15.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 77/29

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 77/10

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„STELVIO“/„STILFSER“

č. ES: IT-PDO-0105-0939-18.01.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká:

—		Název produktu
—	☒	Popis produktu
—		Zeměpisná oblast
—		Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—		Souvislost
—		Označování
—		Vnitrostátní požadavky
—	☒	Jiná (uveďte)

2.   Druh změny (změn):

—	☒	Změna jednotného dokumentu nebo přehledu
—		Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled
—		Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)
—		Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny):

Článek 3 –   Popis výrobního postupu

3.3.2

Původní zákaz používat ke krmení dobytka produkty obsahující kukuřičnou siláž se ruší. Toto pravidlo bylo pravděpodobně výsledkem nedorozumění, protože kukuřičná siláž se používá ve vymezené oblasti po desetiletí a je oceňována, neboť je velmi stabilní. Ustanovení, že „produkty obsahující kukuřičnou siláž nejsou povoleny“, se nahrazuje zněním „produkty obsahující kukuřičnou siláž, která nepochází z oblasti vymezené v článku 2, nejsou povoleny“.

Článek 4 –   Způsob zpracování

4.1

Ustanovení, že v počáteční fázi skladování se mléko určené ke zpracování zchladí „až na teplotu zhruba 6,0–9,0 °C“, nebylo pro používání dostatečně jasné. Údaj o chlazení byl uveden do souladu se současnými nejlepšími postupy a mění se na „teplotu ne menší než 4,0 °C“, což je mnohem jasnější instrukce. Původní pravidla rovněž stanovila, že maximální doba tohoto předběžného chlazení je 25 hodin. Při dodržení podmínek uvedených výše se tato doba mění na „maximálně 48 hodin“. Více času je třeba poskytnout především proto, že musí být zpracováno rovněž mléko sebrané o víkendech (při zmíněných teplotních podmínkách není doba příliš rozhodující). A konečně stávající specifikace uvádí, že mléko musí být k výrobě sýra odesláno do 48 hodin po nadojení. Vzhledem k předchozí změně navržené pro tuto fázi výroby a opět s ohledem na současné osvědčené postupy musí být lhůta, v níž má začít sýření mléka, změněna na realističtější lhůtu „do 72 hodin od sběru“. Dalším důvodem je, že výrobci sýra mohli dodržet požadavky na dokumentaci a kontrolu původní lhůty začínající „po nadojení“ pouze teoreticky, neboť nemohli znát přesný čas dojení.

4.2.1

Popis procesu odtučňování pomocí dělicího přístroje zůstává v platnosti, ale byl doplněn o možnost provést předběžnou baktofugaci. Tento proces je důležitý pouze pro bezpečnost produktu a obvykle se provádí před oddělením, aby se odstranily somatické buňky, o nichž je dobře známo, že brání řádnému zrání. Tato změna tedy vyžaduje, aby v popisu procesu odtučňování byla u dotčeného mléka doplněna slova „případně čištěno baktofugací“.

4.2.2

Tepelné zpracování mléka je nyní popsáno lépe a přesněji. Dříve uvedené teplotní podmínky (72 °C) se tedy nemění, avšak je změněn údaj o době trvání na „nejméně 3 vteřiny“ namísto původního znění „dobu nepřesahující 2–3 vteřiny“, které neodpovídalo obecně používanému postupu.

