DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Tato iniciativa je zakotvena ve strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020[1], která digitální infrastruktury klade na popřední místo jako součást stěžejní iniciativy „Digitální agenda program pro Evropu“[2]. Digitální agenda usiluje mimo jiné o zavedení přeshraničních online veřejných služeb, jež mají zvýšit mobilitu podniků a občanů. Interoperabilita veřejných služeb je nezbytná zejména v případě, kdy právní předpisy a iniciativy týkající se jednotného trhu (např. směrnice o službách či akční plán pro elektronické zadávání veřejných zakázek) předpokládají, že podniky mohou vstupovat do kontaktů s veřejnou správou a vykonávat vůči ní podnikatelské úkony pomocí elektronických prostředků a přes hranice. Zdůrazňuje dále potřebu zajistit zavedení a šíření stále rychlejšího širokopásmového připojení pro všechny, a to prostřednictvím jak pevných, tak i bezdrátových technologií, a usnadnit investice do nových velmi rychlých, otevřených a konkurenceschopných internetových sítí, které jsou budou jádrem budoucí moderní ekonomiky. Samotná Evropská unie si vytýčila ambiciózní cíle, pokud jde o zavádění a používání širokopásmového připojení do roku 2020.

Dne 29. června 2011 Komise přijala sdělení „Rozpočet pro Evropu 2020“ na příští víceletý finanční rámec (VFR) (2014–2020)[3], který navrhuje vytvoření nástroje pro propojení Evropy za účelem podpory dokončení prioritních energetických, dopravních a digitálních infrastruktur s jediným fondem ve výši 40 miliard EUR, z toho nichž Komise navrhla vyčlenit 9,2 miliardy EUR je určených pro na digitální sítě a služby.

Dne 8. února 2013 přijala Evropská rada závěry o novém víceletém finančním rámci, jímž byl rozpočet na digitální služby nástroje pro propojení Evropy „CEF Digital“ stanoven na 1 miliardu EUR. Komise tedy nyní navrhuje změnit svůj návrh nařízení o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí. Jednání mezi Radou a Evropským parlamentem o nadcházejícím víceletém finančním rámci nejsou v době sestavování této důvodové zprávy dosud ukončena. Nadále probíhají i jednání o návrhu nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy.

Pozměněný návrh zohledňuje v co největší míře aktuální postoje v Radě a v příslušném výboru Evropského parlamentu. Jeho záměrem je intervence v rámci nástroje pro propojení Evropy zacílit – v souladu s přísnými kritérii k určování priorit – na menší počet infrastruktur digitálních služeb a příspěvek na širokopásmové připojení omezit na finanční nástroje. Cílem je podnítit jednak soukromé investice, jednak investice z jiných veřejných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy. Navzdory omezenému finančnímu příspěvku na širokopásmové připojení vymezuje návrh rámec, díky němuž se budou moci ve vyšší míře zapojit i podniky a institucionální subjekty, např. Evropská investiční banka.

Účel návrhu

Účelem tohoto nařízení je vytvořit řadu hlavních směrů zahrnujících cíle a priority předpokládané pro infrastruktury širokopásmových sítí a digitálních služeb v oblasti telekomunikací v souvislosti s nástrojem pro propojení Evropy.

Hlavní směry určují v příloze projekty společného zájmu pro zavádění infrastruktur širokopásmových sítí a digitálních služeb a širokopásmových sítí. Tyto projekty přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, včetně malých a středních podniků (SME), podpoří vzájemné propojení a interoperabilitu vnitrostátních, regionálních a místních sítí a také přístup k nim a posílí rozvoj jednotného digitálního trhu. Jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě nástrojů dostupných podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy, který je součástí uvedeného návrhu nařízení.

Cílem tohoto nařízení je odstranit Přístup v tomto nařízení je zaměřen na odstranění problematickáých místa, která brání dokončení jednotného digitálního trhu, tj. zajistit napojení na síť a přístupu k infrastruktuře veřejných digitálních služeb, včetně přeshraničního napojení. Blokování telekomunikačních sítí z provozního hlediska na rozdíl např. od financování obchvatu kolem nějakého hlavního města, který je důležitý pro plynulost provozu v dopravním koridoru, se týká aspektů jak nabídky, tak i poptávky. Na straně nabídky omezení ve značné míře souvisí se suboptimální situací na selháním trhu a průvodním malým ekonomickým významem pro investování do širokopásmových sítí a poskytováním důležitých služeb veřejného zájmu (např. elektronické zdravotnictví (eHealth), elektronická identita (eIdentity), elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) a jejich přeshraniční interoperabilita). Na straně poptávky se jednotný digitální trh s jeho značným potenciálem růstu spoléhá na to, že všichni občané, podniky a subjekty veřejné správy budou napojeniy na digitální sítě.

Cílem nástroje pro propojení Evropy je využívat inovační finanční nástroje, aby se dal podnět k investicím do infrastruktury snížením investičního rizika a poskytnutím dlouhodobého financování pro alternativní i zavedené investory. Inovační finanční nástroje zajišťují důležitý pákový efekt pro soukromé a jiné veřejné investice a současně se stále opírají o tržní mechanismy. Pokud je ekonomický význam investování do infrastruktury mimořádně malý, nástroj pro propojení Evropy předpokládá také možnost poskytnout spolufinancování prostřednictvím grantů.

Na poli širokopásmových sítí opatření napomáhající projektům společného zájmu v oblasti širokopásmového připojení podpoří investice do sítí schopných dosáhnout do roku 2020 cílů Digitální agendy pro Evropu týkajících se univerzálního pokrytí o rychlosti 30 Mb/s; nebo předplaceného napojení nejméně poloviny domácností na internet o rychlosti vyšší než 100 Mb/s. Bude vytvořeno vyrovnané portfolio projektů pro rychlost 30 a 100 Mb/s a mělo by se přihlédnout rovněž k investičním potřebám členských států, které se orientačně odhadují až na 270 miliard EUR.

U infrastruktury digitálních služeb jsou problematická místa, pokud jde o zavádění služeb v interoperabilním rámci, řešena prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a režimů přímých grantů, v některých případech které jsou ve většině případů doprovázeny s financováním platforem na úrovni EU v plném rozsahu vysokou mírou spolufinancování, neboť neexistují žádní přirození vlastníci evropské interoperabilní infrastruktury služeb. Samozřejmě ani jednotlivé členské státy, ani soukromí investoři by nezajistili zavedení přeshraničních služeb v interoperabilním rámci. Přidaná hodnota EU je tedy vysoká.

V oblasti infrastruktur digitálních služeb jsou z hlediska projektůy společného zájmu prioritou především stavební prvky uvedené v příloze. zahrnují transevropská vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy, přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment) založené na interoperabilní identifikaci a ověřování (např. celoevropské elektronické postupy: pro založení podniku; pro přeshraniční zadávání veřejných zakázek, elektronickou justici (e-Justice), přeshraniční služby elektronického zdravotnictví (eHealth)); pro umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru, včetně digitálních zdrojů evropského dědictví, data.eu, a vícejazyčných zdrojů; pro bezpečnost a zabezpečení (bezpečnější internet a kritické infrastruktury služeb) a inteligentní energetické služby. Projekty společného zájmu mohou zahrnovat také činnost elektronických veřejných služeb prováděných na základě jiných programů Společenství, např. program ISA („řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy“). Každoročně budou v závislosti na dostupných finančních prostředcích vybírány ze seznamu v příloze konkrétní infrastruktury digitálních služeb, jež by měly být zavedeny.

V případě širokopásmových sítí bude objem zdrojů, jež bude možno vyčlenit podle tohoto nařízení, malý. V oblastech, kde jsou soukromé investice nedostatečné, si veřejná finanční podpora sice ponechává svou opodstatněnost, avšak bude muset pocházet primárně z jiných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy. Budou k nim patřit zejména zdroje vnitrostátní a evropské strukturální a investiční fondy, u nichž je pravděpodobné, že mezi tematické cíle, pro něž budou platit požadavky koncentrace tematických priorit, budou zahrnuty informační a komunikační technologie.

Nicméně vzhledem k zásadnímu významu širokopásmových sítí z hlediska hospodářského růstu a zaměstnanosti a s ohledem na obtíže finančního i technického charakteru, jež jsou spojeny s veřejnými investicemi v tomto odvětví, počítá toto nařízení s přípravnými intervencemi omezeného rozsahu. Z nástroje pro propojení Evropy bude financován menší příspěvek na vytvoření finančních nástrojů na úrovni Evropské unie (dále jen „Unie“), zejména ve spolupráci s Evropskou investiční bankou. Díky tomuto příspěvku tak bude možno efektivně využívat dalších veřejných i soukromých zdrojů. Z nástroje samotného tedy sice bude možno financovat jen omezený počet projektů v oblasti širokopásmových sítí, avšak současně bude díky němu snazší efektivně alokovat zdroje např. evropských strukturálních a investičních fondů, neboť řídící orgány budou schopny poskytovat příspěvky z operačních programů. Díky těmto příspěvkům, jež budou účelově vyčleněny na použití v příslušném členském státě či regionu, by mohlo být při realizaci projektu snazší též dosáhnout kritického množství a úspor z rozsahu. Při vymezování rámce, jehož prostřednictvím se budou moci svými příspěvky více zapojovat podniky a institucionální subjekty, návrh usiluje o to, aby příspěvek na projekty společného zájmu v oblasti širokopásmového připojení svým objemem několikanásobně překračoval úroveň financování, kterou umožňuje nařízení.

Opatření přispívající k projektům společného zájmu jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy[4]. Daný návrh je proto třeba posuzovat v souvislosti s návrhem na toto nařízení. Nařízení stanoví také kritéria pro určení nových projektů společného zájmu na základě posouzení Komise týkající se měnících se politických priorit, technologického rozvoje nebo situace na příslušných trzích.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

Pokud jde o zavádění širokopásmového připojení, uskutečnila se řada konzultací s členskými státy, průmyslem a sociálními subjekty. Zahrnovaly zejména kulatý stůl viceprezidenta VP Kroes s výkonnými řediteli poskytovatelů obsahu, výrobci zařízení, investory a telekomunikačními operátory z předních světových společností jako Nokia, Alcatel Lucent, Google, Ericsson, News Corp atd. a také první shromáždění Digitální agendy konané v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2011, na němž se sešlo více než 1000 zúčastněných stran ze soukromého a veřejného sektoru a rovněž občanské společnosti. Při těchto a mnohých dalších příležitostech zúčastněné strany ve velké míře souhlasily s hodnocením Komise, že existující telekomunikační investiční model není vhodný k tomu, aby bylo dosaženo zavedení dostupných, kvalitních infrastruktur širokopásmového připojení pro všechny evropské občany, a vítají plány Komise na využití cílených veřejných investic, např. využitím inovačních finančních nástrojů za účelem zvýšení potřebných investicí do infrastruktur na podporu alternativních a více udržitelných modelů investicí.

Evropský parlament v návrhu zprávy o budoucím víceletém finančním rámci (VFR) uznal důležitost použití rozpočtu na zvýšení investic do širokopásmového připojení.

Pokud jde o přeshraniční infrastruktury digitálních služeb, Komise pracovala v průběhu mnoha let s různými skupinami zúčastněných stran. Hodnocení a odborné posudky existujících aktivit, např. Europeana (pro kulturní dědictví) nebo program bezpečnějšího internetu, obecně vyžadují, aby aktivity pokračovaly a rozšiřovaly se.

S ohledem na orientační snížení rozpočtu z 9,2 miliardy na 1 miliardu EUR je jednoznačně nutno omezit oblast působnosti programu. V případě infrastruktur digitálních služeb lze tohoto cíle dosáhnout buď redukcí původně navrženého počtu služeb nebo zavedením souboru přísnějších kritérií pro financování. Stávající návrh Komise ve skutečnosti činí obojí. Z rozpočtových důvodů byly z přílohy návrhu vypuštěny dvě služby („transevropské vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy“ a „zavádění řešení informačních a komunikačních technologií pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb“), a naopak doplněna byla jedna infrastruktura všeobecných služeb (viz níže).

V dosavadních legislativních rozpravách navrhla pracovní skupina Rady pro telekomunikace přidat další infrastruktury digitálních služeb pro účely „elektronických postupů pro přesun z jedné evropské země do druhé“, „evropské platformy pro propojení služeb zaměstnanosti a sociálního zabezpečení “ a „on-line platforem správní spolupráce“. Z rozpočtových důvodů nebylo možno ponechat v příloze návrhu všechny z uvedených služeb.

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku přidal na seznam další infrastruktury digitálních služeb pro účely „zavádění infrastruktur v oblasti veřejné dopravy umožňující využití bezpečných a interoperabilních mobilních proximitních služeb“, „platformy pro řešení sporů online“, „evropské platformy pro přístup ke zdrojům vzdělávání“ a „interoperabilních přeshraničních elektronických služeb pro oblast fakturace“. V příloze tohoto návrhu byly ponechány některé z nich.

