DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Produkce zemědělských a potravinářských produktů a obchod s nimi jsou pro Evropskou unii velmi významnou činností. Se zhruba 18 % světového vývozu a 20 % světového dovozu se Unie se Spojenými státy dělí o místo prvního dovozce a vývozce zemědělských produktů. V rámci evropského zpracovatelského průmyslu stojí potravinářství zcela v první řadě, neboť vytváří 13,5 % pracovních míst a přispívá 12,9 % obratu. Toto průmyslové odvětví tvoří 310 000 podniků, z nichž 99,1 % patří mezi malé a střední podniky[1]. Během let se toto evropské průmyslové odvětví zaměřilo na jakost a přidanou hodnotu a nabízelo zpracované produkty, jež byly v Evropě i ve světě stále více oceňovány. Tyto produkty představují více než dvě třetiny celkových zemědělských vývozů EU a přitom nabízejí značné možnosti dalšího rozvoje.

Je zásadní, aby si evropské zemědělství a potravinářský průmysl, jenž je na něm značně závislý, zachovaly a zvýšily svou konkurenceschopnost a podíl na trhu, a to jak na trhu vnitřním, tak v oblasti vývozu. V této souvislosti je však nezbytné, aby EU dodržela závazky, jež přijala v rámci svých mezinárodních obchodních vztahů. Evropské zemědělství se však dnes musí vypořádávat s mnohem konkurenčnějším prostředím, zejména z důvodu globalizace trhů. Tato tendence by se měla udržet i v následujících letech a případně vyústit v uzavření jednání o rozvojovém programu z Dohá a bilaterálních a regionálních dohod, o nichž se vedou jednání. I když uvedené dohody často vzbuzují obavy, mohou nabídnout tomuto odvětví i velké příležitosti.

Přesto si na vnitřním trhu pouze malá menšina evropských spotřebitelů uvědomuje, jaké úsilí museli evropští zemědělci vynaložit, aby dodávali produkty vysoké jakosti, zdraví nezávadné a nepředstavující nebezpečí. Pouze 14 % Evropanů je obeznámeno s logem produktů, jimž bylo uděleno chráněné označení původu (CHOP) či chráněné zeměpisné označení (CHZO), která představují základní evropské systémy jakosti vytvořené Unií. Rovněž v oblasti vývozu je pro odvětví tvořené především malými a středními podniky (dokonce i mikropodniky) úsilí o investice do marketingu a uvádění produktů na vzdálené trhy skutečnou výzvou.

Tato situace je pro evropské zemědělce rozhodně výzvou, ale otevírá rovněž perspektivy, jež je třeba účinným způsobem doplnit, a to zejména o nástroje Společné zemědělské politiky. Úspěch evropského zemědělství bude totiž záviset na jeho schopnosti zvýšit svůj podíl na trhu a umožnit vysoce konkurenčnímu potravinářskému odvětví zachovat si významné místo v rámci hospodářství a obchodu EU.

V této souvislosti je zapotřebí moderní a ambiciózní propagační politika, jež bude čerpat z propagačních programů uskutečněných do současné doby a která představuje další etapu v modernizaci Společné zemědělské politiky. Cílem je podpořit odvětví zemědělství, a to především malé a střední podniky a organizace producentů, jež jsou základem tohoto odvětví, aby mohly významně a dynamicky přispět k hospodářskému růstu v celé Unii, zejména ve venkovských oblastech. Za tímto účelem je nezbytné reformovat propagační politiku ve prospěch jejích příjemců (organizace producentů, oborové a mezioborové organizace, organizace na vnitrostátní a evropské úrovni), tj. vybavit ji dodatečnými prostředky a začlenit do ní odlišné přístupy jak pro vnitřní trh, tak pro trhy třetích zemí.

Financování tohoto návrhu, v němž se předpokládá postupné, avšak výrazné navýšení rozpočtu na propagační opatření, bude zajištěno v rámci částek, jež jsou již pro Společnou zemědělskou politiku EU na období let 2014–2020 stanoveny. Tyto náklady se odhadují na základě možností, jež se naskytují v třetích zemích a vyplývají z rostoucí poptávky, jako např. v Asii, kde se do roku 2050 očekává jen v případě členských států ASEAN[2] zvýšení zemědělských dovozů o více než 17 miliard dolarů[3].

Vedle rostoucí poptávky zejména na rozvíjejících se trzích, jež jsou již dnes pro vývozy zemědělských produktů a potravinářských výrobků z EU klíčové, se bude náš přístup na trh celkově zlepšovat, neboť mnoho probíhajících obchodních jednání spěje k závěru. V rámci probíhajících vyjednávání dohod o volném obchodu jsou zastoupeny trhy, jejichž současná hodnota pro evropské zemědělsko-potravinářské odvětví představuje zhruba 35 miliard EUR ročně. Zrychlení poptávky a liberalizace podstatné části obchodu prostřednictvím těchto jednání pravděpodobně přinese velmi výrazné zvýšení tohoto údaje.  Např. do roku 2027 by ambiciózní dohoda o volném obchodu se Spojenými státy mohla zvýšit zemědělské vývozy EU o přibližně 15 % (více než 1,7 miliardy EUR ročně) a vývozy zpracovaných zemědělských produktů o 45 % (více než 13,4 miliardy EUR ročně)[4]. V případě ambiciózní dohody o volném obchodu s Japonskem by se z dlouhodobého pohledu zemědělsko–potravinářské vývozy zvýšily o 137 % (více než 5,9 miliardy EUR ročně)[5].

Pro evropské zemědělsko–potravinářské odvětví se tedy jedná o strategickou a strukturující příležitost, jíž je třeba se díky ambiciózní a inovativní politice chopit i vzhledem k zásadní úloze, kterou v tomto odvětví mají evropské malé a střední podniky. Tyto podniky potřebují podporu, odborné poradenství a povzbuzení k tomu, aby této velké příležitosti využily. K tomu je nutná široce rozkročená veřejná politika odpovídající významu této příležitosti. Díky částkám uvedeným v tomto návrhu bude v příštích letech možné tuto politiku důvěryhodným způsobem provádět.

Obecné souvislosti

Společná zemědělská politika (SZP) umožňuje využít a zhodnotit potenciál evropského zemědělského a potravinářského odvětví. Probíhá reformní proces, díky kterému tato politika po roce 2013 plně přispěje k naplňování strategie Evropa 2020: strategie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Je třeba podporovat zemědělství jako zdroj bezpečných potravin, udržitelného využívání přírodních zdrojů a dynamického rozvoje venkovských oblastí. Zároveň je nezbytné reformovat informační a propagační opatření týkající se zemědělských produktů, která jsou jedním z nástrojů SZP.

Jedním z nástrojů SZP je evropská politika propagace zemědělských produktů, jež musí sledovat cíle reformy SZP s výhledem do roku 2020, a zejména cíl posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství jak na vnitřním trhu, tak na trzích třetích zemí, a zaměřit se na tyto specifické úkoly:

– Zvýšit povědomí spotřebitelů o kvalitě evropských zemědělských produktů,

– rozvíjet a otvírat nová odbytiště na trzích pro evropské zemědělské produkty na vnitřním trhu a na trzích třetích zemí,

– Zvýšení účinnosti a účelnosti SZP.

Podpora Unie týkající se informování o zemědělských produktech a jejich propagace se v rámci SZP postupně rozvíjela. Před rokem 2000 byla informační a propagační opatření stanovována na úrovni odvětví. V roce 2000 byla odvětvová opatření začleněna do horizontálního režimu. V letech 2000 až 2007 se tyto činnosti řídily dvěma různými nařízeními, přičemž jedno se týkalo vnitřního trhu a druhé se zaměřovalo na trhy ve třetích zemích[6]. Od roku 2008 byly oba přístupy sloučeny do jednoho horizontálního režimu (nařízení Rady (ES) č. 3/2008[7] a nařízení Komise (ES) č. 501/2008[8]), aniž by v obsahu došlo k výrazným změnám.

Cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je umožnit realizaci informačních a propagačních opatření na vnitřním trhu a ve třetích zemích, jež jsou pro odvětví zemědělství nezbytná, aby se vypořádalo s mnoha výzvami, před nimiž v souvislosti se zvyšující se konkurencí a otevíráním nových trhů stojí. Úspěch evropského zemědělství bude záviset na jeho schopnosti zvýšit svůj podíl na trhu a umožnit vysoce konkurenčnímu potravinářskému odvětví (dodavatelský řetězec tvoří 6 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie) zachovat si významné místo v rámci hospodářství a obchodu Unie.

Opatření budou úzce spjata s evropskou propagační a informační strategií, v níž jsou stanoveny priority o trzích a produktech nebo sděleních, jež mají být zhodnoceny (například produkty s vysokou přidanou hodnotou), přičemž je třeba zohlednit jednání o dohodě o volném obchodu a vedoucí trhy, a předejít tak rozdrobení a rozptýlení prostředků. Od tohoto návrhu se očekává vyváženost opatření zaměřených na třetí země.

