DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Obecné souvislosti a odůvodnění návrhu

Právní předpisy členských států o ochranných známkách byly částečně harmonizovány směrnicí Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, která byla kodifikována jako směrnice 2008/95/ES (dále jen „směrnice“). Spolu s vnitrostátními systémy ochranných známek a ve vazbě na ně byl nařízením Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, kodifikovaným jako nařízení (ES) č. 207/2009 (dále jen „nařízení“), vytvořen samostatný systém pro zápis jednotných práv, jež mají stejný účinek v celé EU. V této souvislosti byl zřízen Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), aby odpovídal za zápis a správu ochranných známek Společenství.

Ochranná známka slouží k odlišení výrobků a služeb společnosti. Je to známka, jejímž prostřednictvím si může společnost získat a udržet věrnost zákazníků, a vytvořit hodnotu a růst. Známka v tomto případě slouží jako hnací síla inovací: nutnost zachovat její hodnotu je motivací pro investice na podporu výzkumu a vývoje, které zase vedou k nepřetržitému procesu zlepšování a vývoje výrobku. Tento dynamický proces má také příznivý dopad na zaměstnanost. Ve stále konkurenčnějším prostředí neustále roste nejen zásadní role ochranných známek pro dosažení úspěchu na trhu, ale také jejich obchodní hodnota a počet. V roce 2012 byl podán rekordní počet přihlášek ochranné známky Společenství (více než 107 900 oproti 98 217 v roce 2010 a 49 503 o deset let dříve). V průběhu roku 2011 také počet přihlášek u úřadu OHIM dosáhl výše jednoho milionu od zahájení jeho činnosti v roce 1996. Tento vývoj byl doprovázen rostoucím očekáváním zainteresovaných stran ohledně moderních a vysoce kvalitních systémů zápisů ochranných známek, jež jsou jednotnější, přístupnější veřejnosti a technologicky aktuální.

V roce 2007, kdy se projednávala otázka dalšího financování OHIM, Rada[1] zdůraznila, že zřízení OHIM bylo velmi úspěšné a že významnou měrou přispěl k posílení konkurenceschopnosti EU. Připomněla, že systém ochranných známek Společenství byl navržen tak, aby existoval společně s vnitrostátními systémy ochranných známek, které jsou i nadále nezbytné pro ty podniky, které si nepřejí mít své ochranné známky chráněny na úrovni EU. Rada dále uvedla, že doplňková činnost vnitrostátních úřadů pro ochranné známky je významná, a vyzvala OHIM, aby s nimi více spolupracoval v zájmu celkového fungování systému ochranných známek Společenství. Podtrhla, že od vzniku ochranné známky Společenství uběhlo již více než desetiletí, a zdůraznila potřebu celkového hodnocení fungování systému ochranných známek Společenství. Vyzvala Komisi, aby začala pracovat na odpovídající studii, zejména za účelem posílení a rozšíření stávajících nástrojů spolupráce mezi OHIM a vnitrostátními úřady pro ochranné známky.

Ve své iniciativě „Small Business Act“[2] z roku 2008 Komise přislíbila, že systém ochranných známek Společenství bude přístupnější pro malé a střední podniky. Kromě toho Komise ve sdělení Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu[3] z roku 2008 zdůraznila svůj závazek týkající se efektivní a účinné ochrany ochranných známek a vysoké kvality systému ochranných známek. Došla k závěru, že nastal čas pro celkové hodnocení, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí revizi systému ochranných známek v Evropě a pro další zlepšení spolupráce mezi OHIM a vnitrostátními úřady. V roce 2010 se Komise ve sdělení Evropa 2020, v rámci stěžejní iniciativy „Inovace v Unii“, zavázala, že bude rámec ochranných známek modernizovat, aby zlepšila rámcové podmínky pro inovace v podnicích[4]. Dále Komise ve své strategii práv duševního vlastnictví pro Evropu[5] z roku 2011 oznámila přezkum systému ochranných známek v Evropě za účelem modernizace systému, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, aby byl celkově efektivnější, účelnější a jednotnější.

1.2.        Cíle návrhu

Vezmeme-li v úvahu celek, hlavním společným cílem této iniciativy a souběžně předkládaného návrhu na přepracování směrnice je podpořit inovace a hospodářský růst tím, že systémy zápisu ochranných známek v celé EU budou pro společnosti přístupnější a efektivnější ve smyslu nižších nákladů a nižší náročnosti, vyšší rychlosti a větší předvídatelnosti a právní jistoty. Tyto úpravy doplňují úsilí o zajištění souběžného fungování a doplňkovosti unijního systému a systémů ochranných známek v členských státech.

Co se týče této iniciativy revidovat nařízení, Komise nenavrhuje nový systém, ale dobře cílenou modernizaci stávajících ustanovení s těmito hlavními cíli:

· upravit terminologii podle Lisabonské smlouvy a ustanovení podle společného přístupu k decentralizovaným agenturám (viz oddíl 5.1),

· zjednodušit řízení týkající se přihlášky a zápisu evropské ochranné známky (viz oddíl 5.2),

· zvýšit právní jistotu tím, že se vyjasní ustanovení a odstraní nejednoznačnosti (viz oddíl 5.3),

· vytvořit vhodný rámec pro spolupráci mezi OHIM a vnitrostátními úřady s cílem podpořit sbližování postupů a rozvoj společných nástrojů (viz oddíl 5.4),

· sladit právní rámec s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (viz oddíl 5.5).

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Veřejné konzultace

Tato iniciativa vychází z hodnocení způsobů fungování systému ochranných známek v Evropě jako celku a rozsáhlých konzultací se všemi hlavními zúčastněnými stranami.

Hlavní součástí hodnocení byla studie, kterou pro Komisi vypracoval Institut Maxe Plancka pro právo duševního vlastnictví a soutěžní právo. Studie byla provedena v období od listopadu 2009 do února 2011[6]. Kromě odborné analýzy studie zahrnovala konzultace s různými zúčastněnými stranami. Ty obsahovaly průzkum mezi uživateli systému ochranných známek Společenství, příspěvky od organizací, které zastupují uživatele ochranných známek na úrovni členského státu, evropské a mezinárodní úrovni, a slyšení těchto organizací v červnu 2010. Institut vedl konzultace s vnitrostátními úřady všech členských států i úřadem OHIM.

Závěrečná zpráva dospěla k závěru, že základy evropského systému ochranných známek jsou dobré. Zejména postupy OHIM všeobecně splňovaly potřeby a očekávání společností. Dále odsouhlasila, že souběžná existence práv k ochranným známkám na úrovni Společenství a jednotlivých členských států je důležitá a nezbytná pro účinné fungování systému ochranných známek, který splňuje požadavky společností různých velikostí, na různých trzích a s různými geografickými potřebami. Zpráva nicméně přinesla zjištění, že další sbližování právních předpisů a postupů v oblasti ochranných známek v EU je žádoucí. Potvrdila, že mnoho prvků současného systému ochranných známek Společenství se osvědčilo, a uvedla řadu návrhů na zlepšení. Identifikovala konkrétní oblasti, v nichž by OHIM a vnitrostátní úřady mohly posílit svou spolupráci.

V reakci na předběžné výsledky studie přijala Rada závěry dne 25. května 2010[7]. V těchto závěrech byla schválena dohoda dosažená v září 2008 s řídícími orgány OHIM (správní radou a rozpočtovým výborem) o řadě rozpočtových opatření, jejichž smyslem bylo, aby OHIM měl v budoucnu vyrovnanější rozpočet. Rada souhlasila, že tato rozpočtová opatření rovněž přispěla k modernizaci, zjednodušení, sjednocení a posílení systému ochranných známek v Evropě jako celku. Vyzvala Komisi, aby v rámci přezkumu představila konkrétní ustanovení, která by vymezila rámec spolupráce mezi OHIM a vnitrostátními úřady. Mělo by v nich být výslovně uvedeno, že všechny úřady pro ochranné známky v EU by měly harmonizovat své postupy a OHIM by měl jejich snahu v tomto ohledu podporovat. Rovněž vyzvala k vytvoření právního základu pro rozdělování částky ve výši 50 % z poplatků úřadu OHIM za obnovení ochranné známky ve prospěch vnitrostátních úřadů, která bude použita na ochranu, propagaci a/nebo prosazování ochranných známek.

V návaznosti na studii svolaly útvary Komise slyšení sdružení uživatelů na 26. května 2011. Výsledky upřesnily a potvrdily předběžnou analýzu Komise.

2.2.        Posouzení dopadů

Posouzení dopadů identifikovalo jeden hlavní problém, který musí revidované nařízení řešit: nízkou úroveň spolupráce mezi úřady ochranných známek v Evropě. Jak je uvedeno v posouzení dopadů, mezi ochrannou známkou Společenství a vnitrostátními režimy ochranných známek existuje mnoho vazeb, které přímo dopadají na uživatele ochranných známek a úřady duševního vlastnictví. Mezi těmito dvěma systémy je tudíž potřebná určitá míra doplňkovosti. Aby jí bylo dosaženo, měly by OHIM a vnitrostátní úřady úzce spolupracovat.

Účelné a efektivní spolupráci mezi úřady ochranných známek v Evropě v současnosti vážně brání řada překážek:

· chybějící jasný právní základ pro spolupráci v oblasti právních předpisů týkajících se ochranných známek EU,

· nedostatečné technické vybavení vnitrostátních úřadů,

· chybějící udržitelné financování ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Pro řešení těchto problémů a dosažení tří odpovídajících cílů byly zváženy tyto možnosti.

1.           Vytvoření odpovídajícího právního základu pro spolupráci:

a)      varianta č. 1: žádný zvláštní právní základ pro spolupráci mezi úřady duševního vlastnictví v Evropě;

b)      varianta č. 2: právní základ, který umožní vnitrostátním úřadům a OHIM, aby vzájemně spolupracovaly (nepovinná spolupráce);

c)      varianta č. 3: právní základ, který zaváže vnitrostátní úřady a OHIM, aby vzájemně spolupracovaly (povinná spolupráce).

2.           Vytvoření technických kapacit na vnitrostátních úřadech:

a)      varianta č. 1: každý úřad si opatří a vypracuje požadované zařízení a nástroje;

b)      varianta č. 2: dobrovolný přístup k nástrojům: požadované zařízení a nástroje jsou úřadům duševního vlastnictví k dispozici v rámci dobrovolné spolupráce;

c)      varianta č. 3: povinný přístup k nástrojům: požadovaná zařízení jsou dostupná prostřednictvím povinného rámce spolupráce. Tato varianta se překrývá s variantou č. 3 uvedenou výše, pokud jde o vhodný právní základ, a variantou č. 3 níže, která se týká dlouhodobého financování činností v oblasti spolupráce.

3.           Zajištění dlouhodobého financování činností v oblasti spolupráce:

a)      varianta č. 1: financování ze strany členských států;

b)      varianta č. 2: financování z rozpočtu EU;

c)      varianta č. 3: financování z rozpočtu úřadu OHIM.

Posouzení dopadů dospělo k závěru, že varianta č. 3 je ve všech případech přiměřená a nejlépe se hodí k dosažení sledovaných cílů.

3.           PRÁVNÍ ZÁKLAD A SUBSIDIARITA

V rámci vytvoření a fungování vnitřního trhu stanoví čl. 118 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu těchto práv v celé EU, včetně zavedení centralizovaného režimu pro udělování oprávnění, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.

Ochranná známka Společenství je samostatné právo duševního vlastnictví EU vytvořené nařízením EU. Analýza provedená v rámci posouzení dopadů potvrdila, že některé části nařízení je třeba změnit, aby se systém ochranných známek Společenství zlepšil a zjednodušil. Pouze zákonodárce EU má pravomoc provést potřebné změny.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nebude mít dopad na rozpočet Evropské unie, a proto k němu není připojen finanční výkaz podle článku 31 finančního nařízení (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002).

5.           PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU

Navrhované změny nařízení jsou předkládány v souladu s cíli stanovenými v oddíle 1.2.

5.1.        Přizpůsobení terminologie a společný přístup k decentralizovaným agenturám Unie

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se aktualizuje terminologie nařízení. To znamená změnu názvu „ochranná známka Společenství“ na „evropská ochranná známka“.

Ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám schváleném Evropským parlamentem, Radou a Komisí v červenci 2012 existuje řada opatření ke zlepšení správy a efektivnosti stávajících agentur a agentur, které budou teprve zřízeny. Nařízení je nutné upravit, aby zohlednilo společný přístup s ohledem na ustanovení o úřadu OHIM. Co se týče názvu agentury, navrhuje se přejmenování na „Agentura Evropské unie pro ochranné známky a průmyslové vzory“ (dále jen „agentura“), posílení funkcí správní rady, sladění postupů pro výběr vyšších úředníků a stanovení ročních a víceletých pracovních programů a pravidelných hodnocení.

5.2.        Zjednodušení řízení

– Podání přihlášky (článek 25)

O evropskou ochrannou známku se u vnitrostátních úřadů již téměř nežádá. Téměř všechny přihlášky (96,3 % v roce 2012) jsou nyní přímo podávány prostřednictvím elektronického systému úřadu OHIM. Vzhledem k této situaci a k tomu, že přihlášky lze nyní podat snadno elektronicky, možnost jejich podání u vnitrostátních úřadů by měla být zrušena.

– Den podání (článek 27)

Většina přihlášek o evropskou ochrannou známku je nyní přezkoumána před uplynutím lhůty jednoho měsíce, kdy přihlašovatelé musí zaplatit poplatek za přihlášku. To umožňuje přihlašovatelům podat „přihlášky na zkoušku“ a nezaplatit poplatek, pokud agentura poukáže na nedostatky nebo vznese námitky. Platby prostřednictvím běžných účtů se považují za provedené v poslední den měsíce, pokud si to přihlašovatelé přejí. Článek 27 se proto mění, aby zrušil jednoměsíční lhůtu a propojil „povinnost“ zaplatit s podáním přihlášky, takže přihlašovatelé budou muset doložit, že dali příkaz k úhradě platby nebo ji povolili při podání přihlášky.

– Rešerše (články 38 a 155)

Stávající postupy provádění rešerší nejsou spolehlivým nástrojem prověření ochranných známek, ani rejstřík plně komplexně nemonitorují. Nedostatky rešerší v jednotlivých státech a v EU jsou pociťovány čím dál tím silněji a zároveň s tím pokrok v oblasti informačních technologií dnes znamená, že uživatelé mohou mít přístup k lepším, rychlejším a levnějším alternativám. Přihlašovatelé nyní mají velmi malý zájem o výsledky vnitrostátních rešerší prováděných úřady členských států, které se účastní dobrovolného systému. Agentura společně s vnitrostátními úřady vypracovává řadu slibných nástrojů, které nabízejí mnohem lepší způsoby provádění prioritních rešerší a monitorování rejstříku porušování práv. Stávající postupy rešerší se proto ruší.

– Zveřejnění přihlášky (článek 39)

Zrušení systému rešerší rovněž umožní zrušit stávající jednoměsíční lhůtu mezi uvědoměním přihlašovatele agenturou o rešeršní zprávě a zveřejněním přihlášky. To urychlí postup zápisu.

– Vyjádření třetích stran (článek 40)

Aby se usnadnilo předkládání připomínek třetích stran, článek 40 se mění tak, že prodlužuje období, během kterého lze podávat připomínky. Odkaz na den zveřejnění je třeba vyškrtnout vzhledem k tomu, že evropské přihlášky ochranné známky jsou již veřejnosti dostupné během několika dnů od podání v databázi ochranných známek agentury „CTM on-line“ . S cílem zjednodušit řízení budou mít třetí strany možnost podat připomínky, jakmile se o přihlášce dozvědí. Lhůta pro podání připomínek bude končit s lhůtou pro podání námitek nebo jakmile bude námitkové řízení uzavřeno, podle stávající praxe agentury.

– Přezkoumání rozhodnutí v řízení s více účastníky (článek 62)

Ukázalo se, že článek 62 neměl praktický význam. Podle tohoto ustanovení nebylo do dneška v řízení s více účastníky přezkoumáno ani jedno rozhodnutí. Hlavním důvodem je, že druhá strana nemá zájem dát svůj souhlas podle čl. 62 odst. 2. Vzhledem k tomu, že existují dostatečná nápravná opatření k nápravě chybného rozhodnutí v řízení s více účastníky, článek 62 se zrušuje.

