vymezuje řadu situací, kdy negativní účinky podpory zjevně převažují nad veškerými pozitivními účinky, a proto tato podpora nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem.

119.

Komise stanoví maximální intenzity podpory. Tyto intenzity představují základní požadavky pro slučitelnost, jejichž cílem je zamezit používání státní podpory pro projekty, které vykazují značně vysoký poměr mezi výší podpory a způsobilými náklady a u nichž se narušení hospodářské soutěže jeví jako velmi pravděpodobné. Obecně platí, že čím větší jsou pozitivní účinky, které podporovaný projekt pravděpodobně vyvolá, a čím vyšší je pravděpodobná potřeba podpory, tím bude vyšší strop intenzity podpory.

120.

Pokud v případě scénáře 1 (rozhodnutí o investici) projekt vytváří kapacity na trhu, který je ve strukturálním absolutním poklesu, domnívá se Komise, že má negativní účinky, u nichž není pravděpodobné, že by byly vyváženy jakýmkoli pozitivním účinkem.

121.

Pokud v případě scénáře 2 (rozhodnutí o umístění) by investice byla bez poskytnutí podpory umístěna v regionu, který má intenzitu regionální podpory vyšší nebo stejně vysokou jako cílový region, bude to představovat negativní účinek, u něhož není pravděpodobné, že jej vyváží jakýkoli pozitivní účinek, protože taková podpora je v rozporu se samotným opodstatněním regionální podpory (46).

122.

Jestliže příjemce ukončuje stejnou nebo podobnou činnost v jiné oblasti EHP a přemisťuje tuto činnost do cílové oblasti a jestliže existuje příčinná souvislost mezi podporou a tímto přemístěním, bude to představovat negativní účinek, který pravděpodobně nebude vyvážen žádným pozitivním prvkem.

123.

Komise při hodnocení oznámeného opatření požádá o veškeré informace nezbytné k tomu, aby zvážila, zda státní podpora povede k podstatné ztrátě pracovních míst ve stávajících umístěních v rámci EHP.

124.

Režimy investiční podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. I když na jednotlivé úrovni lze považovat narušení za velmi omezená (za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro investiční podporu), na kumulativním základě mohou ale režimy vést ke značným narušením. Taková narušení mohou ovlivňovat výsledky trhů v tom, že vytvářejí nebo zhoršují situaci nadbytečné kapacity nebo vytvářejí, zvyšují nebo zachovávají významnou tržní sílu některých příjemců takovým způsobem, který působí negativně na dynamické pobídky. Podpora dostupná v rámci režimu také může vést k podstatným ztrátám v hospodářské činnosti v jiných oblastech EHP. Jestliže se režim zaměřuje na určitá odvětví, je riziko takových narušení dokonce zřetelnější.

125.

Členské státy proto musí prokázat, že budou tyto negativní účinky omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, jednotlivé i kumulativní výše podpory, předpokládané příjemce i charakteristiky cílového odvětví. Členské státy by mohly předkládat veškerá posouzení dopadů, která mají k dispozici, jakož i hodnocení ex-post vypracovaná k podobným dřívějším režimům, aby Komisi umožnily posoudit pravděpodobné negativní účinky.

126.

Orgány poskytující podporu musí při poskytování podpory, jež byla schválena v rámci režimu, na jednotlivé projekty ověřit a potvrdit, že podpora nevyvolává zjevné negativní účinky popsané v odstavci 121. Ověření může vycházet z informací získaných od příjemce v rámci žádosti o podporu a z prohlášení učiněných ve vzorovém formuláři žádosti o podporu, kde by mělo být uvedeno alternativní umístění pro případ neexistence podpory.

127.

Komise při hodnocení negativních účinků oznámené podpory rozlišuje mezi dvěma hypotetickými srovnávacími scénáři, které jsou popsány v odstavcích 104 a 105 výše.

128.

V případech podle scénáře 1 klade Komise zvláštní důraz na negativní účinky související s vytvářením nadbytečné kapacity v upadajících odvětvích, prevenci opouštění trhu a pojem významné tržní síly. Tyto negativní účinky jsou popsány níže v odstavcích 129 až 138 a musí být vyváženy pozitivními účinky podpory. Pokud se však zjistí, že by podpora vedla ke zjevným negativním účinkům popsaným v odstavci 120, není možné tuto podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, protože není pravděpodobné, že by byla vyvážena jakýmkoli pozitivním prvkem.

129.