V oblasti širokopásmového připojení program buď nemohl stanovit žádné intervence, nebo stanovil intervence omezené, jež měly stimulovat soukromé investice a aktivovat další veřejné finanční zdroje. Jelikož bude možné čerpat na širokopásmové připojení prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů, zejména v rámci čtvrtého tématu, v němž jsou soustředěny vymezené priority Evropského fondu pro regionální rozvoj, a vzhledem k tomu, že využívat strukturálních fondů pro účely širokopásmového připojení není právě snadné, počítá tento návrh s vytvořením finančních nástrojů, jež mají při alokaci prostředků mj. ze strukturálních fondů efektivním způsobem pomoci.

Rada i Parlament sdílí názor, že intervence by neměly vést k vytěsňování soukromých investic. Oba orgány se dále shodly na tom, že by se tyto intervence měly řídit zásadou technologické neutrality. EP však zavedl velmi ambiciózní cílové hodnoty přenosové rychlosti („v rámci možností minimálně 1 Gb/s“), zatímco některé členské státy usilovaly o to, aby byl původní návrh Komise zmírněn tím, že by intervence prováděné pomocí nástroje pro propojení Evropy provázal s druhým cílem Digitální agendy pro Evropu (30 Mb/s). Tento návrh požaduje, aby byly finanční prostředky EU využívány přednostně na investice do nejmodernějších technologií, a zároveň nabízí členským státům pružnost při výběru projektů na svém území, které by profitovaly z přístupu k dlouhodobému financování. Návrh tím opětovně zdůrazňuje vazbu na cíle Digitální agendy a zároveň zachovává ducha preferencí, jež vyjádřily oba orgány. Upřednostňovanému způsobu intervencí pak byly věnovány další diskuse o grantech a finančních nástrojích (úvěry, záruky, projektové dluhopisy a vlastní kapitál). S ohledem na omezené zdroje tento návrh stanoví pouze vytvoření finančních nástrojů jakožto zdrojů dlouhodobého financování s efektivně stanovenou cenou, které jsou sladěny s infrastrukturními potřebami.

Pokud jde o horizontální otázky, původní návrh Komise předpokládal, že změna v seznamu projektů společného zájmu obsaženém v příloze bude provedena na základě pravomocí přijímat akty v přenesené pravomoci. K zohlednění obav zejména členských států návrh předpokládá dostatečně flexibilní znění přílohy a stanoví, že nezbytné modifikace v programu zavede prováděcí akt.

V průběhu legislativních a rozpočtových jednání byl nástroj pro propojení Evropy přijat četnými zúčastněnými organizacemi, k nimž patřily Digital Europe, nadace Europeana, Aliance pro informace veřejného sektoru (Public Sector Information Alliance), Technologická aliance mnohojazyčné Evropy (Multilingual Europe Technology Alliance), Sdružení evropských provozovatelů telekomunikačních sítí, Evropská asociace kompetitivních telekomunikací (European Competitive Telecommunications Association) a Rada FTTH (FTTH Council).

Původní zZpráva o hodnocení dopadu z roku 2011 se zabývala zabývá dvěma možnostmi. První základní možnost předpokládala předpokládá, že na širokopásmové připojení nebudou přiděleny žádné finanční prostředky EU kromě případně prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů a že bude pokračovat program pro konkurenceschopnost a inovace pro infrastruktury digitálních služeb jenom v rozsahu pilotních projektů. V tomto scénáři by nebylo dosaženo kritického množství nebo zavedení digitálních služeb a investice do širokopásmového připojení by byly v mnohých regionech nadále nedostatečné a neefektivně financované z důvodu malého konkurenčního tlaku a vysokého obchodního rizika. Stejně tak lze očekávat, že veřejné služby on-line zůstanou nedostatečně rozvinuté a nebudou interoperabilní přes hranice kvůli roztříštěnosti nebo suboptimálnímu neoptimálních úsilí a technickýmch řešením, nedostatku kritického množství, vysokýmch nákladům pro poskytovatele služeb a příjemce služeb. Tato možnost by tedy nepřispěla k dosažení jednotného digitálního trhu a mnohým Evropanům by nadále chyběly digitální příležitosti.

Druhá možnost navrhuje finanční nástroje, kteréý by doplnily a aktivovaly finanční zdroje, jež jsou v současnosti dostupné na základě první možnosti. Je to v souladu s opatřením zahrnutým do návrhu víceletého finančního rámce, který Evropská komise zveřejnila dne 29. června 2011, a který vytváří „nástroj pro propojení Evropy“ za účelem financování infrastruktury. Nový nástroj bude financovat projekty infrastruktury s vysokou přidanou hodnotou EU, a to nejenom „materiální“ infrastrukturu, ale rovněž i „nemateriální a inteligentní“ infrastrukturu a struktury řízení, za účelem realizace dopravní „hlavní sítě“, energetických „prioritních koridorů“ a také digitální infrastruktury. Nástroj by byl zaměřen na projekty s vysokou evropskou přidanou hodnotou, jako jsou přeshraniční propojení nebo zavádění systémů v celé EU, které se musí realizovat do roku 2020. S cílem maximalizovat dopad by příslušná ustanovení zajistila spojení tržních nástrojů a přímé podpory EU., aby se podpořila účast specializovaných investorů infrastruktury. V případě grantů by Komise byla nadále odpovědná za celkové plánování a výběr projektů s případnou podporou výkonné agentury, zatímco navrhovatelé projektů by zajistili fyzické provádění. V případě finančních nástrojů bude provádění postoupeno specializovaným finančním institucím, ale způsobilost určí Komise. Členské státy přispějí k úsilí zpracováním národních plánů pro vysokorychlostní internet v souladu s cíli širokopásmového připojení, zatímco mapování širokopásmové infrastruktury a služeb (na úrovni EU a na vnitrostátní/regionální úrovni) určí mezery v pokrytí a dá podnět k iniciativám mnohých soukromých a veřejných investorů. Novým návrhem se zásadně nemění duch ani způsoby intervencí, jež byly analyzovány v rámci druhé možnosti, avšak prostřednictvím přísnějších kritérií způsobilosti je redukován záběr těchto zásahů.

V dnešní době je poskytována celá řada přeshraničních digitálních služeb, s jejichž pomocí probíhá komunikace mezi orgány evropské veřejné správy na podporu politik EU. Při poskytování nových řešení je důležité využít stávajících řešení, jež byla realizována v kontextu dalších evropských iniciativ. Důležité je i zabránit tomu, aby se práce prováděla nadvakrát, a postarat se o koordinaci a sladění přístupů a řešení napříč různými iniciativami a politikami (např. programy ISA, Fiscalis či Horizont 2020).

3.           PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Právní základ

Navrženým nařízením bude zrušeno a nahrazeno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97 ze dne 17. června 1997, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě.

Navržené opatření bude v souladu s článkem 172 SFEU, který poskytuje právní základ pro zásah EU podporující vytvoření a rozvoj transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

Subsidiarita a proporcionalita

Koordinovaný rozvoj transevropských telekomunikačních sítí za účelem pomoci v zavádění širokopásmových infrastruktur, podpory služeb v rámci jednotného evropského trhu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti si vyžaduje přijetí opatření na úrovni Unie, protože by je nemohly přijmout členské státy individuálně.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality a zůstává v rámci opatření v oblasti transevropských telekomunikačních sítí podle ustanovení článku 170 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Volba právního nástroje

Současné hlavní směry pro telekomunikace byly navrženy a přijaty jako rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které je specielně adresováno členským státům, a hlavní směry jsou v souladu s ním závazné pro všechny členské státy v celém rozsahu.

Nástroj však usnadní zejména zavádění telekomunikační infrastruktury a podpoří služby soukromoprávních subjektů (včetně operátorů, veřejných služeb, výrobců zařízení atd.) a regionálních a místních orgánů. Když se kromě členských států zapojí do plánování, rozvoje a provozování digitálních telekomunikačních sítí více subjektů, bude důležité zajistit, aby hlavní směry byly závazné pro všechny. Komise proto zvolila nařízení jako právní nástroj pro tento návrh.

Financování

Projekty společného zájmu jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy [XX/20012]. Finanční podpora je poskytována v souladu s příslušnými pravidly a postupy přijatými Unií, prioritami financování a dostupností zdrojů.

Přenesení pravomoci

Telekomunikační sítě se rychle vyvíjejí a seznam projektů společného zájmu by mohl být v budoucnosti upraven s cílem odrazit tento rychlý vývoj. Za účelem plnění tohoto úkolu by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Důsledky pro další návrhy Komise

Stávající změny návrhu Komise ovlivňují jiný návrh, který v současnosti prochází legislativním procesem, a sice nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy. Toto nařízení vymezuje podmínky, způsoby a postupy, jimiž se řídí poskytování finanční pomoci Unie pro účely transevropských sítí v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací.

Tyto nezbytné změny se nedotknou horizontálních prvků nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy; výjimkou je označení nařízení jako textu s významem pro EHP, jímž má být umožněna účast zemí EHP na jeho provádění.

Změny v nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy, budou omezené. Může se jednat o přeformulování některých bodů odůvodnění, tak aby byly reflektovány změny v zacílení intervencí a o modifikaci či vypuštění některých ustanovení, včetně čl. 7 odst. 4 o způsobilosti a podmínkách finanční pomoci v oblasti telekomunikací a včetně čl. 10 odst. 4 písm. b) o míře financování akcí v oblasti širokopásmového připojení. V článku 20 již nebude nutno upravovat přenesení pravomoci k tomu, aby bylo možno měnit část přílohy věnovanou telekomunikacím.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh si nevyžádá žádné další výdaje z rozpočtu EU.

Návrh nařízení o hlavních směrech pro realizaci transevropských telekomunikačních sítí navazuje na návrh nařízení o nástroji pro propojení Evropy (CEF), které poskytne právní a finanční rámec. Návrh nového VFR, jejž předložila Komise, počítal s tím, že na telekomunikace bude v V rámci balíčku nástroje pro propojení Evropy je na telekomunikace přidělená částka ve výši vyčleněno 9,2 miliardy EUR[5]. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 8. února 2013 o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 vyčlenila na telekomunikační sekci nástroje pro propojení Evropy částku ve výši 1,0 miliardy EUR (v cenách roku 2011). Konečný příděl na telekomunikace bude znám, jakmile bude dosaženo politické dohody o číselných údajích VFR a jakmile legislativní orgán přijme nový právní základ.

2011/0299 (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1336/97/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[6],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[7],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Telekomunikační sítě a služby jsou čím dál tím víc založeny na internetových infrastrukturách, kde jsou úzce propojeny širokopásmové sítě s digitálními službami. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, služby a podnikání. Transevropská dostupnost rychlého internetu a digitálních služeb ve veřejném zájmu je proto důležitá pro hospodářský růst a jednotný trh.

(2)       Dne 17. června 2010 schválila Evropská rada Digitální agendu pro Evropu[8], jejímž cílem je stanovit postup pro maximální využití sociálních a ekonomických možností informačních a komunikačních technologií. Účelem je stimulovat nabídku a poptávku, pokud jde o konkurenceschopnou infrastrukturu vysokorychlostního internetu a digitální služby na internetu, a učinit tak další krok k vytvoření skutečně jednotného digitálního trhu, který je nezbytný pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(3)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […/…] ze dne […], kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy[9], stanoví podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční pomoci Unie pro transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a digitálních komunikací. Vzhledem k tomu, že podobné výzvy a příležitosti jsou i v odvětvích, na která se vztahuje nařízení o nástroji pro propojení Evropy, existuje významný prostor pro využití synergií, mj. kombinováním finančních zdrojů v rámci nástroje pro propojení Evropy s jinými zdroji financování.

(4)       Existuje velké množství přeshraničních digitálních služeb, které v rámci podpory politik EU zajišťují komunikaci mezi evropskými orgány veřejné správy. Je důležité, aby nová řešení vycházela z těch stávajících, která již byla zavedena v souvislosti s dalšími evropskými iniciativami, aby nedocházelo ke zdvojování práce a aby byla zajištěna koordinace a sladění přístupů a řešení v rámci různých iniciativ a politik, jako je například program ISA, program Fiscalis a iniciativa Horizont 2020. Stejně tak je důležité, aby řešení byla v souladu se schválenými standardy, specifikacemi a směry, jako je Evropský rámec interoperability evropských veřejných služeb (EIF)[10].