K zvýšení počtu opatření a jejich kvality je třeba v souladu s reformou SZP do roku 2020, jež zemědělce podněcuje ke strukturalizaci, otevřít režim novým příjemcům, jako např. organizacím producentů.

Je rovněž třeba usilovat o lepší zhodnocení investic na tato opatření a přísně vymezit rámec pro možnosti uvádět původ produktů nebo ochranné známky pro osvětlení obecného hlavního sdělení se zaměřením na inherentní vlastnosti evropských zemědělských produktů.

Programy, jež hospodářské subjekty z různých členských států předložily, mají pro evropskou přidanou hodnotu zásadní přínos, zhodnocují rozmanitost evropských zemědělských produktů a budou v rámci reformy podporovány.

Iniciativy Komise, jako např. obchodní mise na vysoké úrovni či účasti na veletrzích s mezinárodním dosahem, usnadňují otevírání nových trhů pro evropské zemědělské produkty.

V návrhu se předpokládá rozvoj nových podpůrných technických služeb pro zúčastněné strany s cílem napomoci výměně informací o informačních a propagačních opatřeních nebo o osvědčených postupech a rozvíjet jejich odborné znalosti.

Kromě jiného se zaměřuje na zjednodušení řízení informační a propagační politiky. Navrhuje se v něm, aby Komise byla v řízení programů týkajících se více členských států aktivnější s cílem tyto programy snáze vytvářet a uskutečňovat. Musí být objasněna příslušná úloha členských států a Komise při sledování a kontrole opatření s cílem vyhnout se překrývání a zdlouhavosti postupů. Proto se navrhuje, aby výběr byl přenechán výhradně Komisi.

U každého opatření bude systematicky hodnocen jeho dopad, aby se potvrdilo, že stanovených cílů bylo dosaženo. Bude vypracován rámec pro hodnocení s cílem měřit plnění propagační politiky pomocí společného souboru ukazatelů týkajících se jejích strategických cílů, a to v souladu se společným rámcem pro monitorování a hodnocení SZP.

Přidaná hodnota EU

Zemědělská politika je politikou evropského významu. Nežli mít 28 zemědělských politik, využívají členské státy společně svých zdrojů a provádějí evropskou politiku se společným rozpočtem. Zemědělství je jediné odvětví, jež se řídí společnou politikou a pro které jsou společná pravidla, včetně pravidel pro propagaci, stanovena ve Smlouvě. Probíhající reforma SZP se musí promítnout do všech nástrojů, kterými disponuje.

Zejména na jednotném trhu bude opatření na úrovni EU významným hybným impulsem pro: a) snazší zavádění obecných informačních programů, které členské státy a podniky pro jejich povahu uskutečňují v malé míře a v souvislosti s hospodářskou krizí ještě méně v současné době a b) provádění programů týkajících se více členských států, jež slouží jako zdroj pro výměnu zkušeností mezi členskými státy a umožňují dosahovat úspor.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace zúčastněných stran

Zúčastněné strany byly v široké míře konzultovány. Zelená kniha, kterou Komise vydala dne 14. července 2011, zahájila diskusi, jejíž výsledky byly oznámeny během konference o propagaci uspořádané polskou stranou během jejího předsednictví Evropské unie v listopadu 2011. Rada na svém zasedání přijala závěry týkající se zelené knihy v prosinci 2011. Evropský parlament přijal dne 20. listopadu 2012 usnesení poté, co Komise k problematice přijala sdělení. V rámci zasedání poradního výboru zabývajícího se propagací a ve skupině odborníků pro zjednodušení SZP proběhly v březnu 2012 rovněž konzultace.

Hodnocení stávajícího režimu

Hodnocení, které si Evropská komise objednala a jež vypracoval externí poradce, bylo zveřejněno v lednu 2012. Vedle toho, že přináší globální a nezávislé hodnocení stávajícího režimu, posuzuje vhodnost a účinnost informační a propagační politiky EU pro zemědělské produkty s ohledem na cíle stanovené v nařízení Rady (ES) č. 3/2008 a její soulad s ostatními propagačními opatřeními, jež se v rámci SZP uplatňují. Období, kdy se prováděly analýzy, se vztahuje na roky 2002 až 2010.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů na základě zhodnocení stávajícího politického rámce na jedné straně a analýzy budoucích úkolů a potřeb na straně druhé posuzuje a srovnává dopad tří alternativních scénářů. Tyto scénáře reformy byly vypracovány na základě tří faktorů, jež vzešly z veřejné diskuse a z postojů, které přijaly různé zúčastněné strany. Jedná se o trh(y), na který (které) se zaměřuje pozornost, existenci či neexistenci evropské propagační strategie a pravidla týkající se soukromých obchodních značek a původu produktů. Jako příspěvek do rozhodovacího procesu byly vypracovány tři scénáře:

•           scénář „vylepšený status quo“ se týká omezené úpravy propagační politiky. Uznává přidanou hodnotu propagační politiky a usiluje o nápravu zjištěných nedostatků s cílem politiku zjednodušit a zpřístupnit, umožnit příjemcům, aby co nejlépe využili nabízených nástrojů, a poskytnout jim patřičnou technickou podporu.

•           „cílený“ scénář jde nad rámec způsobů, jež nabízí scénář „vylepšený status quo“. Je více zaměřen na propagační opatření na vnitřním i vnějším trhu, pro něž je třeba vypracovat a uvést do praxe strategii. Napomáhá rovněž spolupráci mezi hospodářskými subjekty z různých členských států (předpokládá přímé řízení programů týkajících se více členských států). Díky strategii bude kromě jiného možné rozšířit počet produktů a témat způsobilých pro zařazení do režimu propagace. V tomto scénáři se navrhuje lepší využití označení původu produktů a ochranných známek (např. známky „na páscích“).

•           scénář „výhradně třetí země“ si činí stejné ambice, pokud jde o účinnost politiky, jako „cílený“ scénář, ale propagační opatření řízená přímo Komisí soustřeďuje výhradně na třetí země, přičemž dodržuje strategii výběru. Zlepšení navržená ve scénáři „vylepšený status quo“ jsou do tohoto scénáře zahrnuta. Vedle obecné propagace by pro režim byly způsobilé obchodní aktivity týkající se soukromých individuálních známek a mohl by být rozšířen seznam způsobilých produktů a témat.

Zatímco scénář „vylepšený status quo“ se jeví jako příliš málo zaměřený na opatření s vysokou přidanou hodnotou pro Evropskou unii a scénář „výhradně třetí země“ příliš odvážný vzhledem k nízké úrovni povědomí o zemědělských produktech v Evropě, z posouzení dopadů vyplývá, že „cílený“ scénář je nejvyváženější pro definici rámce režimu propagace, jež by byl více zaměřen na potřeby hospodářského růstu zemědělských odvětví a trhů a zároveň by zvyšoval úroveň znalostí evropských spotřebitelů vzhledem k neustále širším možnostem výběru produktů.

3.           Řízení režimu

V současné době režim podléhá sdílenému řízení (základní výdaje jsou vázány na provádění programů) a přímému řízení (informační a propagační opatření z podnětu Komise). Na základě tohoto nařízení by se měl obecně a výrazně zvýšit počet provedených opatření, a měly by tak být navýšeny výdaje jak na sdílené řízení, tak na řízení přímé. Významně by se zvýšil podíl opatření řízených přímo, jenž vyplývá z převedení programů týkajících se více členských států na tento model řízení, a to s cílem napomoci jejich provádění.

Na základě rozboru efektivnosti nákladů se v souladu s článkem 62 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady[9] může Komise rozhodnout svěřit všechny úkoly spojené s řízením programu nebo jejich část výkonné agentuře. Komise ve svém sdělení „Rozpočet pro Evropu 2020“[10] navrhla využít možnosti a ve větší míře se obracet na stávající výkonné agentury.

V této souvislosti a v souladu s ustanoveními čl. 3 odst. 4 nařízení Rady[11] (ES) č. 58/2003 a v souladu s čl. 6 písm. g) nařízení (EU) č. xxx/xxxx týkajícího se o financování, řízení a sledování SZP[12] [horizontální nařízení o SZP] Komise zamýšlí externě zajistit některé úkoly týkající se přímé správy informačních a propagačních programů, zejména v případě programů týkajících se více členských států, a rovněž posuzování návrhů jednoduchých programů u stávající výkonné agentury se záměrem poskytnout služby vyšší kvality a více zviditelnit EU, pokud jde o informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů.