4.2.5

Lhůta, v níž musí dojít k přidání syřidla, byla původně stanovena na 50–60 minut po naočkování mléčnými kulturami. Namísto toho se nyní uvádí vhodnější údaj „do 85 minut“ po naočkování mléčnými kulturami. Tím je jasněji definována lhůta pro provedení tohoto kroku, která lépe odpovídá osvědčeným postupům a požadavkům na zpracování, jež podléhají sezónním změnám ve zralosti/činnosti mléka. Pokud jde o syřidlo, původní požadavek: „Syřidlo se vyrábí tradičním způsobem ve vymezené oblasti“ byl změněn na „Syřidlo se vyrábí tradičním způsobem“. Tato změna je nutná z technických důvodů, protože pro výrobce je obtížné syřidlo potřebné k výrobě sýru „Stelvio/Stilfser“ získat na území provincie Bolzano. Touto změnou se rozšiřuje oblast produkce syřidla, čímž se zároveň zajistí, že syřidlo bude mít vlastnosti, které byly ve specifikaci od začátku stanoveny. Větu „Sýřenina se zahřívá přidáním horké vody (50–70 °C) v potřebném objemu …“ bylo třeba vyjasnit v několika ohledech vzhledem k tradičním i současným metodám, jež se skutečně používají pro regulaci teploty v této fázi. Bylo proto zvolenou lepší a přesnější znění: „Sýřenina se zahřívá přidáním horké vody (udržované na teplotě 45–70 °C, poté co dosáhla nejméně 50 °C) v potřebném objemu“. Toto pravidlo je nyní jasnější a jednotnější. Konečně ustanovení o době trvání sýření, totiž že „proces, od přidání syřidla po vyložení na stůl nebo do kádě, trvá v průměru přibližně 80–90 minut“, se také mění tak, aby lépe vyjadřovalo svou závaznou povahu. Nyní je jasněji formulováno takto: „Proces, od přidání syřidla po vyložení na stůl nebo do kádě, trvá obvykle přibližně 80–90 minut a nesmí překročit 110 minut“.

4.2.6

Doba, po kterou je sýr naložen ve slané lázni, byla regulována takto: „Proces trvá 36–48 hodin“. Aby bylo možné lépe definovat tradiční postup a upřesnit související parametry a také proto, že se obecně snižuje množství soli v potravinách, se toto ustanovení mění takto: „Proces (tj. Nasolování) nesmí trvat déle než 48 hodin“ (přičemž ostatní se nemění). Zrušení minimální doby, po kterou je sýr naložen ve slané lázni, umožňuje lépe sladit neustálý vývoj výrobního procesu s měnícími se cíli v oblasti zdraví. Ruší se tím požadavek dodržovat minimální dobu nasolování – přičemž doba ovlivňuje výsledek procesu – takže je možné dobu trvání v budoucnu dále snižovat, aniž by se měnily organoleptické vlastnosti produktu.

4.2.7

Zbarvení vnějšího povrchu sýru se vyvíjí současně s tím, jak sýr dozrává, díky množení bakteriálních kmenů, které jsou charakteristické pro místní mikroflóru přítomnou na speciálně pěstovaných plodinách. V této souvislosti se považuje za nutné upřesnit popis vzájemně se ovlivňujících faktorů tím, že se stanoví přidání přírodních kvasinek, jež vede k odkyselení kůrky, které je tradičně nezbytné, aby mohlo dojít k žádoucímu množení. Proto se za slova „… množení místních bakteriálních kmenů“ vkládá věta, která zní „Na podporu odkyselování kůrky mohou být přidány přírodní kvasinky“. Doba zrání měla dříve subjektivní, spíše přibližné vymezení, a sice „šedesát dní od ukončení slané lázně“. Ve snaze lépe vymezit trvání tohoto období se nyní uvádí jasnější definice, která je více v souladu s praxí, tj. „… od chvíle, kdy je sýr uložen do formy“, což představuje jednoznačný, dobře definovaný moment.

Článek 5 –   Vlastnosti konečného produktu

V popisu konečného produktu byly provedeny následující nepříliš zásadní změny:

Původní znění „stáří: alespoň šedesát dní zrání“ bylo nahrazeno jasnějším, správnějším zněním „zrání: nejméně šedesát dní“ (kromě jazykového hlediska se nejedná o skutečnou změnu).

Omezení procentního podílu tuku v sušině bylo v původním znění nesprávné z důvodu jasné typografické chyby, která se vyskytla ve srovnání s jinými texty, a opravuje se proto takto:

podíl tuku v sušině: „> 50 %“ (namísto „< 50 %“)

Údaje o průměru a výšce sýru se mění takto:

Kritérium	Původní rozměry	Změněné rozměry
Průměr	36–38 cm	34–38 cm
Výška	8–10 cm	8–11 cm

Účelem je, aby na konci řádného, přirozeného zrání vyhovujícího požadavkům byly lépe zohledněny omezené, ale nevyhnutelné rozdíly v rozměrech jednotlivých sýrů. Tyto rozdíly jsou způsobeny různým nastavením formy a lehkým vydutím horní a dolní strany nebo boční stěny.