(5)       U rozsáhlých pilotních projektů prováděných mezi členskými státy a spolufinancovaných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, jako je PEPPOL, STORK, epSOS, eCODEX nebo SPOCS, byly na vnitřním trhu prověřeny hlavní přeshraniční digitální služby založené na společných stavebních prvcích. Tyto služby již dosáhly nebo v blízké budoucnosti dosáhnou zralosti, která je pro zavedení do praxe požadována. U stávajících projektů společného zájmu se již ukázalo, že postup na úrovni EU má jednoznačnou přidanou hodnotu, např. v oblasti kulturního dědictví (Europeana), ochrany dítěte (Bezpečnější internet), sociálního zabezpečení (EESSI), přičemž byly navrženy další projekty, jako např. v oblasti ochrany spotřebitele (řešení sporů on-line).

(6)       Infrastruktury digitálních služeb realizované v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy[11] usnadní elektronickou interakci mezi evropskými orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích. To zase umožní poskytování základních služeb, mimo jiné v oblastech, jako je elektronická identifikace a zadávání zakázek, přeshraniční propojení obchodních rejstříků, interoperabilní elektronické přeshraniční zdravotnické služby, jakož i přeshraniční spolupráce týkající se kybernetické bezpečnosti, a přispěje tak k vytvoření jednotného digitálního trhu. Této interakce mezi správními orgány bude dosaženo vytvořením a/nebo rozšířením interoperabilních platforem hlavních služeb, a to na základě stávajících společných stavebních prvků, a/nebo zajištěním dalších stavebních prvků nezbytných pro rozvoj dalších platforem hlavních služeb, a prostřednictvím souvisejících obecných služeb pro propojení vnitrostátních infrastruktur s platformami hlavních služeb, aby mohly být poskytovány přeshraniční digitální služby.

(7)       Pokud jde o infrastruktury digitálních služeb, představují stavební prvky předpoklad pro vytvoření ostatních infrastruktur digitálních služeb, a proto mají vyšší prioritu. Infrastruktury digitálních služeb by mimo jiné měly vytvářet evropskou přidanou hodnotu a pokrývat skutečně prokázané potřeby. Aby mohly být zavedeny do praxe, měly by být z technického i provozního hlediska dostatečně zralé, což musí být prokázáno zejména úspěšnou realizací pilotních projektů. Měly by být založeny na konkrétním plánu udržitelnosti, aby byl zajištěn dlouhodobý provoz platforem hlavních služeb nad rámec nástroje pro propojení Evropy. Z toho důvodu by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla být pokud možno v průběhu času postupně ukončována a měly by být uvolněny finanční prostředky ze zdrojů jiných než nástroj pro propojení Evropy.

(8)       Pro financování by měly být upřednostněny infrastruktury digitálních služeb, které jsou nezbytné pro splnění právních povinností vyplývajících z právních předpisů EU a/nebo vyvíjejí nebo zajišťují stavební prvky, s možným významným dopadem na rozvoj celoevropských veřejných služeb, aby mohlo být podpořeno větší množství infrastruktur digitálních služeb a v průběhu času postupně zbudován evropský ekosystém interoperability. V této souvislosti se právními povinnostmi rozumí zvláštní ustanovení, která vyžadují buď vytvoření, nebo využití infrastruktur digitálních služeb, nebo požadují výsledky, kterých lze dosáhnout pouze prostřednictvím evropských infrastruktur digitálních služeb.

(9)       Členské státy by měly podporovat místní a regionální orgány v tom, aby se plně a účinně zapojily do správy infrastruktur digitálních služeb, a měly by zajistit, aby projekty společného zájmu, které se týkají přeshraničního poskytování služeb elektronické veřejné správy, braly v úvahu doporučení EIF.

(10)     Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2011 nazvaném „Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu“[12] zdůraznil, že širokopásmové služby jsou klíčem ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie a velkou měrou přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření kvalitních pracovních příležitostí v Unii.

(11)     Digitální agenda pro Evropu stanoví, že do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k internetu o rychlosti vyšší než 30 Mb/s a polovina nebo více evropských domácností by měla mít předplacené internetové připojení o rychlosti vyšší než 100 Mb/s.

(12)     Vedoucí úlohu při zavádění a modernizaci širokopásmových sítí by měl hrát soukromý sektor, přičemž podporou by mu měl být regulační rámec podporující hospodářskou soutěž a investice. V případě, kdy objem soukromých investic není dostatečný, provedou členské státy nezbytné kroky k dosažení cílů Digitální agendy. Veřejná finanční podpora pro širokopásmové sítě by měla být omezena na programy nebo iniciativy zaměřené na projekty, které nemohou být financovány pouze soukromým sektorem, což musí být doloženo hodnocením ex-ante, kterým se zjistí nedostatky trhu či suboptimální investiční situace.

(13)     Finanční nástroj(e) pro širokopásmové sítě nesmí vést k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investic nebo vytvářet překážky, které soukromé investory odradí. Zejména musí být v souladu s články 101, 102, 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(14)     Vzhledem k tomu, že finanční zdroje, které jsou k dispozici v rámci nástroje pro propojení Evropy, jsou omezené, měla by se finanční pomoc zaměřit na vytvoření finančních mechanismů na úrovni Unie, které přilákají další investice, podpoří multiplikační efekt, a usnadní tak efektivní využívání soukromých a jiných veřejných investičních zdrojů. Díky tomuto přístupu vzniknou příznivé podmínky pro finanční příspěvky podniků a institucionálních subjektů, jejichž výše může výrazně překročit úroveň přímo způsobilého financování v rámci nástroje pro propojení Evropy.

(15)     Podpora zavádění širokopásmových sítí poskytovaná v rámci nástroje pro propojení Evropy by měla doplňovat pomoc poskytovanou podle jiných unijních programů a iniciativ, včetně evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), v případech, kdy je v rámci hodnocení ex-ante zjištěno selhání trhu či suboptimální investiční situace a kdy tak rozhodnou řídící orgány. Finanční pomoc pro zavádění širokopásmových sítí poskytovaná v rámci nástroje pro propojení Evropy by měla přispět k úsilí členských států, a to jak přímo, tak tím, že zajistí investiční nástroje pro dobrovolné, účelově vázané příspěvky z jiných zdrojů, včetně ESIF, v důsledku čehož budou moci členské státy využít know-how a úspory z rozsahu, které skýtají nástroje řízené EU, s cílem zlepšit efektivní využití veřejných prostředků.

(16)     Unie může podpořit zavádění širokopásmových sítí, které přispívají k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu, ve všech možných oblastech, včetně příměstských a venkovských oblastí, řídce osídlených a méně rozvinutých regionů. To zahrnuje zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených, horských, odlehlých a okrajových regionů, včetně ostrovních členských států, s ústředními regiony Unie a/nebo akce ke zlepšení spolehlivosti nebo kvality spojení mezi těmito regiony a ústředními regiony Unie.

(17)     Při provádění tohoto nařízení by způsob intervence měl být sladěn s povahou daných akcí. Platformy hlavních služeb, které nemohou být financovány z jiných zdrojů, by proto v oblasti infrastruktur digitálních služeb měly být upřednostněny pro financování, a to formou zadávání veřejných zakázek, nebo ve výjimečných případech formou grantů, zatímco na obecné služby by měla být poskytnuta pouze omezená finanční pomoc z nástroje pro propojení Evropy. Navíc by jakákoliv finanční pomoc z nástroje pro propojení Evropy měla být zaměřena na účinné využívání fondů Unie, a proto by širokopásmové sítě měly být podporovány finančními nástroji, které přinášejí větší pákový efekt než granty.

(18)     Intervence podle tohoto nařízení by měla být zaměřena na dosažení synergií a interoperability mezi různými projekty společného zájmu popsanými v příloze, jakož i s jinými infrastrukturami, včetně dopravních a energetických infrastruktur podporovaných v rámci nástroje pro propojení Evropy, příslušnými výzkumnými infrastrukturami podporovanými mimo jiné prostřednictvím programu Horizont 2020 a příslušnými infrastrukturami podporovanými z evropských strukturálních a investičních fondů, a zároveň by nemělo docházet ke zdvojování činností a nepřiměřenému administrativnímu zatížení.

(19)     Finanční pomoc pro projekty společného zájmu by měla být doplněna horizontálními akcemi, včetně technické pomoci, opatření na povzbuzení poptávky a koordinace, přičemž cílem by měl být co největší dopad intervence EU.

(20)     Při vyčlenění prostředků na intervenci v oblasti širokopásmových sítí by Komise měla vzít v úvahu výsledky hodnocení stávajících finančních nástrojů Unie.

(21)     Výběr nových akcí, které by měly být financovány v rámci nástroje pro propojení Evropy, jakož stanovení úrovně jejich financování budou provedeny v rámci ročního pracovního programu navrženého Komisí.

(22)     Komisi by měla být nápomocna odborná skupina složená ze zástupců členských států za účelem konzultací a podpory mj. při monitorování realizace těchto hlavních směrů, plánování, hodnocení a řešení problémů s realizací.

(2)       Evropská rada dne 26. března 2010 uvítala návrh Komise na zahájení strategie Evropa 2020. Jednou ze tří priorit strategie Evropa 2020 je inteligentní růst pomocí rozvoje ekonomiky na základě znalostí a inovace. Investice do telekomunikací, zejména do širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb, jsou nezbytnou podmínkou pro inteligentní, ale také udržitelný hospodářský růst Unie podporující začlenění.

(3)       Evropská rada schválila dne 17. června 2010 Digitální agendu pro Evropu[13] a vyzvala všechny instituce, aby se účastnily na jejím plném provádění. Cílem Digitální agendy je stanovit postup pro maximální využití sociálních a ekonomických možností informačních a komunikačních technologií, zejména zavedením vysokorychlostních širokopásmových sítí se snahou zajistit, aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k internetu o rychlosti nejméně 30 Mb/s a aby polovina nebo více evropských domácností měla předplacené internetové připojení o vyšší rychlosti než 100 Mb/s. Cílem digitální agendy je vytvořit stabilní právní rámec za účelem stimulování investicí do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury vysokorychlostního internetu a souvisejících služeb; skutečný jednotný trh pro obsah a služby on-line; aktivní napomáhání digitalizaci evropského bohatého kulturního dědictví, prosazování přístupu k internetu a jeho používání všemi, především podporou počítačové gramotnosti a přístupnosti. Členské státy by kromě toho měly provádět operační národní plány pro vysokorychlostní internet, zaměřit veřejné financování na oblasti, které nejsou plně pokryty soukromými investicemi do infrastruktur internetu, a podporovat zavádění a používání moderních a dostupných služeb on-line.

(4)       Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu[14] vyvozuje závěr, že kritická úloha internetu znamená, že jeho přínosy pro společnost jako celek mají mnohem větší význam než soukromé pobídky investic do rychlejších sítí. Veřejná podpora této oblasti je proto nezbytná, neměla by však nadmíru narušovat hospodářskou soutěž.

(5)       Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet pro Evropu 2020[15] počítá s vytvořením nástroje pro propojení Evropy v souvislosti s víceletým finančním rámcem s cílem řešit uspokojení potřeb infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií. Synergie mezi těmito odvětvími a také s jinými investičními programy Unie jsou klíčové, neboť podobné úkoly, které se objevují, si vyžadují řešení, která uvolňují růst, potlačují roztříštěnost, posilují soudržnost, podporují využívání inovačních finančních nástrojů a řeší selhání trhu a také odstraňování problematických míst, která brání dokončení jednotného trhu.

(6)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […/…] ze dne […] o nástroji pro propojení Evropy[16] stanoví podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční podpory Unie pro transevropské sítě s cílem podpořit projekty v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur.

(7)       Akce v oblasti širokopásmových sítí budou v souladu s příslušnými politikami, nařízením a pokyny Unie. Zahrnuje to soubor pravidel a pokynů pro telekomunikační trhy, zejména regulační rámec pro elektronické komunikace přijatý v roce 2009, který zajišťuje ucelený, spolehlivý a pružný přístup k nařízení o elektronických komunikačních sítích a službách na rychle se rozvíjejících trzích. Tato pravidla provádějí vnitrostátní regulační orgány a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Cílem doporučení o sítích nové generace[17] přijatého v roce 2010 je podpora rozvoje jednotného trhu zvýšením právní jistoty a podpora investicí, hospodářské soutěže a inovace na trhu širokopásmových služeb, zejména v přechodu na přístupové sítě nové generace (NGA).

(8)       Tyto akce budou rovněž v souladu s články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie a také s pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí přijatých v roce 2009, která poskytují rámec pro zúčastněné strany a členské státy s cílem urychlit a rozšířit zavádění širokopásmového připojení. Pokyny EU týkající se modelů investicí do sítí nové generace (NGA) pro řídící orgány EU a jiné příslušné agentury (uveřejněné v říjnu 2011) zajišťují postupný přístup k provádění řady modelů, které zabezpečují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi dodavateli a zaměřují se na realizaci cílů politik soudržnosti a rozvoje venkova.