– Pokračování v řízení (článek 82)

Použití článku 82 vedlo v praxi k určitým problémům a bylo podnětem pro sdělení prezidenta agentury č. 06/05[8]. Článek 82 se mění tak, aby jeho použití bylo jednodušší a byl v něm začleněn obsah uvedeného sdělení. Protože se čl. 25 odst. 3 a článek 62 zrušují, všechny zmínky o nich se odstraní také ze seznamu vyňatých časových lhůt. Uvedení článku 42 se také zrušuje, aby všechny lhůty týkající se námitkového řízení nadále platily, s výjimkou lhůty pro podání námitek stanovené v čl. 41 odst. 1 a doby pro zaplacení poplatku za podání námitek uvedené v čl. 41 odst. 3.

– Lhůta pro podání námitek proti mezinárodnímu zápisu (článek 156)

Vzhledem k tomu, že není nutné zachovat současně stanovenou šestiměsíční lhůtu, článek 156 se mění tak, aby se zkrátila doba mezi dnem zveřejnění podle čl. 152 odst. 1 a začátkem lhůty pro podání námitek proti mezinárodnímu zápisu na jeden měsíc.

5.3.        Posílení právní jistoty

– Definice evropské ochranné známky (článek 4)

Článek 4 se mění tak, aby byl odstraněn požadavek na „grafické vyobrazení“. Předpoklad, že by mělo být možné vytvořit grafické vyobrazení známky, o kterou se žádá, je zastaralý. Vytváří značnou právní nejistotu, pokud jde o některé netradiční známky, jako například pouhé zvuky. V těchto případech zastoupení jinými prostředky než pomocí grafického vyobrazení (např. zvukovým souborem) může být dokonce vhodnější než grafické vyobrazení, pokud umožňuje přesnější identifikaci známky, a tím slouží cíli posílit právní jistotu. Navrhovaná nová definice ponechává prostor pro zápis záležitostí, které mohou být zaznamenány technologickými prostředky, jež poskytují dostatečné záruky. Myšlenkou není bez omezení rozšířit přípustné způsoby, které představují známku, ale umožnit v tomto ohledu více flexibility a současně zajistit větší právní jistotu.

– Ochrana zeměpisných označení a tradičních výrazů (článek 7)

Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. j) a k) nenabízejí zeměpisným označením stejnou míru ochrany, jaké se jim dostává v článcích uvedených níže:

· v článcích 13 a 14 nařízení (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin[9],

· v článcích 118l a 118m nařízení (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ve znění nařízení (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009[10],

· v článku 16 nařízení (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o ochraně zeměpisných označení lihovin[11].

Aby se zajistilo, že právní předpisy EU na ochranu zeměpisných označení jsou v řízení o zápis evropské ochranné známky plně účinné, jsou příslušné absolutní důvody pro zamítnutí plně sladěny s právními předpisy EU o zeměpisných označeních a nařízení je modernizuje. Kromě toho kvůli provázanosti jsou důvody pro zamítnutí rozšířeny tak, aby se vztahovaly na chráněné zaručené tradiční výrazy pro vína a tradiční speciality.

– Práva z evropské ochranné známky (články 9 a 9a)

1.         Práva ze známky, aniž jsou dotčena předchozí práva

Ani nařízení ani směrnice neobsahují jasné pravidlo, v němž je uvedeno, že majitel ochranné známky nemůže úspěšně uplatnit svá práva proti použití stejné nebo podobné známky, která je již předmětem staršího práva. V souladu s čl. 16 odst. 1 Dohody TRIPS[12] se článek 9 nařízení mění s cílem objasnit, že uplatněním nároků kvůli porušení práv nejsou dotčena předchozí práva.

2.         Případy dvojí totožnosti

Uznávání dalších funkcí ochranných známek, které je třeba zohlednit podle čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice (čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení), vedlo ke vzniku velké právní nejistoty. Zejména vztah mezi případy dvojí totožnosti a rozšířenou ochranou vyplývající z čl. 5 odst. 2 směrnice (čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení) vztahující se na ochranné známky s dobrým jménem, se stal nejasným[13]. V zájmu právní jistoty a jednotnosti je vyjasněno, že v případech dvojí totožnosti podle čl. 9 odst. 1 písm. a) a podobnosti podle čl. 9 odst. 1 písm. b) se jedná pouze o původní funkci, na které záleží.

3.         Použití v obchodním jméně nebo názvu společnosti

Podle Soudního dvora[14] je čl. 5 odst. 1 směrnice použitelný, pokud se veřejnost domnívá, že použití názvu společnosti (také) souvisí se zbožím nebo službami, které společnost nabízí. Je proto vhodné považovat použití chráněné ochranné známky v obchodním jméně za porušení zákona, pokud jsou splněny požadavky na používání pro zboží nebo služby.

4.         Použití ve srovnávací reklamě

Směrnice 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě[15] upravuje podmínky, za nichž reklama, která výslovně nebo nepřímo identifikuje soutěžitele nebo zboží či služby nabízené soutěžitelem, je přípustná. Vztah tohoto nástroje k právním předpisům o ochranných známkách vyvolával pochybnosti. Je proto vhodné objasnit, že majitel ochranné známky může bránit použití své ochranné známky ve srovnávací reklamě, pokud tato srovnávací reklama nesplňuje požadavky článku 4 směrnice 2006/114/ES.

5.         Zásilky obchodních dodavatelů

Změny jsou navrhovány tak, aby bylo jasné, že výrobky nelze do EU dovážet, ani kdyby obchodně vystupoval pouze odesílatel. Toto má zajistit, aby majitel ochranné známky měl právo zabránit podnikům (ať už se nacházejí v EU, či nikoli) dovážet výrobky nacházející se mimo EU, které byly prodány, nabízeny, inzerovány nebo zaslány soukromým spotřebitelům, a odrazovat od objednávání a prodeje padělaných výrobků přes internet.

6.         Vstup výrobků na celní území

V souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Philips/Nokia[16] není podle stávajícího acquis vstup zboží, které není zbožím EU, na celní území EU do režimu s podmíněným osvobozením od cla, jeho přítomnost a pohyb na něm porušením práva duševního vlastnictví, jak vyplývá z hmotného práva Unie a jejích členských států. Toto zboží může být klasifikováno jako padělané pouze tehdy, jakmile existuje důkaz o tom, že je předmětem obchodního úkonu směřujícího vůči spotřebitelům v EU, jako je prodej, nabízení k prodeji nebo reklama. Dopad rozsudku ve věci Philips/Nokia byl předmětem silné kritiky zúčastněných stran, protože klade nepřiměřeně vysoké důkazní břemeno na majitele práv a brání boji proti padělání. Je zřejmé, že je naléhavě nutné mít k dispozici evropský rámec právních předpisů, který by umožnil efektivnější boj proti padělání výrobků, jež se rychle zvyšuje. Navrhuje se proto vyplnit stávající mezeru tak, že majitelé práv budou oprávněni bránit třetím stranám dovážet zboží ze třetích zemí na celní území Unie, které bez povolení nese ochrannou známku v zásadě totožnou s ochrannou známkou zapsanou pro uvedené zboží, bez ohledu na to, zda je uvolněno do volného oběhu.

7.         Přípravné akty

Ani nařízení ani směrnice neobsahují ustanovení, která umožňují řízení proti distribuci a prodeji etiket, obalů nebo podobných předmětů, které následně mohou být kombinovány s nezákonnými výrobky. Některé vnitrostátní právní předpisy mají jasná pravidla, která se vztahují na tuto činnost. Je vhodné zahrnout takové pravidlo do nařízení a směrnice s cílem dále prakticky, relevantně a účinně přispět k boji proti padělání.

– Omezení účinků evropské ochranné známky (článek 12)

Omezení v čl. 12 odst. 1 písm. a) se týká pouze používání osobních jmen v souladu se společným prohlášením Rady a Komise[17]. Z důvodu jednotnosti se omezení v čl. 12 odst. 1 písm. b) rozšiřuje na používání známek nebo označení s nerozlišovací způsobilostí. Rovněž se považuje za vhodné stanovit v čl. 12 odst. 1 písm. c) výslovné omezení, které se obecně vztahuje na referenční použití. Samostatný odstavec upřesňuje podmínky, za nichž se používání ochranné známky nepovažuje za vyhovující poctivé obchodní zvyklosti.

– Označení a klasifikace výrobků a služeb (článek 28)

Článek 28 se mění s cílem stanovit základní pravidla týkající se označení a klasifikace zboží a služeb v nařízení. Tato pravidla se zavádějí do směrnice. Řídí se zásadami stanovenými Soudním dvorem[18], podle něhož výrobky a služby, pro které se žádá o ochranu musí být přihlašovatelem označeny dostatečně jasně a přesně, aby příslušné orgány a společnosti byly schopny určit rozsah ochrany plynoucí z ochranné známky. Obecná označení uvedená v názvu tříd Niceské dohody mohou být použita k označení výrobků nebo služeb za předpokladu, že taková označení jsou dostatečně jasná a přesná. Tento pozměňovací návrh vyjasňuje, že používání obecných podmínek musí být vykládáno v tom smyslu, že zahrnuje veškeré výrobky nebo služby, na něž se zřetelně vztahuje doslovný význam pojmu. Pozměňovací návrh umožňuje majitelům evropských ochranných známek, které byly podány před dnem zveřejnění nového postupu klasifikace agenturou[19], aby přizpůsobili své specifikace výrobků a služeb podle judikatury Soudního dvora s cílem zajistit, aby obsah rejstříku splňoval požadovanou úroveň srozumitelnosti a přesnosti.

– Evropské certifikační známky (články 74b – 74k)

Zatímco různé vnitrostátní systémy nabízejí ochranu certifikačních známek, systém evropských ochranných známek v současné době umožňuje pouze zápis individuálních a kolektivních známek. Některé veřejné a soukromé subjekty, které nesplňují podmínky, aby byly způsobilé k získání ochrany plynoucí z kolektivní ochranné známky, rovněž potřebují systém ochrany certifikačních známek na úrovni EU. Takový systém by rovněž napravil stávající nerovnováhu mezi vnitrostátními systémy a systémem evropských ochranných známek. Navrhuje se doplnit nařízení o zvláštní soubor pravidel upravujících zápis evropských certifikačních známek.

– Úkoly agentury (článek 123b)

Aby bylo zajištěno komplexní pokrytí, právní jistota a větší transparentnost, všechny úkoly agentury jsou vymezeny v novém článku 123b včetně těch, které vyplývají z jiných právních aktů a nevztahují se k systému ochranných známek v EU.

5.4.        Rámec pro spolupráci (článek 123c)

Článek 123c poskytuje jasný rámec pro povinnou spolupráci mezi agenturou a úřady duševního vlastnictví členských států s cílem podporovat sbližování postupů a vypracování společných nástrojů. Uvádí se v něm, že agentura a úřady členských států jsou povinny spolupracovat, a stanoví hlavní oblasti spolupráce a konkrétní společné projekty v zájmu Unie, které bude agentura koordinovat. Dále se zřizuje mechanismus financování, který agentuře umožní financování těchto společných projektů prostřednictvím grantů. Tento systém financování představuje právně a finančně proveditelnou variantu k přístupu, který navrhovala Rada ve svých závěrech z května 2010.

5.5.        Soulad s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie

Nařízení svěřuje Komisi pravomoci, aby mohla přijmout určitá pravidla. Tato pravidla jsou v současné době stanovena v nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství[20], nařízení Komise (ES) č. 2869/95 ze dne 13. prosince 1995 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu[21] a nařízení Komise (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu[22]. Vzhledem k vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba uvést do souladu pravomoci svěřené Komisi podle tohoto nařízení s článkem 290 Smlouvy (nové články 24a, 35a, 45a, 49a, 57a, 65a, 74a, 74k, 93a, 114a, 144a a 161a).

2013/0088 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 118 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství[23], které bylo v roce 2009 kodifikováno jako nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství[24], vytvořilo systém ochrany ochranných známek specifický pro Evropskou unii, jenž poskytuje ochranu ochranných známek na úrovni Evropské unie souběžně s ochranou ochranných známek dostupnou na úrovni členských států v souladu s vnitrostátními systémy ochranných známek, které byly harmonizovány směrnicí Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách[25], kodifikovanou jako směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách[26].

(2)       V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by terminologie nařízení (ES) č. 207/2009 měla být aktualizována. To znamená, že se název „ochranná známka Společenství“ nahradí názvem „evropská ochranná známka“. V souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám, který byl schválen v červenci 2012 Evropským parlamentem, Radou a Komisí, by měl být název „Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)“ nahrazen názvem „Agentura Evropské unie pro ochranné známky a průmyslové vzory)“ (dále jen „agentura“).

(3)       V návaznosti na sdělení Komise nazvané Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu ze dne 16. července 2008[27] provedla Komise komplexní hodnocení celkového fungování systému ochranných známek v Evropě jako celku, které zahrnovalo unijní úroveň i vnitrostátní úrovně a jejich vzájemné vazby.

(4)       Ve svých závěrech ze dne 25. května 2010 týkajících se budoucí revize systému ochranných známek v Evropské unii[28] vyzvala Rada Komisi, aby předložila návrhy na revizi nařízení (ES) č. 207/2009 a směrnice 2008/95/ES.

(5)       Zkušenosti získané od vytvoření systému ochranných známek Společenství ukázaly, že podniky z Unie a ze třetích zemí přijaly systém, který se stal úspěšnou a životaschopnou variantou k ochraně ochranných známek na úrovni členských států.

(6)       Národní ochranné známky jsou však i nadále nezbytné pro ty podniky, které nepožadují ochranu svých ochranných známek na úrovni Unie nebo které nemohou získat ochranu v rámci celé Unie, zatímco vnitrostátní ochraně nic nebrání. Mělo by být ponecháno na rozhodnutí každého jednotlivce žádajícího o ochranu ochranné známky, zda požaduje ochranu plynoucí pouze z národní známky v jednom nebo více členských státech nebo pouze z evropské ochranné známky nebo obojí.

(7)       I když hodnocení celkového fungování systému ochranných známek Společenství potvrdilo, že mnohé aspekty tohoto systému, včetně základních zásad, na nichž je založen, se v čase osvědčily a nadále splňují potřeby a očekávání podniků, dospěla Komise ve svém sdělení „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“ ze dne 24. května 2011[29] k závěru, že je nutné systém ochranných známek v Unii modernizovat, aby byl efektivnější, účelnější a jednotnější jako celek, a přizpůsobit ho éře internetu.

(8)       Souběžně se zlepšením a změnami systému ochranných známek Společenství by měly být vnitrostátní zákony a postupy týkající se ochranných známek dále harmonizovány a sladěny se systémem ochranných známek Unie v odpovídajícím rozsahu tak, aby byly vytvořeny pokud možno rovné podmínky pro zápis a ochranu ochranných známek v celé Unii.

(9)       Aby byla umožněna vyšší flexibilita a současně zajištěna větší právní jistota, pokud jde o způsob zaznamenání ochranných známek, měl by být požadavek na grafické vyobrazení v definici evropské ochranné známky zrušen. Zaznamenání známky by mělo být povoleno v jakékoli vhodné formě, což nutně neznamená v grafické podobě, pokud záznam umožňuje příslušným orgánům a veřejnosti spolehlivě a jasně určit přesný předmět ochrany.

(10)     Stávající ustanovení nařízení (ES) č. 207/2009 nenabízejí stejnou úroveň ochrany označením původu a zeměpisným označením jako jiné nástroje práva Unie. Je proto nezbytné vyjasnit absolutní důvody pro zamítnutí zápisu týkajícího se označení původu a zeměpisných označení a zajistit úplný soulad s příslušnými právními předpisy Unie, které upravují ochranu těchto práv duševního vlastnictví. Z důvodu provázanosti s ostatními právními předpisy Unie by se měl rozsah těchto absolutních důvodů rozšířit, aby zahrnoval také chráněné tradiční výrazy pro vína a zaručené tradiční speciality.

(11)     Ochranné známky, které jsou přihlášeny v písmu či jazyce nesrozumitelném v Unii, by neměly být chráněny, jestliže by jejich zápis musel být zamítnut z absolutních důvodů po překladu nebo přepisu do jakéhokoli úředního jazyka členských států.

(12)     Je třeba ztížit nepoctivé napodobování ochranných známek rozšířením možností, jak bránit přihláškám evropských ochranných známek, které nebyly podány v dobré víře.