Článek 8 –   Kontrola

V souladu s platnými pokyny byly v tomto článku doplněny všechny identifikace a kontaktní údaje kontrolního orgánu.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (3)

„STELVIO“/„STILFSER“

č. ES: IT-PDO-0105-0939-18.01.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

Název „Stelvio“/„Stilfser“ byl zapsán jako chráněné označení původu (CHOP) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení nařízením Komise (ES) č. 148/2007 ze dne 15. února 2007, zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie L 46 z roku 2007.

2.   Členský stát nebo třetí země:

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.3:

Sýry

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Sýr „Stelvio“ nebo „Stilfser“ po té, co zraje alespoň šedesát dní, má při uvedení na trh válcovitý tvar s plochými nebo téměř plochými stranami a rovným nebo lehce vydutým krajem. Sýr má tyto rozměry: váží 8 až 10 kg, má průměr 34 až 38 cm a výšku 8 až 11 cm. Obsah tuku v sušině je nejméně 50 % a procento vlhkosti je maximálně 44 %. Kůrka musí mít žlutooranžovou až oranžovohnědou barvu. Těsto je kompaktní, poddajné a pružné. Má bledou, světležlutou barvu s nepravidelnými malými až středními oky.

„Stelvio“ nebo „Stilfser“ se prodává v celku nebo po částech a při uvedení ke spotřebě je opatřen označením původu.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Sýr „Stelvio“ nebo „Stilfser“ se vyrábí z kravského mléka, které se získává v označené zeměpisné oblasti od dobytka, který je krmen převážně pící sklizenou v této oblasti, a má obsah bílkovin přesahující 3,10 %. Mléko je případně možné mírně odtučnit, aby mělo obsah tuku 3,45 až 3,60 %.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Potrava dobytka při chovu na alpských pastvinách tvoří čerstvá tráva, zatímco ustájený dobytek se volně živí senem a siláží z trávy, pocházející z vymezené oblasti, o hmotnosti až 15 kg na krávu. Je povoleno používat kukuřičnou siláž získanou v označené zeměpisné oblasti; sušené krmivo; ječmen, žito, tritikale, pšenici, oves a kukuřici, ve formě produktů, vedlejších produktů nebo – v případě prvních pěti obilovin – ve formě slámy. Je rovněž možné použít olejnatá semena a produkty či vedlejší produkty z nich: sóju, která není geneticky modifikována, řepku, slunečnici, lněná semena, včetně loupaných nebo částečně loupaných semen; sušené řepné řízky; sladovnické zrno a sušené jablečné zbytky; řepu; brambory; pivovarské kvasnice; melasu; svatojánský chléb; výrobky ze sušeného mléka; aminokyseliny a ušlechtilé bílkoviny, které nepocházejí z proteolýzy, a rostlinné tuky.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze výroby uvedené ve specifikaci a v tomto dokumentu musí probíhat v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4 níže, počínaje chovem skotu na dojení, sběru a zpracování mléka i výroby a zrání sýru.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Celé kolo sýra se krájí na části až poté, co bylo označeno štítkem s označením původu. Balení porcí sýru „Stelvio“ nebo „Stilfser“ může rovněž probíhat mimo vymezenou zeměpisnou oblast. Porce sýra „Stelvio“ nebo „Stilfser“ se prodávají se štítkem, který umožňuje identifikaci označení původu, nebo s nálepkou na obalu a/nebo s předtištěným obalem uvádějícím chráněné označení původu „Stelvio“ nebo „Stilfser“.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Sýr „Stelvio“ nebo „Stilfser“ se prodává v celku opatřen štítkem s označením původu – který je připevněn až po šedesáti dnech zrání – a razítkem, na němž je uvedena šarže, datum výroby a kód producenta.

Jakmile jsou produkty opatřeny zvláštním štítkem, který udává označení původu, mohou být uvedeny do prodeje.