(9)       V rámci systému otevřených a konkurenceschopných trhů je nutný zásah Unie tam, kde je nutné překonat selhání trhu. Unie může přispět k vytvoření a rozvoji transevropských sítí v oblasti telekomunikací tím, že poskytne finanční podporu a doplňující finanční páku pro projekty infrastruktury, čímž se tedy budou generovat vyšší přínosy z hlediska dopadu na trh, administrativní účinnosti a využívání zdrojů.

(10)     S vyššími rychlostmi širokopásmového připojení jsou spojeny značné ekonomické a sociální přínosy, které investoři nemohou získat ani zpeněžit. Rychlé a superrychlé širokopásmové připojení představuje klíčovou infrastrukturu pro rozvoj a zavádění digitálních služeb, které se zakládají na dostupnosti, rychlosti, spolehlivosti a odolnosti fyzických sítí. Zavádění a používání rychlejších sítí otevírá cestu pro inovační služby využívající vyšší rychlosti. Opatření na úrovni Unie je nezbytné za účelem maximalizace synergií a interakcí mezi těmito dvěma komponenty digitálních telekomunikačních sítí.

(11)     Zavádění superrychlého širokopásmového připojení bude obzvláště výhodné pro malé a střední podniky (SME), které často nemohou mít prospěch z internetových služeb, jako je „cloud computing“ (poskytování služeb a programů uložených na serverech na internetu) z důvodu nedostatečného propojení a rychlosti existujících širokopásmových spojení. Uvolní to potenciál pro významný nárůst produktivity malých a středních podniků.

(12)     Otevřením obchodních příležitostí bude zavádění širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb stimulovat vytváření pracovních míst v Unii. Výstavba širokopásmových sítí bude mít rovněž bezprostřední vliv na zaměstnanost, zejména v odvětví inženýrských staveb.

(13)     Rozvoj širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb přispěje k cíli Unie snížit emise skleníkových plynů umožněním energeticky účinných řešení v mnohých odvětvích evropského hospodářství. Tento kladný účinek bude, ale pouze do určité míry, omezen rostoucí poptávkou po energii a zdrojích souvisejících hlavně s výstavbou širokopásmových sítí a provozem infrastruktur digitálních služeb.

(14)     Interoperabilita širokopásmových sítí a infrastruktura digitálních komunikací spojená s energetickými sítěmi umožňuje konvergovaná spojení pro zavádění energeticky účinných, spolehlivých a nákladově efektivních digitálních sítí. Konvergence se dále rozšíří za hranice propojení a poskytovatelům energetických a telekomunikačních služeb umožní tyto služby poskytovat ve svazcích.

(15)     Rozvoj, zavádění a dlouhodobé poskytování interoperabilních přeshraničních služeb elektronické správy (eGovernment) zlepší fungování jednotného trhu. Vlády počítají s poskytováním veřejných služeb on-line, které přispívají k vyšší efektivnosti a účinnosti veřejného a soukromého sektoru.

(16)     Činnost společných elektronických veřejných služeb prováděná v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 922/2009/ES ze dne 16. září 2009[18] se zaměří na dostupnost společných služeb na podporu interakce mezi evropskými orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích.

(17)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči[19] zajišťuje právní rámec pro přeshraniční poskytování zdravotní péče, včetně služeb elektronického zdravotnictví v Evropě. Očekává se, že jejich zavedení zvýší kvalitu péče a bezpečnost pacientů, sníží léčebné výdaje, přispěje k modernizaci vnitrostátních zdravotních systémů a ke zvýšení jejich efektivnosti a povede k lepšímu přizpůsobení jednotlivým potřebám občanů, pacientů, zdravotních odborníků a nárokům stárnoucí společnosti.

(18)     Rozšíření a zachování přístupu k bohatému a rozmanitému kulturnímu obsahu Evropy a údajům, které mají subjekty veřejného sektoru, a jejich otevření pro opětovné použití při plném respektování autorských a jiných souvisejících práv, bude pěstovat tvořivost a povzbudí inovaci a podnikání. Neomezený přístup k opakovaně použitelným vícejazyčným zdrojům pomůže překonat jazykové bariéry, které oslabují vnitřní trh pro služby on-line a omezují přístup ke znalostem.

(19)     V oblasti bezpečnosti a zabezpečení přispěje k vytvoření bezpečnějšího prostředí on-line pro děti platforma pro sdílení zdrojů, informačních systémů a nástrojů softwaru celé EU, která podporuje bezpečnost na internetu. Střediskům, které se zabývají stovkami tisíc žádostí a výstrah za rok, umožní pracovat v celé Evropě. Kritická informační infrastruktura výši schopnost Unie v oblasti připravenosti, sdílení informací, koordinace a reakce na ohrožení počítačové bezpečnosti.

(20)     Očekává se, že se objeví inovační aplikace komerční povahy, které budou fungovat na infrastrukturách digitálních služeb. Jejich zkoumání a zkoušení lze spolufinancovat jako součást výzkumných a inovačních projektů v programu Horizont 2020 a jejich zavádění na základě politiky soudržnosti.

(21)     S cílem zohlednit vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu přílohy k tomuto nařízení. Zejména je důležité, aby Komise během přípravné práce uskutečnila vhodné konzultace, a to včetně konzultací na odborné úrovni. Cílem této přenesené pravomoci je řešit nový rozvoj technologií a trhu, nové politické priority nebo příležitosti pro využití synergií mezi různými infrastrukturami, včetně infrastruktur v oblasti dopravy a energetiky. Rozsah přenesené pravomoci je omezen na změnu popisu projektů společného zájmu, doplnění projektů společného zájmu nebo odstranění neaktuálního projektu společného zájmu v souladu s předem stanovenými, jasnými a transparentními kritérii.

(22)     Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly předány Evropskému parlamentu a Radě souběžně, včas a odpovídajícím způsobem.

(23)     Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES ze dne 17. června 1997, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě[20], zahrnuje cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v transevropských sítích v oblasti telekomunikační infrastruktury. S ohledem na poslední vývoj by mělo být uvedené rozhodnutí nahrazeno.

(24)     Rozhodnutí č. 1336/97/ES by proto mělo být zrušeno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

1.           Tímto nařízením se stanoví hlavní směry pro včasné zavedení a interoperabilitu projektů společného zájmu v oblasti transevropských telekomunikačních sítí pro určení transevropských telekomunikačních sítí, které v souladu s nařízením XXX (nařízení o nástroji pro propojení Evropy) budou podporovány v rozvoji, realizaci, zavádění, vzájemném propojení a interoperabilitě.

Tyto hlavní směry stanoví cíle a priority projektů společného zájmu, určují projekty společného zájmu a stanoví kritéria pro určení nových projektů společného zájmu.

2.           Toto nařízení stanoví zejména:

a)      cíle projektů společného zájmu;

b)      podmínky, za jakých mohou být rozvoj, realizace, zavádění, vzájemné propojení a interoperabilita projektů společného zájmu způsobilé pro finanční pomoc Unie v souladu s nařízením (EU) č. xxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy];

c)      kritéria pro stanovení priorit pro poskytování finanční pomoci Unie u projektů společného zájmu.

             

Článek 2 Cíle

Projekty společného zájmu:

1)      přispívají k hospodářskému růstu a podpoře rozvoje jednotného trhu, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, včetně malých a středních podniků;

2)      přispívají ke zlepšení každodenního života občanů, podniků a vlád podporou propojení a interoperability vnitrostátních telekomunikačních sítí a také přístupu k těmto sítím;

3)      stimulují celoevropské zavádění rychlých a superrychlých širokopásmových sítí, které pak usnadní rozvoj a zavádění transevropských digitálních služeb;

4)      usnadní udržitelné zavádění transevropských infrastruktur digitálních služeb, jejich interoperabilitu a koordinaci na evropské úrovni, jejich provoz, údržbu a modernizaci;

5)      přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů a také k ochraně a zlepšení životního prostředí.

Článek 2 3 Definice

1.           Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. xxx/2012 (nařízení o nástroji pro propojení Evropy). rozumí:

2.           Použijí se rovněž tyto definice:

a)      „telekomunikačními sítěmi“ se rozumí širokopásmové sítě a infrastruktury digitálních služeb;

b)      „infrastrukturami digitálních služeb“ se rozumí infrastruktury, jež umožňují elektronické poskytování síťových služeb, zpravidla po internetu, které zajišťují transevropské interoperabilní služby společného zájmu pro občany, podniky a/nebo vlády. Infrastruktury digitálních služeb jsou tvořeny platformami hlavních služeb a obecnými službami;

c)      „stavebními prvky“ se rozumí opakovaně použitelné infrastruktury digitálních služeb;

d)      „platformami hlavních služeb“ se rozumí ústřední uzly infrastruktur digitálních služeb, jejichž účelem je zajišťovat transevropské propojení, přístup a interoperabilitu. Platformy hlavních služeb jsou otevřené členským státům a mohou být otevřené i jiným subjektům;

e)      „obecnými službami“ se rozumějí služby propojující jednu nebo několik vnitrostátních infrastruktur s jednou nebo několika platformami hlavních služeb za účelem poskytování přeshraničních digitálních služeb;

f)       „širokopásmovými sítěmi“ se rozumí drátové a bezdrátové přístupové sítě (včetně satelitu), pomocná infrastruktura a základní sítě schopné zajistit spojení o velmi vysokých rychlostech, a přispět tak k dosažení cílů širokopásmového připojení stanovených v Digitální agendě pro Evropu.

g)      „infrastrukturami digitálních služeb“ síťové služby poskytované elektronicky, zpravidla po internetu, které zajišťují transevropské interoperabilní služby ve veřejném zájmu a mají předpoklad nejrůznějšího využití pro občany, podniky a/nebo vlády.

h)      „Evropskou přidanou hodnotou“ hodnota vyplývající ze zásahu EU, která je přidaná k hodnotě, jež by jinak byla dosažena samotným opatřením členského státu nebo opatřením skupiny členských států.     Pro účely tohoto nařízení se používají také definice uvedené v nařízení (EU) XXX (dále jen nařízení o nástroji pro propojení Evropy).

Článek 3 Cíle

1.           Projekty společného zájmu přispívají k dosažení obecných cílů uvedených v článku 3 nařízení (EU) č. xxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy].

2.           Kromě obecných cílů sledují projekty společného zájmu jeden nebo několik následujících konkrétních cílů:

a)      hospodářský růst a podpora dokončení jednotného digitálního trhu, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, včetně malých a středních podniků;

b)      zlepšení každodenního života občanů, podniků a vlád podporou propojení a interoperability vnitrostátních, regionálních a místních telekomunikačních sítí a také přístupu k těmto sítím.

3.           K dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 přispívají tyto operační priority:

a)      interoperabilita, propojení, udržitelné zavádění, provoz a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb a jejich společných stavebních prvků, jakož i koordinace na evropské úrovni;

b)      efektivní tok investic soukromého a veřejného sektoru s cílem stimulovat zavádění a modernizaci širokopásmových sítí, a přispět tak k dosažení cílů širokopásmového připojení stanovených v Digitální agendě pro Evropu.

Článek 4 Priority projektů společného zájmu

S přihlédnutím k cílům stanoveným v článku 2 jsou priority projektů společného zájmu tyto:

a)      zavádění superrychlých širokopásmových sítí, které zajistí přenos údajů o rychlosti 100 Mb/s a vyšší;

b)      zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených a okrajových oblastí s ústředními regiony Unie, které v těchto regionech zajistí, aby rychlost přenosu údajů byla dostatečná k tomu, aby umožnila širokopásmové připojení o rychlosti 30 Mb/s a víc;

c)      podpora platforem hlavních služeb v oblasti infrastruktur digitálních služeb;

d)      opatření umožňující dosáhnout synergií a interoperability mezi různými projekty společného zájmu v oblasti telekomunikací, mezi projekty společného zájmu týkajícími se různých typů infrastruktury, včetně dopravy a energetiky, mezi projekty společného zájmu v oblasti telekomunikací a projekty podporovanými strukturálními fondy a Fondem soudržnosti a také příslušnými výzkumnými infrastrukturami.

Článek 4 5 Projekty společného zájmu

1.           Projekty společného zájmu uvedené v příloze přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 2.

1.           Účelem projektů společného zájmu je zejména:

a)      vytvořit a/nebo rozšířit interoperabilní a pokud možno mezinárodně slučitelné platformy hlavních služeb a jejich společné stavební prvky, spolu s obecnými službami pro infrastruktury digitálních služeb;

b)      zajistit efektivní investiční nástroje pro širokopásmové připojení, přilákat nové kategorie investorů a navrhovatelů projektů a podpořit replikovatelnost inovačních projektů a obchodních modelů.

2.           Projekt Projekty společného zájmu může mohou zahrnovat celý jeho cyklus, včetně studií proveditelnosti, provádění, nepřetržité činnosti, koordinace a hodnocení.

3.           Projekty společného zájmu mohou být podporovány prostřednictvím horizontální akcí.

4.           Projekty společného zájmu a akce, které k nim přispívají, jsou podrobněji popsány v příloze tohoto nařízení.