(13)     S cílem zachovat silnou ochranu práv pro označení původu a zeměpisná označení chráněná na úrovni Unie je třeba objasnit, že tato práva opravňují k podání námitek proti zápisu později přihlášené evropské ochranné známky bez ohledu na to, zda rovněž existují nebo neexistují důvody pro zamítnutí, které posuzovatel z moci úřední zohlední.

(14)     Aby byla zajištěna právní jistota a plný soulad se zásadou přednosti, podle níž dříve zapsané ochranné známky mají přednost před později zapsanými ochrannými známkami, je nezbytné stanovit, že vymáhání práv plynoucích z evropské ochranné známky by se nemělo dotknout majitelů práv získaných před dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku přednosti evropské ochranné známky. To je v souladu s čl. 16 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ze dne 15. dubna 1994[30].

(15)     V zájmu zajištění právní jistoty a srozumitelnosti je nezbytné vyjasnit, že nikoli jen v případě podobnosti, ale i v případě totožné známky, jež se používá pro totožné výrobky nebo služby, by ochrana měla být přiznána evropské ochranné známce pouze v případě, pokud je hlavní funkce evropské ochranné známky, kterou je zaručit obchodní původ výrobků nebo služeb, nepříznivě ovlivněna, a v rozsahu, ve kterém se tak děje.

(16)     Pokud společnost používá totožnou nebo podobnou známku jako obchodní jméno tak, že mezi společností nesoucí toto jméno a výrobky nebo službami pocházejícími od této společnosti vzniká vazba, může dojít k nejasnostem ohledně obchodního zdroje, z něhož výrobky nebo služby pocházejí. Porušení evropské ochranné známky by proto mělo zahrnovat také používání známky nebo podobného označení jako obchodního jména, pokud se používají pro účely rozlišení výrobků nebo služeb z hlediska jejich obchodního původu.

(17)     V zájmu zajištění právní jistoty a plného souladu s konkrétními předpisy Unie je vhodné stanovit, že majitel evropské ochranné známky by měl být oprávněn zakázat třetím osobám používat označení ve srovnávací reklamě, pokud takové srovnávací reklamy jsou v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě[31].

(18)     S cílem účinněji posílit ochranu ochranné známky a potírat padělání by měl být majitel evropské ochranné známky oprávněn zabránit třetím osobám dovážet výrobky na celní území Unie, aniž by byly propuštěny do volného oběhu, pokud tyto výrobky pochází z třetích zemí a bez povolení nesou ochrannou známku, která je v zásadě totožná s evropskou ochrannou známkou zapsanou pro takové výrobky.

(19)     Aby bylo možno účinněji zabránit vstupu výrobků, které porušují právo, zejména v souvislosti s prodejem přes internet, měl by majitel mít právo zakázat dovoz těchto výrobků do Unie, pokud obchodně vystupuje pouze odesilatel výrobků.

(20)     Aby se majitelům evropských ochranných známek umožnilo účinněji bojovat s paděláním, měli by být oprávněni zakázat umístění známky, která je neoprávněná, na výrobky a přípravné práce předcházející jejímu umístění.

(21)     Výlučná práva plynoucí z evropské ochranné známky by neměla majitele opravňovat, aby zakázal používání známek nebo označení, které budou využívány čestně a v souladu s poctivými postupy v průmyslu a obchodě. V zájmu vytvoření rovných podmínek pro obchodní jména a ochranné známky pro případ střetů s ohledem na to, že obchodním jménům je pravidelně udělována neomezená ochrana oproti ochranným známkám zapsaným později, by se u takového používání mělo vzít v potaz pouze používání vlastního jména. Dále by mělo být zahrnuto používání popisných známek nebo označení nebo známek nebo označení s nerozlišovací způsobilostí. Kromě toho by majitel neměl být oprávněn bránit obecně poctivému a čestnému používání evropské ochranné známky k označení výrobků nebo služeb nebo odkazu na ně jako na výrobky a služby majitele ochranné známky.

(22)     Aby byla zajištěna právní jistota a chráněna legitimně získaná práva plynoucí z ochranné známky, je vhodné a nezbytné stanovit, aniž by byla dotčena zásada, že práva z později získané ochranné známky nelze uplatňovat vůči dřívější ochranné známce, že majitelé evropských ochranných známek by neměli být oprávněni podat námitky proti používání později získané ochranné známky, pokud tato byla získána v době, kdy práva z ochranné známky získané dříve nemohla být vymáhána vůči později získané ochranné známce.

(23)     Z důvodů rovnosti a právní jistoty by používání evropské ochranné známky v podobě, která se liší v jednotlivostech neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v té podobě, jak byla zapsána, mělo být dostačující k zachování práv bez ohledu na to, zda je ochranná známka v té podobě, v jaké je používána, rovněž zapsána.

(24)     Nařízení (ES) č. 207/2009 svěřuje Komisi pravomoci, aby přijala prováděcí předpisy k tomuto nařízení. V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba uvést pravomoci svěřené Komisi nařízením (ES) č. 207/2009 do souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(25)     Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly předány Evropskému parlamentu a Radě souběžně, včas a odpovídajícím způsobem.

(26)     Aby byla zajištěna účinná registrace právních aktů týkajících se evropské ochranné známky jako předmětu vlastnictví a byla zajištěna úplná transparentnost rejstříku evropských ochranných známek, měla by být pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy přenesena na Komisi, pokud jde o upřesnění určitých povinností přihlašovatele týkajících se zvláštních ochranných známek, příslušné postupy týkající se započetí převodu evropských ochranných známek, vzniku a převodu věcného práva, nuceného výkonu práva, účasti v úpadkovém řízení a poskytnutí nebo převodu licence do rejstříku a výmaz nebo změnu příslušných údajů.

(27)     Vzhledem k postupně klesajícímu a zanedbatelnému počtu přihlášek ochranné známky Společenství podaných u ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států („úřady členských států“) by mělo být povoleno podat přihlášku evropské ochranné známky pouze u agentury.

(28)     Ochrana evropské ochranné známky je poskytována ve vztahu k určitým výrobkům nebo službám, jejichž povaha a počet určují rozsah ochrany, které požívá majitel ochranné známky. Proto je nezbytné v nařízení (ES) č. 207/2009 stanovit pravidla pro označování a klasifikaci výrobků a služeb a zabezpečit právní jistotu a řádnou správu prostřednictvím požadavku, aby výrobky a služby, pro které se žádá o ochranu ochranné známky, byly přihlašovatelem označeny dostatečně jasně a přesně, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty mohly na základě samotné přihlášky stanovit rozsah ochrany, o niž se žádá. Používání obecných výrazů by mělo být vykládáno v tom smyslu, že zahrnuje pouze výrobky a služby, na které se vztahuje doslovný význam výrazu. Majitelé evropských ochranných známek, kteří jsou z důvodů předchozí praxe agentury zapsáni s ohledem na celé číslo třídy Niceské dohody, by měli mít možnost upravit své specifikace výrobků a služeb v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, aby se zajistilo, že obsah rejstříku splňuje požadovanou úroveň srozumitelnosti a přesnosti.

(29)     S cílem zajistit efektivní a účinný režim podávání přihlášek evropských ochranných známek, včetně práva přednosti a seniority, by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, pokud jde o prostředky a způsoby podání přihlášky evropské ochranné známky, podrobnosti týkající se formálních podmínek přihlášky evropské ochranné známky, obsah této přihlášky, typ poplatku za vyřízení přihlášky, jakož i příslušné postupy pro zjišťování vzájemnosti, uplatnění práva přednosti z dřívějšího podání přihlášky, výstavní prioritu a senioritu národní ochranné známky.

(30)     Stávající režim evropské ochranné známky a vnitrostátní rešerše již nejsou ani spolehlivé, ani efektivní. Měly by tudíž být nahrazeny komplexními, rychlými a silnými vyhledávači, které budou veřejnosti k dispozici zdarma v rámci spolupráce mezi agenturou a úřady členských států.

(31)     V zájmu zajištění efektivního, účinného a rychlého posouzení a zápisu přihlášek evropské ochranné známky agenturou v rámci transparentního, důkladného, spravedlivého a vyváženého řízení, by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, pokud jde o příslušné postupy, které se týkají posouzení dodržování požadavků ohledně dne podání a formálních podmínek přihlášky, postupy, kterými se ověřuje zaplacení poplatků za třídu a posuzují absolutní důvody pro zamítnutí zápisu, podrobnosti týkající se zveřejnění přihlášek, postupy pro opravu chyb ve zveřejněných přihláškách, příslušné postupy týkající se vyjádření třetích stran, podrobnosti týkající se námitkového řízení, příslušné postupy pro podávání a posuzování námitek a pravidel, jimiž se řídí změny přihlášky, konkrétní údaje, které mají být zapsány v rejstříku při zápisu evropské ochranné známky, podmínky zveřejnění zápisu a obsah a změny vydání osvědčení o zápisu.

(32)     S cílem umožnit účinné a účelné obnovování evropských ochranných známek a aniž by byla ohrožena právní jistota, měla by být pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi, pokud jde o příslušné změny, jimiž se stanoví způsoby obnovy evropské ochranné známky, a postupy, jimiž se řídí změny evropské ochranné známky.

(33)     S cílem umožnit majiteli evropské ochranné známky, aby evropskou ochrannou známku snadno převedl při současném respektování práv třetích osob zapsaných v rejstříku v souvislosti s touto známkou a aby bylo zajištěno, že evropskou ochrannou známku lze efektivně a účinně zrušit či prohlásit za neplatnou v rámci průhledného, důkladného, spravedlivého a nestranného řízení, a aby byly zohledněny zásady stanovené v tomto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy být přenesena na Komisi, pokud jde o příslušný postup, kterým se bude řídit převod evropské ochranné známky, i postupy pro zrušení a neplatnost.

(34)     Aby odvolací senát mohl účinně, efektivně a kompletně přezkoumat rozhodnutí agentury prostřednictvím transparentního, důkladného, spravedlivého a nestranného řízení, které zohledňuje zásady stanovené v nařízení (ES) č. 207/2009, měla by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy být přenesena na Komisi, pokud jde o příslušné podrobnosti k obsahu odvolání, postupu pro podání a ověření odvolání, obsahu a formě rozhodnutí odvolacího senátu a vrácení poplatků za odvolání.

(35)     Jako doplněk ke stávajícím ustanovením o kolektivních známkách Společenství a k nápravě současné nerovnováhy mezi vnitrostátními systémy a systémem evropských ochranných známek je nezbytné připojit soubor zvláštních ustanovení pro účely poskytování ochrany evropským certifikačním známkám, které umožňují certifikační instituci nebo organizaci povolit zúčastněným stranám v rámci certifikačního systému užívat známku jako značku pro výrobky nebo služby, které jsou v souladu s certifikačními požadavky.

(36)     Aby bylo umožněno efektivní a účelné využívání evropských kolektivních a certifikačních známek, měla by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy být přenesena na Komisi, pokud jde příslušné podrobnosti týkající se lhůt pro předložení pravidel, kterými se řídí používání těchto známek a jejich obsah.

(37)     Zkušenosti získané při uplatňování stávajícího systému ochranných známek Společenství ukázaly, že existuje potenciál ke zlepšení některých aspektů řízení. V důsledku toho by určitá opatření měla být zjednodušena a řízení urychlena, pokud je to možné, a měla by být posílena právní jistota a předvídatelnost, pokud je to nutné.

(38)     V zájmu zajištění hladkého, efektivního a účinného fungování systému evropských ochranných známek by měla být pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi, pokud jde příslušné požadavky na formu rozhodnutí, podrobnosti o ústním řízení a změny ve způsobu dokazování, postup oznámení o ztrátě práv, komunikační prostředky a formy, které strany v průběhu řízení použijí, pravidla pro výpočet časových lhůt a délku jejich trvání, postupy pro zrušení rozhodnutí nebo pro výmaz zápisu z rejstříku a opravu zjevných chyb v rozhodnutích a chyb jdoucích na vrub agentury, podmínky přerušení řízení a řízení týkající se rozdělení a stanovení nákladů, konkrétní informace, které mají být zapsány v rejstříku, podrobnosti týkající se inspekce a vedení záznamů, podmínky zveřejňování ve Věstníku evropských ochranných známek a Úředním věstníku agentury, změny při správní spolupráci mezi agenturou a orgány členských států, jakož i podrobnosti o zastupování před agenturou.

(39)     Z důvodů právní jistoty a větší transparentnosti je třeba jasně vymezit veškeré úkoly agentury včetně těch, které nesouvisí se správou systému unijních ochranných známek.

(40)     S cílem podpořit sbližování postupů a rozvoj společných nástrojů je nezbytné zavést vhodný rámec spolupráce mezi agenturou a úřady členských států, v němž budou jasně vymezeny oblasti spolupráce a který agentuře umožní koordinovat příslušné společné projekty v zájmu Unie a tyto společné projekty až do maximální výše financovat prostřednictvím grantů. Tato spolupráce by měla být přínosná pro podniky využívající systémy ochranných známek v Evropě. Pro uživatele unijního režimu stanoveného tímto nařízením by společné projekty týkající se zejména databází určených pro rešerše a konzultace měly přinášet další, začleněné, účinné a bezplatné nástroje ke splnění zvláštních požadavků vyplývajících z jednotné povahy evropské ochranné známky.

(41)     Určité zásady týkající se řízení agentury by se měly přizpůsobit společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU, který přijal Evropský parlament, Rada a Komise v červenci 2012.

(42)     V zájmu větší právní jistoty a transparentnosti je nezbytné aktualizovat některá ustanovení týkající se organizace a fungování agentury.

(43)     V zájmu řádného finančního řízení by se mělo zabránit kumulaci výrazných rozpočtových přebytků. Tímto by neměla být dotčena finanční rezerva pokrývající jeden rok provozních výdajů agentury, kterou si agentura udržuje, aby zajistila nepřetržitost svých operací a plnění úkolů.

(44)     Aby byl umožněn efektivní a účinný převod přihlášky nebo zápisu evropské ochranné známky na přihlášku národní ochranné známky a zároveň bylo provedeno důkladné posouzení příslušných požadavků, měla by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy být přenesena na Komisi, pokud jde o příslušné formální podmínky, které žádost o převod musí splňovat, a údaje o posouzení a zveřejnění.

(45)     S cílem zajistit účinnou a efektivní metodu řešení sporů, zabezpečit soulad jazykových verzí stanovený v nařízení (ES) č. 207/2009, urychlené vydávání rozhodnutí v jednoduchých věcech, efektivní a účelnou organizaci odvolacích senátů a zaručit odpovídající a reálnou výši poplatků vybíraných agenturou, které však musí být v souladu s rozpočtovými zásadami uvedenými v nařízení (ES) č. 207/2009, by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, pokud jde o příslušné informace o jazycích, které se budou používat v kontaktu s agenturou, případy, v nichž by rozhodnutí o námitkách a zrušení měl přijímat jediný člen, podrobnosti o organizaci odvolacích senátů, výši poplatků, které se platí agentuře, a podrobnosti týkající se jejich platby.

(46)     S cílem zajistit efektivní a účinnou registraci mezinárodních ochranných známek v plném souladu s obecnými pravidly Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, pokud jde o příslušné informace o postupech týkajících se mezinárodního zápisu ochranných známek.