S cílem označit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by členské státy měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní označit dotčené výrobkové trhy (tj. výrobky, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory) a označit dotčené soutěžitele a zákazníky/spotřebitele.

130.

K posouzení těchto případných narušení Komise použije různá kritéria, jako je např. tržní struktura dotčených výrobků, výsledky trhu (upadající a rostoucí trhy), postup výběru příjemce podpory, překážky vstupu na trh a jeho opuštění, diferenciace výrobků.

131.

Systematické spoléhání podniku na státní podporu může znamenat, že podnik není schopen sám soutěžit a že oproti svým konkurentům využívá neoprávněné výhody.

132.

Komise rozlišuje dva hlavní zdroje případných negativních účinků na výrobkové trhy:

133.

S cílem posoudit, zda podpora může vytvořit nebo zachovat neúčinné tržní struktury, Komise vezme v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nevýkonný.

134.

Jestliže předmětný trh roste, běžně existuje méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo nežádoucím způsobem ovlivní opuštění trhu nebo vstup na něj.

135.

Více obav vzniká v případě upadajícího trhu. Komise proto rozlišuje mezi případy, kdy je relevantní trh z dlouhodobé perspektivy ve strukturálním poklesu (tj. vykazuje zápornou míru růstu), a případy, kdy je relevantní trh v relativním poklesu (tj. vykazuje kladnou míru růstu, ale nepřesahuje referenční hodnotu míry růstu).

136.

Nedostatečná výkonnost trhu se bude běžně měřit srovnáním HDP v EHP za poslední tři roky před zahájením projektu (referenční hodnota). Lze ji rovněž stanovit na základě předpokládané míry růstu v nadcházejících třech až pěti letech. Mezi ukazatele může patřit předvídatelný budoucí růst dotyčného trhu a výsledné očekávané míry využití kapacity, jakož i pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na soutěžitele prostřednictvím účinků na ceny a zisková rozpětí.

137.

V určitých případech nemusí být vhodné vycházet pro účely komplexního posouzení účinků podpory z růstu výrobkového trhu v EHP, zejména jedná-li se o celosvětový zeměpisný trh. Komise v těchto případech zváží účinky podpory na dotčené tržní struktury, zejména pokud jde o její potenciál vytěsnit postupy platné v EHP.

138.

Komise zohlední postavení příjemce v období před získáním podpory a jeho předpokládané tržní postavení po ukončení investice k tomu, aby zhodnotila existenci významné tržní síly. Komise zohlední tržní podíly příjemce i tržní podíly jeho konkurentů a další relevantní faktory, včetně např. struktury trhu, a zaměří se přitom na spojování na trhu, případné překážky vstupu (47), kupní sílu (48) a překážky rozšiřování nebo opuštění trhu.

139.

Pokud z hypotetické srovnávací analýzy vyplývá, že bez poskytnutí podpory by se investice uskutečnila v jiném umístění (scénář 2), které patří ke stejnému zeměpisnému trhu, pokud jde o dotčený výrobek, a je-li podpora přiměřená, budou případné výsledky týkající se nadbytečné kapacity nebo významné tržní síly v zásadě stejné bez ohledu na to, zda byla podpora poskytnuta. V takových případech je pravděpodobné, že pozitivní účinky podpory vyváží omezené negativní účinky na hospodářskou soutěž. Je-li však alternativní umístění v rámci EHP, má Komise zejména obavy ohledně negativních účinků souvisejících s alternativním umístěním, a proto jestliže podpora vyvolává zjevné negativní účinky popsané v odstavcích 121 a 122, nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, protože nebude pravděpodobně vyvážena žádným kladným prvkem.

140.

Je-li podpora nezbytná a přiměřená, pokud jde o plnění společného cíle vymezeného v pododdílu 3.2.3, negativní účinky podpory budou pravděpodobně vyváženy pozitivními účinky. V některých případech však podpora může vést ke změně tržní struktury nebo charakteristik odvětví nebo průmyslu, což by mohlo značně narušit hospodářskou soutěž tím, že by vznikly překážky vstupu na trh nebo jeho opuštění, substituční účinky nebo by došlo k přesunu obchodních toků. V těchto případech není pravděpodobné, že by označené negativní účinky byly vyváženy jakýmkoli pozitivním účinkem.

141.