3.           Členské státy a/nebo jiné subjekty, které jsou odpovědné za provádění projektů společného zájmu, nebo přispívají k jejich realizaci, přijmou nezbytná právní, administrativní, technická a finanční opatření v souladu s odpovídajícími specifikacemi tohoto nařízení.

4.           Unie může usnadnit provádění projektů společného zájmu regulačními opatřeními, případně koordinací, podpůrnými opatřeními a finanční podporou s cílem stimulovat jejich zavádění a používání a povzbudit také veřejné a soukromé investice.

5.           Opatření přispívající k projektům společného zájmu jsou způsobilá pro finanční podporu EU na základě podmínek a nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy [ODKAZ]. Finanční podpora je poskytována v souladu s příslušnými pravidly a postupy přijatými Unií, prioritami financování a dostupností zdrojů.

6.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které mění popis projektů společného zájmu zahrnutých do přílohy, doplňují nové projekty společného zájmu do přílohy, nebo odstraňují neaktuální projekty společného zájmu z přílohy podle níže uvedených odstavců 7, 8 a 9 a v souladu s článkem 8.

7.           Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 6 výše posoudí, zda změna popisu projektu společného zájmu nebo doplnění nového projektu společného zájmu reaguje na potřeby vyplývající z:

a)      nového rozvoje technologií a trhu; nebo

b)      nových politických priorit; nebo

c)      nových možností využití synergií mezi různými infrastrukturami, včetně infrastruktur v oblasti dopravy a energetiky.

8.           Pokud se akty v přenesené pravomoci týkají doplnění nového projektu společného zájmu, Komise kromě kritérií stanovených v odstavci 7 rovněž posoudí, zda takový projekt kumulativně splňuje všechna tato kritéria:

a)      přispívá k dosažení cílů stanovených v článku 2;

b)      je založen na vyzrálé technologii připravené k zavedení;

c)      prokazuje evropskou přidanou hodnotu.

9.           Při přijímání aktu v přenesené pravomoci, který odstraňuje neaktuální projekt společného zájmu z přílohy, Komise posoudí, zda tento projekt už dále neodpovídá potřebám uvedeným v odstavci 7 nebo již nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 8.

Článek 5 Způsoby intervencí

1.           V oblasti infrastruktur digitálních služeb realizuje platformy hlavních služeb v prvé řadě Unie, zatímco obecné služby realizují strany, které vytváří napojení na příslušnou platformu hlavních služeb. Investice do širokopásmových sítí provádí převážně soukromý sektor. Veřejná podpora je poskytována pouze v případě selhání trhu či suboptimální investiční situace.

2.           Členské státy včetně místních a regionálních orgánů a/nebo jiné subjekty, které jsou odpovědné za provádění projektů společného zájmu nebo přispívají k jejich realizaci, přijmou nezbytná právní, administrativní, technická a finanční opatření v souladu s odpovídajícími specifikacemi tohoto nařízení.

3.           Akce přispívající k projektům společného zájmu jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě podmínek a nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. xxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy]. Finanční podpora je poskytována v souladu s příslušnými pravidly a postupy přijatými Unií, prioritami financování a dostupností zdrojů. Konkrétně:

a)      akce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktur digitálních služeb mohou být podpořeny:

a)      zadáváním veřejných zakázek a/nebo

b)      granty;

b)      akce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí mohou být podpořeny:

a)      finančními nástroji vymezenými v nařízení (EU) č. xxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy], které mohou být doplněny dalšími příspěvky z jiných částí nástroje pro propojení Evropy, jiných nástrojů, programů a rozpočtových položek v rozpočtu Unie, od členských států, včetně regionálních a místních orgánů a jiných investorů, včetně soukromých investorů, v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. xxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy] a/nebo

b)      kombinací finančních nástrojů a grantů z veřejných zdrojů jiných než nástroj pro propojení Evropy, ať už na úrovni EU, nebo na vnitrostátní úrovni;

c)      horizontální akce jsou podpořeny:

a)      zadáváním veřejných zakázek a/nebo

b)      granty.

4.           Je-li podpora z nástroje pro propojení Evropy doplňkem podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a jiné přímé veřejné podpory, může být dosažení synergie mezi akcemi v rámci nástroje pro propojení Evropy a podporou z evropských strukturálních a investičních fondů posíleno využitím vhodného mechanismu koordinace.

Článek 6

Kritéria způsobilosti a priority financování

1.           Aby byly akce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktur digitálních služeb způsobilé pro financování, musí kumulativně splňovat tato kritéria:

a)      dosáhly dostatečné zralosti, aby mohly být zavedeny, což musí být doloženo zejména úspěšnou realizací pilotních projektů v rámci programů, jako jsou např. programy Unie související s inovacemi a výzkumem;

b)      přispívají k politikám a činnostem Unie na podporu jednotného trhu;

c)      přinášejí evropskou přidanou hodnotu a zajišťují dlouhodobou udržitelnost, případně financováním ze zdrojů jiných než nástroj pro propojení Evropy, což musí být prokázáno na základě posouzení proveditelnosti a poměru nákladů a přínosů;

d)      jsou v souladu se schválenými standardy, specifikacemi a směry pro interoperabilitu, jako je Evropský rámec interoperability, a vycházejí ze stávajících řešení.

2.           Nejvyšší prioritu pro financování mají stavební prvky, které jsou nezbytné pro rozvoj, zavádění a provoz ostatních infrastruktur digitálních služeb uvedených v příloze a u nichž je prokazatelný předpoklad, že pro tyto účely budou mít využití.

3.           Druhou nejvyšší prioritu mají infrastruktury digitálních služeb, jejichž účelem je podpora konkrétních ustanovení právních předpisů EU a které vycházejí ze stávajících stavebních prvků.

4.           Na základě cílů stanovených v článku 3 a v závislosti na dostupných finančních prostředcích mohou být v pracovních programech stanovena další kritéria způsobilosti a priority v oblasti infrastruktur digitálních služeb.

5.           Aby byly akce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí způsobilé pro financování, musí kumulativně splňovat tato kritéria:

a)      významně přispívají k plnění cílů Digitální agendy pro Evropu;

b)      jejich fáze vývoje projektu a přípravná fáze jsou dostatečně zralé a staví na účinných mechanismech realizace;

c)      nabízejí řešení nedostatků trhu či suboptimálních investičních situací;

d)      nevedou k narušení trhu ani k vytěsňování soukromých investic;

e)      využívají technologii považovanou za nejvhodnější k řešení potřeb dané oblasti, přičemž se berou v úvahu zeměpisné, sociální a ekonomické faktory na základě objektivních kritérií a v souladu se zásadou technologické neutrality;

f)       zavádějí nejmodernější technologie a/nebo jsou založeny na inovativních obchodních modelech a mají vysoký potenciál replikovatelnosti.

6.           Kritéria uvedená v písmeni f) předchozího odstavce se nevztahují na projekt financovaný z dodatečných účelově vázaných příspěvků poskytnutých v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. xxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy].

7.           Kritéria způsobilosti pro horizontální akce jsou vymezena v pracovních programech.

Článek 7 6

Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

Unie může navazovat kontakty, projednávat, vyměňovat si informace a spolupracovat s veřejnými orgány nebo jakoukoli jinou organizací ve třetích zemích za účelem dosažení každého cíle sledovaného těmito hlavními směry, pokud taková spolupráce zvýší evropskou přidanou hodnotu. Kromě jiných cílů bude tato spolupráce usilovat o podporu interoperability mezi transevropskými telekomunikačními sítěmi telekomunikačními sítěmi v Unii a telekomunikačními sítěmi třetích zemí.

2.           Unie může dále navazovat kontakty, projednávat, vyměňovat si informace a spolupracovat s mezinárodními organizacemi a právnickými osobami usazenými ve třetích zemích za účelem dosažení každého cíle sledovaného těmito hlavními směry.

Článek 8 7 Výměna informací, monitorování a podávání zpráv přezkum

1.           Na základě informací obdržených podle článku 21 nařízení XXX o nástroji pro propojení Evropy si členské státy a Komise vyměňují informace o pokroku dosaženém v provádění těchto hlavních směrů.

2.           Komisi poskytuje poradenství a je nápomocna odborná skupina složená ze zástupce každého státu pro monitorování realizace těchto hlavních směrů, pomoc v plánování prostřednictvím vnitrostátních strategií pro vysokorychlostní internet a mapování infrastruktur a pro výměnu informací. Odborná skupina může rovněž posuzovat jakoukoli otázku týkající se rozvoje transevropských telekomunikačních sítí. Tato odborná skupina je Komisi nápomocna zejména při:

a)      monitorování realizace těchto hlavních směrů;

b)      vypracovávání vnitrostátních plánů nebo případně vnitrostátních strategií;

c)      realizaci opatření pro hodnocení provádění pracovních programů z finančního a technického hlediska;

d)      řešení stávajících nebo vznikajících problémů s realizací projektu.

Odborná skupina může rovněž posuzovat jakoukoli jinou otázku týkající se rozvoje transevropských telekomunikačních sítí.

3.           V souvislosti s hodnocením v polovině období a hodnocením ex post nařízení XXX o nástroji pro propojení Evropy a po konzultaci s odbornou skupinou Komise uveřejní zprávu o pokroku v provádění těchto hlavních směrů. Uvedená zpráva se předloží bude předložena Evropskému parlamentu a, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.           Komise v těchto zprávách rovněž vyhodnotí, zda oblast působnosti projektů společného zájmu nadále odráží politické priority, technologický rozvoj a inovace, stejně jako vývoj právních předpisů či vývoj trhu a hospodářský vývoj, a zda by s ohledem na tento vývoj a potřebu dlouhodobé udržitelnosti měla být finanční podpora některého projektu společného zájmu postupně ukončena nebo poskytnuta z jiných zdrojů nebo situaci na příslušných trzích. Tyto zprávy u U velkých projektů, které mohou mít významný dopad na životní prostředí, zahrnují tyto zprávy analýzu vlivu na životní prostředí s případným přihlédnutím k potřebě přizpůsobení se změně klimatu a snížení jejího dopadu a k odolnosti vůči živelným pohromám. Takové hodnocení přezkoumání lze uskutečnit rovněž kdykoli jindy, považuje-li se to za vhodné.

5.           Dosažení odvětvových cílů stanovených v článku 3 se posuzuje ex post mimo jiné podle:

a)      dostupnosti infrastruktury digitálních služeb, měřeno podle počtu členských států napojených na každou infrastrukturu digitálních služeb;

b)      procentuálního podílu občanů a podniků využívajících infrastruktury digitálních služeb a přeshraniční dostupnosti těchto služeb;

c)      objemu přilákaných investic v oblasti širokopásmových sítí a podle pákového efektu.

Článek 8 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 9 Zrušení

Rozhodnutí č. 1336/97/ES ve znění rozhodnutí č. 1376/2002/ES se zrušuje.

Článek 10 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Oddíl 1. Infrastruktury digitálních služeb

Intervence v oblasti infrastruktury digitálních služeb se obvykle opírají o dvouvrstvový přístup: vytváření platforem hlavních služeb a obecných služeb. Jelikož platforma hlavních služeb je předpokladem pro vytvoření infrastruktury digitálních služeb, podpora platforem hlavních služeb a jejich společných stavebních prvků musí mít přednost před obecnými službami.

Platformy hlavních služeb a jejich společné stavební prvky řeší potřeby projektů společného zájmu, pokud jde o interoperabilitu a bezpečnost. Jsou určeny k tomu, aby umožnily digitální interakci mezi veřejnými orgány a občany, mezi veřejnými orgány a podniky a organizacemi nebo mezi veřejnými orgány různých členských států navzájem prostřednictvím standardizovaných přeshraničních a snadno použitelných interaktivních platforem. Infrastruktury digitálních služeb plnící úlohu stavebních prvků mají přednost před ostatními infrastrukturami digitálních služeb, protože prvně jmenované jsou základním předpokladem pro druhé. Obecné služby poskytují připojení k platformám hlavních služeb a umožňují vnitrostátním službám s přidanou hodnotou tyto platformy hlavních služeb využívat. Představují kanály mezi vnitrostátními službami a platformami hlavních služeb a umožňují vnitrostátním veřejným orgánům a organizacím, podnikům a občanům přístup k platformě hlavních služeb za účelem přeshraničních transakcí. Je třeba zajistit kvalitu služeb a podporu zúčastněným stranám, které se přeshraničních transakcí účastní. Budou podporovat a stimulovat zavádění platforem hlavních služeb.

Nelze se zaměřovat výhradně na vytvoření infrastruktur digitálních služeb a související služby, ale také na správu a řízení v souvislosti s provozováním těchto platforem.

Nové platformy hlavních služeb budou zejména vycházet z již existujících platforem a jejich stavebních prvků a/nebo se budou, je-li to možné, přidávat stavební prvky nové.