(47)     Nařízení (ES) č. 207/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 207/2009 se mění takto:

1)           V názvu se slova „ochranná známka Společenství“ nahrazují slovy „evropská ochranná známka“;

2)           V celém nařízení se slova „ochranná známka Společenství“ nahrazují slovy „evropská ochranná známka“ a učiní se veškeré související mluvnické změny;

3)           V celém nařízení se slova „soud pro ochranné známky Společenství“ nahrazují slovy „soud pro evropské ochranné známky“ a učiní se veškeré související mluvnické změny;

4)           V celém nařízení se slova „kolektivní ochranná známka Společenství“ nahrazují slovy „evropská kolektivní ochranná známka“ a učiní se veškeré související mluvnické změny;

5)           V celém nařízení se, s výjimkou případů uvedených v bodech 2, 3 a 4, slova „Společenství“, „Evropské společenství“ a „Evropská společenství“ nahrazují slovy „Unie“ a učiní se veškeré související mluvnické změny;

6)           V celém nařízení se slovo „úřad“, pokud se odkazuje na Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) uvedený v článku 2 tohoto nařízení, nahrazuje slovem „agentura“ a učiní se veškeré související mluvnické změny;

7)           V celém nařízení se slovo „prezident“ nahrazuje slovy „výkonný ředitel“ a učiní se veškeré související mluvnické změny;

8)           Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2 Agentura

1. Zřizuje se Agentura Evropské unie pro ochranné známky a průmyslové vzory (dále jen „agentura“).

2. Veškeré odkazy v právu Unie na Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) je nutno vykládat jako odkazy na agenturu.“;

9)           Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4 Označení, která mohou tvořit evropskou ochrannou známku

Evropskou ochrannou známkou může být jakékoli označení, zejména slovní, včetně osobních jmen, kreseb, písmen, číslic, barev jako takových, tvaru zboží nebo jeho balení, nebo zvukové, pokud jsou tato označení způsobilá

a) rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků;

b) jsou vyobrazena způsobem, který umožňuje příslušným orgánům a veřejnosti určit přesný předmět ochrany, která je poskytována jeho majiteli.“;

10)         Článek 7 se mění takto:

a)      V odstavci 1 se písmena j) a k) nahrazují tímto:

„j) ochranné známky, jejichž zápis je zamítnut a nesmí být nadále používány podle právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, jejichž stranou je Unie, které poskytují ochranu označení původu a zeměpisným označením;

k) ochranné známky, jejichž zápis je zamítnut podle právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, jejichž stranou je Unie, které poskytují ochranu tradičním výrazům pro víno a zaručeným tradičním specialitám.;

l) ochranné známky, které obsahují dřívější označování odrůd nebo jsou z něho složeny, zapsané podle nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství ve vztahu ke stejnému typu výrobku.“;

b)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí zápisu existují:

a) pouze v části Unie;

b) pouze pokud ochranná známka v cizím jazyce nebo písmu jsou přeloženy nebo přepsány do jakéhokoli písma nebo úředního jazyka členského státu.“;

11)         Článek 8 se mění takto:

a)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Na základě námitek majitele ochranné známky se ochranná známka nezapíše:

a) pokud jednatel nebo zástupce majitele ochranné známky žádá o zápis svým vlastním jménem a bez souhlasu majitele, ledaže by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil;

b) pokud ochranná známka může vést k záměně se starší ochrannou známkou chráněnou mimo Unii, za předpokladu, že ke dni podání přihlášky byla starší známka stále ještě skutečně používána a přihlašovatel nejednal v dobré víře.“;

b)      V odstavci 4 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„4. Na základě námitek majitele nezapsané ochranné známky nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle právních předpisů Unie poskytujících ochranu označením původu nebo zeměpisným označením nebo právních předpisů členského státu, které se na toto označení vztahují:“

c)      Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Na základě námitek majitele dříve zapsané ochranné známky ve smyslu odstavce 2 se rovněž nezapíše přihlášená ochranná známka, pokud je totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná bez ohledu na to, zda má být zapsána pro výrobky nebo služby, které jsou totožné nebo podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, nebo pro výrobky a služby, které jim nejsou podobné, pokud se jedná o starší evropskou ochrannou známku, která má v Unii dobré jméno, nebo o starší národní ochrannou známku, která má dobré jméno v příslušném členském státě, a užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.“;

12)         Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9 Práva z evropské ochranné známky

1. Ze zápisu evropské ochranné známky vzniká jejímu majiteli výlučné právo.

2. Aniž jsou dotčena práva nabytá majiteli před dnem podání a dnem vzniku práva přednosti evropské ochranné známky, měl by majitel evropské ochranné známky být oprávněn bránit všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly jakékoli označení ve vztahu ke zboží nebo služeb, pokud:

a)      je označení totožné s evropskou obchodní známkou a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je evropská ochranná známka zapsána, a pokud takové používání ovlivňuje nebo může ovlivnit funkci evropské ochranné známky zaručit spotřebitelům původ výrobků nebo služeb;

b)      je označení totožné s evropskou ochrannou známkou nebo se jí podobá a používá se pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s výrobky nebo službami, pro něž je evropská ochranná známka zapsána, nebo se jim podobají, pokud existuje nebezpečí záměny u veřejnosti; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace mezi označením a ochrannou známkou;

c)      je označení totožné s evropskou ochrannou známkou nebo se jí podobá bez ohledu na to, zda se používá ve vztahu k výrobkům nebo službám, které jsou totožné s výrobky nebo službami, pro něž je známka zapsána, nebo které jsou jim podobné nebo které podobné nejsou, pokud má tato známka velmi dobré jméno v Unii, a pokud používání takového označení bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména evropské ochranné známky nebo jí bylo na újmu.

3. Pokud jsou splněny podmínky odstavce 2, může být zakázáno zejména:

a)      umísťovat označení na výrobky nebo jejich obaly;

b)      nabízet výrobky pod tímto označením, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;

c)      dovážet nebo vyvážet pod tímto označením výrobky;

d)      užívat toto označení jako obchodní jméno nebo název společnosti nebo součást obchodního jména nebo názvu společnosti;

e)      užívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě;

f)       užívat toto označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu se směrnicí 2006/114/ES.

4. Majitel evropské ochranné známky může být rovněž oprávněn bránit dovozu výrobků uvedených v odst. 3 písm. c), pokud obchodně vystupuje pouze odesilatel výrobků.

5. Majitel evropské ochranné známky by měl být rovněž oprávněn zabránit třetím osobám dovážet v rámci obchodování výrobky na celní území Unie, aniž by zde byly propuštěny do volného oběhu, pokud tyto výrobky včetně obalů pocházejí ze třetích zemí a bez povolení nesou ochrannou známku, která je totožná s evropskou ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky, nebo ji nelze v základních aspektech rozlišit od uvedené ochranné známky.“;

13)         Vkládají se nové články 9a a 9b:

„Článek 9a Porušení práva majitele použitím úpravy, balení nebo jiných prostředků

Pokud je pravděpodobné, že úprava, balení nebo jiné prostředky, se kterými je známka spjata, budou použity pro výrobky nebo služby a užití těchto výrobků nebo služeb by představovalo porušení práva majitele podle čl. 9 odst. 2 a 3, majitel evropské ochranné známky musí mít právo zakázat:

a)      umístění označení totožného s evropskou ochrannou známkou nebo jí podobného v obchodním styku v rámci úpravy, obalu nebo jiných prostředků, na něž může být označení umístěno;

b)      nabízení nebo uvádění na trh nebo i skladování pro tyto účely nebo dovoz nebo vývoz úpravy, obalu nebo jiných prostředků, na kterém je označení umístěno.

Článek 9b Den uplatnění práva vůči třetím stranám

1. Právo z evropské ochranné známky lze vůči třetím stranám uplatnit ode dne zveřejnění zápisu ochranné známky.

2. Je možné požadovat přiměřenou náhradu za jednání učiněné po dni zveřejnění přihlášky evropské ochranné známky, pokud by toto jednání bylo po zveřejnění zápisu evropské ochranné známky a na jeho základě zakázáno.

3. Soud zabývající se případem může ve věci rozhodnout až po zveřejnění zápisu.“;

14)         Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12 Omezení účinků evropské ochranné známky

1. Evropská ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně v obchodním styku používat:

a)      její vlastní jméno nebo adresu;

b)      označení, které není rozlišovací, nebo se týká druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných vlastností výrobků nebo služeb;

c)      ochrannou známku pro účely identifikace výrobků nebo služeb nebo odkazu na ně, která se shoduje s ochrannou známkou majitele, zejména v případech, kdy používání ochranné známky je nezbytné k označení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.

První pododstavec se použije pouze v případě, že používání třetí stranou je v souladu s dobrými mravy v průmyslu nebo v obchodě.

2. Má se za to, že používání třetí stranou není v souladu s dobrými mravy, zejména v těchto případech:

a)      je vyvolán dojem, že existuje obchodní spojení mezi třetí stranou a majitelem ochranné známky;

b)      bez řádného důvodu neprávem těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jí je na újmu.“;

15)         V čl. 13 odst. 1 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Evropském hospodářském prostoru“.;

16)         Vkládá se článek 13a, který zní:

„Článek 13a Právo zásahu majitele později zapsané ochranné známky jako obrana v řízení pro porušení právních předpisů

1. V řízení o porušení by majitel evropské ochranné známky neměl být oprávněn zakázat používání později zapsané evropské ochranné známky, pokud tato později zapsaná ochranná známka nebude prohlášena za neplatnou podle čl. 53 odst. 3 a 4, čl. 54 odst. 1 a 2 a čl. 57 odst. 2.

2. V řízení o porušení by majitel evropské ochranné známky neměl být oprávněn zakázat používání později zapsané národní ochranné známky, pokud tato později zapsaná národní ochranná známka nebude prohlášena za neplatnou podle článku 8, čl. 9 odst. 1 a 2 a čl. 48 odst. 3 směrnice [xxx].

3. Pokud majitel evropské ochranné známky není oprávněn zakázat používání později zapsané ochranné známky podle odstavce 1 nebo 2, neměl by majitel později zapsané ochranné známky být v řízení o porušení práv oprávněn zakázat používání uvedené dříve zapsané evropské ochranné známky.“;

17)         V čl. 15 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Za používání ve smyslu prvního odstavce se považuje rovněž:

a)      využívání evropské ochranné známky v podobě, která se liší v jednotlivostech neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v podobě, v níž byla zapsána, bez ohledu na to, zda je, nebo není ochranná známka v té podobě, v jaké je zapsána, rovněž používána;

b)      umísťování evropské ochranné známky na výrobky nebo na jejich obaly v Unii pouze pro účely vývozu.“;

18)         V čl. 16 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1. Nestanoví-li články 17 až 24 jinak, považuje se evropská ochranná známka jako předmět vlastnictví jako celek a na celém území Unie za národní ochrannou známku zapsanou v členském státě, ve kterém podle rejstříku evropských ochranných známek (dále jen „rejstřík“):“;

19)         V článku 17 se zrušuje odstavec 4.

20)         Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18 Převod ochranné známky zapsané na jméno jednatele

1. Byla-li evropská ochranná známka zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je majitelem této ochranné známky, bez jeho povolení, má majitel právo se domáhat postoupení ve svůj prospěch, pokud by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně neodůvodnil.

2. Majitel může podat žádost o postoupení podle odstavce 1 u:

a)      agentury, namísto žádosti o prohlášení neplatnosti vycházející z čl. 53 odst. 1 písm. b);

b)      evropského soudu pro ochranné známky podle článku 95, namísto protinávrhu na prohlášení neplatnosti podle čl. 100 odst. 1.“;

21)         Článek 19 se mění takto:

a)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Na žádost jedné ze stran se práva podle odstavce 1 nebo převod těchto práv zapíší do rejstříku a zveřejní.“;

b)      doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Zápis v rejstříku podle odstavce 2 se zrušuje nebo upravuje na základě žádosti jedné ze stran.“;

22)         V článku 20 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4. Zápis v rejstříku podle odstavce 3 se zrušuje nebo upravuje na základě žádosti jedné ze stran.“;

23)         V článku 22 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6. Zápis v rejstříku podle odstavce 5 se zrušuje nebo upravuje na základě žádosti jedné ze stran.“;

24)         V hlavě II se vkládá nový oddíl 5, která zní:

„ODDÍL 5 Přenesení pravomoci

Článek 24a Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      povinnost přihlašovatele, aby předložil překlad nebo přepis podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v jazyce přihlášky;

b)      postup pro zapsání převodu do rejstříku podle čl. 17 odst. 5;

c)      postup pro vkládání vzniku nebo převodu věcného práva do rejstříku podle čl. 19 odst. 2;

d)      postup pro vkládání nuceného výkonu práva do rejstříku podle čl. 20 odst. 3;

e)      postup pro vkládání zahrnutí do úpadkového řízení do rejstříku podle čl. 21 odst. 3;

f)       postup pro zapsání poskytnutí nebo převodu licence do rejstříku podle čl. 22 odst. 5;

g)      postup pro zrušení nebo změnu zápisu věcného práva, nuceného výkonu práva nebo licence podle čl. 19 odst. 3, čl. 20 odst. 4 a čl. 22 odst. 6. do rejstříku.“;

25)         Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25 Podání přihlášky

Přihláška evropské ochranné známky se podá u agentury.“;

26)         Článek 26 se mění takto:

a)      v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) záznam známky, který splňuje požadavky uvedené v čl. 4 písm. b).“;

b)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 musí přihláška evropské ochranné známky splňovat formální podmínky stanovené podle čl. 35a písm. b). Stanoví-li tyto podmínky, že ochranná známka musí být zaznamenána elektronicky, může výkonný ředitel agentury určit formáty a maximální velikost takového elektronického souboru.“;

27)         Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27 Den podání přihlášky

Podáním přihlášky evropské ochranné známky je den, kdy přihlašovatel podá u agentury dokumenty obsahující informace uvedené v čl. 26 odst. 1 spolu s platbou poplatku za přihlášku, přičemž platební příkaz pro tuto platbu musí být vydán nejpozději uvedeného dne.“;

28)         Článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28 Označení a klasifikace výrobků a služeb

1. Výrobky a služby, o jejichž zápis bylo požádáno, se klasifikují podle klasifikace stanovené Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 (dále jen „Niceská dohoda“).

2. Výrobky a služby, pro které se žádá o ochranu ochranné známky, musí být přihlašovatelem jasně a přesně označeny, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty mohly výlučně na tomto základě určit rozsah ochrany. Seznam výrobků a služeb musí umožnit zatřídění každé položky pouze do jedné třídy Niceské dohody.

3. Pro účely odstavce 2 lze použít obecná označení obsažená v názvu tříd Niceské dohody nebo jiné obecné výrazy za předpokladu, že jsou v souladu s požadovanými standardy pro jasnost a přesnost.

4. Agentura přihlášku zamítne, pokud jde o označení nebo výrazy, které nejsou jasné nebo jsou nepřesné, jestliže přihlašovatel ve lhůtě stanovené agenturou nenabídne přijatelné znění.

5. Použití obecných výrazů, včetně obecného označení názvů tříd Niceské dohody, musí být vykládáno v tom smyslu, že zahrnuje veškeré výrobky nebo služby, na které se zřetelně vztahuje doslovný význam označení nebo výrazu. Použití těchto výrazů nebo označení nesmí být vykládáno tak, že zakládá nárok i pro výrobky nebo služby, které takto nelze chápat.

6. Pokud přihlašovatel žádá o zápis do více než jedné třídy, výrobky a služby se seskupí podle tříd Niceské dohody, přičemž se před každou skupinou uvede číslo třídy, do které tato skupina výrobků nebo služeb patří, a uvedou se podle pořadí tříd.

7. Klasifikace výrobků a služeb slouží výlučně ke správním účelům. Výrobky a služby se nepovažují za vzájemně podobné z toho důvodu, že se vyskytují ve stejné třídě podle Niceské dohody, a výrobky a služby se nepovažují za vzájemně odlišné na základě toho, že se objevují v různých třídách podle Niceské dohody.

8. Majitelé evropských ochranných známek přihlášených do 22. června 2012, které jsou zapsány pouze s ohledem na celé číslo třídy v Niceské dohodě, mohou prohlásit, že jejich záměrem bylo v den podání požádat o ochranu pro případ výrobků nebo služeb nad rámec těch, které jsou pokryty doslovným významem čísla této třídy, pokud jsou výrobky nebo služby takto označené uvedeny v abecedním seznamu pro uvedenou třídu vydání Niceské dohody platné v den podání přihlášky.

Prohlášení se podává agentuře do 4 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a jasně, přesně a konkrétně označí výrobky a služby jiné než ty, na které se zřetelně vztahuje doslovný význam názvu třídy, na něž se vztahoval původní záměr majitele. Agentura přijme vhodná opatření, aby došlo k příslušné změně v rejstříku. Touto možností není dotčeno použití článků 15, čl. 42 odst. 2, čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 57 odst. 2.

Evropské ochranné známky, pro které není podáno prohlášení ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci, lze od uplynutí této lhůty použít pouze na výrobky nebo služby jasně pokryté doslovným významem označení uvedených v názvu příslušné třídy.“;

29)         V čl. 29 odst. 5 se doplňuje nová věta, která zní:

„Je-li to nezbytné, výkonný ředitel agentury požádá Komisi, aby zjistil, zda ve smyslu první věty stát přiznává zacházení na základě vzájemnosti.“;

30)         Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30 Uplatnění práva přednosti

1. O právo přednosti se žádá spolu s přihláškou evropské ochranné známky a uvede se den, číslo a země podání předchozí přihlášky.