Členské státy musí na hlavní internetové stránce nebo na jedné internetové stránce, která stahuje informace z několika internetových stránek (např. regionálních internetových stránek), zveřejňovat alespoň tyto informace o oznámených opatřeních státní podpory: znění oznámeného režimu podpory a jeho prováděcích ustanovení, informace o orgánu poskytujícím podporu, jednotlivých příjemcích, výši podpory poskytované jednotlivých příjemcům a intenzitě podpory. Tyto požadavky se vztahují na jednotlivou podporu poskytovanou v rámci oznámených režimů podpory i na podporu ad hoc. Tyto informace musí být zveřejněny poté, co bylo přijato rozhodnutí o poskytnutí podpory, být uchovávány nejméně deset let a být bez omezení k dispozici široké veřejnosti (49).

142.

Komise může požadovat, aby se na určité režimy vztahovala maximální lhůta platnosti (běžně v délce 4 let nebo méně) a požadavky týkající se hodnocení uvedené v odstavci 27, aby dále zajistila, že narušení hospodářské soutěže a obchodu bude omezené.

143.

Hodnocení se budou provádět u těch režimů, u nichž jsou případná narušení zvláště vysoká, tj. které mohou v případě, že jejich provádění není přezkoumáno včas, značně omezovat hospodářskou soutěž.

144.

Tato povinnost může být s ohledem na cíle hodnocení a na požadavek neukládat členským státům nepřiměřenou zátěž, pokud jde o nižší částky podpory, stanovena pouze u režimů podpory, které mají velké rozpočty podpory, obsahují nové charakteristiky nebo jestliže se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo právních předpisů. Hodnocení, které na základě společné metoiky (50) musí provést odborník nezávislý na orgánu, jež poskytuje státní podporu, se musí zveřejnit. Hodnocení musí být Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit možné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po uplynutí platnosti režimu. Přesný rozsah působnosti těchto hodnocení, která mají být prováděna, a jejich metodika budou definovány v rozhodnutí, jímž se režim podpory schvaluje. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem musí vzít výsledky tohoto hodnocení v úvahu.

145.

Komise v tomto oddílu stanoví kritéria pro určení oblastí, které splňují podmínky vyplývající z čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy. Oblasti, které splňují tyto podmínky a které členský stát hodlá označit jako oblasti podle písmena a) nebo c), musí být uvedeny na mapě regionální podpory, která se musí oznámit Komisi a kterou Komise musí schválit před tím, než může být podnikům umístěným v daných oblastech regionální podpora poskytnuta. Mapy musí rovněž vymezit maximální intenzity podpory, které se v těchto oblastech použijí.

146.

Komise se vzhledem k tomu, že poskytnutí regionální státní podpory představuje výjimku z obecného zákazu státní podpory vyplývajícího z čl. 107 odst. 1 Smlouvy, domnívá, že kombinovaný podíl obyvatelstva z oblastí podle písmene a) i c) v Unii musí být nižší než podíl obyvatelstva z oblastí, které nejsou na mapě určeny. Celkový podíl těchto určených oblastí by proto měl být nižší než 50 % celkového počtu obyvatelstva Unie.

147.

V pokynech k regionální státní podpoře na období 2007–2013 (51) byl celkový podíl populace z oblastí podle písmene a) i c) stanoven na 42 % celkového počtu obyvatelstva EU-25 (45,5 % u obyvatelstva z EU-27). Komise se domnívá, že by tento původní podíl obyvatelstva měl být upraven tak, aby odrážel aktuální obtížnou hospodářskou situaci řady členských států.

148.

Celkový strop pro podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene a) i c) by proto měl být stanoven na 46,53 % celkové počtu obyvatelstva EU-27 na období 2014–2020 (52).

149.

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy stanoví, že „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci“ mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle Soudního dvora „dokládá použití slov ‚mimořádně‘ a ‚vysokou‘ v čl. [107] odst. 3 písm. a), že se výjimka týká pouze oblastí, kde je hospodářská situace mimořádně nepříznivá ve vztahu k [Unii] jako celku“ (53).

150.

Komise se domnívá, že jsou podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy splněny u regionů NUTS 2 (54), jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele představuje 75 % unijního průměru nebo méně (55).

151.

Na základě toho může členský stát jako oblasti podle písmene a) určit tyto oblasti:

152.

Regiony způsobilé podle písmene a) jsou členskými státy stanoveny v příloze I.

153.