1.           Předem vymezené infrastruktury digitálních služeb plnící úlohu stavebních prvků, které mají být zahrnuty do pracovních programů v souladu s čl. 6 odst. 1 a 2:

a)      Elektronická identifikace a ověřování pravosti: jedná se o služby, které umožňují přeshraniční rozpoznávání a ověřování pravosti elektronické identifikace a elektronických podpisů.

b)      Elektronické doručování dokumentů: jedná se o služby pro zabezpečené, sledovatelné přeshraniční předávání elektronických dokumentů.

c)      Automatizovaný překlad: jedná se o strojový překladač a specializované jazykové zdroje, včetně nezbytných nástrojů a programovacího rozhraní, potřebné k provozování celoevropských digitálních služeb ve vícejazyčném prostředí.

d)      Podpora kritických digitálních infrastruktur: jedná se o komunikační kanály a platformy, jejichž účelem je v celé EU zvýšit schopnost připravenosti, sdílení informací, koordinace a reakce na kybernetické hrozby.

e)      Elektronická fakturace: jedná se o služby umožňující elektronickou výměnu faktur.

2.           Jiné infrastruktury digitálních služeb, které byly předem vymezeny jako způsobilé v souladu s čl. 6 odst. 1:

a)      Interoperabilní služby přeshraničního elektronického zadávání veřejných zakázek: jedná se o soubor služeb, které mohou využívat poskytovatelé služeb elektronického zadávání veřejných zakázek ve veřejném i soukromém sektoru pro vytváření přeshraničních platforem pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Tato infrastruktura umožní každé společnosti v EU reagovat na veřejná výběrová řízení každého zadavatelského orgánu či subjektu z kteréhokoli členského státu, bude zahrnovat činnosti elektronického zadávání veřejných zakázek před jejich přidělením i po něm a obsahovat takové funkce jako elektronické předložení nabídek, virtuální spis společnosti, elektronické katalogy, elektronické objednávky a elektronickou fakturaci.

b)      Interoperabilní přeshraniční služby elektronického zdravotnictví: jedná se o platformu, která umožní interakci mezi občany/pacienty a poskytovateli zdravotní péče, předávání údajů mezi institucemi a organizacemi nebo přímou komunikaci (peer-to-peer) mezi občany/pacienty a/nebo zdravotními odborníky a institucemi. Služby budou zahrnovat přeshraniční přístup k elektronickým zdravotním záznamům a službám elektronického předepisování léků a také k dálkovým zdravotnickým službám / službám pro asistované žití atd.

c)      Evropská platforma pro propojení evropských obchodních rejstříků: jedná se o platformu poskytující soubor ústředních nástrojů a služeb, který umožní obchodním rejstříkům ve všech členských státech výměnu informací o registrovaných podnicích, jejich pobočkách, fúzích a likvidacích. Zajistí rovněž vícejazyčnou vyhledávací službu zahrnující více zemí pro uživatele, kteří používají ústřední přístupové body dostupné prostřednictvím portálu elektronické justice.

d)      Přístup k informacím z veřejného sektoru pro opakované použití: jedná se o platformu pro jediný přístupový bod k vícejazyčným datovým souborům (ve všech úředních jazycích EU), které mají v držení veřejné orgány v EU na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; nástroje pro vyhledávání v datových souborech a jejich vizualizaci; zajištění, aby dostupné datové soubory byly řádně anonymizované, měly povolení ke zveřejnění, opakované distribuci a použití, včetně auditní kontroly původu údajů, a případně aby byly stanoveny ceny za tyto činnosti.

e)      Elektronické postupy pro založení a provozování podniku v jiné evropské zemi: tato služba umožní řešit veškeré nezbytné administrativní postupy elektronicky přes hranice prostřednictvím jediného kontaktního místa. Tato služba je požadována směrnicí 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu.

f)       Přístup k digitálním zdrojům evropského dědictví: jedná se o platformu hlavních služeb založenou na stávajícím portálu Europeana. Platforma poskytne jediný přístupový bod k obsahu evropského kulturního dědictví na úrovni jednotlivých položek, soubor specifikací rozhraní pro interakci s infrastrukturou (vyhledávání dat, jejich stahování), podporu adaptace metadat a zpracování nového obsahu a také informace o podmínkách opakovaného použití obsahu přístupného prostřednictvím této infrastruktury.

g)      Infrastruktura služeb bezpečnějšího internetu: jedná se o platformu pro získávání, provoz a údržbu sdílených výpočetních zařízení, databází a softwarových nástrojů pro centra pro bezpečnější internet (Safer Internet Centres, SIC) v členských státech. Zahrnuty jsou rovněž podpůrné služby pro zpracování hlášení obsahu týkajícího se sexuálního zneužívání, jakož i spojení s policejními orgány včetně mezinárodních organizací, jako je Interpol, a případně odstraňování tohoto obsahu příslušnými internetovými stránkami. To bude podpořeno společnými databázemi.

h)      Interoperabilní přeshraniční on-line služby: jedná se o platformy, které usnadní interoperabilitu a spolupráci mezi členskými státy v oblastech společného zájmu, zejména s cílem zlepšit fungování jednotného trhu, jako je například elektronická justice, jež umožní on-line přeshraniční přístup občanů, podniků, organizací a právníků k právním prostředkům/dokumentům a soudním řízením, řešení sporů on-line (Online Dispute Resolution, ODR), jež umožní on-line řešení přeshraničních sporů mezi spotřebiteli a obchodníky, a elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (Electronic Exchange of Social Security Information, EESSI), jež pomůže orgánům sociálního zabezpečení v celé EU rychleji a spolehlivěji si vyměňovat informace.

Oddíl 2. Širokopásmové sítě

1.           Rozsah akcí

Akce sestávají konkrétně z jedné či více těchto složek:

a)      zavedení pasivní fyzické infrastruktury, aktivní fyzické infrastruktury nebo jejich kombinace a podpůrných prvků infrastruktury, včetně služeb potřebných k provozování této infrastruktury;

b)      přiřazených zařízení a souvisejících služeb, například rozvodů v budovách, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, stožárů, vstupních šachet a rozvodných skříní;

c)      využívání potenciálních synergií mezi zaváděním širokopásmových sítí a jiných sítí veřejných služeb (energetických, dopravních, vody, kanalizace atd.), zejména těch, které se vztahují k inteligentní distribuci elektřiny.

2.           Přínos k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu

Všechny projekty finančně podporované podle tohoto nařízení musí významně přispívat k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu.

a)      Akce financované přímo Unií musí:

a)      být založena na nejmodernější technologii, drátové či bezdrátové, schopné poskytovat výrazně vysokorychlostní širokopásmové služby, a tudíž schopné uspokojit poptávku po aplikacích, které vyžadují velkou šířku pásma, nebo

b)      být založena na inovativních obchodních modelech a/nebo přitahovat nové kategorie navrhovatelů projektů či nové kategorie investorů, nebo

c)       mít vysoký potenciál pro replikovatelnost, takže umožní dosažení širšího dopadu na trh díky svému demonstračnímu účinku.

b)      Akce financované z dodatečných účelově vyčleněných příspěvků poskytnutých v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. xxxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy] přinesou na trh významné nové prvky, pokud jde o dostupnost, rychlost a kapacitu širokopásmových služeb. Projekty zajišťující přenos dat rychlostí nižší než 30 Mb/s by měly v průběhu času zajistit zvýšení rychlosti alespoň na 30 Mb/s.

3.           Posouzení projektů s cílem stanovit optimální struktury financování

Provádění akcí je založeno na komplexním posouzení projektu. Takové posouzení projektu se týká mimo jiné podmínek na trhu včetně informací o stávajících a/nebo plánovaných infrastrukturách, regulačních povinností navrhovatelů projektů a také obchodních a marketingových strategií. Z posouzení projektu zejména vyplyne, zda program:

a)      je nezbytný pro řešení nedostatků na trhu či suboptimální investiční situace;

b)      nepovede k narušení trhu a vytěsňování soukromých investic.

Tato kritéria se stanoví především na základě příjmového potenciálu a úrovně rizika, které souvisí s projektem a typem zeměpisné oblasti, na něž se akce vztahuje.

4.           Způsoby financování

a)      Projekty společného zájmu v oblasti širokopásmového připojení se financují prostřednictvím finančních nástrojů. Rozpočet přidělený na tyto nástroje musí být postačující, avšak nesmí překročit částku, která je nezbytná k provedení plně funkční intervence a k dosažení minimální velikosti nástroje umožňující jeho účinné fungování.

b)      S výhradou pravidel finančního nařízení, nařízení (EU) č. xxxx/2012 [nařízení o nástroji pro propojení Evropy] a nařízení (EU) č. xxxx (2013) [všechna nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech] lze finanční nástroje uvedené v písmenu a) kombinovat s dodatečnými příspěvky:

a)      z jiných částí nástroje pro propojení Evropy;

b)      z jiných nástrojů, programů a rozpočtových položek v rozpočtu Unie;

c)       od členských států, včetně regionálních a místních orgánů, které se rozhodnou přispět z vlastních zdrojů nebo zdrojů, které jsou k dispozici v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Příspěvky z těchto fondů budou zeměpisně vyhrazeny, aby se zajistilo, že budou použity na území členského státu nebo regionu, který poskytuje finanční příspěvek;

d)      od jakýchkoli jiných investorů včetně soukromých.

c)      Finanční nástroje uvedené v písmenech a) a b) lze rovněž kombinovat s granty poskytovanými členskými státy, včetně regionálních a místních orgánů, které chtějí přispět z vlastních zdrojů nebo zdrojů, které jsou k dispozici v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, za předpokladu, že:

a)      dotyčná akce splňuje všechna kritéria pro financování podle tohoto nařízení;

b)      příslušná státní podpora byla schválena.

Oddíl 3. Horizontální akce

Zavedení transevropských telekomunikačních sítí, které pomůže odstranit problematická místa na jednotném digitálním trhu, je doprovázeno studiemi a akcemi na podporu programu. Tyto akce mohou zahrnovat:

a)      technickou pomoc při přípravě nebo na podporu provádění akcí, pokud jde o jejich zavádění, řízení a řešení stávajících nebo nově vzniklých problémů spojených s prováděním;

b)      akce na podporu stávající poptávky po infrastrukturách digitálních služeb nebo pro vytváření poptávky nové;

c)      koordinaci podpory Unie podle tohoto nařízení s podporou ze všech ostatních dostupných zdrojů, přičemž je třeba se vyhnout zdvojování infrastruktury a zabránit vytěsňování soukromých investic.

Cílem projektu společného zájmu je odstranit problematická místa, která brání dokončení jednotného trhu, tj. zajistit napojení na síť a přístup k infrastruktuře digitálních služeb, včetně přeshraničního napojení a přístupu.

Zavedení a rozšíření transevropských telekomunikačních sítí (širokopásmové sítě a infrastruktury digitálních služeb) přispěje k podpoře hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a dosažení pulsujícího jednotného digitálního trhu. Jejich zavedení poskytne zejména rychlejší přístup k internetu, povede ke zlepšením umožněným informačními technologiemi v každodenním životě občanů, včetně dětí a mladých lidí, podniků a států, zvýší interoperabilitu a usnadní soulad nebo konvergenci s obecně dohodnutými normami.

Oddíl 1. Horizontální priority

Zavedení transevropských telekomunikačních sítí, které pomůže odstranit problematická místa existující na jednotném digitálním trhu, je doprovázeno studiemi a opatřeními na podporu programu. Jde o:

a)      Inovační řízení, mapování a služby. Případná opatření technické pomoci k zavádění a řízení zahrnují plánování projektů a investicí a studie proveditelnosti na podporu investičních opatření a finančních nástrojů. Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmových sítí bude rozvíjet průběžný podrobný fyzický průzkum a dokumentování příslušných lokalit, analýzu omezování vlastnických práv třetích osob, posouzení možnosti modernizace existujících zařízení atd. Mělo by dodržovat zásady směrnice 2007/2/ES (směrnice INSPIRE) a příslušných normalizačních činností. Opatření technické pomoci mohou podpořit také opakované úspěšné investice a modely zavádění.      Tato opatření mohou zahrnovat i odolnost vůči klimatu s cílem posoudit rizika související s klimatem a zajistit odolnost infrastruktury vůči živelným pohromám v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v právních předpisech EU nebo ve vnitrostátních právních předpisech.

b)      Podpůrná opatření a jiná opatření technické pomoci. Tato opatření jsou nezbytná pro přípravu nebo podporu provádění projektů společného zájmu nebo urychlení jejich zavedení. V oblasti digitálních služeb podpůrná opatření také stimulují a podporují používání nových infrastruktur digitálních služeb, které mohou být nezbytné nebo účelné na základě rozvoje technologií, změn na odpovídajících trzích nebo nových politických priorit.