4.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ

Tento návrh se zakládá na článcích 42 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásady subsidiarity a proporcionality

· Zásada subsidiarity

Propagační a informační politika EU užitečně doplňuje a posiluje opatření členských států a zlepšuje zejména vnímání produktů spotřebiteli v EU a ve třetích zemích, zvláště pokud jde o jakost, výživovou hodnotu, bezpečnost potravin a metody produkce. Podporou otevírání nových odbytišť ve třetích zemích může mít tato činnost zároveň multiplikační vliv na vnitrostátní či soukromé iniciativy.

Návrh spadá do sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy a je v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

Protože se zvyšuje liberalizace obchodu včetně obchodu se zemědělskými produkty a potravinami, stává se stále důležitější obchodní výměna mezi členskými státy EU a třetími zeměmi. V této souvislosti a s ohledem na skutečnost, že SZP je orientována na trhy, je nařízení týkající se informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích klíčovým nástrojem, který je v souladu s novým rámcem dohody WTO o zemědělství.

Na EU také přirozeně připadá úkol podporovat vysoké standardy kvality zemědělských produktů z EU a podněcovat společné propagační programy, jež zahrnují více než jednu zemi EU nebo více než jedno zemědělské odvětví.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality.

5.           DOPAD NA ROZPOČET

Ve srovnání se současnou situací se v návrhu počítá s postupným, avšak výrazným navýšením rozpočtu určeného na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů (z 61,5 milionu EUR v rozpočtu na rok 2013 až na 200 milionů EUR v roce 2020). Podrobné údaje o finančním dopadu návrhu jsou ve finančním výkazu.

Návrh týkající se víceletého finančního rámce na roky 2014–2020 zahrnuje v případě prvního pilíře SZP částky přímých plateb a výdaje související s tržními opatřeními.  Komise z preventivních důvodů zohlednila závěry zasedání Evropské rady ze dne 8. února 2013 týkající se víceletého finančního rámce. Pokud bude přijato nařízení o víceletém finančním rámci, budou informační a propagační opatření financována v rámci částek odsouhlasených Evropskou radou.

2013/0398 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[13],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[14],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Podle nařízení Rady (ES) č. 3/2008[15] může Unie uskutečňovat informační a propagační opatření na vnitřním trhu a na trzích třetích zemí pro některé zemědělské produkty a metody jejich produkce, jakož i potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů.

(2)       Cílem těchto opatření je posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství jak na vnitřním trhu, tak na trzích třetích zemí, a zvýšit povědomí spotřebitelů o kvalitě evropských zemědělských produktů a potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů Unie, jakož i rozvíjet a otvírat nová odbytiště na trzích. Opatření užitečně doplňují a posilují opatření prováděná členskými státy.

(3)       Vzhledem k nabyté zkušenosti a k výhledům vývoje odvětví zemědělství a trhů uvnitř Unie i mimo ni je třeba režim stanovený nařízením (ES) č. 3/2008 revidovat a učinit jej účinnějším a soudržnějším. Nařízení (ES) č. 3/2008 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(4)       Při dodržení pravidel hospodářské soutěže se musejí opatření zaměřená na vnitřní trh omezit na informační opatření o specifičnostech metod zemědělské produkce v Unii, nebo o tématech, která jsou pro Unii významná, jako např. evropské režimy jakosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012[16].

(5)       Je třeba rovněž stanovit opatření týkající se zhodnocení pravosti produktů z Unie s cílem zlepšit povědomí spotřebitelů o kvalitách pravých produktů ve srovnání s napodobeninami a padělky, což jak v Unii, tak ve třetích zemích výrazně přispěje k tomu, že lidé budou znát symboly, označení a zkratky prokazující, že produkt je zařazen do evropských režimů jakosti stanovených nařízením (EU) č. 1151/2012.

(6)       Z Unie se vyvážejí především konečné zemědělské produkty, mezi nimiž jsou zemědělské produkty, jež nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). V souladu s ostatními režimy Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), jako např. evropskými režimy jakosti, je tedy třeba informační a propagační režim rozšířit na některé potravinářské výrobky vyrobené ze zemědělských produktů a při tom již stanovovat mechanismy, jež budou pro tyto produkty vhodné.

(7)       Informace o vínech produkovaných v Unii a jejich propagace je jedním z nejvýznamnějších programů pomoci vinařství, které byly v rámci SZP stanoveny. V důsledku toho je třeba omezit způsobilost vína pro informační a propagační opatření v rámci stávajícího režimu výhradně pro případ, kdy je víno součástí jiného zemědělského nebo potravinářského produktu.

(8)       V období let 2001 až 2011 bylo pouze 30 % rozpočtu určeného na informační a propagační opatření podle nařízení (ES) č. 3/2008 směřováno na trhy třetích zemí, přestože tyto trhy nabízejí nezanedbatelný potenciál růstu. Je třeba stanovit zvláštní postupy, jak podnítit realizaci většího počtu informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů Unie ve třetích zemích, zejména zvýšením finanční podpory, přičemž cílem by mělo být dosáhnout 75 % odhadovaných výdajů.

(9)       Aby bylo zaručeno, že uskutečněná informační a propagační opatření jsou účinná, měla by být začleněna do rámce informačních a propagačních programů. Tyto programy doposud předkládaly oborové nebo mezioborové organizace. Pro zvýšení počtu a kvality navržených opatření je třeba rozšířit okruh příjemců na organizace producentů. Komise navíc musí mít možnost tyto programy doplňovat tím, že uskuteční opatření z vlastního podnětu, zejména proto, aby přispěla k otevření nových trhů.

(10)     Informační a propagační opatření, jež Unie spolufinancuje, musí představovat specifický evropský rozměr. Za tímto účelem a s cílem zamezit rozptýlení prostředků a více zviditelnit Evropu prostřednictvím propagačních a informačních opatření na podporu zemědělských produktů je třeba stanovit, že se vypracuje pracovní program vymezující strategické priority těchto opatření, pokud jde o obyvatelstvo, produkty, témata nebo trhy, na něž je třeba se zaměřit, jakož i vlastnosti informačních a propagačních sdělení. Komise zohlední zejména převažující postavení malých a středních podniků v zemědělsko-potravinářském odvětví. Jedná se o odvětví, která využívají výjimečných opatření stanovených v článcích 154, 155 a 156 nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (EU) XXX/20… ze dne..., kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) (KOM(2011) 626)] a dohod o volném obchodu v rámci obchodní politiky Evropské unie v případě opatření zaměřených na třetí země.

(11)     S cílem zajistit účinné provádění propagačních a informačních opatření je třeba, aby se jím zabývaly patřičně vybrané provádějící subjekty.

(12)     Je nezbytné, aby Komise vedle propagačních a informačních opatření rozvíjela a koordinovala služby technické podpory na evropské úrovni, a to s cílem napomáhat subjektům při účasti na spolufinancovaných programech, při realizaci účinných kampaní nebo při rozvoji jejich vývozních aktivit.

(13)     Propagační a informační opatření na podporu zemědělských produktů spolufinancovaná Unií nejsou zaměřena na určité obchodní značky ani na určitý zvláštní původ. Nicméně označení značek nebo původu může být hybným impulsem v rámci propagačních opatření, zejména ve třetích zemích. Při dodržení zvláštních podmínek, jež je třeba stanovit, a zejména práv ochrany průmyslového vlastnictví je tedy vhodné mít možnost obchodní značky a původ více zviditelňovat, a při tom zachovávat patřičnou vyváženost s propagací obecných sdělení, jež jsou zaměřena na inherentní vlastnosti zemědělských a potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů Unie.

(14)     Unie usiluje o zjednodušení pravidel SZP. Takový přístup je rovněž třeba uplatnit v případě nařízení o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů. Zejména je třeba zrevidovat zásady správy a řízení propagačních a informačních programů s cílem je zjednodušit a umožnit Komisi, aby vypracovala pravidla a postupy, jimiž se bude řídit předkládání a výběr návrhů programů.

(15)     Spolupráce mezi hospodářskými subjekty různých členských států významně přispívá k zvyšování evropské přidané hodnoty a k většímu zviditelnění rozmanitosti evropských zemědělských produktů. Bez ohledu na prioritu, jež byla dána programům, které společně vypracovaly navrhující organizace z různých členských států, tvořily tyto programy v letech 2001–2011 pouze 16 % rozpočtu určeného na základě nařízení (ES) č. 3/2008 na informační a propagační opatření. Na základě tohoto zjištění je vhodné přijmout nová ustanovení týkající se zejména správy rozpočtu, aby se překonaly stávající obtíže, které vznikly při provádění.

(16)     Měla by být stanovena kritéria pro financování těchto opatření. Unie by obecně měla nést pouze část nákladů na programy, aby odpovědnost nesly zúčastněné navrhující subjekty. Některé správní a personální náklady, jež nejsou spojeny s výkonem SZP, tvoří nedílnou součást informačních a propagačních opatření a budou moci být způsobilé pro financování z prostředků Unie.