Štítek s označením původu obsahuje slova „Stilfser-Stelvio“ psaná červeným písmem.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Vymezená zeměpisná oblast pro sýr „Stelvio“ nebo „Stilfser“, kde musí probíhat všechny kroky od dojení a chovu skotu, přes sběr a zpracování mléka, po výrobu a zrání sýru, se skládá z těchto oblastí v autonomní provincii Bolzano: Val Venosta, Burgraviato, Salto-Sciliar, Val Pusteria, Val d'Isarco a celé území města Bolzano. Tyto oblasti zahrnují katastrální a správní území 84 obcí.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Sýr „Stelvio“ nebo „Stilfser“, který se tradičně vyrábí v oblasti vymezené ve specifikaci produktu, si po dlouhá léta uchoval specifické vlastnosti formované alpinským prostředím horského parku Stelvio-Stilfser, který je hlavní výrobní oblastí tohoto sýru a který dal sýru jeho název. Klimatické podmínky i půdy alpské oblasti Alto Adige ovlivňují vlastnosti píce, která je hlavní součástí výživy dobytka, a tím i sýr vyráběný v této oblasti z jejich mléka.

Popis trávy na alpských loukách (druhů marbl a madaun), jež pomohla zlepšit kvalitu vyráběného mléka, je možné najít i v některých historických textech. Zvláštní environmentální a klimatické podmínky ve vymezené zeměpisné oblasti souvisejí s horským rázem této krajiny, pro niž jsou typická hospodářství zabývající se chovem zvířat (tzv. masi), která se nachází v nadmořské výšce mezi 500 a 2 000 m. Tyto podmínky společně s místní mikroflórou ovlivňují proces zrání. Jedinečné a neopakovatelné faktory životního prostředí, stejně jako historický vývoj tradiční výroby propůjčují sýru s chráněným označením původu „Stelvio“ nebo „Stilfser“ specifické vlastnosti, které jej činí jedinečným, samostatným výrobkem, na němž se nesmazatelně podílí místní prostředí.

5.2   Specifičnost produktu:

Kromě vlastností uvedených v bodě 3.2 se tento produkt vyznačuje některými zvláště jedinečnými charakteristikami, které je možné shrnout takto:

—	barva kůrky: žlutooranžová až oranžovohnědá,

—	chuť: aromatická a výrazná, někdy ostrá,

—	podíl tuku v sušině: 50 % nebo více.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Na alpských pastvinách spásá dobytek čerstvou trávu, a jakmile je ustájen, hlavní součástí jeho stravy je píce a siláž z trávy pocházející z vymezené zeměpisné oblasti. Používá se pouze mléko vyprodukované v této oblasti. Hornatý ráz této krajiny a povaha zdejších půd, spolu se zvláštními vlastnostmi alpské trávy a místní mikroflóry, jejíž různé kmeny se používají při zpracování sýru, ovlivňují proces zrání a sýru propůjčují některé jedinečné charakteristické rysy, které přispívají k jeho nezaměnitelné chuti. Tyto faktory jednak určují zbarvení kůrky, a jednak dávají sýru nezaměnitelnou chuť a vůni. Kromě toho celková výživa skotu přispívá k poměrně vysokému podílu tuku v sušině.

Výše uvedené faktory, potvrzené historickými záznamy pocházejícími až z pozdního středověku, se ustálily díky místním zvyklostem a typickým institucím, k nimž patří také hospodářství zvaná masi, jak o tom svědčí popis tohoto sýru a jeho výroby v sýrárně Stilf (Stelvio) z roku 1914. V celé této zeměpisné oblasti se proto rozvinula významná hospodářská činnost. Výroba se nyní řídí povinnou specifikací, která stanoví požadavky na chovatele skotu i výrobce sýru, jež musí být zdokumentovány pomocí zvláštních údajů a záznamů a systémů identifikace jednotlivých hospodářských subjektů v této oblasti a o nichž musí být vedena zvláštní dokumentace týkající se zpracování, výroby a přidělení chráněného označení.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

Ministerstvo zahájilo vnitrostátní řízení o námitce zveřejněním návrhu změny CHZO „Stelvio“/„Stilfser“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 218 ze dne 19. září 2011.

Úplné znění specifikace produktu je k dispozici na internetové adrese:

http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

lze přímo vstoupit na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (http://www.politicheagricole.it) a kliknout na „Qualità e sicurezza“ (Jakostní produkty – na obrazovce nahoře vpravo) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU)“.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.

(4)  Viz poznámka pod čarou 2.

---