Oddíl 2. Širokopásmové sítě

Všechny investice do širokopásmového připojení na území Unie rozšiřují kapacitu sítě a přinášejí prospěch všem potenciálním uživatelům, včetně uživatelů v jiných členských státech, než je země investice. Investice do těchto sítí dají podnět k vyšší hospodářské soutěži a větší inovaci v ekonomice, zajistí efektivnější a účinnější veřejné služby, přispějí k cílům EU týkajícím se nízkouhlíkového hospodářství a k celkové konkurenceschopnosti a produktivitě EU.

Investice do širokopásmové infrastruktury vynakládali převážně soukromí investoři a očekává se, že tomu tak bude i nadále. Dosažení cílů Digitální agendy si však vyžádá investice v oblastech, kde to nemá jasné ekonomické odůvodnění nebo kde se atraktivita pro podnikatele možná bude muset během lhůty stanovené k dosažení cílů zvýšit. Na základě pravděpodobných investic lze charakterizovat tyto tři typy oblastí:

Příměstské oblasti / oblasti se střední hustotou obyvatelstva jsou zpravidla pokryty spojením o střední rychlosti, ale obvykle nemají spojení o vyšších rychlostech. Pokud se ekonomické opodstatnění investic do pokrokových technologií pro soukromé investory jeví v krátkodobém výhledu jako nedostatečné, finanční podpora by mohla dát podnět k ziskovým investicím v dlouhodobém výhledu napravením nedostatku životaschopnosti a povzbuzením hospodářské soutěže.

Venkovské oblasti a oblasti s malou hustotou obyvatelstva jsou obvykle pokryty spojením o malé rychlosti a v některých případech dokonce nejsou spojením pokryty vůbec. Není pravděpodobné, že ekonomický význam investic bude reálný a že evropských cílů bude do roku 2020 dosaženo. Investice v těchto oblastech si vyžadují větší finanční podporu poskytovanou z grantů případně v kombinaci s finančními nástroji. Tyto oblasti budou zahrnovat odlehlé a řídce obydlené oblasti, kde jsou buď velmi vysoké investiční náklady, nebo nízký příjem. Podpora z nástroje pro propojení Evropy v těchto oblastech pravděpodobně doplní dostupné fondy soudržnosti nebo fondy na rozvoj venkova a jinou přímou veřejnou podporu.

Hustě obydlené / městské oblasti – s výjimkou některých regionů, kde jsou nízké příjmy – jsou obvykle dobře pokryty spojeními o střední až vysoké rychlosti, které jsou často zajišťovány konkurenčními nabídkami kabelových a telekomunikačních operátorů. Ale z důvodu této relativně uspokojivé situace jsou tržní pobídky na investice do sítí o velmi vysokých rychlostech, např. připojení domácností pomocí optických vláken, omezeny. Lze rovněž předpokládat finanční podporu investicí v městských oblastech s velkou hustotou obyvatelstva nepřitahujících dostatečné investice nehledě na přínosy, které by vytvářely pro společnost, pokud to bude plně v souladu s články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie a případně také s pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí.

V méně rozvinutých regionech by podpora pro zavádění širokopásmových sítí měla být poskytována především prostřednictvím nástrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Granty a/nebo finanční nástroje z nástroje pro propojení Evropy mohou v případě potřeby tuto podporu doplnit, aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení. Dosažení součinnosti mezi opatřeními nástroje pro propojení Evropy v těchto regionech a podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti mohou být posíleny využitím vhodného mechanismu koordinace[21].

Klasifikace oblastí podle výše uvedených kategorií je orientačně uvedena v mapě níže.

Opatření přispívající k projektu společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí tvoří vyvážené portfolio, včetně kroků, které napomáhají cílům Digitální agendy týkajícím se připojení o rychlosti 30 Mb/s a 100 Mb/s; zavedené zejména v příměstských a venkovských oblastech i v oblastech po celé Evropské unii.

Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí bez ohledu na použitou technologii mají:

a)      podporovat investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020 týkajícího se univerzálního pokrytí připojením o rychlosti 30 Mb/s; nebo

b)      podporovat investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020 a předplaceného připojení nejméně poloviny domácností na internet o rychlosti vyšší než 100 Mb/s;

c)      být v souladu s platnými právními předpisy, zejména s právem hospodářské soutěže

a pozůstávají hlavně z jednoho nebo více těchto opatření:

a)      zavádění pasivní fyzické infrastruktury nebo zavádění kombinované pasivní a aktivní fyzické infrastruktury a prvků pomocné infrastruktury doplněné službami nezbytnými pro činnost této infrastruktury;

b)      přiřazená zařízení a související služby, například elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;

c)      využívání potenciálních synergií mezi zavedenými širokopásmovými sítěmi a jinými sítěmi veřejných služeb (energetika, doprava, voda, kanalizace atd.), zejména těmi, které se týkají inteligentní distribuce elektřiny.

Zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených a okrajových oblastí s ústředními regiony Unie, případně včetně podmořského vedení, bude podporováno tam, kde je to zásadní k zajištění přístupu izolovaných komunit k širokopásmovému připojení o rychlosti 30 Mb/s a více. Tato podpora by měla doplňovat ostatní finanční prostředky, ať z EU či vnitrostátní, jež jsou k tomuto účelu uvolněny.

K odstranění pochyb, služby, které zajišťují nebo vykonávají redakční dohled nad přenášeným obsahem s využitím elektronických komunikačních sítí a služeb, a služby informační společnosti podle ustanovení článku 1 směrnice 98/34/ES, které nespočívají plně nebo převážně v přenosu signálů po elektronických komunikačních sítích, nejsou zahrnuty do rozsahu opatření přispívajících k projektu společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí.

Příjemci podpory EU pro projekt společného zájmu v oblasti širokopásmového připojení zahrnují kromě jiného:

a)      telekomunikační operátory (zavedené, ať už investují přímo nebo prostřednictvím dceřiné společnosti, nebo nové poskytovatele služeb), kteří zahajují investice do rychlých a superrychlých širokopásmových sítí;

b)      podniky veřejných služeb (např. voda, odpadní voda, energie, doprava), u nichž se očekává, že budou investovat do pasivních širokopásmových sítí, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s operátory;

c)      regionální subjekty s pravomocí přijímat rozhodnutí, včetně obcí, které mohou získat koncese pro širokopásmové infrastruktury. Dodavatelé zařízení mohou být zainteresováni na takovém opatření vytvořením účelové společnosti;

d)      partnerství mezi různými operátory aktivními na trzích s pevným a bezdrátovým propojením s cílem vytvořit novou generaci infrastruktur.

Ve vytváření portfolia se náležitě přihlíží k investičním potřebám členských států, pokud jde o počet domácností, které mají být připojeny s podporou nástroje pro propojení Evropy.

Navíc bude podporováno připojení o vysokých rychlostech pro veřejná přístupová místa k internetu, zejména ve veřejných zařízeních, jako jsou školy, úřady místní správy a knihovny.

Oddíl 3. Infrastruktury digitálních služeb

Provádění infrastruktur digitálních služeb přispěje k realizaci jednotného digitálního trhu odstraněním existujících problematických míst, pokud jde o zavádění služeb. Bude toho dosaženo vytvořením a/nebo rozšířením platforem infrastruktury interoperabilních digitálních služeb spolu s důležitými infrastrukturami základních digitálních služeb. Opírá se to o dvouvrstvový přístup:

1)      Platformy hlavních služeb jsou ústřední prvky nebo uzly infrastruktur digitálních služeb důležitých pro zajištění transevropského propojení, přístupu a interoperability. Mohou rovněž zahrnovat fyzická zařízení, např. servery a vyhrazené sítě a nástroje softwaru. Platformy hlavních služeb jsou otevřeny pro subjekty ve všech členských státech.

2)      Obecné služby zajišťují funkčnost a obsah infrastruktur digitálních služeb. Mohou být propojeny prostřednictvím platformy hlavních služeb.

Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktur digitálních služeb jsou tyto:

Transevropská vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy

Veřejná transevropská páteřní infrastruktura služeb bude poskytovat vysokou rychlost a spojení mezi veřejnými institucemi EU v oblastech jako veřejná správa, kultura, vzdělávání a zdravotnictví. Tato páteřní infrastruktura podpoří veřejné služby evropské hodnoty řízenou kvalitou služeb a zabezpečeným přístupem. Zaručí proto digitální kontinuitu poskytování veřejných služeb s větším užitkem pro občany, podniky a správy. Umožní agregaci poptávky po připojení s dosažením kritického množství a snížením nákladů.

Platforma hlavních služeb:

Infrastruktura bude založena na existující páteři internetu a v případě potřeby se budou zavádět nové sítě. Spojení budou provedena přímo nebo prostřednictvím regionálně nebo vnitrostátně spravovaných infrastruktur. Zajistí zejména spojení pro jiné transevropské služby, kromě jiného služby uvedené v této příloze. Tato infrastruktura bude plně začleněna do internetu jako klíčová kapacita pro transevropskou veřejnou službu a podpoří přijetí nových norem (např. internetové protokoly, jako je IPv6[22]). V případě potřeby lze z bezpečnostních důvodů zvážit vyhrazenou základní infrastrukturu pro spojení orgánů veřejné správy.

Obecné služby:

Začlenění hlavní platformy do evropských veřejných služeb bude usnadněno zavedením obecných služeb: oprávnění, ověřování, bezpečnost mezi doménami a šířka pásma na požádání, spojení služeb, řízení mobility, řízení kontroly a kontrola provádění, integrace vnitrostátních infrastruktur.

Interoperabilní služby „cloud computingu“ (poskytování služeb a programů uložených na serverech na internetu) zajistí funkčnost páteřní infrastruktury, na které lze poskytovat služby a programy uložené na serverech na internetu pro transevropské veřejné služby. Zahrnuje to síťové transevropské služby, např. video konference, virtuální ukládání a podpora náročných výpočetních aplikací, včetně těch, které se týkají jiných projektů společného zájmu.

Přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment)

Služby elektronické správy (eGovernment) se vztahují na digitální interakci mezi veřejnými orgány a občany, veřejnými orgány a podniky a organizacemi a mezi veřejnými orgány různých zemí. Standardizované, přeshraniční a uživatelsky přívětivé platformy interakce budou generovat růst efektivity jak v celém hospodářství, tak i ve veřejném sektoru, a přispějí k jednotnému trhu.

Platforma hlavních služeb:

Interoperabilní elektronická identifikace a ověřování v celé Evropě: Bude zaveden soubor propojených a zabezpečených autentizačních serverů a protokolů, které zajišťují interoperabilitu různých autentizačních a identifikačních systémů a systémů povolování existujících v Evropě. Tato platforma umožní občanům a podnikům přístup ke službám on-line, když je to potřebné například za účelem studia, práce, cestování, poskytování zdravotní péče nebo podnikání v zahraničí. Bude tvořit hlavní úroveň pro všechny tyto digitální služby, pro které je potřebná elektronická identifikace a ověření totožnosti: např. elektronické zadávání veřejných zakázek, zdravotní služby on-line, standardizované podnikové výkaznictví, elektronická výměna informací z oblasti justice, transevropská registrace společností on-line, služby elektronické správy (eGovernment) pro podniky, včetně komunikace mezi obchodními rejstříky týkající se přeshraničních fúzí a zahraničních poboček. Tato platforma může využívat také zdroje a nástroje vícejazyčné hlavní platformy.

Obecné služby:

a)      Elektronické postupy pro založení a provozování podniku v jiné evropské zemi: Tato služba umožní elektronicky řešit veškeré nezbytné administrativní postupy přes hranice prostřednictvím jediného kontaktního místa. Tato služba je také požadavkem směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu.

b)      Interoperabilní služby přeshraničního elektronického zadávání veřejných zakázek: Tyto služby umožní každé společnosti v EU reagovat na evropská veřejná výběrová řízení z jakéhokoli členského státu a budou zahrnovat činnosti elektronického zadávání veřejných zakázek před jejich přidělením a po jejich přidělení a spojovat takové činnosti jako elektronické předložení nabídek (Electronic Submission of offers), virtuální spis společnosti (Virtual Company Dossier), elektronické katalogy (eCatalogues), elektronické objednávky (eOrders) a elektronické faktury (eInvoices).

c)      Interoperabilní přeshraniční služby elektronické justice: Tyto služby umožní přeshraniční přístup občanů, podniků, organizací a právníků k právním prostředkům/dokumentům a soudním postupům on-line. Umožní přeshraniční interakci on-line (prostřednictvím výměny údajů a dokumentů on-line) mezi právními orgány v různých členských státech, a tím zlepší schopnost efektivněji zpracovávat přeshraniční právní případy.

d)      Interoperabilní přeshraniční služby elektronického zdravotnictví: Tyto služby umožní interakci mezi občany/pacienty a poskytovateli zdravotní péče, předávání údajů mezi institucemi a organizacemi nebo přímou komunikaci (peer-to-peer) mezi občany/pacienty a/nebo zdravotními odborníky a institucemi. Zaváděná infrastruktura bude v souladu se zásadami ochrany údajů stanovenými zejména ve směrnicích 95/46/ES a 2002/58/ES a také s mezinárodními a vnitrostátními etickými pravidly týkajícími se používání zdravotních záznamů pacientů a jiných osobních údajů. Služby budou obsahovat přeshraniční přístup k elektronickým zdravotním záznamům a službám elektronického předepisování léků a také dálkové zdravotní služby/služby asistovaného žití, přeshraniční vícejazyčné sémantické služby napojené na vícejazyčnou hlavní platformu, přístup k informacím o sociálním zabezpečení založený na infrastruktuře EESSI (elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení) atd.

e)      Evropská ústřední platforma pro propojení evropských obchodních rejstříků: Tento nástroj poskytne soubor ústředních nástrojů a služeb, který umožní obchodním rejstříkům ve všech členských státech vyměňovat si informace o registrovaných podnicích, jejich pobočkách, fúzích a likvidacích. Zajistí rovněž vícejazyčnou vyhledávací službu pro více zemí a pro uživatele používající ústřední přístupové body dostupné prostřednictvím portálu elektronické justice (e-Justice).

Umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru a vícejazyčné služby

Přístup k digitálním zdrojům evropského dědictví

Cílem této infrastruktury je zpřístupnit rozsáhlé sbírky evropských kulturních zdrojů v digitální formě a podpořit jejich opakované využití třetími stranami v plném souladu s autorskými a souvisejícími právy.

Platforma hlavních služeb:

Rozvoj platformy hlavních služeb bude založen na současném portálu Europeana. Platforma – která si vyžaduje rozvoj, provádění a správu distribuovaných výpočtů, zařízení a software pro ukládání údajů – poskytne jediný přístupový bod k obsahu evropského kulturního dědictví na úrovni jednotlivých položek, soubor specifikací rozhraní pro součinnost s infrastrukturou (vyhledávání údajů, stahování údajů), podporu adaptace metadat a pojmutí nového obsahu a také informace o podmínkách opakovaného použití obsahu přístupného prostřednictvím infrastruktury.

Zajistí rovněž prostředky pro vytvoření interakce s poskytovateli obsahu a uživateli (občany vstupujícími do portálu) a opakovanými uživateli (tvůrčími odvětvími) za účelem podpory platformy, koordinace příslušných sítí a výměny informací.

Obecné služby:

a)      agregace obsahu, který je ve vlastnictví kulturních institucí a soukromých držitelů obsahu v členských státech;

b)      zařízení pro hromadné získávání zdrojů, které podpoří vzájemnou součinnost a uživatelům umožní aktivně přispívat na internetových stránkách;

c)      uživatelsky přívětivé služby pro portál, který se zabývá otázkami jako zlepšení vyhledávání a surfování po internetu a také přístup napříč jazyky;

d)      výměna informací o autorských právech a infrastrukturách poskytujících licence;

e)      odborná střediska pro digitalizaci a zachování digitálního kulturního dědictví;

f)       depozitáře obsahu pro kulturní instituce a obsah vytvořený uživateli a pro jejich dlouhodobé zachování.

Přístup k informacím z veřejného sektoru pro opakované použití

Tato infrastruktura digitálních služeb umožní přístup pro opakované použití všech informací, které lze zveřejnit a které má v držení veřejný sektor v EU.

Platforma hlavních služeb:

Distribuovaný výpočet, zařízení pro ukládání údajů a software poskytne: jediný přístupový bod pro vícejazyčné (všechny oficiální jazyky EU) datové soubory, které mají v držení veřejné orgány v EU na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; nástroje pro dotazy a vizualizaci datových souborů; zajištění, aby dostupné datové soubory měly povolení ke zveřejnění a opakované distribuci, včetně auditní kontroly původu údajů; soubor aplikačních programovacích rozhraní pro softwarové klienty za účelem interakce s infrastrukturou (vyhledávání údajů, sběr statistických údajů, stahování údajů) pro vývoj aplikací třetích stran. Umožní rovněž sběr a zveřejnění statistických údajů o činnosti portálu, o dostupnosti údajů a aplikací a o způsobu, jakým se používají.

Obecné služby:

Postupné rozšíření přístupu ke všem databázím, které mají a zveřejňují prakticky všechny orgány veřejné správy v EU, včetně vícejazyčného vyhledávání, jehož bude dosaženo pomocí:

a)      agregace mezinárodních/vnitrostátních/regionálních/místních souborů dat a souborů dat EU;

b)      interoperability souborů dat, včetně právních otázek a otázek vydávání licencí s cílem umožnit lepší opakované použití;

c)      rozhraní za účelem otevření infrastruktur údajů ve třetích zemích;

d)      registrů údajů a služeb dlouhodobého uchovávání.

Vícejazyčný přístup ke službám on-line

Tato infrastruktura služeb umožní všem současným a budoucím poskytovatelům služeb on-line nabízet jejich obsah a služby v širším rozsahu jazyků EU nákladově nejefektivnějším způsobem.

Platforma hlavních služeb:

Platforma umožní získávání, udržování a zpřístupnění velkých souborů jazykových údajů v reálném čase a opakovaně použitelných nástrojů zpracovávání jazyků. Zahrne všechny jazyky EU a bude v souladu s příslušnými normami a dohodnutými požadavky na služby a právními požadavky. Platforma umožní pružné doplňování, zpracování a zpřesňování jazykových údajů a nástrojů ze strany přispěvatelů a zajistí snadný a zabezpečený přístup a nové zaměření těchto zdrojů ze strany organizací, které poskytují nebo rozvíjejí služby umožněné jazyky. Platforma rovněž podpoří spolupráci a součinnost s podobnými iniciativami a datovými středisky, existujícími nebo připravovanými, v rámci EU a mimo EU.

Obecné služby:

Platforma bude zaplněna širokým rozsahem opakovaně použitelných údajů a softwarových zdrojů pokrývajících všechny jazyky EU. Shromažďuje, harmonizuje a spojuje tyto datové a softwarové prvky v rámci infrastruktury distribuovaných služeb. Zpřístupní a v některých oblastech bude zpracovávat nebo rozšíří údaje a softwarové zdroje používané jako základní pilíře pro rozvoj, přizpůsobení a poskytování vícejazyčných služeb nebo vícejazyčných brán ke službám on-line.

Bezpečnost a zabezpečení

Infrastruktura služeb bezpečnějšího internetu

Podpora zajistí integrované a interoperabilní služby na evropské úrovni založené na sdíleném povědomí, zdrojích, nástrojích a postupech a zaměřené na to, aby děti, jejich rodiče, vychovatelé a učitelé byli oprávněni co nejlépe využívat internet.

Platforma hlavních služeb:

Platforma hlavních služeb umožní získání, činnost a udržování sdílených výpočetních zařízení, databází a softwarových nástrojů pro centra pro bezpečnější internet (SIC) v členských státech a také interní operace za účelem vyřizování oznámení o obsahu týkajícím se sexuálního zneužívání, včetně spojení s policejními orgány a mezinárodními organizacemi jako Interpol a případně zajištění odstranění tohoto obsahu na příslušných internetových stránkách. Bude to podpořeno společnými databázemi.

Obecné služby:

a)      linky pomoci pro děti, rodiče a vychovatele informující o nejlepších prostředcích pro používání internetu dětmi, které zamezí rizikům závadných a nelegálních obsahů a chování a podpoří interní infrastrukturu;

b)      linky pomoci pro oznamování nelegálního obsahu týkajícího se sexuálního zneužívání dětí na internetu;

c)      nástroje pro zajištění přístupu k obsahu a službám vhodným z hlediska věku;

d)      software, který umožňuje snadné a rychlé oznámení nelegálního obsahu a jeho odstranění a také oznamování groomingu a šikanování;

e)      systémy softwaru, které umožňují lepší identifikaci (neoznámeného) obsahu sexuálního zneužívání dětí na internetu a také technologie na podporu policejních vyšetřování, zejména se zřetelem na zjišťování dětských obětí, pachatelů a komerčního prodeje tohoto obsahu.

Kritická informační infrastruktura

Budou se rozvíjet a zavádět komunikační kanály a platformy, aby se zvýšila schopnost celé EU, pokud jde o připravenost, sdílení informací, koordinaci a reakci.

Platforma hlavních služeb:

Platforma hlavních služeb bude pozůstávat ze sítě vnitrostátních/vládních skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT) na základě minimálního souboru základních schopností. Síť poskytne základ evropského systému pro varování a sdílení informací (EISAS) pro občany a malé a střední podniky EU.

Obecné služby:

a)      Aktivní služby – informace týkající se sledování a šíření technologií a společného zabezpečení; posuzování bezpečnosti; zajišťování pokynů o bezpečnostní konfiguraci; poskytování služeb pro odhalování neoprávněného vniknutí;

b)      reaktivní služby – zacházení s bezpečnostními událostmi a reakce na ně; vydávání výstrah a varování; analýza zranitelnosti a zacházení s ní, zacházení s artefakty (prověrka kvalitních výstrah o novém škodlivém softwaru a jiných artefaktech).

Zavádění řešení informačních a komunikačních technologií pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb

Inteligentní energetické služby používají moderní informační a komunikační technologie s cílem plnit potřeby občanů (kterými mohou být výrobci a také spotřebitelé energie), dodavatelů energie a veřejných orgánů. Inteligentní energetické služby zahrnují interakci mezi občany a dodavateli energie, předávání údajů mezi organizacemi a přímou komunikaci (peer-to-peer) mezi občany. Otevírají příležitosti pro existující a nové subjekty jak v telekomunikacích, tak i na trzích s energií (např. společnosti poskytující energetické služby – ESCO). Mohou společnostem a občanům rovněž umožnit sledovat rozhodnutí o nákupu emisí skleníkových plynů.

Platformy hlavních služeb

Komunikační infrastruktura zaváděná obvykle veřejnými službami v partnerství s telekomunikačními operátory a také potřebný hardware informačních technologií začleněný do energetických komponentů (např. trakční napájecí stanice). Zahrnují rovněž hlavní služby, které umožňují sledování aktiv, kontrolu řízení spotřeby, automatizaci a správu údajů a komunikaci mezi různými subjekty (poskytovatelé služeb, provozovatelé sítí a jiné veřejné služby, spotřebitelé atd.).

Obecné služby:

Obecné služby bude zpravidla dodávat široká řada nových a inovačních subjektů, například poskytovatelé energetických služeb, společnosti poskytující energetické služby – ESCO, shromažďovatelé energie, kteří napomáhají zejména vstupu různých typů místních malých a středních podniků a zamezují monopolizaci maloobchodního trhu.

Zpřístupní funkčnost pro spotřebitele s cílem zvládnout jejich poptávku po energii, řídit jejich obnovitelné zdroje energie a jejich skladovací kapacity, aby se optimalizovalo jejich využívání energie, snížily účty za energii a skleníkové plyny a současně zajistila ochrana a bezpečnost údajů.

a)      Infrastruktura inteligentního měření za účelem měření a oznamování informací o spotřebě energie. Obecné služby zahrnují rovněž vybavení energetické správy v objektu zákazníka, tj. hardwarová zařízení informačních technologií napojená na domácí sítě spojené s inteligentním měřičem.

b)      Softwaroví agenti, kteří rozhodují, kdy nakupovat/prodávat energii, kdy zapnout/vypnout spotřebiče v závislosti na cenových signálech od dodavatelů energie, na informacích o předpovědi počasí, správě a oznamování údajů, kontrolních a automatizovaných zařízeních a jejich síťových řešeních.

[1]                      KOM (2010) 2020.

[2]               KOM (2010) 245.

[3]               KOM(2011) 500/I v konečném znění a KOM (2011) 500/II v konečném znění (Politické informační listy).

[4]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[5]               Čísla jsou uvedena ve stálých cenách roku 2011.

[6]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[7]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[8]               KOM(2010) 245 v konečném znění/2.

[9]               Úř. věst. […], […], s. […].

[10]             Příloha II KOM(2010) 744 v konečném znění.

[11]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[12]             2013/C 33 E/09.

[13]             KOM(2010) 245 v konečném znění/2.

[14]             KOM(2010) 472.

[15]             KOM(2011) 500 v konečném znění.

[16]             Úř. věst. […], […], s. […].

[17]             L 251, 25.9.2010, s. 35.

[18]             Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[19]             Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

[20]             Úř. věst. L 183, 11.7.1997, s. 12.

[21]             Jak to stanoví čl. 11 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, KOM(2011) 615 v konečném znění.

[22]             Odkaz na sdělení o ipv6: KOM (2008) 313 – Modernizace internetu: Akční plán pro zavedení internetového protokolu verze 6 (IPv6) v Evropě.