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy stanoví, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle Soudního dvora „výjimka v čl. [107] odst. 3 písm. c) […] umožňuje rozvoj určitých oblastí, aniž by byla omezena hospodářskými podmínkami vyplývajícími z čl. [107] odst. 3 písm. a) za předpokladu, že taková podpora „nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Toto ustanovení dává Komisi pravomoc povolit podporu určenou na hospodářský rozvoj oblastí členského státu, které jsou ve srovnání s celostátním průměrem znevýhodněné“ (58).

154.

Celkový strop podílu v oblastech Unie podle písmene c) (podíl v oblastech podle písmene c)) se získá odečtením počtu obyvatelstva v oblastech Unie způsobilých podle písmene a) od celkového stropu podílu obyvatelstva stanoveného v odstavci 148.

155.

Existují dvě kategorie oblastí podle písmene c):

156.

Komise se domnívá, že všechny dotčené členské státy musí mít dostatečný podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c), aby mohly jako oblasti podle písmene c) určit regiony, které byly na mapě regionální podpory na období 2011–2013 (59) označeny jako oblasti podle písmene a).

157.

Komise se rovněž domnívá, že všechny dotčené členské státy musí mít takový podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c), aby mohly jako oblasti podle písmene c) označit regiony s nízkou hustotou osídlení.

158.

Na základě výše uvedeného budou za předem stanovené oblasti podle písmene c) považovány tyto oblasti:

159.

Specifické přidělení podílu obyvatelstva v předem stanovených oblastech podle písmene c) stanovují členské státy v příloze I. Toto specifické rozdělení obyvatelstva lze využít pouze za účelem určení předem stanovených oblastí podle písmene c).

160.

Členský stát může jako oblasti podle písmene c) předem stanovit oblasti podle písmene c) uvedené v odstavci 158.

161.

Pokud jde o řídce osídlené oblasti, členský stát může v zásadě určit regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2. Členský stát však může určit části regionů NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo jiné sousední oblasti připojené k těmto regionům NUTS 3 za předpokladu, že takto určené oblasti mají méně než 12,5 obyvatele na km2 a že jejich určení nepřesáhne specifický podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c) uvedený v odstavci 160.

162.

Celkový strop podílu v předem nestanovených oblastech Unie podle písmene c) se získá odečtením počtu obyvatelstva v oblastech způsobilých podle písmene a) od celkového stropu podílu obyvatelstva stanoveného v odstavci 148. Podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) se mezi jednotlivé členské státy přidělí pomocí metody uvedené v příloze II.

163.

Aby reagovala na obtíže členských států, které byly zvláště zasaženy hospodářskou krizí, Komise zvažuje, že by se celkový podíl jednotlivých členských států, které využívají finanční pomoci v rámci nástroje na poskytování střednědobé finanční pomoci členským státům mimo eurozónu, jak vyplývá z nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (61), z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) (62), evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) (63) nebo z Evropského mechanismu stability (ESM) (64), oproti období 2007–2013 neměl snížit.

164.

Aby se zajistila kontinuita map regionální podpory a minimální rozsah činností ve všech členských státech, Komise se domnívá, že by jednotlivé členské státy neměly oproti období 2007–2013 ztratit více než polovinu svého celkového podílu a že podpora by v každém členském státě měla pokrývat alespoň minimální podíl obyvatelstva.

165.

V návaznosti na to a odchylně od celkového stropu podílu obyvatelstva, který vyplývá z odstavce 148, může být v případě potřeby podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c) v každém dotčeném členském státě zvýšen tak, aby:

166.

Členské státy vymezí podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c), včetně bezpečnostní sítě a minimálního podílu obyvatelstva v příloze I.

167.

Komise se domnívá, že by kritéria, která využívají členské státy k určení oblastí podle písmene c), měla odrážet rozmanitost situací, které odůvodňují poskytnutí regionální podpory. Kritéria by proto měla reagovat na určité sociálně-ekonomické, geografické nebo strukturální problémy, které mohou vznikat v oblastech podle písmene c), a měla by poskytovat dostatečné záruky toho, že poskytnutí regionální státní podpory nebude mít nepříznivé účinky na obchodní podmínky v rozsahu, jenž by byl v rozporu se společným zájmem.

168.

Členský stát tak může jako oblasti podle písmene c) určit předem nestanovené oblasti podle písmene c), které jsou vymezeny na základě těchto kritérií:

169.

Pro účely použití kritérií vyplývajících z odstavce 168 se pojmem sousední oblast rozumí celá oblast administrativní jednotky LAU 2 (73) nebo skupina celých oblastí LAU 2 (74). Bude se mít za to, že skupina oblastí LAU 2 představuje sousední oblast, pokud každá z oblastí ve skupině sdílí správní hranici s jinou oblastí ve skupině (75).