2. Výkonný ředitel agentury může stanovit, že další informace a doklady, které má přihlašovatel předložit na podporu práva přednosti, nemusí být úplné, jak vyžadují pravidla přijatá podle článku 35a písm. d) za předpokladu, že požadované informace má agentura k dispozici z jiných zdrojů.“;

31)         Článek 33 se mění takto:

a)      V odstavci 1 se vkládá nová věta, která zní:

„o právo přednosti se žádá spolu s přihláškou evropské ochranné známky.“;

b)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti podle odstavce 1, předloží příslušné důkazy, že výrobky nebo služby byly vystavovány s ochrannou známkou, o kterou žádá.“;

32)         V článku 34 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Uplatněná seniorita pro evropskou ochrannou známku zaniká, jestliže byla starší ochranná známka, na jejímž základě se seniorita uplatňuje, prohlášena za neplatnou nebo zrušena. Pokud je starší známka zrušena, seniorita zanikne za předpokladu, že zrušení nabude účinku před dnem podání přihlášky nebo ode dne vzniku práva přednosti evropské ochranné známky.“;

33)         V hlavě III se vkládá nový oddíl 5, který zní:

„ODDÍL 5 Přenesení pravomoci

Článek 35a Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      prostředky a způsoby podání přihlášky evropské ochranné známky u agentury v souladu s článkem 25;

b)      podrobnosti týkající se obsahu přihlášky evropské ochranné známky uvedené v čl. 26 odst. 1, typ poplatků za přihlášku uvedený v čl. 26 odst. 2, včetně počtu tříd výrobků a služeb, na které se tyto poplatky vztahují, a formální náležitosti přihlášky uvedené v čl. 26 odst. 3;

c)      postupy pro zjišťování vzájemnosti v souladu s čl. 29 odst. 5;

d)      postup a pravidla týkající se informací a dokladů pro uplatňování přednosti z dřívější přihlášky v souladu s článkem 30;

e)      postup a pravidla dokazování pro uplatnění výstavní priority v souladu s čl. 33 odst. 1;

f)       postup pro uplatnění seniority národní ochranné známky v souladu s čl. 34 odst. 1 a čl. 35 odst. 1.“;

34)         V čl. 36 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) přihláška evropské ochranné známky splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a formální podmínky uvedené v čl. 26 odst. 3.“;

35)         V článku 37 se zrušuje odstavec 2;

36)         V hlavě IV se zrušuje oddíl 2;

37)         Článek 39 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud byly dodrženy podmínky, které musí přihláška evropské ochranné známky splňovat, přihláška se zveřejní pro účely článku 42 v rozsahu, v jakém nebyla zamítnuta podle článku 37. Zveřejněním přihlášky nejsou dotčeny informace, které již byly veřejnosti k dispozici buď v souladu s tímto nařízením, nebo s akty v přenesené pravomoci přijatými podle tohoto nařízení.“;

b)      doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Agentura opraví veškeré chyby ve zveřejněné přihlášce.“;

38)         Článek 40 se nahrazuje tímto:

„Článek 40 Vyjádření třetích stran

1. Každá fyzická nebo právnická osoba a každá skupina nebo orgán zastupující výrobce, producenty, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele může agentuře předložit písemné připomínky, kde vysvětlí, z jakých důvodů podle článků 5 a 7 nelze ochrannou známku z moci úřední zapsat.

Tím se nestává účastníkem řízení před agenturou.

2. Připomínky třetích stran se podají do konce lhůty pro podání námitek, nebo pokud proti ochranné známce byla podána námitka, před přijetím konečného rozhodnutí o námitkách.

3. Předložení uvedené v odstavci 1 se použije, aniž je dotčeno právo agentury případně obnovit posouzení absolutních důvodů z vlastního podnětu kdykoli před zápisem.

4. Připomínky uvedené v odstavci 1 se sdělí přihlašovateli, který k nim může zaujmout stanovisko.“;

39)         V článku 41 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Námitky se podají v písemné podobě a jsou odůvodněny. Za řádně podané se považují až po zaplacení poplatku za podání námitek.

4. Ve lhůtě stanovené agenturou může ten, kdo podal námitky, předložit na jejich podporu skutečnosti, důkazy a vyjádření.“;

40)         V čl. 42 odst. 2 se v první větě slova „po dobu pěti let před datem zveřejnění“ nahrazují slovy „v průběhu pěti let před dnem podání nebo dnem vzniku přednosti“;

41)         Článek 44 se mění takto:

a)      v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) před dnem podání podle článku 27 schváleným agenturou a během lhůty pro podání námitek stanovené v čl. 41 odst. 1.“;

b)      odstavec 3 se zrušuje;

42)         Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45 Zápis

1. Splňuje-li přihláška požadavky tohoto nařízení a nebyly-li podány žádné námitky ve lhůtě uvedené v čl. 41 odst. 1 nebo byly-li námitky pravomocným rozhodnutím zamítnuty, zapíše se známka do rejstříku jako evropská ochranná známka. Zápis do rejstříku se zveřejní.

2. Agentura vydá osvědčení o zápise. Osvědčení může být vydáno elektronicky.

3. Majitel zapsané evropské ochranné známky je oprávněn použít v souvislosti s výrobky a službami, na které se vztahuje zápis, hned vedle ochranné známky symbol, jenž osvědčuje, že je ochranná známka zapsána v Unii, pouze pokud zápis zůstává v platnosti. O přesné podobě tohoto symbolu rozhodne výkonný ředitel agentury.

4. Symbol zapsané ochranné známky nesmí být používán jinou osobou než majitelem ochranné známky nebo bez souhlasu majitele. Majitel ochranné známky nesmí používat symbol ochranné známky dříve, než je známka zapsána, nebo poté, co je známka zrušena, prohlášena za neplatnou, vypršela jí doba platnosti nebo se jí vzdal.“;

43)         V hlavě IV se vkládá nový oddíl 7, který zní:

„ODDÍL 7 Přenesení pravomoci

Článek 45a Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      postup pro posuzování souladu s požadavky pro přiznání dne podání podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a s formálními podmínkami uvedenými v čl. 26 odst. 3 a postup pro ověření platby poplatků za třídu uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c);

b)      postup pro posuzování absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu uvedených v článku 37;

c)      informace, které musí zveřejnění přihlášky podle čl. 39 odst. 1 obsahovat;

d)      postup pro opravu chyb ve zveřejnění přihlášek evropských ochranných známek podle čl. 39 odst. 3;

e)      postup pro předkládání připomínek třetích stran uvedených v článku 40;

f)       příslušný postup pro podávání a posuzování námitek stanovený v článcích 41 a 42;

g)      postupy týkající se změny přihlášky podle čl. 43 odst. 2 a rozdělení přihlášky podle článku 44;

h)      konkrétní údaje, které mají být zaznamenány v rejstříku při zápisu evropské ochranné známky, a podmínky zveřejnění zápisu uvedené v čl. 45 odst. 1, obsah a podmínky vydání osvědčení o zápisu uvedené v čl. 45 odst. 2.“;

44)         V článku 49 se zrušuje odstavec 3;

45)         Vkládá se článek 49a, který zní:

„Článek 49a Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      procesní postupy pro obnovení evropské ochranné známky podle článku 47, včetně typu poplatků, které mají být zaplaceny;

b)      postup týkající se změny v zápise evropské ochranné známky podle čl. 48 odst. 2;

c)      postup pro rozdělení evropské ochranné známky podle článku 49.“;

46)         V článku 50 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Vzdání se oznamuje majitel ochranné známky agentuře písemně. Účinnosti nabývá až zápisem do rejstříku. Právní platnost vzdání se evropské ochranné známky, které je oznámeno agentuře po předložení žádosti o zrušení této ochranné známky podle čl. 56 odst. 1, je podmíněna konečným zamítnutím nebo zpětvzetím žádosti o zrušení.“;

„3. Vzdání se je zapsáno do rejstříku pouze se souhlasem majitele práva, zapsaného v rejstříku. Byla-li v rejstříku zapsána licence, je vzdání se ochranné známky zapsáno do rejstříku pouze tehdy, prokáže-li majitel ochranné známky, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se známky; zápis se provede po uplynutí lhůty stanovené v souladu s článkem 57a písm. a).“;

47)         V čl. 53 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Podmínky uvedené v písmenech a), b) a c) prvního pododstavce musí být splněny ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku přednosti evropské ochranné známky.“;

48)         V čl. 54 odst. 1 a 2 se slova „ani bránit užívání pozdější ochranné známky“ zrušují;

49)         Článek 56 se mění takto:

a)      v odst. 1 písm. c) se slova „podle právních předpisů dotčeného členského státu“ nahrazují slovy „podle právních předpisů Unie nebo právních předpisů dotčeného členského státu.“;

b)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti je nepřípustný, pokud bylo agenturou nebo soudem pro evropské ochranné známky podle článku 95 rozhodnuto mezi stejnými účastníky o návrhu týkajícím se stejného předmětu a stejného důvodu a toto rozhodnutí je pravomocné.“;

50)         V čl. 57 odst. 2 druhé větě se slova „dnem zveřejnění“ nahrazují slovy „dnem podání nebo dnem vzniku přednosti přihlášky evropské ochranné známky“;

51)         V hlavě VI se vkládá nový oddíl 6, který zní:

„ODDÍL 6 Přenesení pravomoci

Článek 57a Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      postup pro vzdání se evropské ochranné známky stanovené v článku 50, včetně lhůty podle odstavce 3 uvedeného článku;

b)      postupy pro zrušení a neplatnost evropské ochranné známky uvedené v článcích 56 a 57.“;

52)         V článku 58 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Odvolání lze podat proti rozhodnutím všech rozhodovacích úrovní agentury uvedených v čl. 130 písm. a) až d). Odvolací lhůty stanovené v článku 60 a podání odvolání má odkladný účinek.“;

53)         Článek 62 se zrušuje;

54)         V článku 64 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Rozhodnutí odvolacích senátů nabývají účinnosti dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 65 odst. 5 nebo, byla-li podána žaloba u Tribunálu v této lhůtě, ode dne zamítnutí této žaloby nebo jakéhokoli odvolání podaného k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Tribunálu.“;

55)         Článek 65 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Proti rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání lze podat žalobu k Tribunálu.“;

b)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Tribunál může napadnuté rozhodnutí zrušit nebo změnit.“;

c)      odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5. Žaloba se podává Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího senátu.

6. Agentura přijme nezbytná opatření zajišťující soulad s rozsudkem Tribunálu nebo v případě odvolání proti tomuto rozsudku s rozsudkem Soudního dvora.“;

56)         Vkládá se článek 65a, který zní:

„Článek 65a Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      obsah odvolání uvedeného v článku 60 a postup pro podání a přezkum odvolání;

b)      obsah a formu rozhodnutí odvolacího senátu uvedených v článku 64;

c)      vrácení poplatků za odvolání uvedených v článku 60.“;

57)         Název hlavy VIII se nahrazuje tímto:

„ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O EVROPSKÉ KOLEKTIVNÍ OCHRANNÉ ZNÁMCE A EVROPSKÉ CERTIFIKAČNÍ OCHRANNÉ ZNÁMCE“;

58)         Mezi název hlavy VIII a článek 66 se vkládá nový nadpis, který zní:

„ODDÍL 1 Evropské kolektivní ochranné známky“;

59)         V článku 66 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Hlavy I až VII a IX až XIV se použijí na evropské kolektivní ochranné známky, pokud tento oddíl nestanoví jinak.“;

60)         V čl. 67 odst. 1 se slova „ve stanovené lhůtě“ nahrazují slovy „ve lhůtě stanovené podle čl. 74a“;

61)         Článek 69 se nahrazuje tímto:

„Článek 69 Vyjádření třetích stran

Jsou-li podle článku 40 předloženy agentuře písemné připomínky k evropské kolektivní ochranné známce, mohou být tyto připomínky rovněž založeny na důvodech, pro které by přihláška evropské kolektivní ochranné známky měla být zamítnuta podle článku 68.“;

62)         Vkládá se článek 74a, který zní:

„Článek 74a Přenesení pravomoci

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví lhůty uvedené v čl. 67 odst. 1 pro předkládání pravidel pro užívání evropské kolektivní ochranné známky agentuře a obsah těchto pravidel, jak je stanoveno v čl. 67 odst. 2.“;

63)         V hlavě VIII se doplňuje oddíl 2, který zní:

„ODDÍL 2 Evropské certifikační ochranné známky

Článek 74b Evropské certifikační ochranné známky

1. Za evropskou certifikační ochrannou známku se považuje evropská ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je schopna rozlišovat výrobky nebo služby, které jsou certifikovány majitelem ochranné známky, pokud jde o zeměpisný původ, materiál, způsob výroby výrobků nebo výkonu služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků a služeb, které nejsou takto certifikovány.

2. Jakákoli právnická osoba, včetně institucí, orgánů a subjektů, které se řídí veřejným právem, může požádat o evropskou certifikační ochrannou známku za předpokladu, že:

a)      právnická osoba nepodniká v oblasti dodávek výrobků nebo služeb, pro které se vydává certifikace;

b)      právnická osoba je oprávněna certifikovat výrobky nebo služby, pro které má být známka zapsána.

3. Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit evropskou certifikační ochrannou známku ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobků nebo služeb. Majitel certifikační ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám používání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto používání v souladu s dobrými mravy v oblasti průmyslu a obchodu. Certikační ochrannou známku nelze uplatňovat vůči třetí straně, která je oprávněna užívat zeměpisné označení.

4. Hlavy I až VII a IX až XIV se použijí na evropské certifikační ochranné známky, pokud tento oddíl nestanoví jinak.

Článek 74c Pravidla pro používání ochranné známky

1. Žadatel o evropskou certifikační ochrannou známku předloží pravidla upravující používání certifikační ochranné známky ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 74k.

2. V pravidlech pro používání známky se uvedou osoby, které jsou oprávněny tuto známku užívat, charakteristické rysy, které mají být známkou certifikovány, jak certifikační subjekt bude tyto rysy testovat a dohlížet na používání známky, jakož i podmínky pro používání známky, včetně sankcí.

Článek 74d Zamítnutí přihlášky

1. Vedle důvodů pro zamítnutí přihlášky evropské ochranné známky, stanovených v článcích 36 a 37, se přihláška evropské certifikační ochranné známky zamítne, nesplňuje-li podmínky článku 74b a 74c nebo odporují-li pravidla pro používání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

2. Přihláška evropské certifikační ochranné známky se dále zamítne, je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud je schopna vyvolat dojem, že je něčím jiným než certifikační ochrannou známkou.

3. Přihláška se nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro používání známky požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2.

Článek 74e Vyjádření třetích stran

Jsou-li podle článku 40 předloženy agentuře písemné připomínky k evropské certifikační ochranné známce, mohou být tyto připomínky rovněž založeny na důvodech, pro které by přihláška evropské certifikační ochranné známky měla být zamítnuta podle článku 74d.

Článek 74f Změna pravidel pro používání ochranné známky

1. Majitel evropské certifikační ochranné známky předloží agentuře veškeré změny pravidel pro používání.

2. Změna se do rejstříku nezapíše, pokud změněná pravidla nesplňují požadavky článku 74c nebo obsahují důvod k zamítnutí uvedený v článku 74d.

3. Na změnu pravidel pro používání se vztahuje článek 74e.

4. Pro účely tohoto nařízení nabývá změna pravidel pro používání účinnosti až dnem zápisu změny do rejstříku.

Článek 74g Převod

Odchylně od čl. 17 odst. 1 může být evropská certifikační ochranná známka převedena pouze na právnickou osobu, která splňuje požadavky článku 74b odst. 2.

Článek 74h Osoby, které mohou podat žalobu pro porušení

1. Pouze majitel evropský certifikační ochranné známky nebo kterákoli osoba jím zvlášť schválená za tímto účelem jsou oprávněny podat žalobu pro porušení.

2. Majitel evropské certifikační ochranné známky může jménem osob oprávněných užívat známku uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání známky.

Článek 74i Důvody zrušení

Vedle důvodů zrušení uvedených v článku 51 se práva majitele evropské certifikační ochranné známky ruší na žádost podanou agentuře nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)      majitel již nesplňuje požadavky článku 74b odst. 2;

b)      majitel nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil používání známky způsobem neslučitelným s podmínkami používání stanovenými v pravidlech pro používání známky, jejichž případné změny byly zapsány do rejstříku;

c)      způsob, jakým byla známka majitelem používána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost způsobem uvedeným v čl. 74d odst. 2;

d)      změna pravidel pro používání známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s čl. 74f odst. 2, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví požadavkům tohoto článku novou změnou pravidel pro používání známky.