(17)     Každé opatření musí podléhat sledování a hodnocení s cílem zlepšit jeho kvalitu a prokázat jeho účinnost. V této souvislosti je třeba vypracovat seznam ukazatelů a posoudit dopad propagační politiky ve vztahu k jejím strategickým cílům. Je vhodné, aby Komise stanovila rámec sledování a hodnocení této politiky v souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení SZP.

(18)     Aby se zajistila soudržnost a účinnost opatření stanovených v tomto nařízení, jakož i řádná správa a účelné využívání finančních prostředků Unie, je vhodné Komisi pověřit možností přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o zvláštní podmínky zviditelnění obchodní značky, označení původu produktů, kritéria způsobilosti navrhujících subjektů, podmínky výběrových řízení pro výkonné subjekty, jakož i podmínky, podle nichž navrhující subjekt může být oprávněn sám uskutečňovat některé části programu a konečně zvláštní podmínky způsobilosti nákladů na informační a propagační opatření v případě jednoduchých programů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i s externími odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(19)     V zájmu usnadnění bezproblémového přechodu ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 3/2008 na systém stanovený tímto nařízením by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o stanovení přechodných ustanovení.

(20)     V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci s cílem přijmout prováděcí akty týkající se pracovního programu, v němž jsou stanoveny strategické priority, výběr jednoduchých programů, způsoby provádění, sledování a kontroly jednoduchých programů, pravidla pro uzavírání smluv o provedení jednoduchých programů vybraných na základě tohoto nařízení, jakož i společný rámec pro hodnocení dopadu programů. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady[17] (EU) č. 182/2011.

(21)     V zájmu většího souladu mezi různými propagačními opatřeními spadajícími do prvního pilíře SZP je vhodné, aby stávající informační a propagační opatření v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.…/20… [KOM(2011) 626][18] byla slučitelná se strategickými prioritami, jež je třeba na základě tohoto nařízení na horizontální úrovni vymezit.

(22)     Vzhledem k existujícímu propojení mezi propagační politikou a jinými nástroji SZP může být cílů tohoto opatření dosaženo účinněji na úrovní Unie, a to díky víceleté záruce finančních prostředků Unie a jejich soustředění na zřetelně vymezené priority. Toto nařízení je proto v souladu se zásadou subsidiarity podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Vzhledem k tomu, že je oblast působnosti tohoto nařízení omezena tím, co je nezbytné pro dosažení cílů, dodržuje rovněž zásadu proporcionality podle čl. 5 odst. 4 uvedené Smlouvy,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů (dále jen „informační a propagační opatření“) prováděná na vnitřním trhu nebo v třetích zemích mohou být zcela nebo částečně financována z rozpočtu Unie za podmínek stanovených tímto nařízením.

Článek 2

Opatření na vnitřním trhu

Na vnitřním trhu jsou způsobilá tato opatření:

a)           informační opatření zaměřená na zdůraznění specifičností způsobů zemědělské produkce v Unii, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, pravost, výživovou a zdravotní hodnotu, dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí;

b)           informační opatření o tématech uvedených v čl. 5 odst. 4.

Článek 3

Opatření ve třetích zemích

Ve třetích zemích jsou způsobilá tato opatření:

a)           informační opatření zaměřená na zdůraznění vlastností zemědělských produktů a potravinářských výrobků a o tématech uvedených v čl. 5 odst. 4;

b)           propagační opatření zaměřená na zvýšení prodeje zemědělských produktů a potravinářských výrobků z EU.

Článek 4

Charakteristiky opatření

1.           Informační a propagační opatření nejsou zaměřena na určité obchodní značky. Obchodní značky mohou být nicméně viditelné při předváděcích akcích či ochutnávkách produktů a na informačních a propagačních materiálech za zvláštních podmínek, jež je třeba přijmout podle čl. 6 písm. a).

2.           Informační opatření nevybízejí ke spotřebě produktu na základě jeho původu. Původ produktu může být nicméně viditelný na informačních a propagačních materiálech za zvláštních podmínek, jež je třeba přijmout podle čl. 6 písm. b).

3.           Informační a propagační opatření se provádějí v rámci:

a)      informačních a propagačních programů (dále jen „programy“), jejichž cílem je prostřednictvím soudržných opatření zvýšit informovanost o zvažovaných tématech či daných produktech, jakož i zvýšit prodej daných produktů;

b)      podnětů Komise.

Článek 5

Způsobilé produkty a témata

1.           Následující produkty mohou být předmětem informačních a propagačních opatření podle článku 3 a mohou osvětlovat způsoby produkce a témata uvedené v článku 2 a čl. 3 písm. a):

a)      zemědělské produkty uvedené na seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) výjimkou produktů rybolovu a akvakultury vyjmenovaných v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [KOM(2011) 416][19] a tabáku;

b)      potravinářské výrobky vyrobené ze zemědělských produktů uvedené v bodě I přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012;

c)      lihoviny s chráněným zeměpisným označením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008[20].

2.           Víno může být předmětem informačních a propagačních opatření, pokud jsou ostatní produkty uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b) rovněž předmětem daného programu.

3.           V případě lihovin uvedených v odst. 1 písm. c) a v případě vína uvedeného v odstavci 2 jsou opatření zaměřená na vnitřní trh omezena na informování spotřebitelů o evropských systémech jakosti týkajících se zeměpisných označení.

4.           Témata uvedená v čl. 2 písm. b) a čl. 3 písm. a) jsou tato:

a)      systémy jakosti stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012, v nařízení (ES) č. 110/2008 a v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/20… [ze dne…, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) (KOM(2011) 626)];

b)      ekologický způsob produkce, jak jej vymezuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007[21];

c)      grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů, jak je vymezuje článek 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013[22],

Článek 6

Přenesené pravomoci

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o:

a)           zvláštní podmínky viditelnosti obchodních značek při předváděcích akcích či ochutnávkách produktů a na informačních a propagačních materiálech, jak jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1;

b)           podmínky pro označení původu produktů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2.

Kapitola II

PROVÁDĚNÍ INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH OPATŘENÍ

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 7

Navrhující subjekty

Program mohou navrhovat:

a)           vnitrostátní oborové nebo mezioborové organizace;

b)           oborové nebo mezioborové organizace Unie;

c)           organizace producentů či sdružení organizací producentů, jak jsou vymezeny v článcích 106 a 107 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/20… [ze dne ..., kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) (KOM(2011) 626)].

Článek 8

Pracovní program

1.           Informační a propagační opatření přispívají k posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství jak na vnitřním trhu, tak ve třetích zemích. Cíle, jichž má být dosaženo, budou stanoveny v pracovním programu, jak je uvedeno v odstavci 2.

2.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme pracovní program, ve kterém jsou uvedeny sledované cíle, priority, očekávané výsledky, způsoby provádění a celková částka plánu financování. Program rovněž zahrnuje hlavní kritéria pro hodnocení, popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření, orientační harmonogram provádění a v případě subvencí maximální výši spolufinancování.

Prováděcí akt uvedený v prvním podstavci se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 24 odst. 3.

3.           Komise provede pracovní program uvedený v odstavci 1 prostřednictvím zveřejnění:

a)      v případě jednoduchých programů výzvy k předkládání návrhů, v nichž jsou uvedeny zejména podmínky účasti a hlavní kritéria pro hodnocení;

b)      v případě programu týkajícího se více členských států v souladu s hlavou VI části I nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012[23].

Článek 9

Programy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)           „jednoduchým programem“ program, který může předložit jeden nebo více navrhujících subjektů, jak jsou uvedeny v čl. 7 písm. a) nebo c) a jež pocházejí z téhož členského státu;

b)           „programem týkajícím se více členských států“ program, který může předložit buď více navrhujících subjektů, jak jsou uvedeny v čl. 7 písm. a) nebo c) a jež pocházejí z více členských států, nebo jedna či více evropských organizací uvedených v čl. 7 písm. b).

Článek 10

Opatření z podnětu Komise

1.           Komise může realizovat informační a propagační opatření, jak jsou popsána v článcích 2 a 3. Tato opatření mohou mít zejména podobu účasti na obchodních veletrzích a výstavách mezinárodního významu, a to prostřednictvím stánků nebo činností zaměřených na zlepšení vnímání produktů Unie.

2.           Komise rozvíjí služby technické podpory zejména s cílem zlepšit povědomí o různých trzích, zachovat dynamickou odbornou síť v rámci informační a propagační politiky a zlepšit znalost zákonných ustanovení týkajících se vypracovávání a provádění programů.

Článek 11

Zamezení dvojímu financování

Informační a propagační opatření, na něž se pobírá jiná finanční podpora z evropských zdrojů, zejména na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/20.. [ze dne …o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (KOM(2011) 627)[24]] nebo na základě nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (EU) XXX/20… [ze dne ..., kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) (KOM(2011) 626)], nemohou využívat finanční příspěvek Unie na základě tohoto nařízení.