170.

Soulad s podílem obyvatelstva, který je povolen pro jednotlivé členské státy, se určí na základě nejaktuálnějších údajů o celkovém počtu obyvatel v daných oblastech, které zveřejnil vnitrostátní statistický úřad.

171.

Komise má za to, že maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu musí zohledňovat povahu a rozsah rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů v Unii. V oblastech podle písmene a) by proto měly být intenzity podpory vyšší než v oblastech podle písmene c).

172.

Intenzita podpory v oblastech podle písmene a) nesmí překročit:

173.

Maximální intenzity podpory vyplývající z odstavce 172 lze zvýšit až o 20 procentních bodů v nejvzdálenějších regionech, jejichž DPH na obyvatele činí 75 % průměru EU-27 nebo je nižší, nebo o 10 procentních bodů v jiných nejvzdálenějších regionech.

174.

Intenzita podpory nesmí překročit:

175.

V bývalých oblastech podle písmene a) lze v období od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 intenzitu podpory ve výši 10 % hrubého grantového ekvivalentu zvýšit až o 5 procentních bodů.

176.

Je-li oblast podle písmene c) připojená k oblasti podle písmene a), může být maximální intenzita podpory v regionech NUTS 3 nebo v částech regionů NUTS 3 v této oblasti podle písmene c), které jsou připojeny k dané oblasti podle písmene a), zvýšena podle potřeby tak, aby rozdíl v intenzitách podpory mezi těmito dvěma oblastmi nepřesahoval 15 procentních bodů.

177.

Maximální intenzity podpory stanovené v pododdílech 5.4.1 a 5.4.2 lze v případě malých podniků zvýšit až o 20 procentních bodů a v případě středních podniků až o 10 procentních bodů (76).

178.

Každý členský stát by měl po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie oznámit Komisi jedinou mapu regionální podpory použitelnou od 1. července 2014 do 31. prosince 2020. Každé oznámení by mělo obsahovat informace, jež mají být vyplněny ve formuláři uvedeném v příloze III.

179.

Komise zhodnotí každou oznámenou mapu regionální podpory na základě těchto pokynů a přijme rozhodnutí, jímž mapu regionální podpory daného členského státu schválí. Každá mapa regionální podpory bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a bude tvořit nedílnou součást těchto pokynů.

180.

Členské státy se mohou z vlastní iniciativy rozhodnout, že vytvoří rezervu týkající se podílu obyvatelstva, která představuje rozdíl mezi stropem podílu obyvatelstva pro daný členský stát, jak byl určen Komisí (77), a podílem obyvatelstva využívaným pro oblasti podle písmene a) i c) uvedené v mapě regionální podpory.

181.

Jestliže se členský stát rozhodne, že takovou rezervu vytvoří, může ji kdykoli využít k doplňování nových oblastí podle písmene c) do své mapy až do okamžiku, kdy byl dosažen strop podílu obyvatelstva tohoto státu. Členské státy mohou za tímto účelem odkázat na nejaktuálnější sociálně-ekonomické údaje poskytnuté Eurostatem nebo vnitrostátním statistickým úřadem nebo pocházející z jiných uznaných zdrojů. Počet obyvatel dané oblasti podle písmene c) by měl být počítán na základě údajů o počtu obyvatel použitých při sestavování původní mapy.

182.

Před provedením změny musí členský stát pokaždé oznámit Komisi, že hodlá použít svou rezervu týkající se počtu obyvatel k tomu, aby doplnil novou oblast podle písmene c).

183.

Komise v červnu 2016 (78) posoudí, zda má některý region NUTS 2 (79), který není uveden v příloze I těchto pokynů jako oblast podle písmene a), HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU-28, a výsledky této analýzy zveřejní formou sdělení. Komise zároveň rozhodne, zda mohou být uvedené oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a stanoví intenzitu podpory na základě HDP na obyvatele těchto oblastí. Tyto oblasti jsou v mapě regionální podpory daného státu, kterou schvaluje Komise v souladu s těmito pokyny, určeny buď jako předem stanovené oblasti podle písmene c), nebo jako předem nestanovené oblasti podle písmene c), a podle toho se upraví procentní vyjádření příspěvku podle podílu obyvatelstva v oblastech podle písmene c) uvedených v příloze I. Komise zveřejní změny přílohy I. Členský stát může v rámci limitů upraveného specifického příspěvku pro oblasti podle písmene c) (80) pozměnit seznam oblastí podle písmene c), které jsou uvedeny v jeho mapě regionální podpory na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020. Tyto změny nesmí přesáhnout 50 % upravených podílů obyvatelstva v oblastech podle písmene c) každého členského státu.