Článek 74j Důvody neplatnosti

Kromě důvodů neplatnosti uvedených v článcích 52 a 53 se evropská certifikační ochranná známka prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u agentury nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, byla-li zapsána v rozporu s článkem 74d, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví změnou pravidel pro používání požadavkům uvedeným v článku 74d.

Článek 74k Přenesení pravomoci

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví lhůty uvedené v čl. 74c odst. 1 pro předkládání pravidel pro používání evropské certifikační ochranné známky agentuře a obsah těchto pravidel, jak je stanoveno v čl. 74c odst. 2.“;

64)         Článek 75 se nahrazuje tímto:

„Článek 75 Formy rozhodnutí a komunikace s agenturou

1. Rozhodnutí agentury jsou odůvodněna. Jsou založena pouze na důvodech nebo důkazech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit.

2. Každé rozhodnutí, sdělení nebo oznámení agentury obsahuje údaj o útvaru nebo oddělení agentury, jakož i jméno nebo jména odpovědného pracovníka či pracovníků. Jsou podepsána pracovníkem nebo pracovníky nebo opatřena místo podpisu předtištěným nebo otištěným razítkem agentury. Výkonný ředitel může určit, zda je možné použít jiné prostředky pro označení útvaru nebo oddělení agentury a jména odpovědného pracovníka či pracovníků nebo identifikaci jinou než razítko v případě, že rozhodnutí, sdělení nebo oznámení agentury jsou předávány faxem nebo jinými technickými komunikačními prostředky.“;

65)         V čl. 76 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„v řízení o prohlášení neplatnosti podle článku 52 omezí agentura své šetření na důvody a návrhy přednesené účastníky.“;

66)         V článku 78 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. Výkonný ředitel agentury určí výši výdajů včetně záloh, které se mají zaplatit, pokud jde o náklady na dokazování uvedené v článku 93a písm. b).

67)         Článek 79 se nahrazuje tímto:

„Článek 79 Doručování

1. Agentura doručuje všechna rozhodnutí a předvolání, jakož i sdělení, která zakládají běh lhůt nebo jejichž doručení je stanoveno jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo akty v přenesené pravomoci přijatými podle tohoto nařízení nebo příkazem výkonného ředitele agentury.

2. Výkonný ředitel může rozhodnout, které dokumenty, kromě předvolání a rozhodnutí, proti nimž se lze odvolat ve stanovené lhůtě, budou doručovány formou doporučeného dopisu s dodejkou.

3. Doručování lze uskutečňovat elektronicky způsobem, který určí výkonný ředitel.

4. V případě, že má být doručení uskutečněno formou veřejného oznámení, stanoví výkonný ředitel způsob veřejného oznámení a určí začátek jednoměsíční lhůty, po jejímž uplynutí bude dokument považován za doručený.“;

68)         Vkládají se nové články 79a, 79b, 79c a 79d, které zní:

„Článek 79a Upozornění na ztrátu práv

Zjistí-li agentura, že z tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení vyplývá ztráta jakýchkoliv práv, aniž by bylo vydáno příslušné rozhodnutí, oznámí tuto skutečnost dotčené osobě postupem v souladu s článkem 79. Dotčená osoba může požádat o vydání rozhodnutí v dané věci. Pokud agentura s osobou, která žádá vydání rozhodnutí, nesouhlasí, dané rozhodnutí přijme; v opačném případě agentura změní svůj závěr a informuje o tom osobu, která o rozhodnutí požádala.

Článek 79b Oznámení agentuře

Oznámení určená agentuře lze podávat elektronicky. Rozsah, v jakém lze tato sdělení podávat elektronicky, a technické podmínky takového podání stanoví výkonný ředitel.

Článek 79c Časové lhůty

1. Výpočet a trvání časových lhůt se řídí předpisy přijatými v souladu s ustanoveními čl. 93a písm. f).

2. Před začátkem každého kalendářního roku stanoví výkonný ředitel agentury dny, kdy agentura nepřijímá dokumenty, případně kdy se v místě, v němž má agentura sídlo, nedoručuje pošta.

3. Dojde-li k všeobecnému přerušení doručování poštovních zásilek v členském státě, v němž má agentura sídlo, nebo k přerušení připojení agentury k povoleným nástrojům elektronické komunikace, určí výkonný ředitel délku trvání takového přerušení.

4. Dojde-li k přerušení nebo narušení řádné komunikace účastníků řízení s agenturou následkem mimořádné události, například přírodní katastrofy nebo stávky, může výkonný ředitel agentury rozhodnout, že v případě účastníků řízení s bydlištěm nebo sídlem v dotčeném členském státě a účastníků, kteří jmenovali svého zástupce s místem podnikání v dotčeném členském státě, se všechny lhůty, které by jinak uplynuly v den, kdy k dané události došlo, jak jej stanovil výkonný ředitel agentury, nebo po tomto dni, prodlužují až do jím stanoveného dne. Daný den stanoví na základě vlastního odhadu konce mimořádné události. Postihne-li tato událost sídlo agentury, uvede výkonný ředitel ve svém rozhodnutí, že dané prodloužení lhůt platí pro všechny účastníky řízení.“

Článek 79d Oprava chyb a zjevných přehlédnutí

Agentura opraví ve svých rozhodnutích případné jazykové chyby či překlepy a zjevná přehlédnutí nebo technické chyby zaviněné agenturou při zápisu ochranné známky nebo zveřejnění jejího zápisu.“;

69)         Článek 80 se mění takto:

a)      v odstavci 1 první větě se slova „rozhodnutí obsahující zjevnou procesní chybu“ nahrazují slovy „rozhodnutí obsahující zjevnou chybu“;

b)      v odstavci 2 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Výmaz zápisu do rejstříku nebo zrušení rozhodnutí se provede ve lhůtě jednoho roku ode dne zápisu do rejstříku nebo dne vydání rozhodnutí, po konzultaci s účastníky řízení a případnými majiteli práv k dané evropské ochranné známce zapsanými v rejstříku.“;

c)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Tímto článkem není dotčeno právo stran podat odvolání podle článků 58 a 65 nebo možnost opravit chyby a zjevná přehlédnutí podle článku 79d. Bylo-li proti rozhodnutí agentury obsahujícímu chybu podáno odvolání, stává se odvolací řízení zrušením rozhodnutí agentury podle odstavce 1 tohoto článku bezpředmětným.“;

70)         Článek 82 se mění takto:

a)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Tento článek se nepoužije na lhůty uvedené v čl. 29 odst. 1, čl. 33 odst. 1, čl. 36 odst. 2, čl. 41 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 3, článku 60, čl. 65 odst. 5, článku 81, článku 112 nebo na lhůty stanovené v odstavci 1 tohoto článku nebo lhůtu pro uplatnění seniority ve smyslu článku 34 po podání přihlášky.“;

b)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Vyhoví-li agentura žádosti, má se za to, že následky nedodržení lhůty vůbec nenastaly. Je-li mezi uplynutím nedodržené lhůty a podáním žádosti o pokračování v řízení přijato rozhodnutí, oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu přezkoumá rozhodnutí a v případě, že je provedení zmeškaného úkonu samo o sobě dostačující, přijme nové rozhodnutí. Pokud se původní rozhodnutí nemění, bude písemně potvrzeno.“;

71)         Vkládá se článek 82a, který zní:

„Článek 82a Přerušení řízení

Při přerušení nebo obnovení řízení bude agentura postupovat v souladu s ustanoveními čl. 93a písm. i).“;

72)         Článek 83 se nahrazuje tímto:

„Článek 83 Odkaz na obecné zásady

Neobsahuje-li toto nařízení nebo akty v přenesené pravomoci přijaté na základě tohoto nařízení příslušné procesní ustanovení, přihlédne agentura k obecným procesním zásadám uznávaným v členských státech.“;

73)         V čl. 85 odst. 1) se slova „za podmínek uvedených v prováděcím nařízení“ nahrazují slovy „za podmínek stanovených v souladu s čl. 93a písm. j).“;

74)         V čl. 86 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Každý členský stát určí jediný orgán odpovědný za ověřování pravosti rozhodnutí a kontaktní údaje tohoto orgánu sdělí agentuře, Soudnímu dvoru a Komisi. Příslušný orgán na základě ověření pravosti rozhodnutí bez další kontroly připojí k rozhodnutí doložku vykonatelnosti.“;

75)         Článek 87 se nahrazuje tímto:

„Článek 87 Rejstřík evropských ochranných známek

1. Agentura vede rejstřík, který obsahuje údaje, jejichž zápis je stanoven tímto nařízením nebo aktem v přenesené pravomoci přijatým na základě tohoto nařízení. Agentura rejstřík pravidelně aktualizuje.

2. Každý může do rejstříku nahlédnout. Rejstřík může být veden v elektronické podobě.

3. Agentura vede elektronickou databázi obsahující údaje o přihláškách evropských ochranných známek a zápisy do rejstříku. Obsah databáze může být přístupný veřejnosti. Výkonný ředitel stanoví podmínky přístupu do databáze a způsob, jakým bude její obsah dostupný ve strojově čitelné podobě, včetně příslušných poplatků.“;

76)         Článek 88 se mění takto:

a)      název „Nahlížení do spisu“ se nahrazuje slovy „Nahlížení do spisů a vedení spisů“;

b)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Je-li do spisu nahlíženo podle odstavců 2 nebo 3, mohou být některé listy ze spisu vyjmuty. Výkonný ředitel určí způsob nahlížení.

5. Agentura vede spisy o všech řízeních, která se týkají přihlášky nebo zápisu evropské ochranné známky. Formu, v jaké jsou spisy vedeny, stanoví výkonný ředitel. Originály dokumentů přijaté agenturou, z nichž byly vytvořeny elektronické spisy, se po uplynutí doby, kterou určí výkonný ředitel, likvidují.“;

77)         Článek 89 se nahrazuje tímto:

„Článek 89 Pravidelné publikace

1. Agentura pravidelně vydává:

a)      Věstník evropských ochranných známek, který obsahuje zápisy do rejstříku, jakož i další údaje, jejichž zveřejnění ukládá toto nařízení nebo akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s tímto nařízením;

b)      Úřední věstník, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydané výkonným ředitelem agentury, jakož i další informace týkající se tohoto nařízení a jeho provádění.

Publikace uvedené pod písmeny a) a b) mohou být vydány v elektronické podobě.

2. Věstník evropských ochranných známek se vydává způsobem a s periodicitou, jež určí výkonný ředitel.

3. Výkonný ředitel může stanovit, že určité informace budou zveřejněny v Úředním věstníku ve všech úředních jazycích Unie.“;

78)         Článek 92 se mění takto:

a)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Aniž je dotčen odst. 3 druhá věta, fyzické nebo právnické osoby, které nemají na území Unie bydliště nebo sídlo ani skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku, musí být v každém řízení vedeném agenturou podle tohoto nařízení, s výjimkou podání přihlášky evropské ochranné známky zastoupeny podle čl. 93 odst. 1.

Odchylně od prvního pododstavce fyzické a právnické osoby uvedené v daném pododstavci nemusí být v řízeních vedených agenturou zastoupené v případech vyjmenovaných v čl. 93a písm. p).“;

b)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 93a písm. p), jmenuje se společný zástupce.“;

79)         Článek 93 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zastupovat fyzické nebo právnické osoby před agenturou může pouze:

a)       advokát, který je oprávněn vykonávat činnost v některém členském státě a má sídlo na území Unie, a to v rozsahu, v jakém je oprávněn jednat v uvedeném státě jako zástupce ve věcech ochranných známek;

b)      kvalifikovaný zástupce zapsaný na seznamu, který za tímto účelem vede agentura.

Na žádost agentury zástupci předloží podepsanou plnou moc k založení do spisu.“;

b)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonný ředitel agentury může udělit výjimku:

a)       z požadavku uvedeného v odst. 2 písm. c) druhé větě, poskytl-li žadatel důkaz, že získal požadovanou kvalifikaci jiným způsobem;

b)      z požadavku uvedeného v odst. 2 písm. a) v případě vysoce kvalifikovaného odborníka za předpokladu, že jsou splněny požadavky odst. 2 písm. b) a c).“;

c)      odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Jakákoliv osoba může být vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců za podmínek uvedených v čl. 93a písm. p).“;

80)         V hlavě IX se vkládá oddíl 5, který zní:

„ODDÍL 5 Svěření pravomocí

Článek 93a Přenesení pravomocí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 163 akty v přenesené pravomoci, které stanoví:

a)      požadavky týkající se formy rozhodnutí uvedených v článku 75;

b)      způsoby vedení ústních řízení a dokazování podle článků 77 a 78;

c)      způsoby doručování podle článku 79;

d)      postup pro upozornění na ztrátu práv podle článku 79a;

e)      pravidla týkající se způsobů komunikace, včetně elektronické komunikace podle článku 79b, používaných účastníky řízení vedených agenturou a formulářů poskytovaných agenturou;

f)       pravidla, jimiž se řídí výpočet a doba trvání lhůt uvedených v článku 79c odst. 1;

g)      postup pro opravu jazykových chyb či překlepů a zjevných přehlédnutí v rozhodnutích agentury a technických chyb zaviněných agenturou při zápisu ochranné známky nebo zveřejnění zápisu podle článku 79d;

h)      postup pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu z rejstříku podle čl. 80 odst. 1;

i)       způsoby provedení přerušení a opětovného zahájení řízení vedených agenturou podle článku 82a;

j)       postupy týkající se rozdělení a stanovení nákladů podle čl. 85 odst. 1;

k)      údaje uvedené v čl. 87 odst. 1;

l)       postup při nahlížení do spisu podle článku 88, včetně vyjmutých částí spisu, do nichž nelze nahlížet, a způsobů vedení spisů agentury podle čl. 88 odst. 5;

m)     způsoby zveřejňování údajů a zápisů ve Věstníku evropských ochranných známek podle čl. 89 odst. 1 písm. a), včetně druhu informací a jazyků, v nichž mají být údaje a zápisy zveřejněny;

n)      periodicita, forma a jazyky, v nichž se vydává Úřední věstník agentury podle čl. 89 odst. 1 písm. b);

o)      způsoby výměny informací a sdělení mezi agenturou a orgány členských států a nahlížení do spisů ze strany soudů nebo orgánů členských států nebo jejich prostřednictvím podle článku 90;

p)      výjimky z povinného zastoupení v řízeních vedených agenturou podle čl. 92 odst. 2, podmínky, za kterých musí být zvolen společný zástupce podle čl. 92 odst. 4, podmínky, za kterých musí zaměstnanci uvedení v čl. 92 odst. 3 a kvalifikovaní zástupci uvedení v čl. 93 odst. 1 předložit agentuře podepsanou plnou moc opravňující je k zastupování, obsah této plné moci a podmínky, za kterých může být zástupce vyškrtnut ze seznamu kvalifikovaných zástupců podle čl. 93 odst. 5.“;

81)         V hlavě X se název oddílu 1 nahrazuje tímto:

„Použití pravidel Unie o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech“;

82)         Článek 94 se mění takto:

a)      název se nahrazuje tímto:

„Použití pravidel Unie o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech“;

b)      v odstavci 1 se slova „nařízení (ES) č. 44/2001“ nahrazují slovy „pravidla Unie o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech“;

c)      doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Odkazy na nařízení (ES) č. 44/2001 uvedené v tomto nařízení zahrnují dle potřeby Dohodu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podepsanou dne 19. října 2005.“;

83)         v čl. 96 písm. c) se slova „čl. 9 odst. 3 druhé větě“ nahrazují slovy „čl. 9b odst. 2“;

84)         v článku 99 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. V řízeních o žalobách uvedených v čl. 96 písm. a) a c) je přípustná procesní námitka zrušení nebo neplatnosti evropské ochranné známky uplatněná jinak než formou protinávrhu, pokud žalovaný namítá, že by práva majitele evropské ochranné známky mohla být zrušena z důvodu nesprávného užívání v době, kdy byla podána žaloba pro porušení.“;

85)         Článek 100 se mění takto:

a)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Soud pro evropské ochranné známky, u kterého byl podán protinávrh na zrušení nebo prohlášení evropské ochranné známky za neplatnou, nepřistoupí k přezkoumání protinávrhu, dokud zúčastněná strana nebo soud nesdělí agentuře datum, kdy byl protinávrh podán. Agentura zapíše tuto skutečnost do rejstříku. Projednává-li agentura návrh na zrušení nebo prohlášení evropské ochranné známky za neplatnou, sdělí tuto skutečnost soudu a řízení přeruší, dokud rozhodnutí o návrhu nenabude právní moci nebo dokud není návrh vzat zpět.“;

b)      odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Pokud soud pro evropské ochranné známky rozhodl o protinávrhu na zrušení nebo prohlášení evropské ochranné známky za neplatnou a rozhodnutí nabylo právní moci, soud nebo kterýkoliv účastník vnitrostátního řízení zašle neprodleně kopii rozhodnutí agentuře. Agentura nebo kterákoliv jiná zúčastněná strana může požadovat, aby byla o tomto předání informována. Agentura zapíše rozhodnutí soudu do rejstříku a přijme opatření nezbytná pro naplnění výroku soudu.“;

86)         V článku 102 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Soud pro evropské ochranné známky může rovněž použít opatření nebo příkazy vyplývající z platných právních předpisů, které vzhledem k okolnostem případu považuje za vhodné.“;

87)         Článek 108 se zrušuje;

88)         V čl. 113 odst. 3 se slova „a formální náležitosti, které stanoví prováděcí nařízení“ nahrazují slovy „a formální náležitosti, které stanoví článek 114a“;

89)         V čl. 114 odst. 2 se slova „prováděcím nařízením“ nahrazují slovy „akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s tímto nařízením.“;

90)         Vkládá se článek 114a, který zní:

„Článek 114a Přenesení pravomocí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 163 akty v přenesené pravomoci, které stanoví formální náležitosti žádosti o převod přihlášky evropské ochranné známky a podrobné informace o jejím posouzení a zveřejnění.“;

91)         v článku 116 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Aniž je dotčen odstavec 1, může agentura využít vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou jejími zaměstnanci. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro přidělení národních odborníků agentuře.“;

92)         V článku 117 se slovo „úřad“ nahrazuje slovy „agenturu a její zaměstnance“;

93)         Článek 119 se mění takto:

a)      v odst. 6 druhém pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„Překlad musí být předložen ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 144a písm. b).“;

b)      doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

„8. Výkonný ředitel určí, jakým způsobem mají být překlady ověřeny.“;

94)         V čl. 120 odst. 1 se slova „prováděcí nařízení“ nahrazují slovy „akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení“;

95)         Článek 122 se zrušuje;

96)         Článek 123 se nahrazuje tímto:

„Článek 123 Transparentnost

1. Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (*).

2. Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to za podmínek stanovených články 228 a 263 Smlouvy.

4. Zpracování osobních údajů agenturou se řídí nařízením (ES) č. 45/2001 Evropského parlamentu a Rady (**).

(*) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(**) Úř. věst. L 8, 12.1.2001. s. 1.“;

97)         Vkládá se článek 123a, který zní:

„Článek 123a Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení

Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, která jsou vymezena v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (*). Uplatňování bezpečnostních zásad se vztahuje mimo jiné na ustanovení o předávání takových informací, nakládání s nimi a jejich archivaci.

(*) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.“;

98)         V hlavě XII se vkládá oddíl 1a, který zní:

„ODDÍL 1a Úkoly agentury a spolupráce za účelem podpory sbližování

Článek 123b Úkoly agentury

1. Agentura má tyto úkoly:

a)      spravovat a propagovat evropský systém ochranných známek stanovený tímto nařízením;

b)      spravovat a propagovat evropský systém průmyslových vzorů stanovený nařízením Rady (ES) č. 6/2002 (*);

c)      podporovat sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů ve spolupráci s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;

d)      plnit úkoly uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 (**).

2. Při plnění úkolů podle odstavce 1 agentura spolupracuje s institucemi, orgány, subjekty, úřady pro ochranu průmyslového vlastnictví, mezinárodními a nevládními organizacemi.

3. V rámci pomoci zúčastněným stranám při hledání smírčího řešení sporů může agentura poskytovat dobrovolné mediační služby.

Článek 123c Spolupráce za účelem podpory sbližování postupů a nástrojů

1. Agentura a úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví vzájemně spolupracují s cílem podpořit sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů.

Tato spolupráce zahrnuje následující oblasti činnosti:

a)      vytvoření společných zkušebních norem;

b)      vytvoření společných nebo propojených databází a portálů pro konzultace v rámci celé Unie a pro účely vyhledávání a klasifikace;

c)      nepřetržité poskytování a výměna údajů a informací, včetně zadávání údajů do databází a portálů uvedených v písmenu b);

d)      zavedení společných norem a postupů s cílem zajistit interoperabilitu mezi postupy a systémy v celé Unii a zvýšit jejich jednotnost a účinnost;

e)      sdílení informací o právech průmyslového vlastnictví a řízeních, včetně vzájemné podpory kontaktních míst a informačních center;

f)       výměna odborných znalostí a pomoc v oblastech uvedených pod písmeny a) až e).

2. Agentura definuje, vypracovává a koordinuje společné projekty v zájmu Unie, které souvisejí s oblastmi uvedenými v odstavci 1. Definice každého projektu zahrnuje konkrétní úkoly a povinnosti a odpovědnost jednotlivých dotčených úřadů průmyslového vlastnictví členských států a Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví.

3. Úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví se účinně podílejí na společných projektech podle odstavce 2 s cílem zajistit jejich rozvoj, fungování, interoperabilitu a aktuálnost.

4. Agentura poskytuje společným projektům v zájmu Unie uvedeným v odstavci 2 finanční podporu v míře nezbytné pro zajištění účinné účasti úřadů průmyslového vlastnictví členských států a Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví na projektech ve smyslu odstavce 3. Finanční podpora může být poskytována ve formě grantů. Celková výše finančních prostředků nepřesahuje 10 % ročního příjmu agentury. Příjemci grantů jsou úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví. Granty lze přidělovat bez výzvy k předkládání žádostí v souladu s finančními pravidly platnými pro agenturu a se zásadami pro poskytování grantů obsaženými ve finančním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 966/2012 (***) a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (****).

(*) Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1.

(**) Úř. věst. L 129, 16.5.2012. s. 1.

(***) Úř. věst. L 298, 26.10.2012. s. 1.

(****) Úř. věst. L 362, 31.12.2012. s. 1.“;

99)         V hlavě XII se oddíly 2 a 3 nahrazují tímto:

„ODDÍL 2 Správní rada

Článek 124 Úkoly a pravomoci správní rady

1. Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového výboru podle oddílu 5, má správní rada tyto úkoly a pravomoci:

a)      na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. c) správní rada s přihlédnutím ke stanovisku Komise schválí roční pracovní program agentury pro příští rok a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

b)      na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. d), s přihlédnutím ke stanovisku Komise a po výměně názorů mezi výkonným ředitelem a příslušným výborem Evropského parlamentu správní rada schválí víceletý strategický plán činnosti agentury zahrnující strategii agentury pro mezinárodní spolupráci a tento plán předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

c)      na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. f) správní rada schválí výroční zprávu a předá ji Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

d)      na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. g) správní rada schválí víceletý plán v oblasti personální politiky;

e)      správní rada přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů v agentuře a jejich řešení;

f)       v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

g)      správní rada přijímá vhodná prováděcí pravidla k služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;

h)      správní rada jmenuje a odvolává výkonného ředitele a náměstka, případně náměstky výkonného ředitele v souladu s článkem 129 a jmenuje prezidenta, předsedy a členy odvolacích senátů podle článku 136;

i)       správní rada zajistí provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení podle článku 165a, jakož i z šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

j)       správní rada je konzultována před přijetím směrnic týkajících se průzkumu prováděného agenturou, jakož i v ostatních případech stanovených tímto nařízením;

k)      správní rada může výkonnému řediteli a Komisi předkládat svá stanoviska a žádosti o informace, považuje-li to za nezbytné.

2. Správní rada přijímá v souladu s článkem 110 služebního řádu a článkem 142 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí na základě ustanovení čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování deleguje na výkonného ředitele a definuje podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno.

Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je delegovat na některého ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.

Článek 125 Složení správní rady

1. Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu a dva zástupci Komise a jejich náhradníci.

2. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.

3. Funkční období je čtyřleté. Členové správní rady mohou být zvoleni opětovně.

Článek 126 Předseda správní rady

1. Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, nahradí jej bez dalšího místopředseda.

2. Funkční období předsedy a místopředsedy je čtyři roky. Předseda a místopředseda mohou být jednou opětovně zvoleni. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem bez dalšího též jejich funkce předsedy či místopředsedy.

Článek 127 Zasedání

1. Zasedání správní rady svolává její předseda.

2. Nerozhodne-li právní rada jinak, účastní se jednání výkonný ředitel.

3. Řádná zasedání správní rady se konají jednou za rok. Dále se správní rada schází na mimořádných zasedáních z podnětu předsedy nebo na návrh Komise nebo jedné třetiny členských států.

4. Správní rada přijme jednací řád.

5. Správní rada přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle čl. 124 odst. 1 písm. a) a b), čl. 126 odst. 1 a čl. 129 odst. 2 a 4, však vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů jejích členů. V obou případech má každý člen jeden hlas.

6. Správní rada může přizvat k účasti na svých zasedáních pozorovatele.

7. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

ODDÍL 2a Výkonná rada

Článek 127a Zřízení

Správní rada může zřídit výkonnou radu.

Článek 127b Pravomoci a uspořádání

1. Výkonná rada poskytuje součinnost správní radě.

2. Výkonná rada má tyto úkoly a pravomoci:

a)      příprava rozhodnutí ke schválení správní radou;

b)      zajištění, v součinnosti se správní radou, provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení, jakož i z šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

c)      poskytování součinnosti a poradenství výkonnému řediteli v souvislosti s výkonem rozhodnutí správní rady za účelem posílení dohledu nad správou a řízením, aniž by tím byly dotčeny úkoly a pravomoci výkonného ředitele uvedené v článku 128.

3. Je-li to třeba může výkonná rada v naléhavých případech přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech administrativního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování.

4. Výkonnou radu tvoří předseda správní rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a tři další členové jmenovaní správní radou z řad jejích členů. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo.

5. Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Funkční období členů výkonné rady končí v okamžiku, kdy končí jejich členství ve správní radě.

6. Řádná zasedání výkonné rady se konají nejméně jednou za tři měsíce. Dále se správní rada schází na mimořádných zasedáních z podnětu předsedy nebo na návrh svých členů.

7. Výkonná rada se řídí jednacím řádem přijatým správní radou.

ODDÍL 3 Výkonný ředitel

Článek 128 Úkoly a pravomoci výkonného ředitele

1. Agenturu řídí výkonný ředitel. Výkonný ředitel odpovídá správní radě.

2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a rozpočtového výboru, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3. Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.

4. Výkonný ředitel má zejména tyto úkoly a pravomoci:

a)      přijímá všechna opatření nezbytná pro činnost agentury, včetně vydávání interních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

b)      vykonává rozhodnutí přijatá správní radou;

c)      připravuje návrh ročního pracovního programu, který uvádí odhad finančních a lidských zdrojů pro každou činnost, a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;

d)      vypracovává návrh víceletého strategického plánu zahrnujícího strategii agentury pro mezinárodní spolupráci a po konzultaci s Komisí a po výměně názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu jej předkládá správní radě;

e)      realizuje roční pracovní program a víceletý strategický plán a předkládá správní radě zprávu o jejich plnění;

f)       vypracovává výroční zprávu o činnosti agentury a předkládá ji správní radě ke schválení;

g)      vypracovává návrh víceletého plánu v oblasti personální politiky a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;

h)      vypracovává akční plán pro provádění opatření v návaznosti na závěry vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení, jakož i z šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a dvakrát za rok podává zprávu o jeho plnění Komisi a správní radě;

i)       chrání finanční zájmy Unie prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání, prostřednictvím účinných kontrol a v případě zjištěných nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek, případně vyměřením účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;

j)       vypracovává strategii agentury pro boj proti podvodům a překládá ji rozpočtovému výboru ke schválení;

k)      v zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení se může obracet na odvolací senát s otázkami týkajícími se práva, zejména vydaly-li odvolací senáty v určité věci odlišná rozhodnutí;

l)       sestavuje odhad příjmů a výdajů agentury a plní rozpočet;

m)     vykonává pravomoci ve vztahu k zaměstnancům, které mu svěřuje správní rada podle čl. 124 odst. 1 písm. f);

n)      vykonává pravomoci svěřené mu podle čl. 26 odst. 3, čl. 29 odst. 5, čl. 30 odst. 2, čl. 45 odst. 3, čl. 75 odst. 2, čl. 78 odst. 5, článků 79, 79b a 79c, čl. 87 odst. 3, článků 88 a 89, čl. 93 odst. 4, čl. 119 odst. 8 a článku 144 v souladu s kritérii stanovenými tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě tohoto nařízení;

cc)     své úkoly a pravomoci může delegovat na jiné osoby.

5. Výkonný ředitel má jednoho nebo více zástupců. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastoupí jej v souladu s postupem stanoveným správní radou zástupce výkonného ředitele, respektive jeden ze zástupců výkonného ředitele.

Článek 129 Jmenování a odvolání výkonného ředitele a prodloužení jeho funkčního období

1. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2. Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Před svým jmenováním může být kandidát zvolený správní radou vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem či výbory Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy členů výboru či výborů. Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady.

Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Evropské komise.

3. Funkční období výkonného ředitele je pět let. Ke konci tohoto období provede Komise hodnocení výkonného ředitele agentury s ohledem na jeho výkony a budoucí úkoly a výzvy agentury.

4. Na návrh Komise, v němž je zohledněno hodnocení podle odstavce 3, může správní rada prodloužit funkční období výkonného ředitele o další období nejvýše pěti let.

5. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrové řízení na tutéž pozici.

6. Zástupce nebo zástupci výkonného ředitele jsou jmenováni a odvoláváni v souladu s odstavcem 2, a sice po konzultaci s výkonným ředitelem, případně i nově zvoleným výkonným ředitelem. Funkční období zástupce výkonného ředitele je pět let. Správní rada jednající na návrh Komise podle odstavce 4 a po konzultaci s výkonným ředitelem může jeho funkční období jednou prodloužit o nejvýše pět let.“;

100)       Článek 130 se mění takto:

a)      písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) oddělení pověřené vedením rejstříku;“

b)      doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f) jakákoli jiná jednotka nebo osoba, kterou za tím účelem jmenuje výkonný ředitel.“;

101)       V čl. 132 odst. 2 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Ve zvláštních případech stanovených v souladu s článkem 144a písm. c) přijímá rozhodnutí jediný člen.“;

102)       Článek 133 se nahrazuje tímto:

„Článek 133 Oddělení pověřené vedením rejstříku

1. Oddělení pověřené vedením rejstříku přijímá rozhodnutí týkající se zápisů v rejstříku.

2. Rovněž vede seznam kvalifikovaných zástupců ve smyslu článku 93 odst. 2.

3. Rozhodnutí tohoto oddělení vydává jeden člen.“;

103)       Článek 134 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zrušovací oddělení vydává rozhodnutí v souvislosti s:

a)       návrhem na zrušení nebo prohlášení evropské ochranné známky za neplatnou;

b)      žádostí o přidělení evropské ochranné známky podle článku 18.“;

b)      v odstavci 2 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Ve zvláštních případech stanovených v souladu s článkem 144a písm. c) přijímá rozhodnutí jediný člen.“;

104)       Vkládá se článek 134a, který zní:

„Článek 134a Obecná pravomoc

Rozhodnutí podle tohoto nařízení, která nespadají do pravomoci průzkumových referentů, námitkového oddělení, zrušovacího oddělení nebo oddělení pověřeného vedením rejstříku, přijímá kterýkoliv úředník nebo jednotka, kterou za tím účelem jmenuje výkonný ředitel.“;

105)       Článek 135 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Odvolací senáty rozhodují o odvoláních podaných proti rozhodnutím přijatým na základě článků 131 až 134a.“;

b)      odstavec 3 písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) orgánem odvolacích senátů uvedeným v čl. 136 odst. 4 písm. a)nebo“;

c)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Rozšířený senát rovněž vydává odůvodněná stanoviska v otázkách práva, které mu předloží výkonný ředitel podle čl. 128 odst. 4 písm. k).“;

d)      v odstavci 5 se vypouští poslední věta;

106)       Článek 136 se nahrazuje tímto:

„Článek 136 Nezávislost členů odvolacích senátů

1. Prezident odvolacích senátů a předsedové jednotlivých senátů jsou jmenováni na období pěti let postupem podle článku 129 pro jmenování výkonného ředitele. Během tohoto období mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr na návrh subjektu, který je jmenoval.