Oddíl 2

Provádění a řízení jednoduchých programů

Článek 12

Výběr jednoduchých programů

1.           Komise posuzuje a vybírá návrhy jednoduchých programů na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 8 odst. 3 písm. a).

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o vybraných jednoduchých programech, případných změnách, jež je třeba do vybraných programů zanést, a o příslušných rozpočtech. Tyto akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.

Článek 13

Subjekty pověřené prováděním jednoduchých programů

Po patřičně provedeném výběrovém řízení navrhující subjekt vybere subjekty, které provedou zvolené jednoduché programy, zejména s cílem zajistit, aby opatření byla prováděna účinně.

Článek 14

Provádění, sledování a kontrola jednoduchých programů

1.           Dotčené členské státy odpovídají za řádné provádění jednoduchých programů vybraných podle článku 12 a souvisejících plateb. Členské státy zajistí, aby informační a propagační materiály vzniklé na základě uvedených programů byly v souladu s právem Unie.

2.           Provádění, sledování a kontrolu jednoduchých programů vykonávají členské státy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/20.. [ze dne …. o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (KOM(2011) 628] a na základě pravidel, jež je třeba přijmout podle čl. 22 prvního pododstavce písm. a).

Článek 15

Finanční ustanovení pro jednoduché programy

1.           Finanční příspěvek Unie na jednoduché programy nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů. Zbytek výdajů zajišťují výhradně navrhující subjekty.

2.           Procentní podíl uvedený v odstavci 1 se zvyšuje na 60 % v případě:

a)      jednoduchého programu zaměřeného na jednu nebo více třetích zemí;

b)      informačních a propagačních opatření v odvětví ovoce a zeleniny, která jsou zaměřena na děti ve školních zařízeních Unie.

3.           Studie hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření provedených v souladu s článkem 26 jsou způsobilé pro financování z prostředků Unie za podmínek, jež jsou obdobné jako podmínky pro jednoduchý program.

4.           Unie plně hradí náklady na odborné poradenství spojené s výběrem programů v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/20.. [ze dne ….o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (KOM(2011) 628]. 

5.           Aby se zajistilo řádné provádění jednoduchých programů, jsou po navrhujících subjektech požadovány záruky.

6.           Financování informačních a propagačních opatření provedených prostřednictvím jednoduchých programů z prostředků Unie probíhá v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/20.. [ze dne ….o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (KOM(2011) 628].

Oddíl 3

Provádění a řízení programů týkajících se více členských států a opatření z podnětu Komise

Článek 16

Způsoby financování

1.           Financování může probíhat jedním nebo více způsoby, jež jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a může spočívat zejména v:

a)      subvencování programů týkajících se více členských států;

b)      zakázkách v případě opatření z podnětu Komise.

2.           Financování informačních a propagačních opatření provedených prostřednictvím programů týkajících se více členských států nebo z podnětu Komise z prostředků Unie probíhá v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/20.. [ze dne ….o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (KOM(2011) 628].

Článek 17

Hodnocení programů týkajících se více členských států

Návrhy programů týkajících se více členských států se posuzují a vybírají na základě kritérií uvedených ve výzvě k předkládání návrhů podle čl. 8 odst. 3 písm. b).

Článek 18

Finanční ustanovení pro programy týkající se více členských států

Maximální výše spolufinancování je stanovena na 60 % celkových nákladů, jež jsou pro programy týkající se více členských států způsobilé. Zbytek výdajů zajišťují výhradně navrhující subjekty.

Článek 19

Zadávání zakázek v případě opatření z podnětu Komise

Každé zadání zakázek provedené Komisí jejím jménem nebo spolu s členskými státy podléhá pravidlům pro zadávání zakázek uvedeným v nařízení (EU) č. 966/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 20

Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění opatření financovaných podle tohoto oddílu finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

3.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může vést šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[25] a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[26] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou týkající se fondů Unie nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.           Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu uzavřené v rámci provádění tohoto programu obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Oddíl 4

Přenesené pravomoci a prováděcí pravomoci

Článek 21

Přenesené pravomoci

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o:

a)           zvláštní podmínky, za nichž každý z navrhujících subjektů uvedený v článku 7 může předložit program, zejména s cílem zaručit reprezentativnost a významný dosah programu;

b)           podmínky, podle nichž může být navrhující subjekt odchylně od článku 13 oprávněn k provedení některých částí programu;

c)           podmínky výběrového řízení prováděcích subjektů uvedených v článku 13;

d)           zvláštní podmínky způsobilosti pro jednoduché programy, náklady na informační a propagační opatření a v případě potřeby správní a personální náklady.

Článek 22

Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme:

a)           způsoby provádění, sledování a kontroly podle čl. 14 odst. 2,

b)           pravidla pro uzavírání smluv o provádění jednoduchých programů vybraných podle tohoto nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

Kapitola III

PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ, PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Oddíl 1

Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení

Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených tímto článkem.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v tomto nařízení je Komisi svěřena od vstupu tohoto nařízení v platnost na dobu neurčitou.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24

Výbor

1.           Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený článkem 162 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/20.. [ze dne …., kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“)].        Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Oddíl 2

Konzultace, hodnocení a zpráva

Článek 25 Konzultace

V rámci provádění tohoto nařízení může Komise vést konzultace s poradní skupinou pro „propagaci zemědělských produktů“ zřízenou rozhodnutím Komise 2004/391/ES[27].

Článek 26

Hodnocení dopadu opatření

V souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky stanoveným v článku 110 nařízení (EU) č. …/20.. [KOM(2011) 628], Komise podle čl. 24 odst. 2 určí společný rámec pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů financovaných na základě tohoto nařízení a systém ukazatelů.

Všechny zúčastněné strany Komisi sdělí všechny nezbytné údaje a informace, aby bylo možné dopad opatření vyhodnotit.

Článek 27 Zpráva

Komise do 31. prosince [2020] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení případně spolu s vhodnými návrhy.

Oddíl 3

Pozměňující, přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 28 Změna nařízení (EU) č. …/20… [KOM(2011) 626]

Nařízení (EU) č. …/20… [KOM(2011) 626] se mění takto:

a)           v čl. 34 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Strategie na vnitrostátní úrovni musí být slučitelná se strategickými prioritami vymezenými v pracovním programu uvedeném v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX*.

*        Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX ze dne .... o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L……..)“,

b)           v článku 43 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.     Opatření uvedená v odstavci 1 jsou slučitelná se strategickými prioritami vymezenými v pracovním programu uvedeném v článku 6 nařízení (EU) č. XXX.“

Článek 29

Státní podpora

Odchylně od článku 146 nařízení [Evropského parlamentu a Rady* (EU) ze dne ..., kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení „o jednotné společné organizaci trhů“) (KOM(2011) 626)] a článku 3 nařízení Rady[28] (ES) č. 1184/2006, jakož i podle čl. 42 prvního pododstavce Smlouvy se články 107, 108 a 109 Smlouvy nepoužijí na platby hrazené členskými státy při použití tohoto nařízení a v souladu s jeho ustanoveními, ani na finanční příspěvky pocházející z odvodů či povinných příspěvků členských států v případě programů, jež mohou využívat podpory Unie na základě čl. 42 druhého pododstavce Smlouvy a které Komise vybrala v souladu s tímto nařízením.

Článek 30 Zrušení

Nařízení (ES) č. 3/2008 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami uvedenými v příloze tohoto nařízení.

Článek 31

Přechodná ustanovení

Komise je v souladu s článkem 23 zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, aby zajistila přechod od ustanovení nařízení (ES) č. 3/2008 k ustanovením tohoto nařízení.