184.

Pro účely změny seznamu oblastí podle písmene c) může členský stát odkázat na údaje o HDP na obyvatele a míře nezaměstnanosti, které poskytl Eurostat nebo jeho vnitrostátní statistický úřad nebo které pocházejí z jiného uznaného zdroje, a využít průměr za poslední tři roky, za které jsou tyto údaje k dispozici (v okamžiku oznámení pozměněné mapy). Počet obyvatel dané oblasti podle písmene c) by měl být počítán na základě údajů o počtu obyvatel použitých při sestavování původní mapy.

185.

Členský stát musí Komisi oznámit změny ve své mapě vyplývající z doplnění dalších oblastí podle písmene a) a z výměny oblastí podle písmene c) dříve, než je provede a nejpozději do 1. září 2016.

186.

Komise prodlužuje platnost pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (81) a sdělení o kritériích pro podrobné posouzení regionální podpory pro velké investiční projekty (82) do 30. června 2014.

187.

Platnost map regionální podpory schválených na základě uvedených pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 skončí ke dni 31. prosince 2013. Na režimy regionální podpory prováděné podle obecného nařízení o blokové výjimce (83) se proto neuplatní přechodné období šesti měsíců vyplývající z čl. 44 odst. 3 tohoto nařízení. Členské státy se vyzývají, aby za účelem poskytnutí regionální podpory po dni 31. prosince 2013 na základě stávajícího režimu, na který se vztahuje bloková výjimka, včas oznámily prodloužení platnosti mapy regionální podpory, aby Komise mohla prodloužení platnosti těchto map schválit před dnem 31. prosince 2013. Obecně platí, že platnost režimů schválených podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 skončí na konci roku 2013, jak vyplývá z příslušného rozhodnutí Komise. Veškerá prodloužení platnosti těchto režimů je zapotřebí včas oznámit Komisi.

188.

Komise při posuzování slučitelnosti veškeré regionální podpory, která má být poskytnuta po dni 30. června 2014, uplatní zásady vyplývající z těchto pokynů. Protiprávně poskytnutá regionální podpora nebo regionální podpora, jež má být poskytnuta po dni 31. prosince 2013 a před dnem 1. července 2014, bude posouzena podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

189.

Jelikož oznámení o režimech regionální podpory nebo opatření podpory, která mají být poskytnuta po 30. červnu 2014, musí být v souladu s mapou regionální podpory, nelze je považovat za kompletní, dokud Komise nepřijala rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu schvaluje mapu regionální podpory, ve shodě s postupem uvedeným v pododdílu 5.5. Komise proto nebude v zásadě posuzovat oznámení o režimech regionální podpory, které mají platit po 30. červnu 2014, nebo oznámení o jednotlivé podpoře, která má být poskytnuta po tomto datu, dříve, než přijme rozhodnutí, jímž schvaluje mapu regionální podpory dotčeného členského státu.

190.

Komise soudí, že provádění těchto pokynů povede k výrazným změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory v celé Unii. Ve světle měnících se ekonomických a sociálních podmínek v Unii se zdá být nezbytné přezkoumávat, zda jsou všechny režimy regionální podpory, včetně režimů investiční podpory a provozní podpory, i nadále odůvodněné a účinné.

191.

Z těchto důvodů navrhuje Komise členským státům následující vhodná opatření v souladu s čl. 108 odst. 1) Smlouvy:

192.

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o EU a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení (ES) č. 659/1999, musí členské státy předkládat Komisi výroční zprávy.

193.

Členské státy předají Komisi informace o veškerých jednotlivých podporách, jež přesahují 3 miliony EUR a jsou poskytnuty v rámci režimu, a to na formuláři uvedeném v příloze VI do 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

194.

Členské státy musí uchovávat podrobné záznamy o všech opatřeních podpory. Tyto záznamy musí obsahovat veškeré informace nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky týkající se způsobilých nákladů a maximálních intenzit podpory. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu deseti let od data poskytnutí podpory a na vyžádání musí být poskytnuty Komisi.

195.

Komise může kdykoli rozhodnout o změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik Unie a mezinárodních závazků nebo z jiných opodstatněných důvodů.