2. Funkční období prezidenta odvolacích senátů může být jednou prodlouženo o další pětileté období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období, a to na základě kladného hodnocení jeho výkonu ze strany správní rady.

3. Funkční období předsedů jednotlivých senátů lze prodloužit o další pětileté období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období, a to na základě kladného hodnocení jejich výkonu ze strany správní rady, s výhradou kladného stanoviska prezidenta odvolacích senátů.

4. Prezident odvolacích senátů má tyto řídící a organizační pravomoci:

a)       předsedat orgánu odvolacích senátů příslušnému pro stanovení pravidel a organizaci práce senátů;

b)      zajistit provádění rozhodnutí orgánu;

c)       přidělovat věci senátu na základě objektivních kritérií určených orgánem odvolacích senátů;

d)      sdělovat výkonnému řediteli požadavky na výdaje senátů za účelem sestavení přehledu odhadovaných výdajů.

Prezident odvolacích senátů předsedá rozšířenému senátu.

5. Členové odvolacích senátů jsou jmenování správní radou na období pěti let. Jejich funkční období lze prodloužit o další pětileté období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období, a to na základě kladného hodnocení jejich výkonu ze strany správní rady, s výhradou kladného stanoviska prezidenta odvolacích senátů.

6. Členové odvolacích senátů mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr poté, co mu věc postoupí správní rada na doporučení prezidenta odvolacích senátů po konzultaci s předsedou senátu, ke kterému daný člen přísluší.

7. Prezident odvolacích senátů a předsedové a členové odvolacích senátů jsou nezávislí. Ve svých rozhodnutích nejsou vázáni žádnými pokyny.

8. Rozhodnutí rozšířeného senátu ve věcech odvolání nebo stanoviska v otázkách práva, jež mu předloží výkonný ředitel podle článku 135, jsou pro rozhodovací orgány agentury podle článku 130 závazná.

9. Prezidentem odvolacích senátů a předsedy a členy odvolacích senátů nemohou být průzkumoví referenti nebo členové námitkových oddělení, oddělení pověřeného vedením rejstříku ani zrušovacích oddělení.“;

107)       Článek 138 se nahrazuje tímto:

„Článek 138 Rozpočtový výbor

1. Rozpočtový výbor vykonává úkoly a pravomoci stanovené v tomto oddílu.

2. Na rozpočtový výbor se použijí přiměřeně články 125, 126 a čl. 127 odst. 1) až 4), (6) a (7).

3. Rozpočtový výbor přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je rozpočtový výbor zmocněn podle čl. 140 odst. 3 a článku 143, však vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů jeho členů. V obou případech má každý člen jeden hlas.“;

108)       V článku 139 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„4. Agentura vypracuje dvakrát za rok zprávu o své finanční situaci určenou Komisi. Na základě této zprávy Komise přezkoumá finanční situaci agentury.“;

109)       Vkládá se článek 141a, který zní:

„Článek 141a Boj proti podvodům

1. V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 přistoupí agentura k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s použitím vzoru uvedeného v příloze k této dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny její zaměstnance.

2. Komise a Účetní dvůr jsou oprávněni provádět formou kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3. V případě potřeby může OLAF provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

5. Rozpočtový výbor přijímá strategii pro boj proti podvodům, která je přiměřená hrozícím rizikům a zohledňuje náklady a přínosy spojené s plánovanými opatřeními.“;

110)       Článek 144 se nahrazuje tímto:

„Článek 144 Poplatky

1. Kromě poplatků uvedených v čl. 26 odst. 2, čl. 36 odst. 1 písm. c), čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4, čl. 47 odst. 1 a 3, čl. 49 odst. 4, čl. 56 odst. 2, článku 60, čl. 81 odst. 3, čl. 82 odst. 1, čl. 113 odst. 1 a čl. 147 odst. 5 mohou být vybírány poplatky v těchto případech:

a)      vystavení kopie osvědčení o zápisu;

b)      zápis licence nebo jiného práva k evropské ochranné známce;

c)      zápis licence nebo jiného práva k přihlášce evropské ochranné známky;

d)      výmaz zápisu licence nebo jiného práva;

e)      změna zapsané evropské ochranné známky;

f)       vyhotovení výpisu z rejstříku;

g)      nahlédnutí do spisu;

h)      vyhotovení kopie listu ze spisu;

i)       vyhotovení ověřené kopie přihlášky;

j)       sdělení údajů obsažených ve spisu;

k)      prověření výše nákladů řízení, které mají být uhrazeny.

2. Výše poplatků uvedených v odstavci 1 se stanoví na takové úrovni, aby bylo zajištěno, že příjmy z těchto poplatků plynoucí jsou dostatečné pro udržení vyrovnaného rozpočtu agentury a současně zabraňují hromadění významných rozpočtových přebytků. Aniž by byl dotčen čl. 139 odst. 4, dojde-li opakovaně k nahromadění významného přebytku, přezkoumá Komise výši poplatků. Jestliže snížení nebo úprava výše poplatků na základě přezkumu nezabrání dalšímu hromadění významného rozpočtového přebytku, převede se přebytek nahromaděný po přezkumu do rozpočtu Unie.

3. Výši poplatků za jakékoliv další služby poskytované agenturou nad rámec služeb uvedených v odstavci 1 a za publikace vydávané agenturou v souladu s kritérii uvedenými v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 144a písm. d) stanoví výkonný ředitel. Poplatky se stanoví maximálně v takové výši, aby pokrývaly náklady, které s poskytováním dané služby souvisí.

4. V souladu s kritérii uvedenými v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 144a písm. d) může výkonný ředitel přijmout tato opatření:

l)       stanovit jiný způsob platby než způsoby uvedené v čl. 144a písm. d), zejména platby formou vkladů na běžné účty agentury;

m)     stanovit minimální částky, pod jejichž úrovní se případný přeplatek při platbě poplatků nevrací;

n)      upustit od vymáhání dlužné částky v případě, že je vymáhaná částka minimální nebo je její vymožení nejisté.

Použijí-li se způsoby platby uvedené pod písmenem a), stanoví výkonný ředitel den, k němuž se příslušné platby ve prospěch agentury považují za uskutečněné.“;

111)       Vkládá se nový oddíl 6, který zní:

„ODDÍL 6 Přenesení pravomocí

Článek 144a Přenesení pravomocí

Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163 s cílem stanovit:

a)      zvláštní kritéria pro použití jazyků podle článku 119;

b)      případy, kdy rozhodnutí o námitce nebo zrušení podle čl. 132 odst. 2 a čl. 134 odst. 2 přijímá jediný člen;

c)      údaje o uspořádání odvolacích senátů, včetně zřízení a úlohy orgánu odvolacích senátů uvedeného v čl. 135 odst. 3 písm. a), složení rozšířeného senátu a pravidel postupování věcí tomuto senátu podle čl. 135 odst. 4 a podmínek, za kterých podle čl. 135 odst. 2 a 5 přijímá rozhodnutí jediný člen;

d)      systém poplatků splatných agentuře podle článku 144, včetně výše poplatků, způsobů platby, měny, data splatnosti, data uskutečnění platby, důsledků neprovedení platby, prodlení, přeplatku nebo nedoplatku, služeb, které lze poskytovat bezplatně, a podmínek, za kterých může výkonný ředitel vykonávat pravomoci uvedené v čl. 144 odst. 3 a 4.“;

112)       V článku 145 se slova „jeho prováděcí nařízení“ nahrazují slovy „v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení“;

113)       V článku 147 se odstavce 4, 5 a 6 nahrazují tímto:

„4. Podání mezinárodní přihlášky podléhá zaplacení poplatku agentuře. Má-li být mezinárodní zápis založený na evropské ochranné známce, která teprve bude zapsána, je poplatek splatný ke dni zápisu evropské ochranné známky. Přihláška není považována za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.

5. Mezinárodní přihláška musí splňovat formální náležitosti stanovené v souladu s článkem 161a písm. a).

6. Agentura prověří, zda mezinárodní přihláška splňuje podmínky stanovené v článku 146 a v odstavcích 1, 3 a 5 tohoto článku.

7. Agentura předá mezinárodní přihlášku bez prodlení Mezinárodnímu úřadu.“;

114)       Vkládá se článek 148a, který zní:

„Článek 148a Oznámení o neplatnosti základní přihlášky nebo zápisu

Ve lhůtě pěti let ode dne mezinárodního zápisu oznámí agentura Mezinárodnímu úřadu skutečnosti a rozhodnutí týkající se platnosti přihlášky nebo zápisu evropské ochranné známky, na které byl mezinárodní zápis založen.“;

115)       V článku 149 se doplňuje nová věta, která zní:

„Žádost musí mít formální náležitosti stanovené v souladu s článkem 161a písm. c).“;

116)       V článku 154 se zrušuje odstavec 4;

117)       Vkládá se článek 154a, který zní:

„Článek 154a Kolektivní a certifikační známky

Je-li mezinárodní zápis založen na základní přihlášce nebo základním zápisu kolektivní známky, certifikační známky nebo garanční známky, řídí se agentura postupy stanovenými v souladu s článkem 161a písm. f).“;

118)       Článek 155 se zrušuje;

119)       Článek 156 se mění takto:

a)      v odstavci 2 se slova „šesti měsíců“ nahrazují slovy „jednoho měsíce“;

b)      odstavec 4 se zrušuje;

120)       Vkládají se nové články 158a, 158b a 158c, které zní:

„Článek 158a Právní účinek zápisu převodu

Záznam o změně ve vlastnictví mezinárodního zápisu v mezinárodním rejstříku má stejný účinek jako zápis o převodu v rejstříku podle článku 17.

Článek 158b Právní účinek zápisu licencí a dalších práv

Záznam o licenci nebo omezení dispozičního práva majitele ve vztahu k mezinárodnímu zápisu v mezinárodním rejstříku má stejný účinek jako zápis licence, věcného práva, vykonávacího řízení nebo úpadkového řízení v rejstříku podle článků 19, 20, 21 a 22.

Článek 158c Posouzení požadavků na zápis převodů, licencí nebo omezení dispozičního práva majitele

V případech stanovených v souladu s článkem 161a písm. h) předá agentura mezinárodnímu úřadu žádosti o zápis změny vlastnictví, licence nebo omezení dispozičního práva majitele, změny nebo zrušení licence nebo zrušení omezení dispozičního práva majitele, které jí byly předloženy.“;

121)       Článek 159 se mění takto:

a)      v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu, za předpokladu, že ke dni žádosti o převod bylo možné podle Madridského protokolu vyznačit uvedený členský stát přímo. Použijí se články 112, 113 a 114.“;

b)      v odstavci 2 se vypouští slova „nebo Madridské dohody“;

122)       V hlavě XIII se vkládá oddíl 4, který zní:

„ODDÍL 4 Svěření pravomocí

Článek 161a Přenesení pravomocí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163, které stanoví:

a)      formální náležitosti mezinárodní přihlášky podle článku 147 odst. 5, postup pro posouzení mezinárodní přihlášky podle článku 147 odst. 6 a způsoby předání mezinárodní přihlášky Mezinárodnímu úřadu podle čl. 147 odst. 4;

b)      způsoby oznámení podle článku 148a;

c)      formální náležitosti žádosti o územní rozšíření ochrany podle čl. 149 odst. 2, postup pro posouzení těchto náležitostí a způsoby předání žádosti o územní rozšíření ochrany Mezinárodnímu úřadu;

d)      postup pro uplatnění nároku na senioritu podle článku 153;

e)      postupy pro posouzení absolutních důvodů zamítnutí podle článku 154 a pro podání a posouzení námitky podle článku 156, včetně příslušných oznámení Mezinárodnímu úřadu;

f)       postupy týkající se mezinárodních zápisů uvedené v článku 154a;

g)      případy, kdy agentura oznámí Mezinárodnímu úřadu prohlášení účinků mezinárodního zápisu za neplatné podle článku 158, a informace, které musí takové oznámení obsahovat;

h)      postupy předávání žádostí uvedených v článku 158c Mezinárodnímu úřadu;

i)       podmínky, které musí splňovat žádost o převod podle čl. 159 odst. 1;

j)       formální náležitosti žádosti o přeměnu podle článku 161 a postupy týkající se této přeměny;

k)      způsoby komunikace mezi agenturou a Mezinárodním úřadem, včetně oznámení podle čl. 147 odst. 4, 148a, 153 odst. 2 a 158c.“;

123)       Článek 162 se zrušuje;

124)       Článek 163 se zrušuje;

125)       Vkládá se článek 163a, který zní:

„Článek 163a Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 24a, 35a, 45a, 49a, 57a, 65a, 74a, 74k, 93a, 114a a 161a se provádí na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 24a, 35a, 45a, 49a, 57a, 65a, 74a, 74k, 93a, 114a, 144a a 161a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

126)       Článek 164 se zrušuje;

127)       Vkládá se článek 165a, který zní:

„Článek 165a Hodnocení a přezkum

1. Komise nechá do roku 2019 a poté každých pět let vypracovat hodnocení provádění tohoto nařízení.

2. Hodnocení přezkoumá právní rámec pro spolupráci mezi agenturou a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřadem Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví, se zvláštním důrazem na mechanismus financování. Hodnocení dále posoudí dopad, účinnost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Zejména se pak bude hodnocení zabývat případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy.

3. Komise předá hodnotící zprávu spolu se závěry z ní vyvozenými Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení budou zveřejněny.

4. Součástí každého druhého hodnocení bude posouzení výsledků, kterých agentura s ohledem na její cíle, mandát a úkoly dosáhla. Pokud se Komise domnívá, že zachování agentury již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení zrušeno.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost [uveďte datum 90 dnů po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie].

Ustanovení čl. 1 odst. 9, čl. 10 písm. b), článků 21, 22, 23, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 34, 37, 38, 41, 44, 46, 57, 58, 59, 60, 61, 63, 64, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 75, 76, 77, 78, 79, 88, 89, 93, 94, 99, pokud se týká čl. 128 odst. 4 písm. n), článků 101, čl. 103 písm. b), čl. 105 písm. d), článků 112, 113, 114, 115, 117, 120, 123 a 124 se použijí od [uveďte první den prvního měsíce následujícího 18 měsíců po uplynutí data uvedeného v prvním odstavci].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 21. a 22. května 2007, dokument Rady 9427/07.

[2]               Sdělení Komise: „Zelenou malým a středním podnikům“, „Small Business Act“ pro Evropu – KOM(2008) 394 v konečném znění ze dne 25. června 2008.

[3]               KOM(2008) 465 v konečném znění ze dne 16. července 2008.

[4]               KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6. října 2010.

[5]               Jednotný trh práv duševního vlastnictví: Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě – KOM(2011) 287.

[6]               Viz závěrečná studie Institutu Maxe Plancka včetně příloh, dostupná na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/tm/index_en.htm.

[7]               Závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 25. května 2010 o budoucí revizi systému ochranných známek v EU, Úř. věst. C 140, 29.5.2010, s. 22.

[8]               Úř. věst. 2005 OHIM, s. 1402.

[9]               Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 154, 17.6.2009, s. 1.

[11]             Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

[12]             Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví, Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 213.

[13]             Stanovisko generálního advokáta Jääskinena ve věci Interflora, C-323/09, odst. 9.

[14]             Rozsudek ze dne 11. září 2007 ve věci Céline, C-17/06, Sb. rozh. I-07041.

[15]             Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.

[16]             Rozsudek ze dne 1. prosince 2011 ve věci Philips, C-446/09 a ve věci Nokia, C-495/09.

[17]             Společné prohlášení Rady a Komise Evropských společenství se stalo součástí zápisu z jednání Rady o první směrnici Rady o sbližování právních předpisů členských států o ochranných známkách přijaté dne 21. prosince 1988.

[18]             Rozsudek ze dne 19. června 2012 ve věci „IP Translator“, C-307/10.

[19]             Sdělení č. 2/12 prezidenta Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Úř. věst. OHIM 7/2012.

[20]             Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.

[21]             Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 33.

[22]             Úř. věst. L 28, 6.2.1996, s. 11.

[23]               Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 79.

[24]               Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.

[25]               Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.

[26]               Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.

[27]               KOM(2008) 465.

[28]               Úř. věst. C 140, 29.5.2010, s. 22.

[29]               KOM(2011) 287.

[30]               Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 214.

[31]               Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.