Článek 32

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

[Použije se ode dne ….]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA podle článku 30

Nařízení (ES) č. 3/2008 || Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 1 odst. 2 Článek 2 Články 3 a 4 Článek 5 Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2 Článek 7 Článek 8 Článek 9 Článek 10 Článek 11 Čl. 12 odst. 1 Čl. 12 odst. 2 Čl. 13 odst. 1 Čl. 13 odst. 2 první pododstavec Čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec Čl. 13 odst. 2 třetí pododstavec Čl. 13 odst. 3, 4 a 5 Čl. 13 odst. 6 Článek 14 Články 15 a 16 Článek 17 Článek 18 Článek 19 Článek 20 || Článek 1 Čl. 4 odst. 3 písm. a) Čl. 4 odst. 1 a 2 Články 2 a 3 Článek 5 Čl. 8 odst. 2 Článek 7 --- --- Články 12 a 17 --- Článek 10 Článek 13 --- Článek 14 Čl. 16 odst. 1 písm. b) Čl. 15 odst. 1 Čl. 15 odst. 2 --- --- Článek 29 Čl. 15 odst. 6 a čl. 16 odst. 2 Články 23 a 24 Článek 25 Článek 27 Článek 30 Článek 32

Nařízení (ES) č. 3/2008 upravené podle Lisabonské smlouvy na základě návrhu nařízení (EU) č.  XXX/20.. [KOM(2011) 663] || Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec Čl. 1 odst. 1 druhý a třetí pododstavec Čl. 1 odst. 2 Čl. 1 odst. 3 Čl. 1 odst. 4 Článek 2 Články 3 a 4 Článek 5 Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2 Článek 7 Článek 8 Článek 9 Článek 10 Článek 11 Čl. 12 odst. 1 Čl. 12 odst. 2 a 3 Čl. 13 odst. 1 Čl. 13 odst. 2 první pododstavec Čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec Čl. 13 odst. 2 třetí pododstavec Čl. 13 odst. 3, 4 a 5 Čl. 13 odst. 6 Čl. 13 odst. 7 Čl. 13 odst. 8 Čl. 13 odst. 9 Článek 14 Článek 15a Článek 16a Článek 16b Článek 17 Článek 18 Článek 19 Článek 20 || Článek 1 Čl. 4 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 Čl. 4 odst. 1 a 2 Čl. 8 odst. 2 --- Články 2 a 3 Článek 5 Čl. 8 odst. 2 Článek 7 --- --- Články 12, 17 a 18 --- Článek 10 Články 13, 19 a čl. 21 písm. b) --- Článek 14 Čl. 16 odst. 1 písm. b) Čl. 15 odst. 1 Čl. 15 odst. 2 --- --- Článek 29 Článek 11 Čl. 15 odst. 5 Článek 22 Čl. 15 odst. 6 a čl. 16 odst. 2 --- Článek 23 Článek 24 Článek 25 Článek 27 Článek 30 Článek 32

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích.

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29]

Oblast politiky hlavy 05 z okruhu 2

1.3.        Povaha návrhu

X Návrh se týká nového opatření

¨ Návrh se týká nového opatření následujícího po pilotním projektu / přípravném opatření[30]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávajícího opatření

¨ Návrh/podnět se týká opatření přesměrovaného na nové opatření

Návrh se týká prodloužení stávajícího opatření, k němuž však byly uvedeny nové aspekty.

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem

Cílem návrhu je podpořit účinné využívání zdrojů se záměrem v souladu se strategií Evropa 2020 pro zemědělství EU zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Jedním z nástrojů společné zemědělské politiky (SZP) je evropská politika propagace na podporu zemědělských produktů, jež sleduje cíle reformy SZP s výhledem do roku 2020, a zejména cíl posílit konkurenceschopnost odvětví zemědělství jak na vnitřním trhu, tak ve třetích zemích.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl

Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit jeho přidanou hodnotu v dodavatelském řetězci

Příslušné aktivity ABM/ABB

05 02 „Intervence na zemědělských trzích“

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Na základě tohoto návrhu bude pro propagační politiku vypracována komplexní strategie, díky níž bude moci cíleně a účinně reagovat na hospodářské příležitosti ve třetích zemích, např. v souvislosti s dohodami o volném obchodu, a na potřeby informování o kvalitách evropských zemědělských produktů.

V propagační strategii budou definována sdělení, jež je třeba zveřejnit a která ozřejmí specifické aspekty SZP, zejména metody udržitelné produkce a její systémy jakosti.

V oblasti pracovních míst bude dopad souviset s očekávanými hospodářskými důsledky, avšak tento návrh by měl přispět k zachování pracovních míst v zemědělském a potravinářském odvětví, zejména v malých a středních podnicích (ve strategii totiž malé a střední podniky představují prioritu), které početně tvoří 99 % zemědělsko-potravinářských podniků a v odvětví nabízejí 63 % pracovních míst.

Zvýšení počtu programů s vysokou evropskou přidanou hodnotou, do nichž jsou zapojeny organizace z různých zemí EU (tzv. programy týkající se více členských států), se očekává v důsledku zjednodušení výběru a řízení, k němuž dojde na úrovni Komise, aniž by došlo k přechodnému zapojení členských států.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Na základě cílů byly stanoveny tři úrovně ukazatelů:

Ukazatele dopadu:

–        evropská zemědělská obchodní bilance,

–        příjmy zemědělců.

Ukazatele výsledků:

–        evropské zemědělské vývozy,

–        hodnota produkce s evropskými označeními jakosti a významu ekologického zemědělství (ukazatele, jež nepřímo měří úspěch strategie – prioritní témata...),

–        vnímání produktů spotřebiteli (průzkumy, zprávy Eurobarometru...).

Ukazatele výstupů:

–        počet programů (vnitřní trh / třetí země),

–        noví příjemci (poměr nových navrhujících organizací vůči celkovému počtu navrhujících organizací),

–        počet programů týkajících se více členských států.

1.5.        Odůvodnění návrhu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Hlavním problémem je rostoucí tlak na konkurenceschopnost odvětví zemědělství vyplývající ze tří různých aspektů:

–        silné konkurence třetích zemí pro evropské zemědělské produkty,

–        zpřísnění podmínek, jež musí zemědělci dodržovat, a zvýšení nákladů pro zemědělské hospodářství v EU. Například v období let 2000–2012 se světové ceny zemědělských produktů zvýšily o 82 %, zatímco ceny energií prudce vyrostly o 261 % a ceny hnojiv o 286 %, a odvětví tak zažívá nejvyšší míru volatility za posledních třicet let,

–        nízké úrovně povědomí o kvalitách zemědělských produktů EU, zejména na vnitřním trhu. Většina Evropanů má např. za to, že hlavní prioritou Evropské unie v oblasti zemědělské politiky a rozvoje venkova je zajistit, aby zemědělské produkty měly dobrou jakost, byly zdravé a nepředstavovaly nebezpečí. Zároveň pouze 14 % Evropanů rozpozná loga CHOP[31] a CHZO[32], jež představují jeden z hlavních evropských systémů jakosti, které Unie vypracovala.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Společná zemědělská politika je skutečně politikou evropského významu. Nežli mít 28 zemědělských politik, využívají členské státy společně svých zdrojů a provádějí evropskou politiku se společným rozpočtem a společnými pravidly, včetně pravidel pro propagaci. Zejména na jednotném trhu bude opatření na úrovni EU významným hybným impulsem pro: a) snazší zavádění obecných informačních programů, které členské státy a podniky pro jejich povahu v malé míře uskutečňují a v souvislosti s hospodářskou krizí ještě méně v současné době a b) provádění programů týkajících se více členských států, jež slouží jako zdroj pro výměnu zkušeností mezi členskými státy a umožňují dosahovat úspor.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Informační a propagační opatření byly vždy součástí SZP. Od roku 1999 podporuje SZP konkrétně informační a propagační opatření v evropském zemědělském a potravinářském odvětví na vnitřním trhu a v třetích zemích prostřednictvím horizontálního informačního a propagačního režimu na podporu zemědělských produktů.

Z více hledisek je zřejmé, že evropská propagační politika hraje pozitivní úlohu a ve svém důsledku evropským zemědělcům umožňuje, aby za své úsilí produkovat při dodržení vysokých standardů SZP byli odměněni:

–        v roce 2009 Evropský účetní dvůr provedl audit režimu, který se týkal účinnosti informačních a propagačních opatření a řádnosti vynaložených výdajů. Evropský účetní dvůr vyhodnotil režim pozitivně, i když je obtížné jeho dopad kvantifikovat[33],

–        ze závěrů hodnotící studie režimu lze rovněž učinit bilanci současného režimu[34],

–        i když studie nákladů/přínosů programů rozvoje trhů spravovaných USDA spadá do jiné veřejné politiky, má se v ní za to, že americké zemědělské vývozy se zvyšují o 35 USD za každý dolar utracený navíc prostřednictvím těchto propagačních programů a že zkrácení veřejného rozpočtu určeného na propagaci o 50 % by se projevil ve snížení zemědělských vývozů, jež se odhaduje na 9 miliard USD. Aniž by bylo možné zaručit hodnotu těchto ukazatelů, je zajímavé zaznamenat jejich jednoznačně pozitivní dopad, jenž potvrzuje kladnou hodnotu veřejných informačních a propagačních politik na podporu zemědělských produktů[35].

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

S ohledem na specifičnosti různých odvětví se v návrhu počítá s posílením synergií mezi tímto horizontálním propagačním režimem a odvětvovými režimy existujícími v rámci SZP prostřednictvím propagační strategie a rozvoje společné identity, jež zahrnuje vizuální a obsahové prvky pro všechna propagační opatření.

1.6.        Doba trvání opatření a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh

– ¨  Návrh platný od ... do ...

– ¨  Finanční dopad od ... do ...

X Časově neomezený návrh

– Provádění s obdobím rozběhu v: (viz bod 3.2.1.),

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[36]

X Přímé řízení Komisí

– ¨ Prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– X  prostřednictvím výkonných agentur

X Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– ¨ EIB a Evropský investiční fond,

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

– ¨ veřejnoprávní subjekty,

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

V současné době režim podléhá sdílenému řízení (základní výdaje jsou vázány na provádění programů) a přímému centralizovanému řízení (informační a propagační opatření z podnětu Komise).

Vhodnými způsoby řízení jsou podle návrhu sdílené řízení a přímé řízení.

V souladu s ustanoveními čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 58/2003 zamýšlí Komise externě zajistit některé úkoly týkající se přímého řízení informačních a propagačních programů, zejména v případě programů týkajících se více členských států, u stávající výkonné agentury se záměrem poskytnout efektivnější služby a více zviditelnit EU, pokud jde o informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů.

2.           OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŘÍZENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Právní předpisy stanovují hodnocení programů. V současné době hodnocení probíhají každý rok a jsou doplňována komplexním hodnocením na konci programu. V souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení SZP bude vypracován společný rámec pro hodnocení dopadu opatření.

K hodnocením informačních a propagačních opatření budou pravidelně prováděna externí hodnocení režimu.

Zpráva Komise o používání režimu, jež bude předložena Parlamentu a Radě, se předpokládá nejpozději do 31. prosince [2020].

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Horizontální informační a propagační režim na podporu zemědělských produktů existuje od roku 2000. Byl podrobován pravidelným kontrolám a v případě nutnosti byly upravovány postupy sledování a kontroly. Na základě auditů shody prováděných GŘ AGRI a auditů Evropského soudního dvora jsou hlavní rizika zjištěná v případě informačních a propagačních opatření spojena s nemateriální povahou některých výdajů a se skutečností, že opatření jsou realizována za hranicemi Evropské unie.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Aby se omezila rizika, budou definovány způsoby výběru, provádění, sledování, kontroly a hodnocení.

Komise především stanoví postupy pro výběr nejlepších programů a podle nich vypracuje právní nástroje. Stanoví rovněž specifické podmínky způsobilosti nákladů na opatření a podle povahy výdajů bude moci využívat paušálních částek, sazeb nákladů atd. Zohlední skutečnost, že programy provádějí specializované prováděcí subjekty, které mají někdy sídlo mimo Evropskou unii. Prováděcí pravidla kontroly budou stanovena pro každý ze způsobů rozpočtového řízení výdajů.

V rámci sdíleného řízení se rámec kontroly bude opírat o společná prováděcí pravidla kontroly pro SZP, jak jsou stanovena v rámci reformy (KOM(2011) 628) a zejména prohlášení věrohodnosti, které musí vedoucí pracovník každé platební agentury každoročně podávat.

V případě přímého řízení se rámec kontrol subvencí bude opírat o prováděcí pravidla finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a zejména provádění vnitřních kontrolních norem Komise, předběžné kontroly (kontroly ex-ante) všech prohlášení a certifikaci metod týkajících se nákladů, jakož i auditů ex post na vzorku prohlášení.

Komise bude v souvislosti s externím zajišťováním úkolů týkajících se řízení propagačního programu rovněž uplatňovat kontrolní opatření vyžadovaná v souladu s článkem 65 finančního nařízení v případě výkonných agentur. Bude sledovat a kontrolovat, zda výkonná agentura uskutečňuje patřičné kontrolní cíle opatření, jejichž řízení jí je svěřeno. Tento dohled bude stanoven prostřednictvím pravidel spolupráce mezi mateřským generálním ředitelstvím a agenturou.

Komise bude provádět kontroly za použití přístupu založeného na hodnocení rizik, aby zajistila, že se její audity zaměří na nejvíce rizikové oblasti.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Na informační a propagační opatření se bude vždy vztahovat stávající systém řízení a kontroly výdajů EZZF.

Pokud jde o náklady na kontroly ze strany členských států, byla příslušná analýza dodána v příloze 8 analýzy dopadu, která je přiložena k legislativním návrhům reformy SZP (KOM(2011) 626).

Pokud jde o náklady Komise, budou navyšovány s ohledem na současnou situaci v důsledku celkového navýšení výdajů (předpokládá se zdvojnásobení současných výdajů na sdílené řízení) a zejména výdajů spojených s programy spadajícími pod přímé řízení.

Přímé řízení programů týkajících se více členských států bude v rámci tohoto režimu novinkou. V případě kontroly programu téže povahy lze na základě nákladů učinit pouze jeden odhad. Lze např. uvést programy pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (KOM(2011) 834).

Má se za to, že návrh nezapříčiní zvýšení míry chyb v rámci EZZF.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Legislativní balíček k reformě SZP, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího podrobného systému kontrol a sankcí uplatňovaných platebními agenturami a základní rysy a zvláštní pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého režimu podpory. Nařízení o financování, řízení a sledování SZP se použije rovněž k připravovanému nařízení týkajícímu se propagační politiky.

Kontrolní systémy obecně stanoví podrobné správní kontroly 100 % žádostí o podporu, případné křížové kontroly s ostatními databázemi a kontroly minimálního počtu operací na místě před provedením plateb, a to v závislosti na riziku, které daný režim představuje. Pokud tyto kontroly na místě odhalí vysoký počet nesrovnalostí, musí být provedeny dodatečné kontroly.

Legislativní balíček pro reformu SZP dále stanoví, že členské státy musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat a napravovat je, ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce stanovené v právních předpisech Unie nebo členských států, a zpětně získávat neoprávněné platby i s úroky. Sem patří automatický mechanismus účetní závěrky u případů nesrovnalostí, který stanoví, že nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že dojde k soudnímu řízení, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát. Tento mechanismus bude silným motivačním faktorem, který přiměje členské státy k co nejrychlejšímu zpětnému získávání neoprávněných plateb. Pokud se navíc jedná o externě zajištěné úkoly v rámci řízení připravované propagační politiky, bude se po výkonné agentuře vyžadovat, aby Komisi oznamovala každý případ možného podvodu a nesrovnalosti, a to i ve zprávách, které pravidelně zveřejňuje.

Přísný kontrolní režim je o to významnější vzhledem k tomu, že provádění propagačních opatření je svěřeno prováděcím subjektům, s nimiž mají smluvní vztah pouze příjemci. Jelikož se v případě prováděcích subjektů jedná o obchodní subjekty, které mají nárok na zisk, bude nutné se pravidelně ujišťovat, že provádění opatření probíhá podle pravidel.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Povaha výdaje || Příspěvek

Číslo [Označení………………………...……………] || RP/NRP ([37]) || zemí ESVO[38] || kandidátských zemí[39] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

2 || 05 02 10 01 – Propagační opatření — Platby členských států 05 02 10 02 – Propagační opatření — Přímé platby Unie || NRP RP || NE NE || NE NE || NE NE || NE NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Povaha výdaje || Příspěvek

Číslo [Označení………………………...……………] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

2 || 05 01 04 xx – Výkonná agentura || NRP || NE || NE || NE || NE

Poznámky:

Komise zamýšlí pověřit částí provádění výkonnou agenturu. V takovém případě se rozpočtové položky vytvoří v rámci hlavy 5.

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

V milionech EUR

Okruh víceletého finančního rámce: || 2 || Udržitelný růst: přírodní zdroje: Dílčí strop „Výdaje související s trhem a přímé platby“

GŘ: AGRI (*) || || || 2014[40] || 2015[41] || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

05 02 10 01 || Závazky || 1) || 0,0 || 0,0 || 4,0 || 5,0 || 9,0 || 36,0 || 36,0 || 90,0

Platby || 2) || 0,0 || 0,0 || 4,0 || 5,0 || 9,0 || 36,0 || 36,0 || 90,0

05 02 10 02 || Závazky || 1a) || 0,5 || 0,5 || 15,0 || 54,0 || 90,0 || 103,0 || 103,0 || 366,0

Platby || 2a) || 0,2 || 0,2 || 0,5 || 12,7 || 31,1 || 58,6 || 84,2 || 187,5

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[42] || || || || || || || ||

05 01 04 xx || || 3) || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Prostředky CELKEM pro GŘ AGRI || Závazky || =1+1a +3 || 0,5 || 0,5 || 19,0 || 59,0 || 99,0 || 139,0 || 139,0 || 456, 0

Platby || =2+2a +3 || 0,2 || 0,2 || 4,5 || 17,7 || 40,1 || 94.6 || 120,2 || 277,5

ŸOperační prostředky CELKEM || Závazky || 4) || 0,5 || 0,5 || 19,0 || 59,0 || 99,0 || 139,0 || 139,0 || 456,0

Platby || 5) || 0,2 || 0,2 || 4,5 || 17,7 || 40,1 || 94,6 || 120,2 || 277,5

ŸProstředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || 6) || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Prostředky CELKEM pro OKRUH 2 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,5 || 0,5 || 19,0 || 59,0 || 99,0 || 139,0 || 139,0 || 456,0

Platby || =5+ 6 || 0,2 || 0,2 || 4,5 || 17,7 || 40,1 || 94,6 || 120,2 || 277,5

(*) Poznámky:

– Uvedené částky jsou odhadem dalšího finančního dopadu ve srovnání s rozpočtem pro rok 2013. Rozdělení částek mezi rozpočtové položky by mohla být upravena podle provádění programů.

– Komise od roku 2016 zamýšlí pověřit částí provádění výkonnou agenturu. Částky a rozdělení odhadovaných nákladů mohou být upraveny podle schválené konečné míry pověření.

Pro informaci: odhad celkových výdajů || || || || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || || || || V milionech EUR

Rozpočtový rok || || || || || || Rozpočet       na rok 2013 || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem                                 na roky 2014–2020

|| || || || || || || || || || || || || || ||

05 02 10 01 - Propagační opatření - Platby členských států || || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 64,0 || 65,0 || 69,0 || 96,0 || 96,0 || 510,0

05 02 10 02 - Propagační opatření - Přímé platby Unie || Závazky || 1,0 || 1,5 || 1,5 || 16,0 || 55,0 || 91,0 || 104,0 || 104,0 || 373,0

|| || || || || || Platby || 1,1 || 1,4 || 1,4 || 1,6 || 13,9 || 32,2 || 59,8 || 85,4 || 195,5

|| || || || || || || || || || || || || || ||

05 01 04 XX – Výkonná agentura || || || || || || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

|| || || || || || || || || || || || || || ||

CELKEM || || || || || || Závazky || 61,0 || 61,5 || 61,5 || 80,0 || 120,0 || 160,0 || 200,0 || 200,0 || 883,0

|| || || || || || Platby || 61,1 || 61,4 || 61,4 || 65,6 || 78,9 || 101,2 || 155,8 || 181,4 || 705,5

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ (ve srovnání s rozpočtem pro rok 2013)

V milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: AGRI ||

ŸLidské zdroje || 0,019 || 0,099 || -0.499 || -0.147 || 0.188 || 0.675 || 0,922 || 1,257

ŸOstatní správní výdaje || 0,000 || 0,000 || 0,002 || 0,006 || 0,003 || -0,001 || -0,001 || 0,009

GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 0,019 || 0,099 || -0,497 || -0,141 || 0,191 || 0,674 || 0,921 || 1,266

Prostředky CELKEM pro OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,019 || 0,099 || -0,497 || -0,141 || 0,191 || 0,674 || 0,921 || 1,266

V milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Prostředky CELKEM pro OKRUHY 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,519 || 0,559 || 18,501 || 58,583 || 99,188 || 139,675 || 139,922 || 457,266

Platby || 0,219 || 0,299 || 4,003 || 17,559 || 40,291 || 95,274 || 121,122 || 278,766

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh nevyžaduje využití operačních prostředků

– X  Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Položky závazků v milionech EUR

Uveďte cíle a výstupy || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh[43] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

PRO KONKRÉTNÍ CÍL[44] || Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit jeho přidanou hodnotu v dodavatelském řetězci

Výstup[45] || Počet programů (vnitřní trh/třetí země) || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup45 || Noví příjemci (poměr nových navrhujících organizací vůči celkovému počtu navrhujících organizací) || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup45 || Počet programů týkajících se více členských států || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

– X  Návrh vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

V milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 2,508 || 2,588 || 1,990 || 2,342 || 2,677 || 3,164 || 3,411 || 18,680

Ostatní správní výdaje || 0,110 || 0,110 || 0,111 || 0,116 || 0,113 || 0,109 || 0,109 || 0,778

Mezisoučet OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || 2,618 || 2,698 || 2,101 || 2,458 || 2,790 || 3,273 || 3,520 || 19,458

Mimo OKRUH 5[46] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM (*) || 2,618 || 2,698 || 2,101 || 2,458 || 2,790 || 3,273 || 3,520 || 19,458

(*) Tyto údaje mohou být upraveny v důsledku plánovaného pověření.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X  Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 ||

|| ŸPracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 19 || 19,5 || 13,7 || 15,3 || 17,1 || 20,1 || 21,6 ||

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

ŸExterní zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky:[47]

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 0 || 0,2 || 2,6 || 4,6 || 6,0 || 7,3 || 8,0 ||

|| XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy [48] || - v ústředí || || || || || || || ||

|| - při delegacích || || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || || ||

|| CELKEM (*) || 19 || 19,7 || 16,3 || 19,9 || 23,1 || 27,4 || 29,6 ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(*) Toto opatření je součástí programů, jejichž prováděním má být pověřena výkonná agentura. Tyto údaje by tedy mohly být upraveny na základě schváleného konečného pověření.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Provádění propagační politiky na podporu zemědělských produktů

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad s víceletým finančním rámcem

– Návrh je v souladu s návrhy víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

– ¨  Návrh si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨  Návrh vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce.

Poznámky:

Návrh týkající se víceletého finančního rámce na roky 2014–2020[49] zahrnuje v případě prvního pilíře SZP částky přímých plateb a výdaje související s tržními opatřeními. Komise z preventivních důvodů zohlednila závěry zasedání Evropské rady ze dne 8. února 2013 týkající se víceletého finančního rámce. Pokud bude přijato nařízení o víceletém finančním rámci, budou propagační opatření financována v rámci částek z dílčího stropu EZZF odsouhlasených Evropskou radou dne 8. února 2013.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X Návrh počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Finanční příspěvek Unie na opatření programu je uveden v článcích 15 a 18 předlohy nařízení. V této fázi nelze kvantifikovat celkovou částku příspěvku třetích stran, neboť sazby příspěvku se liší podle podmínek vymezených v článcích 15 a 18.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh má tento finanční dopad:

– ¨            na vlastní zdroje

– ¨            na různé příjmy

[1]               Zdroj: Výroční zpráva CIAA za rok 2010.

[2]               Sdružení národů jihovýchodní Asie

[3]               Zpráva „What Asia wants Long-term food consumption trends in Asia“, Australian Bureau of Agricultural and Resource Economics and Sciences, říjen 2013

[4]               Zdroj: Centre for Economic Policy Research (2013): Reducing Transatlantic Barriers to Trade and Investement – An Economic Assessment (prepared for DG TRADE), London.

[5]               Zdroj: Copenhagen Economics (2010): Assessment of Barriers to Trade and Investment between the EU and Japan (konečná zpráva pro GŘ TRADE).

[6]               Nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu (Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2) a nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 ze dne 14. prosince 1999 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích (Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 7).

[7]               Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

[8]               Nařízení Komise (ES) č. 501/2008 ze dne 5. června 2008 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3).

[9]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

[10]             KOM(2011) 500 (bod 6.1.3).

[11]             Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s.1).

[12]             Nařízení (EU)…, Úř. věst.…

[13]             Úř. věst. C , , s. .

[14]             Úř. věst. C , , s. .

[15]             Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

[16]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

[17]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[18]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.° XXX/20.. o jednotné společné organizaci trhů se zemědělskými produkty, Úř. věst. ...

[19]             Nařízení (EU) č. [KOM(2011) 416] ze dne... o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury, Úř. věst ......,

[20]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

[21]             Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

[22]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 23/2006.

[23]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

[24]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.° ..., kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, Úř. věst. …….

[25]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

[26]             Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

[27]             Rozhodnutí Komise 2004/391/ES ze dne 23. dubna 2004 o poradních skupinách zabývajících se záležitostmi v oblasti společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 50).

[28]             Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7).

[29]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) –– ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[30]             Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[31]             Chráněné označení původu.

[32]             Chráněné zeměpisné označení.

[33]             Bod V shrnutí zprávy Evropského soudního dvora č. 10/2009 „Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů“.

[34]             http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/promotion/index_en.htm

[35]             http://www.wheatworld.org/wp-content/uploads/trade-global-insight-map-report-march2010-20100423.pdf

[36]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[37]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[38]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[39]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[40]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Odhady se zakládají na předpokladu, že s prováděním se začne v roce 2016.

[41]             Částky pro rok 2015, jež jsou vyhrazeny v rámci režimu před reformou, jsou pro informaci předloženy a oproti roku 2014 se nemění, a to nezávazně na podrobných odhadech pro rok 2015, jež budou stanoveny v rámci návrhu rozpočtu na rok 2015.

[42]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo opatření EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[43]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[44]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[45]             V souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení SZP stanoveným v článku 110 nařízení (EU) č. [xxx/xxxx] o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky [horizontální nařízení o SZP] bude vypracován společný rámec pro sledování a hodnocení a na základě toho budou poté patřičně doplněny tabulky ukazatelů.

[46]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo opatření EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[47]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[48]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[49]             KOM(2011) 500 ze dne 29.6.2011.